Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnostČíslo materiálu: EU030217Název: Jagellonci 2.Autor: Mgr. Marek LengálTřída: 6. VDoporučený čas: 15 – 20 minut
Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.
Stručná anotaceMateriál slouží k výkladu dějin českého státu za Vlády Vladislava II. A Ludvíka Jagellonského.
Sociální a politické důsledky vlády Vladislava II. Jagellonského:
1) Náboženský rozkol • postupně narůstala moc katolíků v zemi a
kališníci byli oslabeni• r. 1483 vypuklo utrakvistické povstání v Praze,
které bylo namířeno proti nově dosazeným konšelům na Staroměstské i Novoměstské radnici v Praze
2. pražská defenestrace 24. září 1483 • radikální kališníci dobyli pražské radnice,
přičemž zahynulo nejméně 7 konšelů, kteří byli vyházeni z oken
• po dobytí radnic se dav vrhnul proti klášterům a židovské čtvrti, kterou vydrancoval
• náboženské nepokoje byly ukončeny r. 1485 náboženským smírem v Kutné Hoře
Kutnohorský mír 1485• zajistil rovnoprávnost obou náboženství a
svobodu vyznání pro všechny obyvatele českého království
• poddaní si mohli svobodně zvolit svoji víru
1
Kutná Hora
2) Růst moci stavů
• po husitských válkách došlo k oslabení královské moci → král se musí dělit o moc se stavy = stavovská monarchie
• vzrostla úloha zemského sněmu, který povoloval mimořádné berně a ovlivňoval tak zásadně výši králových příjmů
• bylo zřízeno kolegium 4 zemských ředitelů, kteří v podstatě převzali výkonnou
• vysoká šlechta zrovnoprávnila zemanstvo → byl posílen šlechtický charakter → oslabení měšťanstva
• 1497 → šlechta ovládla všechny úřady a král nesměl odvolat žádného zemského úředníka bez účasti stavů
• králi tak zůstal pouze holý titul a důchody zajišťující existenci dvora
1500 Vladislavské zřízení zemské = zárodek šlechtické ústavy → stavovská monarchie
• platilo pouze pro Čechy → omezilo integritu zemí Koruny české
• pokus o vytvoření zemského zákoníku, který vznikl bez souhlasu a účasti měst
• šlechtě byla potvrzena dosavadní privilegia a podíl na moci• města byla v podílu na moci výrazně omezena → konflikt
v hospodářské oblasti se šlechtou• (na obranu svých zájmů si města dokonce vytvořila vlastní
branný spolek o síle 8000 mužů)• stavy byly nejednotné a trpěly častými rozpory mezi vyšší a
nižší šlechtou
Ludvík Jagellonský (Dítě) 1516 - 1526
• na trůn nastoupil v 10 letech → další úpadek královské moci • stejně jako jeho otec, ani Ludvík nesídlil v Praze, ale v Budíně• o vládu v Čechách se dělily dvě konkurenční skupiny pod
vedením nejvyššího purkrabího českého království Zdeňka Lva z Rožmitálu, který byl de facto zástupcem krále v době jeho nepřítomnosti, a jeho soupeře nejvyššího hofmistra Viléma z Pernštejna
• r. 1520 hrozila v Čechách občanská válka → Ludvík přijel do Čech a snažil se obnovit královskou moc a rozchvácený majetek, ale po jeho odjezdu se vše vrátilo zpět do starých kolejí
Ludvík s rodinou Maxmiliána I. Habsburského (na obrázku zcela vpravo)
2
• 1517 - Svatováclavská smlouva • ukončila spor měst a šlechty• královská města → získala 3 hlasy na sněmu +
právo na vlastní soudnictví• šlechta si vymohla právo svobodného trhu pro
poddanská města → může začít podnikat
Boje s Turky
• 29. srpna 1526 → bitva u Moháče • Turci pod velením sultána Sulejmana I. zvítězili
→ Ludvík Jagellonský se po prohrané bitvě utopil v Dunajských bažinách u Moháče
• Ludvíkem Jagellonským vymřela r. 1526 Jagellonská dynastie a otevřela se otázka nástupnictví, které získal Ferdinand Habsburský, který měl za manželku Ludvíkovu starší sestru Annu
Použité materiály a seznam citací1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kutn%C3%A1_Hora_1919.jpg2. http://
upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Bernhard_Strigel_003.jpg
3. Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.
