GHC · Web viewAleš Calábek, MBA, který je autorizovanou osobou dle zákona č. 100/2001 Sb. o...

EP Renewables, a.sVTE Podmilesy

Oznamovatel: EP Renewables, a.s.Pobřežní 297/14186 00 Praha - Karlín

Zpracovatel: Ing. Aleš Calábek, MBAGEO - HYDRO - CONSULTDolany 570, 783 16 Dolany

P O S U D E K

o vlivech záměru

VTE PODMILESYna životní prostředí

podle §9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředía o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),ve znění zákonů č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb., 216/2007 Sb. a 124/2008 Sb.

Posudek zpracoval:

Ing. Aleš Calábek, MBA e-mail: [email protected] ……………………………….tel.: +420 774 579 973autorizace č. 47266/ENV/11osvědčení podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb., resp. podle § 19 zák. č. 100/2001 Sb.,č.j. 8939/1302/OPVŽP/96

Odborná spolupráce:

RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/92 Sb., udělené MŽP ČR, č.j. 630/1677/05

Ing. Klára Calábková

Olomouc, 11/ 2012

Posudek dokumentace o hodnocení vlivů na ŽP

1

mailto:[email protected]


Prohlášení zpracovatele posudku:

Posudek o vlivech záměru „VTE Podmilesy“ na životní prostředí (dále jen „posudek“) jsem zpracoval jako držitel osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j.: 8939/1302/OPVŽP/96 vydaného Ministerstvem životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle zákona ČNR1 č. 244/1992 Sb2., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. jako držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění.

Prohlašuji, že jsem se neúčastnil na zpracování oznámení záměru ani dokumentace (včetně jejího doplnění) vlivů záměru na životní prostředí, posuzovanou dokumentaci jsem nepřepracovával ani nedoplňoval a že jsem ji posoudil v rozsahu stanoveném zákonem č. 100/2001 Sb.

Spolupracující osobou při zpracování posudku byl RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., držitel autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/92 Sb., udělené MŽP ČR3, č.j. 630/1677/05, který zpracoval posudek pro část „Posouzení vlivů záměru dle §45i zákona č. 114/1992 Sb.“ a dále se podílel na konzultacích v otázkách vlivů na živou přírodu.

Další spolupracující osobou byla Ing. Klára Calábková, která se podílela na vypracování připomínek a návrhů opatření v otázkách akustické problematiky záměru.

Rovněž spolupracující osoby se neúčastnily zpracování oznámení záměru ani dokumentace či doplnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

Obsah posudku:

1 ČNR – Česká národní rada2 Sb. – Sbírka zákonů3 MŽP ČR – Ministerstvo Životního prostředí České republiky


2


ÚVOD........................................................................................................................................................ 4

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE............................................................................................................................... 5

I.1 Název záměru......................................................................................................................... 5

I.2 Kapacita (rozsah) záměru.......................................................................................................5

I.3 Umístění záměru..................................................................................................................... 6

I.4 Obchodní firma oznamovatele.................................................................................................7

I.5 IČ oznamovatele......................................................................................................................7

I.6 Sídlo (bydliště) oznamovatele.................................................................................................7

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE...........................................................................................................8

II.1 Úplnost dokumentace..............................................................................................................8

II.2 Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení....................9

II.3 Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na ŽP..............................................33

II.4 Hodnocení významných vlivů záměru na ŽP přesahující státní hranice................................33

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ

POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ..........................................34

IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUčENÍ, SNÍŽENÍ, PŘÍPADNĚ

KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...............................................34

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI.......................................35

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................... 50

VII. NÁVRH STANOVISKA....................................................................................................................52

ÚVOD


3


Předložený posudek o vlivech záměru na životní prostředí se zabývá hodnocením dokumentace vlivů záměru „VTE4 Podmilesy“ na životní prostředí“ podle §9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

Záměrem investora, EP Renewables, a.s., je vybudování 8-mi větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 16 (24) MW, dále 2.699 m nových obslužných komunikací, 5.144 m kabelového vedení o napětí 22 kV. Větrné elektrárny jsou stavbou dočasnou, a to na období 25 let.

V prosinci roku 2010 bylo vypracováno společností Environmentální a ekologické služby s.r.o. Oznámení předmětného stavebního záměru dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. Pro tento záměr proběhlo zjišťovací řízení, neboť záměr svým rozsahem a charakterem splňuje kritérium stanovené v zákoně č. 100/2001 Sb., příloze 1, kategorii II., bodu 3.2 - Větrné elektrárny od maximálního výkonu 500 kWe nebo výškou stojanu přesahující 35 m.

Následně byl dne 27. 1. 2011 Krajským úřadem Ústeckého kraje vydán Závěr zjišťovacího řízení (č.j.5 3314/ZPZ/2010), který specifikuje požadavek na posouzení vlivu stavebního záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. – tedy zpracování Dokumentace EIA6.

Dále byla v prosinci roku 2011 vypracována společností Environmentální a ekologické služby s.r.o. Dokumentace předmětného stavebního záměru dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Tato dokumentace obsahuje odborné přílohy, které detailně hodnotí vlivy záměru na jednotlivé, potencionálně nejvíce dotčené složky životního prostředí.

V zákonné lhůtě zajistil příslušný úřad, Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ŽP 7 a zemědělství, zpracování posudku. Zpracováním posudku byl pověřen Ing. Aleš Calábek, MBA, který je autorizovanou osobou dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění, číslo autorizace: č.j. 8939/1302/OPVŽP/96, s prodloužením dle č.j. 47266/ENV/11.

Po prostudování dokumentace o posouzení vlivů záměru na ŽP (Environmentální a ekologické služby s.r.o., 12/2011), která byla zpracována podle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 4 tohoto zákona a po seznámení se s prostředím, do kterého je záměr VTE Podmilesy umisťován, zpracovatel posudku dospěl k názoru, že dokumentace neobsahuje veškeré potřebné údaje, které potřebuje pro její řádné posouzení a sepsání posudku podle §9 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Z tohoto důvodu, v návaznosti na § 8, odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, jsem doporučil příslušnému úřadu - Krajskému úřadu Ústeckého kraje, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování a doplnění z následujících důvodů:

1. Pro dopracování dokumentace včetně jejích příloh požaduji doplnit přehlednou situaci s popisy a vysvětlením, kolik záměrů výstavby větrných elektráren s uvedením kusů „stožárů“ je v širším území reálně připravováno k výstavbě (i se započtením všech VTE v současné době v provozu). Z přílohy by měla být patrna i specifikace VTE (typ, výška, umístění, atd.). Tato příloha bude sloužit jako jednotný podkladový materiál pro doplnění či úpravu dokumentace včetně příloh, především pak k hodnocení kumulace vlivů na jednotlivé složky životního prostředí.

2. Požaduji doplnit a přepracovat hlukovou studii včetně návazného posouzení vlivů na veřejné zdraví dle požadavků a připomínek Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje, č.j. KHSUL 719/2012 ze dne 7. 2. 2012, a to především s ohledem na zapracování aktuálního stavu

4 VTE – Větrná elektrárna5 č.j. – číslo jednací6 EIA – Environmental impact assessment (posouzení vlivů na životní prostředí)7 ŽP – životní prostředí


4


hlukové zátěže v území včetně provedení měření hluku, provedení výpočtů a hodnocení pro nejnepříznivější stav (odrazivý terén).

3. Požaduji doplnit a přepracovat dokumentaci včetně příslušných příloh dle požadavků a připomínek České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ústí nad Labem, zn. ČIŽP8/44/IPP/1018266.002/12/ULL, především dopracování biologického hodnocení záměru, konkrétní specifikaci opatření k minimalizaci či kompenzaci vlivů na ŽP a dopracování vlivů záměru na krajinný ráz.

4. Do jednotlivých částí dokumentace včetně příloh zapracovat celkový rozsah záměru včetně přístupových komunikací a kabelových vedení s vyhodnocením případných vlivů těchto částí záměru.

5. Dále požaduji doplnit návrh konkrétního způsobu následného monitoringu vlivů provozu větrných elektráren na živou přírodu, se zvláštním zřetelem na chráněné druhy.

V červenci 2012 předložila společnost Environmentální a ekologické služby s.r.o. doplnění Dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí (včetně příloh), která reaguje na požadavky doplnění, které si na základě podnětu zpracovatele posudku vyžádal příslušný úřad, Krajský úřad Ústeckého kraje.

Tento posudek tedy hodnotí dokumentaci o posouzení vlivů na životní prostředí včetně zpracovaného doplnění dokumentace a reaguje na všechna obdržená vyjádření k dokumentaci, případně k doplnění dokumentace.

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

I.1 Název záměru

VTE PODMILESY

I.2 Kapacita (rozsah) záměru

Posuzovaným záměrem je novostavba farmy větrných elektráren v počtu 8 věží o výkonu 2 – 3 MW (dle použitého typu) a dále i navazující infrastruktury (úprava a stavba 2.699 m obslužné komunikace, pokládka 5.144 m kabelové trasy o napětí 22 kV) situované na území vrcholové partie Krušných hor, v k.ú.9 Rusová, jižně od přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze severu a východu komunikací č. 224, z jihu lesním porostem na Podmileské výšině a ze západu komunikací č. 223 vedoucí z obce Měděnec směrem na Vejprty.

Celou lokalitu protíná železniční trať a rozděluje posuzovanou lokalitu na dvě části (část A, lok. Rusová – „nad tratí“ a část B, lok. Podmilesy – „pod tratí“). Výstavba VTE se uskuteční v k.ú. Rusová na pozemcích p.č. 2050/1, 2040, 1877/1 a 1797.

8 ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí9 K.ú. – Katastrální území


5


Věže budou o výkonu 2 (3) MW, výšce tubusu 105 nebo 108 m (dle vybrané technologie), velikosti rotoru 82 m a celkové výšce max. 149 m (dle zvoleného typu). V současné době přicházejí do úvahy tyto typy:

ENERCON E82 2 MW, Vestas V90 2 (3) MW.

Souhrn: 8 ks VTE o celkovém jmenovitém výkonu 2 (3) MW, 2.699 m nových obslužných komunikací, 5.144 m kabelového vedení o napětí 22 kV, dočasná stavba na dobu 25 let.

I.3 Umístění záměru

Kraj: Ústecký kraj Obec: Kryštofovy HamryKatastrální území: Rusová

Souřadnice a umístění věží v JTSK10:

Označení VTE Y X1 - 989766,158 - 827146,6162 - 989734,106 - 826829,6053 - 989505,540 - 826679,6424 - 989512,829 - 827015,3725 - 990050,767 - 825449,0586 - 990303,128 - 826299,7097 - 990287,825 - 826622,3968 - 990119,244 - 826907,110

Obr.: Orientační vymezení zájmové plochy umístění VTE Podmilesy:

10 JTSK – Jednotná trigonometrická síť katastrální


VTE2

VTE4

VTE1

VTE3 VTE5

6


I.4 Obchodní firma oznamovatele

EP Renewables, a.s.Pobřežní 297/14186 00 Praha 8 - Karlín

I.5 IČ oznamovatele

275 673 20

I.6 Sídlo (bydliště) oznamovatele

EP Renewables, a.s.Pobřežní 297/14,186 00 Praha 8 - KarlínIng. František Čupr, místopředseda př[email protected]

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE

II.1 Úplnost dokumentace

Dokumentace vlivů záměru „VTE Podmilesy“ na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a z tohoto pohledu odpovídá požadavkům citovaného zákona.

Celá dokumentace investičního záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění má dvě části podle fází, kterými prošel vývoj řízení dle zákona. První fází bylo


7



zpracované „oznámení“ z listopadu 2010, které prošlo zjišťovacím řízením. Druhou fází byla zpracovaná „dokumentace“ ve smyslu zákona č., 100/2001 Sb. v platném znění z prosince 2011, která reflektuje závěry zjišťovacího řízení. Dokumentace byla následně, na základě požadavku příslušného úřadu – KÚ11 Ústeckého kraje a doporučení autora posudku, doplněna; toto doplnění bylo zhotoveno v červenci 2012.

Pokud jde o vlastní obsah a rozsah dokumentace, je podle názoru zpracovatele posudku vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a s ohledem na zpracované samostatné přílohy:

Hluková studie (ECOMOST s.r.o., 10/2011), Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví (Ing. Potužníková, 11/2011), Hodnocení krajinného rázu (RNDr. Obst, 11/2011), Flicker efekt (RNDr. Obst, 10/2011), Základní inventarizační přírodovědný průzkum (Ing. Ondráček, 11/2011), Posouzení vlivu záměru na předměty ochrany evropských významných lokalit a ptačích oblastí

(Prof. RNDr. Bejček, CSc. 11/2011), Hodnocení vlivu na ÚSES12 (RNDr. Obst, 11/2011), Mapa – Kolizní postavení VTE.

a dále na zpracování doplnění dokumentace (Environmentální a ekologické služby s.r.o., 07/2012), dostačující pro možnost posoudit vlivy předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Rozsah a obsah dokumentace je vcelku vyvážený, podrobnosti jsou soustředěny do rozsáhlé přílohové části dokumentace.

Zvýšená pozornost byla oprávněně věnována těm složkám životního prostředí, které by mohly být realizací záměru ovlivněny, tedy zejména hlukové situaci v území včetně zdravotních rizik, živé přírody a krajinného rázu. Tyto aspekty lze jednoznačně označit za dominantní v rámci posuzovaného záměru.

Z metodického hlediska konstatuji, že dokumentace se správně soustřeďuje na rozhodující aspekty spojené s posuzovaným záměrem, a že předložená dokumentace odpovídá po metodické stránce zásadním požadavkům správné praxe hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

Dokumentace podrobně a s podporou rozsáhlé přílohové části, hodnotí veškeré vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. V dokumentaci je rovněž velmi podrobně popsán stávající stav složek životního prostředí.

Vlastní náplň příslušných částí dokumentace je komentována zpracovatelem posudku v dalších kapitolách posudku.

Shrnutí hodnocení zpracovatele posudku:Dokumentace je zpracována na základě § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

životní prostředí v platném znění, v rozsahu přílohy č. 4 a z tohoto pohledu odpovídá požadavkům citovaného zákona.

Úplnost dokumentace ve vztahu k vlivům záměru „VTE Podmilesy“ na životní prostředí považuje zpracovatel posudku v této etapě přípravy záměru za dostačující pro možnost posoudit vlivy na životní prostředí, formulovat návrh stanoviska pro příslušný úřad – Krajský úřad Ústeckého kraje a ukončit proces posuzování vlivů na ŽP podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.

Dokumentace, včetně jejího doplnění, se věnuje všem rozhodujícím aspektům vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spojeným s posuzovaným záměrem, správně se soustřeďuje na rozhodující vlivy a odpovídá po metodické stránce zásadním požadavkům správné praxe hodnocení vlivů na životní

11 KÚ – Krajský úřad12 ÚSES – Územní systém ekologické stability


8


prostředí a veřejné zdraví. Celkově lze posuzovanou dokumentaci hodnotit z hlediska jejího obsahu a kvality jako kvalitně zpracovanou, standardní a vyváženou.

Záležitosti, které byly předmětem vyjádření k dokumentaci a týkaly se vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, jsou standardně řešitelné v rámci další přípravy záměru, a to i na základě požadavků vyplývajících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí, v příslušných následných správních řízeních v přípravném procesu předmětného záměru.

Jako významné se jeví i vlivy a okolnosti investičního záměru „VTE Podmilesy“ na životní prostředí, které je možno označit jako nepřímé a následné. Jedná se především o míru pohody a ovlivnění prostředí pro život v blízkém okolí stavby.

Z komplexního hlediska jde proto o sladění zájmů investora na zajištění jeho podnikatelských aktivit a na zabezpečení odpovídající ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

II.2 Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení

Úryvky či citace dokumentace a příloh jsou psány kurzívou.

Část A – Údaje o oznamovateli

Zpracovatel standardně uvádí přílohou č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění, požadované údaje.

Část B – Údaje o záměru

B.I. Základní údaje:

Kategorie:Kategorie II (záměry podléhající zjišťovacímu řízení)

Příslušný správní úřad: Krajský úřad Ústeckého kraje

Číslo a popis záměru:Projektované zařízení splňuje kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., příloha č. 1. - kategorie II, bod 3.2 (větrné elektrárny od maximálního výkonu 500 kWe nebo výškou stojanu přesahující 35 m).Kumulace s jinými záměry:V současné době jsou v provozu blízkosti posuzovaného záměru tyto farmy VTE:

farma 21 ks VTE firmy ecoenerg (s 21 ks VTE téhož investora (firma ecoenerg) vybudované na třech lokalitách: k.ú. Dolina – 8 VTE (12 MW), k. ú. Rusová - „Podmileská výšina“ – 4 VTE – 8 MW a k. ú. Rusová – „Nad Nádražím“ – 9 VTE – 18 MW. Nejblíže umístěná věž od plánované je cca 550 m JZ směrem


9


Farma větrných elektráren SV směrem ve vzdálenosti cca 8 km. Jedná se o projekt firmy Drobil - energo, s.r.o - 3 ks VTE typu Nordex S70 o výkonu 1,5MW.

Park větrných elektráren se 3 ks VTE firmy Greelines Z směrem, navazující na lokalitu s VTE firmy ecoenerg. Nejblíže umístěná věž od plánované je cca 350 m J směrem.

Posuzovaná lokalita je z hlediska větrnosti pro investory atraktivní lokalitou – z tohoto důvodu je v současnosti známo několik záměrů, které jsou většinou ve stádiu studií. V případě všech plánovaných záměrů výstavby větrných elektráren musí být realizována veškerá nutná koordinační opatření k tomu, aby umístění posuzovaných větrných elektráren nemohlo nepříznivě ovlivnit plánovaný provoz dalších větrných elektráren, které jsou v pokročilejší fázi přípravy (popř. jsou ve fázi vydání územních rozhodnutí či stavebního povolení.).S ohledem na praktické zkušenosti s problematikou turbulence (možná „ztráta větru“) je třeba respektovat a v rámci další přípravy záměru dodržovat minimální rozestup mezi jednotlivými větrnými elektrárnami cca 350 – 400 m. Na základě tohoto konstatujeme, že umístění tří VTE (č.1, 3 a 5) je v kolizi s dalšími VTE z jiných plánovaných projektů, (příloha H.10.). Jedná se o:

VTE č. 1 – koliduje s VTE č. 3 záměru ULK 558VTE č. 3 – koliduje s VTE č. 4 záměru ULK 558 (vzd. cca 120m)VTE č. 5 – koliduje s VTE H17 záměru ULK 690 (vzd. cca 176m)

Dále je nutno respektovat i omezení vyplývající ze zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), které prakticky limituje umísťování větrných elektráren hodnotou celkového instalovaného výkonu větší než 20 MW na 1 km2.

Varianty řešeníCo se týče variantního řešení záměru, lze v zásadě uvažovat o třech možnostech:1. varianty počtu a umístění VTE – nebylo v daném případě řešeno. Projekt je předložen jako

jednovariantní. 2. varianty zbarvení - stavby budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s

metodickým pokynem MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště,

3. varianty typu a rozměru VTE - jsou uvažovány dvě varianty: Enercon E82 o výšce tubusu 108 m a Vestas V90 o výšce tubusu 105 m. V Dokumentaci jsou posuzovány oba typy VTE. Enercon E82/108m má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy a z uvažovaných variant nejvyšší tubus, proto některé studie pracují a vyhodnocují typ Enercon E82 tj. nejhorší možný stav.

Dále je v kapitole uveden podrobný popis vlastního záměru, a to jak po stránce technické i provozní, předpokládané termíny realizace, výčet dotčených územně správních celků a výčet navazujících rozhodnutí.

Záměr vyžaduje provedení zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k závěru zjišťovacího řízení, které bylo pro záměr výstavby VTE Podmilesy provedeno, byla předložena dokumentace zpracovaná podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Kapitola dále poskytuje přehled základních údajů včetně podrobného technického a technologického řešení záměru.


10


Dokumentace podrobně vysvětluje vstupy do hodnocení kumulace vlivů, tedy popis jednotlivých obdobných záměrů výstavby VE, které se budou v širším okolí záměru realizovat, včetně údajů stavu aktuální přípravy těchto záměrů.

B.II. Údaje o vstupech:

Půda:Předkládaný záměr výstavby farmy VTE bude vyžadovat (dočasný) zábor půdy v ochraně ZPF, všechen v kultuře trvalý travní porost. Zábor půdy a její dočasné vyjmutí ze zemědělského půdního fondu se bude týkat pozemků umístěných pod základovou deskou VTE a dalších doplňkových staveb, zejména manipulačních ploch a obslužných komunikací. Z dotčených pozemků bude pro realizaci záměru využita pouze nezbytně nutná část výměry potřebná pro umístění základů VTE, obslužných komunikací a manipulačních ploch. Části pozemků druhově specifikované jako trvalý travní porost budou odňaty ze ZPF, zábor však bude pouze dočasný po dobu životnosti VTE.

Voda:Při výstavbě VTE bude třeba omezené množství vody, která bude dovážena podle potřeb dodavatele stavby. Technologická voda bude potřeba při výrobě betonových směsí a při ošetřování tuhnoucího betonu. Při provozu VTE nejsou žádné nároky na pitnou či užitkovou vodu.

Ostatní surovinové a energetické zdroje:Posuzovaná stavba je sama zdrojem energie, v době provozu nebude mít nároky na přísun energií, naopak elektrickou energii bude „vyrábět“ z energie větru. Tato energie, tady spíše větrný potenciál lokality, může být svým způsobem chápán jako energetický zdroj.Surovinové zdroje se týkají především stavebních materiálů (beton, kamenná drť) ty budou v patřičném množství dovezeny, nebo pokud to bude možné, tak budou použity i původní stavební materiály (kamenná drť, písek aj. pocházející z okolí místa stavby). Odhad množství ostatních zdrojů surovin (cca):

500 m3 železobetonu pro výstavbu patky o průměru 16,4 m s hloubkou cca 2,9 m. 450 m3 kamenné – štěrkové drtě pro vybudování 1 zpevněné plochy 960 m2.200 m3 kamenné – štěrkové drtě (cca 20t) pro vybudování 100 m příjezdové obslužné komunikace. 27 t armatury pro výstavbu 1 patky pro VTE.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturuSouvisející stavbou budou zejména obslužné komunikace. Dojde k vybudování nových obslužných komunikací vedoucí přímo k VTE, aby bylo možné dopravit předmětnou technologii. Nová cesta bude na úrovni polních cest, pouze s prašnou úpravou krytu (štěrková cesta se zakalením), jedná se o cca 2.699 m nových cest, které budou navazovat na cesty stávající.

Z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí vystihují údaje uvedené v této části dokumentace podstatu vstupů spojených s posuzovaným záměrem „VTE Podmilesy“ a lze se s nimi vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci v zásadě ztotožnit.

Vzhledem k malým nárokům výstavby i provozu VE13 na vodu a vodní hospodářství není třeba problematiku řešit podrobněji. Údaje uvedené v dokumentaci jsou proto plně dostačující.

13 VE – Větrná elektrárna.


11


Správně pak zpracovatel uvádí velikosti záborů ZPF14 při výstavbě VE a přehledně má zpracovanou část nároků na dopravu při výstavbě VE. Podotýkám, že nárůst dopravy spojené se záměrem bude především v období výstavby záměru.

B.III. Údaje o výstupech:

Ovzduší:a) v době výstavbyZa kombinaci liniového a plošného zdroje znečištění ovzduší lze považovat staveniště po dobu provádění výkopových prací a během navážení a hutnění materiálu na obslužnou komunikaci. Staveniště bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plynů stavebních strojů a nákladních vozidel. Pokud budeme posuzovat předkládaný záměr ve fázi výstavby, je nutné konstatovat, že některé negativní dopady na jednotlivé složky se mohou nebo budou jistě vyskytovat, působení zdroje bude ale nahodilé a časově omezené.

Zdrojem emisí plynných škodlivin do ovzduší budou:• těžké nákladní automobily přivážející beton, ocelovou armaturu, štěrk a písek,• soupravy tahačů přepravující technologické části větrných elektráren,• stavební mechanizace.

b) v době provozuPokud budeme posuzovat předkládaný záměr z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je možné konstatovat, že z hlediska samotného provozu VTE není znám případ negativního vlivu posuzované technologie na kvalitu ovzduší. Naopak, pokud se použije jako náhrada za technologii spalující fosilní paliva nebo biohmotu, můžeme jednoznačně deklarovat pozitivní vliv z hlediska dopadu na kvalitu ovzduší.

Odpadní vody:Odpadní vody nebudou posuzovaným záměrem stavby produkovány. Pokud budeme za odpadní vody považovat vody dešťové, lze konstatovat, že jejich množství bude minimální a (stok z konstrukcí VTE a komunikací) jejich likvidace bude zajištěna vsakem do okolního terénu. Je třeba zdůraznit, že tyto vody nebudou kontaminovány znečišťujícími látkami.

Odpady:a) při výstavběZdrojem odpadů bude především stavba, která bude produkovat výkopovou zeminu (17 05 04 Zemina a kamení, kat. O) ze základů věže elektrárny, která bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace. Dále budou vznikat odpady související se stavební a montážní činností. V převážné většině se bude jednat o obaly z technologických celků. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi.Z hlediska nebezpečných odpadů bude v rámci výstavby a provozu prováděno pouze jejich shromažďování tj. dočasné ukládání na místech k tomu určených - do předem připravených sběrných nádob, zřetelně označených druhem odpadů a jejich kódy a zabezpečených po dobu výstavby do ukončení stavby.b) v období provozuPři provozu větrné elektrárny bude vznikat pouze minimální množství odpadů během pravidelné údržby zařízení. Vznikající odpady budou odváženy údržbářskými četami mimo lokalitu a likvidovány v rámci odpadového hospodářství organizace, pověřené prováděnými pracemi. Odpady lze odstraňovat nebo využívat pouze předáním odpadů osobě k tomu oprávněné!

14 ZPF – Zemědělský půdní fond.


12


Rovněž je v kapitole uveden popis likvidace technologie po skončení doby životnosti

HlukPři zahájení provozu VTE bude zapotřebí provést kontrolní měření. Nebude-li splněn daný hygienický limit nejvyšší přípustné hladiny hluku (v noci či v případě výskytu nadlimitních hodnot za určitých klimatických podmínek), bude nutné regulovat, a to snížit výkon VTE či upravit režim provozu VTE.

a) v době výstavby:V období výstavby bude zdrojem hluku především doprava a provoz automobilů na příjezdových a obslužných komunikacích a manipulačních plochách, dalším zdrojem bude hluk z použitých stavebních a montážních technologiích, udává se v rozmezí mezi 80–95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70–82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Stavební a montážní práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době. Tento zdroj hluku bude dočasný – předpokládá se cca max. 3 měsíce na 1 VTE. Ovlivnění míry hlučnosti vzniklé při stavebních pracích je pouze v kompetenci stavebních firem a jejich efektivnosti a koordinaci práce.

b) v době provozu: V době provozu je zdrojem hluku samotný provoz VTE. U větrné elektrárny je zdrojem stacionárním hluku zejména převodovka (neplatí právě pro typ ENERCON – nemá převodovku), generátor a obtékání vzduchu kolem listů otáčejícího se rotoru. Aerodynamický hluk je periodický a souvisí s pohybem jednotlivých listů kolem věže. Navrhovaná technologie větrné elektrárny patří mezi zařízení, která nelze z hlediska hluku srovnávat s původními elektrárnami – hlučnost zařízení byla technickými úpravami snížena.

Při zahájení provozu VTE bude zapotřebí provést kontrolní měření. Nebude-li splněn daný hygienický limit nejvyšší přípustné hladiny hluku (v noci či v případě výskytu nadlimitních hodnot za určitých klimatických podmínek), bude nutné požadovat snížení výkonu VTE či úpravu režimu provozu VTE.Při výpočtech byly vybrány údaje týkající se záměrů nacházejících se v okolí zájmového prostoru Podmilesy, respektive v takové vzdálenosti od výpočtových bodů, že příspěvek hluku z provozu těchto VTE je ve výpočtovém bodě hodnotitelný a mohl by ovlivnit hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru výpočtových bodů. V mapových podkladech (příloha H.3.) jsou zakresleny polohy jednotlivých VTE včetně kruhu o poloměru 250 m. Tato vzdálenost je chápána jako minimální pro správnou činnost VTE z hlediska využití větrné energie. Na základě této analýzy bylo možno i vyloučit VTE, které byly v kolizi, respektive není možno realizovat VTE v důsledku kolize jejich rotorů. Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (příloha H.3.) – Ing. Eduard Stöhr – znalec v oboru „Měření a hodnocení hluku v životním a pracovním prostředí“. Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví řeší kapitola D.I.1.

Hluk z provozu stávajících VTE (lokalita Kryštofovy Hamry) byl objektivizován měřením v říjnu 2008 (ZÚ Pardubice, protokol č.4205/H-150/AJ/08), kde naměřené, resp. výsledné hodnoty LAeq,T odpovídaly hodnotám vypočteným pro polopohltivý terén. Vypočtená hodnota pro pohltivý terén v hlukové studii je 35,6 ± 2,7 dB. Obě zjištěné hodnoty spolu korelují – pro polopohltivý terén lze tedy uvažovat s navýšením hodnot vypočtených v akustické studii pro pohltivý terén o cca 1,7 dB.

Pro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (Příloha H.4.) – Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04 a osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009. Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví řeší kapitola D.I.2.

Z důvodu posouzení vlivu flickeru na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek, vypracoval RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií


13


na ŽP dle zák. č. 100/2001 Sb., znalec v oboru ochrana přírody. Závěry dílčí studie viz kap. D.3.2. (příloha H.6. – Flicker efekt).

Údaje v kapitole B.III jsou dostatečné pro posouzení záměru. Za závažné výstupy lze považovat především hlukovou situaci po realizaci záměru z důvodu specifika záměru.

Znečišťování ovzduší během výstavby bude dočasné a je srovnatelné s jinými stavbami obdobného charakteru. Vzdálenost k nejbližší obytné zástavbě je dostatečně velká na to, aby se účinky znečišťování ovzduší při výkopových pracích u obytné zástavby neprojevily. Protože jsou větrné elektrárny budovány jako náhrada za výrobu elektrické energie vyžadující spalování fosilních paliv, případně biomasy, lze z globálního hlediska deklarovat její pozitivní vliv na kvalitu ovzduší.

Problematika odpadů je v dokumentaci zpracována v dostatečném rozsahu odpovídajícímu fázi přípravy záměru. V dalším procesu přípravy projektu – v projektové dokumentaci musí být specifikovány prostory pro shromažďování zejména nebezpečných odpadů a případně ostatních látek škodlivých vodám v souladu s platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství a ochrany vod. Zde musí být upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby a provozu, jejich množství a předpokládaný způsob využití, respektive nakládání s nimi. Dále musí být smluvně zajištěno odstranění odpadů se subjekty oprávněnými k této činnosti. Dokumentace rovněž správně obsahuje i údaje o odpadech vznikajících po ukončení provozu VE. S ohledem na charakter záměru a možnou produkci odpadů nelze očekávat z hlediska ochrany životní prostředí a veřejného zdraví nestandardní situace s nepříznivým vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví.

Jedním z nejvýznamnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je u větrných elektráren bezesporu vliv hluku. Zpracovatel dokumentace, a to i na základě zpracované podrobné hlukové studie doložené v příloze dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí, hlukovou situaci vyhodnotil detailně – hluk v období výstavby, hluk z provozu VE, atd. Navržené větrné elektrárny jsou zařízeními s regulovatelným výkonem, kde lze, v závislosti na režimu provozu, regulovat i výkon akustický.

Přesto doporučuji následující postup (rovněž zapracováno do návrhu stanoviska):Podmínka pro územní řízení:V rámci územního řízení musí být předložena příslušné KHS k odsouhlasení aktualizovaná hluková studie, do které je nutno zapracovat následující podmínku:Z důvodu zhodnocení vlivu hluku na stávající obytnou zástavbu a kalibrace výpočetní simulace daného území, je nutno provést autorizované měření stávajícího hlukového pozadí. Výpočty hlukové zátěže v této aktualizované hlukové studii budou konfrontovány s výsledky měření hlukového pozadí.

Podmínka pro stavební řízení:S ohledem na vývoj technického řešení větrných elektráren a např. i zvyšování instalovaného výkonu musí investor, na základě konečného výběru konkrétního typu a výkonu větrných elektráren, v rámci projektové dokumentace pro stavební povolení, aktualizovat hlukovou studii s doložením splnění příslušných hygienických limitů podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Podmínka pro kolaudační souhlas:Pro ověření predikovaných ekvivalentních hladin akustického tlaku bude, ve zkušebním provozu větrných elektráren (před vydáním kolaudačního souhlasu), provedeno u nejbližší obytné zástavby autorizované kontrolní měření hluku k prokázání souladu reálného stavu s příslušnými hygienickými limity stanovenými v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto měření musí být před vydáním kolaudačního souhlasu předloženo příslušné KHS 15 pro odsouhlasení.

15 KHS – Krajská hygienická stanice


14


Zpracovatel dokumentace se standardně vypořádal se všemi dalšími aspekty posuzovaného záměru a ze strany zpracovatele posudku není ke kapitole B.III závažnějších připomínek.

Z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí vystihují údaje uvedené v této části dokumentace podstatu výstupů spojených s posuzovaným záměrem „VTE Podmilesy“.

Část C – Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území:

Charakteristika území:Zájmové území se nachází J od vodní nádrže Přísečnice. Má nepravidelný tvar, přibližně středem prochází železniční trať Chomutov – Vejprty. Stanoviště je převážně mezofilní.VTE jsou umístěny na loukách a pastvinách, pravidelně kosených (spásávaných) stanovištích či na stanovištích delší dobu hospodářsky nevyužívaných. Základ pěti věží (1,2,3,4,5) VTE je umístěn na pozemcích, jež jsou součástí území vymezeného jako ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně. Lokalita navazuje na již provozovanou farmu větrných elektráren v okolí Rusové a na Podmileské výšině.

Územní systém ekologické stability krajinyPro objektivní zhodnocení vlivů záměru na ÚSES byl zpracován odborný posudek (příloha H.9) – RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb. Závěry studie viz kap. D.3.

Zvláště chráněná územíŘešené území nespadá do žádného velkoplošného chráněného území.

Plocha uvažovaného záměru se ani přímo nedotýká žádného maloplošného chráněného území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dle dostupných materiálů se v daném území CHLÚ nenachází. Posuzovaná plocha se nalézá na území poddolovaném.

CHOPAVPlocha uvažovaného záměru včetně celého širšího zájmového území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory, která byla vyhlášena NV ČR č. 10/1979. Statut CHOPAV je v této oblasti regulativem, který vytváří omezující podmínky pro skladování a manipulaci s ropou a ropnými látkami, pro zemědělské způsoby hospodaření a pro velkoplošné odvodňování. Pro námi posuzovaný záměr jsou nařízení omezující způsoby manipulace s ropnými látkami s ohledem na vyloučení úniků a kontaminace půdy a vody.Významným vodohospodářským dílem je přehrada Přísečnice, která byla vybudována pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, stejně tak jako vodní dílo Křimov, vybudované na Křimovském potoce jako zdroj pitné vody a ochrana území před povodněmi a dále VD Kamenička a Vodní nádrž Jirkov (nedaleko města Jirkov). Tyto vodohospodářsky významné objekty jsou chráněny vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO), tato musí být důsledně respektována v další PD a případné realizaci záměru respektována, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami.Záměr je umístěn v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně. V ochranném pásmu tohoto zdroje je zakázáno provádět těžbu zemních hmot, zejména pokud při nich bude ohrožen skalní podklad.


15


Z těchto důvodů je nutné v dalším stupni projektové dokumentace zhodnotit možnost ohrožení vodních zdrojů prováděním zemních prací v rámci samostatné hydrogeologické studie (základy, hloubení rýh pro kabely). Tato stavba tímto podléhá souhlasu vodoprávního úřadu dle §17 odst. 1 e) vodního zákona.

NATURA 2000Jižně od Přísečnice prochází úzkým pruhem ptačí oblast (PO) Novodomské rašeliniště – Kovářská (nařízení vlády č. 24/2005 Sb.). Vzhledem k tomu, že nejbližší navrhovaná větrná elektrárna je zhruba do 100 m od hranice ptačí oblasti, nelze vyloučit vliv na celistvost této ptačí oblasti.Zpracovatel Dokumentace nechal vypracovat odborný posudek (Příloha H.8.) Vyhodnocení vlivu záměru na území NATURA 2000 dle § 45 i zákona č.114/1992 Sb., zpracoval Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, rozhodnutí č.j. 630/1035/05 ze dne 18.8.2005).Ptačí oblast – PO Novodomské rašeliniště – Kovářská (PONRK) - CZ0421004 plocha záměru územně nezasahuje do PO. Severní hranice zájmového území je tvořena VTE 3 a 4 – tyto jsou od hranic PO vzdáleny 150 – 200 m. Předmětem ochrany jsou zde populace tetřívka obecného a žluny šedé. Blízkost umístění plánovaných VTE jsou důvodem identifikovat tuto oblast se záměrem jako oblast dotčenou.

VKPNejbližším VKP ze zákona jsou nivy drobných vodních toků a pramenišť, remízy, meze a trvalé travní plochy.

Dále je v kapitole popsáno území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, věnuje se i údajům o starých ekologických zátěžích a extrémním poměrům v dotčeném území.

K této části dokumentace, kde jsou jednotlivé charakteristiky popsány přehledně a výstižně bez zbytečných údajů, které nadměrně prodlužují text, nemá zpracovatel posudku připomínky. Podrobnější údaje jsou v textu označeny odvolávkou na příslušnou přílohu dokumentace, případně jsou přiloženy tabulky či obrázky.

C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území:

VodaJedná se o území hydrologicky velmi významné, které je zdrojem pitné vody pro podkrušnohorskou oblast – celé je součástí vyhlášené chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV Krušné hory.Toto vodohospodářsky významné dílo je chráněno vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO).Stavba zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Toto musí být důsledně v další PD a realizace záměru respektováno, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami.

PůdaPodle údajů z katastru nemovitostí jsou pozemky, na kterých je navrhována stavba, lesní a zemědělskou půdou. Jedná se tedy o součást zemědělského půdního fondu, jehož ochrana se řídí zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. (úplné znění zák. č. 231/1999 Sb. ve znění zákona č. 132/2000 Sb.). Celková plocha k odnětí ze ZPF:


16


a) trvalý zábor při výstavbě neproběhne b) dočasný zábor 18.708 m2

Horninové prostředí a přírodní zdroje... K 31. 3. 2010 nejsou v zájmovém území Českou geologickou službou – Geofondem evidovaná žádná výhradní ložiska vyhrazených nerostů (ve smyslu zákona č.44/1988 Sb.), ani dobývací prostory a chráněná ložisková území.… Těžba ložisek s sebou do dnešní doby přenesla některá rizika, kterými jsou poddolovaná území – ať již ústí průzkumných či otvírkových děl, propady vydobytých prostor či nezavalená (nebo částečně zavalená) důlní díla mělce pod povrchem. Plocha uvažovaného záměru se zčásti nachází na území historicky poddolovaném.

Fauna a flóraK posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden základní inventarizační přírodovědný průzkum v rozsahu biologického hodnocení lokality určené k výstavbě 8 VTE, která navazuje na již provozovanou farmu VTE v okolí Rusové a na Podmileské výšině.

Všechny chráněné druhy se vyskytují mimo záměr výstavby a ovlivnitelné území. Jejich výskyt byl zjištěn zejména v nivě Přísečnického potoka, v JV okraji lokality a v okolí samotné Přísečnické přehrady.Je třeba upozornit na fakt, že všechny druhy volně žijících ptáků (nejen druhy zvláště chráněné) jsou chráněné zákonem dle §5a zákona 114/1992Sb. Savci: Bylo zjištěno 14 druhů savců, z nichž 2 druhy jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a to v kategorii:Silně ohrožené - netopýr hvízdavý

netopýr vodní Oba druhy netopýrů byly zjištěny při lovu u vodní plochy Přísečnické přehrady mimo záměr výstavby. V lokalitě záměru nebyl detektoringerm zjištěn žádný druh. V lokalitě se nenalézají žádné vhodné letní či zimní úkryty.

KrajinaZ důvodu posouzení vlivu na krajinný ráz byl zpracován odborný posudek - RNDr. Petr Obst – držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb.

Rešerše ze studie, H.5. ObstHodnocení krajinného rázu, a to nejen v souvislosti s větrnými elektrárnami je poněkud zatíženo subjektivním přístupem a interpretací každého hodnotícího. Existují nicméně způsoby, kterými lze hodnocení krajinného rázu kvantifikovat a do značné míry objektivizovat:1) expertní ohodnocení dílčích charakteristik a parametrů v jednotně definované škále a následné statistické zpracování takto získaného souboru kvantifikovaných údajů (na tomto principu je založena např. výše zmiňovaná metodika VORLA & AL. 2003);2) digitální modelování relevantních charakteristik (obvykle na podkladě digitálního modelu terénu a tématických vrstev GIS) a následná grafická a datová analýza výsledných modelů (postup preferovaný zpracovateli tohoto posouzení, zejména v případě hodnocení rozměrných objektů s předpokládaným vlivem v rozsáhlejších územích).

V hodnoceném případě jsou využity oba uvedené postupy: na podkladě digitálního modelu terénu je stanoven jednak rozsah viditelnosti stavby, jednak její vizuální vliv, a s přihlédnutím k závěrům uvedených analýz a na základě dalších relevantních informací o předmětném území jsou metodou expertního hodnocení stanoveny vlivy záměru na krajinný ráz vymezených krajinných celků a segmentů.


17


Posouzení, tedy i hodnocení vizuálního vlivu posuzované stavby v krajině je založeno na třech základních typech podkladů:I. mapa viditelnosti záměru- výsledek je grafická analýza digitálního modelu do vzdálenosti 30 km

kolem posuzované lokality.II. mapa vizuálního vlivu záměru – je finální produkt, založený na přímém výpočtu vizuálního vlivu

VTE kumulativním algoritmem.III. fotorealistické vizualizace záměru- jsou fotomontáže VTE do panoramat území

Z hlediska krajinného rázu oblasti a jeho vývoje tedy byla původní převážně lesní krajina s občasným rašeliništním a suťovým bezlesím postupnou kolonizací od 13. stol. změněna na lokálně poměrně pestrou mozaiku lesů, luk, sporadické orné půdy, důlních a sejpových polí s povrchovými projevy po těžbě a rýžování rud, větších sídel i drobných sídelních enkláv, rybníků a vodotečí (v původních i umělých korytech), členěnou ještě detailněji řadou dělících prvků (meze, kamenné snosy, remízy, lesíky, aleje podél cest, břehové porosty); tato krajina se ovšem ve sledované oblasti dochovala již pouze v reliktech.Posuzovanou oblast krajinného rázu lze tedy označit za převážně zemědělsko-lesní, postsocialistickou a postimisní krajinu vrcholové partie Krušných hor, na jejíž stávající krajinný ráz mělo (nebo dosud má) vliv 5 faktorů: rozsáhlá důlní činnost od středověku až do poloviny 20. století, odsun německého obyvatelstva po roce 1945, odumírání lesních porostů od 60. let 20. stol., intenzivní rekreační využití některých partií oblasti a funkce části území jako komunikačního koridoru.

Dále jsou v kapitole údaje o obyvatelstvu, hmotném majetku a kulturních památkách.

Dokumentace podrobně popisuje charakteristiky současného stavu životního prostředí v dotčeném území a obsahuje dostatečné informace, které umožňují hodnotit záměr z hlediska posouzení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví.

Kapitola popisující faunu se zmiňuje o avifauně a netopýrech jako nejvíce potencionálně ohrožených skupinách živočichů, podrobně (s odkazem na příslušnou přílohu dokumentace) se však věnuje i ostatním skupinám živočichů.

Údaje v kapitole jsou uváděny vyváženě a přehledně, vhodně jsou pak uváděny odkazy na související přílohy k dokumentaci či kapitoly, ve kterých je ovlivnění daného přírodního fenoménu řešeno.

C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení:

Území je v současnosti (a bylo i v minulosti) využíváno především k intenzivní zemědělské činnosti a také k individuální rekreaci. Dosavadní využívání lokality a priority jeho trvalého užívání se realizací záměru nezmění. Protože se jedná o záměr dočasný (stavba na 25 let), je možné konstatovat, že trvalá udržitelnost nebude narušena. V blízkosti popisovaného území je vodní dílo Přísečnice, které slouží k zásobování měst v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou a je zde stanoveno ochranné vodárenské pásmo. Současný stav území lze hodnotit jako antropogenně pozměněný. Lokality uvažovaného záměru se zčásti nachází na historicky poddolovaném území.Zátěž způsobená realizací stavby je omezena na dobu výstavby samotné stavby. V době provozu stavba nebude původcem zátěže.

Souhrn:


18


• Plocha uvažovaného záměru se nenachází v žádném zvláště chráněném velkoplošném ani maloplošném území - nejsou zde vyhlášeny národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky či přírodní památky. • Dotčené území nezasahuje území Přírodních parků.• Plocha uvažovaná pro záměr není součástí území soustavy Natura 2000, není ovšem vyloučen případný vliv záměru na PO (příloha H.2.). • Na ploše uvažovaného záměru se nenacházejí žádné kulturní či historické památky, které by mohl uvažovaný záměr přímo ovlivnit. • Dotčené území je řídce obydlené. • Dotčené území je zčásti poddolované. • Dotčené území se nachází v oblasti antropologicky pozměněné.• V dotčeném území se nacházejí prvky ÚSES.

Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci považuje zpracovatel posudku údaje v této části dokumentace a s ohledem na údaje obsažené v samostatných přílohách dokumentace za dostačující k posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Zpracovatel dokumentace stručně, ale přehledně a věcně shrnul nejvýznamnější aspekty, které vstupují do hodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.

Náležitá pozornost byla věnována všem zásadním charakteristikám stavu životního prostředí v zájmovém území, které by mohly být potenciálně ovlivněny dominantními vlivy spojenými s posuzovaným záměrem.

Část D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí

D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti:

D.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů:

Zájmová lokalita je z hlediska hustoty osídlení vhodným místem pro realizaci obdobného záměru. Vzhledem k malé hustotě zalidnění je negativní působení posuzovaného záměru na obyvatelstvo minimální. V úvahu přicházejí negativní vlivy hlukové zátěže, stroboskopického efektu a estetického vnímání krajiny.

a) období výstavby - znečištění ovzduší emisemi z dopravy NA a emisemi hluku při výstavbě – jsou časově omezené a z hlediska vlivů na zdraví zanedbatelné. V noční době se hluková situace nezmění, stavba bude probíhat pouze ve dne. b) období provozu VTE: - na základě závěrů hlukové studie nepřekročí provoz při dodržení doporučených opatření hygienické limity pro hluk. Na základě závěrů studie Posouzení vlivu hluku z provozu VTE na veřejné zdraví nebude provoz VTE zdrojem infrazvuku. - Elektromagnetické pole větrné elektrárny nemá vliv na příjem elektromagnetických vln a signálů, neovlivní zdraví obyvatel a nebude mít vliv na životní prostředí.c) faktor pohody - … Na základě zkušeností lze konstatovat, že již pouhá existence VTE v území může být u některých jedinců pociťována jako obtěžování, narušování pohody, a to bez ohledu na akustické vlastnosti VTE. Toto je ovšem jev zcela individuální a lze je jen těžko vyjádřit v číslech.


19


Vlivy hluku, infrazvuku a flickeru na veřejné zdravíPro objektivní zhodnocení vlivů na veřejné zdraví byl zpracován odborný posudek (Příloha H.4.) – Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04 a osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009. Možná zdravotní rizika vyplývající z instalace, resp. provozu 8 ks VTE typu VESTAS V90 – 3,0 MW na stožáru o výšce 105 m, nebo typu ENERCON E82 – 2,0 MW na stožáru výšky 108 m v lokalitě Podmilesy lze vyhodnotit jako nízká, tj. akceptovatelná.Z hlediska celkové zátěže posuzovaných lokalit doporučuji realizaci VTE typu Enercon, které představují nižší akustickou zátěž v území.

Vlivy sociálně – ekonomickéZ hlediska sociálně ekonomického může mít posuzovaný záměr na obyvatelstvo v určitých směrech pozitivní vliv. Jedná se o finance, které poplynou do obecního či městského rozpočtu a na základě veřejného závazku investora a předaného návrhu smlouvy investora zástupcům města. Nárůst turismu je však diskutabilní. Musí být ze strany obcí výrazněji podpořen, např. stavbou naučné stezky, nebo cykloturistické trasy. V takovém případě by se mohlo předpokládat i navýšení infrastruktury a dalších souvisejících služeb.Z hlediska sociálně - ekonomického se bude jednat o vlivy mírně pozitivní.

Pokud jde o vlivy na veřejné zdraví, v této části dokumentace včetně přílohy „Hodnocení vlivů na veřejné zdraví“ je vypracováno hodnocení podle standardních metodik, se závěry dokumentace lze souhlasit.

Stavy nízké až střední rozmrzelosti v souvislosti s výstavbou větrného parku po dobu trvání výstavby, je možné očekávat v blízkém okolí příjezdových komunikací. Ve srovnání se současným stavem nelze přepokládat zvýšený výskyt civilizačních chorob, rovněž stav vysokého obtěžování ani vysoké rozmrzelosti, jak jej definuje WHO v souvislosti s hladinou hluku, nebude pozorován.

Přesto podotýkám, že větrné elektrárny i při splnění všech hygienických limitů, jsou novým významným prvkem v blízkosti sídel, který může u části citlivých obyvatel vyvolat narušení faktoru pohody. A to především při prvních setkáních s touto dominantou.

Podle názoru zpracovatele posudku je možno ve vztahu k posuzovanému záměru výstavby větrných elektráren Podmilesy na základě shromážděných údajů v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění konstatovat, že při dodržení navržených podmínek k ochraně životního prostředí je ovlivnění obyvatelstva přijatelné, neboť budou splněny následující předpoklady:

pokud budou do obytného území pronikat fyzikální a chemické škodliviny, zůstanou pod stanovenými limity;

potenciální nepříznivé dopady na pohodu, kvalitu života a zájmy obyvatelstva budou poměrně malé a dá se předpokládat, že nebudou vyvolávat mezi lidmi četné negativní a obranné postoje;

do obytného území nebudou v měřitelných množstvích emitovány zdravotně významné faktory, pro něž není stanoven limit.

D.2. Vlivy na ovzduší a klima:

Zdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný a v souhrnu hlavně maloplošný a liniový. Posuzovaný záměr stavby nebude mít z hlediska svého provozu vliv na kvalitu ovzduší ani neovlivní klima dané oblasti. VTE neprodukují žádné emise do svého okolí. Naopak – z pohledu


20


celorepublikového je třeba zdůraznit, že Česká republika je významným producentem emisí škodlivých látek.

Právě provoz VTE může toto množství produkovaných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší při výrobě elektrické energie z neobnovitelných zdrojů pomoci snížit. Vlivy záměru na ovzduší a klima lze hodnotit jako nulové, v širším kontextu jako pozitivní.

S uvedeným hodnocením lze souhlasit. V dokumentaci se uvádí určitý, byť nevýznamný vliv na ovzduší v období výstavby záměru. S ohledem na rozsah stavebních prací nedojde k takovému znečišťování ovzduší, které by mohlo významně ovlivnit (zhoršit) imisní situaci v zájmovém území a jeho okolí. Při provozu větrných elektráren je znečišťování ovzduší prakticky vyloučeno.

D.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další charakteristiky:

HlukPro objektivní zhodnocení vlivů na hlukovou situaci byl zpracován odborný posudek (příloha H.3.) – Ing. Eduard Stöhr – znalec v oboru „Měření a hodnocení hluku v životním a pracovním prostředí“.Tato hluková studie hodnotí hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb v okolí projektované výstavby VTE Podmílesy. Z vypočtených hodnot je patrné, že pro pohltivý terén nedochází v žádném z výpočtových bodů k překročení hygienického limitu pro noční dobu. Bod č. 3 – Rusová č.p.268 – objekt nádraží, nelze vzhledem k technickému stavu objektu považovat za chráněný venkovní prostor staveb.V případě hodnocení pro polopohltivý terén lze vypočtené hodnoty pro všechny výpočtové body, s výjimkou bodu č. 3 hodnotit následovně:- v případě použití VTE typu ENERCON E82 s hladinou akustického výkonu LW,A = 103,6 dB(A) není hygienický limit pro noční dobu LAeq,1h = 40 dB(A) překročen v žádném z dalších bodů- v případě použití VTE typu VESTAS V90 s hladinou akustického výkonu LW,A = 107,8 dB(A) je zjištěná hodnota v případě bodu č. 7 na hranici hygienického limitu pro noční dobu LAeq,1h = 40 dB(A), v bodě č. 4 je hygienický limit o 0,4 dB překročen.Vzhledem k nejistotě výpočtu nelze vypočtenou hodnotu 40,4 dB(A) presentovat jako výrazné, respektive podstatné překročení limitu. Počet obyvatel exponovaných hlukem z provozu VTE je vzhledem k hustotě osídlení této části Krušných hor minimální.Po realizaci stavby doporučujeme ověřit hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb přímým měřením hluku.Vlivy záměru na hlukovou situaci lze tedy hodnotit jako akceptovatelné za dodržení navrhovaných opatření.

Flicker (míhání světla)Z důvodu posouzení vlivu stroboefektu na okolní populaci a na faktor pohody byl zpracován odborný posudek (studie H.6.) RNDr. Petr Obst – (držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb.).Flicker efekt vyvolaný stíny rotorů větrných elektráren bude na lokalitě Podmilesy pochopitelně přítomen. Zónu jeho vyššího kontrastu lze pro použitý typ Enercon E82 omezit na srpkovité plochy do vzdálenosti cca 460 m od projektovaných elektráren, ale ani v této zóně nemá jev frekvenci dostatečnou ke spouštění fotosenzitivních epileptických záchvatů. Na základě údajů odborné literatury a výsledků předloženého modelu je tedy pravděpodobnost vyvolání fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnými elektrárnami na lokalitě Podmilesy prakticky nulová.


21


V území s 8 vlastními elektrárnami posuzovaného záměru VTE Podmilesy a dalšími cca 70 VTE v navazujících větrných parcích bezprostředního okolí nicméně nelze u fotosenzitivních jedinců (nižší jednotky % v populaci) vyloučit krátkodobé subjektivně nepříjemné pocity ze stínů, pravidelně se míhajících krajinou. Popsaný jev zde bude ale spíše obtěžující, nikoli rizikový – ve venkovní, tj. otevřené a celoprostorově prosvětlené krajině s relativně nízkým kontrastem světlo/stín totiž flicker efekt není nijak zásadním problémem.Na základě výše uvedených závěrů lze z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území označit flicker efekt větrných elektráren v lokalitě VTE Podmilesy za jev nevýznamný až málo významný (potencionálně obtěžující při déle trvajícím pobytu ve venkovním prostoru rozsáhlého pole větrných elektráren vlastní posuzované lokality a jejího bezprostředního okolí). Vliv flicker efektu bude omezen pouze na území ČR.

Pokud jde o vlivy způsobené hlukem, v této části dokumentace včetně přílohy „Hluková studie“ je vypracováno hodnocení podle standardních metodik, se závěry dokumentace lze souhlasit.

Stavy nízké až střední rozmrzelosti v souvislosti s výstavbou větrného parku po dobu trvání výstavby, je možné očekávat v blízkém okolí příjezdových komunikací. Nárůst hluku z vlastního provozu elektráren se nepředpokládá významný. Ve srovnání se současným stavem nelze přepokládat zvýšený výskyt civilizačních chorob, rovněž stav vysokého obtěžování ani vysoké rozmrzelosti, jak jej definuje WHO v souvislosti s hladinou hluku, nebude pozorován.

Jak již bylo uvedeno, jedním z významných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je u větrných elektráren bezesporu vliv hluku. Zpracovatel dokumentace, a to i na základě zpracované podrobné hlukové studie doložené v příloze dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí, hlukovou situaci vyhodnotil detailně – hluk v období výstavby, hluk z provozu VE, atd. Navržené větrné elektrárny jsou zařízeními s regulovatelným výkonem, kde lze, v závislosti na režimu provozu, regulovat i výkon akustický.

Přesto doporučuji dodržet opatření pro ověření vlivů hlukové zátěže z větrných elektráren (viz dříve v textu, rovněž zapracováno do návrhu stanoviska).

Ostatní vlivy uvedené v kapitole D.1.3. jsou popsány a vyhodnoceny dostatečným a srozumitelným způsobem a je zřejmé, že z hlediska jejich velikosti a rozsahu nebudou významné a nebudou představovat rizika ve vztahu k veřejnému zdraví.

D.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody:

Stavba ani provoz projektovaného zařízení nemají prakticky žádný vliv na povrchové nebo podzemní vody (s možnou výjimkou případných havarijních situací, způsobených technologickou nekázní nebo poruchou mechanismů během stavby; tyto situace budou řešeny v souladu s havarijním řádem staveniště, resp. provozovaného zařízení). Posuzovaný záměr je umístěn v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně. Významným vodohospodářským dílem je přehrada Přísečnice, která byla vybudována v roce 1976. Dnes patří Přísečnická nádrž se svými 362 hektary k největším v soustavě nádrží severočeského hnědouhelného revíru, které mají za úkol zadržovat vodu, jež by jinak zaplavila doly v podkrušnohorských pánvích. Toto vodohospodářsky významné dílo je chráněno vyhlášením tzv. pásem hygienické ochrany (PHO). Stavba zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Toto musí být důsledně v další PD a realizace záměru respektováno, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami.


22


Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody lze tedy hodnotit jako akceptovatelné za předpokladu dodržení navržených minimalizačních opatření.

K tomuto hodnocení nemám s ohledem na charakter záměru připomínky. Provoz větrných elektráren nemá nároky na vodu, nebudou vznikat ani vody odpadní, které by mohly negativně ovlivnit povrchové nebo podzemní vody, s výjimkou havarijních stavů.

D.5. Vlivy na půdu:

Vlastní stavbou dojde k ovlivnění půdy, ovšem ne nad míru běžnou při výstavbě uvedeného charakteru. Půda by mohla být ovlivněna pouze v důsledku nesprávného provádění stavby, v případě, že by do ní byly ukládány nebezpečné odpady, v důsledku havarijního úniku ropných látek apod.Všechny hodnocené větrné elektrárny jsou plánovány na zemědělské půdě (ZPF). Pro všechny uvedené stavby v tomto případě platí pro investora povinnost požádat příslušný OOS o vyjmutí těchto pozemků ze ZPF (§9 zák.č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Jako zanedbatelný lze hodnotit i vliv výstavby kabelové přípojky. Integrita lokality nebude narušena. Celkově lze tedy vliv záměru na půdu označit z hlediska velikosti i významu za málo významný.

Výstavba větrných elektráren bude mít vliv na půdu zejména v podobě odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Za předpokladu, že po výstavbě bude zajištěna důsledná rekultivace všech dotčených pozemků a že po ukončení životnosti větrné elektrárny budou pozemky využívány opět pro zemědělské účely, lze považovat vlivy na půdu jako málo významné. Při procesu vyjímání půdy ze ZPF doporučuji především odpovědně řešit problematiku spojenou s řádným a prospěšným využitím ornice.

D.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje:

Jako přírodní zdroj, který bude při provozu využíván, je možné považovat vítr a jeho energii. Provozem VTE nebude horninové prostředí lokality ani přírodní zdroje nijak ovlivňovány. Ovlivnění dojde při výkopu základových desek. V případě poddolovaného území doporučujeme provést v rámci inženýrsko-geologického průzkumu i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE. Průzkumem budou vyloučeny vlivy poddolování na stavbu, v případě pozitivních vlivů poddolování na základovou půdu lze stavbu „posunout“ mimo hranici ovlivnění.Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze tedy hodnotit, v případě doporučených opatření, jako nevýznamné.

Souhlasím, dále bez komentáře.

D.7. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy:

K posouzení vlivů záměru na faunu a floru byl proveden základní inventarizační přírodovědný průzkum v rozsahu biologického hodnocení lokality určené k výstavbě 8 VTE, která navazuje na již


23


provozovanou farmu VTE v okolí Rusové a na Podmileské výšině. (příloha H.5, Ing. Čestmír Ondráček, Bc. Vít Tejrovský).a) vlivy na floruRealizací posuzovaného záměru dojde k plošně poměrně malé likvidaci stávajících druhů a společenstev a jen k nevýznamné a dílčí trvalé změně přirozeného prostředí. Tímto zásahem bude především skrytí současného pokryvu při výstavbě základny stožáru VTE a dále při výstavbě přístupové obslužné komunikace. V posuzované lokalitě, včetně širších vztahů bylo během průzkumu zaznamenáno 158 taxonů cévnatých rostlin z tohoto počtu byly zaznamenány 3 druhy zvláště chráněné dle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb., Výjimka musí být udělena před zahájením územního řízení pro koprník štětinolistý, u ostatních druhů není nutno žádat o výjimku, neboť stavbou ani následným provozem nebudou populace daných druhů v tomto území nijak negativně ovlivněny.Vliv záměru na floru lze hodnotit jako akceptovatelný.b) vlivy na faunuVliv na ptáky a jejich tahové cesty:Všech osm plánovaných VTE leží mimo území PO NRK, pouze nejseverněji situované VTE se ke hranici velmi blíží. Je však třeba poznamenat, že v přilehlých částech PO neexistují žádná recentní pozorování předmětů ochrany a perspektivní území leží dostatečně daleko i od nejbližších VTE. Na posuzované lokalitě nebyl v průběhu průzkumu zjištěn žádný druh netopýrů, a to ani ultrazvukovým detektorem, rovněž tak při nettingu nebyl odchycen žádný druh.V průběhu sledování nebylo zjištěno, že by toto území bylo významnou tahovou cestou. (Tah motáka pilicha, na základě zjištění, ve vztahu k již provozovaným VTE v této lokalitě, není negativně ovlivněn).Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje může mít výstavba VTE Podmilesy vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. (příloha H.2), viz kapitola D.8Vliv záměru na floru lze hodnotit jako akceptovatelný.c) vlivy na ekosystémy a na ÚSESPředmětem předkládaného vyhodnocení je posouzení možného vlivu záměru VTE Podmilesy, k.ú. Rusová, Ústecký kraj, na územní systém ekologické stability. ÚSES je vpředmětném území na nadregionální a regionální úrovni definován v ZÚR Ústeckého kraje (BERÁNEK & AL. 2011), závazná podoba lokální úrovně ÚSES je součástí platného územního plánu obce Kryštofovy Hamry (KAPLAN & AL. 2005); hodnocení přihlíželo i k vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES v ÚP VÚC Severočeské hnědouhelné pánve (BERÁNEK & AL. 2001, 2007), z něhož vycházel platný ÚP obce. - ÚSES relevantního okolí lokality není posuzovanou stavbou přímo dotčen:- Žádná z 8 větrných elektráren posuzovaného záměru není situována v ploše nebo v trase skladebného prvku ÚSES.- K přímé kolizi dalších stavebních objektů záměru (obslužné komunikace a podzemní kabelové trasy) se skladebnými prvky ÚSES dochází u posuzovaného záměru v jediném případě – výjezdem ze stanoviště VE 5 na silnici II/224 a paralelní kabelovou trasou je křižována trasa LBK 13/. V tomto případě bude ale pro obslužnou komunikaci využita stávající zpevněná cesta k bývalému nádraží Rusová, půjde tedy o rekonstrukci stávající situace, nikoli o novostavbu, která by vyžadovala stavební zásahy do ekologicky hodnotných segmentů trasy LBK. Přímé dotčení skladebných prvků ÚSES infrastrukturou záměru lze tedy hodnotit jako nevýznamné.- Skladebné prvky ÚSES (a krajinné prvky, vhodné k jejich případnému dodatečnému nebo alternativnímu vymezení) nebudou posuzovanou stavbou negativně ovlivňovány ani nepřímo – posuzovaný větrný park nebude mít destabilizující vliv na stanoviště, v nichž jsou uvedené skladebné prvky vymezeny.Vlivy na ÚSES lze považovat za nevýznamné.

Kapitola čerpá a odkazuje se na zpracované průzkumy a odborné posudky, které jsou doloženy v přílohové části dokumentace. V biologickém hodnocení jsou uváděny i termíny, ve kterých probíhaly terénní šetření.


24


Velká pozornost je v přírodovědném průzkumu a v dokumentaci věnována vlivům na ptactvo a netopýry. Jsou specifikovány potenciální přímé a nepřímé vlivy na živočichy a na základě vyhodnocení údajů z pozorování je konstatováno, že vlivy na faunu nepředstavují takové ohrožení zájmů ochrany přírody, které by nebylo možné akceptovat, v závěru je vysloveno doporučení záměru k realizaci. V dokumentaci jsou rovněž uvedena opatření doporučená k minimalizaci možných negativních vlivů, a to pro fázi přípravy, výstavby i provozu.

Ze strany zpracovatele posudku lze s hodnocením souhlasit. Provedené průzkumy byly provedeny v dostatečně dlouhém období, pro provedení detailních a vypovídajících hodnocení zájmové lokality. Navržená opatření uvádím v návrhu stanoviska.

D.8. Vlivy na NATURA 2000:

Pro objektivní zhodnocení možných negativních vlivů na faunu a floru byl zpracován odborný posudek (Příloha H.7.) – (Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. 11/2007), držitel autorizace k provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (28. 6. 2005).Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje může mít výstavba VTE Podmilesy vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. (příloha H.2).

a) Vyhodnocení vlivů hodnoceného záměru na dotčený předmět ochrany.Předmět ochrany

Vliv záměru hodnocení vlivu

Komentář

Tetřívekobecný

Rušení v průběhu stavby

0 VTE v tomto oddílu ZÚ jsou dostatečně vzdáleny od tokanišť a jiných míst výskytu. Vliv tohoto kritéria na předmět ochrany PO NRK a její celistvost jako nulový.

Rušení v průběhu provozu

0 VTE v tomto oddílu ZÚ jsou dostatečně vzdáleny od tokanišť a jiných míst výskytu. Vliv tohoto kritéria na předmět ochrany PO NRK a její celistvost jako nulový.

Ztráta biotopu 0 Dotčené území je dostatečně vzdáleno od tokanišť a jiných míst výskytu. Není třeba stanovit žádné omezující podmínky

Přímé zabíjení 0 Předmětné území je mimo trasy předpokládaných přeletů tetřívka. Není třeba stanovit žádné omezující podmínky

Migrační bariéra 0 Platí totéž jako u předchozího bodu

b) Vyhodnocení vlivů hodnoceného záměru na celistvost dotčených PO/EVLNarušení klíčových součástí biotopu druhů, které jsou předmětem ochrany dané PO, je nutné považovat za ohrožení stavu celé populace. Výstavba výrazných vertikálních dominant (VTE) vede ke změně prostředí a může vést až k opuštění takto postižených lokalit předmětem ochrany. Lokalizací záměru „VTE Podmilesy“ nedojde k územnímu zásahu do biotopu předmětu ochrany a lze jednoznačně vyloučit negativní vliv na celistvost dotčené PO.c) Vyhodnocení možných kumulativních vlivůKe kumulaci identifikovaných negativních vlivů (zejména ztráta biotopu a migrační bariéra) může dojít výstavbou dalších farem VTE v blízkosti posuzovaného záměru, a to zejména severním směrem. Dalším potenciálním negativním faktorem s výrazně kumulativními znaky je intenzifikace lidských aktivit související s provozem VTE. Už v současnosti největší realizovaná větrná farma v ČR, která bezprostředně sousedí s územím posuzovaného záměru, přitahuje řadu návštěvníků. Zde je žádoucí určitá regulace jejich aktivit. Optimální by bylo například vybudování informačního střediska na nějakém bezkonfliktním místě, čímž by došlo k odlivu jejich zájmu od cennějších lokalit.


25


Z výše uvedeného lze učinit závěr, že při realizaci všech osmi plánovaných VTE nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL/PO.

Spolupracující osobou při zpracování tohoto posudku byl RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., držitel autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/92 Sb., udělené MŽP ČR, č.j. 630/1677/05. Dr. Merta zpracoval posouzení odborného posudku Prof. Bejčka, celé vyhodnocení Dr. Merty tvoří přílohu tohoto posudku. Ze závěru cituji:

Celkově lze shrnout, že posouzení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a předměty jejich ochrany je zpracováno na dobré odborné úrovni, v souladu s požadavky zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, a zpracovatel tohoto posudku se se závěry hodnocení plně ztotožňuje.

D.9. Vlivy na významné krajinné prvky

Na registrované VKP 114/1992 Sb., se žádná ochranná pásma nevztahují (pokud nebyly speciální ochranné podmínky zapsány při registraci a zápisu do seznamu VKP), stejně tak jako pro veškeré jiné neregistrované VKP, kromě lesních porostů, na které se vztahuje ochranné pásmo v šířce 50 m od okraje lesního porostu (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích). Umístění stavby do VKP nebo do jeho těsné blízkosti je v určitých případech možné, převážně za předpokladu, že funkční podstata výše uvedeného „prvku“ nebude narušena. Při umístění stavby do VKP žádá investor záměru příslušný orgán státní správy o tzv. „závazné stanovisko“ ve smyslu §149 z. 500/2004 Sb., správní řád.Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že vliv posuzovaného záměru na VKP lze považovat za nevýznamný.

Ze strany zpracovatele posudku bez připomínek.

D.10. Vlivy na krajinu

Z důvodu posouzení vlivu na krajinný ráz byl zpracován odborný posudek - RNDr. Petr Obst – držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb. (příloha H.5).Vizuálně kolizní panoramata záměru s krajinářsky hodnotnými prvky a fenomény, ať přirozenými nebo umělými, pochopitelně nelze vyloučit. Z výsledků hodnocení vyplývá z tohoto hlediska jediná závažnější situace – dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová.V souvislosti s možnými kolizemi posuzovaného záměru s hodnotnými prvky krajinného rázu je ovšem nutno zdůraznit, že hodnocená stavba bude představovat pouze cca 30% navýšení počtu již nyní instalovaných větrných elektráren v jižní části přísečnické enklávy, resp. 15% navýšení v širším okolí v rozsahu oblasti krajinného rázu Přísečnické Krušnohoří. Na základě provedeného hodnocení (analýza kumulací, vizualizace záměru, vlastní podrobná rekognoskace území) lze konstatovat, že prakticky všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu, vč. výše zmíněného dotčení krajinných dominant, jsou již vyvolány stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VTE Podmilesy žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní (např. právě dotčení krajinných


26


dominant v pohledech z MKR Rusová). Ani po výstavbě samotných VTE Podmilesy ale kolize nedosáhnou degradujícího stavu vizuální neprostupnosti, ta zde v některých pohledech hrozí až při případné realizaci všech plánovaných záměrů (k 30. 4. 2011 jen v přísečnické enklávě dalších celkem 71 věží 8 uvažovaných větrných parků k 24 již instalovaným elektrárnám větrných farem Kryštofovy Hamry a Podmilesy-Rusová).Lze konstatovat, že takto koncipovaný záměr bude obsahovat všechna reálná opatření k minimalizaci negativních dopadů na krajinný ráz a jeho vliv (resp. příspěvek k aktuální situaci) v bezprostředním okolí, odpovídajícím okruhu silné viditelnosti stavby (MKR Rusová), bude významný až velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem, přičemž záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny – po vypršení doby životnosti (20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu.

Kapitola hodnotí vlivy Větrných elektráren Podmilesy na krajinu a krajinný ráz. Dokumentace se odkazuje na přiloženou studii – odborný posudek, který vypracoval RNDr. Obst a který byl zpracován jako podkladový materiál dokumentace. Studie obsahuje podrobnou mapovou část včetně provedených fotovizualizací.

Narušení krajinného rázu bývá u záměrů tohoto typu zpravidla nejproblematičtější. V české krajině, kde lze jen s obtížemi najít panorama nerušené nejrůznějšími stavbami, jako např. stožáry elektrického vedení, vysílače mobilních operátorů, nejrůznější zemědělské stavby, pozůstatky totalitní architektury, ale i např. billboardy podél komunikací, představují větrné elektrárny další, zatím poněkud nezvyklý prvek. Snad i proto je na větrné elektrárny dosud kladen důraz na nenápadnost v krajině.

Hodnocení vlivu na krajinný ráz, které bylo v dokumentaci včetně příslušné přílohy provedeno podle standardních metodik a s ohledem na definici krajinného rázu stanovenou v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je provedeno v zásadě korektně. Veškeré aspekty vlivů na krajinný ráz byly vyhodnoceny a jasně a srozumitelně shrnuty.

Princip hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz spočívá v rozložení hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. V jednotlivých krocích, ve kterých je vždy transparentním způsobem vyjádřen výsledek, se do značné míry eliminuje subjektivita hodnocení. Nepřesnosti a odchylky vyplývající ze subjektivních pohledů se proto mohou vyrovnávat. Stavby velkých větrných elektráren mají obecně bezesporu vliv na krajinný ráz. Vysoký objekt ve zvlněném reliéfu mezi převážně trvalými travními porosty se stane vedle reliéfu výrazným znakem, který může být vnímán nejen jako nový prvek, ale i jako prvek negativní. Je důležité posoudit vhodnost dotčené lokality ve vazbě na hodnoty krajinného rázu, který bude vizuálně větrnými elektrárnami dotčen. Pro míru narušení krajinného rázu je proto důležitý rozsah viditelnosti, respektive rušivosti či akceptovatelnosti.

V odborném posudku – hodnocení krajinného rázu je konstatováno, že všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu, jsou již vyvolány stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VTE Podmilesy žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní (např. právě dotčení krajinných dominant v pohledech z MKR Rusová).

Při komplexním hodnocení vlivu větrné elektrárny na krajinný ráz je vhodné zohlednit, i když to používané metodiky nezahrnují do kritérií hodnocení, také opodstatněnost, potřebu a prospěšnost záměru a dále pak dočasnost této stavby. Větrné elektrárny lze považovat s ohledem na preferenci využití obnovitelných zdrojů energie za stavby prospěšné, životnost větrných elektráren nebývá delší než 25 let a po jejich likvidaci není uvedení krajiny do původního stavu složité.

D.11. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky:


27


Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky se u posuzovaného záměru nepředpokládají. Jediné možné je ovlivnění pohledové – vzájemnou pozicí VTE a památkově nebo historicky hodnotných objektů se podrobněji zabývá příloha H.5. Z hlediska možnosti odkrytí archeologických nálezů je nutné respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a před zahájení stavby provést povinný záchranný archeologický průzkum. Záměr je mimo území městské památkové zóny či městské památkové rezervace. Vlivy záměru na hmotný majetek a kulturní památky lze tedy hodnotit jako nevýznamné.

Ze strany zpracovatele posudku – bez připomínek.

D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů:

Posuzovaný záměr zpracovatel zhodnotil ze všech podstatných hledisek problematiky možného ohrožení ŽP. Na základě výstupů jednotlivých podkladových odborných studií, jak je detailněji popsáno v předcházející kapitole D.I, je patrné, že nejvýznamnější vlivy z hlediska velikosti a významnosti lze očekávat zejména v oblasti:

a) vlivu na krajinný ráz – s ohledem na závěry vyplývající z odborné studie Hodnocení krajinného rázu (příloha H.5.) lze konstatovat, že takto koncipovaný záměr bude obsahovat všechna reálná opatření k minimalizaci negativních dopadů na krajinný ráz a jeho vliv (resp. příspěvek k aktuální situaci) v bezprostředním okolí, odpovídajícím okruhu silné viditelnosti stavby (MKR Rusová), bude významný až velmi významný (spoluurčující) s mírně až středně negativním projevem, přičemž záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny – po vypršení doby životnosti (20–30 let) lze technologii snadno demontovat a lokalitu uvést do původního stavu.

b) vlivu na hlukovou situaci - na základě závěru autora Hlukové studie (příloha H.3) lze konstatovat, z vypočtených hodnot vyplývá, že pro: Pohltivý terén nedochází v žádném z výpočtových bodů k překročení hygienického limitu pro noční dobu. Bod č. 3 – Rusová č.p.268 – objekt nádraží, nelze vzhledem k technickému stavu objektu považovat za chráněný venkovní prostor staveb.Polopohltivý terén lze vypočtené hodnoty pro všechny výpočtové body, s výjimkou bodu č.3 hodnotit následovně:o v případě použití VTE typu ENERCON E82 s hladinou akustického výkonu LW,A = 103,6 dB(A) není hygienický limit pro noční dobu LAeq,1h = 40 dB(A) překročen v žádném z dalších bodů,o v případě použití VTE typu VESTAS V90 s hladinou akustického výkonu LW,A = 107,8 dB(A) je zjištěná hodnota v případě bodu č.7 na hranici hygienického limitu pro noční dobu LAeq,1h = 40 dB(A), v bodě č.4 je hygienický limit o 0,4 dB překročen,Po realizaci stavby doporučujeme ověřit hlukovou situaci v chráněném venkovním prostoru staveb přímým měřením hluku.

c) vlivy na lidské zdraví - Z hlediska odborného lze vyslovit předpoklad, že realizace záměru a možná zdravotní rizika vyplývající z instalace, resp. provozu 8 ks VTE typ VESTAS V90 – 3,0 MW na stožáru o výšce 105 m, nebo typu ENERCON E82 – 2,0 MW na stožáru výšky 108 m v lokalitě Podmilesy lze vyhodnotit jako nízká, tj. akceptovatelná.Oba potenciální nárůsty lze označit za nevýznamné a vzhledem k nejistotám celého posouzení nejsou tedy rozhodujícím kriteriem pro výběr konkrétního typu VTE.


28


Rozhodujícím kritériem je faktická hlučnost, kdy celkově nižší zátěž představují VTE typu Enercon. Z hlediska celkové zátěže posuzovaných lokalit doporučujeme realizaci VTE typu Enercon, které představují nižší akustickou zátěž v území.

d) vlivy na faunu – Kompletní terénní průzkum byl zpracován v průběhu celého roku 2010 (celé vegatační období + zimní měsíce). Důraz byl kladen na zjištění výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů. Určité nepřímé ovlivnění při realizaci záměru lze očekávat, a to především v době výstavby (rušení). S ohledem na vlivy přímé je pak v době provozu možná kolize s ptáky. Tyto vlivy lze ale na základě zkušeností s jinými, již existujícími záměry, a na základě mnohých odborných studií považovat za málo významné.

e) vlivy na ostatní složky ŽP – ve všech ostatních složkách ŽP se vlivy záměru neuplatňují niijak významně, popř. s minimálním negativním vlivem.

f) přeshraniční vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné, z těchto důvodů nepředpokládáme nutnost přeshraničního posuzování.

Tato kapitola provádí souhrn všech možných vlivů záměru výstavby větrných elektráren Podmilesy na životní prostředí a veřejné zdraví.

V kapitole je konstatováno, že přeshraniční vlivy jsou vyhodnoceny jako nevýznamné. Toto vyjadřuje i fakt, že v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebylo příslušným úřadem postupováno dle Hlavy II zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění ani dotčený stát o posuzování záměru nezažádal.

D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech:

V dokumentaci jsou uvedena rizika při výstavbě záměru, dále při samotném provozu a nakonec rizika po překročení doby životnosti technologie.

S charakteristikou environmentálních rizik uvedenou v dokumentaci lze souhlasit, zpracovatel posudku nemá další připomínky.

D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí:

V dokumentaci je uveden přehled opatření v jednotlivých fázích přípravy a provozu posuzovaného záměru. Jedná se o tyto oblasti: průběh zpracování projektové dokumentace VTE, opatření realizovaná v době výstavby VTE a opatření realizovaná v průběhu provozu VTE.


29


Zpracovatel posudku souhlasí s navrženými opatřeními, která jsou v dokumentaci specifikována pro fázi přípravy, fázi realizace, fázi provozu i pro ukončení provozu záměru. V návrhu stanoviska některá navržená opatření zpřesňuji, upravuji či rozšiřuji.

V následných stupních projektové dokumentace je nutná přesná specifikace těchto opatření podle konkrétních podmínek stavby a jejich detailní rozpracování tak, aby i méně významné vlivy byly v maximální možné míře eliminovány.

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů:

V této části dokumentace zpracovatel uvádí přehled metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Přístupy při hodnocení vlivů předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví jsou podle názoru zpracovatele posudku adekvátní charakteru posuzovaného záměru a zájmové lokality.

D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace (oznámení):

Zpracovatel uvádí přehled nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů.

Podle názoru zpracovatele posudku nevykazuje posuzovaný záměr zásadní nedostatky ve znalostech, které by byly překážkou pro vydání stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, resp. pro následný rozhodovací proces o povolení záměru.

Část E. Porovnání variant řešení záměru

Z hlediska realizace je předložený záměr navržen v jedné aktivní variantě, Co se týče technického řešení záměru, lze v zásadě uvažovat o třech možnostech:1. varianty počtu a umístění VTE – nebylo v daném případě řešeno. Projekt je předložen jako jednovariantní. 2. varianty zbarvení - stavby budou celoplošně opatřeny šedým nátěrem RAL 7035 (ve shodě s metodickým pokynem MŽP, čl. 8, odst. 8.3, MŽP 2005 i předpisem L 14 ÚCL). VTE budou opatřeny světelným značením dle požadavku ÚCL v návaznosti na předpis Ministerstva dopravy L 14 - Letiště, 3. varianty typu a rozměru VTE - jsou uvažovány dvě varianty: Enercon E82 o výšce tubusu 108 m a Vestas V90 o výšce tubusu 105 m. V Dokumentaci jsou posuzovány oba typy VTE. Enercon E82/108m má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy a z uvažovaných variant nejvyšší tubus, proto některé studie vyhodnocují typ Enercon E82 tj. nejhorší možný stav.

V rámci projektové přípravy může dojít pouze k určitým nevýznamným odchylkám v umístění jednotlivých VTE a k změnám v umístění související dopravní a inženýrské infrastruktury, zejména přístupových obslužných komunikací. Tyto úpravy není účelné hodnotit jako varianty, pokud by nedošlo k podstatnější změně vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví.

Kapitola přehledně shrnuje srovnání jednotlivých variant záměru, které jsou řešeny dokumentací včetně její rozsáhlé přílohové části.


30


Pro proces posuzování vlivů na životní prostředí je nejvýznamnější variantní řešení dle typu a rozměru větrných elektráren. Zatímco navržená varianta s použitím VTE typu Enercon má větší dopady na ovlivnění krajinného rázu než VTE typu Vestas, VTE Vestas má však významnější vliv na hlukovou situaci v území.

Část F. Závěr

Zpracovatel posudku konstatuje, že závěr odpovídá zjištěním uvedeným v dokumentaci, resp. v samostatných přílohách dokumentace.

Zpracovatel dokumentace uvádí:

Na základě posouzení vlivů záměru na životní prostředí je možno konstatovat, že záměr „VTE Podmilesy“, v omezeném rozsahu 8 VTE, v případě uplatnění podmínek zaměřených na minimalizaci vlivů na přírodu a krajinu, splňuje požadavky ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel. Záměr je, za podmínek uvedených v předložené Dokumentaci, možné považovat z hlediska vlivů na ŽP za akceptovatelný. Celé zájmové území je s ohledem na záměry, které jsou zde plánované a jsou v různém stupni posuzování, velmi „živé“, vše se často mění a vyvíjí a tyto případné změny ve studiích nelze proto vždy postihnout. Mezi investory dochází k různým ústupkům a vzájemným dohodám, EIA však musí posuzovat záměry tak, jak byly zveřejněny. Na základě toho vyplývá jednoznačný závěr - vzájemná koexistence věží různých záměrů není technicky ani jinak možná, proto nejsou věže jiných záměrů kumulativně hodnoceny.

Ze strany zpracovatele posudku nemám k tomuto tvrzení námitek a v návrhu stanoviska uvádím, že záměr lze doporučit k realizaci.

Část G. Všeobecné srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

V této kapitole je uvedeno stručné shrnutí posuzovaného záměru – popis záměru, jeho kapacit, atd. Dále je provedena rekapitulace hodnocení vlivů předloženého záměru na životní prostředí.

Část H. Přílohy

Jsou přiloženy přílohy, které jsou v textu dokumentace citovány a které jsou uvedeny v seznamu příloh dokumentace. Ve všech přílohách jsou uvedeny podrobné informace o vlivech záměru, které jsou zapracovány do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

II.3 Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na ŽP

V dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí bylo uvažováno s jednou aktivní variantou s tím, že co se týká technického řešení provedení záměru, lze uvažovat o třech možnostech – viz popis v předchozím textu. Prakticky se tak jedná o dvě varianty – buď realizovat větrné elektrárny typu Enercon E82 o výšce tubusu 108 m nebo VE typu Vestas V90 o výšce tubusu 105 m.


31


Pro proces posuzování vlivů na životní prostředí je nejvýznamnější variantní řešení dle typu a rozměru větrných elektráren. Zatímco navržená varianta s použitím VTE typu Enercon má větší dopady na ovlivnění krajinného rázu než VTE typu Vestas, VTE Vestas má však významnější vliv na hlukovou situaci v území.

II.4 Hodnocení významných vlivů záměru na ŽP přesahující státní hranice

Vzdušná vzdálenost hranice s Německem je cca 5 km, proto lze z přeshraničních vlivů předpokládat pouze možnost vlivu vizuálního. V dokumentaci se tato vzdálenost neuvádí, jen vyhodnocuje přeshraniční vlivy jako nevýznamné.

Toto vyjadřuje i fakt, že v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebylo příslušným úřadem postupováno dle Hlavy II zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění ani dotčený stát o posuzování záměru nezažádal.

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Technické řešení záměru z hlediska vlastních větrných elektráren i řešení distribuce a rozvodu elektrického výkonu je pro potřeby posouzení vlivů na životní prostředí v dokumentaci dostačujícím způsobem popsáno. Detailnější řešení se s ohledem na požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů předpokládá v rámci další přípravy záměru pro následná správní řízení k povolení předmětného záměru, a to i na základě výsledků posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

Ve stávajícím stupni realizace záměru je možno konstatovat, že navržené technické řešení včetně dodávky technologie VE, využívá nejlepší dostupné techniky s ohledem na požadavky ochrany životního prostředí.

Technické a technologické řešení a rovněž v dokumentaci navržený způsob provozování VTE odpovídá požadovanému nejvyššímu stupni ekonomicky realizovatelných pokrokových technologií a způsobů provozování, které jsou za účelem omezení emisí do jednotlivých složek životního prostředí prakticky ověřeny jako nejlepší dostupné techniky – BAT16.

V současném stavu rozpracovanosti projektové dokumentace nebyly shledány nedostatky, či rozpory s příslušnými zákony, vyhláškami, normami a předpisy. Navržené koncepční, technické a technologické řešení stavby odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů srovnatelných se stavbami podobného typu nejen na území České republiky, ale i v ostatních členských zemích Evropské unie.

16 BAT – Best Available Technique


32


IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, PŘÍPADNĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracovatel posudku souhlasí s navrženými opatřeními v dokumentaci s tím, že jsou ve vazbě na obdržená vyjádření a zpřesňuje a doplňuje je s tím, že opatření vyplývající z obecně závazných právních předpisů musí oznamovatel respektovat. Autoři posudku tato opatření zpřesňují, doplňují a přidávají některá další – viz návrh stanoviska.

Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci je třeba za zásadní opatření považovat zejména opatření související s ochranou přírody a protihluková opatření spočívající v lokalizaci větrných elektráren v dostatečné vzdálenosti od obytných sídel, případně v provozu VE v režimech s možností snížení akustického výkonu. Za významné je rovněž třeba označit navrhované kontrolní měření akustické situace.

V případě, že příslušný úřad – Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydá kladné stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí, mělo by toto stanovisko zahrnovat veškerá, v dokumentaci navržená opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI

Zpracovateli posudku byla prostřednictvím příslušného úřadu, Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, předána vyjádření obdržená k oznámení a k dokumentaci o posouzení vlivů na životní prostředí a k doplnění dokumentace o posouzení vlivu na životní prostředí.

K oznámení záměru obdržel příslušný úřad (Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství) celkem 10 vyjádření:

Rady Ústeckého kraje, Krajského úřadu Ústeckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ústí nad Labem, Městského úřadu Kadaň, Města Výsluní, Obce Domašín, Obce Měděnec, Obce Kryštofovy Hamry, Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje, územního pracoviště Chomutov, Občanského sdružení Krušno.

Připomínky z těchto vyjádření byly shrnuty v závěru zjišťovacího řízení, který vydal příslušný úřad KÚ Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (27. 1. 2011), v dokumentaci jsou připomínky z výše uvedených vyjádření řešeny.


33


V této kapitole posudku jsou vyhodnocena všechna obdržená vyjádření k dokumentaci a k doplnění dokumentace - vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a občanského sdružení. Jednotlivé připomínky jsou komentovány, popřípadě je uveden návrh řešení. Vypořádána jsou vyjádření a stanoviska doručená k dokumentaci a doplnění dokumentace shromážděná odborem životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje, která byla poskytnuta pro vypracování posudku. V textu jsou uvedeny zkrácené citace z obdržených vyjádření nebo je shrnuta jejich podstata, úplná znění (originály) vyjádření jsou uloženy u příslušného úřadu – Krajský úřad Ústeckého kraje, Odb. ŽP a zem. Citace nebo interpretace vyjádření jsou dále v textu uvedeny kurzívou.

Případné další, dosud nevznesené připomínky, budou řešeny na veřejném projednání posudku.

VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÁ K DOKUMENTACI:

1. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Č.j.: KHSUL 719/2012, 7. 2. 2012

Z hygienického hlediska nelze tuto dokumentaci doporučit ke kladnému projednání a je třeba provést další posouzení vlivu plánovaného záměru na životní prostředí. Předložená dokumentace není z hlediska orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dostatečným podkladem. Dokumentaci a zejména její přílohy je nutno přepracovat s ohledem na aktuální stav (stávající hlukovou zátěž), tak jak KHS požadovala již v rámci Oznámení, ke kterému vydala dne 21. prosince 2010 vyjádření č.j. KHSUL 41956/2010. V období výstavby bude zdrojem hluku především doprava a provoz automobilů na příjezdových a obslužných komunikacích a manipulačních plochách. Dalším zdrojem bude hluk z použitých stavebních a montážních technologií. Stavební a montážní práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době (7:00 – 21:00). Tento zdroj hluku bude dočasný, výstavba 1 VTE trvá zpravidla 2-3 měsíce. Pro zhodnocení vlivu VTE na hlukovou situaci byla Ing. Eduardem Stöhrem v říjnu 2011 zpracována Hluková studie. Stávající hluková zátěž z provozu realizovaných VTE (3 VTE ze záměru ULK023 a 21 VTE ze záměru ULK045) je v předložené studii hodnocena pouze dopočtem z hlukových parametrů VTE pro pohltivý terén. KHS k tomuto uvádí, že:-orgán ochrany přírody veřejného zdraví konstatuje, že vzhledem k tomu, že v lokalitě určené k výstavbě již několik VTE stojí (celkem 24), které podstatným způsobem již hlukovou situaci v okolí ovlivňují, nelze akceptovat pouhý dopočet aktuálního stavu; zejména pak s ohledem na fakt, že již v rámci měření z roku 2008 (ve studii toto měření též uváděno) dosahovala hodnot blížících se hygienickým limitům, tzn. měření v určitých měřících místech leželo v pásmu nejistoty a nebylo možno určit prokazatelné překročení či nepřekročení hygienických limitů; - KHS upozorňuje též na fakt, že s ohledem na celoroční provoz je metodiky stanoveno, že hodnocení vlivu VTE na hlukovou situaci bude vždy hodnoceno pro odrazivý terén (sněhová pokrývka, zledovatělé plochy) nikoli pro pohltivý či polopohltivý terén jak je uvedeno ve studii;


34


- dále KHS uvádí, že pro VTE typu NORDEX N80 při výšce rotoru 80 m je ve studii uváděna hodnota LW,A = 103,0 dB; avšak v KHS dostupných materiálech je hodnota LW,A při rychlosti větru 10 ms-1 uváděna 103,4 či 103,8 dB (např. emisní hladiny akustického výkonu z měření provedného v roce 2002 firmou Deutches Windenergie Institu GmbH Wilhelmshaven); pro VTE typu ENERCON E82 při výšce rotoru 78 m je ve studii uváděna hodnota LW,A =103,6 dB, avšak v KHS dostupných materiálech je uváděna garantovaná hodnota hladiny akustického výkonu 104 dB od rychlosti větru 8 ms-1 (např. zpráva k projektu větrné farmy Melancthon, Ontario z května 2008); v čemž tedy KHS spatřuje nesoulad.- KHS dále považuje za neakceptovatelný fakt, že v hlukové studii zpracovatel uvádí, cituji: „Bod č. 3 – Rusová č.p. 268 – objekt nádraží, nelze vzhledem k technickému stavu objektu považovat za chráněný venkovní prostor staveb“, KHS uvádí, že stavba č.p. 268 k.ú. Rusová je v katastru nemovitostí vedena jako objekt k bydlení na parcele st. 367 vedené jako zastavěná plocha a nádvoří a dle ust. § 30 odst. 1 z č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je provozovatel objektů, jejichž provozem vzniká hluk, povinen technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právních předpisem pro chráněný venkovní prostor staveb, kde dle ust. § 30 odst.3 zákona se chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely.Další přílohou dokumentace je VTE Podmilesy – Flicker efekt, jehož předmětem bylo hodnocení možného vlivu flicker efektu VTE na okolní populaci a na faktor pohody v dotčené území, zpracováno RNDr. Petrem Obstem v říjnu 2011. Předložené hodnocení bylo zpracováno pro elektrárny typu Enercon E82, kdy uvedený typ má ve své rozměrové kategorii nejmohutnější (nejširší) rotorové listy, tzn. nejvyšší předpokládaný dopad flicker efektu (z metodického pohledu tedy představuje modelový nejhorší případ). Při případném použití jiných typů VTE obdobné rozměrové i výkonové kategorie (např. Vestas V80/V90, Nordex N80/N90 GEwind 1.5, REPower MM82/MM92 apod.) budou při shodné prostorové konfiguraci větrného parku sledované parametry flicker efektu mírně nižší nebo srovnatelné. V závěru studie autor uvádí, že z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území lzeflickem efekt CTE v lokalitě Podmilesy označit za jev nevýznamný až málo významný (potencionálně obtěžující při déletrvajícím pobytu ve venkovním prostoru rozsáhlého pole VTE vlastní posuzovaní lokality a jejího bezprostředního okolí).Vzhledem k tomu, že předložené studie (zejména pak hluková) neodráží dle KHS reálný skutečný stav, nemůže orgán ochrany veřejného zdraví předloženou dokumentaci posoudit a není tedy možné ji doporučit ke kladnému projednání. Na základě výše uvedených skutečností KHS požaduje přepracování zejména hlukové studie a na to navazující posouzení vlivu záměru na veřejné zdraví a to s ohledem na aktuální stav, jak již ostatně konstatovala v rámci Oznámení, ke kterému vydala dne 21. Prosince 2010 vyjádření vedené pod č.j. KHSUL 41956/2010.

S ohledem na stávající hlukovou zátěž v území vyvolanou realizovanými VE doporučujeme v rámci projektové dokumentace pro územní rozhodnutí zpracovat aktualizaci hlukové studie, v rámci které bude provedeno měření stávajícího hlukového pozadí (při max. provozu stávajících VE), výsledek měření bude porovnán s teoretickým dopočtem aktuálního stavu. Aktualizovaná hluková studie musí být předložena příslušné KHS k vydání souhlasného stanoviska před vydáním ÚR17.

Požadované měření stávajícího hlukového pozadí prověří i spornou otázku ohledně problematiky VE typu NORDEX.

Ke stavbě č.p. 268 v k.ú. Rusová doložil autor hlukové studie v doplnění dokumentace vyjádření vlastníka této budovy, SŽDC18 Ústí nad Labem, že tento objekt je zbytný a je zařazen do návrhu demolic pro rok 2012. V aktualizované hlukové studii před vydáním ÚR bude provedení

17 ÚR – Územní rozhodnutí.18 SŽDC – Správa železniční dopravní cesty


35


demolice doloženo aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, v opačném případě u tohoto objektu bude umístěn výpočtový bod pro chráněný venkovní prostor se všemi legislativními důsledky.

Dopracování dokumentace obsahuje spíše polemiku o teoretických předpokladech výpočtu hlukové situace v území. K této problematice navrhuji řešení jednotlivých, postupně zpřesňovaných hlukových studií, do kterých bude zapracováno stávající skutečné hlukové pozadí lokality. Proto do návrhu stanoviska zapracovávám následující podmínky:

Podmínka pro územní řízení:V rámci územního řízení musí být předložena příslušné KHS k odsouhlasení aktualizovaná hluková studie, do které je nutno zapracovat následující podmínku:Z důvodu zhodnocení vlivu hluku na stávající obytnou zástavbu a kalibrace výpočetní simulace daného území, je nutno provést autorizované měření stávajícího hlukového pozadí. Výpočty hlukové zátěže v této aktualizované hlukové studii budou konfrontovány s výsledky měření hlukového pozadí.

Podmínka pro stavební řízení:S ohledem na vývoj technického řešení větrných elektráren a např. i zvyšování instalovaného výkonu musí investor, na základě konečného výběru konkrétního typu a výkonu větrných elektráren, v rámci projektové dokumentace pro stavební povolení, aktualizovat hlukovou studii s doložením splnění příslušných hygienických limitů podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Podmínka pro kolaudační souhlas:Pro ověření predikovaných ekvivalentních hladin akustického tlaku bude, ve zkušebním provozu větrných elektráren (před vydáním kolaudačního souhlasu), provedeno u nejbližší obytné zástavby autorizované kontrolní měření hluku k prokázání souladu reálného stavu s příslušnými hygienickými limity stanovenými v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto měření musí být před vydáním kolaudačního souhlasu předloženo příslušné KHS pro odsouhlasení.

2. Rada Ústeckého kraje

Usnesení č.31/96R/2012, 8. 2. 2012

K dokumentaci „VTE Podmilesy“ nemá připomínky.

Bez připomínek.

3. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem

Zn.: ČIŽP/44/IPP/1018266.002/12/ULL, 7. 2. 2012

Z hlediska ochrany vod nemá ČIŽP k výše uvedený dokumentaci žádné připomínky.Vyjádření z hlediska ochrany přírody a krajiny:

1) Vliv záměru na flóru a faunu byl vyhodnocen v příloze H.7 ČIŽP k němu má následující připomínky:


36


- V úvodu hodnocení je uvedeno, že základní inventarizační přírodovědný průzkum je zpracovaný v rozsahu biologického hodnocení. Přiložený průzkum však nesplňuje požadavky kladené na zpracování biologického hodnocení ve smyslu ustanovení § 67 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn, a metodického pokynu MŽP k provádění biologického hodnocení, takto formulovaný název je proto zavádějící. ČIŽP nemůže tak s touto formulací souhlasit a požaduje průzkum dopracovat ve smyslu uvedeného metodického pokynu.

2) V dokumentaci uvedená opatření ke zmírnění vlivů na flóru a faunu (str. 98) jsou formulována velmi neurčitě a nezávazně, proto není zřejmé, do jaké míry tato opatření kompenzují vlivy záměru na biotu. ČIŽP proto požaduje na základě dopracovaného průzkumu tato opatření více specifikovat.

3) Vliv záměru na krajinný ráz byl vyhodnocen v příloze H.5 a ČIŽP k němu má následující připomínky:

- Při hodnocení záměru v kumulaci s dalšími uvažovanými VTE je u záměru Větrného parku uveden počet 14 VTE, přitom souhlasné stanovisko bylo vydáno na 83 VTE. ČIŽP proto požaduje do hodnocení kumulativních vlivů zahrnout počet VTE odpovídající příslušnému stanovisku.

- V území mezi Klínovcem a Blatnem, tj. v úseku přibližně 35 km je pak uvažováno s umístěním celkem 235 VTE, včetně stávajících 19 VTE na německé straně a 34 VTE na české straně Krušných hor. ČIŽP se proto nemůže ztotožnit se závěrem, že prakticky všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu včetně dotčení krajinných dominant jsou již vyvolány stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VTE Podmilesy žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní.

- Umístěním tohoto záměru v kumulaci s ostatními záměry vznikne oblast několika desítek km2 téměř souvisle vizuálně kontaminovaná stavbami větrných elektráren, případně stovek km2 v navazujících oblastech, včetně kontaminace horizontu krušnohorského zlomového svahu. S ohledem na stávající způsob využití proto ČIŽP nemůže souhlasit se závěrem hodnocení záměru na krajinný ráz z hlediska celkové míry projevu jako mírně až středně negativní.

- Hodnocení ve svém závěru neodpovídá vyčerpávajícím způsobem na základní otázky dané ustanovení § 12 odst. 1 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn, tj. zda se jedná o činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu dotčeného území a zda umístěním záměru budou zachovány významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kulturní dominanty krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

ČIŽP proto požaduje dopracovat hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz ve smyslu výše uvedených připomínek.

4) Opakovaně je v dokumentacích k záměrům VTE v této oblasti konstatován fakt, že se jednotlivé záměry překrývají, zde je konstatována částečná kolize předkládaného záměru se záměry ULK558 a ULK690 (str. 101). Na str. 107 je pak z tohoto důvodu konstatována nemožnost kumulativního hodnocení záměru. S tímto tvrzením se ČIŽP nemůže ztotožnit a opakovaně zdůrazňuje, že je nutno zvážit parametry záměru zejména s ohledem na kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných záměrů (realizovaných, připravovaných, uvažovaných), a dále zvážit parametry území, které může být ovlivněno záměrem zejména s ohledem na dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání a schopnost přírodního prostředí snášet uvažovanou zátěž.

5) Vliv záměru na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyhodnocen v příloze H.8 a ČIŽP k němu má následující připomínky:

Při hodnocení záměru v kumulaci s dalšími uvažovanými VTE je u záměru Větrného parku Chomutov uveden počet 14 VTE, přitom souhlasné stanovisko bylo vydáno na 83 VTE. ČIŽP požaduje do hodnocení kumulativních vlivů zahrnout počet VTE odpovídající příslušnému stanovisku. Závěr: ČIŽP OI Ústí nad Labem z hlediska ochrany přírody a krajiny požaduje dopracovat dokumentaci záměru ve smyslu výše uvedených připomínek.

V doplnění dokumentace (červenec 2012) se k připomínce ohledně inventarizačního přírodovědného průzkumu uvádí:


37


Základní přírodovědný průzkum není zpracován v rozsahu biologického hodnocení dle platné metodiky, neboť pro potřeby dokumentace v rámci procesu EIA toto není nutné. Nicméně přírodovědné hodnocení předmětného území hodnotí danou lokalitu z hlediska biotopů, zjištěných druhů rostlin a živočichů se zřetelem na zvláště chráněné druhy. A to v podstatě v rozsahu biologického hodnocení, tzn. s vyhodnocením předpokládaných vlivů na jednotlivé složky a navržených opatření (u letounů).

K tomuto vyjádření je třeba podotknout, že zpracování biologického hodnocení pro potřeby dokumentace EIA skutečně není nezbytně nutné. Nicméně orgán ochrany přírody (zde ČIŽP) již několikrát během procesu EIA vznesl požadavek na zpracování „biologického hodnocení“, tedy orgán ochrany přírody rozhodl o nezbytnosti zpracování biologického hodnocení, proto v návrhu stanoviska definujeme podmínku, která řeší výše uvedenou problematiku. Vyjadřujeme zde požadavek před vydáním územního rozhodnutí pro záměr VTE Podmilesy zpracovat přírodovědný průzkum dotčených pozemků a zpracování písemného hodnocení vlivů zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy, tedy biologické hodnocení dle §67 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, které bude sloužit jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody. Biologické hodnocení bude zpracováno podle § 18 Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v platném znění. Dále požadavek obsahuje podmínku, že investor je povinen na svůj náklad realizovat případná přiměřená náhradní opatření k ochraně přírody. O rozsahu a nezbytnosti těchto opatření rozhodne, i na základě zpracovaného přírodovědného průzkumu a biologického hodnocení, orgán ochrany přírody.

K problematice ještě dodávám, že dle Metodického pokynu MŽP k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren, je jako podkladový materiál mimo jiné vyžadováno (cituji):Biologické hodnocení dle § 67 zákona, zpracované autorizovanými osobami dle zákona § 45i odst. 3, a to tehdy, pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody v případě, že hodnocení provedené podle zákona 100/2001 Sb. svým rozsahem a kvalitou neodpovídá požadavkům daným § 18 vyhl. č. 395/92 Sb.

K připomínce opatření ke zmírnění vlivů na faunu a floru se v doplnění dokumentace (červenec 2012) uvádí:

Jelikož vliv na jednotlivé složky přírodního prostředí (biotopy, floru a faunu) jsou hodnoceny v této lokalitě jako nevýznamné, nejsou zde specifikována žádná konkrétní opatření. Je doporučen jen následný minimálně pětiletý monitoring.

Dále je v doplnění dokumentace uveden návrh rozsahu následného monitoringu, který je standardní pro daný typ záměru.

Na základě zpracovaných dokumentací včetně odborných posudků a studií lze očekávat, že vlivy na biotopy, floru a faunu budou nevýznamné, nicméně s připomínkou ČIŽP, že v dokumentaci uvedená opatření ke zmírnění vlivů na faunu a floru jsou formulována neurčitě a nezávazně, souhlasím. Proto v podmínkách návrhu stanoviska uvádím, že v dalších stupních projektové dokumentace záměru musí být zpracován detailní projekt, který bude řešit kompenzační opatření záměru, např. způsob kosení travnatých ploch v okolí zájmového území, provedení výsadby, která bude vytvářet vhodný biotop pro živočichy, revitalizaci prvků ÚSES v okolí (výsadbu dřevin provádět min. 500 m od VE). Tato kompenzační opatření budou navržena se souhlasem majitelů dotčených pozemků, odsouhlasena s příslušným orgánem ochrany přírody a zrealizována na náklady investora.

Připomínku ohledně kumulace záměru s dalšími uvažovanými VTE, konkrétně u VP Chomutov a další připomínky k problematice krajinného rázu, vysvětluje v doplnění dokumentace její autor ve spolupráci se zpracovatelem hodnocení krajinného rázu. Zde popisují aktuální vývoj záměru větrného parku Chomutov, kde došlo k rozdělení záměru do několika dílčích lokalit přehodnocených vlastními


38


procesy EIA, atd. (text viz. Doplnění dokumentace). Rovněž je zde odpovězeno na připomínky ohledně hodnocení a požadavku dopracování hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz.

S argumenty uvedenými v doplnění dokumentace souhlasím, v návrhu stanoviska dále uvádím konkrétní podmínky, které budou nápomocnými při rozhodování ohledně kumulace vlivů na složky životního prostředí a únosnost daného území. Tyto podmínky musí být v dalším procesu přípravy a povolování záměru dodrženy:

Problematika kumulace vlivů a celkové zatížení území úzce souvisí i s problematikou kolizních oblastí – prostorové kolize jednotlivých záměrů. V doplnění dokumentace (příloha P.6) zpracoval RNDr. Obst podklad pro hodnocení vlivů uvažovaných záměrů na životní prostředí – Větrné parky v okolí Přísečnice – stav k 28. 2. 2012. Pro specifikaci výchozího stavu pro hodnocení vlivů záměrů v zájmovém území použil lokality vzniklé rozčleněním a rekonfigurací původního VP Chomutov + „zbytkovou“ část VP Chomutov. Do zbytkového VP Chomutov zahrnul ty VE, které byly do 28. 2. 2012 předmětem alespoň jednoho z řady územních řízení ve věci daného záměru, s lokalizací jednotlivých VE dle upřesnění souřadnic v jednotlivých výše zmíněných územních řízení.

Zjištěné kolize jsou rozděleny do 2 skupin: Kolize hodnotitelné – situace technicky (stavebně) realizovatelné, pouze provozně

problematické. Kolize nehodnotitelné – technicky (stavebně) nerealizovatelné – VE v pozicích tak blízkých, že

hrozí přímý střet rotorových listů nebo rizikové nepřímé ovlivnění.

Větrná elektrárna VE 5 záměru VTE Podmilesy je v přímé kolizi (kolize nehodnotitelná) s VE Rusová R10 a VE Kryštofovy Hamry – Výsluní H17.

V hodnotitelné kolizi se nachází VE 1, 2 a 6 záměru VTE Podmilesy.

Dle konzultací provedených s KÚ Ústeckého kraje spolu investoři jednotlivých záměrů komunikují a vzájemně si při umisťování větrných elektráren „ustupují“. Pro další postup proto navrhuji (a tuto podmínku rovněž zapracovávám do návrhu stanoviska):Jako přílohu k žádosti o vydání územního rozhodnutí musí investor (žadatel o ÚR) předložit příslušnému stavebnímu úřadu k posouzení situaci na podkladu katastrální mapy s přesným umístěním jednotlivých větrných elektráren daného záměru v souřadnicovém systému S-JTSK. Na situaci musí být rovněž vyznačeny všechny větrné elektrárny, na které již bylo územní rozhodnutí vydáno (které již byly legislativně „umístěny“ do území), s vyznačením vzdáleností mezi jednotlivými věžemi větrných elektráren. Předložením této situace prokáže investor technickou proveditelnost záměru, situace bude rovněž sloužit jako podklad pro příslušným úřadům předkládané odborné studie.

Otázky týkající se posouzení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 včetně kumulativních vlivů jsou řešeny v příloze tohoto posudku, v posouzení hodnocení vlivu záměru de § 45i zákona č. 114/92 Sb. (Merta, říjen 2012).

4. Městský úřad Kadaň, Odbor životního prostředí

Č.j.: MUKK/1183/2012, 30. 1. 2012

Z hlediska jednotlivých složkových zákonů na ochranu životního prostředí nemáme k předložené dokumentaci připomínky.

Bez komentáře.


39


5. Obec Měděnec

Zn.: 13/2012, 24. 1. 2012

Sdělujeme, že obec Mědenec nesouhlasí s výstavbou tak velkého počtu větrných elektráren. Neustále navyšování počtu VTE bude mít za následek velký hluk, negativní vliv na obyvatele a přírodu, ve které trvale žijeme. V této době se uvažuje a připravuje záměr na zapsání Vrchu Mědník do seznamu kulturních památek UNESCO. Tudíž je pro nás důležité zachování stávajícího stavu okolní krajiny, aby nedošlo k dalšímu a nezvratnému zásahu do krajinného rázu a trvalé poškozování přírody.

Ve vyjádření Obce Měděnec je vysloven nesouhlas se záměrem. Každá výstavba větrných elektráren je spojena se změnou krajinného rázu a zejména pro místní obyvatele to může být citlivé téma a realizací VE může být u nich snížen faktor pohody.

Vliv na jednotlivé složky životního prostředí, tedy i na lidské zdraví, přírodu, krajinný ráz, atd. jsou detailně vyhodnoceny v dokumentaci o posouzení vlivů na životní prostředí, včetně doplnění dokumentace a veškerých odborných příloh. Posouzením hlukové situace se zabývala hluková studie (ECOMOST s.r.o.), která deklaruje splnění příslušných hygienických limitů. V návrhu stanoviska dále uvádím podmínky pro realizaci záměru, kde jsou mimo jiné definovány i podmínky nutnosti a vymahatelnosti dodržení hygienických limitů hluku dle platné legislativy.

6. Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství

16. 1. 2012

Odpady ani odpadní vody nejsou, využití přebytečné výkopové zeminy pro výstavbu obslužných komunikací (předpokládaný objem cca 500 m3/1 VTE). Mezi následnými rozhodnutí opět uvedeno povolení k nakládání s vodami.Chráněné druhy: dle přílohy H7 se požaduje povolení výjimek pro koprník štětinolistý. Záměr dle zpracovatele nekoliduje s tahovou trasou ptáků. Natura 2000: dle přílohy H8 lze negativní vliv na PO vyloučit. Kumulativní vlivy (nekvantifikované) ovšem nejsou vyloučeny při výstavbě dalších farem VTE zejména severním směrem (str. 82 a též str. 21 H8). Závěr:1. Dokumentace opět nehodnotí možní kolize tras obslužných komunikací a vedení 22 kV s biotopy zvláště chráněných druhů, tj. záměr nehodnotí v úplnosti. Dokumentace údaje o těchto trasách neobsahuje, příl. H10, kde jsou zobrazeny, se poněkud liší od ostatních situačních výkresů. 2. Z hlediska vlivu na PO lze opět postrádat kumulativní hodnocení souvisejících záměrů, zejména ve vztahu k migračnímu koridoru jižně od nádrže VD Přísečnice, do něhož je lokalizováno několik záměrů, přičemž bylo již v minulosti konstatováno, že šíře tohoto koridoru by neměla klesnout pod 1 km. Není jasné, jak se má ve vztahu k posuzovanému záměru chápat zejména poslední odstavec na str. 19 příl. H8. V této souvislosti připomínám stanovisko autorizované osoby (Kuras) uplatněné při posuzování záměru VF Kryštofovy Hamry, kdy nám tak trochu vyčinil, že jsme nechali projít VP Přísečnice a Rusová (už ani nevím, o které z těch obludností se vlastně jedná).


40


3. Doporučujeme (opět např. až v posudku) navrhnout konkrétní způsob monitorování vlivu provozu na předmět ochrany PO, popřípadě na jiné druhy chráněných (s podrobností stejnou, jakou požadujeme u VTE Hájiště).

Vedení trasy budoucích přístupových komunikací a trasy pokládky kabelových vedení bylo součástí provedeného posouzení zájmového území a vlivy byly vyhodnoceny v příloze H.7 dokumentace, ve které jsou rovněž zapracovány závěry a doporučení.

Při hodnocení kumulativních vlivů doporučuji, dle předchozích zkušeností, hodnotit ty záměry větrných elektráren, na které již bylo vydáno územní rozhodnutí, tedy které již byly legislativně umístěny do území. Doporučuji, pro další postup přípravy a povolovacích procesů projektu, aby si jednotlivé dotčené orgány státní správy vymínily podmínku aktualizace odborných posudků při jednotlivých krocích povolovacího procesu. Tím by bylo zajištěno, že všechny uvažované záměry v území budou respektovat aktuální stav přípravy záměrů „reálně připravovaných k realizaci“ včetně hodnocení kumulativních vlivů s nimi.

V doplnění dokumentace je uveden návrh následného monitoringu, který je standardní pro daný typ záměru. Návrh monitoringu je povinnou kapitolou biologického hodnocení, které musí být pro záměr zpracováno (viz i návrh stanoviska). Zde bude zpracován detailní monitoring včetně návrhů jeho provádění – četnosti pozorování, vymezení monitorovací plochy, zdůvodnění volby a popisu monitorovacích metod tak, aby výsledky byly do budoucna vzájemně porovnatelné mezi jednotlivými farmami a parky.

7. Občanské sdružení Krušno

28. 1. 2012

Konkrétní připomínky:1) Záměr není v souladu s územním plánem obce Kryštofovy Hamry a tím podléhá ve všech bodech, včetně vlivů na životní prostředí KÚRÚK, což autor dokumentace nezohlednil. V souladu jsou pouze VTE 7 a 8.2) Záměr má být realizován ve II. pásmu ochrany vodních zdrojů - v tomto pásmu jsou zakázány výkopové práce, dále je zde velké riziko zamoření vodních zdrojů ropnými produkty při výstavbě a provozu v případě havárie, což nikdy nelze vyloučit. Že je nutný souhlas je sice pravda (§ 17 odst. 1 písm. e), ale pravděpodobnost, že nebude v tomto státě, kde výjimky převažují nad dikcí zákona udělen, je velmi nízká. Navíc v této lokalitě je řada pramenišť, které odvodňují tuto lokalitu do Nového a Starého rybníka a do Přísečnického potoka, což v případě zejména ropné havárie může mít nedozírné následky (nejen technika stavební, ale i VTE obsahují velké množství ropných produktů). Zde se autor omezuje na doporučení respektování pásma ochrany, i když dobře ví, že neexistuje v reálu možnost jak tato rizika vyloučit. Měl by respektovat, proč byla tato pásma stanovena a stavbu v nich nedoporučit!3) Je výrazně podceňován vliv výstavby na dotčené obce a jejich již tak chatrnou infrastrukturu. Výstvaba 1 VTE představuje (dle autora) 280 přejezdů těžké techniky přes dotčené obce, většinou s nemovitostmi situovanými podél přejezdové trasy. V tomto záměru tedy půjde o 2944 přejezdů. V této lokalitě je však plánováno dalších 71-72 VTE, což v důsledku znamená dalších 27360 přejezdů těžké pomalé technicky. To znamená, že blízké obce, hlavně Výsluní, Volyně, Domašín, N. Víska a další se na několik let stanou stanovištěm, kdy jsou ohroženy nejen nemovitosti podél silnice, ale i silnice samé včetně další infrastruktury (kanalizace, vodovodní řády apod.). 5) Vliv na zdraví obyvatel. Opět stará písnička, kdy se autor obrňuje hygienickými limity (50dB den a 40 dB noc) „které v této lokalitě sice u některého objektu překročeny budou (Černý potok), ale je to opět akceptovatelné. Asi proto doporučuje na str. 114 provozovat VTE ve zkušební době se sníženým výkonem a ve sníženém MODU, což zdůvodňuje tím, že vypočtení hodnoty ekvivalentní hladiny


41


akustického tlaku jsou na hranici hygienického limitu! Ale v této době pak doporučuje provádět kontrolní měření! To elektrárny pojedou v tomto MODU stále? Nás zajímá měření při maximálním výkonu. Že i podlimitní hluk má obtěžující vliv a může svou soustavností porušit zdraví, autora zjevně nezajímá. Doložil sice měření z r. 2008 ZÚ Pardubice, toto měření ale dokládá pouze hodnoty v oblasti slyšitelných frekvencí, nebylo použito nařízení na měření NF zvuku a infrazvuku. A už vůbec ne měření této noxy šířící se zejména podložím. Zde se odvolává na měření z r. 2007, ale to přes opakované výzvy našeho OS nedoložil. Přitom sám na str. 101 označuje modelové studie jako nepřesné, s čímž souhlasíme, ne však s kvantifikací těchto nepřesností. 6)Vliv záměru na krajinný rázZde má hodnocení nejvíce schizofrenních prvků. Na jedné straně autor mluví o krajině přírodě blízké až urbanizované, aby v jiné kapitole uvedl, že osídlení a zástavba je velmi řídká, což neodpovídá krajině urbanizované. To jak stávající záměry v dané lokalitě negativně ovlivnily krajinný ráz, potvrzuje i to, že sám autor se na to při doporučování dalších, na drobné etapy rozmělněných záměrů přímo odvolává. Se slovy: krajinný ráz nebude tímto záměrem podstatně ovlivněn, protože již narušen stávajícími VTE je, se nelze při zdravém rozumu ztotožnit. Při posuzování stávajících záměrů na Rusové jsme byli ubezpečováni „odborníky“ že záměr krajinný ráz negativně neovlivní. Ti samí „odborníci“ se nyní v dalších hodnoceních se zaštiťují práce tím, že není již co zkazit. Ale napravit by to šlo. VTE jsou podle autora snadno odstranitelné, tak to udělejme a uveďme krajinu do původního stavu.Schválením dalších projektů v dané lokalitě se středně významný a negativní vliv na krajinný ráz, což autor sám připouští, stane vlivem na krajinu naprosto degradujícím, což je v přímém rozporu s §12 zákona 114/1992 Sb. Dikce zákona říká, že zásahy do krajinného rázu při umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování VKP, ZCHÚ, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Trváme na tom, že když znalec vyhodnotil vliv na krajinný ráz MKR Rusová jako významný až velmi významný, nelze tuto stavbu ze zákona realizovat.7) Záměr je lokalizován na poddolovaném území – dle Báňského úřadu není tato oblast dostatečně zmapována a záměr se může dostat do kolize se starými důlními díly, hrozí zde propady, jakož i znehodnocení historicky cenných artefaktů.8) Záměr je v kolizi s prvky ÚSES – ochrannou zónou NRBK - to sice autor připouští, aby obratem tuto kolizi bagatelizoval s tím, že investor bude postupovat vůči tomuto prvku ÚSES šetrně a přijme příslušná opatření k minimalizaci škod.9) V lokalitě záměru byly zjištěny některé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů uvedených v příloze vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Vzhledem k tomu, že jde vesměs o silně ohrožené druhy, autor upozorňuje na nutnost požádav o udělení výjimky z této ochrany. Jaká licoměrnost. Zde se naskýtá otázka, zda vůbec nějaké vyhlášky a zákony na ochranu přírody vytváříme, když kdokoli a kdykoliv požádá o výjimku, tak ji dostane bez ohledu, jestli chráněný druh vymře.Záměr se nachází velmi blízko PO Novodomské rašeliniště – Kovářská, kde hlavním předmětem ochrany je populace Tetřívka obecného a žluvy šedé. Pro OS je velkým zklamáním studie pana profesora Bejčka, který v závěru své práce záměr k realizaci doporučuje přes fakta, které v práci uvádí. V kapitole 3.1 PO Novodomské rašeliniště – Kovářská hodnotí jako záměrem dotčenou. V kapitole 4.2 na str. 20 uvádí jako potencionální riziko pro tetřívka o. možné střety s VTE, bariérový efekt vytěsnění habitatu a změna struktury habitatu. Rovněž pan profesor připouští, že ke kumulaci identifikovaných negativních vlivů (migrační bariéra, narušení či ztráta biotopu) může dojít výstavbou dalších VTE v dotčené oblasti hlavně severním směrem. CV době jeho hodnocení dobře věděl o stavu rozpracovanosti záměrů v dané lokalitě, a že VTE Podmilesy jsou součástí této kumulace a přesto záměr doporučuje. Právě drobení záměrů na malé části či etapy je taktikou investorů, aby hodnocení kumulací vlivů bylo co nejsložitější, zatímco jednotlivé drobné změny vypadají neškodně.


42


Pouze 2 VE záměru (VE 7 a VE 8) jsou v souladu s územním plánem obce Kryštofovy Hamry. V přípravě a v povolovacích procesech záměru musí být postupováno podle platné legislativy, tedy všechny VE, které by měly být povoleny, musí být v souladu s platným ÚP19.

V dokumentaci posouzení vlivů na ŽP jsou vyhodnoceny vlivy na povrchové a podzemní vody včetně navržených opatření k prevenci a vyloučení případných negativních vlivů. Tato problematika je zpracována standardně včetně výčtu dalšího legislativního postupu.

Dopravní obslužnost stavby bude po dobu výstavby prováděna po veřejné silniční síti. Při dopravě technologie VE se většinou jedná o automobilové soupravy s označením „nadměrný náklad“ a s celkovou délkou přesahující rozměr nejdelšího technologického prvku větrné elektrárny. Rovněž je třeba na staveniště dopravit těžkotonážní jeřáb pro sestavení dílů jednotlivých větrných elektráren. Investor pak musí do plánu organizace výstavby zpracovat detailní plán příjezdu nadměrných nákladů, dále musí zajistit povolení k přepravě nadměrného nákladu či vozidla. K tomuto povolení (dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění) je nezbytné rovněž zajištění souhlasu majetkových správců komunikací a souhlas příslušného orgánu Policie ČR.

Otázky týkající se hlukové zátěže a tím spojených vlivů na zdraví obyvatel řeším při vypořádání připomínek KHS a v podmínkách návrhu stanoviska. Při nesplnění těchto podmínek se investor vystavuje nebezpečí neudělení územního rozhodnutí, případně kolaudačního souhlasu.

Měření, která byla prováděna v ČR i zahraničí, neprokázala zvýšené hladiny infrazvuku ani nízkofrekvenčního hluku u větrných elektráren, v chráněném venkovním prostoru se předpokládají podlimitní emise.

Narušení krajinného rázu bývá u záměrů tohoto typu zpravidla nejproblematičtější. V české krajině, kde lze jen s obtížemi najít panorama nerušené nejrůznějšími stavbami, jako např. stožáry elektrického vedení, vysílače mobilních operátorů, nejrůznější zemědělské stavby, pozůstatky totalitní architektury, ale i např. billboardy podél komunikací, představují větrné elektrárny další, zatím poněkud nezvyklý prvek. Snad i proto je na větrné elektrárny dosud kladen důraz na „nenápadnost“ v krajině. Samozřejmě vliv větrných elektráren na krajinu je možno brát ze dvou hledisek – jednak VE posiluje technický a moderní ráz krajiny, na druhou stranu VE oslabuje její přírodní a původní charakter.

Jak je již uvedeno v předchozím textu, hodnocení vlivu na krajinný ráz, které bylo v dokumentaci včetně příslušné přílohy provedeno podle standardních metodik a s ohledem na definici krajinného rázu stanovenou v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je provedeno v zásadě korektně. Veškeré aspekty vlivů na krajinný ráz byly vyhodnoceny a jasně a srozumitelně shrnuty. Celkově považujeme hodnocení vlivů na krajinný ráz (viz příloha H.5) za kvalitně zpracované a dostatečné.

Při přípravě stavby bude proveden inženýrsko – geologický průzkum pro určení způsobu zakládání staveb VE. V rámci tohoto průzkumu bude proveden i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE. Průzkumem budou vyloučeny vlivy poddolování na stavbu, v případě pozitivních vlivů poddolování na základovou půdu bude stavba posunuta mimo hranici ovlivnění. IG průzkum bude předložen k odsouhlasení příslušnému báňskému úřadu.

Pro posouzení vlivů záměru VTE Podmilesy na ÚSES byla zpracována odborná studie (příloha H.9 dokumentace). Studii zpracoval RNDr. Obst, autorizovaný projektant ÚSES. Se závěry uvedenými ve studii lze souhlasit, posuzovaný záměr nemá negativní vliv na stabilitu, konektivitu ani celkovou funkčnost prvků ÚSES. Opatření pro zmírnění či eliminaci dílčích vlivů rovněž řeší dokumentace.

19 ÚP – Územní plán.


43


Ohledně chráněných druhů rostlin a živočichů si investor skutečně musí zažádat o udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů dle §56 zák. č. 114/1992 Sb. Dle uvedeného § příslušný orgán ochrany přírody projedná žádost a rozhodne o udělení výjimky přesně v souladu s výše uvedenou legislativou. Nelze předjímat rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak, jak je uvedeno ve vyjádření OS Krušno.

VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÁ K DOPLNĚNÍ DOKUMENTACE:

1. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem

Zn.: ČIŽP/44/IPP/1018266.003/12/ULL, 10. 9. 2012

Z hlediska ochrany vod nemá ČIŽP k výše uvedenému doplňku dokumentace žádné připomínky.

Vyjádření z hlediska ochrany přírody a krajiny:V doplňku dokumentace došlo k vypořádání připomínek ČIŽP vznesených ve vyjádření k oznámení a dokumentaci záměru takto:• K vlivu záměru na flóru a faunu vznesla ČIŽP připomínku k tvrzení, že základní inventarizační přírodovědný průzkum je zpracovaný v rozsahu biologického hodnocení. Dále ČIŽP namítala, že přiložený průzkum nesplňuje požadavky kladené na zpracování biologického hodnocení ve smyslu ustanovení § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn, a metodického pokynu MŽP k provádění biologického hodnocení, takto formulovaný název považujeme za zavádějící, a proto jsme nesouhlasili s touto formulací a požadovali průzkum dopracovat ve smyslu uvedeného metodického pokynu. Tento způsob vypořádání připomínky považuje ČIŽP za nedostatečný, neboť monitoring nelze považovat za kompenzační opatření a nijak neupřesňuje nekonkrétní opatření ke zmírnění vlivů na faunu a flóru uvedená na str. 98 dokumentace. • Připomínky vznesené k vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz se týkaly hodnocení záměru v kumulaci s dalšími uvažovanými VTE, kdy u záměru Větrného parku Chomutov je uveden počet 14 VTE, přitom souhlasné stanovisko bylo vydáno na 83 VTE. Požadovali jsme proto do hodnocení kumulativních vlivů zahrnout počet VTE odpovídající příslušnému stanovisku.S úvahou uvedenou v doplnění dokumentace se dle ČIŽP nelze ztotožnit, neboť nerespektuje stávající právní stav, tj. vydaná stanoviska EIA k předmětným záměrům v této oblasti. V žádném ze stanovisek k uvedeným záměrům (ULK 572, ULK 658 a ULK 690) není uvedeno, že by se jednalo o záměry nahrazující záměr VPCH (MZP028), navíc není zřejmé, z čeho vyplývá, že záměr VPCH bude realizován pouze v rozsahu uvedeném v úvaze autora HKR.• Další připomínka ČIŽP se týkala skutečnosti, že v území mezi Klínovcem a Blatnem tj. v úseku přibližně 35 km, je uvažováno s umístěním celkem 235 VTE, včetně stávajících 19 ks VTE na německé straně a 34 VTE na české straně Krušných hor. Nelze se proto ztotožnit se závěrem, že prakticky všechny kolizní situace z hlediska krajinného rázu včetně dotčení krajinných dominant jsou již vyvolány stávající situací na posuzované lokalitě a výstavba VTE Podmilesy žádné nové významnější vizuální kolize nezpůsobí, pouze některé zvýrazní.• Další připomínka se týkala závěru HKR, kdy umístění tohoto záměru v kumulaci s ostatními záměry a tím vznik oblasti několika desítek km² téměř souvisle vizuálně kontaminované stavbami větrných elektráren, případně stovek km² v navazujících oblastech, včetně kontaminace horizontu krušnohorského zlomového svahu je z hlediska celkové míry projevu na krajinný ráz hodnoceno jako mírně až středně negativní.Tato připomínka je vypořádána odkazem na existenci stávajících větrných parků a záměry dalších


44


větrných parků v řešeném území. S tímto přístupem se ČIŽP neztotožňuje a odkazuje např. na HKR zpracované doc. Skleničkou v dokumentaci EIA pro Větrný park Chomutov, kdy v závěru doporučuje uchovat uvnitř Krušných hor alespoň místy esteticky hodnotné enklávy prosté VTE v okruhu silné a zřetelné viditelnosti (7 km) a současně snížit efekt kompaktních skupin snížením počtu VTE.Tento přístup je dle názoru ČIŽP v souladu jak s platnou PÚRČR a ZÚRÚK, kde je vznesen požadavek na řešení překotné výstavby VTE v Krušných horách, se zákonem č. 100/2001 Sb., přílohou 4, bodem 3 části C i opakovaně vznášeným požadavkem ČIŽP zabývat se otázkou únosného zatížení dotčené oblasti.• Připomínka ČIŽP, že hodnocení ve svém závěru neodpovídá vyčerpávajícím způsobem na základní otázky dané ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn, tj. zda se jedná o činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu dotčeného území a zda umístěním záměru budou zachovány významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kulturní dominanty krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině, byla vypořádána s tím, že je neopodstatněná, neboť dle autora HKR ani v jednom z hodnocených území posuzovaný záměr nebude vizuálně degradovat nebo nevratně měnit žádnou ze základních hodnot krajinného rázu ve smyslu ust. § 12 ZOPK.Toto vypořádání neodpovídá na otázku, zda se jedná o činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu dotčeného území, navíc sám autor ve svém hodnocení uvádí, že záměr bude mít významný až velmi významný vliv na krajinný ráz. Dle ZÚRÚK lze za kulturní hodnoty kraje považovat také významné krajinné dominanty, výhledové body a pohledové osy včetně obzorové linie Krušných hor. ČIŽP se proto nemůže smířit s konstatováním, že záměrem v kumulaci s dalšími nedojde k vizuální degradaci kulturně historických dominant krajiny.

K otázkám biologického hodnocení jsem se vyjadřoval v předchozím textu posudku, požadavek zpracování je obsažen i v návrhu stanoviska. Rovněž problematiku kompenzačních opatření popisuji v komentáři ke stanovisku ČIŽP k dokumentaci včetně formulace podmínek v návrhu stanoviska.

Otázky vztahující se ke krajinnému rázu včetně kumulace vlivů na krajinný ráz jsou velmi obtížně řešitelné v rámci jednotlivého konkrétního záměru. Ze zpracované dokumentace včetně příloh a doplnění dokumentace, jakož i z jednotlivých vyjádření, z pasáží zabývajícími se krajinným rázem a množstvím připravovaných záměrů v bližším i vzdálenějším okolí, je více než zřejmé, že jednotné uchopení problematiky kumulace vlivů je obtížně řešitelné. To především s ohledem na skutečnost, že vytvořit záměr vybudování parku větrných elektráren, provést průzkum území včetně provedení procesu EIA, je procesně, organizačně a finančně pro investora poměrně jednoduché, ale provést první legislativně závazný krok pro povolení záměru, tedy umístit stavbu do území se všemi souvisejícími povinnostmi, je řádově obtížnější. Důkazem může být i skutečnost, že investorské záměry v území spolu vzájemně kolidují a jsou tedy prakticky nerealizovatelné. Z tohoto důvodu v posudku vyslovujeme, pro další přípravu realizace záměru, řadu podmínek, které jsou vztaženy ke konkrétním legislativním předpisům. Kumulaci vlivů ve všech aspektech doporučujeme vztáhnout na záměry, které jsou již legislativně umístěny do území.

Souhlasím s připomínkou ČIŽP zabývat se otázkou únosného zatížení dotčené oblasti. Nicméně tuto problematiku stěží vyřeší proces EIA jednotlivého záměru, tato problematika je úkolem územního plánování širší oblasti.

2. Občanské sdružení Krušno

11. 9. 2012

Námitky k doplňku dokumentace:1) Důvody k realizaci (str. 6/28) – otřepané klišé zpracovatele dokumentace – ČR se zavázala ke


45


zvýšení podílu výroby el. energie z OZE, to neznamená pouze z VTE, pro které nemáme podmínky. Z tabulky vyplývá, že podíl VTE je tak mizivý, že obětovat tomu přírodní bohatství naší země je zločin, navíc v rozporu s energetickou koncepcí vlády ČR. Že v r. 2011 byly instalovány pouhé 2 MW je logické. 2) str. 8/28 Závěry dokumentace – autor zde připouští významný až velmi významný vliv záměru na krajinný ráz (což samo o sobě je v rozporu s § 12 zákona 114/1992 Sb.) a zcela nepodloženě konstatuje, že v ostatních složkách ŽP se o významné vlivy nejedná. S tímto nelze souhlasit. Vliv na veřejné zdraví, faunu a floru, rozvoj oblasti, turistiky, podnikání, ceny nemovitostí atd. je jednoznačně negativní. Podmíněnost realizace získáním souhlasu dotčených obcí je rovněž irelevantní – autor dobře ví, že záměr není v souladu s ÚP obce Kryštofovy Hamry. 3) str. 9/28 – nelze souhlasit s tvrzením, že výsledky původního hodnocení (Obst &Obstová) jsou beze zbytku platné i v rámci aktualizované dokumentace. Zaprvé, příloha P.1. žádné aktualizované údaje nepředkládá, pouze arogantní trvá na původních závěrech. Rovněž vypořádání připomínek je naprosto nedostatečné, matoucí. V kapitole b) autor chce od namítajícího upřesnit konkrétní vizuální kolize s hodnotami KR způsobených pouze záměrem Podmilesy. Vzhledem k tomu, že v MKR Rusová je již instalováno 24 dalších VTE je tento požadavek naprosto mimo mísu. Výstavba každé další VTE zvyšuje negativní vliv na hodnoty KR jako jsou VKP, estetická hodnota krajiny, kterou jak autor připouští technizuje, je ve vizuální kolizi s kulturní dominantou kostela sv. Václava ve Výsluní z pohledové osy od příjezdu do Výsluní od Chomoutova, narušuje harmonické měřítko a vztahy v krajině, a v kumulaci s ostatními hodnocenými záměry spoluvytváří bariérový efekt narušující až stírající pohledové horizonty. Vzhledem k navýšení výšky tubusu z 80 ba 105 m, proti stávajícím VTE v MKR, se dostává do rozporu s textovou částí ÚP města Výsluní v části ZE 4. 4) K příloze P.2. – autor Ing. Stöhr – Požadavek KÚÚK uvedený na str. 3/28 doplňku pod číslem 2 zná na doplnění a přepracování hlukové studie s ohledem na zpracování aktuálního stavu hlukové zátěže v území, včetně přehledu měření hluku, provedení výpočtů pro nejnepříznivější stav (odrazivý terén). Toto vypořádání nelze v žádném případě akceptovat. Příloha žádné přepracování či dopracování vůbec neobsahuje. Z textu na straně 1 navíc vyplývá, že znalec neví, co vlastně hodnotí. Ačkoli se doplněk týká záměru VTE Podmilesy, znalec na této straně se vyjadřuje k záměru VTE Hájiště! Znalec vůbec nevyhodnotil v příloze uvedené námitky KHS, což považujeme za naprosto nepřijatelné. Nelze rovněž akceptovat, že požadavek na výpočet pro odrazivý terén je neoprávněný. 5) k příloze doplňku P.3.Biologický průzkum, protože nesplňuje podmínky § 67 zákona 114/1192 Sb. je najednou přírodovědný průzkum? Jak často se tito neomylní znalci mýlí? Který druh na základě jejich omylů opět vyhyne?Pan Ing. Ondráček pod odborným dohledem ochránce přírody Bc. Tejrovského ve vypořádání připomínky KÚÚK zjevně účelově nepíše pravdu. Přípomínku úřadu označuje jako irelevantní, protože vedení budoucích přístupových cest a tras kabelových vedení bylo součástí provedeného posuzování zájmového území a vlivy byly vyhodnoceny v příloze H.7.Rovněž s pouze následným monitoringem zaměřeným na chráněné druhy nelze souhlasit, protože v případě zjištěných vážných negativních vlivů na tyto by bylo jediné řešení odstranění staveb, což v tomto zkorumpovaném prostřední není reálné.Závěrem: OS musí konstatovat, že doplněk dokumentace k záměru VTE Podmilesy naprosto nedostatečně, nekompetentně vyhodnocuje vznesené připomínky jak KÚÚK, tak ČIŽP, a je křečovitou snahou protlačit záměr za každou cenu. S ochranou přírody a zdraví nemá tato EIA nic společného. Nevyhodnocení připomínek OS Krušno považujeme za diskriminační, a protože se tato situace vyskytuje opakovaně, podnikneme velmi tvrdé právní kroky.

Připomínky, způsoby vypořádání a navržené podmínky jednotlivých okruhů problematiky (hluk, přírodní fenomény včetně chráněných druhů, krajinný ráz, kumulace vlivů, kompenzační opatření i


46


následný monitoring) jsme v předchozím textu posudku popsali, zdůvodnili a následně je zapracováváme do návrhu stanoviska pro příslušný úřad – Krajský úřad Ústeckého kraje.

3. Obec Měděnec

Zn.:613/2012, 17. 9. 2012

Sdělujeme, že informace o doplňku dokumentace na „VTE Podmilesy“ ULK 681 byla zveřejněna dne 30. 8. 2012 a byla sejmuta dne 16. 9. 2012. Vzhledem k neustálému zvyšování počtu a výstavy větrných elektráren důrazně žádáme o regulaci počtu povolování VTE. Vzhledem k předložené dokumentaci dovolujeme výstavbu pouze 7 ks VTE. Vyšší počet velmi nepříznivě zasáhne do krajinného rázu našeho okolí. Stávající větrné elektrárny stojí v těsné blízkosti našeho katastru, v našem zájmu je regulovat co nejmenší počet nové výstavby.

Jedná se o vyslovení názoru Obce Měděnec.

4. Obec Kryštofovy Hamry

25. 9. 2012

Obec Kryštofovy Hamry jako dotčený územní samosprávný celek, zveřejnila dne 30. 8. 2012 doplňkovou dokumentaci k záměru VTE Podmilesy. Tato dokumentace byla sejmuta z Úřední desky dne 14. 9. 2012.Obec Kryštofovy Hamry tímto zároveň oznamuje, že k zveřejněné dokumentaci nemá připomínky a se záměrem „VTE Podmilesy“ souhlasí.

Bez připomínek.

5. Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství

4. 10. 2012

Návrh monitoringu nebyl ve skutečnosti doplněn. Jde jen o prohlášení, nikoliv o skutečný návrh. Chybí údaje o četnosti pozorování, vymezení monitorované plochy, volba a popis monitorovacích metod tak, aby byly reprodukovatelné a výsledky byly do budoucna vzájemně porovnatelné mezi jednotlivými farmami a parky.Za velký problém považujeme kumulativní hodnocení souvisejících záměrů. Je to pro autory dokumentace zřejmě nepřekonatelný metodologický problém. Zdá se, že platí pravidlo, že posuzovaný záměr se jeví autorizovaným osobám vždy jako únosný, přičemž vždy předpokládají odpovědnost za celek u těch ostatních. Při rostoucím počtu větrných parků v daném území však není možné připustit postup, aby nově příchozí chápali kumulaci jako posouzení vlastního (neškodného) záměru s okrajovými výstupy ostatních. Pro pozdější zájemce o výstavbu by mělo platit, že se nejprve důkladně seznámí s předchozími podklady a studiemi a zodpovědně zváží všechny možné kolize, ke kterým za


47


různých stavů může dojít. To platí jak třeba pro úvahy o šíření hluku a hodnocení výsledné hlukové situace, tak pro život a výskyt ohrožených druhů, protože jejich území se může stát nevratně nepoužitelným. Z těchto úvah by pak měly vzejít návrhy na kontrolní měření, regulaci a monitoring. Závěrem konstatujeme, že u tohoto záměru jsme se poprvé setkali více než s doplňováním dokumentace, s rozvíjením polemické argumentace autorů studií s předkladateli připomínek a požadavků. Smysl však má doplňovat dokumentaci o chybějící údaje, nikoli o repliky v diskusi.

Souhlasím s názorem, že jsem se zde setkal spíše s polemikou než s doplňováním konkrétních otázek, proto jsem do návrhu stanoviska zapracoval řadu podmínek, které musí investor / oznamovatel záměru splnit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí nepovolení, případně omezení záměru.

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Posuzovaný záměr „VTE Podmilesy“ představuje výstavbu osmi větrných elektráren v území vykazujícím využitelný energetický potenciál větru v České republice, v Ústeckém kraji.

Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci a při respektování opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vycházejících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění lze konstatovat, že záměr je přijatelný. Za předpokladu realizace požadovaných opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, zejména opatření souvisejících s ochranou přírody nebude mít posuzovaný záměr neúnosné nepříznivé vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Životní prostředí jako celek nebude ovlivněno nad únosnou míru.

Vlivy na krajinný ráz a hlukovou zátěž jsou ze všech uváděných vlivů nejvýznamnější, nicméně, na základě zpracované dokumentace včetně odborných příloh, jsou dle zpracovatele posudku akceptovatelné.

Jak je patrné z předchozího textu, na investiční záměr „VTE Podmilesy“ není jednotný a jednoznačný názor ani mezi odborníky na jednotlivé složky životního prostředí. Ochránci přírody a krajiny preferují zachování krajinného rázu, technicky zaměření odborníci v oblasti životního prostředí vnímají více přínosy technického řešení zamýšlené investice a preferenci alternativního zdroje energie.

Vzhledem k multifunkčnímu využití krajiny, k politice podpory využívání obnovitelných zdrojů energie ve světě i v ČR a vzhledem k potřebě akcí zavádějících realizaci principu trvalé udržitelnosti považuje autor posudku EIA investiční akce využívající obnovitelné zdroje energie za pozitivní. Jak však ukazují zkušenosti, kvantifikace jejich komplexních vlivů a provedení závěrečného hodnocení přínosů a rizik pro životní prostředí a veřejné zdraví je velmi obtížná právě pro vnímání a posuzování jednotlivých rysů krajinného rázu, subjektivní pocity v oblasti vnímaní rizika a v oblastech přírodně hodnotných i pro potřebu ochrany území.

Dokumentace byla posouzena podle požadavků § 9 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, v rozsahu přílohy č. 5 tohoto zákona a po zvážení všech výše uvedených skutečností vyjadřuji doporučení realizovat záměr

VTE Podmilesy


48


za podmínky přijetí a splnění všech navržených opatření.

VII. NÁVRH STANOVISKA

Krajský úřad Ústeckého krajeOdbor životního prostředí a zemědělství

Velká Hradební 3118/48400 02 Ústí nad Labem

Č.j.: V Ústí nad Labem, dne:Vyřizuje:Vyřizuje: Ing. Jiří Mareček, CSc., tel.: 475 657 144e-mail: [email protected]

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ÚSTECKÉHO KRAJEpodle ust. § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění

pozdějších předpisů.

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE


49



1. Název záměruVTE PODMILESY

2. Kapacita (rozsah) záměru

Posuzovaným záměrem je novostavba farmy větrných elektráren v počtu 8 věží o výkonu 2 – 3 MW (dle použitého typu) a dále i navazující infrastruktury (úprava a stavba 2.699 m obslužné komunikace, pokládka 5.144 m kabelové trasy o napětí 22 kV) situované na území vrcholové partie Krušných hor, v k.ú. Rusová, jižně od přehrady Přísečnice, v prostoru vymezeném ze severu a východu komunikací č. 224, z jihu lesním porostem na Podmileské výšině a ze západu komunikací č. 223 vedoucí z obce Měděnec směrem na Vejprty.

Celou lokalitu protíná železniční trať a rozděluje posuzovanou lokalitu na dvě části (část A, lok. Rusová – „nad tratí“ a část B, lok. Podmilesy – „pod tratí“). Výstavba VTE se uskuteční v k.ú. Rusová na pozemcích p.č. 2050/1, 2040, 1877/1 a 1797.

Věže budou o výkonu 2 (3) MW, výšce tubusu 105 nebo 108 m (dle vybrané technologie), velikosti rotoru 82 m a celkové výšce max. 149 m (dle zvoleného typu). V současné době přicházejí do úvahy tyto typy:

ENERCON E82 2 MW, Vestas V90 2 (3) MW.

Souhrn: 8 ks VTE o celkovém jmenovitém výkonu 2 (3) MW, 2.699 m nových obslužných komunikací, 5.144 m kabelového vedení o napětí 22 kV, dočasná stavba na dobu 25 let.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: ÚsteckýObec: Kryštofovy HamryKat. území: Rusová

4. Obchodní firma oznamovatele

EP Renewables, a.s.Pobřežní 297/14186 00 Praha 8 - Karlín

5. IČ oznamovatele:

275 673 20

6. Sídlo oznamovatele:

EP Renewables, a.s.Pobřežní 297/14,186 00 Praha 8 - Karlín

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ


50


1. Oznámení

Oznámení zpracoval Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 (prodlouženo dne 4. 2. 2011 č.j. 6741/ENV/11), Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, 436 01 Litvínov.

Závěr zjišťovacího řízení: 27. 1. 2011

2. Dokumentace

Dokumentaci zpracoval Mgr. Luboš Motl, držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 (prodlouženo dne 4. 2. 2011 č.j. 6741/ENV/11), Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, 436 01 Litvínov.Datum předložení: 12. 2011Na základě obdržených vyjádření k dokumentaci včetně doporučení zpracovatele posudku byla s odkazem na znění § 8 odst. 5 zákona dokumentace krajským úřadem vrácena dne 6. 3. 2012 k doplnění.Datum předložení doplněné dokumentace: 15. 8. 2012

3. Posudek

Posudek zpracoval Ing. Aleš Calábek, MBA, držitel autorizace č. 47266/ENV/11, č. osvědčení 8939/1302/OPVŽP/96, platnost do 31. 12. 2016, Dolany 570, 783 16 DolanyDatum předložení: 23. 11. 2012

4. Veřejné projednání

Předmětem veřejného projednání byla dokumentace, její doplnění, posudek a vyjádření k nim obdržená ve smyslu zákona č.100/2001 Sb., v průběhu procesu EIA.Datum a místo veřejného projednání: ……….. od …. hodin v ………………………..

5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti

Výše uvedený záměr Výstavby VTE Podmilesy podléhá procesu podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon).

Dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., bylo provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a zda bude nutné jej dále posuzovat dle uvedeného zákona. Příslušný úřad dospěl k závěru, že předložené oznámení záměru zpracované podle a v rozsahu přílohy č. 4 k zákonu je nutné dopracovat, a že záměr bude dále posuzován podle citovaného zákona.

Oznámení záměru i dokumentace byly zveřejněny a předloženy dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům, v úplném souladu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění.

Zpracovaný posudek byl řádně zveřejněn dopisem ze dne ………. zn. …………… a zainteresované subjekty a veřejnost byla vyzvána k podávání připomínek v zákonné lhůtě.

Vlivy záměru „VTE Podmilesy“ na životní prostředí byly posouzeny ze všech podstatných hledisek.

Podrobně jsou výsledky veřejného projednání specifikovány v zápisu z veřejného projednání č.j.: ……… ze dne ………

6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta


51


Vyjádření obdržená k dokumentaci:

1. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad LabemČ.j.: KHSUL 719/2012, 7. 2. 2012

2. Rada Ústeckého krajeUsnesení č.31/96R/2012, 8. 2. 2012

3. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad LabemZn.: ČIŽP/44/IPP/1018266.002/12/ULL, 7. 2. 2012

4. Městský úřad Kadaň, Odbor životního prostředíČ.j.: MUKK/1183/2012, 30. 1. 2012

5. Obec MěděnecZn.: 13/2012, 24. 1. 2012

6. Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství16. 1. 2012

7. Občanské sdružení Krušno28. 1. 2012

Vyjádření obdržená k doplnění dokumentace:

1. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem Zn.: ČIŽP/44/IPP/1018266.003/12/ULL, 10. 9. 2012

2. Občanské sdružení Krušno11. 9. 2012

3. Obec MěděnecZn.:613/2012, 17. 9. 2012

4. Obec Kryštofovy Hamry25. 9. 2012

5. Krajský úřad Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství4. 10. 2012

III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU

1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti.

Záměr byl posouzen z pohledu ovlivnění životního prostředí s použitím současných metod posuzování vlivů staveb tohoto druhu na životní prostředí. Byly posouzeny jednotlivé výstupy použitého typu stavby a technologie do životního prostředí, včetně současné environmentální zátěže.

Na základě celkového posouzení bylo konstatováno, že navržené řešení je ve většině potenciálních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví z hlediska ekologické únosnosti přijatelné a ekonomicky realizovatelné. Předpokládané vlivy se mohou projevit v emisích hluku během provozu a


52


v přechodné dopravní zátěži okolních komunikací v období výstavby. Očekává se určité ovlivnění bioty a ovlivnění krajinného rázu v rozlehlé oblasti. Posouzení vlivů na krajinný ráz, vyhodnocení přírodovědných průzkumů, hodnocení hlukové situace v území a posouzení vlivů na veřejné zdraví bylo posouzeno specialisty v jednotlivých oborech.

2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí.

Technické a technologické řešení a rovněž v dokumentaci navržený způsob provozování VTE odpovídá požadovanému nejvyššímu stupni ekonomicky realizovatelných pokrokových technologií a způsobů provozování, které jsou za účelem omezení emisí do jednotlivých složek životního prostředí prakticky ověřeny jako nejlepší dostupné techniky – BAT.

V současném stavu rozpracovanosti projektové dokumentace nebyly shledány nedostatky, či rozpory s příslušnými zákony, vyhláškami, normami a předpisy. Navržené koncepční, technické a technologické řešení stavby odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů srovnatelných se stavbami podobného typu nejen na území České republiky, ale i v ostatních členských zemích Evropské unie.

3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí.

Příslušná opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vycházející z procesu posuzování vlivů na životní. Uvádíme jejich výčet:

Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace: V projektové dokumentaci musí být specifikovány prostory pro shromažďování zejména

nebezpečných odpadů a případně ostatních látek škodlivých vodám v souladu s platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství a ochrany vod. Zde musí být upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby a provozu, jejich množství a předpokládaný způsob využití, respektive nakládání s nimi. Dále musí být smluvně zajištěno odstranění odpadů se subjekty oprávněnými k této činnosti.

V rámci územního řízení musí být předložena příslušné KHS k odsouhlasení aktualizovaná hluková studie, do které je nutno zapracovat následující podmínku:Z důvodu zhodnocení vlivu hluku na stávající obytnou zástavbu a kalibrace výpočetní simulace daného území, je nutno provést autorizované měření stávajícího hlukového pozadí. Výpočty hlukové zátěže v této aktualizované hlukové studii budou konfrontovány s výsledky měření hlukového pozadí.

S ohledem na vývoj technického řešení větrných elektráren a např. i zvyšování instalovaného výkonu musí investor, na základě konečného výběru konkrétního typu a výkonu větrných elektráren, v rámci projektové dokumentace pro stavební povolení, aktualizovat hlukovou studii s doložením splnění příslušných hygienických limitů podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Pro ověření predikovaných ekvivalentních hladin akustického tlaku bude, ve zkušebním provozu větrných elektráren (před vydáním kolaudačního souhlasu), provedeno u nejbližší obytné zástavby autorizované kontrolní měření hluku k prokázání souladu reálného stavu s příslušnými hygienickými limity stanovenými v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto měření musí být před vydáním kolaudačního souhlasu předloženo příslušné KHS pro odsouhlasení.


53


V rámci inženýrsko-geologického průzkumu bude proveden i průzkum na výskyt nezavalených důlních prostor v podloží základových konstrukcí jednotlivých VTE.

Před vydáním územního rozhodnutí pro záměr VTE Podmilesy je nutno zpracovat přírodovědný průzkum dotčených pozemků a zpracovat písemné hodnocení vlivů zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy, tedy biologické hodnocení dle §67 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, které bude sloužit jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody. Biologické hodnocení bude zpracováno podle § 18 Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v platném znění.

Biologické hodnocení bude obsahovat i návrh monitoringu. Bude zpracován detailní monitoring včetně návrhů jeho provádění – četnosti pozorování, vymezení monitorovací plochy, zdůvodnění volby a popisu monitorovacích metod tak, aby výsledky byly do budoucna vzájemně porovnatelné mezi jednotlivými farmami a parky.

Investor je povinen na svůj náklad realizovat případná přiměřená náhradní opatření k ochraně přírody. O rozsahu a nezbytnosti těchto opatření rozhodne, i na základě zpracovaného přírodovědného průzkumu a biologického hodnocení, orgán ochrany přírody.

V dalších stupních projektové dokumentace záměru musí být zpracován detailní projekt, který bude řešit kompenzační opatření záměru, např. způsob kosení travnatých ploch v okolí zájmového území, provedení výsadby, která bude vytvářet např. vhodný biotop pro živočichy, revitalizaci prvků ÚSES v okolí (výsadbu dřevin provádět min. 500 m od VE), atd. Tato kompenzační opatření budou navržena se souhlasem majitelů dotčených pozemků, odsouhlasena s příslušným orgánem ochrany přírody a zrealizována na náklady investora.

Jako přílohu k žádosti o vydání územního rozhodnutí musí investor (žadatel o ÚR) předložit příslušnému stavebnímu úřadu k posouzení situaci na podkladu katastrální mapy s přesným umístěním jednotlivých větrných elektráren daného záměru v souřadnicovém systému S-JTSK. Na situaci musí být rovněž vyznačeny všechny větrné elektrárny, na které již bylo územní rozhodnutí vydáno (které již byly legislativně „umístěny“ do území), s vyznačením vzdáleností mezi jednotlivými věžemi větrných elektráren. Předložením této situace prokáže investor technickou proveditelnost záměru, situace bude rovněž sloužit jako podklad pro příslušným úřadům předkládané odborné studie.

Opatření realizovaná v době výstavby VTE:Při výstavbě větrných elektráren (a dalších navazujících zařízení, jako jsou komunikace, kabelové přípojky, základy staveb) bude nutné dodržovat efektivní pracovní postupy (použití vhodných nákladních automobilů, a to z hlediska objemů nákladu i z hlediska spotřeby paliv) a správnou organizaci práce, aby nedocházelo k nadbytečným emisím výfukových plynů od stavebních mechanismů a nákladních automobilů. Při téže činnosti aby nedocházelo k nadměrnému zvýšení hlučnosti v okolí zájmových obcí, eventuelně k haváriím stavebních mechanismů. Tato omezení budou v kompetenci stavebních firem realizujících záměr a jako taková budou zapracována do POV stavby včetně příslušných řádů pro stavbu (požární, bezpečnostní…). Investor zajistí po celou dobu výstavby větrného parku dodržování environmentálních zásad. Technická opatření budou koncipována jako eliminační, minimalizační a preventivní. Za nejdůležitější opatření v době výstavby považujeme:

precizní provedení všech stavebních a montážních prací, dokonalá technologická a pracovní kázeň na všech úsecích zvolené technologie,

pravidelné důkladné kontroly a precizní provádění údržby a případných oprav celého technologického celku,

manipulační plochy u jednotlivých elektráren budou vybudovány jako zpevněné plochy, ke zpevnění štěrkem bude použit původní přírodní materiál,

jednotlivé obslužné komunikace budou zbudovány ze zpevněného štěrku, bude použit přírodní materiál původem z posuzované oblasti,

při výkopových pracích bude dbáno na minimální zábor kolem výkopu, vykopaný materiál bude


54


použit zpět na zásyp – nesmí být požadován jeho odvoz na skládku. v okolních porostech, zvláště pak v lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin nebude

vjížděno žádnou technikou a nebudou zde zřizována zařízení staveniště ani deponie výkopů,

Opatření na úseku vody:V zájmu minimalizace negativních vlivů předmětné stavby bude nezbytné zabezpečit:

řádnou technologickou přípravu všech procesů, učinit veškerá dostupná opatření cílená k tomu, aby v žádném případě nemohlo dojít ke kontaminaci vody především látkami ropného charakteru,

dodržovat zákaz mytí strojů, zařízení a motorových vozidel a čištění jejich součástí naftou a jinými látkami škodlivými vodám,

běžnou údržbu, drobné opravy, doplňování pohonných hmot a olejových náplní skříní provádět zásadně v předem připraveném prostoru na manipulační ploše k tomuto účelu určené a konstruované dle platných předpisů staveniště vybavit potřebným množstvím sorbetů ropných látek (např. DN 1 Adsodan Plus, CHEZACARB atd.),

veškeré odpady, především pak ropného původu a jim podobné, likvidovat smluvně, u subjektů k tomu oprávněných a vybavených příslušnými prostředky a zařízením v souladu se zák. č. 185/2001Sb., v platném znění.

Opatření na úseku ovzduší: prašnost bude negativně působícím faktorem především v době výstavby. V tomto období bude

nutné zaměřit pozornost především na řádné zakrytí (zaplachtování) přepravovaných stavebních materiálů a surovin, jež vykazují sklony k prášení a udržovat příjezdové komunikace v naprosté čistotě,

v případě potřeby zvlhčovat povrch staveniště a příjezdové komunikace a zamezit tak prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků.

plynné emise budou mírně negativně působícím faktorem. V rámci prevence, eliminace a kompenzace jejich účinků bude třeba zaměřit pozornost zejména na:o udržování dokonalého technického stavu motorů všech vozidel, stavebních strojů, zařízení

a dalších mechanizmů,o dokonalou organizaci práce vylučující zbytečné přejezdy dopravních prostředků, stavebních

strojů a zařízení a běh jejich motorů naprázdno, z hlediska environmentálního charakteru záměru je nutné, aby i celý proces výstavby probíhal

pokud možno za nejpřísnějších ekologických podmínek. Z tohoto důvodu musí technická zařízení využívající spalovacích motorů splňovat emisní normu EURO 3, popř. EURO 4, 5.

Opatření na úseku fyzikálního prostředí: během celého období výstavby bude nutné minimalizovat technologickou hlučnost účelným

rozmisťováním stavebních strojů a zařízení s ohledem na útlum hluku vzdáleností, Vhodnou organizací nasazení jednotlivých stavebních strojů a zařízení omezením doby nasazení

zdrojů hluku na dobu nezbytně nutnou tvorbou překážek šíření hluku pracovní obsluhu zdrojů hluku vybavit odpovídajícími a předepsanými ochrannými prostředky,

Vhodná opatření bude nutné v přiměřené míře použít i na příjezdových trasách. Projektová dokumentace bude obsahovat konkretizaci nasazení veškeré stavební technologie a dopravních prostředků, včetně jejich vlivů na hluk a čistotu ovzduší.

Opatření na úseku horninového prostředí a půdy: nově budovaná cesta i manipulační plocha budou vysypány kamenem místního původu, čímž bude

zabráněno změnám v zastoupení půdních živin a pH půdy, po ukončení výstavby bude manipulační plocha a nově postavený úsek cesty opětovně upraveny

původně odebranou zeminou, částečně i odebraným travním drnem. Nově zbudovaná cesta vedoucí k VTE bude ponechána pro potřeby údržby,

plochy dotčené výstavbou, které nebudou vyjímány ze ZPF, budou následně uvedeny adekvátními


55


zemědělskými pracemi do původního stavu, vrstva ornice odstraněná během stavebních prací z pozemků, které budou vyňaty ze ZPF, bude

uložena na deponie a bude s ní nakládáno v kontextu s doporučením místně příslušného odboru životního prostředí a zemědělství. Předpokládá se rozhrnutí na okolní pozemky. Část podorniční půdy bude po ukončení stavebních prací rozprostřená zpět nad základovou desku,

případné kontaminované stavební materiály nebo půdy budou likvidovány v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., v platném znění,

eliminovat zbytečné přejezdy techniky po nezpevněných cestách a četnost přejezdů zohlednit vzhledem k atmosférickým podmínkám (podmáčení při silných deštích apod.).

Opatření na úseku fauny a flóry:

stanovit biologický dozor, který bude dohlížet na dodržování požadovaných podmínek a který provede případně požadované transfery,

podzemní kabelová přípojka povede pod zemí, aby v popisované lokalitě se zachovaly fragmenty biotopů. Při její realizaci bude přítomen odborně způsobilý dozor, dohlížející na její vhodné trasování a provádění výstavby,

technika a nástroje používané při realizaci záměru budou před začátkem prací očištěny s cílem zabránit rozšíření diaspor nepůvodních druhů rostlin,

nebude vjížděno technikou do okolních porostů a nebudou zřizovány žádné deponie vykopaného materiálu, to se týká zejména lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin,

po dvou letech od výstavby bude proveden botanický průzkum s cílem zjistit, zda se na ovlivněných lokalitách (v okolí nové cesty, podzemní kabelové přípojky atd.) nenachází nepůvodní invazní druhy rostlin. V případě potvrzení jejich výskytu bude zajištěna jejich likvidace,

stavební práce doporučujeme provádět mimo období hnízdění ptáků, při úpravách stávajících polních cest bude možné rozšířit původní cestu pouze na jednu stranu

cesty, a to z toho důvodu, aby byly co nejméně narušeny již stávají biotopy. Cesty budou budovány z materiálu krušnohorského původu,

z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti (KINGSLEY & WHITTAM 2001) je třeba preferovat přerušované červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu.

světelná zařízení budou ze stran zastíněna, čímž bude omezena jejich viditelnost ze země, z důvodu delšího časového odstupu od provedeného biologického průzkumu a zahájením

stavby se doporučuje, aby před zahájením prací byl v místech výstavby proveden ověřovací biologický průzkum.

Opatření realizovaná při provozu VTE:

Ochrana krajinného rázu: Zachovat a udržovat celoplošný standardní matně šedý nátěr VE, bez jakýchkoliv barevných

doplňků, reklamních nápisů apod., s případnou výjimkou prvků, zajišťujících bezpečnost leteckého provozu dle specifikace ÚCL a MO C ̌R (resp. příslušné VUSS);

zachovat hladké linie větrných elektráren, bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, kabelů apod.;

související technické příslušenství (trafostanice apod.) umístit bud ̌ do tubusů elektráren, nebo do typizovaných objektů řádově metrových rozměrů při patách věží;

přípojné elektrické vedení řešit přednostně jako podzemní kabelové; stanoviště větrných elektráren neoplocovat; na stožáry větrných elektráren nebudou umisťovány žádné reklamy ani reklamní poutače, další možnost snížení vizuálního vlivu stavby bude řešeno v úpravách instalovaného světelného

leteckého zabezpečovacího zařízení: instalované světelné letecké překážkové značení je možno


56


jednak vybavit softwarem, schopným přizpůsobit svítivost SLPZ aktuálnímu jasu oblohy, jednak stínítkem, snižujícím (případně zcela eliminujícím) vyzařování ve vertikálních úhlech < –1° za současného dodržení minimální svítivosti, požadované Předpisem L14 pro úrovně –1° a ±0° (příslušné řešení je nutno odsouhlasit s ÚCL a příslušnou VUSS).

Ochrana zdraví obyvatelstva, ekologická výchova: Nutnost zabezpečení informovanosti obyvatelstva před možným odpadem námrazy pod VTE

při spouštění rotoru – vhodnost umístění informačních tabulí se základními charakteristikami technologie, režimem provozu a s popisem významu pro ŽP (nutnost umístění tabule v dostatečné vzdálenosti od VTE, doporučujeme cca 100 m).

Umístění informačních tabulí s údaji o VTE aj. (turistika).

Vliv na hlukovou situaci: Udržovat technologická zařízení v perfektním technickém stavu tak, aby nemohlo docházet

ke zvýšení hlučnosti provozu VTE. V případě prokázání překročení hygienických norem (při měření ve zkušebním režimu) omezit

výkon tak, aby normy byly dodrženy.

Opatření ke zmírnění vlivů na faunu a flóru: Rizikovým momentem může být zvýšení cykloturistických aktivit na nově budovaných

komunikacích. Z tohoto důvodu bude potřeba na vybraných lokalitách zajistit přístupové trasy tak, aby nebylo možno na tyto vjíždět automobily, resp. zde bude vhodné informačními cedulemi upravit režim pěšího přístupu a vjezd na kolech.

Pro kompenzaci možného negativního vlivu VTE je možné navrhnout, aby byly vhodným způsobem koseny některé travnaté plochy v okolí zájmového území, kde je tato péče vyžadována, respektive které jsou koseny nevhodným způsobem ve vegetačním období.

Vhodným opatřením je i nová keřová výsadba zabraňující erozi a vytvářející vhodný biotop pro živočichy. Veškerá případná opatření je doporučeno realizovat ve větší vzdálenosti od VTE (min. 500 m).

Je také vhodné upozornit na fakt, že velké části prvků ÚSES jsou nefunkční. Lze uvažovat o realizaci odpovídající části těchto koridorů.

Po uvedení větrných elektráren do provozu provádět pravidelný monitoring vlivů VE na ptáky a netopýry po dobu min 5 let po uvedení VE do provozu. Podmínky zpracování – viz Popis opatření realizovaných v průběhu zpracování projektové dokumentace.

4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí

V dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí bylo uvažováno s jednou aktivní variantou s tím, že co se týká technického řešení provedení záměru, lze uvažovat o třech možnostech. Prakticky se jedná o dvě varianty – buď realizovat větrné elektrárny typu Enercon E82 o výšce tubusu 108 m nebo VE typu Vestas V90 o výšce tubusu 105 m.

5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci a k posudku

Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „VTE Podmilesy“ na životní prostředí, která jsou předmětem řešení posudku o vlivech uvedeného záměru na životní prostředí, jsou vypořádána v příslušné kapitole posudku. V tomto stanovisku jsou zapracovány podmínky a požadavky, které byly formulovány i na základě připomínek v těchto vyjádřeních.


57


Všechna obdržená vyjádření jsou archivována na Krajském úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství.

6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru

Na základě „oznámení“, „dokumentace“, „posudku“, „veřejného projednání“ podle §9, odst. 9, vyjádření k nim uplatněných a doplňujících informací vydává Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí

SOUHLASNÉ STANOVISKO

k záměru

„VTE Podmilesy“.

Zdůvodonění:

Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci a při respektování opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vycházejících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění, lze konstatovat, že realizace záměru je možná za dodržení kompenzačních a minimalizačních opatření.

Závěrem lze konstatovat, že navrhovaný záměr včetně kompenzačních opatření se svým rozsahem pohybuje v mezích ekologické únosnosti dotčeného území.

Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

POUČENÍStanovisko není rozhodnutím podle zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů a nelze se proti němu odvolat.Platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání a může být na žádost oznamovatele prodloužena o 5 let, a to i opakovaně, pokud oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů.

Datum vydání stanoviska:

Otisk razítka příslušného úřadu:

Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:


58


Datum zpracování posudku: 11 / 2012

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: Ing. Aleš Calábek, MBA

Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce,tel.: 774 579 973

Podpis zpracovatele posudku: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Autorizace ke zpracování posudku:

Zpracovatel: Ing. Aleš Calábek, MBA, autorizace č. 47266/ENV/11osvědčení podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb., resp. podle § 19 zák. č. 100/2001 Sb.,č.j. 8939/1302/OPVŽP/96

,


59

Date post:	25-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

GHC · Web viewAleš Calábek, MBA, který je autorizovanou osobou dle zákona č. 100/2001 Sb. o...

Documents