Gliese 2/2012

GL IESEasopis oexoplanetch aastrobiologii

slo 2/2012 Ronk V

asopis Gliese pin 4krt ron ucelen informace zoblasti vzkumuexoplanet, protoplanetrnch disk, hndch trpaslk aastrobiologie.Gliese si mete sthnout ze strnek asopisu, nebo si ho nechat zaslatemailem (vce na www.exoplanety.cz/gliese/zasilani/).

Petr Kubalawww.exoplanety.cz/gliese/[email protected] BeranMichal Hlavat, ScribusPetr Valach, Mikul Ptoprst31. bezna 20129. dubna 2012~ 9. ervence 20121803-151X

GLIESE 2/2012Vydavatel:Web:E-mail:

Jaz. korektury:Nvrh layoutu:Nvrh Loga:Uzvrka:Vylo:Dal slo:ISSN:

3 Gliese 2012 | www.exoplanety.cz/gliese/ GLIESE

vodnkTma: Exoplanety u trojhvzd: normln super-rychlZe svta exoplanet

Evropa dojela na patnou PR politiku, objev roku vyfoukli AmerianiBeta Pictoris b: 8 let pozorovn obhu exoplanetyVce ne 50 exoplanet bylo promeno dky Rossiterov-McLaughlinovefektuNali astronomov prstenec exoplanety?Nezvisl tm potvrzuje: Fomalhaut b neexistuje!Obrzek: zpad slunce na nejznmj exoplanetVe kterm souhvzd je nejvce exoplanet?Nadenci se sloili na nalezen exomscVesmrn kdyby: v Gliese 581 se ivot po planetch neroznLe kl k exoplanetm uvnit Slunen soustavy?Dalekohled Herschel se podval na disk u hndho trpaslkaesko-slovensk objev: exoplanety ovlivuj chromosfru hvzdyVzan rotace a obyvatelnost planet u ervench trpaslkV obyvatelnch oblastech ervench trpaslk jsou destky miliardexoplanetLovci exoplanet

Podrobnosti o lovci planetrnch porodnicNASA zveejnila podrobnosti o kandidtech, kter objevil KeplerAstrobiologie

ESO objevila ivot na Zemi, pomohl MscSlunen soustava

Led na MerkuruSeismick aktivita souasnho Marsu

OBSAH

569911

1314151618181920232424262828293232343435

GLIESE slo 2/2012 | ronk V4

Dv tve psench dun na povrchu TitanuNov exoplanety: radiln rychlosti

RR Cae b: dal exoplaneta u dvojhvzdy?HIP 11952: jeden z nejstarch planetrnch systm v Galaxii?GJ 433: zajmav planeta na vzdlen drzeNov exoplanety: tranzitn fotometrie

HAT-P-34 b: hmotn planeta na vstedn drzeHAT-P-38 b: dvoje SaturnuNov exoplanety: tranzitn fotometrie - Kepler

Kepler objevil 26 novch exoplanetAmati objevili dv nov exoplanetyKOI-13 b: masivn exoplaneta, kter deformuje svou hvzduKOI-284: nael Kepler opravdovou planetrn rodinu?Kepler nael exoplanety men ne Zem usestry Barnardovy ipkyKepler-16, Kepler-34 a Kepler-35: Tatooine zHvzdnch vlek tikrtjinakSituace na trhu

37393939414242434444464747485052


vodnkUplynul ti msce byly pedevm ve znamen dn vexoplanetrnm zkulis. Po uzvrce tohoto sla pila zprvao prodlouen mise dalekohledu Kepler, kter by ml naheliocentrick drze vydret do fisklnho roku 2016 a tovetn, co znamen nkdy do podzimu 2016.Amerian vyfoukli zajmav objev exoplanety GJ 667 C csvm evropskm kolegm a tm Keplera zveejnil podrobnjinformace o dosud nalezench kandidtech. David Kipping ajeho kolegov mezi tm rozjdj hledn exomsc. Uvidme,jak si v tto oblasti povedou a zda se nm bhem ptch dvou,t let zrod nov, plnohodnotn obor.

PK

Tituln strnka: Zpad slunce nebo spe slunc na exoplaneta GJ667 C c, kter obh okolo ervenho trpaslka v obyvateln oblasti.Matesk hvzda je soust trojhvzdy. Credit: ESO/L. Calada


Sedte doma na pohovce, sledujete televizi a cpete se brambrky. Vtom vsnkdo okikne, e mte mlo pohybu. To ale nen zase tak docela pravda, nebovteoretick rovin (kter ovem kila dol neshazuje) se pohybujete vce nedost. Zem se ot kolem sv osy, obh okolo Slunce, kter samo obh okolojdra Galaxie. jen nae planeta se okolo Slunce pohybuje rychlosti 30 km/s, coje asi 108 000 km/h. Mete se to zdt hodn, ale horc Jupiteisobnou doboujen vdu destek hodin, obhaj okolo svch hvzd jet podstatn rychleji.Podle simulac vak mohou existovat planety, pohybujc se vesmrem rych-lost a 48 milion km/h nebo tak 13 300 km/s! To jsou 4% rychlosti svtla!U vroce 2005 nalezli astronomov hvzdu, kter dodala impuls supermasivnern dra vcentru Galaxie. Hvzda dky tomuto gravitanmu praku nabralarychlost 3,2 milion kilometr za hodinu.

obr.1 Katapultovan planeta v pedstavch male. Credit: David A. Aguilar (CfA)Idan Ginsburg (Dartmouth College) se svmi kolegy provedl simulaci, jejmclem bylo zjistit, co by podobn gravitan kopanec udlalsplanetou. Na paklsi jako model vzali binrn systmy tedy ppad, kdy dv a vce hvzd obhokolo spolenho tit. Planety u uvcensobnch systm objeveny byly ato jak udvojhvzd, tak utrojhvzd. Vppad dvojhvzd byly dokonce naleze-

Tma: Exoplanety u trojhvzd: normln super-rychl


ny planety vobou konfiguracch , kdy planeta obhala okolo jedn zhvzd ne-bo okolo obou hvzd souasn.Dle simulace by jedna zhvzd zstala na obn drze ern dry, zatmcodruh by byla ise svmi planetami katapultovna ven zGalaxie. Pokud bychomchtli bt konkrtnj, pak vppad dvojhvzd, existuje pravdpodobnost 40%,e bude planeta vymrtna ven zGalaxie, utynsobnho hvzdnho systmum planeta anci dokonce 70%.Takovto katapultovan planety se vprmru pohybovaly rychlostmi 11 a16 milion kilometr za hodinu, ale mal st znich by mohla doshnout neu-viteln rychlosti 48 milion kilometr vhodin, co jsou zmnn 4% rych-losti svtla.Exoplanety a trojhvzdyZoblasti teori, kter vnejbli dob nedokeme ovit, se pesume doroviny skutench objev. Teorii, popsanou ve, jsme vyuili kmen diskusioexoplanetch utrojhvzd.Na objevy exoplanet udvojhvzd jsme si pomrn zvykli a to uobou typ.Astronomov rozeznvaj Sa P typy orbitln konfigurace. Typ P znamenplanetrn a exoplaneta vtomto ppad obh okolo dvou hvzd souasn. Dotohoto typu spadaj napklad systmy Kepler-16, Kepler-32 a Kepler-35 (viz nlnek: http://www.exoplanety.cz/2012/01/12/kepler-34-a-kepler-35/).Jako typ S(satelitn) rozliujeme ppad, kdy exoplaneta obh jen okolo n-kter zdvou hvzd.Pomrn typickm pklad systmu udvojhvzdy je exoplaneta, obhajcokolo hvzdy typu Slunce i oranovho trpaslka, kter je vprusmen avzdlenou hvzdou (ervenm trpaslkem).Vsystmu trojhvzd je situace pesn opan. asto zde mme dv hmotnjhvzdy, kter obhaj blzko sebe okolo spolenho tit a mnohem dl od nichobh dal hvzdasplanetou.Nkter znm exoplanety utrojhvzd16 Cyg16 Cygni je trojhvzdou, kter se nachz asi 70 svtelnch let od ns vsou-hvzd Labut. Systm tvo dv hvzdy typu Slunce (16 Cyg Aa 16 Cyg B) a er-ven trpaslk (16 Cyg C). Sloky Aa C obhaj ve vzdlenosti asi 73 AU od sebe.Sloka B je vzdlena plnch 860 AU a prv un byla vroce 1996 nalezena jed-na zprvnch exoplanet.16 Cyg B b obh okolo svho slunce ve vzdlenosti 1,7 AUsperiodou asi 800


dn po dosti prothl eliptick drze. Jej hmotnost se odhaduje na 1,7 Jupiteru.HD132563Hvzda HD 132563 se skld ze dvou hvzd, kter maj podobnou hmotnost,teplotu ist jako nae Slunce. Pouze obsah kov (prvk tch ne vodk ahlium) je men. Ob sloky obhaj okolo spolenho tit ve vzdlenosti asi400 AU. Okolo hvzdy HD132563 Anavc obhsperiodou nejmn 15 let dalmen hvzda po pomrn prothl eliptick drze.Ns bude ovem zajmat jej kolegynsoznaenm HD 132563B, ukter by-la vloni nalezena planeta ohmotnosti 1,5 Jupiteru, jen okolo svho slunce ob-h ve vzdlenosti 2,6 AUsperiodu 4,2 let.Exoplaneta byla objevena metodou men radilnch rychlost pstrojemSARG na Italskm nrodnm dalekohledu Galileo (TNG), kter se nachz naKanrskch ostrovech. Planeta HD 132563B b zpsobuje zmnu radiln rych-losti sv matky vrozsahu 26m/s.30 Ari BZa dal trojhvzdou se vydvme do souhvzd Berana. Sloky Aa B jsou odsebe vzdleny 1500 AU a jsou nepatrn hmotnj ne nae Slunce (hlavn sloka1,3 Slunce). Jedn se ohvzdy spektrln tdy F, kter vyzauji dvojnsobnmzen ve srovnn se Sluncem. Okolo hlavn hvzdy obh jet erven trpas-lk. Exoplanetu najdeme usloky B ve vzdlenosti 1 AU asobnou dobou 335dn. Hmotnost planety se odhaduje na 10 Jupiter.HD 40979Hlavn sloka je spektrln tdy F a vyzauje mnohem vce zen ne naeSlunce, ve vzdlenosti plnch 6400 AU se nachz sloka B ohmotnosti 0,8 Slun-ce, okolo kter jet obh hvzdasoznaenm C a hmotnosti asi tetiny Slunce.Vroce 2002 byla objevena planeta uhlavn sloky. Jej hmotnost se odhadujena 3,8 Jupiteru, obn doba na 264 dn.HD 65216Exoplaneta obh okolo hlavn sloky, kter m hmotnost jako Slunce po po-mrn prothl drzesperiodou 613 dn. Hmotnost planety HD 65216 b se od-haduje na 1,2 Jupiteru a objevena byla vroce 2003. Vloskm roce kn pibyladky spektrografu HARPS kolegyn ohmotnosti 2,2 Jupiteru, kter okolo mate-sk hvzdy obhsperiodou 5540 dn. Ve vzdlenosti 250 AU od matesk hvzdyobh dvojice velmi mlo hmotnch hvzd (hmotnost 8 a 10 setin hmotnostiSlunce). Pedpokld se, e by mohlo jt ohnd trpaslky.


GJ 667Vtomto systmu se temi hvzdami se ukrvaj hned dv planety, znich jed-na obh okolo svho slunce vobyvateln oblasti. Osystmu jsme psali vmi-nulm a zmiujeme ho ivsouasnm sle asopisu.Zdroje:http://astronomynow.com/news/n1203/23warphttp://arxiv.org/abs/1107.0918

Astronomov objevili exoplanetu GJ 667 C c ohmotnosti 4,5 Zem, kter obhokolo sv matesk hvzdy vobyvateln oblasti. No jo ale kte astronomovvlastn za objevem stoj?Zatmco tranzitn fotometrii mete provozovat idoma na dvorku (bysv-zkumem exoplanet moc nepohnete), men radilnch rychlost je metoda proty nejlep znejlepch. Abyste mohli objevit exoplanetu touto metodou, po-tebujete pikov dalekohled, pikov spektrograf a kdokonalosti vybrouenpostupy analzy. Nen divu, e tento obor nen nikterak velk. Proti sob fak-ticky stoj jen dva tmy. Ten prvn je zEvropy, svou nejvt batu m nauniverzit venev a pstroje ve Francii (spektrograf SOPHIE) a zejmna pakvChile (spektrograf HARPS).Druh tm m zkladnu vUSA a pouv zejmna spektrograf HIRES na Kec-kov dalekohledu na Havaji.Oba tmy se znaj, jejich lenov se bn setkvaj a obecn se d ci, e sejedn odobr ptel. Rivalita je ovem izde a to nkdy opravdu velk. Jedentm dl ve proto, aby svmu konkurentovi podn stil monost pebrndat apod. Vzkum exoplanet je drahou zleitost, take izde vidme snahy opa-tin zmedializovn imn dleitho objevu.Kdo dv pijde, ten dv melePbh exoplanety GJ 667C c se zaal pst 21. listopadu 2011. Vten den se ob-jevila online verze studie The HARPS search for southern extra-solar planetsXXXI. The M-dwarf sample (http://arxiv.org/abs/1111.5019). Na 77 stranch roze-brali evropt astronomov pod vedenm X. Bonfilse prci spektrografu HARPS

Ze svta exoplanetEvropa dojela na patnou PR politiku, objev roku vyfoukli Ameriani


voblasti hledn exoplanet uervench trpaslk. Pr dk ve studii bylo v-novno izmnn exoplanet. Ta vtu chvli namlsala jen hrstku lid, kte oborpeliv sleduj. Zajmav byla hlavn zmnka otom, e exoplaneta dostv odsv hvzdy 90% zen co Zem od Slunce. Ve studii byla tak informace otom,e se pipravuje studie, vnovan pouze tto prominentn exoplanet, kter jezatm vpreprintu (pedtiskov verze).Tm informan kampa evropskch astronom skonila. dn tiskovzprva, dn konference, nic. Exoplanety.cz byly dokonce jednm zmla webna svt, kter objev tehdy pedstavil jako oficiln a pracovalsnm dl (zmnkaoGJ 667C c se objevila ivdalch lncch a webech). Vetin tak mon vylootto exoplanet vce ne vanglickm i jinm jazyce.

obr.2 Dv exoplanety u hvzdy GJ 677 C. Credit: Guillem Anglada-EscudDne 2. nora vydala Kalifornsk univerzita Santa Cruz tiskovou zprvu(http://keckobservatory.org/news/new_super_earth_habitable_zone)spoetnousbrkou lbyvch obrzk. Objevu GJ 667C c si tak se zpodnm vce ne 2 m-sc vimly iastronomick weby a novini. Ve stejn den vyla i studieAplanetary system around the nearby M dwarf GJ 667C with at least one super-Earth in its habitable zone (http://arxiv.org/abs/1202.0446), kterou vede GuillemAnglada-Escud.Sloen obou tm se ovem dost radikln li. Kdy pomineme uritou fluk-tulaci vd, lze ci, e prvn studii vydali Evropan a druhou lid zUSA (nebonapojen na americk univerzity).Nco podobnho nen vastronomii nikterak vyjmen. Bn se stv, eobjev uin dva na sob nezvisl tmy. Jenome vtomto ppad je situace


komplikovanj. Amerian toti kobjevu pouili veejn data ze spektrografuHARPS, rozili je osv data zdalekohled Magellan a Keck aspompou ped-stavili obyvatelnou planetu. Evropan tak mohou uttZatmco vamerick studii zmnku odatech zHARPS najdeme a dokonce tamnajdeme iodkaz na zmnnou evropskou studii, vtiskov zprv nen ospek-trografu HARPS i vznamu evropskch astronom ani slovo. Americk objevpitom byl zaloen ze 78% na evropskch datech.Evropan vydali studii oGJ 667 C c pod vedenm X. Delfosse a nkolik dnpo t americk, kdy u objev novine logicky nezajmal.Zevropsk studie jsme se pli mnoho novinek opotencionln obyvatelnexoplanet nedozvdli. Za zmnku stoj snad jen mrn korekce hmotnosti, tmokolo X. Delfosse potshodnoutou kolem 4,25 Zem, zatmco dosud se hovo-ilo o4,5 Zemch. Rozdl je vak pouze triviln vzhledem kpesnosti metodymen radilnch rychlost. Ponkud zajmavj je tak spe hodnota v-stednosti. Zatmco tm zUSA potalsmaximln hodnotou 0,28, vnov studiinalezneme slo 0,34. Izde je ovem nutn pracovatstoleranc, vtomto ppa-d 0,1.Zdroj:http://bit.ly/Hrab9W

Hvzda beta Pictoris je voblasti vzkumu exoplanet velmi znma. U potkem80. let un astronomov objevili protoplanetrn disk a na snmcch zroku 2003pak iplanetu. Astronomov bhem let postupn pozorovali pmm zobrazenmobh planety kolem hvzdy. Beta Pictoris b se podle pedpoklad mla pohy-bovat ve vzdlenosti 8 a 15 AU. Pstroj NACO, kter je soust vzbroje dale-kohledu VLT Evropsk jin observatoe, sledoval okol hvzdy beta Pictorisivuplynulch letech. Vsouasn dob jsou kdispozici data za 8 let, co je udost na to, abychom mohli upesnit drhu exoplanety.Podle nejlepho zmodel se zd, e beta Pictoris b obh okolo sv hvzdyve vzdlenosti 8 a 9 AUsperiodou 17 a 21 let po mrn prothl eliptickdrze,svstednost maximln 0,17. Zvsledk tak vyplvaj dv zajmavzkutenosti. Tou prvn je fakt, e planeta se pravdpodobn pohybuje mrn

Beta Pictoris b: 8 let pozorovn obhu exoplanety


nad diskem, co by vysvtlovalo uritou deformaci jeho vnitn sti. Simulacetak potvrzuj teorii otom, e astronomov vlistopadu 1981 pozorovali tranzitexoplanet ped hvzdou. Pokud by se nm vbudoucnu podailo tranzit exoplane-ty pozorovat, mohlo by to vrazn upesnit jej fyzikln vlastnosti. Hmotnostplanety se me pohybovat vintervalu od 5 do 13 Jupiter. Znalost polomruexoplanety by nm potvrdila, e se nejedn ohndho trpaslka.

obr.3 Schma obn drhy exoplanety beta Pictoris. ernmi body jsou znzornnypozorovan pozice, edmi pak pedpovzen pro dal lta. Credit: G. Chauvin et al.Zdroj:http://arxiv.org/abs/1202.2655


Planety jak znmo vznikaj obvykle zdisku, kter obklopuje mlad hvzdy. Dkytomu by mly okolo svho slunce obhat v rovin, kter je vce mnshodnsrovinou rovnku hvzdy. Jenome se tak nedje a ada planet obhpo dosti sklonnch drahch. Ukazuje se, e kolem chladnjch hvzd (oteplo-ta mn ne cca 6250 K) obhaj planety vcelku spodan, zatmco uhorkchnikoliv. Za vm me bt fakt, e chladnj hvzdy mohou psobit na planetusnadnji slapovmi silami a jej obnou drhu tak sladit kobrazu svmu.Problm tedy nestoj na tom, e by hork hvzdy dokzaly interakcemi drhyplanet rozhzet, naopak chladn je dokou uspodat.

obr.4 Schma vlevo pedstavuje situaci, kdy je rovina obn drhy planety piblinshodn s rovinou rovnku matesk hvzdy. Pod obrzkem je vidt symetrickou kivkuradilnch rychlost. Obrzek vpravo zachycuje situaci, kdy je obn rovina exoplanetyvrazn odlin od roviny rovnku hvzdy. Kivka radilnch rychlost je deformovan.Modr polokoule pedstavuje st hvzdy, kter se k nm vlivem rotace pibliuje,erven pak tu st, kter se od ns vzdaluje. Zdroj: subarutelescope.orgDnes mme vrukou fakticky jen jeden podn nstroj kuren sklonu rovi-ny obn drhy planety a tm je zmnn RM efekt. Astronomov zskvajspektrum matesk hvzdy vokamiku, kdy planeta pechz ped svou hvzdou.Exoplaneta nejdve zakryje tu st disku hvzdy, kter se knm vlivem rotacehvzdy pibliuje (na obrzku ve je znaena modrou barvou) a pot tu st,kter se od ns vzdaluje (erven). Pokud nen hel mezi rovinou rovnku a rovi-nou obn drhy nulov, je kivka radilnch rychlost deformovan (viz ob-

Vce ne 50 exoplanet bylo promeno dky Rossiterov-McLaughlinovefektu


rzek). Tomuto jevu se k Rossiterv-McLaughlinv efekt a sv koeny (tehdyspe pro dvojhvzdy) m u vroce 1924.Ren Heller zPostupumi sestavil encyklopedii, pedstavujc vechny plane-ty, ukterch byl RM efekt zmen. Seznam dnes t vce ne 50 exoplanet.Krom nzvu planety je uveden ihel, pod kterm exoplaneta okolo sv hvzdyobh (brno vi rovnku hvzdy), chyba men a posledn studie, ze kterdaje vychzej.Katalog je dostupn nahttp://ooo.aip.de/People/rheller/content/main_spinorbit.html

Jasnost hvzdy se me periodicky mnit a to zfyziklnch dvod (napkladupulzujcch promnnch hvzd) ale tak zdvod, e nm nco hvzdu za-krv. Zvykli jsme si na to, e takovm objektem me bt jin hvzda (zkry-tov dvojhvzda) nebo exoplaneta.Eric Mamajek zUniversity of Rochester nedvno vyuil data ze slavnhoprojektu SuperWASP, kter se zamuje na hledn exoplanet a polsk pehldkyASAS (All Sky Automated Survey) a ve svteln kivce jedn zhvzd nalezl sv-telnou kivku, kter neodpovd ani jedn zve popsanch pin promnnostihvzdy.Je velmi pravdpodobn, e hvzdu s romantickm nzvem 1SWASPJ140747.93-394542.6 zakrv soustava prstenc, jen obklopuje jejho prvod-ce, kter ovem ped hvzdou nepechz, take vanalyzovanch datech jsmeonm nic nezjistili.Prstenec nen celistv ale jsou vnm patrn mezery. Odhaleny byly celkemtyi prstence, kter dostaly neformln nzvy podle mst spojenchsobjevem:Rochester, Sutherland, Campanas a Tololo.Ped astronomy jsou nyn dv klov otzky. Pedevm je nutn zjistit, ja-k typ objektu je prstenci obklopen. Ve he je men hvzda, hnd trpaslk ne-bo hmotnj planeta. Domoci ktomu mohou pm zbry objektu pomocinkterho zobch dalekohled (patrn VLT) nebo men radilnch rychlosthvzdy 1SWASP J140747.93-394542.6, dky kterm urme hmotnost objektu.

Nali astronomov prstenec exoplanety?


Mezery vprstenci by mohla zpsobovat existence dalho objektu. Vzvis-losti na typu mateskho tlesa mme ve he ti monosti: soustava hvzda xplaneta, hnd trpaslk x planeta nebo dokonce planeta x msc.

obr.5 Prstenec obklopujc planetu i hndho trpaslka zakrv blzkou hvzdu. Cre-dit: Michael Osadciw/University of RochesterZdroj:http://www.rochester.edu/news/show.php?id=3983

Vroce 2008 byl oznmen objev exoplanety Fomalhaut b pstrojem na palubHubblova dalekohledu. Vt dob to byla senzace, mli jsme vrukou dal plane-tu, objevenou pmm zobrazenm a navc ujedn znejjasnjch hvzd, kterje vidt pouhm okem teoreticky iod ns (dostv se ale jen nzko nad obzor).Podle odhad m planeta hmotnost men ne 3 Jupitery a okolo hvzdy ob-h ve vzdlenosti plnch 115 AUsperiodou 877 let! Jenome vloni byla existen-ce planety zpohybnna. Fomalhaut b se na novjch snmcch zHubblova

Nezvisl tm potvrzuje: Fomalhaut b neexistuje!


dalekohledu promt do jinch mst, ne bychom ekali.Hubblv dalekohled by se ml na okol hvzdy podvat vletonm roce a najeho vsledky je samozejm cel vdeck obec velmi zvdav.ekn na vsledky Hubblova dalekohledu nm nyn trochu zpjemnilMarkus Janson a jeho tm, kter pouil kpozorovn pstroj na palub infra-ervenho kosmickho dalekohledu Spitzer a zrove novou metodu analzydat, kter zvyuje kontrast a mla by tedy planetu, ukrytou vprotoplanetrnmdisku, lpe zobrazit. Zatmco pedel snmky byly zskny voblasti vlnovchdlek 600 a 800 nm, Spitzer pracoval voblasti kolem 4500 nm.Zdat vyplv, e pravdpodobnost existence exoplanety Fomalhaut b je sp-e nepravspodobn. To, co vidl Hubblv dalekohled me bt jen oblak pra-chu nebo rozptlen svtlo hvzdy vpozad.Spitzer nicmn zachytil vdisku relativn jasn bodov zdroj. Je ovem zce-la pedasn se domnvat, e by mohlo jt oplanetu.Zdroj:http://arxiv.org/abs/1201.4388

Kter exoplaneta je nejznmj? Mezi veejnost kdo v, museli bychom udlatprzkum, zjeho vsledk by ns mon ranila mrtvice. Nejznmj planetoumimo Slunen soustavu zhlediska jejho prozkoumn je ale zcela nepo-chybnHD 209458 b. Oproti svm konkurentkm m nkolik vhod. Objevenabyla u vroce 1999, tedy vexoplanetrnm stedovku, jako prvn tranzitujcexoplaneta. Krom toho obh okolo pomrn jasn hvzdy (7,6 mag).HD 209458 b je horkm Jupiterem ohmotnosti 0,7 Jupiteru a polomru 1,38Jupiteru. Okolo sv matesk hvzdy obhne jednou za 3,52 dn. Na zoubek seji vminulosti podvaly slavn kosmick dalekohledy, kter prozkoumaly jej at-mosfru.Dky spektrografu na palub Hubblova dalekohledu se nyn meme pod-vat, jak bychom vidli zpad slunce (matesk hvzdy) napklad ze sondy, kte-r se pohybuje okolo tto planety. Matesk hvzda je podobn naemu Slunci.Dky ptomnosti sodku vatmosfe planety a rozptylu by mla hvzda namod-ralou barvu. Jak by postupn zapadala, mnil by se odstn do zelena. Kromtoho by byla matesk hvzda asi 26x vt, ne Slunce na pozemsk obloze.

Obrzek: zpad slunce na nejznmj exoplanet


obr.6 Zpad Slunce na exoplanet HD 209458 b (kresba). Autor: Frederic Pont, Univer-sity of Exetervaha je platn pouze pro sondu na obn drze, nebo planeta je plynnobr (na povrchu bychom opravdu stt nemohli)svzanou rotaci, take je na-klonna ke sv hvzd stle stejnou stranou. Kdyby se jednalo okamenn svt,byla by hvzda na pivrcen stran stle na stejnm mst na obloze a ozpa-du i vchodu hvzdy by nemlo smysl hovoit.

Zdroj:http://www.exoclimes.com/news/the-sunset-on-hd-209458-b/


Ve kterm souhvzd nalezneme nejvce exoplanet? Kter hvzdysexoplaneta-mi jsou viditeln pouhm okem?Pokud mte alespo elementrn znalosti astronomie, pak asi vte, e 88 sou-hvzd severn a jin oblohy slou pouze pro orientaci na obloze. Vskyt vt-ho mnostv toho i onoho vjednom souhvzd je tak obvykle spe dlem nhodyi zateno observanm problmem.Vppad exoplanet tomu nen jinak. Jestli se vnkterm souhvzd vysky-tuje vce exoplanet ne vjinm, je to dno zejmna observan profilac sou-asnch lovc exoplanet. Je logick, e vbrzk dob se na stupn vtz dostanousouhvzd, ve kterch lov exoplanety kosmick dalekohled Kepler jde osou-hvzd Labut, Lyry a Draka.Planetary Habitability Laboratory pedstavila zajmavou strnku, dky kte-r se dozvte, kolik exoplanet se nachz vjednotlivch souhvzdch a ujakhvzdysexoplanetami mete na obloze vidt ipouhm okem.Prvn tabulka: poty hvzd a exoplanet vjednotlivch souhvzdchDruh tabulka: hvzdysexoplanetami, kter by mly bt za idelnch pod-mnek vidt pouhm okem (do 6 mag)Ob tabulky naleznete na http://phl.upr.edu/projects/habitable-exoplanets-catalog/stats/constellations

Lid zcelho svta se sloili na zakoupen superpotae, kter bude hledat exo-msce vdatech zdalekohledu Kepler.Astronomov dnes znaj stovky planet mimo Slunen soustavu a rdi bynalezli tak msce, kter okolo tchto planet obhaj. Tmatika exomsc seped asem rozila imezi veejnost dky filmu Avatar, jeho dj se odehrvna povrchu fiktivnho msce Pandora.Onalezen prvnch msc exoplanet usiluje projekt HEK (Hunting for Extra-solar Exomoons with Kepler), kter vede David Kipping a vjeho tmu je ies-k astronom psobc vUSA David Nesvorn. Projekt HEK hodl nalzt exomscedky kosmickmu dalekohledu Kepler, kter se primrn zabv hlednmexoplanet.Ptomnost msce by se mla projevit pi dlouhodobjm zkoumn pecho-d planety ped svou hvzdou. Msc planetu ovlivuje svou gravitac, take

Ve kterm souhvzd je nejvce exoplanet?

Nadenci se sloili na nalezen exomsc


kpechodm planety ped hvzdou nebude dochzet vpravidelnch intervalecha rovn as tranzitu se me prbn mnit.Dle simulac by Kepler mohl objevit msce opolomru a 0,3 Zem. Ktomuvak bude poteba pota, kter bude data analyzovat.David Kipping dal pednost veejn sbrce, jejm clem je zskat prostedkyve vi nejmn 10 tisc dolar na zakoupen potae. Lid mohli pispt rz-nmi stkami, piem drce 2500 dolar dostane monost pota pojmenovat.Nakonec se vybralo pes 12 tisc dolar od 219 lid, mezi ktermi byl in weba asopis Gliese.

Planetrn systm uhvzdy Gliese 581 pat ktm nejslavnjm. Zejmna pro-to, e Gliese 581 c se pohybuje blzko a Gliese 581 d sten vobyvateln ob-lasti. Amerit astronomov se pak nemohou vzdt pesvden, e okoloervenho trpaslka Gliese 581 obh jet exoplanetasoznaenm g, kter senachz vobyvateln oblasti pmo. Jej existence je ovem vce ne zpochybn-na.Nechme na okamik Gliese 581 spt a podvejme se dom do na Slunensoustavy. Nkte vdci se domnvaj, e ivot mohl bt vrmci na Slunensoustavy kdysi roznen. Ne snad pepravn slubou ale pi kosmickch kolizch.Sta ikovn nasmrovan dopad menho kosmickho vetelce a zplanety jevystelen meteoroid ise zrodkem ivota, kter nsledn doputuje na jinouplanetou.Na Zemi skuten nachzme meteority pochzejc zMarsu i Msce. Zdaale mohly meteority penet ivot mezi planetami, i zda dokonce pozemskivot vznikl na Marsu, je pouhou spekulac.Jay Melosh a Laci Brock se domnvaj, e vppad systmu Gliese 581 nennutn uvaovat ani vteoretick rovin. Vdci simulovali dopad meteoroid ansledn oputn 10 000 stic zGliese 581 d a podle jejich zvr je velmi ne-pravdpodobn, e by nkter zstic dopadla na jinou zplanet vsystmu. N-kter zstic se vrtily zpt na povrch matesk planety, jin nabraly smrmezihvzdn prostor a daly vale planetrnmu systmu Gliese 581.Dvodem je fakt, e planety jsou uGliese 581 velmi blzko od matesk hvzdya maj tak pli velkou orbitln rychlost. Podobn vsledky bychom tam mohli

Vesmrn kdyby: v Gliese 581 se ivot po planetch nerozn


dostat tak ujinch super-Zem, kter obhaj okolo ervench trpaslk vobyva-telnch oblastech.Je ovem otzkou, zda je penos zrodk ivota mezi planetami mon (idokonce bn) a zda vbec me vzniknout na planet uervenho trpaslka.Mnoho indici toti zatm ukazuje, e super-Zem uervench trpaslk nebu-dou zrovna favority na existenci ivota.Zdroj:http://www.sciencedaily.com/releases/2012/03/120320115623.htm

Pokud sledujete vzkum exoplanet podrobn, asi vte, e astronomov objevu-j zejmna ti druhy exoplanet. Jednak jsou to horc Jupitei, kte obhaj blz-ko svch hvzdsperiodami jen nkolika mlo dn (a nkdy ani to ne), potomob planety na velmi prothlch a asto iretrogrdnch drahch (sobnmidobami vce ne 100 dn) a do tetice planety, oznaovan zkratkou SEN (super-Zem a Neptuni).Vuplynulch letech jsme se asto vymlouvali na to, e ponkud podivn struk-tura nalezench exoplanet zase tak podivn nen, nebo vykazuje znaky ob-servanho problmu. Zkrtka jsme nachzeli planety takov a makov proto,e nae technika byla na podobn planety nejcitlivj. Jenome vzkumexoplanet pokroil, ve vesmru pracuje Kepler a nkter statistick rysy u roz-hodn nemus bt pouhou nhodou. Zatm to skoro vypad, e nae Slunensoustava me bt pomrn vzcnm druhem planetrnho systmu.Kdy trochu odbome, tak oblbenm tmatem posledn doby jsou exoms-ce. Pi jejich hledn se asto pouv argument, kter jsme si subjektivn osvo-jili ze Slunen soustavy a toti, e msce by mly dosahovat maximln 0,01a 0,03% hmotnosti planety.Slavn odbornk na exoplanety Gregory Laughlin vzal tyto dv na prvn po-hled nesouvisejc vci dohromady a zkusil je porovnat. Vppad exoplanet po-

Le kl k exoplanetm uvnit Slunen soustavy?


slouil graf zvislosti hmotnosti na obn dob. Abychom zgrafu nco mli, jenutn brt daje vlogaritmickm mtku. Kdy si podobn graf na zklad datzkatalogu na exoplanet.eu vytvome (Laughlin bral dva msce star data, mybereme data kdneku), vimneme si nkolika vc: a) vgrafu jsou velmi patrnti oblasti horc Jupitei, super-Zem a Neptuni a planety na prothlchdrahchsobnmi dobami vce ne 100 dn. b) Zem a do jist mry iJupiterjsou vgrafu pomrn osamocenmi svty.Kdy do stejnho grafu zaadme data zKeplera (dosud objeven kandid-ty), tak se ve jet vce umocn. Co je ovem zajmav, rozloen pro super-Ze-m a Neptuny funguje tak pro msce obch plynnch planet vna Slunensoustav. Je to nhoda? Gregory Laughlin se domnv, e ne. Konec konc nento tak dlouho, co NASA srovnvala planetrn systm KOI-961se systmem m-sc Jupiteru (Galileovch msc).

obr.7 Graf zvislosti hmotnosti exoplanet na obn dob. Zdroj: exoplanet.eu


obr.8 Pokud pedel graf trochu rozmaeme, budou vce patrn ti oblasti - horcJupitei, super-Zem a exoplanety na vzdlench a prothlch drahch. Credit: GregoryLaughlin

obr.9 Zelen body pedstavuj msce planet Slunen soustavy. Na svisl ose jehmotnostn pomr hvzda / planeta resp. planeta / msc Credit: Gregory LaughlinZdroj:http://oklo.org/2012/02/19/regular-systems-of-satellites/


Hnd trpaslk 2M1207 je nejstarm znmm lenem svho druhu, unho bylobjeven disk zprachu a plynu. St trpaslka se odhaduje na 10 milion let, je-ho hmotnost pak na 25 Jupiter. Krom samotnho disku obh okolo 2M1207exoplaneta ohmotnosti asi 5 Jupiter ve vzdlenosti plnch 55 AU. Pro ped-stavu: Puto obh kolem Slunce ve vzdlenosti necelch 40 AU. Je vak pravdou,e nkter studie uvdj men vzdlenost obou tles (kolem 465 AU), ale natom zase a tak nesejde.Dleit je, e podobn hnd trpaslcisdisky jsou velmi dobrou laboratopro vzkum vzniku a vvoje planet. Astronomov se domnvaj, e planety vzni-kaj dvma zkladnmi zpsoby. Ten prvn pedpokld akreci, kdy dochzkpostupnmu shlukovn prachovch stic vdisku. Tm se tvo stle vt avt objekty zklady budoucch planet zemskho typu i jader plynnch obr.Druh teorie pedpokld zhroucen disku, tedy vznik ob planety bez pevn-ho jdra. Podle teori je tento mechanismus pro ob planety na vzdlenchdrahch mnohem pznivj. Pedpokld se, e planeta uhndho trpaslka2M1207 vznikla prv tmto zpsobem. Vzhledem ktomu, e planety se uhn-dch trpaslk hledaj lpe ne uklasickch hvzd, je studium 2M1207 velmi d-leit.Kosmick dalekohled Herschel studoval disk vsubmilimetrov sti spektrana vlnovch dlkch 250, 350 a 500 mikrometr. Zvsledk vyplv, e polo-mr disku dosahuje 50 a 100 AU a jeho celkov hmotnost se odhaduje na 3 a5 Jupiter.Co je zajmav, hmotnost disku je podobn, jako uhndch trpaslk se stmkolem milion let. To by mohlo naznaovat, e rozptyl disk uhndch trpas-lk probh pomaleji ne vppad hvzd, kde plat, e m je hvzda star, tmje disk id a mn hmotn.Zdroj:http://www.spacedaily.com/reports/Herschel_new_view_on_giant_planet_-formation_999.html

Dalekohled Herschel se podval na disk uhndho trpaslka


Vdy ns pot, kdy se oblasti vzkumu exoplanet objev njak esk islovensk odborn lnek. Vzkum exoplanet thne kupedu velkou st astro-nomick praxe. Krom atraktivnch objev potencionln obyvatelnch i znanbizarnch planet zde mme isekundrn vsledky. Dky pesnm fotometrickchdatm zav boom astroseismologie (vzkum nitra hvzd na zklad hvzdnchoscilac), vzkum dvojhvzd apod. Velkou mrou t zrozvoje exoplanetolo-gickho vzkumu hvzdn astronomie.Tereza Krejov ej eso lsivs a (Masarykova univerzita vBrn) a J. Budaj (As-tronomick stav, Tantransk Lomnica) se zabvali vlivem exoplanet na jejichmatesk hvzdy. Vodbornch studich mme obvykle na stole opanou situa-ci vliv blzk hvzdy na planetu. Horc Jupitei pichz dky mal vzdlenostiod hvzdy osvou atmosfru, kamenn planety mohou vlivem slapovm sil na-startovat ve svm nitru vnitn zdroj tepla apod.Autoi se zamili na hvzdn atmosfry chladnch hvzd (oteplot pod 5000K). Vyuili data z2,2m dalekohledu MPG Evropsk jin observatoe a veejnchdat zKeckova dalekohledu a podvali se na zoubek spektru vybranch hvzd,okolo kterch obhaj potrvzen planety.Astronomy nezajmalo cel spektrum ale zejmna ry vpnku ve viditelnsti spektra nedalo blzkho ultrafialovho zen. Ve spektru chladnjchhvzd nalezneme obvykle dv ry ionizovanho vpnku, kter se oznaujpsmeny K(393,37 nm) a H (396,85 nm).Zvsledk studie vyplv, e hvzdysplanetou ovelk poloose men ne0,15 AU (obn doba men ne 20 dn) maj vt Kru. Dleitm paramet-rem je tak hmotnost planety. Blzk planeta tak m patrn nezanedbateln vlivna hvzdnou chromosfru vrstvu atmosfry, kter se nachz mezi fotosfroua kornou.Zdroj:http://arxiv.org/abs/1202.3623

asto se na naem webu setkvmesproblematikou obyvatelnosti i neobyva-telnosti planet uervench trpaslk. Cel problematika je vak velmi kompli-kovan a zahrnuje adu faktor, znich omnohch mme jen kus pedstavy.Vposlednch letech vyla ada studisprotichdnmi zvry. Zkusme se proto

esko-slovensk objev: exoplanety ovlivuj chromosfru hvzdy

Vzan rotace a obyvatelnost planet uervench trpaslk


podvat alespo na dva faktory, kter mohou sehrt dleitou roli a onich sevposledn dob hodn mluv.Slapov slySlapov sly jsou hnacm motorem astrobiologickch vah a je to tak jedenzmla faktor, kter si mete snadno osahat ina Zemi. Sta se vydat knkte-rmu zmo a sledovat pliv a odliv. Podle teori mohly slapov sly Slunce aMsce, vyvolvajc pliv a odliv, sehrt dleitou roli pi rozen ivota zmo-e na pevninu. Slapov sly jsou ale ve vesmru ipodstatn silnj. NapkladuJupiterova msce Europa je vliv blzkho Jupiteru asi 1000x vt, ve srovnnse slapovm vlivem Msce a Slunce na Zemi. Dky tomu m Europa vnitnzdroj tepla, kter dost mon udruje kapaln ocen vody pod ledovou slupkou.Pedstavte si ale planetu, kter je sice dle astronomickch kritri vobyva-teln oblasti, ale slapov sly blzk hvzdy jsou tak obrovsk, e vnitn vyt-pn planety to zkrtka peene. Ztakov planety by se brzy stal such anehostinn svt. Podobn vahy jsou zbyten pro planety uhvzd typu Slun-ce, kter jsou bu dost daleko na to, aby byly inky slapovch sil mateskhvzdy takto extrmn a nebo dost blzko na to, aby byly vystaveny pli velk-mu teplu samotn hvzdy. Nco jinho je to ovem vppad obyvateln znyuervench trpaslk. Ta se nachz dost blzko od hvzdy, take zatmco z-en ervenho trpaslka je tak akort, jeho slapov sly mohou postupn zlik-vidovat vekerou monou vodu na povrchu planety.Svt, svt slunce nad hlavouPlin blzkost kmatesk hvzd m jet jeden negativn dopad. Ppadnplaneta vobyvateln oblasti bude mt vzanou rotaci. To znamen, e ke svhvzd bude naklonna stle stejnou stranou. Pokud si ovem myslte, e nadenn stran bude hic jak na Sahae a na non bude naopak mrz a la Sibi,mlte se. Atmosfra m tendenci rozdly teplot srovnat, take mezi denn anon stranou nemus bt a tak extrmn vkyvy.Na denn stran by se zejm lbilo slunenm fyzikm. Hvzda je toti zav-ena stle na stejnm mst na obloze. Zpohledu planety tm ale vznik problm.Jedno msto na povrchu dostv neustle vce zen, ne zbytek planety. Ne-musme chodit daleko, podobn teplotn mapy u byly vytvoeny pro nkterhork Jupitery a hvzdn bod je na nich dobe patrn (viz HD 189733 b).Existence podobnho bodu na povrchu kamenn a potencionln obyvatelnplanety nemus bt nutn neeitelnou pekkou. Ve zvis pedevm na dvouvcech. Tou prvn je sloen atmosfry, tou druhou efektivnost atmosfrickcirkulace. Problm me nastat, pokud je atmosfra opticky tenk, cirkulace ne-


efektivn (take vdanm bod je teplota vznamn vy ne je celoplanetrnprmr) a jako hlavn sloku m sklenkov plyn. Jednou zpodmnek pro exis-tenci ivota je ptomnost vulkanick innosti, kter je zdrojem sklenkovchplyn, jen ohvaj povrch planety.Pokud jsou ovem podmnky na povrchu takov, jak jsme popsali, bude do-chzet kvelkmu zvtrvn hornin voblasti hvzdnho bodu. Tm se do atmo-sfry dostvaj plyny (napklad vpnk), kter likviduj oxid uhliit a ochlazujtak atmosfru. Je ovem otzkou, zda oba mechanismy dokou bt vrovnovze.Hvzdn bod me bt ochlazovn (napklad poklesem tlaku dky odstraovnoxidu uhliitho zatmosfry), m je proces ochlazovn atmosfry redukovn,vulkanick innost vyhraje, zvtrvn se dostane do podstatn vych obr-tek a dojde ke zhroucen atmosfry. Podobn proces se oznauje zkratkou ESWI(enhanced substellar weathering instability).Zdroj:http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/bib_query?arXiv:1109.2668

Servenmi trpaslky je to tk. Na jednu stranu je tm povinnost astrono-m unich exoplanety hledat, nebo erven trpaslci tvo nejpoetnj katego-rii hvzd vGalaxii, na stranu druhou se valn st vdc pikln knzoru, enejsou idelnmi ostrovy ivota.erven trpaslci maj hmotnost vdu desetin hmotnosti Slunce. Jsou vraz-n chladnj a vyzauj jen velmi mlo svtla. Dky jejich proporcm jsou alepro lovce exoplanet snadnm clem. Vppad men radilnch rychlost hrajedo karet jejich hmotnost, utranzitn fotometrie pak jejich velikost. Planeta ove-likosti Zem zpsob mnohem vt pokles jasnosti uervenho trpaslka neuhvzdy typu Slunce.Problm je, e erven trpaslci vyzauj zejmna na zatku svho ivota ob-rovsk mnostv ultrafialovho zen a tm fakticky sterilizuj sv okol. Up-padnch obyvatelnch exoplanet pak me bt problmsvzanou rotac a anisamotn super-Zem ohmotnosti kolem 5,6 Zem nejsou dle nkterch nzorpro ivot zcela ideln. Onkterch problmech jsme psali nedvno vsamo-statnm lnku.

V obyvatelnch oblastech ervench trpaslk jsou destky miliardexoplanet


obr.10 Zpad slunce nebo spe slunc na exoplaneta GJ 667 C c, kter obh okoloervenho trpaslka v obyvateln oblasti. Matesk hvzda je soust trojhvzdy.Credit: ESO/L. CaladaNejnovj studie ovem obyvatelnost nee, dv se jen na statistiky. Astro-nomov pipravili odhad na zklad estiletho pozorovn spektrografu HARPS,kter je instalovn na 3,6m dalekohledu vChile a je nejspnjm lovcemexoplanet voblasti men radilnch rychlost. Pozorovn byla uskutennaod nora 2003 do dubna 2009. Celkem bylo zskno tm 2000 radilnch rych-lostspesnost 1 a 3m/sbhem 460 pozorovacch hodin.Bhem poslednch let prozkoumal spektrograf 102 ervench trpaslk, ukte-rch nalezl 9 super-Zem [1] a to vetn dvou vobyvateln oblasti (Gliese 581 da Gliese 667 C c). Po kombinaci vsledk, monost spektrografu, pozorovan-ho asu atd., vyly nsledujc odhady:Piblin u40% ervench trpaslk by se mla nachzet exoplaneta typu su-per-Zem (do hmotnosti 10 Zem) vobyvateln oblasti. Jedn se ovem ovelmihrub odhad, kter bude nutn vnejblich letech upesnit. Rozptyl tohoto od-hadu se pohybuje mezi 28 a 95%. Na druhou stranu lid okolo HARPS (povti-nou star kola zenevy) nepat mezi ty, kte by mltili przdnou slmu nebovypoutli PR bombastick objevy.


Pokud by odhad platil, znamenalo by to, e uervench trpaslk do vzd-lenosti 30 svtelnch let od ns existuje a 100 super-Zem vobyvatelnch ob-lastech.Data zHARPS ukazuj, e hmotnj exoplanety jsou uervench trpaslkspe vzcnost. Mn ne 12% ervench trpaslk host exoplanety ohmotnosti100 a 1000 Zem. Pro srovnn: Jupiter m hmotnost 317 Zem.Podle souasnch odhad se vna Galaxii nachz na 160 miliard ervenchtrpaslk. ist teoreticky bychom tam mli mt a 60 miliard super-Zem vobyva-telnch oblastech utohoto typu hvzd.Poznmka:[1] Zmnnmi 9 super-Zemmi uervench trpaslk jsou:Gl 176 bGl 581 b, c, d, eGl 674 bGl 433 bGl 667 C b, Gl 667C cZdroje:http://www.eso.org/public/news/eso1214/http://www.eso.org/public/archives/relea-ses/sciencepapers/eso1214/eso1214a.pdf

Vloni jsme vm psali ovbrovm zen, ze kterho by mohl vyjt ikosmickdalekohled zamen na hledn i vzkum exoplanet nebo protoplanetrnchdisk. Jednm znvrh je dalekohled EXCEDE, kter by se mohl (pokud budevybrn) zamit prv na disky umladch hvzd.Dle nvrhu by ml bt EXCEDE vybaven dalekohledem oprmru 70cm.Uvnit druice ovelikosti vt lednice nalezneme soustavu zakivench zcrca-del, kter odstn svtlo hvzdy a umon nm nahldnout na protoplanetrndisk. Podle tmu, kter na vypracovn studie proveditelnosti dostal 600 tiscdolar, bude kvalita vslednch snmk vt ne zHubblova dalekohledu.

Lovci exoplanetPodrobnosti olovci planetrnch porodnic


EXCEDE m obhat okolo Zem ve vce kolem 2000 km. Na seznamu by mlmt na 350 vybranch hvzd, ukterch bude prozkoumvat protoplanetrn dis-ky. Tyto disky jsou tvoeny plynem a prachem a tvo se znich nov planety.

obr. 11 EXCEDE. Credit: Glenn SchneiderZdroj:http://www.physorg.com/news/2012-02-planets-clouds.html

Na internetu jsou aktuln data o2 321 kandidtech objevench do z 2010dalekohledem Kepler.Zprva to nen pln nov, pomalu ale jist na n used vesmrn prach. Byloto vloni vzim, dti strail ertsMikulem a NASA zveejnila informaci opi-blin tiscove novch kandidt, kter objevil kosmick dalekohled Kepler.Krom nkolika zajmavch sel jsme se ale moc informac nedozvdli. Teprvenyn se na internet dostaly ucelenj data o2 321 kandidtech, kte byli obje-veni u1790 hvzd.Krom dat zde mme iupesnn statistiky, co se rozloen kandidt te(viz ne).

NASA zveejnila podrobnosti okandidtech, kter objevil Kepler


Aktuln statistiky nalezench kandidtZemskho typu (do 1,25 polomru Zem): 246 (196)Super-Zem (1,25 a 2,0 polomru Zem): 676 (416)Neptuni (2 a 6 polomr Zem): 1118 (421)Jupitei (6 a 15 polomr Zem): 210 (41)Vt ne 15 polomr Zem: 71 (17)Vzvorce je uveden poet novch kandidt

Dal statistikyPoet hvzdsvce ne jednm kandidtem: cca 20%Celkov poet hvzdsalespo jednm kandidtem: 1790Poet kandidt vobyvateln oblasti: 46, ztoho 10 srovnatelnch ze Zem(skamennm povrchem)

obr.12 Aktuln rozloen kandidt od Keplera dle polomru. Credit: NASA


Podrobn dataNkter zajmav kandidty, okterch jsme dosud nepsali, proberemevdubnovm sle asopisu Gliese. Pokud se chcete podvat na zveejnn data,pak se vm budou jist hodit tyto odkazy:Tabulky (plohy) naleznete na webu NASA:http://kepler.nasa.gov/Mission/discoveries/candidates/Abyste ale obrovskmu mnostv sel vbec porozumli, budete patrn po-tebovat nvod, kter naleznete na konci tohoto odbornho lnku.Redakce asopisu Gliese vak nevyznv kult populrn vdeckho maso-chismu, a proto jsme nejdleitj tabulku upravili.Najdete vn tato data:KOI Objekt Keplerova zjmu (oznaen kandidta). Vppad oznaen typu12.02 se jedn odruhou planetu vsystmu, 12.03 je tet planeta apod.KIC katalogov sloMag jasnost matesk hvzdyObn doba planetyPolomr vnsobcch ZemVelk poloosa (AU)Povrchov (rovnovn teplota) vKelvinechPolomr matesk hvzdy vnsobcch SluncePovrchov teplota hvzdy vKelvinech

Soubor si mete sthnout ve formtu pdf:http://www.exoplanety.cz/wp-content/uploads/2012/03/kepler_kandidati.pdfKrom toho pipojujeme tabulku se zajmavmi kandidty, ukterch by m-la bt rovnovn teplota (bez vlivu atmosfry) mezi 185 a 303 Kelviny (-88 a30C). Nenechte se zmst pli nzkm stropem vy teploty. Atmosfra, okte-r nic nevme, pid ke konen teplot na povrchu a destky stup.;

Tabulka na dal strnce - potencionln obyvateln kandidti.Zajmav daje: KOI - slo kandidta, Rp - polomr v nsobcch Zem, Teq -rovnovn teplota v Kelvinech, Period - obn doba (dny), R* - polomrmatesk hvzdy v nsobcch Slunce, Teff - povrchov teplota hvzdy (Sluncem 5700 K). Credit: Natalie M. Batalha et al.


Nestv se pli asto, aby se nejdra astronomomick hraka vEvrop za-mila na naeho kosmickho souseda. Dalekohled VLT Evropsk jin observa-toe si to nedvno vyzkouel kvli u relativn bnmu astrobiologickmutrenaeru. Astronomov vyuvaj kosmick sondy, potulujc se kdesi vdale-km kosmu ale izatmn Msce, aby objevili ivot na Zemi. Je to takov mal

AstrobiologieESO objevila ivot na Zemi, pomohl Msc


trnink ped budoucm przkumem potencionln obyvatelnch exoplanet. Jezkrtka dobr vdt, co bychom asi tak mohli vdatech hledat.VLT analyzoval popelav svit Msce. To je kaz, na kter se pt hodn lidpi pozorovn dalekohledem na lidov hvzdrn i jen tak na frech. Vobdo-b kolem novu si me povimnout, e ineosvtlen st naeho kosmickhosouseda je trochu vidt (jej obrys), jako by byla domalovna i vystinovnatukou. Vtomto ppad neosvtluje Msc slunen zen pmo, ale jedn seosvtlo odraen od Zem.Vokamiku, kdy se svtlo od Zem odraz, vezmessebou urit informaceona planet. Astronomov hledali znmky plyn, kter by ukazovaly na p-tomnost ivota (metan, kyslk, oxid uhliit atd.). Krom spektrln analzy,zmn intenzity odraenho svtla vzvislosti na jeho barv, mili tak jehopolarizaci. Tento postup je znm jako spektropolarimetrie a me bt vbu-doucnu velmi pnosn. Exoplaneta je toti pezena svtlem sv mateskhvzdy, avak svtlo odraen od planety je na rozdl od svtla hvzdy pola-rizovno.

obr.13 Slunen svtlo se odr od Zem a vyvolv popelav svit Msce, kterpozoroval dalekohled VLT. Credit: ESO/L. Calada


Vsledky pozorovn popelavho svitu dalekohledem VLT byly ohromujc.Astronomm se podailo prokzat, e se vatmosfe Zem vyskytuje oblanost,e st povrchu je pokryta oceny a e na planet je ptomn vegetace. Dokon-ce byly nameny zmny vmnostv oblanosti a vegetace vrznch fzch m-en, nebo vdanm okamiku odrela svtlo kMsci jin st povrchu planetyZem.Poznmka: Je-li svtlo polarizovno, komponenty elektrickho a magnetick-ho pole maj specifickou orientaci. Usvtla nepolarizovanho je orientace n-hodn a nem dn preferovan smr. Jevu vyuvaj nkter druhy 3Dprojekce: snmkysrozdlnou polarizac jsou pomoc polarizanch filtr vbr-lch poslny do jednoho i druhho oka. Men polarizace bylo vtto prciprovedeno pomoc specilnho mdu pstroje FORS2 na dalekohledu VLT.Zdroj:http://www.eso.org/public/news/eso1210/

Je na Merkuru led? Tato otzka je zdnliv nesmysln, protoe r blzkhoSlunce rozpaluje skly nejvnitnj planety a na nesnesitelnch 400C. To aleplat jen pro msta, kam dopadaj slunen paprsky. Vnoci teplota kles hlubokopod bod mrazu - horniny rychle ztrcej teplo, a atmosfra, kter by rozdlysmazvala, na Merkuru tm chyb. Vpolrnch oblastech mohou existovatmsta, kam pm slunen paprsky nikdy nedopadaj, napklad na dnech hlu-bokch krter. Tam me vldnout kosmick mrz, a tedy by se tam mohl udr-et ivodn (nebo jakkoli jin) led, podobn jako je tomu na Msci.U v90. letech radarov snmkovn zobservatoe vArecibu odhalilovpolrnch oblastech Merkuru skvrny materilu, velmi odrazivho pro rada-rov vlny. To perfektn sed prv na vodn led, ale lze to vysvtlit ijinak, a v-bec nebylo jasn,sjakmi ternnmi tvary tyto skvrny vlastn souvisej. Teprvenyn, na zklad snmk sondy Messenger, bylo mon zjistit vce. Jak ukzalaDr Nancy Chabotov zJohns Hopkins University Applied Physics Laboratory vesvm pspvku na 43. Lunar and Planetary Science Conference, vechny jasnskvrny zaznamenan Arecibem le vtrvale zastnnch oblastech vnitru kr-

Slunen soustavaLed na Merkuru

Tom Petrsek, vzdalenesvety.cz


ter. To siln ukazuje na njak druh ledu, by teba ukryt pod ochrannou vrst-vou prachu a kamen. Krom vodnho ledu by mohlo jt iojinou tkavou ltku,kter vhorku merkurskho dne sublimuje a vchladnch stnech se sr - na-pklad osru nebo njak jej sloueniny.Odkazy:http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-17470151http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2012/pdf/1476.pdf

Identifikac balvan na povrchu Marsu, kter spadly ze srz, zjistili vdci,e na Marsu musely nastat otesy jako pi zemtesen na Zemi tedy marso-tesen. Studium geologick aktivity na Marsu by mohlo pinst klov pozna-tek pouiteln pi een problmu obyvatelnosti Marsu.Obrzky marsovsk krajiny nabzej dkaz, e povrch rud planety se nejenme otsat, podobn jako zemsk povrch, ale ito, e se otsal relativn ne-dvno. Jestli marsotesen opravdu existuje, kaj vdci, kte analyzovali po-drobn snmky, mohl by n vesmrn soused dosud mt aktivn vulkanismus,co by pomohlo vytvoit podmnky kexistenci tekut vody.Pomoc obrzk zHiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment) stu-dovali vdci balvany podl soustavy zlom znmch jako Cerberus Fossae, kte-r se thnou nap velmi mladou (nkolik milin let) lvovou krajinou naMarsu. Vdci analyzovali balvany, kter se skutlely ze srz na povrchu Mar-su. Nkter znich zanechaly stopy vhrub psit pd. Porovnnm drah kdy-si se kutlejcch balvanschovnm podobn hmotnch tles pi zemtesenna Zemi, zjistili vdci, e pohyb balvan zpsobila seismick aktivita.Balvany na povrchu Marsu jsou rozmstny jinak, ne kdyby je na jejich mstozanesl postupujc nebo ustupujc led. Gerald Roberts, odbornk na zemte-sen, kter studii vedl ve spoluprcisBirkbeckem, instituc University vLon-dn, ekl, e na obrzcch zMarsu jsou balvany orozmrech od 2 do 20 metr,kter se skutlely nebo ztily ze srz. Velikost a poet balvan voblasti zlomCerberus Fossae postupn klesal od epicentra. Kameny se pitom nachzely vevzdlenosti a 100 km.To je vsouladushypotzou, e balvany uvedly do pohybu otesy pdy, a eintenzita otes klesala od epicentra marsotesen, prohlsil Roberts.

Seismick aktivita souasnho MarsuVladimr Kocour, planetary.cz


Studie pozen Robertsem a jeho kolegy bude publikovna ve tvrtekvJournal of Geophysical Research-Planets, vydvanm Americkou geofyziklnuni (AGU).Tm porovnal rozloen balvansrozloenm balvan na Zemi voblasti po-stien vroce 2009 zemtesenm ve stedn Itlii blzko LAquily. VppadLAquily se skutlen balvany nachzely ve vzdlenosti a 50 km od epicentra.Protoe oblast pemstnch kamen na Marsu m prmr kolem 200 km, do-sahovalo marsotesen sly 7 stup.

obr.14 Stopy po valcch se balvanech vyryt vpsench dunch. Snmek zHiRISE.Stopy po pohybu balvan musely vzniknout pomrn nedvno, protoe v-trn eroze, kter je na Marsu tm vudyptomn, je jet nestaila zahladit.Takov stopy mohou zmizet rychle napklad stopy po jzd voztek vyslanchna povrch Marsu agenturou NASA zmizely bhem pr let. Jin stopy, chrnnped pmm inkem vtru, vydrely dle. Vdci se domnvaj, e je mon, esiln seismick aktivita se dodnes me na Marsu objevovat.Existence marsotesen me pomoci pi hledn ivota nebo stop po jehodvj existenci. Jsou-li poruchy podl Cerberus Fossae aktivn a jsou-li otesyvyvolvny pohyby podpovrchovho magmatu nedalek sopky Elysium Mons,energie, uvolnn pi otesech by mohla bt schopna tavit led, kterho je podpovrchem Marsu nezanedbateln mnostv.

Zdroj:http://www.astrobio.net/pressrelease/4581/modern-marsquakes


Nov analza radarovch dat ze sondy Cassini vedla kobjevu regionlnch roz-dl vcharakteru psench dun na Titanu. Tento objev pin nov poznatkyoklimatick a geologick historii. Pole psench dun jsou na Titanu bn.Pokrvaj asi 13% povrchu Titanu. To je 10 milin kilometr tverench, pi-blin jako rozloha Kanady. Protoe se nachzej na rznch mstech povrchutohoto msce, vypovdaj mnoho oprosted na nm.Akoli tvarem jsou psen duny na Titanu podobn pozemskm rovnmdunm znmm zpout Namibie nebo Arabskho poloostrova, co do rozmrjsou vporovnnspozemskmi pmo gigantick. Jejich prmrn ka in je-den a dva kilometry, vka okolo 100m a thnou se stovky kilometr daleko.Jejich velikost a odstup se vak mn vzvislosti na prosted, ve kterm vznik-ly a vyvjely se. Dal rozdl oproti dunm na Zemi je ten, e nejsou ze sikik-tovch hornin, ale zpevnch uhlovodk, kter se vysrely zatmosfry. Pevnuhlovodky vytvoily po vysren zrna orozmrech du milimetr zatm ne-znmm procesem.Spouitm radarovch dat ze sondy Cassini zjistila Alice Le Gall zLATMOS-UVSQ vPai a vNASA-JPL vKalifornii a jej spolupracovnci, e rozmry dunna Titanu jsou zeny nejmn dvma faktory: nadmoskou vkou a titano-grafickou kou.Hlavn dunov pole na Titanu se nachzej vnzko poloench oblastech. Du-ny ve vych polohch maj tendenci bt u a ve vt vzdlenosti od sebe. Me-zery mezi nimi se na radaru jev svtlej, co by znamenalo, e vrstva psku jezde tenk. To naznauje, e ve vych polohch je relativn mlo psku na tvor-bu dun, zatmco vnich polohch je ho kdispozici vce. Vzvislosti na titano-grafick ce jsou duny omezeny na oblast kolem rovnku mezi 30 severn a30 jin ky. Avak tak vsevernch kch jsou duny u asvtmi meze-rami. Doktorka Le Gall a jej kolegov se domnvaj, e je to zpsobeno eliptickoudrhou Saturnu.Titan obh kolem Saturnu, a tak jsou ron obdob na Titanu zena obhemSaturnu kolem Slunce. Protoe Saturn potebuje kjednomu obhu kolem Slun-ce 30 let, kad ron doba na Titanu trv 7,5 roku. Lehce eliptick drha Sa-turnu zpsobuje, e na severn polokouli Titanu je krat, ale teplej lto.Ve vsledku jsou vjinch oblastech psky su, dky menmu mnostvmethanovch a ethanovch par vpd. m jsou psen zrna su, tm snadn-ji je vtry penej a vyvej znich duny. m dle jdete na sever, tm vce pi-

Dv tve psench dun na povrchu TitanuVladimr Kocour, planetary.cz


bv pdnch stic, kter in zrnka psku mn pohyblivmi. Vdsledku tohose duny vytvej mn snadno. Na severn polokouli je tak vce jeyer kapaln-ho methanu a ethanu, co podporuje domnnku, e ipsek je na severn polokou-li vlh.

obr. 15 Fotografie psench dun na Zemi (nahoe) a radarov snmek dun na Titanu(dole). Zdroj: Wikipedia.Podle Nicolase Altobelliho, vedoucho projektu Cassini-Huygens, je pochopenprincipu tvorby dun dleit kpochopen toho, jak funguje klima na Titanu, ajakm procesm podlhal jeho geologick vvoj. Duny zpsku tvoenho zmrz-lmi uhlovodky nm tak mohou pomoci pochopit kolobh methanu a ethanu.Ten je sice podobn kolobhu vody vpozemsk prod, ale na rozdl od nj nendosud objasnn.

Zdroj:http://www.saturntoday.com/news/viewsr.rss.html?pid=39665


nsko-argentinsk tm astronom hls mon objev exoplanetyudvojhvzdyRR Cae.Po nedvnch objevech exoplanet, kter obhaj okolo dvou hvzd (viz. totoslo ne) kosmickm dalekohledem Kepler, ohlsil dal podobn objev imezi-nrodn tm astronom. Exoplaneta byla nalezena udvojhvzdy RR Cae pozo-rovnm vzjemnch zkryt obou hvzd. Existence planety se projevodchylkami vasech zkryt dvojhvzdy, kter jsou vyvolny gravitanm vlivemplanety. Astronomov tedy zskaj svtelnou kivku dvojhvzdy (graf zvislostijasnosti na ase), ve kter jsou patrn dva periodick poklesy jasnosti (primrna sekundrn minimum), jak se ob hvzdy navzjem zakrvaj. Kpozorovnbyl vyuit 2,15 metrov dalekohled Jorge Sahade (Argentina).Zatmco Kepler objevil exoplanety uhvzd hlavn posloupnosti, dvojhvzduRR Cae tvo erven a bl trpaslk. Exoplaneta m mt hmotnost 4,20,4 Jupi-teru a okolo trpaslk obhsperiodou necelch 12 let ve vzdlenosti 5,3(0,6)AU. Na zklad analzy dat se navc pedpokld existence dal plane-tysobnou dobou 26,3 let. Hmotnost mateskch hvzd se odhaduje na 0,44(bl trpaslk) a 0,18 (erven trpaslk) Slunce.Zdroj:http://arxiv.org/abs/1201.4205

Velmi dleitm parametrem voblasti stelrn (hvzdn astronomie) je meta-licita. Jedn se vpodstat omnostv vech ostatnch prvk krom vodku ahlia, kterm se vastroargonu k kovy. Hovoit odvou skupinch prvkuvnit hvzd (vodk + hlium) versus ti ostatn, je izhlediska planetrnho v-zkumu docela pnosn. Ostatn prvky tvo toti jen nepatrnou st vesmru,ve kterm hraje prim prv vodk (2/3) a hlium (1/3), ze kterch ovem dnoupodnou planetu neuplcte, maximln tak atmosfru plynnho obra. Adostmon oto jde. Nkte plynn obi toti nemus mt kamenn jdro (tvoen

Nov exoplanety: radiln rychlostiRR Cae b: dal exoplaneta udvojhvzdy?

HIP 11952: jeden znejstarch planetrnch systm vGalaxii?


prv kovy), ale mohou vznikat zhroucenm plyn podobn jako hvzdy.Pokud ale chcete zajmav planetrn systm, ve kterm je sem tam njakten utr, kamenn planeta i kometa, potebujete zajmavj prachov a ply-nov jdelnek vdob, kdy systm vznik. Vzkum metalicity hvzdy je takovmpohledem do minulosti, kter nm uke, zda mla pvodn mlhovina vhodnsloen. Vzkum na kovy chudch hvzd nm me velmi napomoci vpochopenvzniku planetrnch systm.

obr.16 Dalekohled MPG na observatoi La Silla v Chile. Credit: ESOHodnotu metalicity mete nalzt ivkatalozch exoplanet jako daj [Fe/H].Kslu se dostaneme tak, e logaritmus potu atom eleza kpotu atom vo-dku ve hvzd, odeteme od stejnho pomru pro Slunce. elezo sice nen anizdaleka jedinm kovem vnitru hvzdy, ale je dobe odhaliteln ve spektru.Vppad hvzdy HIP 11952 je [Fe/H]= 1,9, co znamen, e se zde mmejednu zmla hvzdsmetalicitou men ne -1, ukter byla objevena exoplane-ta. Jet chud je mimochodem hvzda HIP 13044 b, okolo kter obh exoplane-ta ohmotnosti 1,25 Jupiterusperiodou 16 dn. Tato planeta pochz patrn zjin


Galaxie a objevena byla stejnm dalekohledem v roce 2010 (vizhttp://www.exoplanety.cz/2010/11/19/hip-103044-b/).Spektrograf FEROS, kter je nainstalovn na 2,2m dalekohledu Evropsk jinobservatoe vChile, pozoroval hvzdu HIP 11952 vobdob od srpna 2009 do led-na 2011. Na zklad men radilnch rychlost byly objeveny dv planety:HIP 11952 b m hmotnost necel ti Jupitery a okolo hvzdy obhsperiodouzhruba 290 dn ve vzdlenosti 0,8 AU.HIP 11952 c je podstatn ble od svho slunce, okolo kterho obhne jednouza necelch 7 dn. Hmotnost planety se odhaduje na 0,78 Jupiteru.Matesk hvzda je spektrln tdy F2V, m hmotnost 0,83 Slunce, povr-chovou teplotu 6000 Ka stejn jako jej zmnn kolegyn HIP 13044 bude vel-mi star (odhad 12 miliard let). Dost mon se jedn o jeden z prvnchplanetrnch systm vna Galaxii!Zdroj:Planetary companions around the metal-poor star HIP 11952 (J. Setiawan et al.)

Vevropsk studii oGJ 667 C c (viz lnek vtomto sle) nalezneme tak infor-mace osystmu uhvzdy GJ 433. Jedn se opt oervenho trpaslka ohmotnosti0,48 Slunce, kter voblasti hledn exoplanet nen nikterak neznm. Vroce1997 se objevila studie hovoc optomnosti hndho trpaslka ohmotnosti30. Jupiter, kter by ml okolo GJ 433 obhatsperiodou 500 dn. Po zhrubatyech letech (2001) vak byla tato teorie vyvracena.Ke konci roku 2009 byla uhvzdy GJ 433 nalezena planetasnyn upesn-nou hmotnost 5,8 Zem (0,14 Jupiteru) a obnou dobou 7,4 dn.Krom toho zde mme nov objev exoplanety GJ 433 c ohmotnosti 45 Zema obnou dobou plnch 3693 dn nebo pesnji mezi 9,5 a 11 lety. Planeta byse mla pohybovat ve vzdlenosti 3,6 AU.Zdroj:http://arxiv.org/abs/1202.2467

GJ 433: zajmav planeta na vzdlen drze


Lovec tranzitujcch exoplanet pedstavil objev ty horkch Jupiter, HAT-P-34b a HAT-P-37 bshmotnostmi 1,05 a 3,33 Jupitersobnmi dobami 1,33 a5,45 dn.Exoplanety obhaj kolem relativn jasnch hvzd spektrlnch td G a F.Nejzajmavjm lovkem je nepochybn HAT-P-34 b. Planeta m hmotnost 3,33Jupiter a okolo sv hvzdy obhsperiodou 5,45 dn po velmi prothl drze(vstednost 0,441). Jedn se ojednu znejvstednjch tranzitujcch exoplanet.Mezi ty ostatn a jet excentritj pat prokazateln:HD 80606 b (e = 0,93)HD 17156 b (e = 0,67)CoRoT-20 b (e = 0,56)CoRoT-10 b (e = 0,53)HAT-P-2 b (e = 0,51)Samotn matesk hvzda je 1,5x vt ne nae Slunce a vyzauje 3,6x vcezen. Povrchov teplota planety se odhaduje na 1520 K.HAT-P-34 b je vhodnm kandidtem na ,vyeten Rossiterovm-McLaughli-novm efektem. Astronomov by zskali kivku radilnch rychlost vokamiku,kdy bude planeta pechzet ped svou hvzdou. Dky tomu bychom mohli zjis-tit sklon roviny obn drhy planety vi rovin rovnku matesk hvzdy.Utakto vstednch a hmotnch planet by to mohlo bt vce ne dleit.

HAT-P-34 bHmotnost: 3,3 MjPolomr: 1,2 RjObn doba: 5,45 dnVelk poloosa: 0,067 AUHAT-P-35 bHmotnost: 1,0 MjPolomr: 1,3 RjObn doba: 3,64 dn

Nov exoplanety: tranzitn fotometrieHAT-P-34 b: hmotn planeta na vstedn drze


Velk poloosa: 0,049 AUHAT-P-36 bHmotnost: 1,8 MjPolomr: 1,2 RjObn doba: 1,32 dnVelk poloosa: 0,02 AUHAT-P-37 bHmotnost: 1,2 MjPolomr: 1,2 RjObn doba: 2,79 dnVelk poloosa: 0,037 AU

Nejvy rovnovnou teplotu by mla mt HAT-P-36 b (cca 1800 K).Zdroj:HAT-P-34b HAT-P-37b: Four Transiting Planets More Massive Than JupiterOrbiting Moderately Bright Stars

Nov exoplaneta HAT-P-38 b obh okolo hvzdy, kter je podobn Slunci,speri-odou 4,6 dn. Planeta je se svou hmotnost 0,27 a polomrem 0,82 Jupiteru vel-mi podobn Saturnu, kter m hmotnost 0,3 a polomr 0,84 Jupiteru. Dokoncese jedn oSaturnu nejpodobnj tranzitujc planetu.Parametry planety mrn vybouj zteoretickch pedpoklad. Dle novchteori se zd, e pro planety od 0,1 do 0,6 Jupiter plat pravidlo, podle nho jepolomr planety pmo zvisl na rovnovn teplot a nepmo na obsahu kov(prvk tch ne hlium) vmatesk hvzd. Druh podmnka vychz patrnzpedpokladu, e pokud m hvzda mlo kov, obsahoval nzk obsah kovizroden oblak prachu a plynu, ze kterho vznikly jak planeta tak ihvzda atud se vppad planety pedpokld existence jdra, kter je chud na kovy.HAT-P-38 b by podle pedpoklad mla mt polomr asi 0,97 Jupiteru. Pozo-rovan hodnota je sice men, ale stle vrmci teori. Praxe ale jasn dokazuje,e zformulovat teoretick zvry ohledn vzniku a vvoje exoplanet n blzkchdrahch nebude vbec jednoduch. Napklad HAT-P-18 b a HAT-P-19 b maj

HAT-P-38 b: dvoje Saturnu


nzk hustoty a to navzdory solidnmu obsahu kov ve svch mateskchhvzdch.

Kosmick dalekohled Kepler m na svm kont u nco pes 60 potvrzenchexoplanet z2300 kandidt, kter dosud objevil.Astronomov pedstavili vnkolika novch studich celkem 11 planetrnchsystms26 exoplanetami. Jedn se oskuten rozmanitou rodinkuspolom-rem od 1,5 Zem po velikost srovnatelnousJupiterem. Patnct zplanet je ve-likostn mezi Zem a Neptunem, co nen nikterak pekvapiv zjitn, neboexoplanety tohoto typu pevldaj imezi vemi vce ne 2300 nepotvrzenmikandidty.Vechny nov exoplanety obhaj kolem svch sluncsperiodami 6 a 143dn. Zajmav je, e ukad zhvzd byly nalezeny alespo dv planety, obha-jc blzko sebe ve vzdlenosti men, ne vjak obh Venue kolem Slunce. Ty-to planety vykazuj tzv. TTV (asovn tranzit). Vzjemn gravitan vliv je sicerelativn zanedbateln zhlediska napklad vlivu na povrch planet, ale dostivelk na to, aby kpechodm planet ped mateskou hvzdou dochzelo ne-pravideln. Odchylky vasech tranzit, kter Kepler pozoruje, usnaduj ov-en existence planet a to bez pouit tradinh men radilnch rychlostdalekohledy ze Zem.

Tabulka na dal strnceMj - hmotnost JupiteruRj - polomr JupiteruRz - polomr ZemMs - hmotnost SlunceRs - polomr SlunceKOI - objekt Keplerova zjmu (oznaen kandidta)

Nov exoplanety: tranzitn fotometrie - KeplerKepler objevil 26 novch exoplanet


Zajmavm lovkem je systm Kepler-33. Okolo hvzdy nepatrn vt ahmotnj ne nae Slunce obh pt planet velmi blzko sebe. Vechny planetyobhaj okolo sv matesk hvzdy ble askrat periodou ne Merkur okoloSlunce! Jedn se bu osuper-Zemskamennm povrchem nebo osvty podobnNeptunu. Pt planet nebo pt tranzitujcch planet ujedn hvzdy vak nen re-kordem, ten dr Kepler-11 se esti planetami.Mezi adou nov objevench exoplanet pozorujeme tzv. rezonanci, co zna-men, e obn doby jsou vpomru celch kladnch sel. Zajmavm je vtom-to ohledu napklad systm Kepler-31, ukterho byly objeveny dv planety(podlte obn doby 20,9 dn a 42,6 dn a dostanete pomr 1:2), ale okolo hvzdyobhaj patrn jet dal dva nepotvrzen kandidti. Pokud bude prokznajejich existence, budeme zde mt zajmav systmsrezonanc 1:2:4:8.Zdroje:http://www.nasa.gov/mission_pages/kepler/news/new-multi-systems.htmlhttp://kepler.nasa.gov/Mission/discoveries/

U je to vce ne rok, co tisce uivatel internetu, z nich mnoz monoexoplanetch zprvu ani neslyeli, prohledvaj vrmci projektu Planet Hun-ters (lovci planet) svteln kivky zkosmickho dalekohledu Kepler. Vobrovskmmnostv dat zlovce cizch svt mohly algoritmy nco pehldnout. Je tedy jenna lidskm oku a mozku, aby tyto nezbedn planety nali. U vloni oznmili li-d okolo Planet Hunters objev dvou kandidt. Vodborn studii byli prvn ob-jevitel zad laick veejnosti uveden jako spoluautoi. Vce se dotete vnaemlnku: http://www.exoplanety.cz/2011/09/planet-hunters-dva-kandidati/Na tradinm sjezdu Americk astronomick spolenosti vtexaskm Austinubyly pedstaveny dal dva objevy. Okolo hvzdy IC 4552729 obh zejm plane-tasperiodou 97,5 dne a polomru jen 4 Zem. Jedn se vak zatm pouze ov-rohodnho kandidtaspravdpodobnost existence 95%. Druhm lovkemme bt kandidt uhvzdy KIC 10005758, kter je jet zajmavj. Obh oko-lo svho sluncesperiodou 284 dn a je jen 3,3x vt ne Zem. Existuje jistmonost, e podstatn ble ve vzdlenosti 132 dn obh jet vt planeta, alepravdpodobnjm vysvtlenm je dvojhvzda.Souvisejc: http://www.exoplanety.cz/2011/01/planet-hunters/Zdroj:http://bit.ly/HBkcjm

Amati objevili dv nov exoplanety


Astronomov objevili vdatech zKeplera dal exoplanetu. Krom klasick tranzit-n fotometrie pomohla astronm kuren hmotnosti a potvrzen exoplanetyjet dal, relativn nov metoda. Exoplaneta obh okolo svho sluncesperi-odou jen 1,76 dn a je velmi hmotn. Dky tomu svou vlastn materkou hvzdudeformuje do podoby elipsoidu, co se projev ve svteln kivce. Elipsoid mdo dokonal koule velmi daleko, take jak se hvzda ot, je knm naklonnavt i men plochou, co se projev vmnostv svtla, kter knm od n pi-chz.KOI-13 b m mt hmotnost 8,3 Jupiter a polomr 1,8 Jupiter. Odhadovanhustota planety je tak 3x vt ve srovnnsJupiterem. Podobn hust plynnobi sice jsou spe vjimkou, ale na rekordmana XO-3 bshustotou 6,5 Jupiterto nem. Vem ale bude planeta patrn vynikat, je jej povrchov teplota. Ta seodhaduje a na 2900 K. Samotn hvzda pak m teplotu kolem 8800 Ka polo-mr 2,5 Slunce.Zdroje:http://arxiv.org/abs/1110.4231http://arxiv.org/abs/1202.1760

Vlncch obas pouvme vrmci oiven textu i zatraktivnn nadpisu ro-dinn vazby mezi vesmrnmi objekty. Tak vodbornj literatue se setk-mesoznaenm matesk hvzda. Planety jsou fakticky dtmi hvzd, ikdyne zhlediska vzniku (planety ihvzda vznikaj souasn). Pokud je mateskhvzda soust vcensobnho systmu (dvojhvzda), maj planety faktickysvou tetu. Exoplanety vbinrnm systmu nejsou neobvykl, konec konc vti-na hvzd ije vprusdal hvzdou i hvzdami, nae Slunce je vtomto spevjimkou. Kepler vak nedvno nael iplanety, kter obhaj okolo dvou hvzdsouasn, take vnaem argonu maj dv matky.Pokud jste se jet do rodinnch vazeb nezamotali, pak vzte, e systm KOI-284 vs doraz. Vjeho ppad toti meme zcela jednoznan hovoit takosestenicch. Kepler unj nael ti dosud nepotvrzen kandidty. Na tom by

KOI-13 b: masivn exoplaneta, kter deformuje svou hvzdu

KOI-284: nael Kepler opravdovou planetrn rodinu?


nebylo nic a tak zvltnho, ovem dle simulac by podobn systm ml btjednoznan nestabiln. Na KOI-284 se vloni zamil mimo jin Keckv daleko-hled na Havaji a odhalil, e KOI-284 tvo ve skutenosti dv hvzdy, vzdlenod sebe asi 450 AU.Velmi pravdpodobnm vysvtlenm je fakt, e Kepler sice skuten objevilti planety v systmu KOI-284, ale! Jedna planeta obh okolo jednzhvzdsperiodou 6 dn, dal dv planety pak obhaj okolo druh hvzdysperi-odami 6,42 a 18 dn. Ob hvzdy jsou patrn velmi podobn a nachz se rela-tivn blzko sebe (cca 450 AU), take se Keplerovi jev jako jedna jedin. Abychomto shrnuli: Kepler patrn nael ti tranzitujc planety udvou hvzd, kter ob-haj kolem spolenho tit. Polomr vech t planet se zprvu odhadoval nazhruba 2 Zem, na pesn daje si musme pokat. Cel objev je jako vhra vlo-terii. Mme zde celkem 5 tles (dv hvzdy, ti planety), kter se nachz tmvjedn rovin a tato rovina smuje knm.Zdroj:http://arxiv.org/abs/1201.5424

Astronomov zKalifornskho technologickho institutu vyuili dalekohled Keplera jeho kolegu na kalifornsk observatoi Palomar kobjevu ti malch exoplanetuhvzdy KOI-961. Vechny ti planety jsou vrazn men ne nae Zem. Nej-men znich se svmi rozmry pibliuje Marsu.Velikost planet je odhadovnana 0,78; 0,73 a 0,57 polomru Zem. Jedn se tak onejmen znm exoplanetyuhvzdy hlavn posloupnosti. Tento rekord je pitom dky Keplerovi vuplynu-lch tdnech pepsn u potet (viz minul slo Gliese).Vechny ti planety obhaj velmi blzko od sv matesk hvzdysobnoudobou men ne 2 dny. Tak samotn matesk hvzda je velmi zajmav. Naprvn pohled je to jen dal ztuctovch ervench trpaslk. Pi jeho vzkumupozemskmi dalekohledy vak mli astronomov pocit, jako by pozorovalistarho znmho. KOI-961 je ve svch parametrech velmi podobn blzk hvzd,kterou znm pod nzvem Barnardova ipka. Tato stlice vsouhvzd Hado-noe nikam neukazuje (jak by se mohlo dle jejho jmna zdt), ale vykazuje nej-vt vlastn pohyb mezi hvzdami. Tak hvzdy, akoliv se jim pezdv stlice,se po obloze pohybuj. Vlastn pohyb je ovem okem postehnuteln jen vdustovek tisc let. Napklad vzhled souhvzd tak byl kdysi dvno, za as dino-

Kepler nael exoplanety men ne Zem usestry Barnardovy ipky


saur i trilobit pln jin. Barnardova hvzda co by rekordmanka, uraz poobloze nco pes 10 obloukovch vtein za rok. Na zatku tohoto stolet vilastronom Peter van de Kamp, e okolo Barnardovy hvzdy obhaj planety, kte-r nalezl dky astrometri tedy studiem prv onoho vlastnho pohybu.

obr.17 Ti exoplanety uhvzdy KOI-961 a jejich srovnnsdalmi objevy Keplera aplanetami Slunen soustavy. Credit: NASA/JPL-CaltechKOI-961 sice dn vznamn vlastn pohyb nem, ale co se zivosti,hmotnosti a velikosti te, je jako dvoje Barnardovy hvzdy. Astronomov takmli snadnj prci pi odvozovn parametr hvzdy a tedy ivech t planet.Rovnovn teplota na povrchu planet se bude pohybovat od 450 do 180C.

KOI-961:Hmotnost: 0,13 SluncePolomr: 0,17 SluncePovrchov teplota:3060 KZivost: 0,00240 Slunce


Zdroje:http://phl.upr.edu/library/notes/threehotsubterranexoplanetsaroundkoi-961http://www.nasa.gov/mission_pages/kepler/news/smallest-exoplanets.html

Nen to tak dlouho, co se astronomov pochlubili objevem exoplanetyudvojhvzdy Kepler-16. Simulace naznauj, e by se vsystmu mohl teoretickynachzet mscspodmnkami kivotu, pokud by disponoval atmosfrou bo-hatou na sklenkov plyny. Samotn planeta obh ve vzdlenosti srovna-telnsVenu, problmem obyvatelnosti nen plin horko, ale naopak chlad.Mateskmi hvzdami jsou toti oranov a erven trpaslk. Kepler-16 b (ne-bo chcete-li Kepler-16 (AB) b byl po svm objevu neformln poktn jako Ta-tooine. Planeta zkultovnch Hvzdnch vlek m tak dv slunce.Kepler nyn hls objevy dalch planet, co dokazuje, e George Lucas se vesvch pedstavch zase tak moc nemlil. Planety se dvma matkami mohou btve vesmru relativn bn.Kepler-34 bExoplaneta podobn Saturnu (konkrtn: hmotnost 0,22 Jupiteru, polomr0,76 Jupiteru) obh okolo svch mateksperiodou 288 dn ve vzdlenosti zhru-ba 1 AU. Matesk hvzdy jsou velmi podobn naemu Slunci a okolo spolen-ho tit obhajsperiodou 28 dn. Cel systm si tak meme hrav pedstavit.Vezmte dv Slunce, dejte je blzko sebe, budou obhat kolem spolenho tit,kter se bude nachzet piblin vpolovin vzdlenosti mezi nimi. Okolo tch-to hvzd pak bude ve vzdlenosti Zem obhat Saturn. Bizardn pedstava, vi-te?

Kepler-16, Kepler-34 a Kepler-35: Tatooine zHvzdnch vlek tikrt jinak


obr.18 Systm Kepler-35 vpedstavch male. Credit: Mark A. Garlick / space-art.co.ukKepler-35 bJe mn hmotn ne pedel kolega (0,13 Jupiteru) a men (0,72 polomruJupiteru). Okolo svch mateskch hvzd obhsperiodou 131 dn ve vzdlenosti0,6 AU. Matesk hvzdy maj vtomto ppad asi 80 a 90% hmotnost vesrovnn se Sluncem. Co do velikosti, je jedna znich podobn naemu Slunci,druh je naopak men (0,78 Slunce). Okolo spolenho tit obhajsperi-odou 21 dn.Zdroje:http://www.nasa.gov/mission_pages/kepler/news/kepler-34-35.htmlhttp://kepler.nasa.gov/Mission/discoveries/


Celkov poet znmch exoplanet k 31. beznu 2012: 760 ZZa uplynul 3 msce pibylo 46 novch exoplanet.Zdroj:http://www.exoplanet.eu/catalog.php

Situace na trhu


OBSAHvodnkTma: Kepler objevil 700 exoplanetrnch kandidt Tma: Exoplanety u trojhvzd: normln super-rychlZe svta exoplanet Evropa dojela na patnou PR politiku, objev roku vyfoukli AmerianiBeta Pictoris b: 8 let pozorovn obhu exoplanetyVce ne 50 exoplanet bylo promeno dky Rossiterov-McLaughlinov efektuNali astronomov prstenec exoplanety?Nezvisl tm potvrzuje: Fomalhaut b neexistuje! Obrzek: zpad slunce na nejznmj exoplanetVe kterm souhvzd je nejvce exoplanet?Nadenci se sloili na nalezen exomscVesmrn kdyby: v Gliese 581 se ivot po planetch neroznLe kl k exoplanetm uvnit Slunen soustavy?Dalekohled Herschel se podval na disk uhndho trpaslkaesko-slovensk objev: exoplanety ovlivuj chromosfru hvzdyVzan rotace a obyvatelnost planet uervench trpaslkV obyvatelnch oblastech ervench trpaslk jsou destky miliard exoplanetLovci exoplanetPodrobnosti olovci planetrnch porodnicNASA zveejnila podrobnosti okandidtech, kter objevil KeplerAstrobiologieESO objevila ivot na Zemi, pomohl MscSlunen soustavaLed na MerkuruSeismick aktivita souasnho Marsu Dv tve psench dun na povrchu TitanuNov exoplanety: radiln rychlostiRR Cae b: dal exoplaneta udvojhvzdy?HIP 11952: jeden znejstarch planetrnch systm vGalaxii?

Date post:	28-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	petr-kubala
View:	225 times
Download:	0 times

Gliese 2/2012

Documents