Gymnázium a obchodní akademie ChodovSmetanova 738, 357 35 Chodov

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376Šablona: BOTANIKAPořadí šablony a sada: 4. BotanikaMateriál: VY_32_INOVACE_BOT.4 Vytvořený ve školním roce: 2013Téma: PletivaPředmět a třída: BIOLOGIE, kvinta osmiletého gymnáziaAnotace: Materiál je určen pro výklad učiva Pletiva. . Je potřeba PC s internetem, projektor, microsoft powerpoint. Je vhodné, ale ne nutné, aby měli PC k dispozici i žáci. Autor: Mgr. Lucie KoudelkováKlíčová slova: trvalé pletivo, meristém, cévní svazkyOvěřený dne: 17. 10. 2013

Pletiva

Co jsou to pletiva?

• Soubor buněk tvořící morfologický a funkční celek

• HISTOLOGIE= nauka o pletivech

Obr. 11

Klasifikace pletiv

A. Podle původu a způsobu vzniku

B. Podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny

C. Podle buněčného obsahu

D. Podle ontogenetického vývoje

A) podle původu a způsobu vzniku

• Pletiva pravá

• Pletiva nepravá

• Pletiva smíšená

A) podle původu a způsobu vzniku

• Pletiva pravá– vznikla z buněk, které po rozdělení zůstaly spolu a

jsou spojeny střední lamelou

Obr. 1

A) podle původu a způsobu vzniku

• Pletiva nepravá– Vznikají druhotným seskupením buněk

př.: kolonie řas Pediastrum

Obr. 9

A) podle původu a způsobu vzniku

• Pletiva smíšená– Vznikají propletením a druhotným srůstem

pravých pletiv (př. Plektenchym houbových hyf)

Obr. 10 Obr. 2

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS

• Parenchym• Merenchym• Aerenchym• Aktinenchym

• Prosenchym• Kolenchym• Sklerenchym

Úkol: V učebnici či na internetu vyhledej charakteristiku výše jmenovaných pletiv.

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS

• Parenchym – tenkostěnné buňky kubického tvaru–DĚLENÍ

Merenchym – kulovitý tvar a mezibuněčné otvory

Aerenchym – provzdušňovací, interceluláry vyplněné kyslíkem

Aktinenchym – aerenchymatické pletivo s hvězdicovitě protaženými buňkami

Parenchym

Obr. 11

Aerenchym

Obr. 8

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS

• Prosenchym– Soubor tenkostěnných a tlustostěnných buněk

protáhlého tvaru, šikmé příčné přepážky

Obr. 15

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS

• Kolenchym– Soubor buněk s nerovnoměrně ztloustlou

buněčnou stěnou

Obr. 16

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS

• Sklerenchym– Soubor buněk s výrazně ztloustlou buněčnou

stěnou

Obr. 17

C) Podle buněčného obsahu

• Chlorenchym – soubor buněk obsahujících chloroplasty

• Amylenchym– Zásobní pletivo jehož buňky obsahují škrob

D) Podle ontogenetického vývoje

• Pletiva – Dělivá (meristémy)– Trvalá • Krycí• Vodivá, zpevňovací• Základní

D) Podle ontogenetického vývoje

• Pletiva dělivá (meristémy)

– Pletiva tvořená parenchymatickými buňkami, které mají dělivou schopnost

– DěleníA. Podle uložení v těleB. Podle posloupnosti vzniku

D) Podle ontogenetického vývojeMeristémy

A. Podle uložení v těle1) Meristém difúzní

Nepravidelně rozmístěný

2) Meristém vrcholový Na vrcholech stonků nebo kořenů

3) Meristém vmezeřený Mezi trvalými pletivy, těsně pod kolénky trav

D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy

B. Podle posloupnosti vzniku

1) Meristém počáteční (PROTOMERISTÉM)• Nahosemenné rostliny = jednovrstevný• Krytosemenné rostliny = vícevrstevný

rozlišen na plášť a korpus

D) Podle ontogenetického vývojeMeristémy

B. Podle posloupnosti vzniku

2) Meristém prvotní (PRIMÁRNÍ)• Vzniká činností protomeristému• Základ pro tvorbu trvalých pletiv• 3 vrstvy

Protoderm krycí pletiva Prokambium primární svazky cévní Základní meristém základní trvalá pletiva

D) Podle ontogenetického vývojeMeristémy

B. Podle posloupnosti vzniku

3) Meristém druhotný (SEKUNDÁRNÍ)• Zakládá se z buněk trvalého pletiva, která se začnou

dělit• FELOGÉN

z primární kůry, dává vznik sekundárnímu krycímu pletivu• KAMBIUM

z buněk mezi prvotním dřevem a lýkem a z prokambia

Felogén (7) a kambium (5)

Obr. 12

D) Podle ontogenetického vývoj

• Pletiva trvalá (definitivní)

– Tvarově i funkčně diferencovaná, ztratily dělivou schopnost

– Dělení A. KrycíB. Vodivá a zpevňovacíC. Základní

D) Podle ontogenetického vývojeTrvalá pletiva

A. Krycí pletiva• Ochrana rostliny před vnějšími vlivy• Vznikají z protodermu nebo z felogénu• DĚLENÍ

PRIMÁRNÍ Epidermis - pokožka u nadzemních částí rostliny krytá

kutikulou (obsahuje průduchy, chlupy, výčnělky) Rizodermis – pokožka kořene bez kutikuly

Krycí pletiva primární

• Epidermis • rhizodermis

Obr. 13

Obr. 7

D) Podle ontogenetického vývojeTrvalá pletiva

A. Krycí pletiva SEKUNDÁRNÍ

Suberoderm (korek) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem ven

Felogén (korkotvorné pletivo) – sekundární meristém produkující sekundární trvalá pletiva

Feloderm (zelená kůra) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem dovnitř, buňky obsahují chloroplasty

BORKA – tvořena buňkami odumřelých sekundárních krycích pletiv

= kůra stromů

Krycí pletiva sekundární

Obr. 14

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

B. Vodivá a zpevňovací pletiva• Soustava trvalých pletiv zajišťujících rozvádění

látek v rostlinném těle• Vznikla s přechodem na souš• LÝKO – zajišťuje asimilační proud (= rozvod

asimilátů z fotosyntetizujících orgánů)• DŘEVO – zajišťuje transpirační proud (= rozvod

minerálních látek z kořene)

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

B. Vodivá a zpevňovací pletiva• DĚLENÍ

LÝKO (floém) Sítkovice – hlavní vodivá složka lýka Lýkový parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké

vzdálenosti Buňky průvodní – funkce zásobní a vyživovací Lýkový sklerenchym – zajišťuje lýku pevnost v tahu

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

B. Vodivá a zpevňovací pletiva• DĚLENÍ

DŘEVO (xylém) Cévy – vodivé dráhy u krytosemenných rostlin z mrtvých

buněk, které mají rozpuštěné příčné přepážky

Cévice – vodivé dráhy u vyšších rostlin z mrtvých buněk, které mají příčné přepážky

Dřevní parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti

Dřevní sklerenchym – zajišťuje dřevu pevnost v tahu

Xylém a floém

• dřen• protoxylem• xylem• floem• Sclerenchym• cortex• epidermis

Obr. 6

B. Vodivá a zpevňovací pletivaCÉVNÍ SVAZKY

Soubor složek lýkové a dřevní části vodivých pletiv

• Primární lýko a primární dřevo vzniká z prokambia• Sekundární lýko a sekundární dřevo vzniká z kambia

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

B. Vodivá a zpevňovací pletivaCÉVNÍ SVAZKY

• Typy CS Úplné – obsahují dřevo i lýko Neúplné – obsahují pouze jednu složku Otevřené – mezi dřevem a lýkem je kambium Uzavřené – nemají kambium Podle polohy složek

soustředné (lýko x dřevostředné), paprsčité, bočné (lýko I dřevo), dvojbočné (lýko I dřevo I lýko)…

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

Cévní svazky

Obr. 3

Obr. 5

Obr. 4

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva

C. Základní pletiva• Vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy• Funkce: zásobovací, fotosyntetická, dýchací• DĚLENÍ

Buňky vyměšovací – uzavírají zplodiny látkové přeměny Mléčnice – obsahují oranžové emulze tříslovin, latexu,

bílkovin, kaučuku Interceluláry – mezibuněčné prostory různého původu a

funkce Hojivá pletiva – podílejí se na zacelování mechanicky

poškozených místech rostlin

Opakování

1. Vysvětli pojem kolenchym, prosenchym, parenchym…

2. Jaký je rozdíl mezi trvalými pletivy a meristémy?3. Jaké pletivo zajišťuje druhotné tloustnutí?4. Jaké znáš typy vodivých pletiv?5. U jakých organismů se vyskytují pletiva nepravá?6. U jakých organismů se vyskytují pletiva smíšená?

(správnost odpovědí si zkontroluj podle výpisků)

1. User:Micropix. File:Cyperus alternifolius, stalk, Etzold green 9.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cyperus_alternifolius,_stalk,_Etzold_green_9.jpg?uselang=cs>

2. Tony Wills. Gymnopilus_junonius-02.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gymnopilus_junonius-02.jpg?uselang=cs >

3. Frank Vincentz. Aptenia cordifolia2 ies.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aptenia_cordifolia2_ies.jpg >

4. Frank Vincentz. Celery cross section.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Celery_cross_section.jpg >

5. Frank Vincentz. Armoracia rusticana ies.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Armoracia_rusticana_ies.jpg>

Internetové zdroje

Internetové zdroje6. SuperManu. Stem histology cross section tag.svg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na

www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stem-histology-cross-section-tag.svg?uselang=cs>

7. Chippolito. Root xs.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Root_xs.jpg>

8. User:Bb143143. Aerenchyma2.JPG [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aerenchyma2.JPG>

9. Luis Fernández García. Pediastrum.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pediastrum.jpg>

10. Andreas Kunze. Hyphae with septa.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2009-07-02_Hyphae_with_septa.jpg?uselang=cs>

11. User:Micropix. Tradescantia[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tradescantia,_leaf,_Etzold_green_2.JPG?uselang=cs>

12. Autor neuveden. Kambium.png[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kambium.png?uselang=cs>

• Obr. 13, 14, 15, 16, 17 vlastní

Použitá literatura• ČABRADOVÁ, V. HASCH, F., SEJPKA, J. VANĚČKOVÁ, I.

Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. FRAUS, 2005, ISBN 80-7238-424-4

• DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2004, ISBN 80-7290-179-6

• SKÝBOVÁ, J. Stručný přehled systému a ekologie vyšších semenných rostlin. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2003, ISBN 8072901516

• KINCL, M. KINCL, L. JAKRLOVÁ, J. Biologie rostlin pro gymnázia. Fortuna, 2008, ISBN 80-7168-947-5