Zkladn charakteristika slohuGOTIKA

Historick pozad vzniku gotickho slohuFrancie a Anglievznik jednotnch feudlnch sttNmecko a Itliefeudln rozttnostHegemonie crkvepevn sjednocen organizace podlhajc prvu kanonickmutak vak konflikt mezi moc svtskou a crkevnScholastikauen Tome Akvinskho: zklad katolick filozofieLaicizacekultura a umn pestv bt vhradn zleitost crkve

Vymezen gotickho slohuumleck vraz vrcholnho a pozdnho stedovkuasov vymezenpolovina 12. stolet 14. Stoletv 15. stolet pozdn obdobmsto vzniku slohuFrancie; pak en do zalpskch zem, Itlie, panlska a dalch oblast Evropyvysvtlen nzvuumn Gt tedy Barbarprv gotick stavbySaint Denis (1132-1144); Ile-de-France

Gotika obecn znaky v umnLaicizace

Uvolnn formy

Realismus a symbolismus

Zmna v mylen a ctn

Umleck osobnosti

Nrodn rysy gotickho slohu

Vvoj gotiky je v rznch evropskch zemch odlin

Znaky gotick architekturyVertikalitavechny lnky smuj do vky

Odhmotnnnahrazen zd okny; ztenen zd; lenn pil

Dynamismusarchitektonick lnky v uritm napt

Sjednocen prostoruprodlouen chru, vznik jednolodnch chrm

Konstrukn prostedky gotikyLomen obloukzmenen tlaku a monost volby vky klenbytypick motiv konstrukce a dekorace

ebrov klenba kovsveden tlaku klenby do ty bod => ztenen zdi

Vnj oprn systmoprn parabolick oblouk; vnj oprn pil; fila s kraby a kytkou; vnitn ppora

Oprn sytm a klenba: konstrukn prvky gotiky

Oprn sytm a klenba: konstrukn prvky gotiky

Gotick katedrla; lenn fasdy

Dekorativn prvky gotiky

Dekorativn prvky gotikyZdroje inspirace:

geometriekruby oken; plamnky; fily; vimperk; baldachn

prodarostlinn ornamentika: bean, vinn rva, jahodnk, dubov listy

rzn profily gotickch eberrzn tvary konzol, svornk

lenn gotiky ve Francii

Ran gotika12. stolet

Klasick a poklasick gotika13. a 14. stolet

Pozdn gotika15. stolet

Francie vvoj katedrlyPedgotick obdobcistercici; benediktni

Ran gotikaSaint Denis; Notre-Dame; Sens; SenlisSinte Chapelle

Vrcholn gotika klasick obdobReme; Amiens; Beauvais; Chartres

Dekorativn (flamboyantn) styl

lenn gotiky ve panlskuPechodn obdobCistercick(Salamanca)

Vrcholn gotikaFrancouzsk vliv (plamnkov)Len, Burgos, Toledo

Isabelsk obdobPozdnnov Salamanca, Segovia, Sevilla

lenn gotiky v AngliiRan gotika (Early English)Canterbury, Lincoln, SalisburyGuillaume ze Sens

Dekorativn (Decorated style)Wesminster Abbey, Your, GloucestrExeter, Wells

Perpendikulrn (Pravohl, kolm)Kings College

Anglick gotick architekturanormansk vlivy; zk sept s dravami na zem Francie

Ran (normansk)Canterbury; Exeter

DekorativnWestminster Abbey; Gloucester; Wells

PerpendikulrnKings College; Oxford; Norwich

Gotick architektura v ItliiV Itlii se gotika vyvinula v nrodn slohPednost horizontlnosti ped vertikalitou; iroce rozeven prostorPln zdi; nepouvaly se vnj oprn systmyPedstdium renesance

Oblasti s gotickmi stavbamiCharakteristick architektonick koly, odlin od severu k jihuBentky -> Lombardie -> Tosknsko -> jin Itlie

lenn gotiky v eskch zemch

Ran13. stoletPemyslovsk

Vrcholn14. stoletLucemburskKrsn sloh

Pozdn15. stoletJagellonsk - Vladislavsk

Gotick pamtky v eskch zemchCrkevn architektura

Pemyslovsk gotikakltern komplexyAnesk klterTeb, Pedklte,Velehrad, PlasyOsek

Lucembursk gotikaSv. Vt; Emauzy;chrm Panny Marie SnnSvtsk architektura

HradyZvkov, Psek; pilberkKokon; Karltejn

Mstsk architekturaNov msto prask; opevnn

Veejn prospn stavbymost v Psku; Karlv most

Gotick malstvEvropaesk zem

Gotick malstv veobecn charakteristikaZnakyplastick modelovn , vyjadovn svtla a stnusymbolika barev

Nmtykesansk mytologie, legendymadony, pietykultura rytsk, mansk

nry, technikysklomalba, fresky, desky, iluminace, tapiserie

Malba na skleChartres146 oken; nejcennj soubor gotick malby

Sainte-Chapellefigurln vjevy na hust ezanch medilnech

Jin Francie technika grisailleod konce 13. stolet se uvalo barev svtlejch a bledch; vystilo to v techniku grisaille, tedy ornamentln barvy , obyejn ern na blm skle

Nstnn malbaNstnn malby na hradech a palcchsvtsk tematikavlen, loveck vjevyinspirace v epick literatueturnajov scnynmty milostn a mravoun Vzdoba papeskho hradu v AvignonuDeskov malba

Podobizna krle Jana Dobrho z r. 1365prv realistick podobizna z profilu

Gotick malstv v eskch zemchPemyslovsk gotikailuminace9 liturgickch knih pro cistercick klter ve Starm BrnPasionl abatye KunhutyLucembursk gotikaPrask kolaMistr Teodorikmalsk vzdoba Praskho hraduKarltejn Kov kapleambit kltera v EmauzchKoncepce kaple sv. kealegorie nebeskho Jeruzalma3 psma deskovch obraz zastupujcch crkev, krlovstv, rytsk stav a univerzitu

Gotick malstv v eskch zemchMistr vyebrodskho oltepolyptich pro rombersk cistercick klter ve Vym Brod9 desek sestavench ve 3 adch symbolizujcch dtstv, utrpen a oslaven

Mistr teboskho olteolt pro augustininsk kostel sv. Jilj v Teboni

Krsn slohmadona svatovtsk, krumlovskMistr rajhradskho olte

Husitsk malstv

Gotick sochastv

Gotick sochastv: druhy a funkceFunkce nboensk

DruhyMonumentln skulpturaKomorn sochastv

Kamenictv a ezbstvSochask vzdoba katedrl

Sochask vzdoba gotickch katedrlPrelBible chudchObraz stedovkho mylen

Vnj vzdoba stavbygalerie nad portlytty, ve, bon lodOprn systm chrlie

InteriryHlavice, konzoly, svornky

Gotick sochastv v echch a na MoravPortlyPedklte u TinovaVy Brod, Zlat koruna, Zvkov, esk ternberk

Hlavy krlovenKostel Sv. Salvtora Anesk klter

MadonyMadona strakonickMistr madony michelsk

Krsn sloh a pozdn gotika v echch krsn slohDoba Vclava IV.Mistr krumlovsk madony

ZnakyProthl, esovit prohnut postavyNezjem o prostorov vztahyZjemnn vrazuSnen duchovnho obsahuDokonalost zpracovn

Zpracovala:Kateina Jandov, 4.B

Katedrla v Koln - detailyGotick pamtky v eskch zemch ukzkyKatedrla sv. VtaGotick pamtky v eskch zemch ukzky: Pohled na Prask hradKarltejnKokon a KostKutn hora: Vlask dvrZvkovChartres vitr Ezechiel, 13. stoletOkna v ChartresFunkce je stejn jako u sochastv romnskho; rozdly: neodvrac se od pozemskho ivota a prody, ale postupn jim piznv stle vt platnost; tak se sna zlidtit nboensk nmty a psobit na cit a fantazii divka; nstup laickch umlcDruhy:Monumentln sochastv: spjato s architekturou, vzdoba chrmKomorn: penosn voln sochy (devo ezbsk vtvory)Prel katedrly jako odraz stedovkho mylen:Biblick vjevy: Bible chudch ; zrcadlo prody: svt rostlin a zvat; vda: postava scholastiky; morlka: alegorie Ctnost a Neest; historie: Star a Nov zkonV ezbstv: Nmty Krista (Ukiovn, Ecce homo); Panny marie (madona s Jekem); Pieta ( Panna Marie s mrtvm Jeem na kln)Realistick tendence, snaha vctit se, polidtit postavu Krista. Rostouc zliba v zobrazovn legend a apokryf, patron mst a emeslnickch cech.Porta Coeli: nejranj gotick portl; . tvrtina 13. Stolet;dontoi krlovna Konstancie a markrab Pemysl v tympanonu; sask hu.Dal portly: na turalistick rostlinn ornamentika; 3. tvrtina 13. Stolet.Hlavy krloven: 3. tvrtina 13. Stolet; jet ve Znojm.Madona strakonick je devn, z konce 13. Stolet. Madona rouchovansk.Mistr michelsk madony byl pravdpodobn vykolen ve francii a psobil v Brn a je mu pipisovno jet 5 soch:svtec z veversk Bitky, madona prostjovsk a z velkho Mezi, madona znojemsk a sv Florin ze stejnojmennho kltera v Rakousku.Ve 14. Stolet posun k naturalismu: pemyslovsk k ny stromu ivota v kostele sv. Ignce v Jihlav.Ve 2. polovin 14. stolet tzv. sedc madony: Beov (1370), KonopitDefinice pojmu krsn sloh:Projev feudln kultury v dob jejho padku; nejvy vrstvy se uzavraj do izolace, obklopuj se pepychem, vyvajse v zakldanch dovch spolenostech, sna se uniknout z nepjemn reality do idelnho svtaKolbkou krsnho slohu je Praha za vldy Vclava IV.Dva hlavn pedstavitele v sochastv: Mistr krumlovsk madony, tak Plzeskou madonu, a sv. Kateinu z JihlavyMistr torusk madony: Vratislavsk madona, ternbersk madonaSpe manrismusKrsn sloh vzbudil odpor nboenskch reformtor; Mistr tnskho ukiovn: hlavn socha ped husitstvm; monumentalita, realismus.K pozdn gotice v sochastv: Husitsk vlky peruily vvoj krsnho slohu, ale jeho prvky jsou patrn v sochaskch dlech a do druh polviny 15. Stolet (jihoesk madony); v 60. Letech bylo esk sochastv ovlivnno Nizozemci (Mikul Gerhaert Leydensk) a jet to souviselo s vvojem v sousednch zemch (zpadn echy Sasko; Plzesko-Norimberk, jin echy vbsko, Morava Rakousko a Slezsko.)V pozdn gotice se hodn rozvinulo ezbstv, vytvelo velk vpravn oltn souso, jich se zacovalo celkem mlo. Kivokltsk archa. Pozdn gotika tak dospla k expresionismu.