Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnostČíslo materiálu: EU030205Název: Lucemburkové 11.Autor: Mgr. Marek LengálTřída: 6. VDoporučený čas: 15 – 20 minut
Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.
Stručná anotaceMateriál slouží k výkladu dějin českého státu za vlády Václava IV.
Vláda Václava IV.• 1363 byl jako 2letý korunován Arnoštem z
Pardubic na českého krále• Karel diplomacií a penězi zabezpečil synovi i
německý trůn → 1376 byl po otcově intervenci zvolen za římského krále a 6. července 1376 v katedrále v Cáchách korunován
• 1378 se chopil vlády a v nastalém papežském schizmatu se postavil na stranu (1378) podpořil Římského papeže Urbana VI. proti avignonskému papeži Klimentu VII., čímž si chtěl připravit cestu ke korunovaci císařem v Římě
• později, na nátlak Francouzů, zaujal ke schizmatu neutrální postoj, což vadilo Janovi z Jenštejna, který byl horlivým zastáncem římského papeže → následně se Václav přiklonil ke Klimentovi VII., čímž spory vyvrcholily
1
Jan z Jenštejna
Jan z Jenštejna
• nový pražský arcibiskup → dostal se do ostrého sporu s Václavem IV. už r. 1384 → vzájemně si plenili statky
• Střet vyvrcholil roku 1393 umučením generálního vikáře Johánka z Pomuku (svatořečen 1729)a Jenštejnovou rezignací na úřad arcibiskupa a jeho odchodem ze země
• v říši rostla nespokojenost s nečinností římskoněmeckého krále → Václav se postupně stahoval do klidnějších českých zemí
2
Sv. Jan Nepomucký
• 1383 byl pod tlakem francouzské diplomacie donucen upustit od římské korunovační jízdy
• 1394 → ve Znojmě vytvořen tajný spolek proti králi Václavovi IV.mezi moravským markrabětem Joštem + Zikmund+ rakouský vévoda Albrecht III. + markrabě míšeňský Vilém
3
Markrabě Jošt
panská jednota a zajetí krále
• květen 1394 → Jošt + Ota z Bergova + Rožmberkové + Břeněk ze Švihova +Jindřich Berka z Hohenštejna + Boreš ml. z Riesenburka…
• zaměřena proti králi a jeho způsobu vlády: krále zajali, když mu předtím přednesli stížnosti na nepořádky ve správě země i říše, na opomíjené nároky panstva a libovůli králových oblíbenců
• král byl zajat u Berouna a převezen na Pražský hrad, kde byl vsazen do Bílé věže
• markrabě Jošt byl r. 1394 zemským sněmem v Praze ustanoven „zemským správcem“
4
Václav jako zajatec
• osvobození Václava se ujal jeho nejmladší bratr Jan Zhořelecký → obsadil Kutnou Horu i Prahu, ale Václav byl jako rukojmí převezen do Rakous
• Janovi se nakonec za tvrdých podmínek (mnoho královských hradů muselo být zastaveno)podařilo dosáhnout Václavova propuštění → za to se mu Václav „odvděčil“ tím, že ho vykázal od královského dvora na jeho panství v Lužici a zbavil ho všech pravomocí → zemřel r. 1396
• proti králi vznikla opět široká panská koalice, do jejíhož čela se postavil Jošt → 19. března 1396 Václav přijal podmínky šlechty → do čela nejvyšších úřadů se dostali příslušníci odbojné šlechty a byla vytvořena královská rada, bez níž neměl král právo rozhodovat
Použité materiály a seznam citací1. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_z_Jen%C5%A1tejna.jpg2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Head_of_statue_of_John_of_Nepo
muk_in_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D,_Czech_Republic.jpg3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JostLuc.jpg4. http://husitstvi.naproti.cz/viewtopic.php?f=25&t=1032&start=905. Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha:
Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1.
