GEOinformace 3/2006

ACILITY GEMENT

FACILITY MANAG

? ? ? ? ?

? ?

? ? ?

? ?

? ?

?

? ?

? ?

?

FACILITYMANAGEMENT

3/200689 K | léto - podzim 2006

zprávy * reportáže * řešení * co vás zajímá

...srozumitelně o geoinformatice v praxi

5. roč

ník

Rozhovory

Milan Konečný / Markus Neteler

/ Karel Charvát

I vy semůžetezúčastnitDne GIS.Letos 15. listopadu!

Téma

Web processing services /

Virtualizace / Normy

Konference & semináře

CAGI: Brno, Bítov / Bentley /

Autodesk / ESRI / Workshop EU

[email protected]

WWW.BENTLEY.COM/CZ/MLS

MUNICIPAL LICENSE SUBSCRIPTION

ANO, MP tovou

* MLS zahrnuje software pro: mapování, zem m ictví, modelování terénu, aplikace pro zpracování dat katastru, vizualizace územních plán ,

nosti, projektování a správu výrobních provozmanagement, publikování grafických dat na webu a mnoho dalších.

registrovanými nebo neregistrovanými ochrannými známkami které z jejich p ímých nebo nep ímých dce

jsou ochrannými známkami jejich vlastník .

GEOinformace | 3/20064 www.geoinformace.cz

obsah 3/20063/2006

ILU: 2

X AR

CHIV

, FOT

O: A

UTOD

ESK,

BEN

TLEY

SYS

TEMS

, ARC

HIV

REDA

KCE,

ARC

HIV

M. N

ETEL

ERA

Téma15 Váš GIS může být virtuální

O možnostech, které přináší virtualizace37 Globalizace v technické normalizaci

Jak se zavádějí technické normy do praxe44 Budoucnost GIS analýz

Web Processing Services jsou vám k dispozici

Řešení25 Zavádění e-governmentu v Nizozemí

Aktualizace prostorových informací na webovém portálu (Bentley Systems)

35 Pozemní laserscanning

Metoda pro konzervaci skutečného stavu objektů velkého významu (Geodis Brno)

36 Pořádek v geoprostorových datech pomocí

Intergraph G/Gas

Rozhovory20 Japonci mi ukázali svět

Milan Konečný, prezident ICA42 Dobrý čas a dobré místo

Karel Charvát o projektech EU50 Open source není bublina

Markus Neteler o vývoji GRASSu

Konference & semináře52 GISáček Studenti předvedli nejlepší práce52 Mapa roku

53 Konference CAGI Geoinformatika ve veřejné správě podruhé v Brně

54 Autodesk Fórum Větší počet nových zájemců než loni

55 BE Conference Celoevropská konference Bentley Systems poprvé v Praze

56 12. workshop EU o GIS Innsbruck56 Územní plánování a GIS Seminář na Bítově56 Konference ESRI v San Diegu

Tematická přílohaFacility management28 Facility management umí zajistit příjemné

prostředí Rozhovor s Lucií Ryjáčkovou, prezidentkou IFMA CZ

29 Facility management

Od jednoduché správy objektů k integrovaným informačním systémům

32 Aktiva - Majetek - Informace

Modulární řešení pro podporu správy majetku 33 Univerzita Pardubice používá AMI

Řešení od fi rmy HSI

Stálé rubriky07 Radar

12 stran zpráv z domova i ze zahraničí19 Republika ze vzduchu

Milešovka48 Nemoforum

Úvahy nad rozšířením informací v katastru58 Kalendář akcí

Důležitá data konání konferencí a seminářů

50

42

20

28

15

5455


Vážení čtenáři,

doufám, že jste si užili léta a na dovolených si

příjemně odpočinuli a načerpali sil. V redakci

jsme počátkem léta nezaháleli, zúčastnili se

řady konferencí a seminářů. Léto jsme pak

strávili přípravou tohoto čísla GEOinformací.

V tematické příloze se tentokrát věnujeme

facility managementu, oboru, který se často

zaměňuje s „pouhou“ správou budov. O tom,

že to není vůbec pravda, vás přesvědčí prezi-

dentka české pobočky Mezinárodní asociace

facility managementu v rozhovoru na str. 28.

S rozhovory jsme v tomto čísle rozhod-

ně nešetřili. V čísle jsou ještě tři. S Milanem

Konečným, prezidentem Mezinárodní karto-

grafi cké asociace jsme se setkali po jeho návra-

tu z Brazílie, kde obdržel titul „Rytíř brazilské

kartografi e“ (str. 20).

Karel Charvát vás v rozhovoru přesvědčí,

že nejtěžší na evropských výzkumných pro-

jektech je včasné podání přihlášky. Více se

dozvíte na str. 42.

Kolektivní rozhovor jsme udělali s Marku-

sem Netelerem, koordinátorem vývoje open

source geoinformačního systému GRASS.

I vy jste měli možnost se zeptat na to, co vás

zajímá (str. 50).

Bronislava Horáková pro vás připravi-

la rozsáhlý článek o technických normách

a o tom, jak se normy zavádějí do praxe.

Výtečný referenční materiál nejen pro milov-

níky norem (str. 37).

V pravidelné rubrice sdružení Nemoforum

se na str. 48 od Zbyňka Smejkala dozví-

te, proč do katastru nejsou zapisovány ceny

nemovitostí.

Věděli jste, že už nemusíte GIS instalo-

vat? Můžete jej totiž využívat jako virtuální

zařízení (str. 15). Nebo můžete využít serve-

rů, které za vás veškeré analytické úlohy pro-

vedou a pošlou vám výsledek. Se Štěpánem

Kafkou a Jáchymem Čepickým se podívejte

na budoucnost GISů, která přichází ve for-

mě Web Processing Services. (str. 44).

V tomto čísle se rovněž sešla řada pří-

padových studií z praxe. Geodis Brno píše

o výhodách laserscanningu jako metodě pro

dokumentování objektů, Intergraph o řeše-

ní pro utility, Bentley Systems o zavádění e-

governmentu. V neposlední řadě je to HSI

a jeho případové studie nasazení systému pro

podporu facility managementu na Univerzitě

Pardubice.

Blíží se listopad, proto si dovolím vás

včas upozornit na Den GIS, který se letos

koná 15. listopadu. Zúčastněte se i vy – tře-

ba jen tím, že se v ten den přijdete podívat

na některou z pořádaných akcí. Inspirujte

se tím, co dělají ostatní. Pro studenty je tu

opět podzimní GeoCup, soutěž, kterou

pořádají na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí

nad Labem. A zastavte se na některé z akcí,

které pro vás v podzimních měsících pořá-

dají fi rmy. Můžete si vybrat premiérovou

uživatelskou konferenci Sitewellu 6.-7. říj-

na v Praze či listopadové uživatelské konfe-

rence ARCDATA PRAHA (1.-2. listopadu

v Praze) a GEPRO (6.-7. listopadu v Olo-

mouci). V kalendáři na str. 58 je přehled akcí

také na příští rok.

Přeji vám spoustu času na čtení a v dalším

čísle na viděnou.

S úctou

Josef Hnojil, šéfredaktor

P. S.: Pro všechny jsme zavedli novou služ-

bu. Jmenuje se Trh práce. Aktuální nabídky

a poptávky a detailní informace o této služ-

bě naleznete na www.geoinformace.cz/prace.

GEOinformace...srozumitelněo geoinformatice v praxi

čtvrtletník o geoinformatice v praxi5. ročník, číslo 3/2006

web: www.GEOinformace.cze-mail: [email protected]

RedakceŠéfredaktor: Josef Hnojil ([email protected], mobil: 775 239 478, skype: jhnojil)Redakční spolupráce: Radek Petr a externí autoři

Vydavatel a adresa redakceKLAUDIAN PRAHA, s.r.o.Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5tel./fax: 251 565 572, 603 787 118

InzerceRadek Petr (603 787 118, [email protected], skype: radekpetr)Josef Hnojil (775 239 478, [email protected])

PředplatnéČasopis si můžete předplatit

na adrese vydavatele (objednávkový kupon naleznete na www.geoinformace.czemailem na [email protected]řes web www.geoinformace.cz

Cena čísla v roce 2006 – 89 KčCeloroční předplatné 2006 – 356 KčCeloroční studentské předplatné 2006 – 178 Kč

TiskRegistrace ISSN 1214-2204Toto číslo časopisu vyšlo v nákladu 3 000 ks.Časopis vychází čtyřikrát ročně.

Názory autorů nemusí nutně odrážet stanovisko redakce ani vydavatele.

(c) Klaudian Praha, spol. s r.o.

Firma Web E-mail Strana

ARCDATA PRAHA www.arcdata.cz offi [email protected] 4. str. obálky

AUTODESK www.autodesk.cz [email protected] 21

Bentley Systems ČR www.bentley.cz [email protected] 3, 25-26

GEODIS BRNO www.geodis.cz [email protected] 5, 35

GEOS www.geos.cz [email protected] 57

GEPRO www.gepro.cz [email protected] 17

Intergraph ČR www.intergraph.cz [email protected] 8, 36

Sitewell www.sitewell.cz [email protected] 11

T-MAPY www.tmapy.cz [email protected] 13-14

Inzerenti v tomto čísle

Babí léto

úvodník

Publikované texty jsou přebírány

agenturou Newton I.T.

Přispíváme k budování Českého

národního korpusu. Více na adrese

http://ucnk.ff .cuni.cz/

Newsletter pro vás

Do vaší e-mailové schránky zdarma. Předplatné si zajistíte na www.geoinformace.cz

GEOinformace | 3/2006 7www.geoinformace.cz

Microsoft PhotosynthProgram pro skládání 3D scén z vašich fotografi í

aktuality z domova i ze světa

Radar...vždy poskytujeskv lý servis

Microsoft představil počátkem letošního srpna

na konferenci SIGGRAPH 2006 první náh-

led na program Photosynth, což bude nástroj

pro úpravu fotografií, podle prvních náhledů na

uživatelské rozhraní má být revoluční. Progra-

mů pro vytváření panoramatických fotografií je

na trhu celá řada, zdá se ovšem, že Photosynth

by mohl jít o krok dále. Pokud budou fotografie

jednoho místa nafoceny z různých úhlů, pro-

gram si z nich (téměř) sám poskládá 3D model.

Nafocenou scénu si pak budete moci prohlížet

z různých úhlů.

V programu si budete moci libovolně přib-

ližovat či vzdalovat celou scénu, vyhledáte si

podobné snímky, porovnáte pozice jednotli-

vých snímků na scéně (viz doprovodné obrázky

Staroměstského náměstí v Praze). Pokud nebu-

dete vědět, jaký objekt to vlastně fotíte, budete

si ho moci přes internet identifikovat a zobrazit

k němu dostupná metadata.

Noah Snavely z výzkumného týmu University

of Washington nám odpověděl, že sice prozatím

scény prostorově umísťují manuálně, ale počí-

tají s tím, že pokud metadata snímků budou

obsahovat souřadnice, bude je Photosynth umět

polohově umístit.

Photosynth v podstatě používá metody známé

z fotogrammetrie, v tomto případě ovšem kamera

není kalibrovaná a neznáte přesně vlícovací body.

Na začátku si proto program pomocí algoritmu

SIFT na všech snímcích identifikuje odpovída-

jící si body. Poté je použit algoritmus pro obno-

vení pozic a nasměrování fotoaparátu a vyhledání

míst jednotlivých identifikovaných bodů.

Koncept Photosynthu pochází z projek-

tu PhotoTourism, řešeného na University of

Washington. Stránky projektu http://photo-

tour.cs.washington.edu obsahují další tech-

nické informace o celé koncepci Photosynthu.

Na zpravodajském webu Microsoftu Channel9

ht t p: //c ha nne l9.msd n .com /Show pos t .

aspx?postid=220870 se můžete zapojit do dis-

kuze o dalším vývoji programu. (Josef Hnojil)

ILU: 2

X NO

AH S

NAVE

LY (U

NIVE

RSIT

Y OF

WAS

HING

TON)

, ORI

GINÁ

LN O

TIŠT

NO V

PUB

LIKAC

I KON

FERE

NCE

SIGG

RAPH

2006

Polohové umístění jednotlivých snímků, nafocených na „scéně“

Ukázka uživatelského rozhraní programu Photosynth


radar

Krátce

MultiNet pro EurotelNavigační služba

pro mobilní telefo-

ny, nazvaná Eurotel

Navigace, využívá

data Multinet ČR.

Na jejich výrobě

a pravidelné aktualizaci spolupracuje spo-

lečnost Central European Data Agency

s tvůrcem celoevropské navigační databá-

ze, fi rmou Tele Atlas. MultiNet Evropy

je geografi cká databáze orientovaná na

automobilovou navigaci, řešení dopravně

přepravních úloh a routovací úlohy.

Servis pro ArcGIS DesktopKompletní lokali-

zace uživatelské-

ho prostředí pro

ArcGIS Desktop

9.1 Service Pack 2

volně ke stažení. Balíček obsahuje kom-

pletní lokalizaci ArcGIS Desktop 9.1

SP2, návod k instalaci, program pro mazá-

ní registru a nově též Microsoft .NET

Framework 2.0. Kromě změn, které při-

nesl Service Pack 2, zahrnuje i opravenou

lokalizaci skriptů v ArcToolboxu a několik

dalších menších úprav.

GCWare na nové adreseFirma GCWare oznámila, že od 26.

června 2006 ji najdete na nové adrese.

Poznamenejte si ji: Budova CIMEX, Na

Pankráci 1062/58, 140 00 Praha 4

(zdroj: tiskové zprávy fi rem; redakčně

upraveno)

Souhrnná zpráva od Daratechu hlásí růst trhuRůst o 17 procent oproti předchozímu obdobíV červnu 2006 byla vydána

nová studie o geoinformač-

ním trhu od americké analy-

tické fi rmy Daratech.

Vzhledem k tomu, že pří-

stup ke zprávě je zpoplatněn,

vybíráme zajímavosti z volně

dostupné tiskové zprávy.

Podle studie došlo v roce

2005 celosvětově k růstu pod-

nikání v oblasti GIS/geopro-

storových řešení o 17 procent

oproti předchozímu období.

Předpokládá se, že v roce 2006

vzrostou výnosy na 3,6 miliar-

dy USD z předchozí hodnoty

2,82 miliardy USD, které bylo

dosaženo v roce 2004. Tento

růst je způsoben především

nárůstem prodeje dat a vyš-

ším prodejem desktopových

a internetových produktů.

Výnosy rostou nejrychleji ve

veřejném sektoru, představu-

jí jednu třetinu příjmů fi rem.

Dalšími oblastmi, kde se nej-

více prodávalo, jsou utility,

telekomunikace, doprava a školství. [Pozn. red.: V této části zpráva refl ektuje především

stav v USA.].

V roce 2004 činily výnosy z prodeje softwaru více než polovinu celkových výnosů, při-

čemž výnosy prodejců GIS softwaru dosahují 1,5 miliardy USD. Prodej software tedy tvořil

více než polovinu příjmů ve sledovaném období, přičemž více než polovinu příjmů z prodeje

software inkasovaly dohromady fi rmy ESRI, Bentley a Integraph.

S příjmy za software se na dalších pozicích umístily Autodesk, Leica Geosystems, GE

Energy, MapInfo, MacDonald Dettwiler, SICAD Geomatics a LogicaCMG.

Data tvořila druhou největší část příjmů fi rem. Celkově se prodala data za 677 milionů

USD (1/4 z celkového koláče příjmů). Předpokládá se, že prodej dat i nadále strmě poroste.

Stoupá totiž počet služeb, ve kterých se geodata využívají.

Jednu pětinu příjmů (536 milionů USD) tvořily služby. Příjem za hardware oproti minu-

lému období opět klesnul. Za sledované období to bylo pouze 113 milionů USD, což před-

stavuje 4 % ze sledovaných příjmů. (red)

FOTO

: 3X

ARCH

IV; 1

X RE

SERV

OIR

FROG

@FL

ICKR

, 1X

AUTO

DESK

1000

1500

2000

2003 2004 2005 2006

Severní Amerika

zbytek světa

(odhad)

miliony USD

Regionální rozdělení příjmůza software, data, hardware, služby

zdroj: Daratech, 2006

INZERCE

5

10

15

20

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Rostoucí počet firem,které přispívají do 80 % celkových příjmů

zdroj: Daratech, 2006


radar

Český úřad zeměměřický a katastrální jako poskytovatel dálkového přístupu k údajům katas-

tru nemovitostí začal od 29. června 2006 opatřovat Výpisy z katastru nemovitostí ve formátu

PDF elektronickou značkou (kvalifi kovaným systémovým certifi kátem). Takto elektronicky

podepsané výstupy jsou elektronickou veřejnou listinou ve smyslu novely zákona o elektro-

nickém podpisu. Z pohledu stávajícího uživatele nedochází ve funkcionalitě aplikace Dál-

kový přístup k žádné změně. S výstupy opatřenými elektronickou značkou lze zacházet jako

s dosavadními výstupy. Pro jejich použití jako elektronické veřejné listiny je vhodné ověřit

platnost certifi kátu. Pro ověření Výpisu z KN, opatřeného elektronickou značkou, je nutné

nainstalovat si do počítače certifi kát certifi kační autority. (jh)

INZERCE

Grafi ka v katastru nemovitostí vylepšenaČeský úřad zeměměřický a katastrální 16. srpna

oznámil instalaci nové verze aplikace Dálkové-

ho přístupu (DP). Ta bude rozšířena v oblasti

zobrazování grafi ckých informací. Nově budou

postupně zpřístupněny i rastrové obrazy map,

které byly dosud dostupné pouze v analogové

(„papírové“) formě na katastrálních pracoviš-

tích. Ihned po instalaci bude aplikace DP poskytovat vedle dosavadních digitálních kata-

strálních map i rastrové obrazy map. Zatím půjde pouze o ortofotomapy (letecké snímky)

a Základní topografi cké mapy v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 10 000 z celého území ČR,

které budou uživatelům aplikace sloužit jako navigační nástroje pro orientaci v prostoru

katastru nemovitostí. Další grafi cké podklady na úrovni podrobnosti katastrálních map

budou doplňovány postupně. Současným uživatelům nebude ve zkušebním a ověřovacím

provozu zobrazování grafi ckých informací (včetně map DKM) účtováno. (red)

Krátce

Novinky na Mapy.czMapový portál Mapy.cz má implemen-

továno několik nových funkcí. S pomocí

funkce Jízdní řády najdete odjezdy auto-

busů, tramvají nebo vlaků spolu s přehle-

dovou mapkou místa, kam právě míříte.

Od června 2006 navíc mapy propojují

hledání na mapách s hledáním v katalogu

firem na Seznam.cz.

Flashové mapy od SmartGISu

Olomoucká fi rma SmartGIS představi-

la interaktivní plány linek MHD ve služ-

bách Integrovaného dopravního systému

Jihomoravského kraje. Interaktivní plán

linek města Brna je dostupný na adre-

se www.planydopravy.cz. Pro vizualiza-

ci linek je použit formát Flash. Webová

stránka si potřebná data pro vyhledání

spojení stahuje ze serveru.

(zdroj: tiskové zprávy fi rem; redakčně

upraveno)Firma Geodis Brno prodává svá geodata rovněž přes internet. V rámci zlepšování přístup-

nosti dat pro uživatele zavedla nyní nově možnost platby pomocí SMS zpráv.

Zákazníci si mohou dobíjet kredit pro prohlížení a stahování ortofotomapy ČR v různých

rozlišeních přes SMS zprávy, zaslané z mobilního telefonu. Služba je určena především pro

ty zákazníky, kteří si chtějí daná data legálně stahovat a dále s nimi pracovat (ne pouze

prohlížet, což je umožněno portálem mapy.cz). Geodis Brno chce předejít možným prodle-

vám při předplácení kreditu fakturou. Tímto způsobem si registrovaní uživatelé mohou data

stahovat prakticky okamžitě. Návod k obsluze najdete na jejich webových stránkách. Adresa

serveru je http://www2.geodis.cz/mapserver/mapserver.php (mb, red)

Elektronická značka u výpisů z katastruVýpis z katastru nemovitostí se stává elektronickou veřejnou listinou

Letecké snímky můžete platit pomocí SMSGeodis Brno zprovoznil nový způsob placení za data

Pošlete nám zprávu o tom, co děláte vy.Zveřejnění vašich zpráv je zdarma.

[email protected]

FOTO

: ARC

HIV;

ILU:

PLA

NYDO

PRAV

Y.CZ


radar

Unikátní výstava o Zemi v Praze

Na pražské Kampě při cestě z náměs-

tí k Sovovým mlýnům jsou do 31. října

2006 vystaveny snímky zachycující pří-

rodu i lidské výtvory v různých koutech

světa pohledem z výšky. Volně přístupná

přehlídka prací francouzského fotogra-

fa Yanna Arthuse Bertranda se jmenuje

Země krásná neznámá - Planeta pohle-

dem shůry.

Kolemjdoucí si mohou prohlížet 120

velkoformátových snímků, které autor

pořídil z vrtulníku. Jsou na nich poušt-

ní oblasti i arktické polární krajiny, lesy,

moře, hory, obdělávaná pole, pusté i pře-

lidněné části Země.

Během posledních patnácti let prolétal

Yann Arthus-Bertrand více než sto zemí

a ze vzduchu pořídil přes sto tisíc snímků.

Tento projekt ho přivedl od beduínských

kmenů v malijské poušti až do brazilských

slumových čtvrtí, z amazonské džungle

k vulkánům na Islandu.

Fotografie doprovázejí komentující tex-

ty, místa vzniku snímků jsou zakreslena na

mapkách. V informačním stanu, který je

součástí výstavy, jsou návštěvníkům k dis-

pozici knihy, plakáty i publikace s fotogra-

fiemi Yanna Arthuse-Bertranda a bude

zde promítán i krátký film o jeho práci.

Výstavu pořádá pod záštitou UNESCO,

ministra životního prostředí a pražského

primátora Olga Menzelová-Kelymanová.

Výstava se již konala ve více než 30

zemích a shlédlo ji na 60 milionů lidí.

Další informace i fotografie zájemci na-

jdou na internetových stránkách www.

zemekrasnaneznama.cz a www.yannar-

thusbertrand.org. (red)

FOTO

: 1X

WW

W.Z

EMEK

RASN

ANEZ

NAMA

.CZ,

1X Y.

A, B

ERTR

AND,

ILU:

ARC

HIV

REDA

KCE,

AUT

ODES

K

Autodesk představil komerční

verzi své open source platfor-

my webových map Autodesk

MapGuide Enterprise 2007.

Obsahuje všechny přednosti

open source verze, navíc prošla

důkladnějšími procesy kontroly

kvality. Je k ní poskytována tech-

nická podpora, umožňuje připo-

jení k dalším zdrojům dat včetně

databází Oracle a SQL Server

a také umožňuje integrovat apli-

kace třetích stran. K dispozici

je také Autodesk MapGuide

Studio 2007, prostředí pro vytváření a publikování map a souvisejících dat. „MapGuide

Open Source i Autodesk MapGuide Enterprise nabízejí zákazníkům přednosti otevřeného

softwaru – silnou komunitu, rychlé inovace a možnost snadno software přizpůsobit,“ řekl

Chris Bradshaw, viceprezident Infrastructure Solutions Division společnosti Autodesk.

„Autodesk MapGuide Enterprise navíc zákazníkům poskytuje podporu jedné z největších

softwarových společností světa.“

Mezi výhody předplacení aplikace Autodesk MapGuide Enterprise patří možnost zavá-

dět řešení s jistotou, že softwarové aplikace a hardware jsou plně certifi kovány. Zákazníci

mají k dispozici neomezenou webovou podporu, mohou integrovat součásti třetích stran,

například souřadnicový systém Mentor. (tz, bk)

Při vyhledání podniku na mapové službě Goo-

gle Maps se společně s adresou objeví i slevový

kupon. Doposud se při vyhledání určitého typu

podniku (například restaurace, hotel, penzion,

opravna aut) objevil seznam podobný telefon-

nímu seznamu. Nově si fi rmy mohou ke své-

mu výpisu přidat slevy nebo speciální nabídky

prostřednictvím kuponů. Zákazníci si kupony

mohou vytisknout a přinést s sebou. Kupony

vypadají obdobně jako kupony tistěné v noviných a časopisech, s tím rozdílem, že mají větší

dosah (Google Maps v červenci 2006 využilo více než 23 milionů uživatelů.) Google v sou-

časnosti za výpis fi rmy nebo kuponu v Google Maps nic neúčtuje. Navíc nemusíte být účast-

níkem žádného reklamního programu Googlu, který vyžaduje webové stránky. Podle odhadu

totiž až 50 procent malých a středních podniků své webové stránky nevlastní. (jh)

MapGuide pro fi rmyKomerční verze open source softwaru pro publikování map na internetu

Váš byznys na Google MapsNa Google Maps můžete mít u své fi rmy uvedeny slevové kupóny

Firma Bentley Systems představila svůj nový vzdělácí program pod názvem Bentley LEARN.

Za pevně stanovený roční poplatek nabízí neomezený přístup ke vzdělávání prostřednictvím

internetu, tzv. „OnDemand eLearning“ (studium na vyžádání). Nabídka elektronických kur-

zů zahrnuje přednášky, praktická cvičení a klipy Bentley Institute.

Kurzy probíhají na základě požadavku uživatele (OnDemand) dle potřeb jednotlivých

pracovníků. Kurzy jsou dostupné každému pracovníkovi fi rmy a na každém počítači, není

tedy zapotřebí cestovat. Nabídka kurzů je rozsáhlá a zahrnuje užívání a správu produktů

MicroStation, ProjectWise a kompletní fi remní portfolio řešení pro architekturu a stavebnic-

tví, pro průmyslové, výrobní a technologické celky, pro silniční, železniční a místní dopravu

a pro veřejnou správu, komunikace a inženýrské sítě. Poplatek je 20 procent z ceny, kterou

organizace platí za zákaznický program SELECT. (tz, cb)

Vzdělávací program Bentley LEARNNeomezený přístup k on-line výukovým materiálům


radar

FOTO

: HSI

K o n f e r e n c e

Informační systémy pro územní management a správu infrastrukturního majetku

Efektivní správa majetku · Vyšší výkonnost při řízení fi rmy · Facility Management

4. - 6. října 2006Konferenční centrum CIT Y, Praha-Pankrác

Technická evidence majetku · Událostní řízení · Územní identifi kace · Správa dokumentace

Navštivte konferenci společnosti Sitewell a dozvíte se více!Registrace a další informace na www.sitewell.cz

za účasti odborníků ze společností Autodesk a Oracle

INZERCE

Krátce

SAP certifi koval ArcGISFirma SAP provedla testy ESRI ArcGIS

9.1. Na jejich základě udělila certifi ka-

ci, která umožňuje ověřenou instalaci

Java aplikací ArcGISu do prostředí SAP

NetWeaver.

Kamera DMC pro SlovinskoFirma Intergraph oznámila, že slovinský

státní Geodetski Zavod Slovenije d.d.

koupila pro své mapovací účely digitální

kameru Z/I Imaging DMC. Dodávka

obsahuje kompletní letecké a kancelářské

vybavení pro sběr a zpracování digitálních

dat.

Intergraph za 1,3 miliardyPo uzavření amerického burzovního

trhu dne 28. srpna Intergraph oznámil,

že podepsal smlouvu o koupi investor-

skou skupinou, vedenou společnostmi

Hellman & Friedman a Texas Pacifi c

Group. Vlastníci akcií dostanou 44 dola-

rů v hotovosti za akcii (tj. o 22 % více než

kolik byla průměrná obchodní cena akcie

za předchozích 20 dní). Transakce má

celkovou hodnotu 1,3 miliardy dolarů.

Hellman & Friedman a Texas Pacifi c

Group jsou soukromé investorské společ-

nosti. Halsey Wise, CEO Intergraphu,

prohlásil, že „Intergraph i nadále zůstává

věrný oborům, pro které poskytuje svá

řešení.“

(zdroj: tiskové zprávy fi rem)

V Pražské energetice, a.s.

proběhlo 28. června slavnost-

ní předání projektu migrace

stávajícího geoinformační-

ho řešení do prostředí GIS

ESRI. Předání se zúčastnili

zástupci Pražské energetiky

a fi rem HSI a ARCDATA

PRAHA, které implemen-

taci řešení zajišťovaly.

Migraci Pražská ener-

getika připravovala již od

roku 2004. Cílem přechodu

k novému systému byl pře-

vod dat kompletně do databáze, připravit funkčnost spojenou s deregulací trhu (v souvis-

losti s interními potřebami řízení společnosti a v návaznosti na podmínky Energetického

regulačního úřadu) a umožnit integraci systému GIS s ostatními podnikovými systémy,

zejména SAP.

Z několika nabídek se Pražská energetika rozhodla pro implementaci technologie ESRI,

a to zejména díky většímu počtu referencí v oblasti státní správy a samosprávy, zejména pak

nasazení ESRI technologie na Magistrátu hl. města Prahy, který je významným vlastníkem

společnosti PRE.

Společnost HSI je v Pražské energetice dlouhodobě vnímána jako servisní organizace pro

oblast GIS řešení, proto dostala za úkol implementovat i toto nové řešení.

Projekt byl zahájen v červenci 2005 s účastí společnosti ARCDATA PRAHA jako kon-

zultační fi rmy dohlížející na kvalitu realizace projektu. Koncem března 2006 bylo zahájeno

školení uživatelů na všech úrovních, v dubnu pak ověřovací provoz. Projekt implementace

byl ukončen 28. června 2006.

Vedle základních úloh o prostorové/plošné orientaci prvků sítě systém podporuje čin-

nosti spojené s rozpojováním sítě, výpočty na síti, modelováním provozu sítě a dalšími

úlohami.

Návazná etapa projektu GIS zajistí integraci se systémem SAP, vyšší míru komunikace

s externími uživateli systému a možnost sdílení datové základny s ostatními provozovateli

územně orientovaných systémů formou distribuovaného GIS. (tz, mn)

Migrace GISu v Pražské energeticePo deseti letech změna GIS prostředí


Personálie

Smallworld specialistaDo společnosti Globema

nastoupil na pozici

GIS Support Specialist

Tomáš Polák (25). Bude

mít na starost komuni-

kaci a podporu stávají-

cích partnerů a zákazníků GE Energy

a poskytování pre-sales podpory v oblas-

ti telekomunikací a utilit. Absolvent

magisterského oboru Geodézie a karto-

grafi e na Stavební fakultě ČVUT Praha

nastupuje do fi rmy po několikaletém

působení v GIS Service Prague.

Posily v HSIObchodní tým spo-

lečnosti HSI získal na

počátku tohoto roku

hned dvě nové posily,

a to napříč celým port-

foliem nabídky HSI.

Pavel Wonesch, který

dosud působil ve fi nanč-

ním sektoru, již převzal

péči o stávající zákaz-

níky a běžící projekty

v oblasti GIS a správy

majetku, včetně segmentu vysokých škol.

V úseku nových zákazníků se díky zku-

šenostem, získaným zejména s nasazová-

ním IT technologií ve stavebnictví, etab-

loval Lumír Pelc. Tyto jeho znalosti mu

pomohly zvládnout také oblast SW řešení

(aplikační nadstavby pro oblast geodézie,

zemědělství a důlní mapování). Toto zce-

la nové rozdělení umožní zejména zesí-

lení péče věnované jednotlivým zákazní-

kům.

Průzkumník do SitewelluObchodní tým společ-

nosti Sitewell rozšířil Jiří Vetešník (40). Pochá-

zí z Olomouce, dříve

působil na manažer-

ských a obchodnických

pozicích mj. v PVT, Českém Telecomu

a Contactelu. Má bohaté zkušenos-

ti s péčí o významné klienty a řízením

obchodních týmů. Jeho úkolem bude

především vyhledávat nové obchodní

příležitosti, pečovat o stávající zákazníky

a rozvíjet speciální projekty.

(zdroj: tiskové zprávy fi rem)

radar

DALILI je arabský výraz, který v pře-

kladu znamená „můj průvodce“. Přes-

ně tak pojmenovaly fi rmy GCWa-

re a Intergraph Middle East nový

navigační systém, který vytvořily pro

Dubaj. Na vývoji systému se podílely

i další fi rmy, například Central Euro-

pean Data Agency. Vytvoření systému

inicioval dubajský vládní úřad Roads

& Transport Authority pro lepší

organizaci dopravní situace v Dubaji.

DALILI (www.dalili.ae) je v provo-

zu od března 2006 a využívá aktuál-

ní dopravní informace, poskytované

stovkami dopravních čidel, umístě-

ných na dubajských komunikacích.

Dynamický Integrovaný Navigač-

ní Systém (DINS) pomáhá řidičům

během jízdy získat aktuální informa-

ce o stavu komunikací a hustotě provozu. Pro získání navigačních dat používá DALILI signál

GPS (Global Positioning System), vysílání aktuálních dopravních informací probíhá přes

radiový signál RDS-TMC (Radio Frequency Data - Traffi c Messaging Channel).

Systém umí plánovat trasu v souladu s dopravními informacemi a jejich aktualizací v reál-

ném čase. Umí navádět i po neznámých ulicích a jsou v něm zabudovány navigace k bodům

zájmu různých typů v Dubaji (např. pamětihodnosti, turistické oblasti, čerpací stanice, vládní

úřady, nemocnice, nákupní centra). Vedle rezidentů a turistů systém využívají také správci

vozového parku, veřejná doprava a operátoři hospodářských a záchranných vozidel. Systém

spolupracuje s jakýmkoli in-car navigačním systémem, využívajícím radiového kanálu, vysíla-

jícího dopravní data. (ss, jh)

Nabídka pracovních místSpolečnost Central European Data Agency, a.s. hledá obchodního ředitele a projektové

manažery. Bližší informace naleznete na www.ceda.cz. Případní zájemci posílejte svůj

životopis na e-mail [email protected].

FOTO

: PRA

M, H

SI, S

ITEW

ELL,

ARCH

IV

Hledátepráci nebozaměstnance?

www.geoinformace.cz/praceNajdete zde nabídky práce, inzeráty uchazečů, brigády, kurzy, vzdělávání.

INZERCE

V Dubaji se už neztratíteNavigační systém pro město Dubaj vytvořily české fi rmy

-

-

-

-

-

-

-

Jaroslav Lux, [email protected]

-

--

-

-

IFRMMap

-

-

GetMap--

-

HTML klient-

Realizace projektu

-

Ukázka HTML klienta

Ukázka IFRMMap na portálu Centrum.cz

-INFO

Krátké zprávy

,

, Praha 1. – 2.

--

-

-

-

-

--

-

-

-

Petr Havelka, [email protected]

-

-

--

-

-

-

-

--

-

-

-

-

-

-

-

--

--

Jan Langr, [email protected]

--

--

-

-

-

-

--

Milan Novotný, [email protected]

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM -

-INFO


radar

V prostředí webu se stalo samozřejmostí, že

se nic neinstaluje na váš počítač. Vše funguje

v rámci webového prohlížeče. Na pracovních

stanicích a na serverech se software ovšem

instaluje poměrně často. I když jde o (čas-

to) prověřené aplikace, můžete si instalací

nějakého programu poškodit operační sys-

tém svého počítače nebo může dojít k soft-

warovým kolizím mezi různými programy

(takže po instalaci jednoho programu nefun-

gují najednou programy oba).

Podobným situacím můžete předejít tím,

že namísto instalace do svého dobře fungují-

cí počítač využijete tzv. virtuální zařízení.

Princip virtualizaceVšeobecně se postupy a techniky, které

k dostupným zdrojům umožňují přistupovat

jinak než fyzickým způsobem, označují jako

virtualizace. Virtualizovat lze na různých

úrovních, od celého počítače (tzv. virtuální

stroj), po jeho jednotlivé hardwarové kom-

ponenty (např. virtuální procesory, virtuální

paměť, virtuální hard disky apod.), případ-

ně pouze softwarové prostředí (virtualizace

operačního systému). Virtualizace umožňuje

izolovat veškerý použitý software od hardwa-

re počítače, tj. BIOS, operační systém i apli-

kace formou virtuálního rozdělení hardware.

Uživatel v mnoha případech ani nepo-

zná, že pracuje s virtuální aplikací. Příkladem

může být například pracovní stanice v kan-

celáři, která nemá kvůli bezpečnosti pevný

disk a operační systém se spouští po síti ze

serveru.

Pořídit si můžete například „chytrý“

ADSL modem nebo fi rewall. Tato zařízení

se dodávají v podobě „uzavřených krabiček“,

které v sobě obsahují optimalizovaný hard-

ware, operační systém a aplikační software

vykonávající pouze stanovené funkce.

I v prostředí osobních počítačů PC exis-

tuje možnost, jak úplně od sebe izolovat

hardware od softwaru. Můžete zkopírovat

diskový obraz přímo na pevný disk. Druhá

možnost je mít systému spustitelný přímo

z CD, tzv. LiveCD. Obě metody disponují

jistými nevýhodami a problém úplné a uni-

verzální přenositelnosti softwaru řeší jen čás-

tečně. Třetí možností je virtualizace.

Pro virtualizované prostředí, které lze pře-

nést na jiný, hostitelský počítač a běžet s ním

paralelně, se ustálil pojem „virtuální zařízení“

nebo „virtuální stroj“ (angl. virtual appliance,

resp. virtual engine).

Virtuální stroj je obraz počítače, který

existuje jen jako model uvnitř jiného počí-

tače. Programy běžící uvnitř tohoto stroje se

chovají, jako by běžely na skutečném počíta-

či, ale přitom nemohou nijak ovlivnit zbytek

„vnějšího“ počítače.

Virtuální stroje se používají z bezpečnost-

ních důvodů pro běh některých aplikací, aby

se tyto aplikace nemohly navzájem žádným

způsobem ohrozit, ani ovládnout hostitelský

počítač, resp. jeho operační systém.

Ve virtuálním stroji je možno spustit také

nějaký operační systém (často jiný než ten,

pod kterým virtuální stroj běží) a uvnitř

tohoto operačního systému pak běžným způ-

sobem fungovat.

Nad virtuálním zařízením má uživatel

plnou kontrolu, zvláště jedná-li se o virtuální

zařízení postavené výhradně na open source

komponentách.

Možnosti využití v geoinformaticePro geoinformatiku se s nástupem virtu-

alizace otevírají nové možnosti ve způ-

sobu nasazení, distribuce a správy webo-

vých mapových serverů, analytických GIS

nástrojů.

Poskytovatelé geoprostorových dat mohou

svá data nabízet spolu s funkčním virtuál-

ním zařízením, které umožní uživatelům

tato data okamžitě využít, analyzovat a pub-

likovat na internetu, v intranetu nebo lokálně

formou „off -line“ serveru.

Jednou z obrovských výhod virtuálních

zařízení je jejich přenositelnost a jednoduché

kopírování. To může usnadnit rozšiřitelnost,

dostupnost, fl exibilitu, zálohování i ochranu

proti napadení virtuálního zařízení.

MapSnackJedním z prvních geoprostorových virtu-

álních zařízení je MapSnack. Je to předem

nainstalovaný webový mapový server se zku-

šebními daty, které lze prohlížet a dotazovat

přes webový prohlížeč. MapSnack si můžete

vyzkoušet tak, že si jej stáhnete z adresy

http://www.vmware.com/vmtn/appliances/

directory/187

K jeho spuštění budete potřebovat „pře-

hrávač“ VMware Player. Ten je k dispozici

zdarma na stránkách fi rmy VMware (www.

vmware.com). redakce, zpracováno ze strá-

nek www.sumbera.com a cs.wikipedia.org

S virtualizací se to má podobně jako se simulátory letadel. / Pro virtualizaci je dnes nabízen komerční

i nekomerční software. VMware Player je nekomerční software, zatímco VMware Workstation, určený pro

provoz více operačních systémů najednou je komerční. Firma Microsoft zdarma i ke komerčním účelům

nabízí Microsoft Virtual PC, který ovšem narozdíl od VMWare podporuje ofi ciálně jen operační systémy

Microsoft Windows. K dispozici je také Microsoft Virtual Server, který podporuje operační systémy Microsoft

Windows a některé distribuce Linuxu. Je šířen zcela zdarma i ke komerčním účelům.

Váš GIS může být virtuální

FOTO

: ARC

HIV

REDA

KCE

Pokud si chcete vyzkoušet geoinformační software, nemusíte jej už fyzicky instalovat. Pomocí virtuálního zařízení si jej můžete vyzkoušet „nanečisto“ nebo GIS neinstalovat vůbec – pomocí virtuálního zařízení si jej totiž spustíte aniž byste jej instalovali.



V letošním roce společnost GEPRO dosáhla

v oblasti geoinformatiky celé řady úspěchů.

K nejvýznamnějším z nich patří především dva

následující.

Ceny za Geoaplikaci roku

V soutěži Geoaplikace roku, pořádané Českou

asociací pro geoinformace, získala ocenění hned

ve dvou kategoriích. V kategorii Geoaplikace pro venkovské oblasti se společnost GEPRO

spolu s Dobrovolným

svazkem obcí Blanic-

ko-otavského regionu

(http://municipal.cz/

blanicko) dokázaly pro-

sadit a získaly třetí mís-

to. V červnu na konfe-

renci Geoinformatika

ve veřejné správě v Brně

převzaly ocenění za

systém, který pomáhá 23 obcím regionu spra-

vovat svá území. Už květen přinesl společnosti

GEPRO úspěch v podobě druhého místa v kate-

gorii Komerční geoaplikace za řešení Zentiva

Car System. Komplexní řešení na správu vozo-

vého parku společnosti Zentiva vycházející ze

standardního systému řady MISYS-CAR bylo

speciálně upravováno podle požadavků zákazní-

ka. Systém, jehož grafi cké jádro staví na systému

MISYS, zpracovává detailní on-line informace

o pohybu vozidel a poskytuje řadu údajů k opti-

malizaci nákladů na vozový park fi rmy.

MISYS na více jak čtvrtině republiky

Počet uživatelů systému MISYS dlouhodo-

bě a stabilně roste. V letošním roce je systém

využíván již ve více než 1 000 měst a obcí Čes-

ké republiky. Na území spravovaném systémem

MISYS žije přes 2,5 mil. obyvatel a jeho tržní

podíl tak dle různých kritérií (počet obyva-

tel, rozloha území apod.) dosahuje 25–35 %.

Současně je v ČR aktivně provozováno přes

200 dalších význam-

ných instalací systému

v oblasti státní správy

i komerčního sekto-

ru. Takové množství

uživatelů nelze získat

bez aktivní účasti dea-

lerů systému MISYS.

Jádro nejaktivnějších

z nich tvoří přibližně

40 převážně geodetic-

kých fi rem, které ve

svých týmech zaměstnávají pracovníky speci-

alizující se zejména na problematiku GIS. Též

díky nim je možné, že geoinformační techno-

logie pronikají a jsou aktivně využívány ve stále

větším počtu i menších obcí republiky a pod-

porují rozvoj celých regionů.

Upřímné poděkování za úspěšné šíření sys-

tému MISYS a jeho využívání patří všem dea-

lerům a uživatelům. Právě jejich rostoucí počty

jsou největším oceněním a měřítkem hodnoty

systému MISYS.

Zdenek Hoffmann

MISYS a další programy ve verzi 8

Na veletrhu Invex budou představeny nové verze 8 z rodiny produktů fi rmy GEPRO. Nejnovější podoba systémů MISYS, KOKEŠ, PROLAND, UPLAN a dalších, které jsou dlouhodobě vyvíjeny na principu otevře-nosti a interoperability, přinese uživate-lům nové funkce, zjednodušení obsluhy a v oblasti internetu rozšířenou podporu WMS služeb.

MISYS a pasporty

Uživatelé systémů MISYS a MISYS-WEB mohou využívat přes tři desítky pasportů. K pasportům, které MISYS-WEB umí využí-vat ve spojení se službami WMS, patří např. pasport adresních bodů UIR-ADR, nebo pas-porty dokumentace území, archeologických nálezů či vodohospodářských děl.

Obhajoba ISO

V červenci 2006 provedla fi rma SGS dozo-rový audit ve fi rmě GEPRO dle normy ISO 9001:2000. Obhajoba certifi kátu ISO a celý audit proběhly úspěšně. Společný dozorový audit potvrdil další zlepšování zavedené-ho systému managementu jakosti, který je důležitým základem pro úspěšné působení společnosti GEPRO na trhu.

Spolupráce s TeleAtlasem

Společnosti TeleAtlas a GEPRO podepsaly distribuční smlouvu, na jejímž základě bude moci společnost GEPRO poskytovat svým zákazníkům ucelenou sadu digitálních map evropských zemí pro svá řešení v rám-ci informačních dopravních systémů řady MISYS-CAR.

MISYS-CAR na páteři internetu

Na páteřní síti jsou umístěny servery spo-lečnosti GEPRO, na nichž je provozován v podobě outsourcované služby systém MISYS-CAR. Službu aktivně využívají nejen velké společnosti s rozsáhlým vozovým parkem v řádu stovek vozidel, ale také např. fi rmy s pouhými dvěma vozidly.

Kde nás uvidíte v nejbližší době

Dny malých obcí 3. října 2006 (Vyškov) a 5. října 2006 (Praha)INVEX 9. – 13. října 2006 (Brno)42. geodetické informační dny9. – 10. listopadu 2006 (Brno)

Efektivní tisk mapy

V programu MISYS existuje řada způsobů zadání tisko-

vého výstupu. Liší se od sebe způsobem zadání středu

a výřezu, nastavováním měřítka apod. Mezi nejčastější

patří volba „současné měřítko a střed“. Ta je sice nejjed-

nodušší, ale nelze při ní stanovit měřítko výstupu. Proto

jistě oceníte možnost „pokládání papíru“. To umožňuje

nastavit měřítko tiskového výstupu a umístit výkres na

papír v patřičné poloze. Po zadání měřítka do příkazové-

ho řádku, případně po výběru z přednastavených měřít-

kových čísel, se v grafickém okně vedle kurzoru objeví

„list papíru“ (kontury tiskové strany odpovídající zvole-

nému měřítku a formátu papíru zvoleného na tiskárně).

„Papír“ lze dále posouvat, při stisknuté klávese Shift

rotovat, nebo přidávat další listy, pokud jeden nestačí.

Kliknutím se spustí finální tisk.

Helena Hrubantová

Prezident ICA doc. M. Konečný (vlevo) předal cenu Geoaplikace

roku představitelům Blanicko-otavského regionu ing. N. Richte-

rové a fi rmy GEPRO ing. Z. Hoff mannovi.

GEPRO, spol. s r.o.Štefánikova 52, 150 00 Praha 5, tel.: 257 089 811

e-mail: [email protected], www.gepro.cz

Kladné body od uživatelů i expertů

PROP

AGAC

EFI

RMY

GEPR

O

MISYS – tipy a triky

informace ze společnosti GEPRO, spol. s r. o. září 2006

Společnosti GEPRO, ATLAS a CGS vás srdečně zvou na

12. ročník mezinárodního setkání uživatelů OLOMOUC 2006

Regionální centrum Olomouc, 6. – 7. listopadu 2006Registrace a další informace na www.gepro.cz

seriál

GEOinformace | 3/2006 www.geoinformace.cz18

Okolí Mile‰ovky za II. vojenského mapování

Používáte GPS navigaci pro práci nebo odpočinek?Do výřezu z ortofoto sopečných kuželů Českého středohoří na protějšístránce jsme doplnili značky z databáze bodových polí, které na svýchinternetových stránkách zdarma zpřístupnil Zeměměřický úřad v Pra-ze. Body státní nivelační sítě (nivelace.cuzk.cz) jsme vyznačili červeně,trigonometrické a zhušťovací body (dataz.cuzk.cz) jsou zde vyznačenymodře. Na uvedených webových adresách se můžete dostat až k sou-řadnicím S-JTSK (u některých bodů i zeměpisným) jednotlivých

bodů, k jejich slovnímu i grafickému polohopisu atd. Toto je ideálnízdroj dat pro vaše džípíesky. Na geodetických bodech se známou výš-kou si můžete také zkomparovat svůj výškoměr na GPS přístroji.A používáte mapy II. vojenského mapování z 1. poloviny 19. století?Naleznete je na oldsmap.geolab.cz. Zkuste si (jako učastníci 42. Geo-desie rallye ČR – již 7. října 2006!) odpovědět: Je na 458 m vysokémHolém vrchu s překrásným výhledem do okolí nějaký geodetický bod? Ne-

daleký charakteristický trojúhelník silnic je vyznačen šipkou. ✖ RP

Mile ovka 12.9.2006 18:15 Stránka 20

seriál

www.geoinformace.cz GEOinformace | 3/2006 19

FOTO

: GEO

DIS

BR

NO

Republika ze vzduchu

Technické informace o leteckém snímkuBarevná ortofotomapa âR

beze‰vû pokr˘vá celou âR,snímkování a zpracování dat probûhlo v letech 2002 – 2003,v roce 2004 bylo zahájeno nové snímkování (aktualizace do 3 let),velikost pixelu ortofotomapy je 50 cm,ortofotomapa ze snímkování od roku 2004 má rozli‰ení 20 cm/pixel,data jsou georeferencována v soufiadnicovém systému S-JTSK,standardní grafick˘ formát je TIF (popfi. jin˘),ãlenûní dat je do souborÛ podle kladu Státní mapy 1 : 5 000 (podle potfieby i jiné).

Objednání dat ortofotaData z mal˘ch prostorÛ a informaãní náhledy v plném rozli‰ení jsou na webov˘ch stránkáchhttp://www.geodis.cz/www/www_dataData pro vût‰í území lze získat pfiím˘m prodejem.Kontaktní údaje na obchodní oddûlení jsou:

tel.: +420 538 702 040fax: +420 538 702 061www.geodis.cz (stránky „fotogrammetrie“)e-mail: [email protected]

Tentokrát s naprosto vefiejn˘mi informacemi o poloze geodetick˘ch bodÛ!

– trigonometrické body ve správě Zeměměřického úřadu

– zhušťovací body ve správě KÚ pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci

– body s určenými geocentrickými souřadnicemi (ETRS-89)

– nivelační body

Mile ovka 12.9.2006 17:47 Stránka 21


rozhovor

S Milanem Konečným jsme se setka-li v jednom z pražských hotelů, které mu slouží jako častý azyl při jeho ces-tách do zahraničí. Současný prezident Mezinárodní kartografi cké asociace ICA se právě vrátil z Brazílie, kde mu byl udělen titul „Rytíř brazilské karto-grafi e“.

Slavnostního ceremoniálu, kte-rý se uskutečnil při západu Slunce a se všemi vojenskými poctami na námořní vojenské základně v Nite-roi, části Rio de Janeiro, se zúčastnily desítky kartografů, geodetů a foto-grammetrů z celé Brazílie.

Rytířský titul byl vědci z České republiky udělen v historii poprvé.

V rozhovoru jsme si povídali nejen o tom, co ICA dělá, ale také o možnos-tech, které ještě máme před sebou, například v systémech včasného varování.

Japonci mi ukázali svět

FOTO

: ARC

HIV

Jak to vypadá v Jižní Americes kartografi í?ICA mimo jiné upřednostňuje pomoc rozvo-

jovým zemím. Celá Latinská a Jižní Amerika

je vedle Afriky její druhou zájmovou oblastí

ICA.

Všechny tři Ameriky, Severní, Střední

i Jižní, se snaží vybudovat geoprostorové

infrastruktury – GSDI, ale v této chvíli je

vidět rozdílná rychlost realizace daná histo-

rickými a objektivními důvody.

Jedním z velkých hráčů a motivátorů je

Panamerický institut pro geografi i a histo-

rii (PAIGH), který vede bývalý prezident

iniciativy Globální prostorové infrastruk-

tury (Global Spatial Data Infrastructures

- GSDI) a současný generální sekretář

Panamerického institutu pro geografi i a his-

torii se sídlem v Mexico City, dr. Santiago

Borrero.

Zajímavé na tom je, že se objevují nové,

netechnologické otázky, týkající se geoinfor-

mačních infrastruktur. Což je ostatně zajíma-

vé i u nás u INSPIRE – jak budou lidé přijímat

informace, jak se k nim dostanou a zejména,

jak jim je budeme schopní připravit.

V latinsko-americkém prostředí je to pře-

devším debata o tom, zda všechny produkty,

které jsou k nim importované z anglicky mlu-

vících zemí, jim skutečně vyhovují, respektují

určité tradice a reagují na místní podmínky.

Jsem přesvědčen, že lidé nebudou chtít

„kousíčky“ informací, jak jim to dnes mno-

zí sugerují, ale budou chtít výstup ve formě,

která jim vyhovuje, a to jsou – ať se to komu

líbí nebo ne – mapy, a nechme teď stranou,

zda analogové či digitální. Myslím si, že

uživatelé budou vždy chtít koncentrovanou

informaci, již předem někým v oboru vzděla-

ným připravenou (což se projeví mj. i tím, že

pokud je někdo nedostatečně v dané oblasti

vzdělaný, ale jinak moudrý, ponechá vysokou

míru volnosti pro rozhodování tomu, kdo

uvedenou podmínku splňuje), nebo budou

dostatečně vzdělaní sami a připraví si ji pod-

le svých aktuálních potřeb.

Kartografi e v řadě zemí Latinské Ameriky

je stále spojená s armádou. V Brazílii při

ceremoniálu jsem měl též možnost setkat

se s řadou vysokých důstojníků, např. plu-

kovníků, kteří velmi dobře ovládají karto-

grafi ckou a geoinformatickou práci a výstu-

py jejich institucí jsou zákonitě kvalitní.

Předpokládám, že u generálů bych zjistil ješ-

tě pozitivnější výsledek. Snad… (směje se)

Co předcházelo současnému pozvání do Brazílie?V Brazílii jsem byl před 3 lety a po mých

přednáškách je asi zaujalo, co ICA dělá a jaký

má potenciál pro aktivity v Jižní Americe.

Titul jsem dostal za rozvoj světové kartogra-

fi e a podporu rozvoje kartografi e v rozvojo-

vých zemích, zejména v Latinské Americe,

speciálně v Brazílii.

Jak jste se stal prezidentem ICA?Začalo to již v roce 1975, kdy jsem byl na

své první stáži v polské Wroclavi. Jako mladý

asistent Masarykovy univerzity jsem se tehdy

specializoval na geomorfologii u profesora

Jahna. Dostal jsem se k řadě titulů zahranič-

ní literatury a měl možnost se setkat s lidmi

ze zahraničí.

O dva nebo tři roky později se v Moskvě

konal světový Geografi cký sjezd. Na před-

sjezdových jednáních jsem na Ukrajině

potkal skupinku Japonců, kteří stejně jako já

letěli na sjezd přes Kyjev.

Po přistání se jim při tehdy typickém cha-

osu na letišti Vnukovo ztratila zavazadla.

Protože jsem uměl rusky i anglicky, pomo-

hl jsem jim je najít. Dlouhou dobu mi za to

děkovali. O rok později jsme se s Japonci

setkali znovu v Polsku.

Ostatně Polsko se v mém osudu vždy

nějak objevuje. Například na Špicberkách, na

první ze svých tří polárních expedic, jsem byl

s Poláky.

Milan Konečný


Japonci mě v roce 1980 pozvali na kon-

gres v Tokiu. Ačkoliv šlo tehdy o geogra-

fi cký kongres, bylo podstatné, že jsem měl

poprvé možnost vidět skutečně špičkové

technologie a setkat s řadou špičkových

lidí, což mi otevřelo cestu do světa.

Cesta do Japonska byla také zajíma-

vá: Do Chabarovska letadlem, odtud 15

hodin vlakem do Nachodky a pak lodí do

Japonska. Strava – turistický salám a kon-

zervy. Tam se už o mě postarali profesoři

Masami Ichikawa, Akihiro Hara a další,

měl jsem možnost žít i v japonských rodi-

nách a to mi hodně dalo. Pro zajímavost:

1. třída vlakem Praha - Nachodka v té

době stála 400 korun.

Řada lidí ze světa Vás zná jako organizátora konferencí…Myslím si, že těžiště rozvoje GIS v teh-

dejší střední a východní Evropě bylo

v Československu. V roce 1987 jsme

s dr. Miroslavem Kolářem a ing. Mila-

nem Klimešem organizovali první kon-

ferenci a rovnou evropskou, nazvanou

EuroCarto VI. Byl na ní mimo jiné i dr.

David Bickmore, který poprvé přišel s

myšlenkou budování globálních prosto-

rových databází. Poté následovala celá

série konferencí [pozn. red.: GIS Brno

– 1991, 1994, 1996, 1998, AGILE 2001

a Digital Earth 2003], na kterou spousta

lidí, kteří v té době začínali s GIS, jezdila.

Přijel i legendární Lord Chorley z Velké

Británie. Cítil jsem silnou podporu čes-

koslovenské GIS komunity.

Dlouhou dobu to byla jediná konfe-

rence v Československu, na kterou jsme

dokázali pozvat lidi ze světové špič-

ky. Přijeli například Joel Morisson, Kurt

E. Brassel, německý kartograf Werner

Lichtner, dnes již zemřelý, podporoval mě

i Gottfried Konecny.

V té době jsem také začal aktivně pra-

covat v Kartografi cké společnosti. Díky

tomu, že konference v roce 1987 měla

úspěch, mi tehdejší rektor Čerešňák a dě-

kan Knoz odsouhlasili účast na Světovém

kongresu ICA v mexické Morélii.

Tam jsem začal být aktivní v řadě komi-

sí, což poté vedlo k tomu, že mě v roce

1995 zvolili v Barceloně viceprezidentem

této světové organizace.

V roce 2003 jsem se rozhodl kandi-

dovat na prezidenta ICA. V kandidatuře

proti mně stál bývalý prezident Rystedt,

který předtím několikrát prohlásil, že

již kandidovat nehodlá, v poslední chví-

li ale rozhodnutí změnil. Když kandidu-

jete proti někomu ze Skandinávie, pro-

hráváte ještě před začátkem volby 0:5,

neboť Skandinávci a s nimi často i země

Beneluxu hlasují spolu. Myslím, že to

manko vymazaly mnohé evropské země

a zejména celá Asie, kde všichni včetně

Japonska, Číny, Malajsie, Indonésie a dal-

ších hlasovaly pro mne. Nakonec jsem

v tajném hlasování vyhrál.

Ptáš-li se na osobnosti, které k tomu

v mém odborném životě přispěly, musím

jmenovat ty, kteří mě odborně vychova-

li, zejména profesoři Šimák, Krejčí a De-

mek a vůbec náročná a přitom sympatická

vědecká atmosféra, která v Brně existovala

i díky profesorům Srnkovi, Lauermanovi,

Miklošíkovi a dalším mimobrněnským

osobnostem jako skvělému docentu

Mikšovskému, ing. Slabochovi a příteli

profesoru Veverkovi. Každý z těch lidí mi

něco dal a fascinovali mě zejména proto,

že i v dobách železné opony měli globální

pohled na svět, což dnes některým jejich

nástupcům, lidem bez vlastního názo-

ru a invence, plnícím pouze úkoly svých

děkanátů a profesorů snažících se bezpro-

blémově dožít důchodu, často chybí.

Co přináší Vaše prezidenství České republice?Myslím si, že je to hlavně přínos znalos-

tí, a to na nejvyšší světové vědecké úrov-

ni. Funkce prezidenta ICA není placená,

cesty hradím ze svých projektů a většinou

v zahraničí i přednáším o projektech, kte-

ré vedu. ICA nemá k dispozici velké pení-

ze, má jako členy řadu rozvojových zemí

a obrovské množství cest, které jako prezi-

dent ICA absolvuji, by nemohla uhradit.

Naštěstí jsem našel pochopení u profe-

sora Fialy, rektora Masarykovy univerzity

Brno a děkana její Přírodovědecké fakulty

docenta Gelnara, kteří na rozdíl od něk-

terých staromódních úřednic oceňují, jaký

má tato funkce význam jak pro univerzitu,

tak i Přírodovědeckou fakultu.

Ještě musím zmínit jednu záležitost.

V 90. letech jsem byl hodně angažován

v evropských projektech, od roku 1997

jsem se účastnil aktivit Evropského fora

pro informační společnost (European

Information Society Forum).

Právě tehdy, dokonce i v diskuzích

s tehdejším euro-komisařem Martinem

Bangemannem a dalšími vysoce postavený-

mi úředníky, jsem začal intenzivně rozvíjet

plány o zapojení geoinformatiky a kartogra-

fi e do širokých trendů rozvoje informační,

resp. znalostní společnosti, jejichž předpo-

kladem je každodenní využití informačních

a komunikačních technologií. INZE

RCE


rozhovor

Uvědomil jsem si, že naše komunita se

musí výrazně více angažovat ve směru ven ke

společnosti a dalším vědním oborům a vypl-

ňovat přirozený prostor, který se jí v infor-

mační společnosti otevírá. Tento úkol není

zatím zdaleka splněn.

Znalosti získané ve světě mě ovlivni-

ly i v každodenním profesionálním životě,

například tím, že jsem se o klíčových inici-

ativách a nejlepších zkušenostech dozvídal

takřka ihned. Často jsem lidi, kteří ty doku-

menty připravovali, znal osobně (např. když

v roce 1994 prezident Clinton podepsal naří-

zení o tvorbě NSDI – Národní geoinformač-

ní infrastruktury). Výsledkem bylo, že jsem

s mnoha nápady mohl přijít dříve než ostat-

ní, navíc řadu projektů se nám podařilo reali-

zovat s odborníky ze západních zemí. To vše

dohromady mi pomohlo uplatnit se v ICA

a dotáhnout to až do prezidentské funkce.

Osobně si myslím, že má funkce je obrov-

ská propagace České republiky, přinejmen-

ším v komunitě lidí, co se kartografi í a geo-

informatikou zabývají a možná i v mnohem

širších souvislostech.

Propaguji také obor jako takový, napří-

klad pro ICA se mi podařilo prosadit pravi-

delný sloupek v časopise GIM International.

Každý dnes ví, co ICA dělá a kde je místo

světové kartografi e při řešení řady problémů

dnešního světa.

Jsem pyšný na to, že se mohu účastnit akcí

OSN, například v oblasti kosmického pro-

storu, kdy ve Vídni probíhala a probíhá řada

jednání ohledně rozvoje GNSS – Global

Navigation Satellite Systems (Globálních

navigačních a satelitních systémů), kdy byla

dohodnuta zejména harmonizace existujících

systémů GALILEO, NAVSTAR a GLO-

NASS, tak důležitých například pro rozvoj

lokálně založených služeb.

Proto jsem za ICA podepsal dohodu

o spolupráci s OSN právě v oblasti GNSS

a uvedených služeb.

Má ICA co říci i k takovým projektům, jakými je INSPIRE?Ano, má, ale ne všechno už umíme. Ovliv-

ňujeme oblast referenčních dat a zcela jistě

i geovizualizace či tvorby internetových map,

máme své významné zastoupení při tvorbě

standardů a budování metadatových služeb.

A co neumíme? V INSPIRE byla jednou ze

složitých úloh impaktní analýza. Ocenit, co

přinese uživatelům zavedení INSPIRE, a to

pokud možno exaktně v penězích. Ukáza-

lo se, že to zatím neumíme vyjádřit. Víme,

že satelitní snímek stojí například 5 dolarů,

máme jakési ekonomické propočty, ale neu-

míme měřit, co přinese podívání se na mapu

absolventovi kartografi e a co to dá naopak

člověku bez specializovaného vzdělání.

Kdybychom to věděli, tak bychom byli

mnohem dál a měli bychom více peněz na

naše výzkumy jak od Evropské unie, tak

i Světové banky.

Nikdo to neumí?Klasická otázka Světové banky je, co to

přinese, když do vás investujeme 2 miliar-

dy, jakou částku nám přinesete zpátky a kdy.

V případě map to ovšem znamená umět oce-

nit, co práce s geoinformacemi jejich uživate-

lům přináší a jak se to projevuje v následných

činech. A to zatím nikdo neumí, ekonomické

modely jsou v této oblasti krátké. Tedy pro-

zatím...

S určitostí pouze víme, že využití map

a GIS je dnes už obecně pozitivně přijímáno

a věří se v jeho pozitivní vliv např. na stát-

ní správu a samosprávu. Nicméně myšlenka

„každá informace v GIS pouze jednou, ale

využitelná pro všechny“ stále ještě některé

lidi budí ze sna, neboť odhaluje potřebnost

jedněch a nepotřebnost druhých.

Co dělá ICA pro rozšiřování všeobec-ného povědomí o kartografi i?Začali jsme připravovat zahraniční mise.

Kolegové byli v Th ajsku, kde školili místní

střední management, jak používat integro-

vaně nové technologie a média – jako jsou

družicové snímky, GPS, digitální mapy

apod. – na jejich úrovni řízení. Podobnou

akci budeme opakovat na regionální kar-

tografi cké konferenci OSN v Bangkoku.

Španělsko-bulharsko-česká skupina byla

v Bogotě, kde jsme přednášeli o mapách

a jejich možnostech na webu včetně nutnosti

generalizace. Letos na jaře jsme uspořádali

seminář o možnostech kartografi e v Dubaji

ve Spojených arabských emirátech. Šéf GIS

sekce Dubaje ing. Al Zaff ín mi tam řekl,

že by uvítal větší integraci poznatků při-

cházejících od vědeckých organizací a obo-

rů, které reprezentují ISPRS, FIG a ICA,

neboť bez nich je obtížné některé problémy

řešit.

Jak pracují pracovní komise ICA?Práce jednotlivých komisí hodně závisí na

tom, zda se podaří zvolit dobrého a aktivní-

ho předsedu.

Je zajímavé, že některé komise vznika-

jí znovu. Z komise Map Use vznikly komi-

se pro kartografi ckou vizualizaci a virtuální

prostředí, Ubiquitous mapping [pozn. red.:

většinou se nepřekládá - můžeme opsat jako

„mapování vždy, všude a s využitím všech

dostupných technologií“] a komise Mapy na

internetu.

V poslední době byl vznesen požadavek,

aby komise Map Use opět vznikla. Důvodem

je to, že se mapy využívají v řadě oblastí,

o kterých klasičtí univerzitní kartografové

ani neví.

Kartografi cká preciznost se odrážela i na ceremoniálu samotném. Probíhal při západu Slunce a zvuků bra-

zilské hymny, mimochodem dost dlouhé. V okamžiku, kdy hymna dohrála, poslední paprsek slunce zmizel

za obzorem nad mořem a patka vlajky se dotkla patky stožáru.

FOTO

: ARC

HIV

MILA

NA K

ONE

NÉHO


Pro mě bylo překvapení, jak velká karto-

grafi cká produkce je v oblasti pojišťovnic-

tví. Jedna švýcarská pojišťovna mi řekla, že

si tisknou 20 tisíc map ročně. Ukazovali mi

datové báze, ve kterých byly perfektně geo-

grafi cky zpracované rizikové faktory, riziková

území včetně návodu, jak formulovat pojist-

ku vzhledem k daným rizikům. Informaci

o náplni práce komisí a pracovních skupin

je možné získat na webových stráncách ICA

www.icaci.org.

Existuje řada oblastí, kde se mapy využíva-

jí, a kam lidé, kteří se snaží rozvíjet teoretické

ideje kartografi e, nevidí nebo tam nesměřují.

Často mám obavy, že až 80 procent map

na světě může být nepravdivých. Lidé mají

technické prostředky, ale ne všichni dokáží

analyzovat jev, který mapují a tak podat

pravdivou informaci.

V tom spočívá síla našich studentů. Většina

absolventů kartografů–geoinformatiků práci

bez problému nachází.

V názvu ICA sice kartografi e je, ale připadá mi, že mnohdy to s kartogra-fi í již nemá nic společného…Záleží na tom, o jaké kartografi i se bavíme,

zda jenom o té analogové či digitální. Člen-

ské základně ICA jsme navrhli, zda by chtěli

změnit název asociace na „kartografi e a geo-

grafi cké vědy“. Pod vlivem evropských inici-

ativ (INSPIRE a GMES) jsme také navrho-

vali „kartografi e a geografi cké informace“.

Naposledy se o možnostech změny disku-

tovalo na kongresu ve španělské La Coruni

a opět to neprošlo. Řada lidí si myslí, že ICA

má dobré a zaběhnuté jméno, že to ukazuje

její výjimečnost. Když tam přidáme geo-

informatiku, tak bychom se zařadili mezi

další podobné společnosti, kterých je řada

a geoinformatiku stejně již řadu let využívá-

me. Tomuto trendu věří i „králové“ privát-

ního sektoru, například majitel ESRI Jack

Dangermond, který propaguje jak geografi i,

tak rozvoj a modernizaci kartografi ckých

metod.

Podle mě nezáleží až tak na názvu, ale na

tom, co se skutečně dělá.

Nedávno jsem měl spor s rektorem ITC

[pozn. red.: International Institute for Geo-

Information Science and Earth Observation

www.itc.nl], který tvrdil, že jsme „za karto-

grafi í“ (beyond) vše označoval jako „geotech-

nologie“. GIS je přitom především o zpraco-

vání dat, kdežto kartografi e se zabývá mapami

a interakcí systém – člověk, tedy tím, jak jsou

uživatelé schopni informace a znalosti z mapy

zpracovávat nebo je tam ukládat.

GIS nikdy nezahubil kartografi i a GIS

by nebyl GISem bez kartografi e. Vše začíná

referenčními daty a končí interpretací a vizu-

alizací dat a informací.

GIS pomohl kartografi i k obrovskému

rozvoji. Naši kartografi čtí předchůdci mož-

ná pozdě zareagovali na vývoj situace. To

se ovšem mění. Přední světové fi rmy, podle

informací, které mám, investují do rozvoje

kartografi e miliony dolarů.

Na svých přednáškách cituji článek z led-

na 2004 v časopisu Nature. V něm bylo zve-

řejněno stanovisko Ministerstva práce USA,

že geotechnologie (dálkový průzkum Země,

GPS atd.) jsou podle jejich údajů na 3. mís-

tě za bio- a nanotechnologiemi v investicích

a rychlosti rozvoje. Pro řadu lidí je to šokující

zpráva. Co se týká byznysu, tak na celém svě-

tě byl v roce 2005 v geoinformatice obrat 30

miliard dolarů. Oproti předchozímu roku to

byl šestinásobný nárůst. To o ledasčem mluví.

V poslední době se ICA angažuje v oblasti krizového managementu…ICA není jen vědecká organizace, členy jsou

i národní mapovací a další agentury, které

řeší reálné životní situace.

Asociace pracuje ve 4 oblastech: vědě,

výzkumu, výuce, každodennímu profesnímu

životu kartografů a při řešení společenských

problémů.

Například po tsunami v jihovýchodní Asii

se ukázalo, že musíme lidi učit, jak s mapa-

mi pracovat.

Po 3 letech, vyplněných výraznými pří-

rodními katastrofami, jsem byl na konferen-

ci Early Warning III v Bonnu. Titíž lidé na

úrovni ministrů stále diskutovali o témž – jak

mapy používat, zda lokálně nebo na celém

povodí.

Říkal jsem jim, že jedině na všech úrov-

ních, protože pouze tehdy je možné přijí-

mat opatření. Ale především musíte učit lidi,

jak jim rozumět. Začal jsem mluvit o kultuře

využití technologie, o chování ve stresových

situacích, jak na krize připravit.

Jsem rád, že i v ČR znám řadu lidí

(Obrusník, Hradec, Pašek, Hřebíček, Macko,

Tolasz, Rožnovský, Urbánek aj.), kteří jsou

schopni svými znalostmi a zkušenostmi

pomoci řešit problémy nejen v Evropě, ale

i v rozvojových zemích.

Tehdy v Bonnu jsem si uvědomil, že se

dělá pro osvětu využití kartografi e skutečně

málo.

Z naší strany, ze strany vědců, musíme

sběr a tvorbu map standardizovat, zajis-

tit rozvoj metadatových služeb, propraco-

vat vyjadřovací kartografi cké prostředky do

takové podoby, aby se mapové výstupy daly

porovnávat po celém světě.

Jak uvedl v Bonnu i bývalý americký pre-

zident Clinton – ale při vší skromnosti ICA

a já osobně dva roky před ním – musíme

vytvářet systémy tak, aby začaly pracovat ješ-

tě před katastrofou (pokud to jde) nebo těs-

ně po jejím vzniku (například po zemětře-

sení, které stále ještě nedokážeme spolehlivě

předpovídat). Kdyby na Srí Lance někdo lidi

velice jednoduše upozornil, že jde velká vlna,

mohly stovky, možná tisíce z nich přežít…

Jsem rád, že mému výzkumnému týmu

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho-

vy ČR svěřilo fi nanční prostředky na pod-

poru výzkumného záměru Dynamická geo-

vizualizace v krizovém managementu, kde

můžeme i výše zmíněné poznatky aplikovat

v prostředí ČR.

Když začínal 6. rámcový program Evropské

komise, bylo těžké vůbec prosadit nějaký pro-

jekt orientovaný na GIS. Evaluátoři se pta-

li, kde je inovace. Pak přišel teroristický útok

v New Yorku, následovalo tsunami a ukázalo

se, že geo- a další systémy nepracují dohro-

mady, integrovaně. Každý pouze říkal, co

udělal poté, kdy se tragédie stala.

My ovšem musíme připravit systémy tak,

aby reagovaly již při prvních signálech, že

se něco děje. Je dobře, že se Evropská unie

v této oblasti v současnosti hodně angažu-

je.

rozhovor

Příští mezinárodní konference ICA se bude

konat v Moskvě počátkem srpna 2007 (více infor-

mací je na www.icc2007.com)

Publikace s přehledem vítězných prací dětí za

posledních 10 let z kartografi cké soutěže, pořáda-

né Barbarou Petschenik

ILU: 2

X AR

CHIV


Například u chřipkových (lidských či pta-

čích) epidemií je vidět, že rozvoj jde správ-

ným směrem. Na základě signálů byla přijí-

mána opatření ještě dřív než vůbec epidemie

propukla.

U přírodních katastrof to zatím z výše

uvedených důvodů příliš nejde, ale srovná-

ní povodní na Moravě a v Čechách a zejmé-

na jejich řešení mne naplňuje optimismem.

Zkrátka nás musí někdo či něco vystrašit

a pak to začne jít. V tom jsme, myslím si,

zůstali světovými jedničkami.

Rezervy – ani ne tak u nás, jako spíše

ve světě – jsou i ve spolupráci vojenského

a civilního sektoru.

Možná to bude znít jako fráze, že se musí-

me více zaměřit na uživatele, ale ve zmí-

něném výzkumném záměru máme v týmu

i psychologa. Proč? Při tajfunech a tsunami se

ukázalo, že lidé mapám nerozuměli. Chceme

zjistit, jak vnímají a reagují v časovém stresu.

Chtěli bychom vytvořit mapy s inovovanou

symbolikou a zjistit, jak „necvičený“ člověk

mapy vnímá při krizích.

Myslíte si, že podmínky v ČR napomá-hají realizaci vašich záměrů?Myslím si, že ano, i když je potřeba často

jít štěstí vstříc. ČR jednoznačně potřebu-

je řešit správu v oblasti geoprostorových

dat. ČÚZK zdařile provádí úkony dané

mu zákonem (byť se oblast katastru zdá

preferována, což je ovlivněno i politickou

objednávkou a personálními přístupy), ale

celá oblast je nepoměrně širší a koordinaci

je potřeba urychleně řešit, ať už rozšířením

kompetencí zúčastněných subjektů daných

zákonem nebo ještě lépe koordinační sku-

pinou s vysokými pravomocemi na úrovni

premiéra české vlády. Ta by měla pověření

geoinformační procesy analyzovat, inte-

grovat. Měla by spolupracovat s odborný-

mi společenstvími jako je Kartografi cká

společnost ČR, Česká asociace pro geo-

informace či Nemoforum, zaujímat pozice

jménem ČR v rámci projektů a iniciativ EU

a podobně. Tady, jak doufám, sehraje klíčo-

vou startovací úlohu právě legislativní ini-

ciativa INSPIRE, v níž je největším tahou-

nem Ministerstvo životního prostředí ČR.

Myslím si také, že jsme zejména na domácí

scéně dostatečně nevyužili existence Minis-

terstva informatiky ČR, které řadu aktivit

z oblasti geoinformací podporuje. Ať bude

či nebude pokračovat, spojení a hledání

místa pro specifi cké (a pro laiky nesnadné)

geografi cké informace v celkovém vývo-

ji v oblasti informačních komunikačních

technologií, je nosné a stane se dříve či poz-

ději otázkou dne.

V ČR pořádá Kartografi cká společ-nost každoročně soutěž Mapa roku? Existuje něco podobného ve světě?ICA na každém kongresu pořádá výsta-

vu nejlepších map a dětských map a kreseb.

Velký úspěch má soutěž pro děti, která nese

jméno americké kartografky Barbary Petche-

nik. V minulém roce ICA společně s fi rmou

ESRI vydala úspěšnou publikaci s přehledem

vítězných prací dětí za posledních 10 let. Byl

bych rád, kdyby jakákoliv kartografi cká práce

byla tak úspěšná jako tato publikace, která se

prodává všude na světě a je o ni zájem např.

i u telekomunikačních společností právě pro

originalitu každé z kreseb. Dokonce mi tele-

fonovala jedna mezinárodní telekomunikační

fi rma, která nabízela velké peníze za jeden

obrázek pro své reklamní účely. Bohužel

jsem musel odmítnout, ICA je nezisková

a podle pravidel OSN organizovaná asociace.

V Bulharsku a Indonésii je soutěž dokonce

propagována v televizi a rozhlase. Pohříchu

práce z ČR zatím chybí, ale radost můžeme

mít alespoň z úspěchů mladých slovenských

kartografů.

Funkční období prezidenta ICA je 4 roky. Jste jím od roku 2003. Jaké máte ambice?Mojí velkou ambicí je vyprovokovat soutěž

s OSN o nejlepší mapu v oblasti životní-

ho prostředí, která by se vyhodnocovala po

celém světě. To by podporovalo tvorbu map

životního prostředí a zvyšovalo jejich úro-

veň.

Inicioval jsem založení komise pro včas-

né varování a krizový management v ICA.

Rád bych založil soutěž věnovanou mapám

a atlasům v této oblasti. To by zároveň pod-

pořilo myšlenku standardizace a tvorby

metadat.

Snažím se, aby ICA spolupracovala s dal-

šími organizacemi. Společně s ISPRS a FIG

jsme založili spojenou radu (joint board) –

řadu akcí bychom chtěli dělat společně. Teď

plánujeme společnou sekci, věnovanou roz-

voji kapacit v rozvojových zemích – ta by

měla proběhnout v Bangkoku na Regionální

kartografi cké konferenci OSN.

Kandidovat na prezidenta už nechci,

ale budu pokračovat jako tzv. „past-presi-

dent“. Řídím se tím, že by každý prezident

měl v průběhu čtyř let, kdy je funkcí pově-

řen, organizaci intenzivně řídit a věnovat jí

co nejvíce sil. Sám teď vidím, že čtyři roky

jsou tak akorát, jak říkávala moje babička ze

Vsetína.

ISDE (International Society for Digital

Earth), další světová organizace, u jejíhož

vzniku jsem stál, mě navíc zvolila do funkce

viceprezidenta. Pracovat s lidmi jako je čínský

předseda Akademie věd, ředitel po kosmic-

ký výzkum Kanady nebo rektor významné

londýnské univerzity, je pro mne obrovskou

vědeckou i společenskou výzvou nejen osob-

ní, ale i jako učitele, neboť moji studenti jsou

tzv. „in“ – a to nejen v brněnském či českém

měřítku.

– ptal se Josef Hnojil

rozhovor

Na diskuzi se studenty si Milan Konečný vždy čas najde Setkání s maďarskými kolegy

FOTO

: 2X

ARCH

IV


Město Eindhoven se svými 200 tisíci

obyvatel je pátým největším městem

v Nizozemí. Je to pulzující metropo-

le, ve které se unikátním způsobem

setkávají high-tech a zemědělské

fi rmy. Město vždy bylo průkopníkem

ve způsobech, jak svým občanům

předávat informace z veřejné správy.

Nyní k tomu město využívá řešení od

Bentley Systems.

Potřebou města bylo publiko-

vat geoprostorová data na internetu

rychle, jednoduše a v podobě, kte-

rou by mohli běžní občané použít.

Požadavkem na řešení rovněž bylo,

aby administrátor webových strá-

nek mohl přidávat nová geoprosto-

rová data a provádět aktualizace bez

nutnosti stát se specialistou na geo-

informatiku.

Zdokonalení procesůpřípravy datV datovém skladu města postaveném na

databázi Oracle jsou uloženy velké objemy

prostorově orientovaných informací. Tato

data ovšem nebyla dříve tak snadno dostupná

obecné veřejnosti. Předchozí snahy o interne-

tové publikování inženýrských dat vyžadova-

ly nákladné a časově náročné pracovní pro-

cesy. Již procesy přípravy dat pro publikování

byly složité a vyžadovaly řadu kroků včetně

časově náročného převodu inženýrských

dat do internetového formátu Flash. Bylo

potřeba vytvořit nový přímý postup, který by

zajistil rychlou tvorbu snadno použitelného

veřejného webového portálu.

Proto se město Eindhoven obrátilo na

společnost Bentley, aby vytvořila ucele-

né řešení pro převod a publikování velkých

objemů grafi ckých informací na webo-

vých stránkách. Bentley vytvořila řeše-

ní, které umí rychle načíst rastrová a vek-

torová data a publikovat je přes web. Data

z aplikace MicroStation se uloží do dato-

vého skladu Oracle Spatial. Pro jejich pub-

likování na veřejném webovém portálu jsou

potom použity produkty Bentley Geo Web

Publisher a Geo Web Services.

Vedle internetového publikování dat je

součástí řešení také výkonnější intraneto-

vá aplikace pro interní potřeby jednotli-

vých odborů. Komplexní prostorová data-

báze je tak k dispozici všem pracovníkům

města, kteří v ní mohou vyhledávat infor-

mace, analyzovat data a vytvářet tematic-

ké mapy z dat uložených v městském dato-

vém skladu.

Všechny funkce aplikační vrstvy jsou dále

konfi gurovatelné dle specifi ckých potřeb

uživatelů. Informatici tak mohou pouhou

úpravou konfi gurace systému snadno reali-

zovat dodatečné požadavky uživatelů.

Vedle změn ovládání systému lze vytvá-

řet též kombinované výstupní formáty.

Mapy mohou být například generovány ve

formátech JPG nebo Flash, zatímco texto-

vé a další administrativní údaje mohou být

poskytnuty v XML formě.

Rychlejší a přehlednějšípublikování datMěsto odhaduje, že nová aplikace významně

ušetří čas a práci potřebnou pro tvorbu kva-

litních map na webu. Zástupci města prohlá-

sili, že „s aplikacemi Geo Web Publisherem

a Geo Web Services jim trvá aktualizace

prostorových informací na webový portál

5 minut místo tří týdnů programování, na

které byli zvyklí předtím.“

Nový systém organizuje geoprostorové

informace do reálných kategorií jako jsou uli-

ce, kanalizace, budovy či hranice parků. Díky

tomu může správce webových stránek pub-

likovat informace, aniž by musel jednotlivé

grafi cké prvky hledat v mnoha souborech.

Zavádění e-governmentuv NizozemíS aplikačními servery Geo Web Publisher a Geo Web Servicestrvá aktualizace prostorových informací na webovém portálu5 minut místo obvyklých tří týdnů programování

Ukázka uživatelského rozhraní, jak bylo implementováno při nasazení aplikačního serveru Geo Web

Publisher ve městě Eindhoven

ešeníPR

OPAG

ACE

FIRM

Y BE

NTLE

Y SY

STEM

S


Řešení společnosti Bentley navíc umožňu-

je propojit geoprostorová data s přidružený-

mi negrafi ckými daty. Tím se celý proces

webového publikování stává ještě jednoduš-

ším a přehlednějším.

Implementace řešení pro e-government

se skládala ze tří etap. V první etapě byla

grafi cká data začleněna do datového skladu

Oracle Spatial. Ve druhé fázi byl městský

datový sklad zpřístupněn interně uživate-

lům jednotlivých odborů. A ve třetí, závě-

rečné fázi byl Geo Web Publisher otevřen

pro publikování prostorových informací na

veřejných webových stránkách.

Ucelená architektura systému pro práci s geoprostorovou informacíEindhoven využívá výhod mnoha prvků

produktového portfolia Bentley Geospatial.

Vedle aplikace Geo Web Publisher je při

inženýrských a mapových projektech použit

rovněž MicroStation a Interplot.

Pro zajištění organizace a toku dat bylo

v rámci celé organizační struktury měst-

ského úřadu implementováno tzv. říze-

né prostředí na bázi aplikačních serverů

ProjectWise a Digital Interplot. V průbě-

hu přípravy projektu se ukázalo, že názor

uživatele na ucelenou architekturu prá-

ce s geoprostorovou informací odpovídá

vizím a směřování Bentley. Tato předsta-

va zahrnuje možnost pracovat s jednotli-

vými objekty s pomocí MicroStation spo-

lečně s XFM a ProjectWise Oracle Spatial

konektorem pro Oracle. Pracovní procesy

spojené se správou dat jsou díky tomu jed-

nodušší a přehlednější.

Vytvoření komunikačního nástrojeZákladním požadavkem na systém bylo, aby

webový portál e-government sloužil jako

oboustranný komunikační nástroj, který by

umožnil komunikaci přes web městu i obča-

nům.

Občané musí mít možnost požádat město

o stavební povolení, úředníci na straně dru-

hé musí být schopni vytvořit a poslat mapy,

dokumenty, úřední povolení a další infor-

mace řadovým občanům.

S pomocí technologií společnosti Bentley

pro správu a publikování dat bylo dosaženo

i tohoto cíle. Spojení dvou technologií

umožnilo Eindhovenu vytvořit pružný

a použitelný publikační systém geoprosto-

rových dat. (pred)

Informace o projektu zařazeném do soutěže BE Award

Projekt: E-government portál

Zákazník: Gemeente Eindhoven, Nizozemí

BE Award kategorie: Řešení pro veřejnou správu

Cíle projektu: Řešení pro začlenění prostorových informací z darového skladu Oracle Spatial do webového portálu e-government a jejich zpřístupnění občanům.

Stručná fakta o projektu: Nápadité zapojení prostorových informací do webových stránek veřejné správy. Možnost editovat prostorová data prostřednictvím webového rozhraní.

Webové stránky projektu: http://www.bestemmingsplannen.eindhoven.nl (sekce Heizoom „04“ a poté „Plankaart“)

Použité produkty společnosti Bentley: Bentley Geo Web Publisher s aplikací Geo Web Services

ešení

Publikace geoprostorových dat města Eindhoven na webu

Bentley aplikace Geo Web Publisher s plánem města a dalšími informacemi

Územně analytické podklady ve formě SWOT analýzy pro obec s rozšířenou působností Litovel.

SWOT analýza je strategický plánovací nástroj pro zjištění silných a slabých stránek uvnitř organizace

(Strengths, Weaknesses) a hledání příležitostí a hrozeb (Opportunities, Threats) pro organizaci zvenčí.

Analýza se většinou provádí v počátcích projektu a pomáhá organizacím vyhodnotit stávající situaci.

Facility managementTematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006

Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006

28 GEOinformace | 3/2006

S ing. Lucií Ryjáčkovou, prezidentkou české pobočky Mezinárodní asocia-ce facility managementu IFMA, jsme se setkali v centrále fi rmy Vodafone, kde pracuje jako manažerka rozvo-je nemovitostí. Zajímalo nás, co je to facility management, jak funguje česká pobočka mezinárodní asociace IFMA a co všechno můžeme od facili-ty managementu očekávat.

V roce 2000 jste založili českou poboč-ku IFMA. Jaká byla s FM situace, když jste ji zakládali?Obor facility managementu byl v České

republice před šesti lety spíše neznámý. Za

sebe mohu uvést, že jsem tento obor obje-

vila díky CAFM softwaru, který zahraniční

fi rma, pro níž jsem pracovala, chtěla zavést

pro správu nemovitostí. Založení pobočky

a vytvoření platformy setkávání odborníků

a zájemců o tento obor rozhodně podpoři-

lo a urychlilo vývoj FM v ČR. Mezinárod-

ní asociace pro facility management IFMA

nám velmi pomohla, čerpali jsme od ní při

zakládání pobočky zkušenosti. Prvním prezi-

dentem IFMA CZ se stal ing. Ondřej Štrup,

který s podnětem založit pobočku v té době

přišel.

Jak se od sebe liší zahraniční a domá-cí FM?Vidím zde paralelu s rozvojem republiky

a s naším vstupem do Evropské unie. Záro-

veň do České republiky přicházely zahraniční

fi rmy, které se již o významu FM přesvědčily

a rozpoznaly, jak jim pomáhá k rozvoji jejich

hlavního podnikání.

O kom víte, že u nás před lety nasadil první CAFM/CIFM systém?Zpočátku vládl vůči FM v organizacích

a institucích ostych. Na trhu chyběly refe-

rence. Mezi první reference nasazení FM

u nás v České republice patří Západočes-

ká energetika (Nemetschek – Alfa), Česká

Spořitelna (systém vyvinutý společností

Facility managementumí zajistit příjemné prostředí

FOTO

: ARC

HIV

FM (Facility Management) – metoda, jak dokonale sladit pracovní-

ky, pracovní prostředí a procesy uvnitř organizace. Jejím apliková-

ním organizace dosahují úspor ploch a nákladů ve výši až 30 pro-

cent.

Facility manager – profesionál, který zabezpečuje optimální a eko-

nomicky efektivní využití ploch, veškerého majetku a potřebných

služeb v organizaci.

IFMA (International Facility Management Association) – meziná-

rodní nezisková organizace, sdružující více než 18 000 odborníků na

celém světě. V USA vznikla v roce 1980, do Evropy se dostala v deva-

desátých letech. Její česká pobočka vznikla v roce 2000.

CAFM (Computer Added Facility Management) – programový sys-

tém pro správu podpůrných procesů založený na grafickém znázor-

nění správy prostor (CAD), vybavený silnou databázovou informač-

ní podporou. Cílem užívání CAFM systému je zefektivnit podpůrné

provozy, přesně adresovat nákladové položky a vytvářet informační

bázi pro rychlé rozhodování managementu společnosti.

CIFM (Computer integrated facility management) – softwarová

aplikace zahrnující komplexní řešení definované Integrovaným plá-

nováním. Toto řešení zohledňuje celý proces včetně procesů hlav-

ního předmětu podnikání.

CFM (Certificated Facility Manager) – tento titul je udělován aso-

ciací IFMA. Držitel titulu musí složit náročnou dvoudenní zkoušku,

která prověří nejen jeho znalosti v oboru, ale i praktické zkušenosti,

které lze načerpat pouze provozováním praxe, a okamžitý úsudek

při řešení modelových situací.

Základní pojmy ve zkratce

29GEOinformace | 3/2006

ABB), Fakultní nemocnice v Hradci Králové

(FaMa), Chemopetrol Litvínov – rozšíření

GIS o CAFM (systém od HSI), Česká správa

letišť (GIS/FM od Xanadu) a plno dalších.

Umíte úspory, které nasazením FM systému získá uživatel, vyjádřit?Úspory se dají spočítat empiricky, zkuše-

nostně. Můžete například použít srovnávací

studie, kde uvidíte nasazení systému v jiném,

vám podobném projektu.

Také tím, že data pro FM vůbec

shromáždíte, datový chaos částečně eliminu-

jete a tím ušetříte.

Neméně významná je informační výhoda,

jakou získáte nasazením FM systému vůči

dodavatelům. Když víte, co kde je a za kolik

jste to pořídili, máte výhodu při sjednávání

smluv do budoucna.

Obecně je ušetření hodně skryté – nejde

to vyjádřit v jednotkách, ale spíše v procen-

tech z celkových nákladů. Orientační výpočet

úspor nabízí snad jako jediné webové strán-

ky fi rmy Archibus. Zadáním počtu spravova-

ných čtverečních metrů a počtu pracovníků,

kteří s aplikacemi CAFM budou pracovat, se

dozvíte návratnost investice.

Jak velkou část tvoří ve FM systému analytická část a jakou vizuální část? Pro facility managera nejsou informační sys-

témy zrovna nejlevnější, takže za nasazením

určitého systému musí vidět následné úspo-

ry. Proto je pro něj důležitá analytická část.

Díky ní může prosadit FM řešení v rámci své

fi rmy nebo instituce.

Grafi cká část je víceméně podpo-

ra, která je ovšem vhodná a dobrá,

a samozřejmě pro uživatele systému

velmi přehledná. Ne nadarmo se říká,

že jeden obrázek vydá za tisíc slov.

Grafi ckou část nepoužívá FM manager pro analytické úlohy? V případě využití GIS nástrojů se to nabízí…Propojení databáze a grafi cké části je

dnes jednoduchá záležitost. Těžší je to

s vektorovými daty.

Osobně jsem se zatím s grafi ckou

částí s vektorovými daty, která by byla

využita pro analytické úlohy, zatím

nesetkala.

Subjekty v České republice hod-

ně čerpají ze zahraničních zkušenos-

tí, takže ta doba, kdy budeme použí-

vat grafi ku pro analýzu, třeba přijde.

Facility manageři by jistě grafi ckou

podporu chtěli, ale je asi náročné časo-

vě i fi nančně je připravit.

Znáte u nás příklady, že by facility manager byl ve vedení fi rmy?Být ve vedení fi rmy je asi snem každé-

ho facility managera. Cílem asociace je

pomoci FM specialistům se do vedení

fi rem dostat. Realita je ovšem jiná. Každá

fi rma vnímá FM jinak – jak se vyvíjí a jak

se facility managerovi daří přesvědčit před-

stavenstvo nebo vedení, že FM je důležitý.

Odvíjí se to rovněž od směru podnikání fi r-

my a jak je ve fi rmě například vnímáno IT

oddělení. Cílem a zásadou facility mana-

gementu je sdružování a hledání synergie

mezi podpůrnými procesy. Do podpůrných

procesů tak může být zahrnuto řízení lid-

ských zdrojů či informační oddělení. Řekla

bych, že záleží na statečnosti každé fi rmy,

Facility management v dnešním pojetí představuje metodu, jejímž

cílem je vzájemně sladit pracovníky, pracovní činnosti a pracovní

prostředí. Jeho součástí je obchodní administrativa, správa majet-

ku, jeho ostraha, úklid, údržba a dnešní integrovaný facility mana-

gement v sobě zahrnuje i takové činnosti jako je zajištění stravová-

ní pracovníků, jejich školení, poštovní a kurýrní služby a komplexní

podpora informačních technologií.

Již ve 30. letech 20. stoletíZáklady facility managementu lze vystopovat v 30. letech dvacátého

století v řadě výrobních organizací na území USA. Některé myšlen-

ky tehdejší americké metody správy prostředků, činností a lidských

zdrojů dobře ilustruje příklad Baťova Zlína, včetně na svoji dobu uni-

kátní architektura centrální administrativní budovy a kompozice

města jako celku. Moderní facility management v dnešním pojetí

se rozvíjí v USA od počátku 60. let. První převratnou změnou bylo

zavedení volně přestavitelných příček nebo zástěn v kancelářských

prostorách, druhou změnou byl příchod osobních počítačů. Masivní

nástup osobních počítačů do všech oblastí administrativy a řízení

spolu se zaváděním elektronických prvků požární ochrany a ochrany

objektů vyvolal nové požadavky na facility management, zejména

na zakomponování počítačů, kabelů a další techniky do administra-

tivních a výrobních prostorů. Současně bylo nutné řešit nové způso-

by osvětlení, akustiky a problematiku teritorií. Problematika pracov-

ního prostředí se stala výrazně komplexnější a objevila se potřeba

profesionálního facility managementu.

Druhým, neméně významným podnětem pro profesionalizaci

facility managementu a přechod od jednoduché správy objek-

Facility managementOd jednoduché správy objektů k integrovaným informačním systémům

Vzhledem k nedostatku fi nancí ve zdravotnictví by

v nemocnicích měl být maximální důraz na efektivitu pro-

vozu. Jednou z prvních nemocnic, které začaly využívat

facility management, byla Fakultní nemocnice v Hradci

Králové.

Univerzity a vysoké školy se svými rozsáhlými komplexy

budov jsou dobrým místem pro využití facility manage-

mentu. Jednou z prvních referencí nasazení systému pro

správu majetku byla Západočeská univerzita v Plzni.

FOTO

: ARC

HIV

ZU,

FN

HRAD

EC K

RÁLO

VÉ



jak si určí, kde má hlavní podnikání a zda

je schopna „odříznout“ zbytek a označit to

jako podporu a hledat mezi podpůrnými

činnostm strategické a efektivní propojení.

Do FM patří i správa lidských zdrojů ve fi rmě?Klidně by tam mohla patřit. Záleží na tom,

kde si stanovíte dělící čáru – co je podpo-

ra vašeho podnikání a co je hlavní činnost.

Firma může vnímat lidské zdroje natolik

důležité, že je chce mít oddělené od FM.

Ale pokud je vnímá jako podporu svého

podnikání, tak je klidně může zařadit „pod“

facility management.

Je možné získat certifi kaci svého systému nebo svých znalostí facility managementu?Celosvětová IFMA uděluje a vydává certifi -

kát. Můžete získat certifi kaci Certifi ed Faci-

lity Manager (CFM). Protože je to nároč-

ný proces, tak z organizačních důvodů kurz

a udělování certifi kace CFM zatím nepro-

bíhá u nás. Certifi kaci ovšem můžete získat

v okolních státech, například v Německu,

Nizozemí či Velké Británii.

Certifi kaci získává jednotlivec a taktéž

IFMA jako taková sdružuje pouze fyzické

osoby. Díky tomu je zachována její nezávis-

lost, můžeme si vyměňovat informace, disku-

tujeme o rozvoji oboru. Nevzniká tu podpora

té či oné fi rmy, je tím zachována nezávislost

asociace. Členy asociace můžeme obecně

rozdělit do tří skupin: dodavatelé (lidé pra-

cující v dodavatelských fi rmách), odběratelé

(pracující ve fi rmách či institucích, které FM

používají) a konzultanti.

Jak se mohou případní zájemci stát členy asociace?Stačí se přihlásit, roční poplatek za členství

se pohybuje řádově od 85 eur za interneto-

vé členství, 175 eur za pobočkové členství

(např. v IFMA CZ) až do 284 eur, což je

včetně odběru FMJ magazínu a členství

v tzv. odborných radách. V ceně pobočkové-

ho členství jsou materiály pro členy, vstup na

všechny akce asociace a další výhody. IFMA

vydává dvouměsíčník FMJ – Facility Mana-

gement Journal. Česká pobočka navázala

spolupráci s redakcí Wagner Press, která

tů, jejich úklidu, údržby a ostrahy k integrovanému facility mana-

gementu byl přechod od izolovaných účetních agend (provozní,

materiálové, osobní účetnictví) k budování komplexních ekonomic-

kých systémů (SAP aj.).

Internacionalizace FMV Evropě se moderní metody facility managementu objevily až

počátkem 90. let, zejména ve Velké Británii, Skandinávii, Francii

a Beneluxu. V německy mluvících zemích se moderní facility mana-

gement zavádí s pětiletým zpožděním. V postkomunistických

zemích se k modernímu FM přihlásilo jako první Maďarsko, kde již

v roce 1998 vznikla národní asociace facility managerů HUFMA.

Významným počinem bylo setkání amerických zájemců o FM

v roce 1980 na němž byla založena nová organizace National Facility

Management Association (NFMA). Ze 47 účastníků se stalo čle-

ny nové asociace 25 zúčastněných. Krátce po druhé výroční kon-

ferenci nové organizace, díky iniciativě kanadských zájemců o FM,

z původně národní asociace vznikla dnešní International Facility

Management Association (IFMA). V současnosti má IFMA 18 000

členů z 67 zemí a 130 poboček. IFMA poskytuje jak podporu všem

zájemcům o facility management, tak zajišťuje certifikaci autorizova-

ných FM managerů s titulem Certified Facility Manager (CFM). Česká

republika se stala v dubnu 2000 prvním postkomunistickým státem,

který se začlenil do této nadnárodní organizace. IFMA CZ je občan-

ským sdružením, které sdružuje fyzické osoby mající zájem o podpo-

ru a rozvoj FM (www.ifma.cz).

Facility management a správa majetkuSpráva majetku patří k jedněm ze základních úkolů facility manage-

mentu. Do správy majetku v pojetí FM patří zejména správa výrob-

ních a skladových areálů, administrativních komplexů, případně

správa a údržba jednotlivých budov. V první etapě vývoje FM se

správa majetku soustřeďovala především na správu pozemků, sprá-

vu a údržbu budov. V této etapě si provozovatelé nemovitostí

PracovníciLidské zdroje

ProcesyČinnosti

ProstoryProstředí

Provozníefektivita

Strategie

Pro facility management je specifi c-

ká třetí oblast, označená jako „Prostory“.

Ostatní dvě jsou shodné pro jakýkoliv

management.

IFMA CZ pořádá prohlídky zají-

mavých objektů, kde je využíván facility

management. Na snímcích pražský Nile

House, skupinové foto z návštěvy pražské-

ho letiště a momentka z prohlídky centrá-

ly potrubní pošty v nemocnici Motol.

FOTO

: 2X

ARCH

IV IF

MA C

Z, 1X

CRE

ST C

OMM.


obvykle objednávali služby

FM u specializovaných FM

organizací. V další etapě se

nabídka FM rozšiřuje o sprá-

vu a provoz informačních

technologií, včetně tvor-

by a údržby strukturované

telekomunikační kabeláže.

Od této etapy je pak již jen krůček k integrovanému FM, který nabí-

zí komplexní správu, údržbu a ostrahu majetku. Rovněž tyto služby

jsou typicky nabízeny formou outsourcingu.

V případě správy majetku velkých výrobních areálů (závody těžké

chemie, rafinérie ropy, areály rozvoden, jaderné elektrárny, povrcho-

vé doly) zůstává správa majetku standardně v režii provozovatele

těchto zařízení. Formou outsourcingu je řešena pouze dodávka tech-

nologických nástrojů správy majetku, které jsou často začleňovány

do komplexního administrativně ekonomického systému řízení.

Správa majetku a GISGeoinformační technologie představují velmi vhodný nástroj sprá-

vy majetku jak běžných administrativních komplexů, tak rozsáh-

lých a mnohovrstevných výrobních areálů. GIS technologie se

prvotně začaly prosazovat jednak ve správě inženýrských sítí, jed-

nak ve správě majetku měst a obcí (nemovitý majetek, dopravní

infrastruktura, městská zeleň apod.).

Nabídka technologií integrovaného FM vede k stále častějšímu

nasazování GIS technologií i do správy administrativních komple-

xů nebo jednotlivých budov. Aktuální etapa vývoje FM, označo-

vaná obvykle jako infrastrukturní management, nabízí vlastní FM

i jednotnou správu datových skladů včetně dat FM.

V tomto případě se stává facility manager součástí vrcholové-

ho řízení podniku a facility management se stává interní divizí.

Integrovaný FM je následně integrální součástí celopodnikového

ekonomicko-administrativního systému, včetně GIS aplikací.

Miloš René

jako součást měsíčního periodika Develop-

ment News distribuuje čtvrtletník věnovaný

facility managementu u nás.

Jaké akce pořádáte?Mezi nejpravidelnější patří neformální sní-

daně v Café Louvre každou poslední středu

v měsíci. S měsíční pravidelností rovněž orga-

nizujeme tematické čtvrteční společné večery

v pražském BoDi klubu [pozn. red.: aktuální

termíny setkání najdete na stránkách www.

ifma.cz]. Nepravidelně zajišťujeme exkurze

do významých a zajímavých objektů a pro-

vozů. V minulosti jsme návštívili pražské

administrativní budovy Nile House, Charles

Square či T-Mobile. Zájemci měli možnost

si prohlédnout také dohledové centrum Čes-

ké pošty, Sazka Arenu, prostory areálu Škoda

Mladá Boleslav a další.

V rámci Týdne Facility managemen-

tu (letos se koná již šestý ročník) vyhlašuje-

me v rámci společenského večera „Osobnost

roku“ a „Projekt roku“. Loni se navíc udělo-

vala cena pro studenty.

Objevil se v hodnocení někdo s GIS?V Papírnách Štětí byl nasazen systém, který

bychom kvůli rozsáhlosti areálu mohli ozna-

čit jako GIS. Jak už jsem ovšem naznačila,

hranice mezi GIS a CAFM jsou ve facility

managementu velmi nepatrné.

Děláte si jako asociace statistiku, kolik nasa-zených projektů FM bylo úspěšných?S benchmarkingem se hodně potýkáme. Fir-

my v České republice jsou opatrné, posky-

tovat data o projektech zatím moc nechtějí.

Není jednoduché je přesvědčit, že poskytnutí

dat jim na druhé straně přinese informace

o celém trhu a tím že se budou moci poučit.

Přitom každý by velmi rád získal porovná-

ní. IFMA v rámci celé Evropy vypracovala

srovnávací studii, pro ČR zatím v takovém

rozsahu k dispozici není.

Kam se podle vás bude do budoucna facility management rozvíjet?V České republice jsme oproti světovému

facility managementu pořád na začátku.

Světový facility management se rozvíjí již

více jak 25 let, my jsme začali řádově před

šesti až osmi lety, takže máme mírné zpo-

ždění. Nevyužíváme všechny možnosti, kte-

ré FM nabízí. Zatím například nejsou pro-

pojeny všechny procesy, které by šly na sebe

provázat.

Co se týká zahraničí, povědomí o FM je

vyšší, a je například spojován s magementem

dodavatelských řetězců (supply chain mana-

gement). Dochází k vlnám outsourcingu,

jednou vidíte, jak fi rmy outsourcují všechny

služby, poté dojde ke kalibraci, atd.

Obecně záleží na vedení, které ve facili-

ty managementu vidí prostředek, s pomocí

něhož může ušetřit a tak vést fi rmu efektiv-

něji. Pokud chce být fi rma schopná konku-

rence, mít šikovné lidi, musí vytvořit pří-

jemné prostředí, což FM umožňuje zajistit.

I přes nárůst práce „z domova“ totiž fi rma

vždy bude potřebovat provozuschopné záze-

mí.


Přečtěte siVlastimil K. Vyskočil, Ondřej Štrup:

Podpůrné procesy a snižování režij-ních nákladů (Facility Management). Professional Publishing, Praha 2003

Jde o jednu z mála

původních českých

knih, věnujících se

uceleným způsobem

problematice FM.

V knize se dozvíte,

jak si vytvořit stra-

tegii správy majetku,

kdy a proč se vyplatí zavést facility mana-

gement. Jsou zde kapitoly o zajištění FM

služeb (outsourcing), začlenění FM do

organizační struktury organizace. Budete

upozorněni na rizika a problémové okru-

hy integrovaného managementu. Dozvíte

se o normách ISO 9000 a 14000. Kniha se

věnuje i pracovníkům ve FM a jejich cer-

tifi kaci. Autoři neopomenuli ani softwa-

rovou podporu FM a jak postupovat při

zavádění softwaru do organizace. Dozvíte

se také 13 kroků k úspěšné implementaci

softwaru pro FM. (red)

Zaujala vás uvedená problematika? Máte

jiný názor? Chcete diskutovat?

Pište na adresu IFMA CZ.

IFMA Česká republika

Karlovo náměstí 30, 120 00 Praha 2

e-mail: [email protected]



Aktiva - Majetek - Informace

Začalo to v průmysluPočátky vzniku systému se váží k polovině

90. let a jednomu z největších petrochemic-

kých objektů v republice, akciové společnos-

ti Chemopetrol. Ten značně zvýšil nároky

na kvalitu a rychlou dostupnost informací

v oblasti správy areálu a jeho infrastruktu-

ry (územně plánovací činnosti, koordinace

aktivit různých subjektů v území, investiční

výstavba, nadzemní a podzemní rozvody, evi-

dence a nakládání se stavbami a plochami,

zajišťování bezpečnosti a ochrany a dalších

činností).

Přistoupilo se tedy k vytvoření tzv. informač-

ního systému o území, který byl postupně inte-

grován s daty dalších informačních systémů

společnosti z oblasti ekonomiky, údržby, bez-

pečnosti a dalších. Velká pozornost byla věno-

vána především úlohám pro podporu správy

majetku společnosti.

Cílem bylo vytvoření spolehlivého a snad-

no nasaditelného systému pro získání pře-

hledu o umístění a stavu majetku, od zaří-

zení až k výrobním halám, technologickým

zařízením a pozemkům, umožňujícím jeho

efektivní využití. Systém dnes umožňuje vést

údaje o veškerém majetku společnosti, plá-

novat jeho umístění, tento majetek přiřazo-

vat zaměstnancům. Sledovaným prvkům lze

přiřadit stav (využívaný, pronajatý, objedna-

ný) a další podrobný popis (typ, cena, záruč-

ní doba, parametry udávané výrobcem atd.),

stejně jako údaje o nákladech a efektivnosti

využívání. Lze vést údaje o skladování nebez-

pečných materiálů a znečištění prostředí,

stejně jako o zabezpečení a ochraně prostor

a ploch apod.

Ing. Jiří Benda, vedoucí odboru správy are-

álu Chemopetrol a dříve hlavní uživatel systé-

mu, říká: „Informační systém implementova-

ný fi rmou HSI je jedním z nejvýznamnějších

informačních systémů Chemopetrolu. V sou-

vislosti s narůstajícím tlakem na racionaliza-

ci procesů se stal nezbytným nástrojem pro

efektivní správu areálu a zájmových území

společnosti. Klademe proto důraz na další

rozvoj systému a jeho propojení s ekonomic-

kým software SAP, zejména v oblastech sprá-

vy majetku a document managementu.“

Nutnost rozdělení AMI na typová řešení pro různé segmenty uživatelůV roce 2001 fi rma HSI tento již ucelený

systém zobecnila a přiřadila mu název AMI.

Zároveň se jí podařilo nasadit jej v dalších

průmyslových podnicích, avšak v této době

již vznikala poptávka po systému správy

majetku i v jiných segmentech, ve kterých

však existují více či méně odlišné potřeby.

Tyto pochopitelné potřeby se fi rma HSI

rozhodla refl ektovat vytvořením základních

typových variant AMI, a to pro průmyslové

zóny, správce inženýrských sítí, administra-

tivní celky a vysoké školy. Na základní typo-

vé varianty je nyní jednoduše možné stavět

další jednotlivé funkční moduly, a proto lze

AMI nasadit téměř v jakémkoliv prostředí.

Využití AMI v administrativních, kulturních a obchodních zónáchPrvním podnikem nevýrobního typu, v němž

bylo AMI nasazeno, byla v roce 2003 sloven-

ská společnost Technopol Servis, která rozví-

jí své aktivity v oblasti restauračních služeb,

poskytování jednacích a kongresových pro-

stor a pronájmu kancelářských a jiných neby-

tových prostor.

Při této implementaci byl kladen důraz

zejména na podporu údržby budov a jejich

technického a technologického vybavení včet-

ně pasportizace, dále na podporu pronájmu

prostor a ploch včetně zabezpečení doprovod-

ných služeb a na podporu pro zajišťování akcí

pořádaných v kongresovém centru.

Technopol Servis i každá další typově

podobná společnost tak získá získá komplex-

ní přehled o konstrukčním provedení a tech-

nickém stavu staveb, o vedení sítí a rozvodů

a jejich technických parametrech, o bezpeč-

nostních opatřeních, o všech instalovaných

zařízeních a technologiích, o vybavenosti

všech prostor a dále operativní přístup k tech-

nické a revizní dokumentaci. Velmi užiteč-

né je řešení různých aspektů údržby – plánu,

průběhu, délky realizace, nasazených zdrojů,

spotřeby materiálu, přeúčtování třetím stra-

nám, analýz apod.

Důvody vytvořenítypového řešení pro vysoké školyVysoké školy, resp. univerzity, obvykle spravu-

jí řadu areálů a budov různého stáří, původně

sloužících různým účelům. Univerzitní pro-

středí přináší řadu specifi k, daných způsobem

organizace s typickou decentralizací a potře-

bou reagovat na neustálé změny vyvoláva-

né rozvojem celé školy, jednotlivých oborů

a změnami ve výuce. Vysoké školy také provo-

zují odlišné informační systémy, se kterými je

obvykle nutno AMI propojovat. Tyto potřeby

způsobily úpravu AMI do další odnože. Více

na toto téma již naznačí následující případová

studie. Marek Nacházel, HSI, spol. s r.o.

AMI je modulární systém pro podpo-ru správy majetku, integrující technic-ká, provozní, obchodní, ekonomická a další data o majetku včetně grafi c-kých a multimediálních údajů. AMI je určeno pro facility manažery, správce nemovitostí, právníky, manažery bez-pečnosti, požární ochranu a ostrahu, tj. pro pracovníky zodpovědné za efektivní využití svěřeného hmotné-ho majetku. AMI může být snadno integrováno s dalšími podnikovými informační systémy (ekonomika, per-sonálie a další).

PROP

AGAC

E FI

RMY

HSI

FOTO

: CHE

MOPE

TROL


používá AMIUniverzita Pardubice navazuje na více než

padesátiletou tradici vysokého školství ve

městě. Byla založena jako Vysoká škola che-

mická v Pardubicích. Po roce 1990 se z jed-

nofakultní školy chemického zaměření stala

instituce poskytující vysokoškolské vzdělání

univerzitního typu a v současnosti na ní stu-

duje více jak sedm tisíc studentů. Velký rozvoj

v posledních letech sebou přinesl i potřebu

efektivní správy nemovitostí a infrastruktury.

Chtěli jsme mít pod kontrolou informace o majetku školyNáklady na správu budov, vybavení a zaří-

zení v majetku univerzity jsou významným

parametrem ovlivňujícím fi nanční hospoda-

ření této instituce. Základem je požadavek na

zajištění úplných a aktuálních údajů o nemo-

vitém a dalším vybraném dlouhodobém

majetku (především o vybavení a zařízení

budov) a následně jejich zpřístupnění všem

oprávněným zaměstnancům univerzity, kte-

ří je pro svoji činnost potřebují. Od začátku

projektu kladla Univerzita Pardubice důraz na

provázání nově zaváděného systému s dalšími

provozovanými systémy a začlenění AMI do

univerzitního informačního portálu.

Požadavky na řešení vytvoření jednotného zdroje platných údajů

(zamezení duplicitám, protichůdným infor-

macím atd.), podchycení veškeré dokumen-

tace (technické, legislativní, provozní) do

jednoho transparentního prostředí

zajištění operativního přístupu k potřeb-

ným údajům

upřesnění jednoznačné zodpovědnosti za

jednotlivé okruhy dat i za svěřený majetek

prokazatelnost a zpětná dohledatelnost

využití fi nančních a hmotných prostřed-

ků směřujících do správy budov

zajištění vazeb na provozované systémy

(iFIS, STAG, VERSO, …)

informační podpora procesů správy majet-

ku, tedy údržby majetku a pronájmů.

Důraz na vazby s dalšími systémyProjekt byl zahájen realizací modulů Pas-

port staveb, Areály a pozemky a Majetko-

právní vztahy. Velká pozornost byla věno-

vána důslednému založení pasportu budov,

převodu všech dostupných pasportizačních

evidencí a postupnému zahájení aktualizace

pasportizačních dat v novém systému, včet-

ně tvorby grafi ckých dat o budovách. Data

vznikají digitalizací výkresové dokumenta-

ce a jejich následnou vektorizací a transfor-

mací do geodetických souřadnic. Grafi cká

data jsou následně propojena s popisnými

pasportizačními daty.

Od začátku byl velký důraz kladen na

začlenění systému AMI do univerzitního

informačního prostředí. Primární vazbou

z hlediska majetku univerzity je relace na

systém iFIS, ekonomický informační systém

univerzity. Datové propojení obou systémů je

účelné jednak z hlediska kontroly správnosti

a konzistence dat, ale také jako zdroj dat pro

vizualizaci vybraných ekonomických jevů

v grafi cké části systému AMI (např. sledo-

vání celkových odpisů na budovu, areál, nebo

sledování zůstatkové hodnoty investic, kte-

ré jsou evidovány v objektu, na nákladovém

středisku apod.). Informace o majetku vede-

né v ekonomickém systému a v AMI nejsou

vedeny duplicitně, ale navzájem se doplňu-

jí, neboť jsou vedeny z pohledu odlišných

potřeb různých útvarů, příp. nutnosti splnění

různých legislativních požadavků.

Řešení je rovněž propojeno se systémem

studijní agendy (STAG), Centrálním regist-

rem osob a v dalším kroku je na řadě výměna

dat s manažerským informačním systémem

VERSO. Pozornost je věnována důslednému

sdílení číselníků se všemi zmíněnými systé-

my, což je žádoucí z důvodu zabránění dupli-

kací a redundancí dat. Připravuje se nasa-

zení dalších modulů AMI, které podporují

procesy správy majetku nad pasportizačními

daty a daty areálů, tedy údržba majetku, pro-

nájmy, lokalizace osob a dále bude rozvíjena

oblast využívání vznikajících grafi ckých dat

(modul Využití prostor), formou prezentova-

ných tematických okruhů (rozmístění útva-

rů, plošné výměry apod.).

A proč právě AMI od fi rmy HSI?Po důkladném průzkumu trhu v oblasti

aplikací určených pro správu majetku jsme

vybrali aplikaci AMI fi rmy HSI. Svo-

jí funkčností, technologií i cenou nejlépe

vyhovovala zadávacím požadavkům.

Naše volba se ukázala jako správná,

implementace ze strany dodavatelské fi rmy

probíhala profesionálně s cílem co nejlépe

vystihnout naše potřeby. Zavádění infor-

mačního systému určeného na správu areálů

a majetku klade nároky i na zákazníka, kte-

rý je nucen připravit si projektovou doku-

mentaci, číselníky areálů, budov, místností,

atd. a určit priority v této oblasti. Ve spolu-

práci s odborníky z fi rmy HSI byla provede-

na důkladná analýza procesů spojených se

správou budov, údržbou, nájmy.

Protože jsme důraz kladli kladen na

integraci AMI s dalšími aplikacemi, čímž

se podařilo vytvořit důležitý nástroj pro

poskytování informací sloužících manage-

mentu Univerzity Pardubice k efektivnímu

řízení.

Mgr. Olga Klápšťová, ředitelka Informačního

centra Univerzity Pardubice

Použité SW platformy

správa majetku: AMIGIS klient: GeoMediamapový server: GeoMedia Web Mapdatabázový systém: Oracleserver – Windows 2000 Serverklienti: Windows 98 až Windows XP

PROP

AGAC

E FI

RMY

HSI

FOTO

: UNI

VERZ

ITA P

ARDU

BICE

SeznamARCDATA PRAHAwww.arcdata.cz

BENTLEY SYSTEMSwww.bentley.cz

CORA GEOwww.corageo.sk

DATA Systemwww.datasystem.cz

DIGISwww.digis.cz

GEODIS BRNOwww.geodis.cz

Autodeskwww.autodesk.cz

GEOTRONICS PRAHAwww.geotronics.cz

GEPROwww.gepro.cz

HSIwww.hsi.cz

Intergraph ČRwww.intergraph.cz

Sitewellwww.sitewell.cz

TopoL Softwarewww.topol.cz

T-MAPYwww.tmapy.cz

Český institut interních auditorůwww.interniaudit.cz

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČRwww.sps.cz

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků www.ckait.cz

Česká komora architektůwww.cka.cc

Česká společnost pro systémovou integraci www.cssi.cz

Asociace realitních kanceláří ČRwww.arkcr.cz

Česká komora odhadců majetkuwww.ckom.cz

Česká asociace pro geoinformacewww.cagi.cz

IFMA CZwww.ifma.cz

Kompendium geoinformatikywww.geoinformace.cz/kompendium

Tematické přílohy časopisu GEOinformace

1/2006: Veřejná správa2/2006: Územní plánování a GIS3/2006: Facility management (právě čtete)4/2006: Doprava (uzávěrka 10. 10.)

Chcete, aby se v časopise psalo také o vás? Chcete, aby se v příloze objevila případová studie nebo inzerát na vaše služby či řešení? Chcete být

v Kompendiu geoinformatiky? Zavolejte nebo pošlete e-mail. Telefon: 775 239 478, 251 565 572. E-mail: [email protected]

firem z Kompendia geoinformatiky, poskytující řešení, software,

data, služby pro facility management.

+ vybrané orgány a instituce se vztahem k facility managementu

SmartGISwww.smart-gis.com

Český svaz stavebních inženýrůwww.cssi-cr.cz

IFMAwww.ifma.org

BERITwww.berit.cz

KompendiumgeoinformatikyPřehled, který se vám bude hodit po celý rok.Pomůže vybrat dodavatele geodat, software, řešení či doplňkových služeb.Určeno pro váš úřad, instituci i firmu.

Zdarma celý rok k vašim službám online na adrese www.geoinformace.cz

Zde může být příště vaše institucevčetně webové adresy

tištěné vydáníjiž rozebráno


Již několik let používáme metodu laserscanningu pro zaznamenání skutečného sta-vu budov a pro získání pod-kladů pro potřeby památkové péče, architektů či uměleckých restaurátorů.

Metoda pozemního laserscanningu

je založena na zaměřování tzv. mra-

čen bodů, které po spojení vytvo-

ří prostorový model objektu obrov-

ským množstvím diskrétních bodů se

střední chybou 12 - 20 mm. Z takto

získaných mračen bodů lze získávat

například hrany, plochy a řezy skeno-

vaných předmětů.

Mezi nejvýznamnější zakázky

laserscanningu, které jsme realizovali,

patří zaměření fasády národní kultur-

ní památky – Národního divadla, kde

bylo odevzdáno více než 83 milionů

laserových bodů, popisujících celou

budovu. Naposledy jsme realizovali

model minaretu v Lednici, který byl

zaměřen před svojí komplexní rekon-

strukcí.

Dalším významným projektem

bylo vytvoření prostorového mode-

lu památky UNESCO v Brně – vily

Tugendhat.

Skenovat můžete jakýkoliv objektVila Tugendhat je historicky cenným a záro-

veň prostorově členitým objektem, muse-

li jsme proto adekvátně přizpůsobit postup

a způsob prací. S měřením se začalo v nejvyš-

ším podlaží a v každé z místností jsme sig-

nalizovali 6 až 8 vlícovacích bodů, obvykle

umístěných v rozích místností. Následovalo

vlastní skenování a fotografování místností

digitální zrcadlovkou umístěnou na skeneru.

V každé z místností byla naskenována

minimálně dvě bodová mračna s rozdílným

sklopením skeneru, aby byla pokryta i mís-

ta, která byla mimo zorné pole prvního ske-

nu. Po dokončení skenování bylo nutné kaž-

dou stěnu znovu nafotit, tentokrát s osou

záběru pokud možno kolmou k focené plo-

še. Skenování a focení se dařilo celkem bez

problémů, pokud jsme se pohybovali ve vět-

ších místnostech a halách, problémy ovšem

nastaly v poměrně úzkých chodbách, kou-

pelnách a toaletách. Zorné pole skeneru

360 x 90° pokrylo v jednom skenu jen malou

část stěn, ani zorné pole 14 mm objektivu

nepojalo při odstupu jen několik decimetrů

potřebnou část omítek.

Často se také stávalo, že do skenovaného

prostoru bylo možné umístit buď pouze ske-

ner, nebo jeho obsluhu, nikoli oba najednou.

Do takových prostor jsme umísťovali pouze

skener na podlahu, kabely jsme protáhli štěr-

binou v nedovřených dveřích a skener ovlá-

dali z vedlejší místnosti.

Jak vzniká digitální modelPo transformaci všech skenů vznikl jednot-

ný bodový model, který zbývalo převést do

vektorové formy. Vektorizace jsme realizova-

li v programu MicroStation s pomo-

cí aplikace TerraScan. Nejprve jsme

v 3D vektorizovali všechny hrany, tvo-

řící drátěný model. Z těchto hran byl

vytvořen renderovatelný 3D model

a 2D vektorové pohledy. Do vekto-

rových 2D pohledů na jednotlivé stě-

ny jsme překreslili příslušné digitální

snímky a vznikly tak ortogonalizo-

vané snímky v rovinách příslušných

stěn. Tato výrobní část byla obzvláště

komplikovaná v malých místnostech

a stísněných prostorách.

Posledním krokem byla vizuali-

zace celého modelu vily. V progra-

mu 3D Studio Max, jsme upravili

jednotlivé plochy, opláštili je reálný-

mi texturami z pořízených fotografi í.

V zahradě jsme vymodelovali stro-

my, keře, plochy chodníčků a trávní-

ků. Na úplném závěru jsme vytvoři-

li pohledy a celkový virtuální průlet

vilou Tugendhat.

Nový standard pro dokumentaciV průběhu nasazování laserscannin-

gu se nám ukázalo, že jeho meto-

da je vhodná hlavně z toho důvodu,

že prostorová mračna můžete nejen

využít k získávání řezů v objektech v libovol-

ném směru (na rozdíl od jiných metod zamě-

řování), ale také získáte vzájemné prostorové

vztahy mezi body zaměřovaného objektu. To

je výhodné v případě, že potřebujete rekon-

struovat patřičnou část i po jejím případném

nechtěném poničení nebo demolici v reá-

lu. Tuto metodu můžete výhodně využít při

záchranném zaměřování objektu.

V současné době disponujeme komplexní

technologií pro zaměřování historicky cen-

ných staveb. Naši pracovníci byli při projek-

tech postaveni před řadu technických a tech-

nologických problémů laserscanningu, které

se jim úspěšně podařilo vyřešit.

Laserscanning je nový a přitom dokonalý

způsob, jak dokumentovat objekty.

Martina Bartošíková

GEODIS BRNO, spol. s r.o.

PROP

AGAC

E FI

RMY

GEOD

IS B

RNO

ešení

Pozemní laserscanningMetoda pro konzervaciskutečného stavu objektů velkého významu

Vila Tugendhat po laserovém skenování vypadá jako ve skutečnosti.

Virtuální prohlídky mohou začít.

ILU: 2

X AR

CHIV

FIR

MY


ešení

G/Gas poskytuje základ pro zlepšení podpory provozu a integrace geoprostorových dat. Řešení využívá více než 150 společností v Evropě. Jsou jimi správci inženýrských sítí a distribuční společnosti, jme-nujme například E.ON Bayern, Ruhrgas, Anglian Water či Interoute. Rozšiřitelné řešení G/Gas je využitelné i v dalších multiutilitních společnostech ve vodárenství a energetice.

Projekt „Geoprostorové řízení zdro-

jů založené na G/Technology – G/

GAS” od společnosti Intergraph ČR

pro Jihočeskou plynárenskou zís-

kal v soutěži Geoaplikace roku 2005

první místo v kategorii Komerční

geoaplikace. Soutěž pořádá Česká

asociace pro geoinformace a v letoš-

ním roce soutěžní příspěvky hod-

notila nezávislá porota, kterou tvo-

řili zástupci Ministerstva vnitra,

Ministerstva informatiky, ČVUT,

Univerzity Palackého v Olomouci

a fi rmy CEDA.

Nová generaceŘešení G/Gas fi rmy Intergraph při-

náší novou generaci geoprostorové

technologie a integruje ji do pod-

nikových procesů. Schopnost spo-

lehlivě a rychle určit polohu a pro-

vozně-technické parametry zařízení

a prvků distribuční sítě významně zvyšuje

efektivitu provozních a údržbových činnos-

tí organizace.

Napojení na SAP R/3Standardní řešení bylo uživatelsky upra-

veno pro splnění požadavků zákazníka.

Intergraph převedl kompletní databázi prv-

ků včetně geografi cké informace z před-

chozího GIS systému do nové podnikové

databáze. Rozsáhlé kontroly platnosti zajis-

tily datovou integritu celého procesu dato-

vé migrace.

Dalšími kroky rozšíření systému G/Gas

je integrace s ostatními klíčovými podni-

kovými systémy, SAP R/3 a vytvoření por-

tálu provozních aplikací přímo dle defi no-

vaných potřeb Jihočeské plynárenské.

Konzistentní dataJihočeská plynárenská dodává

zemní plyn více než 107 tisícům

zákazníků v Jihočeském kraji.

Vlastníky společnosti jsou E.ON

Czech Holding AG a Oberöster-

reichische Ferngas AG. Služby

JČP zahrnují nejen připojení na

distribuční síť, ale také poraden-

skou činnost v oblasti energeti-

ky a další projekty zaměřené na

koncové zákazníky.

V Jihočeské plynárenské zod-

povídal za implementaci řešení

IT manažer společnosti, ing. Jan

Jára. Ten o implementaci pozna-

menal: „G/Gas nám otevřel

nové možnosti pro navázání

GISu na případné další systémy,

o kterých jsme dříve nemoh-

li rozumně uvažovat. Migrace

do nového systému nemusí být

jen strašák pro IT odborníky.

Ve spolupráci s pracovníky fi rmy

Intergraph ČR proběhla hlad-

ce a přinesla cennou přidanou

hodnotu – konzistentní data.

Nový systém sám dobře pomáhá

udržovat vyčištěná data dlouho-

době v dobré kondici. Díky pro-

pracovanějšímu dotazovacímu

aparátu a přepracovanému systé-

mu tisků v konečném důsledku

zvyšuje produktivitu práce. Když

už jsem se zmínil o produktivitě

práce, tak i propagace logických

a datových změn ze serveru k uživatel-

ským stanicím ke zvýšení určitě přispě-

la. Uživatel díky upuštění od souborové

reprezentace dat na mapě již neuvidí „Hic

sun leones“ a jednoduše může nahlížet do

všech námi spravovaných oblastí.“

Martin Trávníček

INTERGRAPH ČR, spol. s r.o.

PROP

AGAC

E FI

RMY

INTE

RGRA

PH

R

Pořádekv geoprostorových datech pomocí Intergraph G/GasJihočeská plynárenská úspěšně implementovala a využívá systém prostorového řízení zdrojů, který zvítězil v letošní soutěži Geoaplikace roku

Každodenní i dlouhodobá a strategická rozhodnutí na všech úrovních řízení

společnosti mohou být realizována pouze na základě kvalitních a včasných

informací. Podklady pro podporu kvalitního a rychlého rozhodování čas-

to zahrnují informaci o poloze a technické charakteristice zařízení a prvků

distribuční sítě. G/Gas zajistí přístup a využití takových informací nejen pro

specializované geografi cké aplikace ale obecně pro všechny podnikové sys-

témy a procesy.

ILU: 1

X AR

CHIV

FIR

MY, 1

X AR

CHIV

RED

AKCE


Globalizacev technické normalizaci

Globalizace trhu zásadně mění charakter

technické normalizace a posouvá její působ-

nost z národní a regionální do mezinárodní

úrovně. Dnes již existují oblasti, kde mezi-

národní normy zcela nahradily nebo nahra-

zují původní normy národní a regionální.

Typickým příkladem je oblast informačních

a komunikačních technologií (ICT) a pocho-

pitelně také oblast geoinformačních techno-

logií.

Technická normalizace byla neodmyslitel-

nou součástí technické praxe odjakživa, měni-

lo se pouze její postavení v rámci právních

řádů a její fungování podle jejího zasazení do

legislativních a organizačních struktur státu.

Vazba jak technické normalizace, tak tech-

nických norem na právní normy je pro řadu

oblastí průmyslu klíčová. Bez podpory před-

pisů je velmi složité, ne-li nemožné, dosáh-

nout jak harmonizace technických norem, tak

jejich následného efektivního uplatnění v pra-

xi. Na druhou stranu může tato vazba zna-

menat brzdu nebo dokonce překážku tech-

nického rozvoje pokud neumožňuje pružně

reagovat na technický vývoj v dané oblasti.

Tento problém není ničím novým a v rám-

ci EU je koncepčně řešen politikou technické

harmonizace předpisů a norem, která byla do

evropského práva zakotvena již v roce 1985

tzv. Novým přístupem k technické harmoni-

zaci a normám a v roce 1987 tzv. Jednotným

evropským aktem. Cílem je dosažení jednot-

ného vnitřního trhu a volného obchodu. Za

těmito strategiemi se skrývá snaha o vytvo-

ření zdravého konkurenčního prostředí, kte-

ré by mělo zajišťovat trvalý rozvoj zemí EU

a jejich uplatnění na světových trzích. Je zřej-

mé, že tento proces je složitý a bolestivý a je

ovlivňován zájmy jak jednotlivých států, tak

různých skupin.

Technické normy jsou v EU dokumen-

ty obecně nezávazné. V současných právních

systémech národních a evropském se uplatňu-

je princip odkazů na normy. Závazné právní

předpisy stanovují rámcové základní požadav-

ky, na ně navazují harmonizované technic-

ké normy, které doporučují, jak jim vyho-

vět z hlediska technického řešení. Splněním

požadavků takové normy se vytváří předpo-

klad splnění požadavků závazného technic-

kého předpisu (tzv. presumpce konformity),

který poskytuje nezbytnou právní jistotu a je

podmínkou volného přístupu na evropský

trh. Normy se mohou stát smluvně závazný-

mi např. uzavřením obchodních smluv mezi

dodavatelem a odběratelem. Veřejnoprávní

instituce mohou vyžadovat povinné používá-

ní norem, zejména u veřejných zakázek.

Rámec a principy současného systé-mu technické normalizacePro současný celosvětový trh je charakteris-

tické vzájemné pronikání různých sektorů

průmyslu. V podstatě žádné odvětví dnes

není zcela nezávislé na produktech, výrobních

postupech nebo službách vytvořených v jiném

odvětví. Novým aspektem v oblasti technické

normalizace je také rychle pokračující konver-

gence technologií. Typickým příkladem je

Technická normalizace ovlivňuje život každého z nás. Zasahuje do všech čin-ností a sfér výroby, kde na jejím konci je pestrá paleta produktů od výrob-ků denní spotřeby, hraček pro děti, výrobků těžkého průmyslu, zeměděl-ství, až po nejrůznější služby cestovní-ho ruchu, dopravy, sociální a zdravotní péče nebo informační a komunikační služby. Smyslem technické normaliza-ce je dorozumění partnerů v oblasti techniky. Toho je dosahováno pro-střednictvím norem (nebo jiných typů technických dokumentů), které vzni-kají na základě spolupráce a dohody zainteresovaných stran a proto jsou důležitou pomůckou pro technickou praxi podniků a institucí. V průmys-lu a obchodu představují normy základ konkurenceschopné a efektiv-ní výroby. Vyvažují vztah mezi jakostí a náklady, stanovují kritéria bezpeč-nosti a slouží jako etalon pro měře-ní požadovaných vlastností výrobků nebo služeb. V případě sporu mohou dokonce zastávat roli arbitra.

inovace

ILU: L

EONA

RDO

DA V

INCI


využívání informačních a komunikačních

technologií při budování celosvětových infor-

mačních a komunikačních infrastruktur. Je

proto vyžadováno, aby používané technologie

byly rychle standardizovány, ale současně by

neměly existovat organizační nebo procedu-

rální zábrany, které by tento proces zdržovaly

nebo omezovaly a tím bránily technickému

rozvoji. S ohledem na uvedené byla v uplynu-

lých letech uskutečněna řada změn v systému

evropské normalizace. Charakter současného

evropského a mezinárodního systému nor-

malizace stručně popisuje tento text.

Současná technická normalizace v EU

se vyznačuje úzkou vazbou na mezinárod-

ní systém normalizace. Normalizační proces

založený na mezinárodním konsensu zajišťu-

je, že konečné normy reprezentují kolektiv-

ní znalosti a zkušenosti zúčastněných stran

– průmyslu, vlád, výzkumných ústavů, zku-

šebních laboratoří a spotřebitelských orga-

nizací. Užitečnost mezinárodních norem je

dnes uznávaná všemi průmyslovými sekto-

ry. To z praktického hlediska znamená nejen

prosazení tvorby a využívání mezinárodních

technických norem v co nejširším měřít-

ku, ale především nahrazení národních nebo

regionálních norem mezinárodními norma-

mi. Nejednotnost normativních dokumen-

tů v různých zemích je příčinou technických

bariér v mezinárodním obchodování. Jejich

odstranění je podstatou existence meziná-

rodních normalizačních organizací ISO,

IEC a ITU.

Evropská normalizace je nutným mezi-

článkem k zajištění mezinárodní harmoni-

zace norem. V praxi to znamená, že všude

tam, kde je to možné, jsou do evropské sou-

stavy norem přebírány mezinárodní normy.

Z pohledu ČR jako člena EU (týká se všech

členských zemí EU) je současný systém nor-

malizace tvořen třemi úrovněmi, které jsou

mezi sebou provázány, navzájem se ovliv-

ňují a doplňují (viz Obrázek „Normalizační

orgány a úrovně technické normalizace“ na

této straně). Zatímco proces normotvorby

probíhá shora-dolů, vlastní prenormativní

výzkum, tvorba technických specifi kací, kte-

ré jsou po ověření v praxi základem budou-

cích norem, probíhá naopak zdola nahoru

a je doménou odborných profesních skupin

a jednotlivců, kteří se sdružují do profes-

ních organizací a zastupují různé organiza-

ce, instituce, komerční a akademickou sfé-

ru. Tyto organizace se pak prostřednictvím

technických komisí evropských a meziná-

rodních normalizačních orgánů podílejí na

tvorbě norem. Příkladem může být Open

Geospatial Consortium (OGC).

Jak funguje evropský systém technic-ké normalizaceEvropský systém technické normalizace se

stal integrální součástí politiky EK. Tech-

nickou harmonizaci rámcově zajišťuje již

zmiňovaný Nový přístup k technické har-

monizaci (viz růžový rámeček na této straně)

a normám (Usnesení Rady ze 7. května 1985

č. 85/C/136/01). Nový přístup odstupuje od

předchozího systému (tzv. Starý přístup), kdy

technické specifi kace byly součástí technických

předpisů. Tento přístup zůstává zachován u tzv.

sektorových směrnic. Pro oblast ICT je výhod-

né zavádět směrnice nového přístupu. Příkla-

dem může být směrnice INSPIRE, jejíž přijetí

se čeká v roce 2006.

Směrnice, nařízení, rozhodnutíK právnímu ošetření oblasti techniky

jsou v rámci evropského práva využívá-

ny především směrnice (Directive). To

je právní akt sekundárního komunitární-

ho práva ES, který má závazný charakter

podobně jako nařízení (Regulation) nebo

rozhodnutí (Decision).

Od těchto dvou typů právních aktů ES

se liší tím, že směrnice není závazná jako

celek, ale pouze co do výsledku, kterého

má být dosaženo, přičemž volba forem

a prostředků se ponechává vnitrostátním

orgánům každého členského státu Unie.

Transpozice směrnice do vnitrostátní-

ho práva členských států je požadována

v určeném čase. Lhůta pro transpozici

bývá často dvouletá. I netransponovaná

směrnice však může mít určité vnitros-

tátní účinky.

Směrnice jsou nástrojem k zajištění

jednoty práva Společenství na jedné stra-

ně a respektování různorodosti národ-

ních specifi k na straně druhé.

Nejvyšším cílem směrnice proto není,

narozdíl od nařízení, sjednocování práva,

nýbrž jeho harmonizace.

Nejvýznamnější orgány technické normalizace na evropské a mezinárodní úrovni

ISO - Mezinárodní organizace pro normalizaci

(International Organization for Standardization)

IEC - Mezinárodní elektrotechnická komise

(International Electrotechnical Commission)

ITU - Mezinárodní telekomunikační unie

(International Telecommunication Union)

CEN - Evropský výbor pro normalizaci (European

Committee for Standardization)

CENELEC - Evropský výbor pro normalizaci

v elektrotechnice (European Committee for

Electrotechnical Standardization)

ETSI - Evropský institut pro normalizaci

v telekomunikacích (European Telecommunications

Standards Institute)

CEN a CENELEC zahájily svou činnost v roce 1961. CEN byl

formálně založen v roce 1975, CENELEC v roce 1973. ETSI

byl založen v roce 1988.

ITU

mez

inár

odní

evro

pská

náro

dní

Normalizační orgány a úrovnětechnické normalizace

Technickou harmonizací se rozumí sjednocení technických práv-

ních předpisů, technických norem a postupů pro posuzování

shody vlastností výrobků a služeb, které jsou předpisy či norma-

mi upraveny. Harmonizace má být zajištěna do té míry, aby byly

odstraněny technické překážky obchodu, které díky rozdílným

národním požadavkům existují.

inovace


inovace

Směrnice nového přístupu se zaměřuje na

stanovení základních požadavků. Popis uzná-

vaných možných technických řešení k její-

mu splnění je obsažen v samostatných har-

monizovaných normách. Ty jsou vytvářeny

evropskými normalizačními orgány CEN,

CENELEC a ETSI na základě zadání (man-

dátů) EK. Základní požadavky směrnic jsou

stejné pro všechny členské státy EU a kaž-

dý člen je právně zavázán je zavést. Směrnice

nestanovují, jak mají být zavedeny a nezabý-

vají se podrobnými technickými specifi kace-

mi, ale uvádějí požadované výsledky. Normy

jsou dobrovolné, proto se výrobci nemusejí

řídit harmonizovanými normami, aby splni-

li požadavky směrnice. Výrobci mají volnost

výběru jakéhokoliv technického řešení (např.

používání jiných – hlavně národních – norem),

které splní základní požadavky směrnic avšak,

když se řídí harmonizovanými normami, platí

tzv. předpoklad shody se základními požadav-

ky směrnice. V opačném případě nelze před-

pokládat shodu a výrobci sami, kde je to třeba,

musí poskytnout průkaz o shodě se základ-

ními požadavky směrnice. Toto může v praxi

vyžadovat aplikaci přísnějších postupů posu-

zování shody se směrnicí.

Existují tři způsoby, kterými může být

posouzena shoda se směrnicí:

splněním harmonizovaných norem tj.

těch, které byly vypracovány evrop-

skými normalizačními orgány (CEN,

CENELEC a ETSI) na podporu základ-

ních požadavků příslušné směrnice,

jestliže výrobek nesplňuje harmonizova-

nou normu, pak může být posouzena jeho

shoda přímo se směrnicí,

jestliže neexistují harmonizované normy,

může posoudit shodu výrobku třetí strana

(notifi kovaná osoba). Výrobce nebo jeho

pověřený zástupce (např. dovozce) připojí

označení CE (značka shody se směrnicí),

aby doložil shodu.

Stávající systém technické normalizace v EU

je v zásadě stanoven Směrnicí Evropského

parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu

při poskytování informací v oblasti norem

a technických předpisů a následně doplněn

ještě o oblast pravidel pro služby informační

společnosti přijetím Směrnice Evropského

parlamentu a Rady 98/48/ES.

Směrnice vytváří základní rámec evrop-

ské normalizace, který je založen na společ-

né evropské normalizační soustavě tvořené

třemi evropskými normalizačními orgány

CEN, CENELEC a ETSI a národními nor-

malizačními orgány členských zemí EU.

Současnou strukturu normalizačních orgá-

nů včetně vazeb mezi jednotlivými úrovněmi

zobrazuje schéma na obrázku 1. Společným

cílem je vytvoření soustavy evropských har-

monizovaných norem. K jejímu dosažení

EU využívá proces notifi kace zavedený uve-

denou směrnicí.

Ve všech případech, kde je to možné,

pracuje CEN paralelně s ISO, stejně jako

CENELEC a IEC, a snaží se přejímat

mezinárodní normy (IS) a transponovat je

do evropských norem (EN). Spolupráci mezi

těmito organizacemi upravují dohody, které

byly podepsány v roce 1991. Jde o Vídeňskou

dohodu mezi CEN a ISO (revidovaná 2001)

a Dohodu z Lugana mezi CENELEC a IEC

(revidovaná Drážďanskou dohodou z roku

1996). Počet takto převzatých mezinárod-

ních norem v CEN se pohybuje kolem 32 %.

V CENELEC je téměř 70 % norem iden-

tických s normami IEC a přes 8 % norem

založených na normách IEC.

Zatímco před patnácti roky přibližně 80 %

všech norem bylo vypracováno na národní

úrovni, dnes je 90 % všech norem vypraco-

váváno na úrovni evropské nebo mezinárod-

ní. Konkrétním příkladem úspěšné aplikace

mezinárodních a evropských norem může

být Globální systém pro mobilní komunikaci

(GSM). Vývoj a aplikaci norem rovněž pod-

něcují projekt Galileo a v oblasti geoinfor-

matiky především iniciativa INSPIRE.

Role národních normalizačních orgá-nů v systému evropské normalizaceEvropské normalizační orgány řídí tvorbu

evropských norem, avšak tyto normy nevy-

dávají. Postupují tento úkol svým národním

členům, kteří je vydávají jako součást svých

národních souborů norem, přičemž platí, že

členské země jsou povinny přejímat všechny

evropské normy do 6 měsíců od jejich vydá-

ní, všechny konfl iktní národní normy zrušit

a když jsou zahájeny práce na nové evropské

normě, veškeré práce na národní úrovni týka-

jící se stejného předmětu musí být zastaveny

(standstill), pokud nedosáhly etapy veřejné-

ho připomínkování.

Proto také není možné zakoupit evropskou

normu EN, ale pouze národní normu převza-

tou např. ČSN EN (česká), BS EN (britská),

DIN EN (německá) nebo NF EN (fran-

couzská). Může se stát, že národní normali-

zační orgán převezme přímo mezinárodní

Směrnice 98/34/ES ukládá povinnost každému členskému stá-

tu EU zajistit, aby každý návrh národního předpisu nebo národní

normy byl před přijetím notifi kován (oznámen) Evropské komisi

a ostatním státům, které mají právo vznášet připomínky, pokud

se domnívají, že návrh porušuje principy volného pohybu zboží

a služeb. Dojde-li k rozporu, nemůže být takový předpis nebo nor-

ma přijata. Stát, který by to udělal, se vystavuje postihu. To platí

i v případě když návrh předpisu nebo normy nenotifi kuje vůbec.

Zavedením notifi kace se zvyšuje informovanost členských států

o přijatých předpisech nebo normách jiných států, které jsou řádně

notifi kovány. Evropská komise může rovněž využít návrhů předpisů

nebo norem členských států k zahájení prací na harmonizovaném

předpisu nebo normě, pokud dojde k názoru, že oblast, kterou se

jeden nebo více států snaží regulovat, je natolik významná, že je

možné k harmonizaci přistoupit.

V případě norem je povinností oznamovat záměry vytvořit nebo

změnit normu, pokud se nejedná o identické převzetí evropské

nebo mezinárodní normy. Informace je podávána Evropské komisi

a normalizačním orgánům, které jsou uvedeny v přílohách směrnice

98/34/ES (CEN, CENELEC, ETSI a normalizační orgány jed-

notlivých členských států). V České republice nese zodpovědnost za

notifi kaci norem Český normalizační institut.

Předpisy jsou notifi kovány, pokud se nejedná o úplnou transpozi-

ci předpisu Evropské unie. V praxi to znamená, že je nutné notifi ko-

vat všechny předpisy, které obsahují technické specifi kace nad rámec

harmonizace. Proto se musí notifi kovat i národní předpisy zavádě-

jící evropské směrnice a další harmonizované předpisy, pokud je do

národního předpisu přidán další požadavek na výrobky nebo služby,

který v evropském předpisu chybí. Informace je podávána Evropské

komisi a národním kontaktním místům v jednotlivých členských

státech. Kontaktním místem pro ČR je Úřad pro technickou nor-

malizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (bh)

EVROPSKÁ

KOMISE

ČESKÁ

STÁTNÍ NORMAÚŘAD

Proces notifi kace


inovace

normu, která ještě nebyla transponována do

EN. Tento postup dovoluje Směrnice 98/34/

ES. Taková norma pak má označení např.

ČSN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS. Příkladem

tohoto postupu byla transpozice některých

norem řady ISO 19100 pro oblast geoinfor-

matiky, např. ČSN ISO 19115.

Evropské a mezinárodní normy jsou do

národní normalizační soustavy zaváděny

převzetím:

překladem, tj. vydáním národní normy

(např. ČSN), obsahující národní titulní

stranu, národní předmluvu, úplný překlad

originálu normy a národní přílohu, je-li

potřebná (v případě ČNI cca 60 % z cel-

kového objemu přejímaných norem). Pře-

kladem jsou přejímány zejména evropské

harmonizované normy a normy širokého

použití,

originálu, tj. vydáním národní normy

obsahující národní titulní stranu, národní

předmluvu, přetisk anglické, popř.anglic-

ké a francouzské verze přejímané normy

a národní přílohu, je-li potřebná,

schválením k přímému používání ozná-

mením ve Věstníku (tzv. Endorsement),

tj. vydáním obálky s názvem v národním

jazyce a označením převzaté normy, do

které je vložen anglický originál přejíma-

né normy. V případě České republiky to

znamená, že používání evropské normy je

vyhlášeno ve Věstníku ÚNMZ a pokud

zákazník normu požaduje, obdrží text

anglického originálu vložený v obálce

s názvem a označením normy v českém

jazyce.

Anglický název IS a EN Český název ČSN Platné IS ISO Platné EN Připravované EN (CEN) Platné ČSN (ČNI) ČSN GI = Geographic Information GI = Geografi cká informace (ISO) Cena (CEN) (předpoklad platnosti) (účinnost) Cena (CHF) (Kč)

Standard representation of latitude, longitude ISO 6709:1983 41,00

and altitude for geographic point locations

GI - Reference model Referenční model ISO 19101:2002 138,00 EN ISO 19101:2005 ČSN ISO 19101 (10/2003) 468,00

GI - Conceptual schema language ISO/TS 19103:2005 164,00

GI - Conformance and testing Shoda a zkoušení ISO 19105:2000 102,00 EN ISO 19105:2005 ČSN ISO 19105 (5/2003) 342,00

GI - Profi les Profi ly ISO 19106:2004 120,00 EN ISO 19106:2006 ČSN ISO 19106 (8/2005) 406,00

GI - Spatial schema Prostorové schéma ISO 19107:2003 224,00 EN ISO 19107:2005 ČSN EN ISO 19107 (5/2005) 838,00

GI - Temporal schema Časové schéma ISO 19108:2002 146,00 EN ISO 19108:2005 ČSN ISO 19108 (1/2004) 526,00

GI- Rules for application schema ISO 19109:2005 176,00 prEN ISO 19109 (2006-07)

GI- Methodology for feature cataloguing Metodologie katalo- ISO 19110:2005 154,00 prEN ISO 19110 (2006-07) ČSN ISO 19110 (4/2006) 526,00

gizace vzhledů jevů

GI - Spatial referencing by coordinates Vyjádření prostorových ISO 19111:2003 138,00 EN ISO 19111:2005 prEN ISO 19111rev (2007-12) ČSN ISO 19111 (8/2004) 468,00

referencí souřadnicemi

GI - Spatial referencing Vyjádření prostorových ISO 19112:2003 96,00 EN ISO 19112:2005 ČSN EN ISO 19112 (6/2005) 294,00

by geographic identifi ers referencí geografi ckými

identifi kátory

GI - Quality principles Zásady jakosti ISO 19113:2002 114,00 EN ISO 19113:2005 ČSN ISO 19113 (8/2004) 406,00

GI - Quality evaluation procedures Postupy hodnocení ISO 19114:2003 164,00 EN ISO 19114:2005 ČSN EN ISO 19114 (6/2005) 558,00

jakosti (Cor 1:2005)

G I - Metadata Metadata ISO 19115:2003 212,00 EN ISO 19115:2005 ČSN ISO 19115 (11/2004) 798,00

GI - Positioning services Polohové služby ISO 19116:2004 154,00 EN ISO 19116:2006 ČSN ISO 19116 (11/2005) 526,00

GI - Portrayal ISO 19117:2005 132,00 prEN ISO 19117 (2006-07)

GI - Encoding ISO 19118:2005 200,00 prEN ISO 19118 (2006-07)

GI - Services ISO 19119:2005 164,00 prEN ISO 19119 (2006-06) ČSN ISO 19119 (7/2006) 558,00

GI - Functional standards Funkční normy ISO/TR 19120:2001 120,00 ČSN 97 9839 (5/2003) 468,00

GI - Imagery and gridded data Obrazová a mřížová data ISO/TR 19121:2000 126,00 ČSN 97 9840 (10/2003) 406,00

GI / Geomatics - Qualifi cation ISO/TR 19122:2004 188,00

and certifi cation of personnel

GI - Schema for coverage geometry ISO 19123:2005 164,00 prEN ISO 19123 (2007-11)

and functions

GI - Simple feature access GI - Přístup k jednoduchým ISO 19125-1:2004 138,00 EN ISO 19125-1:2006 ČSN ISO 19125-1 (1/2006) 468,00

- Part 1: Common architecture vzhledům jevů - Část 1:

Společná architektura

GI- Simple feature access - Part 2: SQL option GI - Přístup k jednoduchým ISO 19125-2:2004 164,00 EN ISO 19125-2:2006 ČSN ISO 19125-2 (1/2006) 558,00

vzhledům jevů - Část 2:

Volba SQL

GI- Geodetic codes and parameters ISO/TS 19127:2005 96,00

GI - Web map server interface ISO 19128:2005 176,00

GI - Location-based services ISO 19133:2005 212,00 prEN ISO 19133 (2007-11)

- Tracking and navigation

GI - Procedures for item registration ISO 19135:2005 154,00 prEN ISO 19135 (2007-11)

GI - Standards, specifi cations, prCEN/TR 15449 (2006-08)

technical reports and guidelines,

required to implement SDI

GI - Implementation of Web Map Server INSPIRE (2008-06)

in a European SDI

GI - European core metadata for discovery INSPIRE (2008-06)

GI - Web Feature Service prEN ISO 19142 (2008-06)

Srovnávací tabulka – normy ISO, CEN a ČNI pro oblast geoinformatiky (stav k červnu 2006)


inovace

Evropské normy jsou schvalovány ve třech

ofi ciálních jazycích: angličtině, francouzštině

a němčině. Národní normy v Evropě budou

pravděpodobně existovat vždy, ale lze očeká-

vat, že jejich počet klesne pod 5-10 % použí-

vaných norem.

Český systém normalizaceSprávou technické normalizace je podle

zákona č. 20/1993 Sb. pověřeno Ministerstvo

průmyslu a obchodu ČR a Úřad pro technic-

kou normalizaci, metrologii a státní zkušeb-

nictví (ÚNMZ). Zásadní význam ve struk-

tuře národní normalizační soustavy má její

výkonný článek, Český normalizační institut

(zřízen k 1.1.1993) jako státní příspěvková

organizace pověřená MPO (podle § 5, odst.2

zákona 22/1997 Sb.). ČNI je členem mezi-

národních normalizačních organizací ISO

a IEC, evropských normalizačních orgánů

CEN a CENELEC od roku 1997 a ET-

SI od roku 1993. Současná činnost ČNI je

orientována na vydávání harmonizovaných

norem, které vznikají transpozicí evropských

a mezinárodních norem v souladu se Směr-

nicí 98/34/ES a zákonem 22/1997 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.

Tvorba původních ČSN tvoří v součas-

né době pouze velmi malou část (5 až 10 %)

roční produkce nových ČSN. Většina, tj. více

než dva tisíce každoročně vydávaných nových

ČSN, jsou převzaté evropské a mezinárodní

normy, na jejichž tvorbě se prostřednictvím

ČNI více či méně podíleli odborníci z ČR.

V souvislosti s dříve uvedeným je nutné

si uvědomit zcela zásadní věc, že na tvorbu

evropských norem je třeba pohlížet jako na

přímou tvorbu českých technických norem.

Stále se totiž v praxi objevuje názor, že

evropské normy nejsou naše normy, že na to,

abychom jim věnovali pozornost, je čas až po

jejich schválení. Neznalost principů součas-

ného evropského i mezinárodního systému

normalizace vede často k rozčarování v oka-

mžiku, kdy jsou tyto normy vydány a trans-

ponovány do národní normalizační soustavy.

Nepochopení, že EN přinášejí technickou,

technologickou a předpisovou změnu na

národní úrovni a neznalost EN znamenají

ztrátu kvalifi kace a konkurenceschopnosti.

Podstatné tedy je, aby všechny zaintereso-

vané strany přijaly s plnou vážností vlastní

podíl na výsledku evropské normalizace.

Současný stav transpozice EN a IS v oblasti geoinformatikyTvorbu a vydávání norem v oblasti geoinfor-

matiky zabezpečují organizace ISO a CEN.

Oblast geoinformatiky v ISO zajišťuje tech-

nická komise ISO/TC 211 Geographic

Information/Geomatic a v CEN technická

komise CEN/TC 287 Geographic Infor-

mation. CEN v zájmu harmonizace přejímá

normy ISO řady 19100, které jsou následně

vydávány jako evropské normy EN. Kromě

toho zajišťuje tvorbu dalších typů normativ-

ních a informativních dokumentů, které mají

za cíl harmonizovat oblast geoinformatiky

na evropské úrovni a v souladu se strategiemi

EU připravovat potřebné technické záze-

mí. Současnou prioritou CEN/TC 287 je

Evropská geoinformační infrastruktura, pro

kterou jsou v současné době vypracovávána

pravidla pro implementaci norem a to v sou-

ladu se Směrnicí INSPIRE.

Oblast geoinformatiky v ČNI zajišťu-

je TNK 122 Geografi cká informace/

Geomatika. Jejím hlavním úkolem je pře-

jímání evropských norem CEN. Současný

stav dokumentuje srovnávací tabulka (viz

předchozí strana), ze které je patrné, že ČNI

TNK 122 v některých případech předbí-

há CEN a přejímá mezinárodní normy ISO

dříve, než jsou vydány jako normy evropské.

Pro zajímavost je uvedena rovněž aktuální

cena norem ISO a ČSN. Cena ISO norem

se pohybuje nejčastěji v rozmezí 100 až 200

CHF (cena výtisku i digitální verze v PDF

formátu je stejná), což činí v přepočtu cca

2 000 až 4 000 Kč na jednu normu. Cena

odpovídajících převzatých norem ČSN se

pohybuje v rozmezí 300 až 800 Kč bez DPH

v případě nákupu výtisku normy. O něco vyš-

ší ceny jsou v případě, že požadujete digitál-

ní verzi normy v PDF formátu a závisí od

požadované licence. Ceny norem u licence

pro jedno PC se pohybují v rozmezí 440 až

1 250 Kč bez DPH.

V případě konkrétního řešení si většinou

nevystačíme s jednou normou. To vychází ze

základního principu tvorby norem, podle kte-

rého se jednotlivé části v normách neopakují,

tedy jsou vždy uvedeny pouze na jednom mís-

tě v jedné normě a ostatní normy se v přípa-

dě potřeby na tuto část a normu odvolávají.

Nákup několika norem se pak může stát neza-

nedbatelnou vstupní investicí. Ekonomicky

výhodnější je pořízení ČSN norem.

Bronislava Horáková, VŠB -TU Ostrava

Všechny normy pro oblast geoinfor-matiky (ČNI/TNK 122 Geografi cká informace/Geomatika) byly dosud převzaty překladem. Vzhledem k neu-stálené terminologii v této oblasti je otázkou, zda by nebylo vhodné uvažo-vat o převzetí norem originálem nebo schválením k přímému používání.

Užitečné odkazy CEN: www.cenorm.be

ISO: www.iso.org

ISO/TC211: www.isotc211.org

ČNI: www.cni.cz (On-Line katalog

norem)

ÚNMZ: www.unmz.cz

Systém Eur-Lex: http://eur-lex.europa.eu/

Guide to the implementation

of directives based on the New

Approach and the Global Approach:

http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/

legislation/guide/document/1999_1282_en.pdf

Směrnice 98/34/ES: www.unmz.cz/kon-

takt_98_34/98_34_48_czxen.htm

Harmonised standards: http://

ec.europa.eu/enterprise/newapproach/standar-

dization/harmstds/index_en.html

Co je česká technická norma?

Každá původní česká technická

norma, která se může vytvářet pou-

ze v oblastech, ve kterých neexistují

normy evropské nebo mezinárodní

má značku ČSN,

tvoří 5-10 % z celkové roční pro-

dukce technických norem v ČR.

Každá evropská či mezinárodní nor-

ma, která byla převzata do soustavy

českých norem

označení tvoří značka české tech-

nické normy a značka přejíma-

né normy, např. ČSN EN, ČSN

ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC,

ČSN ETS,

tvoří cca 90 % z celkové roční pro-

dukce technických norem,

současně s jejím převzetím do

národní soustavy norem se ruší

překonané či konfl iktní původní

české technické normy


rozhovor

Z celého podávání projektu bývá nejnáročnější jej podat včas, říká Karel CharvátJak jste se k projektům EU dostal?V roce 1998 jsme se poprvé podíleli na jed-

né zakázce pro EU. Zhruba od roku 1999 až

2000 jsme se systematicky začali zaměřovat

na účast v projektech, fi nancovaných Evrop-

skou komisí.

Úplně nejhezčí je, když se dozvíte, že jste

získal první projekt. Teprve potom ovšem

zjistíte, do jakého „průšvihu“ jste se dostal

a co všechno se musí řešit. Napsat dobrý

projekt je pouze jedna část. Příprava smlouvy

a vlastní projekt přináší totiž řadu problémů,

do té doby pro člověka neznámých.

Pro nás první projekt, se kterým jsme uspě-

li, byl ve skutečnosti pátý, který jsme podá-

vali. Je důležité se u prvních čtyř nenechat

otrávit, i když jejich hodnocení byla mnohdy

hodně kritická.

Říkáte, že uspěje jeden z pěti. Jak si zajistit fi nancování, abych vydržel fi nančně první 4 přípravy?V době, kdy jsme začínali, v ČR neexistovala

žádná podpora pro účast v evropských pro-

jektech. Teď je situace už mnohem lepší.

Pro jednotlivce nebo jednu fi rmu to může

být dost velká investice, proto jsme tehdy

založili sdružení. V něm jsme dali dohroma-

dy prostředky pěti organizací, abychom na

přípravě projektů mohli systematicky pra-

covat.

Díky tomu jsme mohli fi nančně pokrýt

práci dvou lidí na 9 měsíců včetně řady cest

do Bruselu.

Co bych měl udělat poté, co jsem dal dohromady sdružení lidí/organizací se zájmem dělat projekty EU?Myslím si, že dobrý nápad je to první, co

potřebujete. Resp. být s ním v pravou chvíli

na pravém místě, protože stejně jako jinde

i v Evropě platí, že dobrých nápadů je celá

řada.

U nás to vycházelo ze systematické práce,

kterou jsme dělali. Rychle jsme totiž pozna-

li, že projekty nelze psát náhodně. Ten, kdo

projekt připravuje, musí zajet do Bruselu za

patřičným úředníkem, kterému přednese

svoji myšlenku. Sice vám to přímo nezaru-

čuje, že s projektem uspějete, ale dozvíte se,

že něco podobného už se třeba dělá v pěti

jiných projektech, které hodnotitelé (evaluá-

toři) znají a tudíž nemá smysl projekt, tak jak

navrhujete, podávat.

My jsme se od úředníka dozvěděli, že

pokud bychom jednu z navržených myšle-

nek rozpracovali, byl by to pěkný projekt.

Opravdu se tak stalo – menší projekt, ve kte-

rém jsme nápad použili, uspěl, zatímco velký

projekt nebyl přijat.

Vlastní sepsání projektu je poměrně časo-

vě náročné. Vždy je proto dobré účastnit se

informačních dnů, nejlépe přímo v Bruselu.

Místní informační dny jsou dobré, ale neu-

možní vám kontaktovat se s ostatními fi r-

mami z Evropy. Většina projektů je mezi-

národních, a chcete-li uspět, musíte se znát

s ostatními.

Když budete v Bruselu na informač-

ních dnech, poslouchejte i to, co kdo nabí-

zí. Občas bývá lepší připojit se k někomu.

Anebo naopak – prezentujte svoji myšlenku,

partneři se k vám připojí, a mohou posléze

přispět k úspěchu projektu.

Jak vypadá formální stránka podává-ní projektu? Skládá se při podání pro-jektu nějaká kauce?U výzkumných projektů se žádná kauce

nikdy neskládá.

Formální náležitosti kolem podávání pro-

jektu jsou mnohem jednodušší než na co je

většina fi rem zvyklá například z výběrových

řízení v ČR.

Často se zmiňuje složitost bruselské byro-

kracie, ale musím říct, že po pochopení

několika základních principů je vyplňování

formulářů jednoduché.

Vyplníte 1 stránku formalit na každé-

ho partnera projektu a 1 stránku fi nanční-

ho rozpočtu projektu. Vyplňuje se rovněž

textový dokument, kde je předepsáno, které

kapitoly vyplnit a jak je vyplnit, takže víte, co

máte vyplnit a co už nemusíte.

Nejnáročnější bývá podat projekt včas...

(směje se)

Dobrý nápad a správné místo

Zájemců o evropské fi nance je celá řada

ILU: C

CBE.

ORG


rozhovor

Lze podat více projektů v jednom kole?Vyplatí se být opatrný na témata projektů,

složení týmů a opakování partnerů v týmech

a také na to, kam který projekt podáváte.

Projekty se dnes podávají elektronicky, už je

nemusíte jezdit podávat osobně do Bruselu.

Komise si ovšem kontroluje, jak se kdo

a v jakých týmech vyskytuje i napříč různými

skupinami projektů. Tudíž je hned vidět, že

například fi rma s 5 zaměstnanci si podala 10

projektů. To může mít negativní vliv na hod-

nocení její či projektů, ve kterých fi guruje.

Pokud si menší fi rma podá více projektů

v jedné akční linii, budou evaluátoři srovná-

vat, zda na to má vůbec kapacity a schop-

nosti.

Komise fi nancuje u výzkumných pro-jektů 50 % celkových nákladů pro-jektu. Jedním z triků, jak získat víc, by mohlo být záměrně navýšit ceny prací nebo počty hodin o 50 %...Je pravda, že zmíněný trik byl kdysi poměr-

ně častý, protože komise každý projekt o 10

až 20 % fi nančně „ořezala“. To ale už nedě-

lá, takže není důvod. Navíc je nebezpečné

fi nance nadhodnocovat.

Od komise sice dostanete zmíněných 50

procent, ale druhou polovinu do projektu

musíte vložit vy. Pokud tuto částku nemáte,

může vám to způsobit problémy. Po určité

době si dovedete spočítat, kolik reálně spo-

třebujete a to také vykážete v evidenci.

Výzkumné projekty se svým principem

liší od běžných zakázek, ve kterých si fi rma

může domluvit „nějakou“ částku, za kterou

svůj produkt dodá.

Musíte vykazovat skutečné náklady (kolik

lidí na tom pracovalo, náklady na cestování,

nákup techniky, jaké se například nakoupi-

ly služby). Všechny náklady musí být vede-

ny v účetnictví, které je stvrzeno auditorem

(náklady na něj jsou součástí projektu).

Jak je to s podporou malého a střed-ního podnikání?Pro 7. rámcový program, který poběží

v letech 2007 – 2013, by se fi nancování ze

strany EU mělo navýšit na 75 %. Zároveň

se diskutuje o tom, že by ve strukturálních

fondech měly být takové prostředky pro

podporu zapojení se malé a střední fi rmy,

aby jim pokryly zbývajících 15 %. Krytí ze

strukturálních fondů bude ovšem záviset na

každém jednotlivém členském státu.

V minulosti fi nanční pomoc fi rmám

na projekty přicházela z Ministerstva pro

místní rozvoj, Ministerstva informatiky

a CzechInvestu.

Existují 2 druhy podpory účasti na pro-

jektech – CzechInvest poskytuje granty na

zpracování projektů pro malé a střední fi r-

my, a to na základě prokázaných nákladů.

Firma může získat až 100 tisíc korun, pokud

je partnerem projektu, a 250 tisíc, pokud je

koordinátorem projektu. Projekt přitom

nemusí být vybrán pro fi nancování, nemu-

sí dosáhnout ani tzv. „thresholdů“, ale pod-

mínkou je, že průměrná známka ze 6 hod-

notících kritérií musí být 3.

Další pomoc lze získat z MŠMT. Ta se

týká jakýchkoliv organizací. Můžete získat

dotaci 50 % na cestovní náklady na setká-

ní partnerů. Ze strany fi rmy je nutná spo-

luúčast v projektu alespoň 250 tisíc – je to

omezení, aby do projektů nevstupovali malí

partneři, kteří jen budou cestovat po světě.

Proč Evropská komise fi nancuje jen 50 procent?Firmy plánují, u vývoje produktu třeba na

následujících 5 let. Pokud dostanu 50 % na

vývoj, mám v podstatě obrovskou výhodu

oproti konkurenci.

Firmy se často na projekty dívají jako

na standardní zakázky, myslí si totiž, že by

měly vyvíjet pro Evropskou komisi. Tak to

není, projekt a jeho výsledky jsou určeny

vám. Musíte si projekt defi novat tak, abyste

z něj pro sebe udělali co nejvíce.

Někdy se ukáže, že pro dané řešení není

v dané době trh. Ale pokud si projekt nasta-

víte dobře, vytvoříte si řadu komponent, kte-

ré posléze uplatníte v řadě dalších projektů

i komerčních aktivit. Tak by to mělo správně

probíhat. A 50 % fi nanční částky na vývoj je

každopádně hodně zajímavých.

Co následuje po schválení projektu?Následuje vyjednávání, tzv. období negocia-

ce, někdy velice tvrdé.

Musíte se připravit i na to, že se projekt v

negociacích může předělat v takové míře, že

z něj vznikne úplně něco jiného. I peníze se

mohou změnit. Zažili jsme, že se dva pro-

jekty během negociace sloučily. V podstatě

někdy píšete projekt dvakrát.

Výsledkem jednání je rovněž technická

příloha, ve které je uvedeno, co se v projektu

udělá za práce. Příloha se poté používá při

kontrolních dnech.

V této chvíli také začíná administrativa,

dokládá se ekonomická síla fi rmy apod.

Myslím si, že přesunutí administrativních

kroků až do fáze negociace je lepší než je

tomu v českých výběrových řízeních.

Jak to bývá s platbami za jednotlivé fáze projektu?První platba obvykle přichází téměř ihned

po zahájení projektu. S dalšími platbami to

bývá komplikovanější a ke konci projektu se

můžete dostat i do červených čísel, protože

platby jsou hodně zpožděné. Nám se jednou

stalo, že poslední platbu jsme dostali až 1,5

roku po skončení projektu. S opožďováním

plateb ke konci projektu musíte zkrátka

počítat a být na to připraveni.

Na co ještě by si zájemci o účast v projektech měli dát pozor?Vstupem do velkých, tzv. integrátorských

projektů, kde jsme přišli do kontaktu s fi r-

mami jako jsou Nokia, Siemens a další, jsme

najednou zjistili, že jako malý partner musí-

me být opatrnější na své znalosti. Jinak by

se mohlo stát, že budeme levnou vývojář-

skou fi rmou pro velké fi rmy. Otázky kolem

ochrany intelektuálního vlastnictví se staly

podstatné.

Do větších projektů jsme se dostali po

cca 20 projektech, které už máme za sebou

– věděli jsme, co nás čeká. Evropská komise

na tuto problematiku upozorňuje, k dispo-

zici je helpdesk, můžete si požádat o bez-

platnou konzultaci.

U nás se zatím znalosti neberou jako

zboží, ale v zahraničí je vidět, že výzkum je

byznys.


Karel Charvát je

projektový manager

v Českém centru pro

strategická studia. Má

zkušenosti v oblasti

GIS, ICT a rozvoje ven-

kova (autorizovaný

poradce pro SAPARD),

výzkumných projektů EU (koordinátor WirelessInfo,

Premathmod, spoluřešitel projektů EMIRES, REGEO,

AFORO a Rural Wins).

Máte zkušenosti s projekty, které fi nancu-

je Evropská komise? Děláte výzkum, který

by mohl zajímat ostatní čtenáře? Dokon-

čili jste právě projekt? Napište nám na

adresu [email protected].


Princip webových služeb spočívá ve standardizované komunikaci mezi počítači po internetu, čím je umož-něno automaticky propojovat růz-né aplikace v síti. V poslední době nabývají webové služby stále většího významu i v oblasti GIS. Jejich stan-dardizací se zabývá Open Geospatial Consortium (OGC).

Ze služeb OGC je patrně nejznámější a u nás

nejrozšířenější Web Map Service (WMS),

která umožňuje sdílet a skládat obrázky map.

Pro potřebu GIS aplikací však tato služ-

ba nepostačuje, proto existují další služby:

Web Feature Service (WFS), Web Coverage

Service (WCS), Styled Layer Descriptor

(SLD), OGC Filter Encoding a další, které

umožňují získávat uživateli data i na základě

atributových a jednoduchých prostorových

dotazů. Pro složitější analýzu GIS jsou však

i tyto služby nedostatečné.

Dnešní internetové GIS aplikace se omezu-

jí většinou na prohlížení map, z analytických

úloh se objevuje např. na vyhledání nejkratší

cesty v síti. S dalším přesunem aplikací GIS

na internet se dá očekávat i nutnost posky-

tování GIS analýz v tomto prostředí. Řešení

analýz pomocí webových služeb může být vel-

mi efektivní, protože nabízí možnost vytvářet

„černé skříňky“ řešící specializované úlohy na

různých serverech a jejich kombinací získávat

požadovanou funkčnost na straně klienta.

Webová analytická službaPro účely GIS analýzy navrhlo Open

Geospatial Consortium službu, pojmeno-

vanou Web Processing Service (dále WPS).

Tento návrh je ve fázi připomínek, tzv. RFC

(Request for comments), ve verzi 0.4.

Služba se chová podobně jako jiné služ-

by OGC, např. dokument ve formátu XML

s metadaty služby získáte pomocí dotazu

„GetCapabilities“, informace o určité funkci

pomocí „DescribeProcess“ a služba se spustí

příkazem „Execute“. Službu můžete spouštět

i asynchronně. To znamená, že déle trvající

analýza se spustí „na pozadí“ a váš prohlížeč

(klient) nemusí čekat na konec výpočtu. Na

žádost klienta služba vrací stav průběhu zpra-

cování. Specifi kace služby je napsána velmi

obecně, takže pomocí ní můžete defi novat

libovolnou analýzu s libovolným množstvím

vstupů a výstupů v libovolných formátech.

Každá služba může poskytovat více GIS

úloh (zde označovaných jako procesy).

PyWPSV rámci stipendijního pobytu umožněné-

ho Německou nadací pro životní prostředí

(Deutsche Bundesstiftung Umwelt) zahájil

Jáchym Čepický ve spolupráci s fi rmou Help

Service Remote Sensing první kroky na

vytvoření programového modulu, jenž si kla-

de za cíl zpřístupnit funkce geoinformačního

systému GRASS pomocí Web Processing

Service. GRASS je pro podobnou úlohu jako

stvořený, protože jeho analytické moduly

můžete spouštět z příkazové řádky prostřed-

nictvím předem naprogramovaných skriptů.

Díky licenci GNU General Public Licence

zároveň neexistují právní překážky pro zpří-

stupnění tohoto programu přes webové roz-

hraní širokému okruhu uživatelů.

Pro implementaci modulu byl zvolen pro-

gramovací jazyk Python. Jeho výhoda spočívá

především v rychlém vývojovém cyklu, jed-

noduchosti a otevřenosti. Python disponuje

moduly pro práci se soubory XML a řadou

dalších balíků, které jsou buď výhodou, nebo

přímo potřebné při práci na podobném pro-

jektu. Mezi slabé stránky jazyka Python pat-

ří bezesporu jeho rychlost. Protože ovšem

limitním faktorem doby výpočtu proce-

su není zpracování vstupních nebo výstup-

ních dat, ale vlastní geoprostorové operace,

implementované převážně v jazyce C, je toto

zpoždění zanedbatelné a bohatě vykoupeno

rychlostí vývoje.

Ideou projektu PyWPS je poskytnout

vývojářům jednotlivých procesů (každý si

může napsat svůj vlastní proces) komplet-

ní prostředí GIS GRASS do té míry, že se

mohou přímo soustředit na vlastní vývoj

požadované geoaplikace, bez nutnosti řešit

otázky webového rozhraní, zpracování vstup-

ních parametrů, stahování vstupních mapo-

vých podkladů ze vzdálených serverů, zaklá-

dání adresářů s projekty a mazání dočasných

souborů.

Celé prostředí je s pomocí PyWPS již při-

praveno a stačí pouze volat buď přímo modu-

ly GRASS nebo příbuzné textově ovládané

programy (PROJ.4, GDAL).

Současný stav implementace sice nepo-

krývá celou specifi kaci služby WPS, ale její

základní funkčnost je v PyWPS zajištěna

a program je možné prakticky využívat.

Štěpán Kafka, Jáchym Čepický

inovace

Budoucnost GIS analýzPočítejte na GIS serveru své úlohy přes web

Na Ještědu si můžete udělat analýzu viditelnosti pomocí Web Processing Service. Dokonce si můžete

ověřit, že nejkratší cesta z vrcholu Ještědu dolů do Liberce vede lanovkou. Možnosti WPS si můžete

vyzkoušet sami v aplikaci na adrese www.bnhelp.cz/mapserv/wpsdemo/.

ILU: A

UTO

I


inovace

WPS

Data

Data se stahují z jiných serverů prostřednictvím webových

služeb jako jsou WFS a WCS. Klient pošle službě WPS jen

adresy příslušných serverů, odkud si má služba vyžádat data.

Klient si zvolí výřez ve

kterém chce analýzu prová-

dět, případně další vstupní

parametry, požadavek pak

odešle na WPS server.

WPS Server přijme

požadavek na zpracová-

ní a zažádá WCS server

o odpovídající družicová

data (adresa serveru může

být součástí uživatelem

defi novaných vstupních

parametrů či server sám „ví“

o odpovídajícím WCS serve-

ru, který je pak pro uživatele

neviditelný).

WCS server vybere odpo-

vídající výřez družicové-

ho snímku a zašle jej WPS

serveru.

V tomto případě je to snímek

z LANDSATu, získaný pomocí

Web Coverage Service a zob-

razený jako barevná syntéza

pásem 4-5-3.

WPS server provede

klasifi kaci a výsledky vrátí

klientovi. Na snímku vidíte

výsledek neřízené klasifi kace

předchozího snímku. Počet

tříd byl zvolen 20, barvy jsou

přiděleny náhodně.

Příklad analýzy viditel-

nosti. Stanoviště pozorova-

tele je označeno „špendlí-

kem“, oblast viditelnosti je

zobrazena fi alovou barvou.

Příklad analýzy množství

stékání vody jako podklad

pro další hydrologické výpo-

čty. Škála od žluté po mod-

rou vyznačuje zvětšující se

množství vody, které může

protékat přes jednotlivé

pixely modelu terénu.

1

2

3

4

5

Jak posílat službě WPS data?

WPS

Data

Data Data

WPS

WFSWCS

Data jsou uložena na serveru, na kterém běží služba. Jsou

vnitřně využívaná službou a pro uživatele jsou v podstatě nevi-

ditelná. Uživateli se vrátí jen výsledek.

Data jsou zaslána klientem jako součást dotazu v podobě

XML (např. vektorová data ve formátu GML).

Služba vrátí výsledky jako přímou součást dokumentu XML

(vhodné např. pro numerická data) nebo jsou v tomto doku-

mentu vráceny pouze URL výsledných souborů (vhodné

např. pro větší objemy rastrových dat). Data si pak můžete

stáhnout později.

Specifi kace WPS je velice obecná a proto bude dost pro-

blematické naprogramovat zcela obecného klienta pro prá-

ci s WPS. Předpokládáme, že postupně budou vytvářeny

a standardizovány profi ly pro jednotlivé typy úloh.

V jaké podobě dostanete výsledky?

Příklad

analýzy

pomocí

WPS

ILU: 8

X J.

EPIC

KÝ, Š

. KAF

KA


poster


Poster ing. Ireny Koškové (odbor rozvoje venkova,

zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libe-

reckého kraje) získal 1. místo na letošní celostátní kon-

ferenci Geoinformatika ve veřejné správě.

Originální rozměr posteru je 2x A0. Na mapě Liberec-

kého kraje v měřítku 1 : 60 000 je zobrazena síť prvků

ochrany přírody. Jsou tu zobrazena maloplošná i velko-

plošná zvlášť chráněná území a prvky soustavy NATURA

(ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Na dopro-

vodných kartogramech jsou zobrazeny analytické úlo-

hy z oblasti ochrany přírody, například porovnání ploch

obcí k velikosti plochy se zvláštní ochranou přírody,

nebo k počtu památných stromů na území dané obce.

Vedle podrobné mapy ochrany přírody je na posteru

také geologická mapa. (red)


nemoforum

Úvahy nad rozšířeníminformací v katastru

Na úvod musím uvést, že z mého pohledu

je údaj o metru čtverečním užitné plochy

pouze jednou z dalších možných informací,

které by katastr nemovitostí mohl vést, ale

jsem přesvědčen, že v budoucnu bude nutné

se vrátit k Registru budov.

Ten se v rámci sdružení Nemoforum již

projednával a v širším odborném fóru by se

v diskuzi mělo pokračovat. V následujících

odstavcích se budu věnovat pouze jedno-

mu z problémů, a to zápisu prodejních, resp.

kupních cen nemovitostí do katastru.

Má smysl zapisovat obvyklé, tj. tržní ceny nemovitostí do katastru nemovitostí?

Nepochybně má.

Pro koho mají obvyklé (tržní) ceny uvedené v KN smysl?

Především jak pro občanskou, tak i pod-

nikatelskou veřejnost, pro bankovní sektor,

pro znalce a odhadce nemovitostí, mohou

sloužit ke kontrole, v jakém místě a čase

byla obvyklá cena stanovena. Pro znalce

a odhadce má tato cena smysl při použití

srovnávací metody.

Zároveň je ale nutné uvést, že skutečné

využití obvyklé (tržní) ceny v praktickém

životě má smysl pouze tehdy, pokud cena

není starší než 2 - 3 roky, protože při nesta-

bilním trhu nemovitostí se ceny velmi rych-

le mění a starší ceny jsou poplatné době, kdy

byly stanoveny.

Jaké ceny v České republice exis-tují a jaké by tedy měly být zapisová-ny do KN?

Nejprve si uveďme příklad. Byt z roku

1957 bez podílu na pozemku byl v roce

1990 prodán do osobního vlastnictví za 70

tisíc Kč. V roce 1999 byl zakoupen podíl

na pozemku za 50 000 Kč. V roce 2002

byla stanovena obvyklá cena tohoto bytu

na částku 1,6 mil. Kč pro účel dědického

řízení. V roce 2004 byl byt zrekonstruo-

ván a jeho současná obvyklá cena činí 2,2

milionu Kč.

V katastru nemovitostí by byly zapsány

ceny: rok 1990 – koupě bytu 70 000 Kč, rok

1999 – koupě podílu pozemku 50 000 Kč,

rok 2002 – dědické řízení – byt s podílem

pozemku 1 600 000 Kč.

Pokud by byt nebyl prodán a nebo by

k němu nebylo zřízeno zástavní právo, část-

ka 2,2 milionu Kč jako obvyklá cena v roce

2004 se v KN neobjeví.

Proto tyto „starší“ údaje mají vypovída-

cí schopnost pouze v případném soudním

sporu k uvedenému datu.

Ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb. o oce-

ňování majetku by měla existovat pouze

jedna cena nemovitosti, a to cena obvyklá

(tržní) tak, jak je defi nována v § 2 odst. 1

tohoto zákona.

Ovšem tento zákon připravil „lahůd-

ku“ v podobě administrativní ceny nemo-

vitostí zejména pro účely zjištění základu

daně z převodu nemovitostí a daně darova-

cí. Ve většině případů se cena administrativ-

ní s cenou obvyklou rozchází a někdy bývá

i velmi odlišná. Mnohdy tedy občan pla-

tí daň z majetku, který má odlišnou hodno-

tu. A zkušenosti ukazují, že administrativní

cena bývá vyšší než obvyklá. V České repub-

lice existují při oceňování nemovitostí tyto

druhy cen: cena obvyklá, cena administra-tivní (úřední) dle cenového předpisu a cena pořizovací (nákupní).

Dle již zmíněného zákona č. 151/1997 Sb.,

o oceňování majetku je cena obvyklá defi no-

vána v § 2 odst. 1 tohoto zákona: „Majetek

a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud ten-

to zákon nestanoví jinak. Obvyklou cenou se

pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by

byla dosažena při prodejích stejného, popří-

padě obdobného majetku nebo při poskytování

stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchod-

ním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při tom

se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu

vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy

mimořádných okolností trhu, osobních poměrů

prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvlášt-

ní obliby.

Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí

stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsled-

ky přírodních či jiných kalamit.

Osobními poměry se rozumí zejména vzta-

hy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy

mezi prodávajícím a kupujícím.

Víte, za jakou cenu jste koupili svoji nemovitost? A proč nejsou v katastru nemovitostí zapisovány ceny nemovitostí? Proč by byl nejlepším parametrem ocenění nemovitosti v katastru údaj o metru čtverečním užitné plochy bytu nebo budovy? Zbyněk Smejkal, prezident České společnosti certifi kovaných odhadců majetku a člen rady sdružení Nemofo-rum si klade otázky, spojené s cenami, které se používají na trhu nemovitostí.

V KN není zatím výměra pozemku závazným údajem. Je odvozena z geometrického určení pozemku

a závisí tedy na stanovené přesnosti měření. Tu mimo jiné charakterizují mezní odchylky ve výměře, jejichž

rozdíl o velikosti 1 m2 může v Praze představovat i desítky tisíc korun.

ILU: A

RCHI

V RE

DAKC

E


nemoforum

Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodno-

ta přikládaná majetku nebo službě vyplývající

z osobního vztahu k nim.“

Zde je nutné připomenout chybu v záko-

ně. Podle něj se nepřihlíží k mimořádným

okolnostem trhu, což jsou dle zákona důsled-

ky přírodních kalamit. Přitom přírodními

kalamitami jsou mimo jiné záplavy či sesu-

vy půdy, které obvyklou cenu nemovitosti

významně ovlivňují.

Dalším problémem je, že řada znalců

považuje administrativní (úřední) cenu za

cenu obvyklou, takže zde opět chybí jakákoliv

vypovídací schopnost. Přitom obvyklá cena se

dnes již uplatňuje v celé řadě zákonů (dražby,

exekuce a další), ale také v soudních sporech

při vypořádání podílového spoluvlastnictví

nebo SJM (společné jmění manželů).

Cena administrativní (úřední) dle ceno-vého předpisu je používána zejména pro zjiš-

tění základu daně z převodu nemovitosti. Jde

o cenu určenou podle cenového předpisu,

která ve většině případů nemá s tržní (obvyk-

lou) cenou nic společného.

Vedle výše uvedených cen se objevuje na

trhu tzv. pořizovací cena (nákupní). Jedná se

o prodejní cenu nových bytů nebo rodinných

domků. Nákupní cena nejčastěji obchodo-

vaných komodit, kterými jsou byty a rodin-

né domky, ovšem nebývá rovna ceně obvyk-

lé. Tu i odhadci většinou stanovují odlišně od

ceny prodejní. To z důvodu, že cena prodejní

mimo jiné zahrnuje i marži developera, která

není malá, v některých případech bez DPH,

v jiných s DPH. Některé byty jsou prodávány

bez kuchyňské linky a spotřebičů, takže naby-

vatel nového bytu musí zaplatit minimálně

dalších 150 tisíc korun, v řadě případů i mno-

hem více – tím se byt sice zhodnotí, ale ve

výši nákupní ceny se to již neprojeví. Pokud

nabyvatel neměl v průběhu stavby možnost

ovlivnit úpravy bytu nebo rodinného domku,

čekají jej další náklady na jejich realizaci pod-

le vlastních potřeb a požadavků.

Je též nutno upozornit na současné přehří-

vání trhu s nemovitostmi. V současné době se

staví nebývalé množství bytů, nejen v Praze,

ale i v ostatních lokalitách republiky. Je nabí-

zeno velké množství pozemků pro výstav-

bu rodinných domků. Trh těchto komodit se

tudíž, zejména v Praze, silně přehřívá, dochází

k radikálnímu snižování nájemného za byt a

k rozevírání nůžek mezi cenami bytů a obvyk-

lým nájemným. Pokud dojde k byť postupné

deregulaci nájemného, bude trh úplně jiný a

nyní nadsazené ceny i enormní marže sta-

vebních fi rem klesnou. Vždyť již teď se řada

stavebních fi rem podbízí, nejen cenově: jako

součást stavby jsou nabízeny kuchyňské linky,

garáže za nižší cenu, sklepy zadarmo apod.

Shrneme-li výše uvedené informace, je

nám jasné, že v KN může být řada cen, ale

jen opravdu málo z nich bude v tuto chví-

li skutečně tržní, aktuální. Je proto nutné si

položit otázku, zda má smysl nyní zapisovat

ceny do KN.

Kdy bude mít smysl zapisovat tržní ceny do KN?

Ve chvíli, kdy existují ceny tržní (obvyklé),

administrativní (úřední) a ceny tzv. pořizo-

vací, to dle mého názoru nemá absolutně

žádný smysl. Předpokládám ovšem, že pokud

dojde do roku 2010 k deregulaci nájemné-

ho (jak jsem se dočetl v denním tisku), pak

by od roku 2011 mohlo mít smysl tržní

ceny do KN zapisovat. Do té doby se snad

„usadí“ a zprůhlední trh s nemovitostmi. To

samozřejmě bude vyžadovat totální daňovou

reformu v oblasti majetkových daní.

Pro které druhy nemovitostí by měly být ceny zapisovány?

Na to neumím přesně odpovědět, asi jen

pro nejčastěji obchodované typy jako jsou

rodinné domy, byty v osobním vlastnictví,

obytné domy. Zde je ovšem problém v tom,

že současná defi nice rodinného domu není

příliš jasná.

Dále mě trápí, že „způsob využití“, uvádě-

ný ve výpisu z KN, je v řadě případů v roz-

poru se skutečností a podle mého názoru

se jedná o překonaný údaj. To se samozřej-

mě týká jen nejčastějších typů nemovitostí,

kterými jsou byty, rodinné domky a obytné

domy. Zcela určitě nebude mít význam zapi-

sovat ceny u těch nemovitostí, které fungují

na principu výnosů z podnikatelské činnosti,

tj. u hotelů, podniků se speciální technologií

apod. Do této kategorie patří také golfová

hřiště, rybníky, lesy apod.

Je sice pravda, že administrativní cenu lze

u uvedených nemovitostí podle platného

cenového předpisu o oceňování nemovitos-

tí stanovit, ale tržní realita je zpravidla úpl-

ně jiná.

Pro zápis do KN proto navrhuji nový

parametr, který se příliš často nemění, a to

počet metrů čtverečních užitné plochy.

Podle mne má nepochybně větší vypovídací

schopnost o nemovitosti a mohl by být zapi-

sován do KN pro všechny budovy, na rozdíl

od současného stavu, kdy je tento údaj zapi-

sován pouze u zastavěných ploch pro 1. nad-

zemní podlaží, eventuálně včetně nádvoří.

Metr čtvereční užitné plochy je zcela uni-

verzální jednotkou pro všechny typy nemo-

vitostí. Vše souvisí s Registrem budov. Jsem

si vědom, že pojem „metr čtvereční užitné

plochy“ není zakotven v právním řádu –

na druhé straně není problém tuto výměru

zapisovat, protože odhadci ji při zpracová-

ní tržního ocenění pro úvěrové řízení vždy

uvádějí. Pracují s ní při výnosové i srovná-

vací metodě jako s rozhodující podmín-

kou odhadu tržní (obvyklé) ceny. Přepočet

ceny za metr čtvereční užitné plochy proto

považuji za nejvhodnější parametr pro zjiš-

tění obvyklé ceny. Počet ocenění pro poskyt-

nutí hypotéčního úvěru je nesporně vyso-

ký a v každé inzerci ceny bytu, rodinného

domu, areálu i dalších nemovitostí realitní

makléři uvádějí právě počet metrů čtvereč-

ních užitné plochy.

Pro stanovení tohoto údaje však zatím

neexistuje jednotný předpis, což zejména

u podkrovních místností se skosenými stro-

py může být problematické.

Závěr Je nepochybné, že tržní (obvyklé) ceny

nemovitostí má smysl zapisovat do KN,

ale až v určitém časovém horizontu.

V současnosti by byl zápis zbytečný, pro-

tože

existuje celá řada cen nemovitostí, a jen

málo z nich jich je cenami tržními (obvyk-

lými) a tudíž nemají prakticky žádnou

vypovídací schopnost,

ceny nemovitostí se průběžně mění a ješ-

tě dlouhou dobu se budou průběžně

měnit,

máme nestandardní trh s nemovitost-

mi – regulované nájemné, rozvírající se

nůžky mezi klesajícími cenami nájmů

bytů a rodinných domků na straně jedné

a prodejními cenami za metr čtvereční

užitné plochy bytů a rodinných domků na

straně druhé.

Určitě by stálo za úvahu vrátit se k myš-

lence Registru budov a využít podnětů

ke rozšíření údajů ve výpisu z KN. Podle

mého názoru půjde o komplexnější řeše-

ní, ne pouze o zápisy různých cen nemo-

vitostí.

Ing. Zbyněk Smejkal

člen rady sdružení Nemoforum,

prezident České společnosti

certifi kovaných odhadců majetku

Zaujala vás uvedená problematika?

Máte jiný názor? Chcete diskutovat?

Pište na adresu sdružení Nemoforum:

Nemoforum

Pod sídlištěm 9

182 11 Praha 8 - Kobylisy

e-mail: [email protected]


Kdy jste se seznámil s GRASSem?S GRASSem jsem se seznámil jako stu-

dent geografie na Ústavu plánování krajiny

a ochrany přírody na univerzitě v Hannoveru

v Německu. Zkoumali jsme schopnosti

GRASSu pro vědu a výuku. Tehdy se psal rok

1993 a byla dostupná pouze omezená doku-

mentace. Začal jsem tedy psát návod v něm-

čině, a ten se během let rozrostl. Postupně

se začal GRASS rozšiřovat i mezi studenty

Ústavu geografie, kteří jej používali pro dál-

kový průzkum Země.

Jak jste se stal koordinátorem vývoje GRASSu?Na konci roku 1997 byl lidmi z Baylorské

univerzity (Texas, USA) vydán GRASS 4.2,

který jsme zkusili zkompilovat na Linuxu.

Bylo potřeba provést množství změn, tak

aby byl kód více přenositelný. Posílali jsme

návrh změn na Baylorskou univerzitu, jejich

integrace byla z mého pohledu příliš poma-

lá. Získal jsem povolení provozovat webové

stránky o GRASSu na stránkách našeho

ústavu a na počátku roku 1998 jsem vydal

„svou vlastní“ verzi GRASSu 4.2.1. Od růz-

ných přispěvatelů a dalších uživatelů přišlo

mnoho změn a návrhů, které jsem zapraco-

val a zveřejnil. Do roku 1999 bylo uvolněno

více než 20 verzí. Tehdy jsme také s členy

vývojového týmu [pozn. red.: viz http://

grass.itc.it/community/team.php] proved-

li podstatný úklid kódu, abychom předešli

případným problémům s autorskými prá-

vy. Licenci jsme změnili na GNU General

Public Licence, která zajišťuje, že GRASS

a další programy budou v budoucnu vždy

dostupné a zdarma. Vývojářům a budou-

cím uživatelům tak bude zajištěn přístup

ke zdrojovým kódům programu. Poslední

den roku 1999 jsme přesunuli kód do cent-

rálního repositáře CVS [pozn. red.: systém

pro správu verzí programu] a zbavili se tak

problému s manuálním prováděním změn.

Počínaje tímto dnem je vývoj GRASSu

zcela paralelní, tj. na kódu mohlo nezávisle

pracovat několik vývojářů. Ve skutečnosti

nejsem oficiálně zvolenou osobou, ale čás-

tečně řídím vývoj a spravuji infrastrukturu

webových stránek GRASSu, které jsou na

serveru Kulturního institutu autonomní

provincie Trentino (ITC-irst).

Na čem v institutu pracujete?Mezi mé hlavní výzkumné zájmy patří dál-

kový průzkum Země pro určení environ-

mentálních rizik a vývoj Free Software GISu.

Vyvíjím GIS algoritmy pro krajinnou epi-

demilogii, hlavně generování proměnných

dat dálkového průzkumu Země jako jsou

časové řady MODIS (Moderate Resolution

Imaging Spectroradiometer). Proměnné

jsou využívány při učení programů vytvá-

řejících mapy rizik rozšíření infikovaných

roztočů, přenášejících různé nemoci. Jako

konzultant pomáhám veřejné správě při

přechodu na Free Software GIS. To obnáší

daleko více aspektů, než „pouhou“ výuku, jak

používat GRASS. Veřejná správa, například

v obcích, totiž potřebuje přesunout celý pro-

ces, který byl často během let dobře zaveden.

Spolupracujeme s univerzitou v Kanadě na

implementaci kontrolního systému GRASSu,

tzv. GRASS Quality Control System. Tento

systém již běží a sleduje kvalitu příspěvků do

zdrojového kódu v repozitáři v reálném čase.

Zájem vyjádřilo i několik dalších softwaro-

vých projektů, aby byl jejich kód tímto sys-

témem monitorován. Pravidelně píši články

zabývající se různými tématy a připravujeme

třetí vydání naší knihy o GRASSu.

Co se změnilo od doby, kdy jste začal GRASS používat?Od počátku se zlepšila spousta věcí. Změnila

se údržba programu, zvětšila se komunita.

Vzniklo více než jedno grafické uživatelské

rozhraní, byla implementována nová vekto-

rová architektura. Nedávno jsme dosáhli pře-

nositelnosti kódu mezi různými operačními

systémy, komunita pracovala na dokumenta-

ci v různých jazycích, k projektu přistoupila

spousta nových uživatelů a vývojářů. Byla tak

obnovena dobrá pověst GRASSu z 80. let.

V nedávné době jsme díky založení Open

Source Geospatial Foundation (OSGeo.org)

započali proces zapojení GRASSu k OSGeo.

Na rozdíl od první poloviny 90. let je dnes

velmi snadné získat pomoc, ať už v elektro-

nických konferencích, na IRC [pozn. red.:

protokol pro on-line komunikaci více účast-

níků], daří se nám získat komerční podporu

jak od firem, tak z dalších zdrojů. A samo-

zřejmě – schopnosti programu se také docela

zlepšily.

Mohl byste popsat vývojový tým? Na webové stránce GRASS-Team je řada jmen, další můžeme potkat na manu-álových stránkách. Skutečně všichni přispívají do zdrojového kódu?Ne, ta stránka je přirozeně nekompletní.

V současnosti má 31 lidí právo zápisu do

CVS , ale pouze část z nich je aktivní. Někteří

vývojáři přispívají pouze občas, jiní pravidel-

ně. Mít právo zápisu do CVS nikoho neza-

vazuje ani nesvazuje. Dále máme více než 25

přispěvatelů, kteří jsou na stránkách uvedení,

ale osobně ničím nepřispěli. Je také řada lidí

přispívajících na Wiki, píšících dokumentaci,

lokalizujících GRASS atd. Někteří vývojáři

dávají přednost anonymitě, což je možné jen

na internetu. Ostatní to akceptují, protože

v důsledku je důležitá kvalita příspěvku, niko-

liv jeho autor. Také máme mnoho pokročilých

uživatelů, kteří poskytují důležitou zpětnou

vazbu tím, že testují, spravují systém hlášení

chyb a odpovídají na otázky v elektronických

konferencích.

Kdo nebo jaké instituce či společnosti finančně podporují vývoj GRASSu? Máme sponzory infrastruktury jako jsou

ITC-irst (hardware webového serveru)

a společnost Intevation.dem GmbH (CVS

Server, správa chyb) a GDF Hannover (wiki,

průvodce, překlady). Části vývoje GRASSu 6

byly dotovány provozními projekty ITC-irst,

takže já s Radimem Blažkem jsme se v pra-

covní době mohli věnovat implementaci chy-

bějících funkcí. Další vývojáři jsou placeni

individuálně, buď z vlastních projektů (uni-

verzity, společnosti dokonce průmyslovými

Open source není bublinaopen & free

FOTO

: ARC

HIV

REDA

KCE

A M.

NET

ELER

A

Markus Neteler (druhý zleva ve spodní řadě) na

pracovní návštěvě Japonska

S Markusem Netelerem, koordinátorem vývoje programu GRASS, jsme udělali kolektivní rozhovor, abychom se dozvěděli, kam se GRASS bude dále rozvíjet.


a vládními organizacemi) nebo investují svůj

soukromý čas.

Jaký je postup při rozhodování o dal-ším vývoji? Bude mít někdy GRASS řídící komisi?Osobně doufám, že řídící komise GRASSu

bude brzy ustanovena. Důležitá rozhodnutí

by neměla dělat jedna osoba, ale skupina lidí.

Během let se vytvořil model „všeobecného

souhlasu“, který fungoval velmi dobře. Vývoj

GRASSu začal v roce 1982, takže je to velmi

„starý“ projekt. O některých záležitostech se

rozhoduje pomalu, zejména pokud se to týká

celkového návrhu programu. Vše je vždy pro-

bíráno v elektronické konferenci, často i věci

sporné. Nakonec to vždy funguje a rozhod-

nutí se udělalo. Důležité je, aby tento trend

pokračoval i v budoucnu. Obvykle ten, kdo

navrhuje změnu, má nejvíce energie k jejímu

prosazení a dává pozor, aby se dílčí vývoj ubí-

ral kýženým směrem. Naštěstí máme v týmu

různé specialisty, což nám pomáhá správně se

rozhodnout. Konsenzuální model fungoval

vždy celkem dobře, proto se někteří lidé zdrá-

hají jej změnit na striktní „komisní model“.

Z posledních diskuzí vyplynulo, že komise

bude v případě GRASSu sloužit pouze ke

strategickým rozhodováním a pravděpodob-

ně také pro správu vydávání nových verzí.

Musíme najít rovnováhu mezi požadavky

OSGeo a kulturou GRASS komunity.

Jak bude GRASS vypadat v budouc-nu? Objevily se názory, že by se GRASS měl přepsat od nuly a využít součas-nou verzi GRASSu jako „knihovnu kódu“.Návrhů přepsat GRASS od nuly bylo víc,

zmínil bych „KerGIS“, který byl založen na

veřejnosti dostupném GRASSu 4.x. Nemám

s tím problém. GRASS 6 ovšem obsahuje

580 tisíc řádků kódu v programovacím jazyce

C, takže jeho přepsání není úplně jednodu-

ché. Osobně spíše věřím ve vývoj kódu, což se

v GRASSu vždy dělo. Věci se postupně mění

tak, že máme stále funkční systém, protože

hodně užitelů jej nasazuje při produkčním

využití. Motto vývoje zní „jdi do toho“, pokud

je respektována licence.

Co si myslíte o objektově-orientova-ném GISu? GRASS je v současnosti standardní GIS s vrstvami (layer-ori-ented) s dlouhou a bohatou historií... Dovedete si představit implementaci objektového přístupu v GRASSu?Pokud to někdo chce udělat, je to v pořádku –

je to open source/free software. Nejsem pro-

gramátor a můj osobní zájem je v aplikacích

GISu, nikoliv ve vývoji samotném. Pokud

někdo přijde s lepší implementací, uživatelé

pravděpodobně přejdou k této verzi. Napsání

plnohodnotného GISu od nuly je nad lidské

síly. Neočekávám proto, že se to stane v blízké

budoucnosti, pokud se nenajde investor, který

vývojáře zaplatí. Pro mě je důležité, že máme

svobodný GIS. Vnitřní návrh přenechávám

expertům.

Jak vnímáte iniciativu OSGeo a jak je její role při vývoji GRASSu?Ustanovení nadace OSGeo mě potěšilo.

Podobně jako nadace Apache by měla poskyt-

nout jakýsi ochranný deštník důležitým Free

Software (Web)GIS projektům, což bylo

naléhavě nutné. Pro nové uživatele může

být open source scéna těžko pochopitelná.

Tudíž „prodejní místo“, kde budou dostup-

né informace o jednotlivých komunitách,

je správná věc. Jednotlivé komunity se také

sblíží, mohou sdílet části kódu, infrastruk-

turu a další záležitosti, což je jistě výhodné.

OSGeo se nesoustředí pouze na software,

ale začíná připravovat materiály pro výu-

ku a vzdělávání, vytvářet a nabízet geodata.

V blízké budoucnosti, až bude spuštěna tech-

nická infrastruktura, bude k dispozici řada

uživatelských služeb.

Jak vidíte budoucnost GISu? Je open source správná cesta nebo jen nafouknutá bublina? Rozhodně to není bublina, protože GRASS

a další softwarové projekty jsou zde déle než

20 let. Koncept je dobře známý a odzkoušený

během mnoha let díky nadaci Free Software

(FSF) a iniciativy Open Source (OSI).

Svobodný webový server Apache má největší

podíl na trhu, operační systém GNU/Linux

existuje mnoho let a OpenOffice.org jsou

nyní nasazovány ve veřejné správě. To samé

se stane s Free Software GIS (již to začalo).

Aktivity jako je například OSGeo nada-

ce pomohou v jeho prosazení. Členem této

nadace je překvapivě i jeden z globálních hrá-

čů na GIS trhu.

Děkujeme za rozhovor

– ptali se Jáchym Čepický, Martin Landa,

Záboj Hrázský, Josef Hnojil

open & free

Markus Neteler získal

titul magistra v roce 1999

v oboru Fyzická geografi e

a krajinná ekologie na

Univerzitě v Hannoveru

v Německu. Dva roky

pracoval v Geografi ckém

ústavu jako odborný

asistent. Od roku 2001 je

věděckým pracovníkem na ITC-irst v italském Trentu.

Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří určení environ-

mentálních rizik metodami dálkového průzkumu Země

a vývoj Free Software GISu. Je (spolu)autorem dvou

knih o open source geoinformačním systému GRASS

a mnoha článků o aplikacích GIS. Patří mezi zakláda-

jící členy německého Občanského sdružení uživatelů

GRASSu (GAV) a 1Open Source Geospatial Foundation

(OSGeo).

Rozhovor naleznete v nezkrácené podobě na http://gama.fsv.cvut.cz

Na setkání uživatelů GRASSu je příležitost dozvědět se novinky z vývoje programu


akce

V pátek 5. května 2006 se v rámci

veletrhu Svět knihy na výstavišti

v Praze-Holešovicích uskutečni-

lo slavnostní vyhlášení výsledků

8. ročníku soutěže.

Kartografi cká společnost České

republiky chce prostřednictvím

soutěže Mapa roku zhodnotit kva-

litu kartografi ckých děl vydávaných

na území ČR a ocenit producenty

map, kteří dodržují kartografi cké

zásady tvorby map a jejich díla tak

jsou kvalitní a pro společnost pří-

nosná.

Do soutěže mohlo být přihlášeno mapo-

vé dílo, které bylo vydáno v 1. vydání v roce

2005 na území České republiky a neporu-

šuje autorský zákon. Každý účastník sou-

těže mohl přihlásit libovolný počet svých

produktů. Zájem o soutěž letos potvrdilo

23 producentů map, kteří soutěžili v šesti

kategoriích s více než sedmdesáti produk-

ty. Hodnotící komise poté provedla rozbor

děl a nominovala nejlepší díla na ocenění

„Mapa roku 2005“. Vítězové pak byli oce-

něni na slavnostním vyhlášení výsledků.

VítězovéV kategorii Atlasy, soubory a edice map

se stal vítězem titul Kladsko – Proměny

středoevropského regionu, Historický atlas

autorského kolektivu z Univerzity Hradec

Králové a Historického ústavu Akademie

věd ČR.

Mezi Samostatnými kartografi ckými díly

vyhrála mapa Pardubický kraj – Národní

kulturní památky od fi rmy SHOCart.

V kategorii Kartografi cká díla pro školy

obsadil první místo Školní atlas ČR a Evro-

pa od společnosti SHOCart.

V kategorii Kartografi cké výsledky stu-

dentských prací vyhrál Pracovní sešit ke

Školnímu atlasu světa autorky mgr. Jany

Návratové.

V kategorii Kartografi cké aplikace na

internetu byl na 1. místě Mapový server

Centra pro regionální rozvoj ČR od společ-

nosti T–MAPY.

V kategorii Digitální produkty nebyly

uděleny nominace a kategorie nemá vítěze.

Zvláštní ocenění komise a tím, stejně

jako vítězové jednotlivých kategorií, titul

Mapa roku 2005 získala fi rma TRANIS za

dlouhodobý vývoj kartografi ckého produk-

tu Kilometrovník Evropy.

Přehled všech nominovaných naleznete

na stránkách www.czechmaps.cz.

Alena Vondráková, redakčně upraveno

Mapa roku

První květnový čtvrtek patřil již

podeváté studentům oboru geoin-

formatika. V Ostravě prezentovalo

na soutěžní konferenci GISáček svo-

ji práci 37 studentů z celé republiky.

I když stále platí, že na akci vystu-

pují především studenti z domácí

univerzity, letos přijeli také soutěžící

ze Slovenské technické univerzity

v Bratislavě, z Univerzity Mateja.

Bela v Banské Bystrici, z Masary-

kovy univerzity v Brně, UJEP v Ústí

nad Labem a z Univerzity Palacké-

ho v Olomouci.

GISáček je studentská soutěž, ve které se

studenti učí přednést své názory, ukázat svo-

ji práci. Zároveň se od poroty dozví, jak si

vedou v porovnání s ostatními. V kategorii

diplomových prací si první místo vybojoval

František Klímek (VŠB - TUO, inženýrské

(magisterské)) s prací „Vizualizace seismic-

kých dat projektu ORFEUS v prostředí Map

Server UMN integrovaná na Live-CD“. Mezi

bakaláři získal od poroty nejvíce bodů Jan

Martínek se svojí pra-

cí „Interaktivní mapa

učeben PřF UP“.

V soutěži posterů

získal nejvyšší ocenění

Karel Jelínek, student

bakalářského studia

Masarykovy univer-

zity. Jeho poster se

věnoval extrakci digi-

tálních prostorových

dat z historických map

metodami segmentace

obrazu.

Každý ze sponzorů soutěže měl navíc pří-

ležitost ocenit ze svého pohledu nejzají-

mavější práci. Paní Kozákové (GEPRO) se

líbila diplomová práce od Radima Balona

„Využití Open Source pro geoinformač-

ní potřeby úřadů malých obcí“, věnovala

mu software MISYS. Pan Patočka (Bentley

Systems) odměnil autora diplomové práce

„Laserové skenování pro tvorbu 3D mode-

lu vybraných částí Národního parku České

Švýcarsko“ Marka Gasiora z Univerzity Jana

Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem stu-

dentským CD s portfoliem akademických

aplikací Bentley (MicroStation + oboro-

vé doplňky). Pana Novotného (ARCDATA

PRAHA) zaujala diplomová práce Michala

Egyeda „Návrh nového datového modelu

databáze vrtů ODRY 2000 a vytvoření gra-

fi ckého uživatelského rozhraní“, kterou oce-

nil studentskou licencí ArcGIS 9.

Jan Martínek z Univerzity Palackého

v Olomouci za bakalářskou práci s názvem

„Interaktivní mapy učeben PřF UP“ získal od

Pavla Robka (TECHDATA) studentskou

plně funkční verzi produktu Autodesk Map

3D 2007 pro nekomerční využití.

Speciální cenu garanta konference Jana

Růžičky obdržel Pavel Ševčík za bakalářskou

práci „Možnosti uchovávání časových sérií

rastrových dat a jejich metadat v nich“.

Doufejme, že příští rok se ve dnech 3. až

4. května v Ostravě sejdou studenti všech

vysokých škol, kde se učí geoinformatika.

Ivana Češková, redakčně upraveno

Studenti předvedli nejlepší práceV Ostravě se konal 9. ročník studentské soutěžní konference

Kartografi cká společnost ČR ocenila nejlepší kartografi cká díla roku 2005

Jana Návratová a její Pracovní sešit ke Školnímu atlasu světa hned

po vyhlášení získal první zájemce o možnost vydání

FOTO

: ARC

HIV

REDA

KCE,

ARC

HIV

VŠB-

TU O

STRA

VA


Konference CAGI

FOTO

: 2X

ARCH

IV R

EDAK

CE

Jednání konference otevřely proslovy part-

nerů letošní konference, kterými se sta-

ly společnosti Sitewell (generální partner),

Autodesk, Gefos, Leica a Intergraph společ-

ně s organizacemi aktivně působícími mezi

geoinformační veřejností, tedy CENIA,

Nemoforum, CAGI a SAGI. V tomto úvod-

ním bloku přednášek, který brilantně mode-

roval Petr Kubíček z Masarykovy univerzity

v Brně, zazněla jak slova chvály na dosavadní

vývoj české geoinformatiky, tak i jisté oba-

vy z trendů v některých oblastech, zejména

v souvislosti s náročností závazků, které na

sebe v geoinformatice vzala Česká republika

se vstupem do EU.

Vlastní odborný program zahájil Josef

Hnojil. Ve svém příspěvku představil hlavní

trendy v geoinformatice počátkem 21. stole-

tí. Miloslav Ofúkaný v referátu s Dagmar

Kusendovou připomenul nejdůležitější akti-

vity slovenských kolegů. Ačkoliv SAGI,

založená v roce 2002, rozhodně nepatří mezi

organizace s ohromnou členskou základnou,

disponuje vlastním eGIS portálem a pořádá

množství odborných seminářů. Nahlédněte

na www.sagi.sk, kde se s akcemi slovenských

geoinformatiků můžete seznámit.

Hlavní pozornost referujících byla věno-

vána těm aspektům geoinformačních tech-

nologií, které pomáhají činnosti veřejné

správy. Bylo možné seznámit se s pohledy na

věc ze strany ministerstev, rezortních institu-

cí i tvůrců a implementátorů software.

Účastníci konference se například dozvě-

děli o Jednotném systému dopravních infor-

mací pro ČR. Systém si klade za cíl sběr,

zpracování, sdílení a poskytování aktuálních

dopravních informací. Ministerstvo infor-

matiky referovalo o svých aktivitách, spo-

jených s geoinformatikou. Dostalo se i na

představení možností získání fi nancí na své

GIS projekty.

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ČSÚ

sjednocuje datový obsah registru UIR-ADR

nejnovější verze pro budoucí registr územní

identifi kace, adres a nemovitostí (RÚIAN).

Mapové výstupy jsou již k dispozici veřej-

nosti.

Oldřich Pašek, místopředseda ČÚZK,

informoval, jaké úkoly si úřad klade do příš-

tích let. Horizont 5 let by měl přinést vytvo-

ření dokonalé geodatabáze vycházející ze

státních topomap vybraných měřítek, sladění

českých geodat s potřebami EU. Otevřenou

však zůstává otázka kompletní digitalizace

katastrálních map. Rozsáhlou a tematicky

rozvětvenou geodatabázi buduje Agentura

ochrany přírody a krajiny ČR.

Součástí konference byly fi remní worksho-

py. Partneři konference na nich představili svá

nová řešení a produkty. Tyto akce probíhaly

současně s přednáškovými sekcemi, což mělo

za následek často značné prořídnutí publika

v hlavních jednacích sálech. Naopak salónky

workshopů zájmu ani zdaleka nestačily.

O fi remní výstavu, kombinovanou s poste-

rovou sekcí, byl velký zájem, více, než tomu

bývá při separování součástí odborných

setkání.

Třídenní konference musela svým obsahem

uspokojit i nejnáročnější zájemce z několika

stovek přítomných. Důkazem, že se nava-

zují potřebné kontakty, byla mnohá nefor-

mální setkání již v prostorách brněnského

hotelu Voroněž, kde se konference konala,

ale také mnohem později během společen-

ského večera ve vinorodých jihomoravských

Čejkovicích. Miroslav Kolejka, vzhledem

k omezenému místu byl text výrazně redakčně

zkrácen, plnou verzi si můžete přečíst na www.

geoinformace.cz/index.php?id=2179

akce

Geoinformatika ve veřejné správě letos pro velký zájem třídenní

Geoaplikace rokuV letošním ročníku soutěže Geoaplikace roku

vyhodnotily odborné poroty výsledky ve třech

vyhlášených soutěžních kategoriích. Ceny

vítězům byly předány na dubnové konferenci

ISSS v Hradci Králové, na setkání Business

TUESDAY v květnu v Praze. Kategorie C

byla vyhlášena na konferenci Geoinformatika

ve veřejné správě, pořádané CAGI. Česká aso-

ciace pro geoinformace je také pořadatelem

této unikátní soutěže, pořádané již 7. rokem.

A – Geoaplikace pro cestovní ruch1. místo: Kraj Vysočina – Informační sys-

tém běžeckých tras v okolí Nového Města

na Moravě

2.-3. místo: GEODIS BRNO, spol. s r. o.

a město Telč – 3D vizualizace města Telče

a mikroregionu Telčsko

2.-3. místo: T-MAPY, spol. s r. o. a Odeon

Data Servis, a. s. – Mapová služba turisticko-

rybářského portálu Třeboňsko.cz

B – Komerční geoaplikace1. místo: BERIT, a. s. a Rzesgowski Zaklad

Energetyczny S. A. – Technický informační

systém napojený na GIS Smallworld

1. místo: Intergraph ČR, spol s r. o. a Jihočes-

ká plynárenská, a. s. – G/Gas - systém správy

geoprostorové databáze distribuční plyná-

renské společnosti

2. místo: GEPRO, spol. s r. o. a ZENTIVA, a. s.

– ZENTIVA Car System

3. místo: T-MAPY, spol. s. r. o. a ČEPRO

a. s. – Analýza rizikovosti produktovodu na

životní prostředí

C – Geoaplikace pro venkovské oblasti1. místo: Centrum pro regionální rozvoj ČR

a T-MAPY, spol. s r. o. – Mapový server Cen-

tra pro regionální rozvoj ČR

2. místo: Intergraph ČR, spol s r. o. a Krajský

úřad Jihomoravského kraje – Mapový portál

odboru územního plánování a stavebního

řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje

3. místo: GEPRO, spol. s. r. o. a Dobrovol-

ný svazek obcí Blanicko-otavského regionu

– MISYS-Venkov.

(red), detaily k soutěži jsou na

www.cagi.cz/geoaplikace

Ve výstavní hale, šikovně umístěné vedle před-

náškových sálů, se živě diskutovalo.

Společná fotografi e vítězů Geoaplikace pro ven-

kovské oblasti. Ceny předával Milan Konečný, prezi-

dent Mezinárodní kartografi cké asociace.


akce

Poslední květnový den se konalo v pražském

hotelu Hilton v pořadí již třetí setkání

uživatelů řešení Autodesku se zástupci

tohoto významného producenta software.

Letošní setkání se od předchozích ročníků

odlišovalo významně vyšším zájmem uživa-

telů a větším počtem přednášejících z čes-

kého zastoupení společnosti a nejvýznam-

nějších lokálních distributorů. Koncepce

obsahu konference byla ovšem podobná jako

loni – představit nové verze programových

řešení vycházejících z platformy AutoCAD

2007. Nejvýznamnější novinkou aktuálního

produktového portfolia je dokonalejší pod-

pora správy dat prostřednictvím Autodesk

Vault a dynamičtější zobrazování výsledných

modelů v prostředí 3D.

Na Autodesk Foru jste se mohli setkat

se všemi autorizovanými prodejci produk-

tů Autodesku. Na doprovodné výstavě své

novinky představovaly fi rmy HP, Samsung,

Dicota, Océ, AB Studio a Yello.

V souvislosti s výstavou je třeba zmí-

nit rovněž stánek Autodesk Academia, což

je akademická iniciativa podpory vzdělává-

ní určená školám v ČR a SR. Přihlásit jste

se mohli rovněž do Autodesk Clubu, klubu

zájemců o produkty Autodesku.

Produkty pro geoprostorová řešeníGeoprostorová řešení společnosti Autodesk

jsou nabízena na trhu v České a Slovenské

republice prostřednictvím tří aplikací –

Autodesk Map 3D, Autodesk Civil Design

3D a Autodesk Raster Design.

První produkt, Map 3D 2007, je určený

především pro propojení světa CAD a GIS

do prostředí celopodnikových informač-

ních systémů. Aktuální verze obsahuje nové

nástroje pro práci se styly a nástroje pro snad-

né publikování prostorových dat v prostředí

internetu/intranetu s využitím MapGuide

Open Source nebo MapGuide Enterprise.

Předností je rovněž oboustranná komuni-

kace s velkým množstvím GIS a databázo-

vých systémů včetně podpory Oracle Spatial

a ESRI SDE. Aplikace Autodesk Civil 3D

2007 vytváří a udržuje vztahy mezi jednotli-

vými typy prostorových objektů (body, povr-

chy, parcely, trasy, profi ly) prostřednictvím

dynamického inženýrského 3D modelu.

Rozšířené funkce na podporu práce vět-

šího počtu uživatelů umožňují všem členům

týmu pracovat s konzistentním a stále aktuál-

ním modelem a současně podporují automa-

tickou tvorbu většího počtu verzí takovéhoto

modelu. Novinkou aplikace je přímé zpraco-

vání doplňkových terénních geodetických dat

nebo naopak export dat pro vytyčovací práce

v terénu s využitím totálních stanic.

Autodesk Raster Design 2007 podpo-

ruje vektorizaci skenovaných výkresů star-

ší papírové dokumentace. Mezi nové funk-

ce využitelné v oblasti geoprostorových dat

patří především podpora souborů GRID

ESRI, nová knihovna pro zpracování for-

mátu JPEG2000 a vypracovanější uživatel-

ské prostředí.

Novinky v Autodesk AcademiaZástupci společnosti Autodesk ČR rovněž

oznámili novinku v Autodesk Academia.

Studenti budou moci pro výukové úlohy

a projekty získat veškeré softwarové produk-

ty Autodesku zdarma.

Příklady z praxeNa akci byla samozřejmě předvedena řada

příkladů z praxe, které přispěly k zajímavos-

ti celé akce.

O zpracování geoprostorových dat byl

například příspěvek zástupce společnosti

Terén Design, který představil využití apli-

kace Autodesk Civil 3D pro projektování

rekultivace a revitalizace rozsáhlých ploch

hnědouhelných velkolomů v severočeské

pánvi v prostoru Chabařovic a Tušimic.

Příležitost načerpat nápady pro svou práciCelkově lze letošní Autodesk Forum hod-

notit jako velmi úspěšnou akci, která nabíd-

la uživatelům produktů Autodesk celou řadu

jak softwarových novinek, tak námětů pro

zlepšení jejich práce.

Miloš René, redakce

Autodesk Fórum 2006

Kamil Balšánek má v Autodesku na starosti

budování obchodních vztahů V plném před-

náškovém sále seděla dle úvodní ankety spousta

nových tváří Do přednáškových salónků jste se

pro velký zájem nemohli občas ani dostat Na

výstavě byly k vidění a ke koupi nejen velké LCD

monitory a velkoformátové tiskárny, ale mohli jste

se stát členem Autodesk Clubu nebo se zajímat

o dění v akademické sféře Autodesk Academia

Pražský hotel Hilton přivítal řadu nových zájemců o software fi rmy Autodesk

FOTO

: 4X

AUTO

DESK


akce

Firma Bentley pořádá každo-

ročně již řadu let ve Spoje-

ných státech celosvětovou

uživatelskou konferenci, kte-

rá je příležitostí pro uživatele

produktů Bentley, manažery

těchto organizací a odbor-

nou veřejnost, kteří se chtě-

jí seznámit a prohloubit si

své znalosti o technologiích

Bentley a možnostech jejich

využití. Letošní první evrop-

ská BE Conference se konala

v Praze ve dnech 11. až 15.

června. Stala se tak novou

příležitostí pro evropské

zákazníky (a nejen pro ně,

protože podle slov pořada-

telů byl o konferenci zájem

i v Asii, odkud do „exotické“

Prahy přijeli mnozí účast-

níci akce). Konference byla

moderována ve velkém stylu

v hotelu Hilton.

Již od neděleU Bentley je zvykem, že

konference začíná již v nedě-

li, i v Praze se první workshopy konaly již

v neděli 11. 6., kde se představily mimojiné

i fi rmy Geodis Brno a VARS Brno.

Po úvodním bloku klíčových přednášek

probíhal další program souběžně ve 3 blo-

cích: 1. společné přednášky pojednávající

o obecných trendech fi rmy Bentley v jednot-

livých oblastech jejího působení, 2. jednání

v odborných sekcích, 3. speciální výukové

kurzy pro registrované účastníky.

Hlavní blok referátů se uskutečnil 12. 6.

dopoledne, kdy v kongresovém centru

postupně vystoupili vedoucí představitelé

fi rmy a zástupci zodpovědní za jednotlivé

obory. Vedoucí marketingu Tony Flynn uve-

dl procentuální obsazení trhu s jednotlivými

produkty v členění podle oborů a to: 37 %

zaujímají produkty GIS, 23 % moduly pro

stavebnictví, 21 % nadstavby pro státní sprá-

vu a 17 % aplikace pro automatizaci inženýr-

ských prací (CAD).

Greg Bentley v PrazeGenerální ředitel společnosti Greg Bentley

seznámil přítomné s pěti základními trendy

strategie fi rmy: 1. komplexní portfolio, vzdě-

lávání a výzkum, 2. využití spolupracujících

serverů pro projekční činnost, 3. kooperace

s externími fi rmami např. Microsoft, Ado-

be, Google Earth, HP, ESRI, Oracle, SAP

atd., 4. inovace licencí a programů školení, 5.

využívání globálních zdrojů.

6 zásad podle CamateroseVedle klíčových řečníků za jednotlivé fi remní

obory stojí za zmínku referát Styli Camate-

rose, viceprezidenta fi rmy pro GIS, který

zdůraznil 6 zásad budování územně vázaných

informačních systémů: 1. efektivní sjedno-

cení různorodých vstupních dat, 2. precizní

modelování 3D reality a její transformace

do 2D, 3. orientace na multidisciplinární

projekty, 4. otevřenost systémů, využívání

světových standardů, 5. zajištění kvalitních

inženýrských výstupů, uspokojení náročných

uživatelů, 6. v rámci projektu pokrýt pokud

možno potřeby celé organizace.

XM EditionCentrálním tématem konference byla beze-

sporu nová verze MicroStation V8 XM Edi-

tion, poprvé ohlášená o měsíc dříve na celo-

světové konferenci BE v Charlotte

v Severní Karolíně.

Inovací je v XM Edition

MicroStationu celá řada, uveďme

zde pravděpodobně nejdůležitěj-

ší: možnost elektronicky podepsat

výkresy, přístupová práva k projek-

tům lze defi novat v mnoha úrovních.

Pokud si zapnete funkci „historie

výkresu“, bude se vám zaznamená-

vat kompletní historie úprav včet-

ně dat a referencí. (Technické detai-

ly a přehled všech výhod najdete na

stránkách www.bentley.cz.)

Účastníci konference si moh-

li stahovat MicroStation V8 XM

Edition již od pondělí 12. červ-

na, kdy byl ofi ciálně zpřístupněn

odkaz na stránky. MicroStation

V8 XM Edition je v současnos-

ti k dispozici všem členům progra-

mu Bentley SELECT. Další infor-

mace o produktu MicroStation V8

XM Edition jsou na webové adrese

www.bentley.com/cs-cz/Products/

MicroStation.

Slavnostní obědVe středu se konal slavnostní oběd při svíč-

kách ve stylu plenárního zasedání ve všech

třech navzájem propojených kongresových

halách hotelu. Během oběda měl hlavní slovo

Malcom Walter, který ve svém referátu před-

stavil rozsáhlou paletu produktů společnosti

a diskutoval o jejich využití od jednoduché-

ho nasazení až po rozsáhlé cenově náročné

projekty. Dále zdůraznil výhody programu

SELECT pro zákazníky a efektivitu zavá-

dění nových technologií do infrastruktury,

což vhodně doplnil ukázkami konkrétních

projektů z praxe. Oznámen byl rovněž nový

vzdělávací program Bentley LEARN, který

je určen pro všechny SELECT předplatitele.

Fotbal nebo software?Organizátoři konference byli v těžké situaci,

protože se ve stejné době konalo mistrovství

světa ve fotbale. Vyřešili to skvěle. Obří plát-

no, na kterém se promítaly jednotlivé zápa-

sy, spojené se spoustou pití, přitáhlo řadu

účastníků. A zbyl čas na povídání si s dal-

šími uživateli Bentley řešení z celého světa.

Dalibor Bartoněk, Ústav geodézie Fakulty

stavební VUT Brno, redakce

Přivezli Evropu do PrahyCeloevropská uživatelská konference Bentley Systems zahájila tradici v Praze

Hotel Hilton je pro velké akce mezi fi rmami oblíbený

Greg Bentley, CEO fi rmy Bentley, přijel do Prahy s celou rodinou

+ Jádro uživatelské konference Bentley tvoří pracovní semináře

Na hotelové terase bylo ideální místo pro diskuzi

Výměny kontaktů probíhaly i během slavnostního oběda

FOTO

: 1X

ARCH

IV, 5

X BE

NTLE

Y SY

STEM

S


akce

Workshop se konal 21. až 23. června v rakouském Innsbrucku. Ústředním tématem byly evropské prostorové datové infrastruktury se zvláštním důrazem na směrnici INSPIRE (ESDI: From Inspiration to Implementati-on). Workshopu předcházelo setkání skupiny expertů INSPIRE a národních reprezentantů jednotlivých člen-ských zemí.

Úvodní den pracovního setkání byl zamě-

řen na prezentaci současného stavu směrnice

INSPIRE, jak v rovině politické, tak v oblasti

technologické. Prezentovaly se všechny kon-

cepční týmy, zodpovědné za přípravu imple-

mentačních pravidel pro metadata, datové

specifi kace, síťové služby, sdílení dat a služeb

a monitorování stavu a průběhu naplňování

směrnice. Následná rozsáhlá diskuze probíha-

la u kulatého stolu. Důraz byl mimo jiné kla-

den na potřebu dalšího vzdělávání a přípravy

nových odborníků. Z několika stran zazněla

také nutnost důkladné analýzy požadavků na

řešení přeshraničních geodat INSPIRE.

V následujících dnech probíhalo jednání

paralelně ve dvou sekcích. Jedna byla zaměře-

na na existující řešení v oblasti prostorových

datových infrastruktur od národní po regio-

nální úroveň. Druhá sekce se zabývala pře-

vážně technologickými aspekty implemen-

tace směrnice a dosavadními zkušenostmi.

Výjimku tvořila první sekce skupiny agentur

životního prostředí s názvem Peer (www.

peer-initiative.org), která byla výrazně tema-

ticky zaměřená a prezentovala mimo jiné stav

a budoucí plány informačních služeb Evrop-

ské agentury pro životní prostředí (EEA).

Harmonizace a sjednoceníMluvilo se o možnostech různých obchod-

ních modelů/přístupů při zachování základní

myšlenky většího sdílení a dostupnosti geo-

dat. V oblasti technologické zaznělo, že pro

naplnění základních myšlenek INSPIRE

lze využít také open source nástroje. Z hle-

diska kartografi ckého poprvé zaznělo volání

o vytvoření registrů kartografi cké symboli-

ky pro sjednocení vzhledu webových map.

V oblasti harmonizace geodat byla dávána

přednost využití stávajících datových zdrojů

před rozsáhlou technologickou harmonizací.

Pro zviditelnění a vyšší efektivnost směrnice

je důležitá úzká integrace s aktivitami kolem

e-governmentu.

Česká republika nechybělaČeská republika byla zastoupena na setkání

expertů, kterého se zúčastnil Milan Konečný

z Masarykovy univerzity a zástupci CENIA,

a rovněž v koncepčních týmech (Štěpán

Kafka, fi rma Help Service Remote Sensing).

Eva Pauknerová ukázala výsledky průzku-

mu mezi subjekty zapojenými do INSPIRE

v ČR. Distribuci geodat na příkladu geopor-

tálu Zeměměřického úřadu předvedl Robert

Widz z polské pobočky Intergraphu. Na

posterové sekci se prezentovalo Nemoforum,

Česká asociace pro geoinformace. Vystaveny

byly přeshraniční aktivity CAGI ve spolu-

práci se saskou agenturou IGN.

Různé výklady INSPIREPříspěvky na semináři prokázaly, že směr-

nice INSPIRE je v jednotlivých členských

státech chápána odlišně a kromě jejího

budování odshora existuje řada následování

hodných příkladů její tvorby zezdola jednot-

livými regionálně či tematicky zaměřenými

uživateli. Ani v této oblasti nezůstává Čes-

ká republika pozadu a drží krok se zbytkem

Evropy. podle cestovní zprávy Petra Kubíč-

ka a Jiřího Hiesse pro CAGI

GIS v Innsbrucku12. geoinformační workshop Evropské komise

FOTO

: ARC

HIV

REDA

KCE,

ARC

HIV

J. HI

ESSE

Územní plánování na BítověOdborný seminář CAGI byl plný podnětů a námětů k diskuziU Vranovské přehrady se po roce na tři dny

sešli všichni, kdo mají zájem o rozvoj územ-

ního plánování. Odborný seminář pořádala

Česká asociace pro geoinformace, resp. Jiří

Hiess a Drahomíra Zedníčková. Organizá-

toři rovněž pozvali i zahraniční odborníky.

Peter Bartz mluvil o zkušenostech s pro-

jektem eTrails.info, který slouží jako plá-

novací nástroj pro cestování individuálním

turistům. Manfred Schrenk představil dva

projekty. Prvním z nich byl přes-hraniční

prostorový informační systém CROSS-SIS

(www.cross-sis.com), do kterého je zapoje-

no 25 hraničních regionů z 15 zemí Evro-

py. Následovaly informace o CENTROPE

(http://pgo.centropemap.org), který pomá-

há prosazovat společné zájmy při přeshra-

ničním územním plánování.

Uskutečnila se rovněž tradiční soutěž

o nejlepší poster. Vidět byly kvalitní práce

a rozhodování mezi nimi bylo těžké. Přesto

s převahou 62 bodů zvítězil „Geoportál ÚP

JMK“ od Milana Pachty z Krajského úřadu

Jihomoravského kraje. Na druhém místě se

umístil Karlovarský kraj s posterem „Jeze-

ro Medard - krajina rovných příležitostí“.

Na třetím s 27 body bylo Statutární Město

Most a na 4. s 25 body Arch.Design s ÚAP

pro ORP Kyjov a Litovel.

Během semináře se dostalo na řadu témat,

často byl zmiňován nový stavební zákon

a jeho vliv na tvorbu digitálních územních

podkladů a dokumentace. Všechny příspěv-

ky byly prakticky zaměřené a věřím, že se

všichni domů rozjížděli s hlavami plnými

podnětů a námětů. (red)

Detailní program semináře včetně abstraktů pří-

spěvků a sborníku naleznete na www.ec-gis.org/

Workshops/12ec-gis/

Manfred Schrenk z Rakouska právě referuje o přes-

hraniční spolupráci v rámci projektu CENTROPE


akce

Chcete spravovat 35 000 objektÛ jedin˘m fie‰ením?Se spoleãností GEOS Litomûfiice

to v Terezínû dokáÏí

GEOS, geodetické sluÏby, v.o.s.P.O.BOX 149, Nerudova 6, 412 01 Litomûfiice

Mûsto Terezín s 2 950 obyvateli spravujev programovém systému MISYS témûfi3 650 parcel a bezmála 35 000 objektÛ.S vyuÏitím systému MISYS zv˘‰il mûstsk˘úfiad kvalitu a rychlost sluÏeb poskytova-n˘ch obãanÛm. Efektivnûj‰ímu fiízení ope-rací pfii krizov˘ch situacích napomáhásystém MISYS Povodnû.

Mezi obce vyuÏívající na‰e sluÏby a systémMISYS patfií napfi.: • Terezín • Travãice• Dûãany • Libû‰ice• Libochovany • Michalovice• Velké Îernoseky • Krabãice

Dal‰í informace získáte na www.geos.cz, na emailu: [email protected] nebo tel.: 602 403 828.

Tento inzerát získala spoleãnost GEOS Litomûfiice za vítûzstvív kategorii »Inzerenti ãasopisÛ GEOinformace a Zemûmûfiiã« bûhem41. Geodesia rallye âR v okolí Litomûfiic.

42. Geodesia Rallye probûhne 7. fiíjna 2006.Pfiijeìte si zasoutûÏit i vy. Více na www.geos.cz

Pokud jste neměli někdy úplně jasno v jed-

notlivých ESRI produktech, jak se jmenu-

jí a co který dělá, po letošní konferenci se

zdá, že to bude o mnoho jednodušší. Řešení

ESRI se jmenuje ArcGIS. Stačí jen zvážit,

zdali je pro vaši organizaci vhodné ryze

serverové řešení, tedy ArcGIS Server, nebo

desktopové, tedy ArcGIS Desktop anebo

jejich kombinace. A to je vlastně celé.

Většina uživatelů dobře ví, co je ArcGIS

Desktop, letošní konference se proto věno-

vala především ArcGIS Serveru. ESRI jej

představila jako ucelené serverové řešení

GIS pro správu a aktualizaci dat, publika-

ci 2D a 3D map, analýzu a geoprocessing,

pro desktop, internetové i mobilní klienty.

Velká část hlavního bloku se věnovala ukáz-

kám serverových technologií včetně předve-

dení ArcGIS Exploreru, očekávaného vol-

ného klienta GISových serverových služeb.

V hlavním bloku Jack Dangermond

předal cenu prezidenta ESRI Vanesse

Lawrence, ředitelce britské mapovací agen-

tury Ordnance Survey.

Konference se letos zúčastnilo asi 14 tisíc

lidí, z toho českých uživatelů přijelo dokon-

ce 18. Česká geologická služba, která se

konference účastní pravidelně, si odvezla

i třetí cenu za poster v kategorii „nejlepší

kartografi cká úprava“.

Závěrem konference byla tradičně čtvr-

teční párty. Tam zaujala slečna, která všem

předváděla své umění v zacházení s moto-

rovou pilou. Objektem jejího zájmu byly

naštěstí pouze ledové kvádry. (rk)

Po konferenci ESRI je už jasno

Jack Dangermond předává ocenění Vanesse

Lawrence, ředitelce britské Ordnance Survey

Ledový masakr motorovou pilou Třetí místo za nejlepší kartografi ckou úpravu puto-

val do ČR do České geologické služby

INZERCE

FOTO

: 3X

R. K

UTTE

LWAS

CHER


kalendá

28. – 31. ledna 2007GIS Ostrava... 2007gis.vsb.cz

1. – 2. března 2007INTERGEO EASTSofi e, Bulharskowww.intergeo-east.com

LEDENÚNORBŘEZEN 2007

DUBENKVĚTENČERVEN 2007

2. – 3. dubna 2007ISSS 2007Hradec Královéwww.isss.cz

AKCE DO KONCE ROKU 2006

21. – 22. záříSetkání uživatelů fi rmy T-MAPYwww.tmapy.cz

26. – 29. záříURISA’s 44th Annual Conference & ExpositionVancouver, Kanadawww.urisa.org

4. – 6. říjnaIS pro územní management a správu infrastrukturního majetku Prahawww.sitewell.cz

7. října42. GEODESIA RALLYE ČRLitoměřicewww.geos.cz

8. – 12. říjnaINTERGEO 2006 + 23. světový kongres FIGMnichov, Německowww.intergeo.de

23. – 27. říjnaINVEX + Digitex 2006 Brnowww.invex.cz

30. říjnaDigitální technické mapy městNovotného lávka, Prahawww.csvts.cz/csgk

1. – 2. listopadu15. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČRPrahawww.arcdata.cz

1. – 2. listopadu12. ročník setkání uživatelů produktů a služeb společností GEPRO a ATLAS Olomoucwww.gepro.cz

14. listopaduGIS vo vodnom hospodárstvu Bratislavawww.sagi.sk

15. listopaduGIS Day 2006 celosvětověwww.gisday.com

21. listopaduIntergraph GeoForum 2006 Prahawww.intergraph.cz

28. listopadu – 1. prosinceAutodesk University 2006Las Vegas, USAwww.autodeskevents.com

Kompletní seznam konferencí, worksho-pů a seminářů je vám vždy on-line k dis-pozici na

www.geoinformace.cz Oranžovou hvězdičkou

jsou označené tuzemské

akce.

GIS... Ostrava 2007 – 14. ro ník mezinárodního sympoziase bude konat ve dnech 28. – 31. ledna 2007v porubském areálu VŠB - TU OstravaProgram a další informace najdete na http://gis.vsb.cz

Pořádáte akci (konferenci, seminář, setkání, sportovní turnaj) a chcete,aby o tom věděli ti, které chcete pozvat?

Napište nám. V kalendáři se vaše akce objeví již v dalším čísle.

Na webu geoinformace.cz se pozvánka objeví téměř okamžitě

poté, co nám od vás přijde e-mail.

Naše adresa je [email protected]

Pište stručně a strukturovaně: Do e-mailu napište, co a kde

budete pořádat, kdo to bude pořádat, kdy se akce bude konat.

A připište, kde se zájemci dozvědí další informace.

zprávya zajímavostiz domovai ze světa

Vy ještě váháte?Přečtěte si 8 důvodů, proč si předplatit GEOinformace a jestli souhlasíte, tak neváhejte...

reportáže z konferencía seminářů

rozhovory sezajímavými lidmi o zajíma-vých tématech

doručení časo-pisu až k vám do kanceláře nebo domů

analýzy,přehledy trhu, porovnání,recenze

informacez firema jejich novinky

výročníCD-ROMpředplatitelůmzdarma

nepřijdete o žádné číslo časopisu

Kompendiumgeoinformatikyzdarma

Předplatné se vám vyplatí!Ročně jen za 356 Kč, studenti za 178 Kč*

na webu www.geoinformace.cz najdete formulář na předplatné

e-mailem: [email protected]

telefonicky: 251 565 572, 603 787 118

faxem: 251 565 572

poštou: Klaudian Praha, s.r.o.

Ostrovského 3, 150 00 Praha 5

Na základě objednávky vám zašleme zálohovou fakturu na uhrazení předplatného.

@

Jak objednat?

* Od studentů požadujeme potvrzení o studiu. Informace o předplatném pro čtenáře ze Slovenské republiky naleznete na našem webu www.GEOinformace.cz

Date post:	29-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	springwinter-sro
View:	242 times
Download:	10 times

GEOinformace 3/2006

Documents