H t i m gČERVEN 1991

RO ČN ÍK 30

C EN A 10 - Kčs

FOTOGRAFOVÉ! MHínepředp/atite/éiVe Skautingii už lze s docela dobrými vý­sledky tisknout i černobílé fotografie. Po táborech budete jistě vyvolávat kupy fotek, budte tedy tak hodní a od těch nejtepsích přidělejte vždy jednu navíc a tu nám pošlete do redakce Skautingu. Otištění vám předem slíbit nemůžeme, ale budou-li vaše snímky dobré, pomůžete nám vytvořit fotografický archív časopisu. Dozadu přičiňte prosim tyto poznámky; místo konání akce, oddíl, jméno, adresu a rodné číslo fotografa.

Předem děkuje redakce

v e d o u c í c h l a p e c ­k ý c h ODDÍLŮ,mále-li zájem vym ěňovat si zkušenosti s americkými oddíly, kontakt vám může zprostředkovat:

J o h n M . H iH 1 4 1 9 Fahlander Dr. So. Cotum bus, O h io 4 3 2 2 9 a s . A.

N e d o sta lo se na v á s še sté č i někte ré d a lš í č ís lo S k a u ­t in g u ? B oh uže l jste nebylí sam i, čtenářů přibývá, ale n ák lad se za tím nem ění. M á m e p ro v á s a le dob rou radu: staň te se předplatite lilS k a u t in g s i m ů že te p ře d p la t it p ro st ře d n ic tv ím O R J v J U N u n eb o p řím o na ad re se JU N , H a šk o v a 7, 1 7 0 0 0 P R A H A 7, prodejna ale jed n otlivcům či m e n š ím s k u p i­n á m posílá S k a u t in g pouze tehdy, kdy ž od n ich p ředem d o stan e o fran kované obálky.

- red -

M H íčtenáři!Tím to číslem končí 30. ročník Skautingu . N ový ročník zahájíme po prázdninách, v září. Přejem e vám . abyste zvládli veden í svý ch táborů tak. aby je dětí prožily ve zdraví a spokojenosti, a abyste si z těch tři čtyř týdnů odnesli co nejvíce zajím avého i pro sebe. Pokud budete některé své poznatky považovat za poutavé pro v íce se ste r a bratrů, neváhejte a napište nám je.

Hodně štěstí přeje redakce

K n e d o žitým d e va d e s á tým na rozeninám náčelníka Č esko slo venského Ju n á k a R N D r. Rudolfa PlajneraR ud o lf Plajner se narodil v Prostějově 5. dubna 1901 v rodině továrního krejčífx) jako jediný syn ze sedmi děti. Skautem se stal v roce 1916, byl čle­nem družiny Jiřího Wolkera. Roku 1924 absolvoval přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity a stal se středoškolským profesorem v Prostějově, roku 1926 dosáhl akademické hodrvosti ck)ktora přírod­ních véd. V září 1929 byl přeložen do Holešova jako profesor matematiky a fyziky a tam strávil plných třicet svých nejlepšich let. Svůj volný čas déNi mezí péči o rodinu, veřejnou činnost a skauting, kterému doslova věnoval celý svůj život.Během nacistické okupace byl aktivním účastní­kem odboje, v roce 1943 byl uvězněn, ale pro nedostatek důkazů jej gestapo muselo s obvyklými pohrůžkami propustit.V roce 1949 byl zatčen znovu - tentokrát komunis­ty. STB se k němu chovala mnohem hůře než

nacisté - nebyl souzen, obžalován, ba ani vyslý­chán. Po pěti měsících byl bez omluvy a vysvětlení propuštěn. Do školy se nemohl hned vrátit, a tak pracoval půl roku jako dělník v mistnim kovozá- vodé. Po přijeti zpět do školství, které provázelo mnoho prověrek, byl přesazVrán ze školy na školu - během pěti let vystndal šest škol, převážně mimo své bydliště. V roce 1959 byl přeložen na ZDš v Lukách pod Medníkem a v roce 1961 odešel do důchodu.V roce 1968 se dočkal plné rehabilitace Junáka. Byl jediným činovnikem, který prošel všemi stupni skautské výchovy, počínaje rádcem, přes místoná- čelnika (r. 1938) až po náčelníka (1968). Byl nosite­lem nejvyššichstátních i skaut^ých vyznamenání. Náčelník Rudolf Plajner zemřel 22. 6. 1987.

/d t̂ofíin Vémoia (zkráceno}

Setkání u skautského „evropského stolu"V Grossarlu poblíž Salcburku se konalo ve dnech 19. až 25. ledna 1991 23. evropské fórum dospélých skautů {23. Europaeisches Fórum der GiWe Pfadfinder). Tohoto již tradič­ního evropského setkání se zúčastnilo 381 bývalých skautů z 19 zemí světa. Jedná se o pravidelnou akci národních organizací Gild sdružených do mezinárodni (xganizace IFOFSAG (International Felíowship of Former Scouts and Guides). Přestože naše skautská organizace není zatím členem tohoto mezínó rodního sdruženi, l>yla také pozvána. Přímým pořadatelem byla jedna ze salclxjrských Gild vedená prezidentem Erichem Cevekiu, která připravila velmi přitažlivý a lx)hatý kulturní, společenský i spixtovní program. Touto akci žilo |)rakticky celé lK}rské městečko Grossari. Po úvodním vztyčeni vlajek jednotlivých státu na námésti a příjezdu čestných hostu se konalo slavnostní zahájeni v místním barok nim kostele. Čestným hostem setkáni hýla

naše veKryslankyné v Rakousku pani Magda­lena Vašáryová, která přednesla úvodní pro­jev na téma Kultura jako faktor sjednoceni. V týdenním programu měli účastníci možnost zapojit se do společenských, kulturních, sportovních i dobročinných akci. Přitažlivé pro převážnou část starších účastníků byly turis­tické vycházky do okolních hor spojené s ná vštévou místních selských usedlosti.Kulturni program byl v tomto roce podřízen Mozartovu výročí, a tak kromě koncertů vážné hudby a dalších akcí se konal také společenský večer zvaný Škola menuetu. Vý­stava Prodávaný svétoobčan soustředila bo­hatou sbírku předmětů i spotřebního zlx)2i z různých zemi, které Ijylo označeno nékte rým z mozartovských symbdú. Prvotřídním uměleckým zážitkem bylo představeni opery Únos ze Seraikj v svétoznómém loutkovém divadle marionet v Salcburku. Organizáton uspořádali také f)enefični bleší trh, jehož vý téžek byl věnován na fond pro IFOFSAG. Pro naše skautské hnuti byl zajímavý ineziná rodní seminář IFOFSAGu, uspořádaný výl>o rem v čele s prezidentkou mezinárodního hnutí Margaretou Schoperovou. Projedná

vány byly tyto otázky; 1. Rozvoj IFOFSAGu v Evropě zvláště s ohledem na země východní Evropy. 2. Strategie pro světový rozvoj IFOFSAGu v příštím desetiletí.Závěry tohoto semináře jsou pro nás více než povzbudivé. Z oficiálních i neoficiálních jed­nání se zástupci mezinárodni organizace IFOFSAG i rakouských Gild cítíme velkou podporu našemu skautskému hnuti a snahu podpcíit nás v tom. abychom se mohli zapojit do velké rodiny bývalých skautu a jejich prá - tel pod hlavičkou IFOFSAGu. Pro účastníky naší delegace vyplynul z tohoto setkání úki^ projednat výsledky jednáni na schůzi náčel- nictva třetího kmene a informovat naši veřej nost o práci Gild v ostatních zemích.V patek 25. ledna 1991 se konal závěrečný koncert, při němž žáci hudební školy v Salc burku přednesli drobné rané Mozartovy skladby. Setkání zakončil večerní průvod s horícimi svícemi k nedalekému „evrop skému stolu", monumentu, u néltož je umis tána busta zakladatele skautingu Baden Po wella. Bylo to púsol)ivé. sugestivní rozlou čeni

Love

Výchova k tvořivostiJestliže chceme vychovávat déti k tvoři­vému jednání i myšlení, je třeba si nejdříve vymezit, co tvořivostí budeme rozumět. Budeme ji chápat jako schopnost i doved­nost nacházet nová a nezvyklá řešení nej- rúznějších problému. Výcvik v tvořivosti vyžaduje učit déti, jak vymýšlet nové po­stupy, uplatňovat nápady, ale také je do­mýšlet a realizovat.Nejprve si rozlišíme dva druhy myšleni: Konvergentní, které vede k nalezení jedi­ného. správného řešen í ( 1 9 x 2 4 = ?, učeni pravopisu, gramatika cizího jazyka aj.) a hivergentni. které naopak vyžaduje nacházet různá řešení - většinou netra­diční (k čemu lze užít cihlu? Jako stavební prvek napadne každého, ale dále třeba jako závaží, zátěž do torny, podložku pod hlavu atd. atd ). Tvořivost se převážné vztahuje k druhému typu. Jde tedy o vy ­tvářeni. ale zároveň í o ověřováni řady nápadů - nikoliv o vyvození jediného správného řešeni. Ve škole, ale i v rodi­nách se déti trénují převážně v prvním typu; pro výcvik v druhém typu máme v oddílech celou řadu příležitostí, které musíme využívat.Uveďme si další příklad: Zeptáme se dětí; Co by plynulo z toho, kdyby se všechny děti rodily se 6 prsty na rukou i na nohou? Objeví se třeba odpovědi; a) musely by se dělat šestiprsté rukavice, b) u nástrojů by se musely dělat jiné rukojeti, c) počítali bychom v dvanáctkové soustavě, dj jinak bychom si podávali ruku, e) skautský po­zdrav by byl jiný, f) bylo by více prstenů. Nač se můžeme ptát? Kolik kdo vymyslel odpovědí a jaká je jejich originalita (první odpověď napadne většinu dětí, pátá c^po- véď napadne asi jen skauty) a důležitost (třetí odpověď by při uskutečnění ovlivnila podstatné všechny lidi). Často se však objeví odpověď, která by nikoho „ani ve snu " nenapadla - a ta bývá nejzajimavější a jejího autora si dobře všímejme!Jak můžeme tvořivost povzbuzovat? Zů­staňme nejprve v oblasti slovní. Při hrách můžeme dát družinám za úkol, aby za 10 min napsaly příběh, ve kterém všechna slova začínají písmenem S (Smutné svato­dušní svátky starého syčáka Sam a...); můžeme určit písmeno K, M či P. Nebo: během 3 minut napsat co nejvíce slov bez samohlásek či slov, která mají na čtvrtém místě v pořadí písmeno a.Jiným typem tvořivosti je vyhledávání od ­povědí na zcela nezvyklé otázky (Co nelze dělat na severním pólu - co lze dělat na špičce jehly atd.) Rychle zjistíme rozdíly mezi dětmi - některé vychrlí řadu nápadů, často absurdních, a pro jiné to je úkol téměř neřešitelný.Volné působení fantazie můžeme u star­ších skautů záměrné využívat i povzbuzo­vat při ře še n í o b t ížn ý ch p rob lém ů metodou „burzy nápadů" (brainstorming). K určitému problému se všichni snažíme vymyslet co nejvíce řešení a nápadů a to bez ohledu na praktičnost, cenu, realizova­telnost aj. Námětem třeba může být; Jaké stavby budeme dělat na táboře (všichni píší nápady na kartičky na každou jeden námět). Nelx>: Co je to tolerance, jak se projevuje, jaké jsou její znaky, omezení

atd. Všichn i vlastně dodávám e nápady a teprve v druhém kole je rozebíráme. Určité se objeví celá řada neočekávaných podnětů.Nevyčerpatelným zdrojem nápadů jsou i tradiční skautské hry - jde jen o to, podívat se na ně z jiného úhlu. Jedná se hlavně o hry, které mají složitější pravidla, umožňují různé strategie, změny v postu­pu aj. Vůdce musí pečlivě sledovat, jak jednotlivé déti postupuji, co dělají rádci i celé družiny. Volí obvyklé postupy, hle­dají nové cesty, rychle mění strategie či dodržují jednou zvolený postup? Při ukon­čení hry je třeba ocenit ne jen vítěze, ale i toho, kdo zvolil novou cestu, kdo měl dobrý nápad, i když jej nedotáhl apod. Stejně tak si všímáme déti při práci. Oce­níme netradiční křeslo k ohni (i když je třeba uděláno nešikovné), vtipný ruko­dělný výrobek, nápad pro táborový oheň. Opět se nám ukáží různé typy déti. Třeba děti velmi šikovné, ale pouze opakující minulé vzory, déti sice neobratné, ale ná­padité (ty bychom měli co nejvíce podpo­rovat, protože neobratnost v realizaci může utlumit jejich tvořivost), děti obratné i tvořivé aj.Obecné platí, že tvořiví jedinci dokáží vidět problémy z netradiční strany, bývají ener­gičtější, většinou se dokáží prosadit, v čin­nostech jsou pružní, nespokojují se s tra­dičními postupy, rychle [>ochopí podstatu problému, vůdce velmi často překvapí neočekávanými nápady, ale mnohdy při programu ruší anebo se pří jednotvá‘rné činnosti nápadně nudí. Důležité je, aby­chom dětem bez ohledu na věk poskyto­vali příležitost, aby zkoušeli „sebe i svět" bez předčasného omezování. Podporujme jejich zvídavost a neuzavírejme cesty k hledání nového. Jestliže předkládáme něco jako hotové, známé a dávno vyzkou­šené, tlumíme tvůrčí jednáni a myšlení. Tvůrčí činnost je též nápadné blokována strachem a úzkostí, autoritativním stylem vedení, pochybnostmi o sobě a pocitem, že o ní není žádný zájem.Ale - tak jako chceme co nejvíce rozvíjet tvů rč í sch op no st í dětí, potřebujem e i tvůrčí vůdce. Cíle naší výchovy jsou zřejmé, ale v metodách je třeba vždy znovu a znovu zkoušet nové postupy - ve hrách, ve výcviku i v celkovém stylu ve­deni. Tvůrčí činnost se nesnáší s rutinou. Jisté sebepoznání v tvůrčích schopnos­tech by mék> být i součástí nově koncipo­vaných vůdcovských kursů i lesních škol.

Václav Břichéček

j u b il e j n í t á b o r y

SKAUTEKLeži přede mnou album fotografií. Obrázky zažloutlé, někde málo zřetelné, ale jiné jasné, živé. Svědectví dávných časů, o kte­rých si přes všechen spěch a shon musíme vypravovat. Vedle alba mám starou roz­hlasovou scénku z r. 1940, vysílanou na oslavu pětadvacetiletí dívčího skautingu u nás. Dnes je „nám" už pětasedmdesát let. A právě o tábore před pětasedmdesáti lety mně vypravují fotografie, s nimiž jsem začala.První tábor českých skautek z r. 1915 mi nedal spát už před padesáti lety. Obtěžo­vala jsem tehdy s. Koseovou i s. Milčico- vou, sepisovala jména účastnic prvního tábora, seznamovala se s osobnosti profe­sora Drtiny, velikého přítele a ochránce skautek (mimo jiné švagra Bronislavy Her- benoyé, která se stala v r. 1918 předsed­kyni Ženského odboru Junáka-če ského skauta a ve Svazu junáků-skautů vznik­lého v nové republice starostkou výkon­ného výboru pro dívčí skauting), Neznala jsem tehdy osobné Dr. Berkovcovou a myslím, že jen to jí zachránilo před mou zvědavostí. Kousek po kousku přibýval do mozaiky obrázku prvního tábora. Babička převoznice v Nouzi, pan učitel, dopis pro­fesora Drtiny o cíli skautské výchovy po­užitý jako jeho proslov u táborového ohně, údiv nebo pohoršení prostých lidí nad sleč­nami, které spí venku, nechrání si obličej před slunkem a nebojí se o hebkost svých ruček při práci s pilou a sekerou, sam o­statné vaření $ připáleným perníkem, po­zorování přírody ne jenom jako ve škole, ale s příchutí dobrodružství zálesáků, a nade vším atmosféra kolektivu dobrých přítelkyň, které se připravují pro život opravdu všestranné, to všechno byl první tábor. Skautky ve scénce mezi sebou o- všem mluvily jako náš II. D. v r. 1938, vymýšlely táborové písně jako my (první skautky tohle podle s. Koseové nedělaly, zpívaly hlavně písně národní) a končily táborový oheň refrénem m ezinárodní hymny skautek, která vznikla až ve třicá­tých letech. Ale to vše nevadilo vyznání obdivu našim průkopnicím a vyznáni od danosti našemu hnutí, jehož tábory byly v témže roce pár dnů po vysílání scénky likvidovány nacisty.Obrázky, na něž se dnes dívám, jsem tehdy neměla Jména pro mne byla jen jmény. A přece se mně zdálo, že jsem je všechny znala a především všechny měla ráda.Ale podívejme se na fotografie. Začněme skupinkou žen v šatech až po zem a pánů v klotx)ucích, kteří se dívají přes řeku na panoráma |)ásem kopců s losy a pruhy

poli. Je to v Hnévšíné u profesora Drtiny. Zde se hledalo první tabořišté. Starosvět- skost tohoto obrázku je vystřídána foto­grafií skautek na vorech. Vracejí se o sva ­todušních svátcích 1915 z výpravy hle­dání tábořiště. Příručka z r. 1922 se zmi­ňuje o babičce převoznici. A tady ji máme. před chalupou krytou došky. A le to všechno jsou jen kulisy k tomu. co potře­bujeme vidět. Život prvního tábora. «Sa- sanky v Nouzi" jsou tu zvěčněny při v ^ c h možných pracích. U kuchyně, při dělání dříví í rozdělování jídla. Tady už nejsou sukně po zem, ani způsobné skautky Po­pelky Bíliánové (spisovatelka, jejíž jednu povídku vydal v r. 1981 znovu Odeon v knize Růže z pražských trhů, napsala hned v r. 1912 knížečku o dívčím skau- tingu) v bílých halenkách a červených šá ­tečcích. ale dívky ve cvičebních úborech s trenkami nebo v plavkách, Tady je Vlasta Štěpánové jako kamnárka. Stojí ve vyko pané jámě a staví kamna. „Veliký instruk­tor" - dvanáctiletý Slávek Buršík (pozdější nositel Stříbrného vlka) drží v každé ruce kámen, připraven položit jej na pravé m ís­to. Jiné tri skautky pracují s lopatami. Další obrázek je ještě zajímavější. Vlasta A l­brechtová (provd. Kodymová) - nazývaná „Vlasta malá" na rozdíl od menší Vlasty Štěpánové, ale vúdkyně, „Vlasty velké" - klečí opřena o ruce. Na jejích zádech stojí „Vlasta velká” a zatlouká kůl, který jí při­držuje Ružka Jarošová, pozdější vúdkyně 5. D. Jedna strana krajínkové podsady už stoji. - A zde máme tábor hotový. Stany s podsadami, lavička z brízy, krytá ku­chyně. stožár s vlajkou, uprostřed malý táborový kruh s pyramidou. Konečně je­den obrázek skautek v kroji. Tři dívky s klo- ^ u k y v plné výzbroji.Škoda té idyly kouzelných začátku, z nichž my necítíme tragiku loučeni s chlapci, od cházejícími do války. Usm ívám e se při představě čctnika, který jde každý den hlásil „panu profesorovi", že slečinky mo ÍKiu klidné tábořit, protože v jejich rajónu neni žádný vandrák, škoda těch lx>chnikú chleba, o néž byla už tehdy nouze a za

který se skautky odvdéčovaly fotografo­váním místních obyvatel. Škoda, že už nestavíme podsady. Škoda, že význam těchto prací odsunujeme jako zbytečnou přítěž.Všechno, co dělaly ty první na prvním táboře, neztratilo svůj význam . První skautky se potýkaly s předsudky, co dívky mohou a nemohou, my se budeme potý­kat s potížemi organizačními nebo pohodl­nosti. A přitom naše pojetí výchovy potře­buje jxávé zdůraznění tvořivé práce, která přináší uspokojeni a radost.Letošní tábory skautek budou tedy jubi­lejní. Brány dívčích táborů ponesou číslici

75. Všechny skautky si budou hrát na první tábor. Budou stavět, vařit, poznávat přírodu, vyrábět věci užitečné i pro radost. Vytvoří rodinu, kde se jeden na druhého může spolehnout, kde každý píni svou po­vinnost, a kde je proto veselo a krásně. K jubileu se obyčejně přeje do dalších let to nejlepší. Přejme sí tedy, abychom z na­šich svěřených dívek vychovaly tak har­monické a statečné ženy. jaké vyrostly ze skautek prvních.

Vlasta Macková

(NafisátH) před toi^skýnu jubileinimi tábory)

P a z o u r e k a b r a m b o r yNástroj doby kamenné a kultivovaná rostlina 20. století. Ze se to k sobě nehodí? Ale copak moderní malířství neklade vedle sebe barvy, které pak „khči", což moderní hudba nedává do souzvuků tóny. které znějí disharmomcky. a co­pak moderní poezie nezařazuje do líbezného básnického toku rušívá slova, která navozuji drsnost a hati zauživané představy o básnictví? A tak jsme škrabaly brambory do bramboro­vého guláše pazourkem. Všimněte si - škrabaly - ano, byly jsme tam samé ženy a dívky, které jsme byly sezvány na dodatečný víkendový sraz moravské lesní školy do Uherského Hradiště (22.-25. února 1991).Ty pazourky byty předměty dolíčné. které potvr­zovaly, jak je dobré zařadit do skautských schů­zek i trochu historie, neH(u-lí prehistorie. Když zařadíme do několika schůzek po troše, vznikají nám PROJEKTY.PROJEKT je metodický útvar, který proniká sou­visle do několika schůzek na pokračováni. Tak třeba dějepisný projekt začíná četbou Štor- cha. Čteme na pokračováni. Je tu mnoho pod­nětů. Dočteme se např., jak lidé v dobách mlha­vých vyráběli keramiku. Válečky hlíny se spirá­lovité navíjely do tvaru a pak prsty vyhladily. Když to dokázal pračlověk... A může se to í nazdobit podle vkusu našich dávných předků. Nebo co tak namalovat takového správného mamuta. Nebo ho vymodelovat. Pozor - kly se dělají ze slámek!A nejen to, pračlověk upevňoval svou sUu - házením kamenů na cd, házením šipek, mířením kopí 3 mnohými jinými disciplínami, které vy­plývají z našich představ o životě pradávných lidí.Tkaní látek na prKnílivním stavu je vrchol umě­ní. Máme to odzkoušeno. Sem patn i ovládáni tehdejších nástrojů. A isme u pazourků.Jak se škrabou bramt>ory pazourkem? To nej­dříve družstvo dostane 56 odpočítaných bram­bor a vybere si dva pazourky, které se půjčují. Vyberte si pazourek tenoučký, skoro průsvitný. Tento kysličník křemičitý má miskovltý lom - tak se to učí. Pračlověk to věděl už dávno. Také nedělal rozdíly mezi pazourkem, kameolem, či dokonce opálem.Snažíme se mít hbitější prsty než řečený austra- lopiték? A přece v jednom kotlíku jsou bram­bory samý dolík, jako by je potloukly kroupy. Jak záleží na nás1ro|i. Tyto l>yly pravé, rwsbíraly je děti z Dolního Ném6' se svou učitelkou Hele nou Dobešovou, když byly vedeny uvedeným způsobem. Zároveň našly nová někdejší sídliště v okolí své obce.

PROJEKT VÝCHOVY K OBČANSTVÍ je zdán livě teoretická šeď A přece |e odzkoušen Oéti malují nejlépe na veliký papír na zemi poža

dávky bydleni. Jeden chce mít domeček se zahrádkou, jiný chce bydlet u školy, aby to měl blízko, děvčátka zase u lesa, aby měla roman­tiku na dosah ruky. A tak se tedy podíleji na uspořádaní obce. Tento obecni projekt končil na radnici v besedě s městským architektem. A jak býk ti malí rozhodni ve svých požadavcích.

PROJEKT VÝCHOVYK JAZYKOVÉMU VYJAD­ŘOVÁN/\q obtížnější v tom, že nesmí připomí­nat školu. Takovou jednoduchou linií je opět začátek v četbě. Dalším bodem je vyloupnutí materíaki, který se dá dramatizovat (třeba před­tím nakreslit). Tak nám vznikla scéna, jak Libuše vítá své sestry na Vyšehradě, a ty jsou v zápětí svědky příchodu silného Bivoje. Obávala jsem se. že dítě, které bude dělat kance, bude tím diskriminováno. Na kance se však všíclvií hlá­sili Nebylo tedy žádných překážek. A tak dů­stojná Ubuše vítala své sestry vznešenou vHací formuli: „AHOJ, SÉGRY!" Teď máme verze dvě: net^ratně velebnou a přirozeně současnou. Děti na nich pracují a dávají jím dramatický tvar. Bytí jste na výletě? Jak by ne. Zkuste o tom vypravovat, ale každý na to dostane odměře­nou'minutu. Zjistíme k údivu, kolik se těch řeči do minuty vejde. Hodnotíme prožitky, a\e dik i za popisnost. Pak z takového vyprávění má autor vybrat jen jedinou větu a napsat. Hodno­tíme větu, na niž se podílí co nejvíce smyslů. Vůbec účast všech smyslů na zážitcích činí život barvitější, plnější. Už Komenský doporučo­val „zmocnit se předmětu co nejvíce smysly". Přece chceme vychovat děti k bohatému, barvi­tému vnímaní života kolem sebe a vyjádření pocitů a citů slovy. Vždyť největším uměním je popsat, co se ukrývá v nitru, co z nitra vyvěrá. A tím jsme odkryk cil projektu; vnímat, procítit, zdokonalit tím sebe. Není to sobecké, neboť jen to, co máme v sobé, můžeme rozdávat.

Zdeňka Omefková

o ddílo vá p r a x e

/ ' / / / / / ' / /

T á b o r

■ BEZ HŘEBÍKŮ

V 8. Čísle Skau tin gu jste se m ohli s e ­znám it s jednou m ožností — sva zo v á ­ním kulatiny provazy -* d ne s nabízím e jinou. T esařské techn iky jsou sice dosti náročné, ale výs ledek je okouzlující. V še ch n y jsou založeny na principu, že je něco v něčem zaklíněno. Ke sta v ­bám potřebujem e běžný táborový m a ­teriál (sm rkovou kulatinu), obvyk lé ná­řadí (ostrou pilu, sekeru, nůž a poříz) a navíc pouze několik různě silných nebozezů (s prům ěrem 1, 2 i 3 cm), případně ploché dláto.Z kuste si ještě před táborem postavit závě s na kotlík ze dvou klacků (obr. 1) a zjistíte, jak jednoduché a pom ěrně rychlé je spojován í kulatiny pom ocí zá­řezů a klínů. D vě š ikm á naříznutí pilkou a nožem vyštípnutý vnitřek na jednom kůlu a do trojbokého hranolu se se k ­nutý neb o seříznu tý konec d ru h éh o kůlu se spojí velm i pevně do pravého úhlu.Na táboře vyzkoušejte jiné druhy spojů (obr. 2 - 1 1 ) . Potřebujete-li někte rý spoj zpevn it h řeb íkem , vyvrtejte do klády dírku nebozezem a zarazte do ní kolík z tvrdého dřeva.Z půlených km enů, ch lazených na p lo­ché straně pořízem, snad n o sestavíte jídelní stůl i s lavičkam i (obr. 1 2 a 13). V še ch n y spoje m usejí být sam ozřejm é naříznuté a zaklíněné do sebe. Pom oci dvoucentim etrového nebozezu p o sta ­víte ze silné klády a slabších větv í také jednoduchý žebřík (obr. 14).

Text a obrázky - rak -

ol>r5

OTAZNÍKY KOLEM AUTORITYJe to už několik let, kdy jsem na celostát­ním semináři přednesl nastedujíci příspě­vek. I když byl přítomnými přijat pozitivně, do sbořniku zařazen nebyl. Proč? Nejspíš přoto, že i dnes ho mohu beze změny (p akova t. .

Otazník první: „Proč vůbec o autoritě?"A no - přoč se pouštím do hovoru o sku­tečnosti, která nemá .ve společnosti" dobré jméno? Cožpak není pravda, že se většina dnešních lidi pří zaslechnuti slova „autorita" vnitřně naježí? Jestliže se tedy nedám odradit tím. že dřív než mi pořádné popřejete sluchu, budu již beznadějné „odepsán", pak je to tím. že mám k tomu několik závažných důvodů: Především sta­rost o životní cestu sotva nastupující ge­nerace. Tu cestu, kterou jsem téměř pě­tadvacet let pom áha l spo lu vytvá řet (mnohdy se značnými riziky - doplněk 91). Vím dále. že při svém pokusu vstupuji do oblasti, která je v dnešní sociální psy­chologii velmi frekventovaná - autorita rozhodné nepatří k okrajovým tématům. A nemusím projevit konečné ani m imo­řádný pozorovací talent, abych si všiml, že „starosti s autoritou" patři ve skutečnosti k neodmyslitelné výbavě nejen pedagogů profesi a zájmem, ale skrze rodičovství naprosté většiny lidí.Nejde mi ostatně o to, autoritu hájit - zvláště ne autoritu jakoukoli. Chtěl bych si na ni naopak lépe „posvítit". A proto nej dřív vsouvám jeden dokreslující odstave­ček čili

Otazník druhý: „Co se myslí řečmi o krizi autority?"Tyhle řeči už skoro vyšly z módy. Bylo jich už tolik, že dnes spíše převládá rezigno­vaná apatie - s jakou se přijímají zprávy o ekologických devastacích nebo rapid­ním růstu alergií.A tak už jen poloautomaticky lidé regis­trují ty desítky nářků, při nichž si jedna matka stěžuje druhé, „že si s tím jejich desetiletým Lácfou už vůbec neví rady, že ho prosté nezvládá." - jen zpola se diví zdaleka ne ojedinělým zprávám učitelů, že je žák X (podobně jako minule M, N nebo P) opakmrané ignoruje. Za samozřejmé se bere bezmocné pokrčeni ramen nadříze­ného, kterým odpovídá na trvalé porušo­váni pracovní kázně či požadované kvality (ku podivu i dnes) - a se stejnou bezrad­ností kroutí hlavou nad tím, když dvojíce 14letých výrostků blokuje v autobuse se­dadlo, nad kterým se z posledních sil ky­mácí stará paní - a na varování jakéhosi čtyřicátníka, že pokud nedokážou vstát, tak je zvedne, jeden z nich klidné odpoví; „Tak to zkus a budu té žalovat pro ublížení na těle" - aniž by se vůbec namáhal se­dadlo uvolnit. A to se nezmiňuji o osudech autorit na úrovni společenských se sku ­peni a politických útvarů ...Dobrá - to by mohlo stačit. Rozhodné to stačí k tomu, aby zcela převládl pocit, že autorita - ten l)ezpečný ochránce minu lých epoch - leží v prachu „kouzla zba vená" bezmocná moc ... Ale mně to nestačí. A věřím, že ani Vám ne. Protože

doufám že i Vy jste se setkali s tím, že navzdory tomu tu a tam autorita přece jen žije. Jak je to možné!? - A proto se ptám:

„z čeho žije autorita?" - což je otazník třetí.Na základě rozboru příslušné odborné lite­ratury i dlouhodobých vlastních pozoro­váni odpovídám na tento závažný otazník následovně; Život autority je napájen ze dvou pramenů.Tím prvním je autorita zapojená do světa věcí, sil a účelů. Skrze něj se autorita jeyi jako forma organizace nezbytná pro dosa­ženi kolektivních cílů. S touto neosobni tváří autority jsme jisté všichni dostatečně seznámení. Určité se nebudete příliš bou­řit. když se jí dále nebudu zabývat (viz např. Edgar H. Schein - Psychologie orga nizace).Ten první pramen k životu skutečné auto­rity ovšem nestačí. Z něj - byť by byla podpírána všemožnými prostředky moci - jen žalostně živoří, Autorita totiž plnohod­notné žije jen z toho, že zakládá vztah. Tedy tu jedinečnou personální skutečnost napjatou mezi břehy nezastupitelných Já a Ty. Patří tedy do kategorie takových realit, jakými jsou přátelství, kolegialita nebo rodičovství. Nejvhodnéjším uchaze­čem z českých slov pro autoritu by bylo otcovství.Tuhle zásadní podvojnost autority tuši i „lid obecný"; rozlišuje autoritu „formální" a „přirozenou" - a s chutí je klade proti sobě. Zatímco tou prvou rozumí bezduchý organizační m echanismus - tou druhou právě zmíněný vztah. Já jsem se ovšem těmhle terminům úmyslné vyhnul. Pře­devším proto, že ve vzniku autority jako vztahu neshledávám vůbec nic přiroze­ného. ale zázrak v pravém slova smyslu. N icm éně jisté „přirozené" předpoklady vznik tohoto vztahu mé. Je totiž přímo odpovědi na né. Jim tedy patři otazník následující - čtvrtý;

„Proč problémy puberty nejsou problémy pubertálními?"Já tady rovnou odcituji autora většině vy ­chovatelů dobře známého - Jiřího M rk ­vičku, V knize Hovory s tebou (s 40,41) píše; „V jedné prastaré velké knize se praví: Tedy otevriny jsou oči obou dvou a poznali, že jsou nazí. Ano - člověk je bytost otevřených oči a už je nemůže zavřít. Člověk prohlédl, a poznal svou na­hotu. Poznal, že neni chráněn ... živočiš ným bezpečím vrozených instinktů. Jeho údělem se stala nejistota. Je to tvor. který se ptá, který čeká odpovéd", již by se jeho nejistota proměnila v jistotu."

Poprvé se tato nejistota objevuje mezi 2. a 3 rokem, Dětští psychologové toto ob­dobí. kdy probuzené „já" dítěte odmítne do té doby všemocnou autoritu vlastního těla, nazvali obdobím prvního vzdoru. Klid pak netrvá dlouho. To když nejpozdéji se vstupem do školy začne závětřím domova doslova „profukovat severák cizích vlivů". Jeho poryvy zpochybní dítěti samozřej­most rodinných axiomů. Naplno propukne nejistota, když se dospívající zmocní poj­movým myšlenim jakoby celého světa. Leckdy je to hotový uragán, který za sebou zanechává hroznou spoušť. A přece! - Soustředit se na tuto destruktivní stránku puberty - to znamená vůbec nic nepocho­pit. Vždyť ta bezohledná kritičnost dospi- vajicich je ve svém jádru zoufalým výkři­kem adresovaným celému světu dospě­lých; „Což proboha neni nic pevného?!" A tak všechny ty bořivé výpady jsou ne­seny naději (dospělými tolikrát zklamáva­nou), že konečně něco obstoji - a tak bude nalezen kousek pevniny „bezpečí".A proč tohle všechno říkám? No přeci proto, že tohle volání z hlubin nejistoty nemusí zůstat bez odezvy. Že jedinou per­spektivou není před reálnou tíží života v še ­možnými formami jen unikat.Odpovědí na toto volání je pravé autorita. Rozumějte mi dobře; vztah, pro který jsem doporučil české slovo „otcovství". Jak ve­lice dospívající prahnou po takové auto­ritě, to si může ověřit každý, kdo pozoruje jejich bezmeznou věrnost a (^étavost vůči tomu, koho za autoritu přijati.Je tu ovšem háček. Skoro hák, A s nim i předposlední otazník;

„Kde bere svou jistotu autorita?"Vždyť jestliže je nejistota základním údě­lem člověka - kde potom jistotu získat? Kde „vzít a nekrást"? Neni to pak jako s tím baronem Prášilem, který se z jámy pět sáhů hluboké zachránil tím, že si domů doběhl pro krumpáč, vykopal se a pak se vytáhl za vlasy?Je - a není! Je tehdy, když se nerespek­tuje základní zákon autority; autoritu nelze uchvátit - lze ji pouze přijmout. Přijmout jako úkol. Jako službu. Ve slovníku m inu­lých generaci existovalo ještě výstižnější vyjádřeni; posláni a povolání. Oboji vý ­razně poukazuje na to. že vstup do auto­rity neni něčím svévolným, ale odpovědi tomu, co nebo kdo nás přesahuje. Takže - tu je má odpovéd; Autorita bere svou jis­totu z toho, že je posláním a povoláním. Dar autority musí přijmout oba - ten, kdo se opírá, i ten. kdo je oj^orou. Pro přijetí tohoto daru existuje i zcela specifická od­povéd; odpovědi z jednoho břehu je dů­věra - odpovědí z druhého zodpovědnost. Důvěra neni zklamána jen v prostoru vztahu, který jsem nazval otcovstvím. Zodpovědnost není iluzi, jen je-li přijetím povoláni a poslání. Je totiž zodpovědnosti tomu, kdo povolal a poslal.Je na čase vyslovit otazník poslední:

„K čemu je mi tohle všechno dobré pro život mého oddílu?"Tedy předevsim; Autoritě se daři tam. kde je ř ^ . Ve Tvém odciilu l>y měl hýt rád nositelem výchovy i programu. Vhodným

vyjádřením řádu ve výchově je zákon. Ten platí pro Tebe i pro Tvé svěřence. Tebe chrání před svévolnosti a nabízí Tí na oplátku výchovný styl. Pro Tvé děti je poukazem k tomu, co vás všechny přesa­huje. Vždyť sám dobře jisté víš, že ten, kdo chce. aby ho poslouchali jiní. musí poslou­chat sám. Proto i Ty si musíš ujasnit, kdo

Tebe poslal k Tvým dětem - kdo je pro Tebe autoritou. Komu se zodpovídáš Ty. A dále; Program není cílem, ale prostřed­kem. Ovšem - prostředkem zásadním. Po­kud přirovnám život Tvého oddílu k ohni, je program dřívím, které oheň živí. Řád do programu vnáší koncepce. Schopnost im­provizace je úžasným darem, ale stavět na

ní program znamená hazardovat s důvě­rou svěřených dětí.A konečné: Snadno a rychle lze autoritu pouze ztratit. Tvé děti v Tobě nenaleznou více autority, než kolik Ty sám přijmeši

J iř í Edy Zajíc

Zálesácké výzkumyp o z n á v á n í p ř ír o d y n a t á b o ř e i po t á b o ř eChodte lesem s otevřenýma očima a sbirejte drobné poznatky.V borovém lese pátrejte po bochníkovitých polštánch bélomechu, vysokých porostech hasivky orličí. Objevíte někde dutohlávku sobi? Zastavte se chvílí u porostu janovce. Seznamte se s léčivou bylinou třezalkou tečkovanou.Uprostřed léta spočítejte, kolik tobolek je na jednom trsu vrbovky úzkolisté a kolik semen je v jedné tobolce. Jaká produkce semen je u jednoho exempláře této rostliny, typické pro paseky v borových lesích?Podah se vám zahlédnout pHořitku. jak proráží kladélkem do kmene stromu? VkJéli jste už někdy sovu, jak spi opřena o kmen?Naidete v okolí tábora bedlu vysokou? Objevíte podle zápachu hadovku smrdutou?Zvedněte náhodné nalezené sojčí peříčko z letek a prohlédněte si jeho podivuhodné zbarveni.Zadívejte se lupou na kvéty divizny velkokvété v plném slunci. Z přízemní růžice hustě plstnatých listů vyrůstá druhým rokem pres dva metry vysoká lodyha nepravidelně kvetoucí až do podzimu. Spatříte na ní malinkého nosatce, diviznáčka krtičníkovitého? Uměli byste něco nct o jeho mimikry? (Připomeňte si můry spící na kůře stromů, kobylku zelenou v trávě atd.jZastavte se u neproniknutelného houšti z trnitých prutů oslružiníku. Vypozorujte, že to není jeden druh. Všimněte si. jak se zakoreňují pruty, když se dotknou půdy. Jak rychle se takto vegetativně rozmnožuje a rozrůstá daleko široko! Jaké to jsou plody, ostružiny? Proč je asi ostružinové vino zase červené, když zralé ostružiny jsou černé?Velké mraveniště mravence lesního se stává vzácností. Mírně pokle­pejte otevřenou dlaní a podržte ji chviličku těsné nad mraveništěm. Podrážděni mravenci vám postnkají dlaň kyselinou mravenčí. Položte holou ruku na mraveniště, chviličku ji tam ponechte, až po ní polezou podráždění mravenci. Vytáhněte ruku, zdvihněte ji proti temnému pozadí a pozorujte (v pnmém slunečním světle), jak mra­venci ze zadečku prudce vystřikují kyselinu mravenči.Podrážděte mravence mírným poklepáním otevřenou dlani na mra­veniště a do těch míst položte kvéty zvonků, chrpy, čekanky - jakékoli kvéty modře zbarvené. Co se s nimi stane? Jak to vysvětlíte? Ani při těchto „pokusech* s mravenci nezapomínejte, že patři mezi chráněné živočichy. Mraveniště nepoškozujte! Experiment s holou rukou položenou na mravenčí kupu provede jen vůdce. hDznáte, jak datel nebo žtuna tlučou do stromu? Viděli jste už kmen vyklovaný datlem a třísky u jeho paty?Postřehli jste, lak přelétla žluna zelená, strakapúd?Pozorovali jste na pisčitém svahu v borovém lese rozchodnik prudký, netřesky a jiné rostliny, phpominajíci svým zařízením k životu kak­tusy?Na hromadě kmenů zbavených kůry a připravených k odvozu pro­měřte délku a průměr klády uprostřed její délky, vypočítejte objem klády a její váhu. Se stanovením hustoty dřeva si pomozte sami.V červenci před polednem pozorujte přelétáni motýlů na lesní cestě u paseky zalité sluncem. Jak to, že se paví oko pozorovateli najednou ztratí, když usedne?Umíte nehnulé ležet u louže na lesní cestě a pozorovat rej nespočet­ných motýlů v plném slunečním žáru ve vůni z kvétů na pasekách? Prodlévejte hodinu na okraji paseky za červencových polední a pozo rujte hmyz, který létá nad spoustou vonících kvétů. Hledejte v atla­sech, které jsou to druhy.Pozorujte vosičky na písečné cestě u paseky.Zdvihněte rychle kusy kůry položené někde na pasece, past políče­nou na klikoroha borového.Nad louži vody se slétají bělásci, modrásci, perlefovci, okáči, ba bočky.Do jamek vyhloubených v zemi zatahuje kutilka písečná kořist ochromenou bodnutím do nervových uzlin a klade na ni vajíčko. Pak vyleze z úkrytu a uzavře ho kamínkem.

Pestrenky (mouchy) prudce pohybuji křídly, zarazí se na místě ve vzduchu, pak sebou trhnou, poodlétnou a opodál znovu chvíli visí ve vzduchu.Na pasekách v květech najdeme drobné tesařiky s dlouhými tykadly. Vyhledejte jejich obrázky v atlasech brouků a přečtěte si o jejích životě.Pojďme k porostům netýkavky velkokvété po včerejším dešti hned zrána, kdy v nízkém úhlu svítí slunce do lesa. Na špičkách listů se třpytí krůpěje, světlo se v nich lomí do duhových barev. To není rosal To je voda vytlačená vztlakem z kořenů stonkem až do Istů! Podobné jako u kontryhele obecného na lukách.Zastavme se nad záhonem lupiny. Celý porost na kraji paseky, krmení pro zvěř. Má pěkné listy, volný kvete na jaře (ale někdy i v lé­tě) modře, v zahrádkách pěstované odrůdy mají rozmanité zbarvené kvéty. Podobně jako jetel, vojtěška, vikev obohacuje půdu dusíkem. Víte o tom, že na kořenech vikvovílých (dříve se této čeledi Hkab motýlokvěté) jsou hlízky, ve kterých žiji symbiotícky bakterie? Che­micky vážou dusík ze vzduchu.

POZOROVÁNÍ U LESNÍ TŮN ĚKrásná a barvitá v dopoledním sluncí uprostřed července, teskná a truchlivá v listopadovém večeru ...Opřeni o kmen dubu nebo je^bu postůjme nad vodou ve slunném dni nebo poseďme skrčení těsně u vody. Zahleďme se do vody, průhledné až na dno, nehnuté, temnici se do hnědá - a bíle se zrcadlící u druhého břehu...A dívejme se dlouho, soustředěně. Pozorujme let vážek, šidel a motýlic, trhavý, nárazový, stále ná­vratný; třepetavý let motýlů, tichý jak čtená báseň, let čmeláků a much uvízlých ve vzduchu a bzučících...Zapomeňme na tu chvíli názvy trávy, rákosí i rostlin kvetoucích kolem, dívejme se na hladinu a přes ni na temný les v pozadí. Do duše se ukládají obrazy, které žádný malíř nedokáže zachytit. Teprve po delší chvíli hrábněte prutem do vody a namotejte na něj temně zelený chomáč ras. Sáhněte, jak jsou slizké. Do kapky vody na mikroskopickém sklíčku položte několik vláken, překryjte krycím sklíčkem a v táboře prohlížejte preparát pod mikroskopem. (Proč by nemohl být ve skautském táboře mikroskop? Přiroda kolem je plná zajímavých věci!) V každé buňce ve vlákné je spirálovitý chloroplast s chlorofylem, ostatní obsah buněk je průhledný, nezbarvený. Věnujte pozornost stromům. Pozorujte, jak vyrůstají listy na větvích buku, lípy, javoru a jilmu. Stáčejí se do jedné roviny, takže i dolní větve využívají malého množství světla, které až do spodních větví proniká korunami.Zjišťujte, které stromy bývají zasaženy bleskem nejčastéji.Na bukových listech najdete někdy skupinky červených nádorků, vybíhajících do špičky. Jsou to hálky bejlomorky bukové, vyrůstají kolmo k ploše listu. Rozřízněte hálku ze strany, objevíte v ní larvu. Někdy jsou výhonky na pařezech dubu nebo větve mladých doubků celé bílé, jakoby poprášené. To se na nich usadilo padlí dubové. Na listech dubu vyrůstají kulovité hálky, dubénky.Zamyslete se nad tim, že lípy, duby. jilmy, smrky a jiné stromy jsou místy skuteční velikáni a stale rostou. Naproti tomu byliny za j^dno vegetační období dosáhnou určité výšky nebo délky a přestávají růst s podzimem. Stromy dosahuji obrovitých výšek a objemů pravé proto, že jejich růst je neukončený, po každé zimé se obnovuje.

Vladimír Vurm

(pokračování) ^ SKAUTKrRAINBOW GUIDES

NÁMĚTY K ČINNOSTI NA SCHŮZKÁCHIMemocný kamarádMáte-li kam aráda, který je nem ocný, přemýšlejte společné, jak mu pomoci, jak ho potěšit. Vyrobte třeba pohled nebo obrázek, který mu pošlete poštou nebo donesete. Po dohodě s lékařem nebo s rodiči ho společné s vedoucí na­vštivte. přineste květiny nebo společné vyrobený malý dárek. Poděkujte lékaři a všem, kteří o vašeho kamaráda pečují.

Náš hostVedoucí se dom luví s babičkou někte­rého 2 děvčat, aby phšía v určený ča s na schůzku. Pak děvčatům oznámí, kdy je přijde babička navštívit, a sprolečně v y ­mýšlejí, čím by jí m ohly překvapit a po­těšit M ohou například zazpívat nebo za­tancovat, nakreslit pro ni hezký obrázek nebo udělat malý dárek. Také jí m ohou udělat kytici z m alých kvítků nebo jí nabídnout šálek čaje a vlastnoručně o- zdobené sušenky.

Veselá muzikaZ odpadového materiálu vyrobíme hu­dební nástroje. Použijeme plastické ke­límky, láhve, nařezané kou sky korku, zátky z lahví a krabičky od zápalek. In-̂ strum enty ozdobím e barevným pap í­rem , sta n io le m , o zd o b ím e s tu h a m i a krepovým papírem. A pak už se sna ­žíme nástroje rozeznít a společně, jako orchestr, nacvičit nějakou rytm ickou skladbičku. O legraci při tom není nouze.

PomocníkNa schůzce si povídám e o dom ácích pra­cích čí pracích ve školce nebo v klu­bovně. Učím e se některé drobné práce jako utírat prach, uklízet hračky a věci ležící na stole, skládat oblečení. Zorgani­zujeme soutěž, kdo nejlépe a nejrychlejí některou z prací předvede. P řipom e­neme děvčatům, aby nezapomněla po­děkovat všem, kteh pro nás pracují.

Pod zemíS šestkou jdeme ven a dívám e se, co m ůžem e najít pod kameny, spadaným listím nebo pod kůrou stromů. Vedoucí má s sebou atlas, který nám pomůže určit to. co objevíme. Na chvíli si sed ­neme pod strom a snažím e se pozorné sledovat a poslouchat dění kolem. Na některé v é d či živočichy, které obje­víme. se podíváme lupou a snažím e se je nakreslit.

Naše zoubkyVšichn i si společné popovídám e o zu t>ech a o tom, jak o ně pečovat. Jak to dělají zv ířátka? Zahrajem e si hru, pří které budeme vyjm enovával véci, které

jsou pro zuby dobré, a ty, které jím škodi. Vedoucí namaluje dva obličeje - jeden sm utný a jeden veselý. Děti pak celý m ěsíc dělají vše pro „šťastné zoubky**, aby jejich jméno zůstalo u veselé tváře. Jedí všechno, co zoubkům prospívá, pečlivé si je čistí a nezapom enou podě­kovat zubnímu lékaři za péčí.

Když je zimaVedoucí přinese nějaké zimní rostliny a vypráví o nich. Děti se je snaží nam alo­vat barevným i křídami nebo pastelkam i na kartičky z černého papíru. Kartičky upravíme na zavěšeni a uděláme z nich kalendář, který si děvča ta vezm ou domů.Mám e-li schůzku v sobotu ráno, jdeme na zimní procházku. Podívám e se, jak se naše okolí změnilo od léta. Po návratu do klubovny si m ůžem e uvařit horký čaj a pustit děvčatům desku s Viva ld iho skladbou Zima.

Důležitá Jména a číslaZahrajeme si hru, která prověří, zda děv­čata ta důležitá jména a čísla znají. Jde například o vlastni jméno a příjmení, ná­zev ulice a číslo domu, kde bydlí, dátum narozeni, jm éno vedoucí, telefonní číslo, jména ostatních šestek ...

Zeleninový návštěvníkVedoucí přinese na schůzku nejrůznější druhy zeleniny, vypráví o nich a dá je děvčatům ochutnat. Děti namaluji zele­ninu, o které si povídaly, a potom se z ní snaž í vyrob it nejrůznější p o stav ičky a zvířátka.

Postavte sí drakaVyrobím e s dětmi draky z papíru, Igelitu nebo celofánu. Nabarvím e je a ozdo­bíme. Když je větrno, jdeme s děvčaty ven a vyzkouším e, co který drak umí. Který vyletí nejvýše, který bude létat nejdéle, který le nejhezčí.

NarubyM ís t o zahá jen i s c h ů z k u za k o n č ím e a naopak. Po celou dobu schůzky se dom louvám e jen posunky. Vym yslím e veselé úkoly. Například jíst čokoládu při borem, rosol vidličkou, hrášek tyčinkami apod.

HRY, HŘÍČKY, SOUTĚŽEVeselý tiskHra pro pěkné počasí. Potřebu(em e dlouhý pruh tapety, barvu, láhev s m ýd

lovou vodou a ručník. Zujeme si boty, svléknem e ponožky a oběm a noham a se postavím e do barvy. Potom přejdeme papírový pruh, aby na něm zůstaly naše stopy. Či stopy budou nejhezčí, nejpravi- de lnéjší. . . ? Potom si dobře umyjeme a utřeme nohy.

Na hudební nástrojVedoucí zazpívá jednoduchou dětskou písničku nebo řekne rytm ickou dětskou říkanku. Děvčata ji musejí reprodukovat beze s lo v p om oc í pohybů, p o sun ků a zvuků jako hmhmhm, lalala apod.

F^rosím, krásná princeznoJedno z děvčat oblečené za princeznu sedí nebo stojí. Ostatní děvčata postup­né přistupuji a říkají: „Prosím, krásná princezno, co mám udělat?" Princezna jim dává různé úkoly - zazpívej písničku, řekni básničku, skákej jako klokan apod. Princezna pozorně sleduje výkon jednot­livých děvčat a potom určí za svou ná- stupkyní tu, která splnila svůj úkol nej­lépe.

Urči barvuDětí sedí v kruhu, vedoucí říká vždy něja­kou barvu a po ní jméno děvčete. V y vo ­lané děvče m usí říci předmět, který má právě tu barvu. Obměny: m usí říci od dané barvy odstín (zelená - tm avoze­lená), m usí říci kontrast (černá - bílá).

Přines kartáčVedoucí přinese na schůzku různé druhy, kartáčů a u každého děvčatům řekne, k čem u se používá. Potom začnem e hrát. Vedoucí řekne název nějaké činnosti a děti m usí rychle ukázat, kterým kartá­čem se provádí (kartáč na podlahu, šaty, sm eták, sm e táček , ště tka na láhve, štětka kominická, kartáč na vlasy, na boty. kartáček na zuby. na gram ofono­vou desku ...)

Brambory, bonbóny, bačkoraVedoucí přinese na schůzku sadu ob ­rázků. Jsou na nich tri druhy věcí - véci dobré k jídlu, véci špatné k jídlu a véci, které se nedají jíst vůbec. Děvčata mezi ob rázky vybírají takové trojice věcí. které splňují daný požadavek a jejich názvy začínají stejným písmenem. N a­příklad brambory - bonbóny - bačkora, žu-žu - žalud - železo. Kdo sestaví víc takových trojic?

Z angl. originálu Rainbow Guide Theme Pack fGGA 7989) přeložila

Hana Koncická

8

S K A U T IN GPOSLÁNÍ PRO CELÝ ŽIVOT

ANEB SMYSL A NÁPLŇ

ČINNOSTI IIL KMENE -

kmene dospělýchIII. kmen - kmen dospělých neboli old- skautů, není# ani sborem činovníků, kteří rozhodují,

řídí a velí# ani sborem kibiců, kteří rozumějí všemu

nejlépe# ani sborem veteránů, vzpomínajících se

sentimentalitou na doby svého mládí.Je společenstvím lidí, kteří jsou přesvěd­čeni, že život podle skau tských zásad a mravních norem neskončil odložením krátkých kalhot a příchodem vlastních dětí či vnoučat, nýbrž platí a je nosný pro celý život člověka.Ne, že bychom nebyli někdy sentimentální! Že bychom si rádi nezavzpomínalil Ne, že bychom někdy taky nekibicovalíl Ne. že bychom se považovali za neschopné radit nebo vést!Avšak hesk) „jednou skautem - navždy skautem " chápeme jako závazek nikdy neustávajícího rozvíjení vlastní osobnosti v celé harmonii lidské bytosti - mravní, duchovní, fyzické. Chceme naplnit i do­spělý věk smysluplnou činnosti podobně, jako to chtěli tvůrci skautíngu pro mládež. Jestliže pak tento harmonický rozvoj v dět­ství je usměrňován a veden osobou vůdce, přechází v dospívání plynule ve vlastní se­bevýchovu neustále se prohlubující, při níž právě společenství lidí blízkých a stejné usilujících poskytuje maximum podnětů, inspirací, podpory a pomoci, ideovou představu o poslání III. kmene je potřebné naplnit nosným programem, který by tvořil kostru celé činností. Přitom |de o to, aby tento program byl# hodnotný - nikoliv triviální, bezcenný,

povrchní# poutavý - nikoliv formální, nudný.# cílevědomý - nikoliv náhodný, „fen tak",# přínosný - jak pro /edfwtlivce, tak pro

společenství OS, pro skautskou organi­zaci. pro společnost.

Náph) čmnostilll. kmene a klubů OS by měla spočívat v# sebevýchově, vzájem ném působeni

členů v etické a duchovni oblasti# rozvíjeni tělesné, zdravotní a fyzické kon­

dice# rozvoji poznáváni a sebevzdělávání# rozvíjení vztahu k přírodě, životnimupro­

středí a jejich ochraně# sociální a humanitní činnosti uvnitř klubu

OS i mimo něj# pomoci skautskému hnuti a skautské or­

ganizaci# rozvíjení spolupráce s mezinárodním

skautským hnutím# rozšiřováni a upevňováni kladných mezi

lidských hodmt ve společnosti, včetně Sf)olupráce s jinými organizacemi

1. Sebevýchovaje pokračováním skautské výchovy ve zra lém věku, nebof skautská výchova je zá­vazkem pro celý život.a) V oblasti mravní se sebevýchova odvíjí od vzájemných vztahů mezí členy klubu OS a následně k těmto vztahům opět cílí, aby vytvářela a posilovala trvalé, hodnotné a pevné společenství vzájemné si blízkých lidi. Jeho vliv se šiří i mimo toto společen štvi, a to jak do skautského hnutí, tak i do veřejného a společenského života.Mravní normy, formulované skautským i etickými kodexy (zákon, slib, příkaz, heslo), je potřebné dále promýšlet, prohlubovat, obnovovat a to i v nových souvislostech vyvíjející se doby. Neustrnout na jalových frázích. Ve vztazích mezi členy O S je ne­zbytné soustředit se především na tyto mravní hodnoty;- tolerance- obětavost- laskavost, ochota- důvěra- přímost, upřímnost- stálost ve slovu i činech- pravdivost ve slovu i činech Formy práce;• v programu schůzek, setkáni - vyhradit

čas pro úvodní zamyšlení, citát, úvahu, „myšlenku na den", „hodnotu na tý­den", její vysvětlení, souvislostí atd.

• definice, obsah hodnoty, její kladné vlivy v praxi, její překážky (protipól, protihod­nota) a projev v praxí, jak hodnotu rozví­jet a překážky odstranit

• diskuse, beseda, d iskusn í „souboj" s předem vybraným (vylosovaným) opo­nentem - předem připravit!

• přínos i zápor pro klub, středisko, širší společnost atd.

• výběr vhodné četby (filozofická, nábo­ženská. beletrie ap.)

• rozhovory na dané téma ve skupinkách, zaznamenat poznámky, názory, h le­diska, pak prodiskutovat v celém klubu

• dtto mezi jednotlivci, tlumočit výsledky, názory

• přednášky, referáty přizvaného odbor­níka, nečlena, diskuse.

b) V oblastí tělesné je potřebné udržovat a obnovovat fyzickou kondici (zejm. s přibý­vajícím věkem!), eliminovat jednostranné vlivy zaměstnáni, udržovat správnou živo­tosprávu, rytmus života. Zdraví je podmín­kou života i tvořivosti! Praktické uplatnění morálky; jednat a žit tak. jak vim. že je správné! Vychovávat a posilovat vůli (pře­máhat pohodlnost, lenost, požitkářství, pn- jemnost, jednostrannost).Formy práce;• pravidelná společná- cvičení (i v rámci jiné org.)- plaváni- sporty, sportovní hry- turistika pěší, cykk)-. vodní, lyžařská (viz

též kap. 3, 4)- táboření, společné pobyty - doplnit tělo­

vých. programemc) V oblastí duchovni je rozvoj osobnosti syntézou vývoje a poznáni člověka. Vytváří se jeho názor na smysl vlastni existence a jeji hodnoty, utváří se vztah ke světu, k vesmíru, k bytí všeobecně, k víře v plat­nost vyšších principu. Formy a metody čin nosti jsou c^tižné dělitelné, nicméně je lze aspoň naznačit;

# intenzívní prožívání (společné i indivi­duální) etických hodnot, m yšlenek v emotivním přírodním prostředí (vý­chod či západ slunce, úplněk, hvězdná obloha, čeření vody v rybníce, šumění splavu, šelest stromu, majestátnost a klid horské přírody)

• zamyšlení u ohně# prožívání přírodního cyklu, svátků (zimní

slunovrat, první jarní den, vítání jara, probouzení přírody; vánoce, velikonoce, dušičky atd.) - s potřebnou přípravou a ritem

# vytváření uvědom ělého spo lečného „stylu života"

• péče o duševní rovnováhu.

2. Poznání a sebevzdělávánívytváří jeden z předpokladů moudrosti. Tuto oblast činnosti rozvedu v dalším čísle Skautíngu.

3. Příroda a životní prostředíSmyslem činnosti v této oblasti je poznání, že člověk a jeho svět je součástí přírodních zákonů a že ekologické chováni je napros­tou nezbytností života člověka a lidstva jako celku.Cílem je# úsilí po pochopeni přírodních dějů a záko­

nitosti# vnímání krás a estetiky přírody a život,

prostředí• vytvářeni odpovědného a citlivého

vztahu k přírodě.

Náplň činnosti:a) s e b e v ý c h o v a : stá lé p ro h lu b o ván í znalosti o přírodě a o stavu životního pro­středí* studiem odborné literatury, časopisů,

denního tisku- návštěvami přednášek, kursů, sem i­

nářů. výstav- výpravam i do přírody se zaměřeným

programem- speciálním pozorováním přírody• sledováním vlivů lidské činnosti (pozitiv­

ních, negativních - lesy, vody, půda, louky, role atd.)

- znalosti zákonů (o život, prostředí, o le­sích, o vodách).

b) ekologické chování: přimět sama sebe dovedné se chovat- ve městech; omezoval individuální mo

tor, dopravu, omezovat hluk. vznik smogu a kouře, neodhazoval odpadky.

hospodárnost s odpadem, pečovat o ze­leň

- ve svých domovech: omezovat hluk, šetřit energii všeho druhu, pěstovat květiny a co nejvic zelená

- v přírodě: dbát na to, aby se nelikvido- vala zbytečné zeleň, neodkládat od­padky, působit k likvidaci divokých sklá­dek, dodržovat zákaz vjezdu do lesů, omezovat provoz motorových vozidel, bránit vypalováni mezi, chránit čistotu vod, udržovat studánky a pečovat o ně, bránit zkracováni cest (na horách, v par­cích).

c) osvětová atinnost, výchovná činnost:ekologické zásady popularizovat a propa­govat- všude ve svém okoli- ve svém zaměstnáni- v klubech OS, v oddilech chlapeckých,

divčich

Formy činnosti:- vlastni aktivní činnost- vývěsky, informace, tabule- přednášky pro klub, pro oddily, pro ve­

řejnost- zájezdy, exkurse - dtto- foto, filmy, diapositivy- organizovat pozorováni přirody, ráno,

večer, hvězdy- ekologické soutěže, hry- kresleni v přírodě- odd ílové zahrádky, zelené plochy,

stromy, keře- upozorňováni na poškozováni přirody

a živ. prostřed!- sběr surovind) ekologie na výletech, putovních tábo­rech, táborech:- spolupráce s mistními ochranáři, les­

níky,- besedy u táborového ohně

- poznáváni rezervaci, chráněných oblas­ti, exkurze

- podrobné poznávání okoli tábora, pnro- dovědné mapováni,

- ranní a večerní pozorováni přírody, hvězd

- čistota a úklid tábora a jeho okoli, lesa, toků, trasy výletu

- zakládáni studánek, péče o née) další náměty činnosti:- fotografováni, výstavky fotografii- mapováni zeleně v krajině, ve městě- spolupráce s orgány ochrany přírody

(mapování, inventarizace významných druhů rostlin, živočichů)

- s)edování a péče o městskou zeleň- pěstováni a rozšiřování květin, stromů,

keřů v městě- pub likačn í č innost: v časop isech,

i skautských, v tiskuVladimír Kopřiva - Vlk

ífrokračování v příštím čísle!

Výpis z protokolu 13. společné schůze SL a SN FS ČSFR 20. 2.1991zákona o m im osoudních rehabilitacích, dohodli jsme se, že tak neučiníme. Žádná sněm ovna by nás v tom kroku nemohla z formálních důvodů podpořit.Skauti tedy ustupují. Budem e hledat jiné cesty. A kdyby to nešlo, zvednem e i .lex Junák",Dám y a pánové, není pochyb, že naše návrhy najdou mezi vám i širokou podporu a že bylo snad i z bytečný aby ústřední rada Junáka předem dem otivovala a exkom unikovala z této iniciativy současné kom unistické poslance. Nem yslím si, že by mnozí nepodpořili náš oprávněný požadavek. Vyzývám proto v tom to auditoriu vás, kteři jste skautkam i a skauty bývali - a (xxlle naších zákonů nadále jste - abychom se zítra ráno v 8 .30 hod. sešli v Sněm ovně národů. Přesné, jako když

, polnice zatroubí, jak jsme bývali zvykli! Děkuji vám. (Potlesk)

(předneseno bez předlohy)d o ft l* p o * l * n c ó « a p a n i * p o s la n k y n i *

Patforálnlho •i>ro*42tfénia v t ^ J l M k o u p o a l a n e O h o n u n i a t l c k ^ c h

Poradkym prezktenta Věra čáslavská s poslancem FS Janem Šolcem

w

Poslanec SN Jan Sole:Pane předsedající, dám y a pánové, váženi hosté!Nehovořil bych k této problematice, kdybych nebyl požádán a vyzván organizací, k níž se přihlašujeme jednou navždy.

Kolegyně a kolegové, přišel jsem vá s oslovit jménem organi­zace čítajíci 8 0 0 0 0 chlapců a děvčat z Čech i Slovenska, kteři na památku britského generála nosí širák stetson a na pam átku českého profesora tělocviku bydli v dřevěných do­mečcích pod celtovou stříškou. A vystavuji se vědom é a do brovolně nepohodě i nepohodli. Podivná čeled - a to ještě dneska - ti slovenšti a češti skauti a skautkyl Rezonuji tedy na dopis ústřední rady Junáka, který jsme vám včera s kolegou M ilanem Jančou rozdali do lavic. *Doslova ironii osudu tato organizace, k níž se upřímně hlásím a na jejíž vychován í jsem sí v čase nepohody za uplynulých čtyřicet let mnohokrát s povděkem vzpomněl, byla zbavena tentokrát paradoxně a ce lkově už počtvrté rozhodnutím vlády z 20. 12. 1 9 9 0 na základě našeho předchozího rozhod­nutí majetku, jenž byl zestátněn. A to i té části majetku, kterou vyjednáváním s pionýry získala nazpět.Skautská m ládež mě požádala, abychom se spolu s dalšími poslanci - skauty pokusili inkorporovat do dikce tohoto zá­kona požadavek na navráceni nám uloupeného majetku. Vzhledem k tomu, že by taková iniciativa odporovala filozofii předlohy a byla legislativně cizím pn/kem v stávajícím návrhu

10

Vožený PAHO pzzilJinfo,

d iiv O liijr řA A p o z o r n o s t r>« A k t u i l n f p r o b l d m .l e c i s j b M f p r o d A l i l C l n n o k t o a 4 í • ■ 'A u tik A o r 9 A n l : a s : » .

« d r u 2 u i l e f v í c * n « ! 0C>O C l « n r l .ZAÍU0 9 A C . 4 ‘77/ l 7 ? 0 5 b . . K b y l r * š i » r A Í n l A

p P O jedn A n a » c h v á l « n d n » 1&. 1 1 . 1990 a n á s le d n ý * v l A d rtOFfs :• d n e 2 0 . 1 2 . 1990 b r l J l S p o C C v r t * v h i s t o r i i £ o s l OhoA s to v e n s k A h o s k A u t ln o u o d*brJd> M A je te k o r * A n i z c < l i K t e r A o c n i k ­d y n c s t o t o S n i l A z a S A d n ý * 3 t o t a f i t n l c h r c 2 i « 0 , h a o p a I b y l a í í a i v i d y . o r o n A s lP d o v A n A a 1 i k .v id o v a o A . P r v n * n á s p o s t a v i t a p x ipo s A lo n H A C i s t ic k A oktAPACC. PO d ru H A Jsni* p ř i S l i o v S e c h n o po C m o r u " . PO t P e t í s e b r a l y r > o r iM t i :o v a n é o r o A n l z a c o (SQ tl. P i o n é r A J in d > v S * . c o J * * « z a k r é t k o u d o b u p o J a r u o M a S o d o s A t e h o r o f t t o t a C i l l v y b u d o v a t . Tecf j e t u p o v i n n o s t :• sA k o n a v y d a t s t A t u i tu C á * t A A le t k u Ju n A k a z a b a v e n é h o v r o c e 1 9 7 0 . k t e r o u s e p o d a P i lo v d o b ě od 1 . 1 . 199 0 p r e e v e l k é p 7 * k A S k y z í s k a t z p é t .

N a op a k b ý v a l # s k a u t s k ý e a i e t e k . k t e r ý J e v d r ž e n i P i o n ý r a , t e t o e r g a n i Z A f l z e zAKor^a z é s t i v A . P P I t o e a d ž e a e p P e d A v a c la i

’ p r o t o k o l y a r o k u 197>> p r o k A z a t . Že M a je te k Ju n A k a p P s d a n ý SSN a j e h o PQ C l n l l s i n . 2 S m i l . K C s . P P t je t l M v ý& e u v e d e n ý c h z á k o n ­n ý c h n o ř e * , k t e r é o k a u t v p o S k o z u J 1 a P io n i^ ry z v ý h o d A u J l . s e n y n í z t r A c l v e d k e r A n a d é je n a z ls k A n l u k ra d e n é h o a n e v r A c e n é h o .

S k a u t s k é o d d í l y n e p o t ř e b u j i n n o h o i k lu b o v o u . t A b o r n i c k é v y ­b a v e n i , k n i h o v n i č k u . z A k la d n l a p o r t e v n l p o t ř e b y . N e c h e p a e v la k M l č e t , k d y ! M ip e z a č í n a t p o p A t é od n u ly * V é t i i n a v é c h o b y l a p o * ř í z e n a d é t s k o u p r a c í a o b A t a v o s t l č i n o v n i k ů , j e n v y j l e e č n é v e l k o ­r y s o s t i p ř í z n i v c ů .

Dom nfvA«»e s e . Se ŽAdný 2 V A s . n e k o M u n is t lc k ý c h p o s la n c ů , n e - P Ů l v 1'n y o l u s k a u t y p o é k o d i t . ^ o h u Z e l v éa k p ř e s t o d e b lo k n e s o u ­la d u zA k o n a s l i d s k ý * ! p r A v y . N e do k A Ž e * * n a v r h n o u t . J a k ý * z p ů s o ­b e * I z o p r A v n l * ! « e c h A n i s « r s j e d n a t n A p r a v u . * u s l * e j i v l a k p o ž a ­d o v a t . P r o s í * * p r o t o t r Z V A s , k t e ř í s k a u t y ů i s k a u t i a a l b y l i n e b o J e 4 t é J s o u a o b r a c l* e se i n a t y . k t e ř í t u t o * o 2 n o s t n e « é l i a z n a ^ l n A s J e n 1 v ý s le d k ů n a t í p r A c e . P o A o z t e t é * , k d o s e ze v le c h s i l s n a ž í n a p r a v i t M o r A ln l t k o d y . n a p í n a n é n a d O t e c h v • i - n u l o s t i . Z a s t a ň t e s e n A s l J s * e z c e l a j i s t é v p r A v u . ,

8 p o d é k e v A n t* a s e s k * u t s k ý « ^ P Q z d r a v e * '‘ Pud’ p ř i p r a v e n "

'rt^ek

i t s k ý * p o z d r a v e

íA^av^^^rtičeO o e . VAcn A C é l n lh

č e s k é h o a S lo v e n s k é h o s k a u t in * u

J a n a P f e i M e r o v A n A č e ln l k* e ne

d u i P é l ý c h

J a r * i t D u r s h a u s e r s t a r o s t a

Č e s k é h o JunAfca

V l a s t a H a c l o n A č e l n (

d i v e (h o k n c i

I n s . K a r e l VanAk t a je n n l k ú s t ř e d n í r a d y

Přístřešek nad táborovým kruhemN áš oddíl má pěknou, ale malou klubovnu. Všichni se tam stěží vejdeme, proto se větší část oddílových schůzek koná venku u táborového kruhu, který m áme vedle klubovny. Velm i se nám osvědčil kruhový přístřešek nad táborovým kruhem, jak se o něm zmiňuje E. T. Seton v Knize lesní moudrosti. Oddíl se v něm může scházet za každého počasí, i za deště, dokonce i v zimě, protože po obvodu zavěšujeme Ko dsmiáke/nťi^

plachty, které vytvoří z přístřešku uzavřený prostor s otvorem uprostřed, kudy odchází kouř. Při topeni dobrým dřívím je zde stejné, nebo i větší teplo než v klubovně. A tak na každé schůzce m ůžem e prožívat kouzlo táborového ohně. Jak si takový přístřešek postavit:Nosné tyče jsme si po dohodě s hajným udělali v lese ze soušek. Prkna jsme koupili ve stavebninách. Základna našeho přístřešku je osm iboká, jedna strana měří 2.5 m. V rozích osm iúhelníku jsou vztyčeny kůly, vysoké 2,20 m, nahoře spojené prkny minimálně 15 cm širokými. Podpěrné kůly pro střechu postavím e do rohů vnitřního osmiúhelníka, který je m enší o 120 cm. Výšku kůlů volíme podle sklonu střechy |asi 2 5 0 cm). Kůly jsou také nahoře po obvodu spojeny prkny. Postup stavby: Postavím e vnější a vnitřní kruhy, které podle terénu srovnám e do roviny. Rohové kůly spojíme v horní a dolní části prkrvy, viz obr. A. Další prkna přibijeme rovno­měrně po obvodu střechy. Konce prken, které tvoří otvor pro odvádění kouře, spojíme příčnými prkny, viz obr. B. Střechu přikryjeme lepenkou. Dolní spojovací prkna tvoří podpěry pro lavice, proto jejich výšku volíme s ohledem na děti. Lavice m ám e širší, aby se na nich dalo při dvoudenní akci u klubovny spát. Dvě protilehlé lavice jsou odnimatelné, aby byl přístře­šek průchozí. Tři pole je vhodné zavětrovat, viz obr. C.

Tulák

t d m f í m

Můžeme připravit společnou akci s rovery? Slyšely jsme, že je to v našem hnutí zakázáno.

Starší skautky z Plzně

Mohla bych na vaši otázku odpo­vědět velice stručné; na první větu A N O a na d ruhou NE.

Dom nívám se však, že je potřeba právě této problematice věnovat větší pozor­nost.Starší skautky (děvčata nad 15 let) mají často už dost velké znalostí (2. stupeň skautské zdatností, odborky ...) a zkuše­nosti (většina byla rádkynémij, že mohou mít vlastní akce už velice rozmanité a skutečně náročné (typické skautské disciplíny, woodcraft, celá řada sportů, kulturní a společenské akce ...), které si

navíc děvčata plánují a připravují prak­ticky sama. Ne všechna se bezprostředné po „rádcováni" vrhnou na připravu k če- katelské zkoušce, nebo jsou oddílovými rádkyněm i či podrádkyněm i. Podnikají tedy takové akce, kde si prakticky vedle svých znalostí a zkušeností prohlubují svou fyzickou a psychickou odolnost. Pro tyto družiny starších skautek je dále ty­pické, že jejich vůdkyně by měla být sice plnoletá, ale ne moc věkové vzdálená od svých děvčat. Ze všech těchto důvodů je naprosto přirozené a samozřejmé, že právě některé z těchto akci podnikají

společné s chlapci - rovery (např. vy so ­kohorská turistika, zahraniční pobyt). D o­konce některé sporty (např. horolezectví, sjížděni d ivoké vody) nelze prakticky z hlediska vlastni bezpečnosti děvčat provozovat samostatné (zde i přítomnost starší vůdkyně není dostačující). Pochopi­telně, že .základním předpokladem pro tyto akce je, že s nimi oddílová vůdkyně souhlasí a že jsou po všech stránkách dokonale připraveny. Skautíng sice dává přednost vých ově děvčat a ch lapců v „oddělených" oddílech, nicméně jako výchovný systém má za cíl vychovat v še ­stranné připraveného a m ravného člo­věka, ve kterém má společnost záruku, že je na něho vždy spolehnutí a že jeho morálka je příkladem pro ostatní. V tomto sm yslu i skauting tedy vychovává mladé lidi k odpovědnému přístupu k manžel- slv i a rodičovství, resp. k partnerství vů- ,bec. Při společných akcích mají tak děv­čata a chlapci v roverském věku možnost si lépe vzájemné porozumět, poznat po­vahové rysy zájmově si blízkých vrstev­níků a srovnat své skautské kamarády s kamarády ze svého okolí Či školy. Sp o ­lečné akce by měly tedy být samozřej­mou součástí činnosti olxiu km enů a to vedle sam o sta tn ých akcí a akcí pro dětský oddíl (viz trojí dim enze hesla „sloužím"). Programem starších skautek se však budu podrobněji zabývat v někte­rém z příštích čísel časopisu.

fva Macková, tajemnice D K

11

ORGANIZACE VLČATchlapecké složky českého Junáka

A) NÁZEV: Víc3t3 - nejmladší sklena ju- oáckého mládi.

B) ORGANIZACE VLČAT:a) Vič6|e mladším členem Českého Junáka, ve véku 6 - 11 let (1. - 5. ífida základní bj Šestka vlčat - sckužu)e 6 i více chlapců ci Smečku tvon: dvé i vice šestek - optimální počet 4 šestky - 24 členů * vůdce smečky a 1 - 3 zástupci vůdce smečky. Výchovu vlčat zaji^uii výchovné jed­notky oddíly - smečky, Smečky fxacuji při skaut­ských oddílech nebo samostatné. Šestky vlčat mo­hou být též v chlapeckém oddílu spolu se skauty (lam, kde neni tolik vlčat, aby vytvořili smečku). Samostatná šestka vlčat i s čnovnikem se může registrovat v nejbbžškn skautském oddíle - pokud tento není přímo v misté působení. Smečka vlčat se registruje ve středisku v misté působeni neto v nej- biižšim středisku, neni-lř toto v misté působeni.

c) o zn a čen í š e s te k , s m e č e k ,ODDÍLŮ, STŘEDISEK

Příslušnost k šestce - je vyjádřena barvou hlavy vlčka (sílueloul. Výška hlavy vlčka je 30 mm, horní okraj hlavy vlčka je umístěn asi 30 mm pod doirvím okrajem čísla smečky, oddílu. Nepoužívá se barva žlutá.Oniačení smečky, oddílu - každá výchovná jed­notka má v rámci st rediska přiděleno své číslo. Ozna­čují se např. takto: 2. smečka vlčat Ostrava, 4. cNa- pecký oddíl f (místo půsc^ni). Číslo oddílu se nosí pod domovenkou na tevém rukávu košile.Označení střediska ^ každé středisko používá přidě­lené číslo a zvolený název, např. 1. středisko Pso- hlavci Praha 2. Dále středisko užívá přidělené organi­zační číslo, které se skládá z troičislí okresu (obvodu) a čísla střediska, např. 002.01. Symbol střediska je možno nosit v čipu šátku.

D) VEDENÍ ŠESTEK A SMEČEK (ODDÍLŮ)

- šestkaje vedena rádcem šestky skautem, šestníkem. Zástupci šestnikú jSou stejného věku jako ostatní ^nové šestky.- smečku - oddílvede vůdce smečky (oddílu), který má splněnou vúd- covskou zkoušku, je^irši 18 let, složil činovnickv slib a je občansky beníhonný. Ve vedení smečky - oddílu mu pomáhají zástupci vůdce smečky (vůdce oddílu). Na 10 cNapců se počítá s jedním činovníkem nad 18 let. Vůdcům smeček též pomáhají rádcové - Maugli, skauti se zájmem o práci s vlčaty- oddílovou radusmečky tvoři činovnici (VO i ZVO), oddílový rádce a podrádce (Maiigli), šestnici a event. zástupci šest- níků- vůdce oddílu - smečkyje činovník, kterého vedením oddílu nebo smečky pověřuje středisková rada

E) ZKOUŠKYPožadavky na základní vlčáckou výchovu jSOu obsa­ženy ve stupních zdatnosti:

- v nováčkovské zkoušce- ve sínhrné a zlaté ^opé.

Podmínky jsou shrnuty ve stezce vlčat.Plněni podmínek obsažených v nováčkovské zkoušce, stříbrné a zlaté stopé le povinné.Splnění zkoušek potvrzuje vůdce smečky a šestnik do stezky vlčat

ODBORNÉ ZKOUŠKYU vlčat se nká odhorkám .vlčci*. Zkixišky jsou dobro­volné a vyhovují zájmům jednotlivců. Přihlašuji se k nim vlčata samostatné nebo na doporučeni vůdce smečky. Zkouši je vůdce smečky nebo instruktor střediska pro odlximé zkoušky. Udéluje je vůdce smečky. Snahu po mimořádném vymknuti umožni zvláštm zkoušky a odznaky, jakými jsou .tri bílé te­sáky", .šedý bratřík* a .modrý odřikáni".

F) HESLO, ZÁKON, PŘÍKAZ A SLIB VLČAT

HESLO:Naši smhou nejlepšibuď čin!ZÁKON:

Vlče se poddá vždy starému vlku, vlče se nepoddá nikdy sobě!PŘÍKAZ VLČAT:/. Vlče mluví vždy pravdu2. idčecbodís otevřenýma očúna a uHme3. Vlče Je pilné a posluéné4. Vlče Je Statečné a nikdy nepláče5. Vlče mysk především na radost druhých SLIB VLČAT:- Slibuji, že budu milovat svou vlast a že J í budu věrně sloužit.- Slibuji, že se budu řídit zákonem a přdrazem vlčat.- Skbuji že splním denně alespoň Jeden dobrý skutek.

G) ODZNAKY A OZNAČENÍ- slibový odznak vlčatje oválného tvaru s hlavou vlčka, vyrobený z kovu, podložený žlutou plsti. Nosí se na košili těsně nad levou kapsou.- malý bronzový vlčekse nosí vfxedu na čapce nebo baretu podložený slabou žlutou plstí, přečnívající o 2 mm.- služební létave tvaru lipových lístků, bronzové barvy, podložená u vlčat slabou žlutou plstí, nosí se na klopě levé kapsy košile, v řadě vedle sebe.- domovenkao výšce 2 cm - obloukového tvaru - červené lemo­vaná, našitá ke švu levého rukávu. Červené vyšily název místa působení smečky - oddílu nebo stře­diska.- d$lo smečky - oddíluse nosí pod domovenkou, číslice červené vyšité o výšce číslic 15 mm.- označeni funkcifunkce se označují mírně zalomenými žlutými pásky- šipkami, 5 mm širokými, 35 mm dlouhými. Nosí ^ pod symbolem šestky. Mezera mezi pásky je 5 mm. FUNKCE-zástupcešestnika -1 páska -šipka-šestnik -2pásky -šipky-Maugli 3pásky -šipky-rádce-skaut -2zak>menéšipkv

zelenébarvy- stupně zdatnostistříbrná a zlatá stopa, mají tvar trojúhelníka. Jsou látkové, hnědé barvy, lemované drvené. Uprostřed trojúhelníka je stříbrná nebo zlaté stopa vlka. velikost trojúhelníka |e 30/30 mm. Našívají se základnou nahoru na pravou kapsu, stříbrná stopa se noš ve středu kapsy. Jsou-b uděleny ol)ě stopy, nosí se vedle sebe. Vzdáleno^ mezi bornimi základnami |e 10 mm.

odznak .tN bílé tesáky"se nosí zavěšen na koženém tuitiánku ^najicim i^ek.- odznak .šedý bratřík*je kovový podložený šedou plsti a je našit do středu levé kapsy - pod patkou.- odznak .modrý šíp odříkáni"je zhotoven z látky, podložen tmavozelenou plsti a nc '̂ se nad středem patky pravé kapsy, 5 mm nad patkou.

H) KROJ VLČATa) KOŠILEzákladní součást skautského kroje i kroje vlčat. Bavl­něná - kepíová - svétte okrové barvy. S dlouhým rukávem, kapsami a nárameniky - všitými do rukávu (jako skautské košile).b) ŠÁTEKžlutý - trojúhelnikový - spojený turbánkem, nosí se na kmci.C) POKRÝVKA HLAVYvlčata nosí v létě typickou vlčáckou čapku, v chlad­nějším počasí nosí zelený baret, vpředu s malým kovovým vlčkem - via hlavoud) KALHOTYohvové zelené barvy, krátké nebo dlouhé, vzadu se dvěma našitými a vpředu se dvěma všitými kapsami.e) PUNČOCHYpodkolenky nebo ponožky olivové zelené barvy.f) OPASEKolivové zelená látková kurta nebo kožený pás s kovo­vou skautskou přezkou.g) BOTYhnědé barvy - do přírody vhodná obuv.hj ŠŇŮRKA NA PÍŠtALKUžluté barvy, oko šiiůrky se nosí volné okolo krku. podšátkem, kor^c šňůrky s píštatcou je vsunut do levékapsy.

I) OZNAČENÍ UŽÍVANÁ NA KROJI VLČAT

Základním označením skautů je po složeni shbu od­znak - slibová lilie - u vlčat je slibovým odznakem oválný odznak s hlavou vlčka, podložený slabou žlu­tou plstí. Nosí se těsné nad patkou levé kapsy košile. Levý rukáv - naďokti - od shora dolů:Donxivenka - našita ke švu rukávu pod domovenkou Číslo oddílu - smečky pod čistem smečky PřIslušrKwt k šestce - silueta hlavy vlčka v barvě šestky - ne žlutá pod barvou šestky Ozna^ní funkcí - mírné zalo­mené ^pky, pásky - žluté barvy Pravý rukáv - nadlokti - zde se nosí odborky - vlčci- trojúhelníkového tvaru - hroty směřuji dolu.Nad pravou kapsou- se nosí' příležitostné skautské odznaky - pouze po dobu trvání akce!- odznak modrý šip odříkáni.Při akcích v zahraničí- je nad pravou kap»)u um^éna Československá vlaječka (nad modrým šípem odříkáni).8. 3 155 ř J$n Kni Mirek Brych

12

CHOROBNÉ nechutenství-vlčí hladV roce 1987 na kongresu v Jeruzalémě byla bulimia nervosa prohlášena Světovou zdravotnickou organizaci za jeden z pno řitních zdravotních problémů světové populace. Závažnost této poruchy spočívá nejen v četných zdravotních, psychických a so­ciálních obtížích, které jsou s ní spojeny, ale i v jejim stále narůstajícím výskytu zejména mezi dospívajícími dívkami. Bulimia nervosa nebo jinak řečeno vlčí hlad je jednou z psycho- genních poruch příjmu potravy, mezi něž patří i mentální anore­xie (t j. chorobné nechutenství) a některé formy obezity. Za­tímco mentální anorexií se zabýval již Galén ve 2. století našeho letopočtu a po ném tak zvučná jména jako Gull, Charcot a nebo Freud. pojem bulimia nervosa je relativně nový. Jako samo statná duševní porucha se těší zájmu odborné a laické veřejnosti od počátku 80. let, kdy byl vymezen. Mentální anorexie a buli­mia nervosa jsou zdravotně velmi závažné, ve svých extrémech životné ohrožující poruchy psychickélw původu, mající řadu společných rysů. U obou poruch se setkáváme s chorobným strachem z tloušfky, nekritičností k vlastním u tělesnému vzhledu a zdravotnímu stavu, zatajováním obtíží a intenzívním se obíráním jídlem, které může časem zcela ovládnout myšleni a prožívání nemocných. Jejich průvodními znaky bývají zácpa, bolesti hlavy, poruchy spánku, menstruačního cyklu, vypadá­vání vlasů, kazivost zubů a další somatické obtíže. V souvislosti 5 hladověním a zvracením dochází i ke sníženi obranyschopnosti organismu a různým metabolickým poruchám.Mezí základní příznaky mentální anorexie patn odmítání jídla spojené s postupnou ztrátou chuti k jídlu a pocitu hladu, což obvykle vede ke snižování tělesné hmotnosti až k extrémnímu vyhubnutí. Odmítání jídla a ztráta hmotnosti bývají prožívány jako velmi příjemné. Nemocné dívky často zdánlivé rackmálné zdůvodňuji své jednáni různými dietami, škodlivosti přejídáni, tloušťky a některých jklel, pocity svěžesti apod. Nejsou výjim­kou dívky, které se léta vydrží živit jen jogurty nebo ovocem. Některé z nich časem pocítí přirozený silný hlad, začnou se přejídat a zvracet. Jiné pak zajdou ve svém vytrvalém úsilí tak daleko, že zcela ztratí pocit hladu a i malá sousta v nich vzbuzuji pocity nevolností. Tak dlouho se snaží s urputnosti dospívajících ovládnout své tělo. až se stanou jeho otroky. Anorexie obvykle začíná ve věku 12 až 25 let (bulimie trochu později) a postihuje kolem 4 obyvatel ze 100 000. V případě bulimie se soudí, že ohrožuje napr. až 19 % dospívajících Angličanek a Američanek U nás se její výskyt předpokládá asi u 5 % dospívajících dívek. Pro bulimii je příznačná nezadržitelná touha hltat nadměrné množství potravy, zvracení {zprvu nucené, později samovolné) nebo zneužívání projímadel a nápadné kolísající hmotnost. Stejné tak jako u anorexie se i u bulimie setkáváme s hladov kamí a bizarními dietami, po nichž logicky následuje přejedení. Častěji se u ní setkáváme se silnými pocity viny, výčitkami a depresemi, které mohou vyústit až v sebevražedné jednání. Obé poruchy bývají doprovázeny četnými psychickými obtí­žemi. Nemocní postupné ztrácí zájem o okolí, jsou podráždění, vztahovační, neustále se srovnávají se svým okolím, jsou velmi úzkostní. Často omezují své dřívější zájmy, izoluji se. mají pro blémy ve škole, studiu, v zaměstnání a se svými rodiči. Zatímco anorektičky jsou spíše uzavřené a cílevědomé, bulimičky se méně kontrolují, jsou impulsivnéjší. výbušnější a někdy se snaží jídlo nahrazovat jinou drogou, jako například alkoholem.Není náhoda, že obé tyto poruchy ohrožuji především ženskou část populace. Ženské tělo je tradičné důležitější než mužské, ženy jsou více ohroženy terorem módního ideálu, který se v posledních letech přiblížil kostnaté vyhuWosti. Zanedbatelný není ani vyšší tlak vyvíjený na ženy v souvislosti se širší škálou jejich j>rofesionálního uplatnění Je zřejmé, že tento dramatický posun v rolích a očekáváních, prezentovaný sociálním okolím, může u snadno zranitelných adolescentů vést k závažným adaptačním obtížím. Dospívající dívky často nevědí, či jsou. Maji být ženské, koketní, mateřské, nebo chlapsky cilevédomé, v ý ­konné a profesionálné úspěšné? Jde o požadavky, které si mohou v nezrale kategorickém světě dospívajících protiřečit.V touze po vyhublosti je pak možné vidět iluzorní únik před ženskou roli a dospělosti, která je v podstatě děsí. Přirozené, že záleží i na rodinné konstelací, jídelních návycích, osobnostních dispozicích, ale i náhodě. Mentální anorexie a bulimie jsou svým způsobem civilizačními porudiami, které se mohou rozvinout jen ve společnosti s n<idl)ytkem jídla a nepřirozeným způsobem života (stress, nedostatek poliybu, závadné j)otraviny apod ).

Kupodivu jsou však těmito poruchami nejvíce ohroženy právě divky, které se hodné pohybují, např, aktivně sportuji. Nejde ani tak o samotný pohyb, jako o prostředí, v němž žiji, mají přátele, realizují své cíle a zájmy. Ve sportovním, ale někdy i turistickém čí skautském oddíle je často nekriticky preferována štíhlost a výkonnost, naopak ženskost, buciatost a neobratnost jsou předmětem kritiky a výsměchu. Svoji významnou roli zde hraji i obecné preferované ideály a vzory společenství, které jsou obvykle z tradičné klukovského světa. Proto bych doporučoval vedoucím dívčích a smíšených oddílů, aby při určováni meto­dických zásad, programů a prosazováni svých záměrů vždy respektovali věkovou a divči specifiku členů c^dílu. Nelze zapo­mínat na to, že děvčata nežijí jen ve světě skautského hnutí, že jsou ve věku, kdy začínají být často bolestivé konfrontovány se svým ženstvím a že jsou v některých svých zájmech, problé­mech a postojích stejné jako jejich ostatní vrstevnice. Tole­rantní. smířlivá atmosféra oddílu a bohatý, diferencovaný pro­gram akceptující některá dívčí specifika, zájmy a sklony mohou být naopak velmi dobrou prevenci proti poruchám příjmu po­travy.

Mnoho našich pacientek spojuje počátek svých obtíži s naráž­kami svých přátel, spolužáků, rodičů a učitelů na jejich vzhled, respektive na jejich údajnou nebo i skutečnou tloušťku, neohra banost, buciatost či ženskost. Často mohlo jit o „dobře míně­nou " radu, povzbuzeni nebo oceněni. Skutečný stav není v tomto směru tak důležitý jako subjektivní pocit. 2 publikova­ných prací vyplývá, že více než polovina dnes dospívajících děvčat se cítí být tlustá. Významnou roli při vzniku a rozvoji poruch jxíjmu potravy hraje i jídelní režim, kvalita a skladba potravy, což l>y se mělo respektovat i jxi krátkodobějšich kolek­tivních akcích, jako JSOU jedno nebo dvoudenní výlety. Bylo by jistě vhodné dbát na to, aby se nejedlo za chůze, záchvatovilě nekonzumovaly potraviny při návratu domů nebo „když je hlad", nehromadily se kazící se zásoby, nenahrazovalo se jídlo slad­kostmi apod.Je pravděpodobné, že t^hern prázdninových pc^ytů se poruchy přijmu potravy nějakým způsobem projeví. Nejen bulimičky, ale í dívky trpící anorexii rády pracují s jídlem, dělají si zásoby, vyhýbají se některým jídlům, drží diety, dojídají se po nocích anebo kradou jídlo (někdy i drobné finanční obnosy), aniž by toto nutkání mohly potlačit. Casio pak trpí silnými pocity vlny. jsou zamlklé, podrážděné a straní se ostatních. Necitlivé zveřejněni jejich prohřešků a případné odsouzeni či skandalizování jen prohloubí jejich pocity nepřiměřenosti a ničemu nepomůže. Mohou tak přijít o jediný svůj zájem a přiměřený kontakt se světem. U dívek, které již trpí rozvinutější formou některé ze zmíněných poruch, je třeba počítat s tím, že dokáží své jednání obratně tajit, zdůvodňoval, racionalizovat a že nejsou vždy přístupny běžným argumentům. Bylo by jisté vhodné s nimi věcně pohovořit o jejich obtížích, nevystavovat je příliš velkému pokušení (práce s jídlem, osobní zásoby) a poskytnout jim podporu a porozuměni. Léčit by však měl odborník, t. j. psychiatr ve spolupráci s rodinou nemocného.Abychom si uvědomili závažnost poruch příjmu potravy, stačí, když si připomeneme, že jde o poruchu té nejzákladnéjši’ lidské potřeby, obživného pudu. Nic však nepomůže, budeme-li tuto skutečnost bagatelizovat a přehlížet s tim, že zvýšený zájem o jkilo, postavu, různé diety a chutě jsou v tomto věku normální, ani když ji budeme dramatizoval s odkazem na možné následky.

PfiDr František Krch Psyviiui(iH:ki't kliniku UK Piulut

17

Dnes máme službu!Vedoucí služby, který členy své služby jen pořád kom anduje, hraje si na pána a hochům strká ty nejnepríjemnější práce, není dobrým vedoucím!A zase naopak; členové služby, kteří hřeší na mírnost dobráka vedoucího služby a nechají ho všechno oddřít a obstarat, nejsou dobrými členy služby.Ideální služba je taková, ve které jsou chlapci s vedoucím služby sehraní a kde jsou všichni prodchnuti jedinou touhou: každý pomoci co nejvíce - a dokončit svůj služební den bez jediného mínusu.V dobré služfaé není hádek o to, kdo umyl o kastrol víc a kdo už byl na dříví a kdo ještě ne, není tam ulejváctví a bezmyšlen­kovitosti.

U huráá na dříví! Každá pořádná služba má si opatřit včas.před každým vařením tolik

T Á B o H m I c K Á

M O u D r O s T

Jak zacházet s mlékem. Jakmile nákupčíci přivezou mléko (to je dopoledne), jednu bandasku necháte v kuchyni pro přesní­dávku, druhou uklidíte do sklípku. Vždy se před rozdáváním informujte u mne. kolik mléka se má rozdat. M léko před rozdává­ním rozkvedlejte, jinak byste prvním chlapcům dali navrchu ustálou smetanu - a druzí by dostali mléko méněcenné, sbí­rané! Bandasku s mlékem nenechávejte dlouho stát na slunci, nečekejte také na

dřiví, aby pak nemusela pracné smetat kdejaké smítko, aby dovařila večeři či oběd.Železná zásoba dřeva. Pod kavalcem kaž­dého chlapce má být zásoba dřeva (ne chroští), suchého, rozštípaného, na které se nemá sáhnout, dokud není největší nouze, to jest v době dešťů, kdy nelze venku získat dříví suché na roztečení nebo zase když výjimečné někdy nestačí při vaření dříví nasbírané. Železnou zásobu doplňte hned zase při nejbližší možnosti. Nechoefte na chroští do lesa se sekerou! Svádí vás k tomu, abyste suché větvičky stromů osekávali, m ísto abyste je jen sbí­rali 3 nejvýše jen olamovali. Při osekáváni se většina hochů neuchrání, aby nesekala sekerou do kmene stromu. Proto na sbér dřiví nikdy neber sekeru!Uméní topičské. Přikládej vždy jen „křížem krážem", neklaď kusy dřeva souběžné vedle sebe. To se oheň dusí. protože mezi dříví nemůže vzduch! Nepřikládej také su ­chou trávu a listí. Snad to rychle vzplane, ale ihned zase pohasne a utvoří se spe­čená hmota, která dusí oheň. l mokré dříví zakrátko hoří, když je na sebe nakladeno křižem, jakoby do hranice, neboť vzduch v ném pak vykoná pravé divý. Zásadně netopte zeleným jehličím a syrovým , čerstvé poraženým dřívím. Velm i kouří a vařené jídlo nasákne kouřem. Kotel bu­diž vždy přikryt poklici, aby do jídla nepa­dalo smetí, popel a nevnikal tam kouř. Velmi dobrým topivem (zejména pro tábo­rová kamna) jsou vyschlé šišky. Mějte jich zásobu!

opozdilce. Po rozdáváni, když v bandasce ještě něco zůstalo, ukliďte jí také do sklípku. Obé bandasky nechte pootev­řeny, přikryjte je sítkem, aby tam nepadaly mouchy. Nádobu s mlékem nikdy zcela nezavírejte, jenom ovšem pň dopravě! V y ­prázdněnou bandasku od mléka ihned dů­kladné a několikrát vymyj vodou (nejlépe horkou), pak ji naplň čistou studenou vo­dou a tak ji ponech až do příští cesty pro mléko. A zase pootevřenou! Prázdnou bandu nikdy nezavírej, zapáchala by. Krájeni chleba. Nikdy nekrájej plný počet chlebů, protože je vždy někdo, kdo si chleba nebere. Scházející krajíce pak bez obtíží dokrájite.Nekrájej chleba předčasně, oschne, okorá! Stačí čtvrt hodiny před snídani či večeří, když chleba namažete. Při svačinách 3 přesnídávkách krájej chleba, teprve když hoši přicházejí. Nástup na tato dvě jídla není jednotný, tak nevznikne žádná tlače­nice.Krájej bochníky či šišky podle čísel a nikdy neměj nakrájen více než jeden bochník. Čísílka z chlebů lep na příslušné lejstro. Chleba po krájení hned ukliď nebo alespoň phklop okrájenou stranou na strojek, když hoši občas ještě přicházejí pro přídavky Bedna na chleba musí být pořádné při­kryta víkem. Lišty na víku jsou nahoře Víko musí být tak pořádné nasazeno, aby nebyla skulina. Jinak máme v bedně hlo­davce!Služba se myje) Bez myti nesmí ráno vů bec do kuchyně. Vedoucí je za řádné um y­tí všech členů služby osobně odpověden. Služba má také v kuchyni po celý den

umyvadlo a myje si ruce po každém použi­ti kapesníku a po každém návratu z latríny. Uklízejte při vaření vše, co už nepotřebu­jete. sáčky a bedničky s potravinami, ku­chyňské nářadí atd. Služba, která má ještě o přesnídávce na stole cukr od snídané, nebo v poledne při rozdáváni knedlíků ješ­tě cibuli, jíšku a těstoviny, je službou taky- tábornickcu.Použité nádobí myjte už před obědem. Nečekejte až po jídle, pak máte velký shon s předáváním služby. Všichn i členové služby jsou jen málokdy současné tak za­městnaní, aby někdo z nich nemohl s ná­dobím skočit k vodě a tak službě vydělat několik drahocenných minut času.Kdy má služba volno? Když jí vedoucí služby výslovné oznámí „Teď vás nepotře- bujul" (To řekne ovšem jisté, jen když má v kuchyni vzorný pořádek a dostatek dříví.) Jakmile však vedoucí zavolá, služba se okamžitě vrátí do kuchyně, žádná vý ­mluva „... až to efohrajem" neplatí,Vaříte knedlíky? Vařte je zásadně ve třech kotlích současné, ne tedy na jednotlivé várky v jednom kotli. V každém kotli mějte dvě třetiny vody, ne jenom půlku, či do­konce ještě méně. A s přípravou těsta začněte nejpozději v 10 hodin - a mějte hromady dřeva! Pak se uchráníte mínusů, pak teprve knedlíky nebudou postrachem vaší služby.Každou nádobu předem vytřete, než ji použijete! V kuchyni jsou dva hadry: jeden bílý, na vnitřky nádob, druhý Černý či ba­revný, na otíráni vnějšků nádoby od vodyatd.Rozděluješ cukr do šálků? Hleď, aby každý dostal pořádně svůj příděl kostek. K ulo­mené kostce přidávej jiný úlomek, aby byla kostka doplněná.Ráno odneste všechno nádobí ze záso- béků do kuchyně. Odpadne tak zmatené pobíhání pro každý kousek zvlášť při va­řeni, když je každá minuta drahá. Také je to nutné pro řádné předávání nádobí na konci služby.Vypotřebováni zásoby některého druhu potravin hlas ještě před úplným dobráním. Hlásí se buď ve Služebním deníku či na blok.Zneužívání služby. Co to je? Dá-li si napří­klad služba větší či lepší dávky jídla pro sebe stranou. Když uždibuje a ukusuje věci, kterých je málo (salám. maso). Když sobě namaže chleba lepší marmeládou než ostatním, (Správně si má vzít ten chleba, který na ni zbyl.) Když mužstvu dá řízky připálené, knedlíky rozvařené a sama S( vezm e nepripálené, nerozvařené.' Správné si má služba vžit to nejméně podařené, ať již ta nepodařenost je jeji vinou či neni.Služba jí až nakonec? Ne! Může zasednout k jídlu, jakmile oběd či večeři rozdala, bez

18

ohtedu na to, zda už si mužstvo šálky $ jídlem rozebralo čí ne.Služba se na mužstvo .nevytahuje", neko- manduje nikoho, který chleba $i má vzít, nevzteká se, když někdo žádá sůl atd. M užstvo naopak zase službu nesekýruje, nekritizuje, protože za několik dnů bude službou samo!Bedny mějte stále zavřeny. Na noc je za­mykáte, klíče bere k sobě do stanu ve ­doucí služby.Při službě .vezmi rozum do hrsti". Nenači- nej novou jíšku, dokud není dobraná m i­nulá (loni jsem našel v bedně čtyři načaté jíškyl) Vysypáváš-li cukr ze sáčku, vysyp i zbytky cukru z rohů, neodboď sáček se dvěma kostkami. Ve sklenicích a lahvích nenechávejte na prst silné zbytky marme^ lády, sádla, oleje atd. Neshazujte věčně ve sklípku droždí z prkénka. Poklice z kotlů neklaď na zem!

Nákupčíci - odjééézdllčastokrát na tebe připadne funkce nákup- číka - je to jedna z nejdúležitějšich prací v táboře. Chytrý, svědomitý a všímavý chlapec v této funkci může dělat pravé zázraky. Takytábornik zato zvorá všechno,

nepřiveze nic, nic si nepamatuje, na nic se nikde nezeptal, nic neví, ničeho si nevšiml, už je na tátráře tři týdny a ještě neví, kde je který krám, kde bydlí naši známí ve vesnici atd.Dopisy veze první z nákupčíků. který se nejdřív vrací do tábora.Ptejte se v krámech, kdy co přijde, kde by se co dalo koupit, rozhlédněte se po ob­chodu, abyste mohli podat zprávu, co je k dostání.Přinášejte potvrzenky na zaplacené část­ky, vracejte také sami a bez říkání předev­ším nákupní kartu, podle které máte na­koupit, zbytky peněz.Vyberte vždy poštu v táboře ze schránky, než odjedete. Zakřičte na táborovém ná­městíčku. kdo ještě chce odeslat poštu! Nesm íš odjet bez nákupní karty a bez mého výslovného souhlasu k odjezdu! A když pak ti už řeknu „jedl" - a ty si jdeš pro kolo k zásobáku a pak s ním odcházíš, znovu zavolej do mého stanu, že už jedeš! Je totiž možné, že v té minuté mám pro tebe zase nějaký další nákup.Zapisuj si. zač jsi co koupil, abys mohl v táboře vše vyúčtovat. Někde totiž nedají účtenku na zaplacení zboží. Měj vždy s se- bou tužku.

Horký chleba nikdy nevoz! Rozbije se, zmačkne se a srazí k nepožívání. V pe­kárně či obchodě, kde Jsi horký chleba nakoupil, jej však nenechávej, pokud by hrozilo nebezpečí, že ho prodají. Přenes ho do jiného obchodu, kde chleba neprodá­vají a popros o jeho uschování. Přijedeme si pro něj dodatečné. Je-li v tábore napros­tý nedostatek chleba, přivez z horké zá­silky 2 - 3 šišky, opatrné zabalené v torně. Necpi je na set^ l Ani v tábore neklademe horký či jen teplý chleba na sebe, ale volné rozložíme vedle sebe na stoly, aby vystydl. Nezlob se na mne, poštu-lí té na nakup víckrát než někoho jiného. Nelze to vždy zcela spravedlivé rozdělit.

Konec pohádky- odjíždíme domůZabal si drobné věci už den před bouráním. (Takové, které nepotřebuješ.)Nebourej ve stanu nic napřed, dokud není dán povel k likvidaci tábora.Buď zase obutý do kožené obuvi. Nebez­pečí hřebíků je obrovské!Zasyp všechny otvory po kůlech tvého stanu, vyndej ze země všechny kolíky od kavalců atd. (i maličké kolíčky upevňovací, které trčí nad zem třeba jen 3 - 4 cm!) Ukliď co nejpečlivéji místo, kde stál tvůj stan, ani tříska nebo papírek, či dokonce hřebík a sklo tam nesmí zůstat. Pomoz také při úklidu celého tábora.V den bourání zápasíme o minuty! Ne- budeJi včas zbouráno, vše uklizeno, odve­zeno a odneseno, máme mrzutostí s ne­trpělivými šoféry aula - a je i nebezpečí zm eškání vlaku se zadaným vagonem. Proto v ten den je zvýšené pracovní tempo, neztrácej ani minutu. Neprovokuj tím, že si zabalíš jen svoje věci a o oddílové se nestaráš, že vše děláš pomalu, ležérně. Úpadek nálady? Samozřejmě, že bourání tábora není už tak radostné Jako stavění. Tehdy jsme měli před sebou řadu týdnů krásného tábořeni, teď už je konec v ^ m u- a až zase za ro k ... Přesto se nikdy netvař omrzele, vynasnaž se nezkazit sobě ani druhým ani mně poslední hodiny na­šeho Velkého dobrodružství. Nerozutíkávejte se na nádraží jako malé děti po cukrársWích, zatímco já vyjedná­vám dopravu. Čekejte ukázněně na mne, pak podn iknem e spo lečnou poslední toulku do okolí, než nasedneme do va­gonu.Nespí ve voze za denní jízdy, nečti si knížku. Jedeme krajem, který jsi neviděl.V cílové stanici nemůžeš jít hned domů. Je zapotřebí dopravit do klubovny oddílové véd. Každý si musí zařídit svůj případný odjezd na zbytek prázdnin tak, aby nem u­sel hned od nás z nádraží béžet domů a hurá na nádraží jiné. Tvojí povinností je pomoci pn odstěhování našich věcí. Tábor končí, až když je posledni bedna v klu­bovně a klubovna je uklizená.

Jaroslav Foglar Jestřáb

19

d \ »

NÁVRH NOVE KONCEPCE VÝCHOVNÉHO SYSTÉMUStávající stezka muže být v rukách dobrého vůdce účinným výchovným nástrojem, ale to je spíše doklad osobní kvality vychova­tele, než průkaz kvality systému. Nechci se ve svém pnspévku zabývat obsahem stezek (i když i k němu mám řadu výhrad), ale jejích strukturou a funkční formou. Pokusím se popsat několik závad současných stezek, které považuji za nejpodstatnější.1. Jsou unifikující - dosažení určitého stupně zdatnosti je vázáno na splnění přesně vymezeného seznamu podmínek, což vůbec nepřihlíží k rozdílr>os1i individualit. To vede k tomu. že některé podmínky se dětem mohou zdát nesplnitelné. A jelikož získání stupně je na tuto podmínku vázáno, skaut to často vzdá a nepokouší se splnit ani podmínky ostatní. Naopak, pokud ho nějaká oblast zajímá a výborně ji zvládá, neodrazí se tyto jeho schopnosti ve stupni zdatností, kterého dosáhne.2. Potlačují iniciativu. Skaut má minimální možnost volby, rozhodnout se může |X)uze, zda plnit bude. či ne. Co plnit, je již v pod­statě jasné. To oslabuje motivační funkci stezek - zejména u vyšších věkových kate­gorii.3. Jsou uzavřené. Neumožňuji dodatečné úpravy ani centrální, ani ze strany vůdce, který chce stezky přizpůsobit specifikám od­dílu, jeho zaměření nebo regionu.4. Jejich měřítko je příliš hrubé. Rozlišení pouze dvou stupňů poskytuje phiiš vzdálený cíl a opět snižuje motivační účinek stezek. Navíc zejména v prvních letech činnosti v oddíle je druhý stupeň pro většinu skautů prakticky nedosažitelný, a tudíž jako mě­řítko hodnocení je ještě jednodušší: .máš první stupeň, nebo nemáš*'.Nyní se pokusím navrhnout formu stezek, která by snad tyto chyby neměla. Obsah stezek horizontálně rozčleníme do několika směrů - zhruba deseti až patnácti - např.: Skauting, Přírodověda a ekologie, Tábor- nictví apod. Každý tento směr, říkejme mu pracovně cesta, by byl vertikálně členěn do jednotlivých důkazů (zhruba 7 -1 5 ) . Ty by vždy komplexně proínraly celou problema­tiku na určitém stupni od nejjednodušsích až po nejnáročnější pro roverský věk. Jednot­livé důkazy by v sobě automaticky zahrno­valy zvládnutí všech nižších, vnitřně by pak mohly být (z praktických důvodů) členěny na jednotlivé podmínky, které by bylo možno plnit postupné. Podstatné by však bylo 32 splnění celého důkazu.Samotné stupně zdatnosti - řekněme tři - by pak pro každý rok věku předpokládaly splněni:a) Jistého počtu důkazů, lhostejno, kterých cest.b} Některých důkazů v každé cestě - tedy zaručeni určité minimálni úrovně ve všech oborech skautské činnosti,c) (Jen u nejvyššich věkových kategorii.) Všech důkazů v jedné nebo více cestách, tedy dosazeni „mistrovstvi".

Dosažené stupně zdatnosti by se udělovaly ihned po splněni příslušných požadavků, odebíraly vždy v září po táboře, v souvislosti s věkem, kterého skaut v tom školním roce dosáhne a s tím, na jaký stupeň má podle již splněných důkazů nárok.Tento systém vyhovuje požadavku na re­spektování osobností jednotlivce, a tím také lépe postihuje jeho skutečnou úroveň. Vyža­duje od skauta vlastní iniciativu a poskytuje mu k ní prostor, a tím zlepšuje motivační dopad stezek. Poskytuje mnohem preciz­nější měřítko, než stávající systém, protože fakticky umožňuje komukoliv, aby se v sou­ladu se svým snažením zařadil do jednoho ze (tn) stupňů. Nedovoluje usnout na vavří­nech, o dosaženou kvalifikaci je třeba stále bojovat. Odstraňuje věkovou diskriminaci: jedenáctiletý skaut má stejnou šanci získat třetí stupeň jako jeho patnáctiletý rádce.

Tomáš Řehák - Špalek

Scout Record : Book

SKAUTSKÁ STEZKA V ANGLIIAnglická skautská stezka připomíná spíš cestovní pas než ušmudlanou žákovskou knížku. Na čtyřiceti osmí stranách jsou stručné vypsány podmínky zkoušek (pouze odborky jsou v přehledu názvů), u každého stupně je vyobrazeni odznaku a na konci je schéma umístěni toho kterého odznaku na kroji.Hned na druhé straně stezky je uveden skautský slib a zákon, na další straně pře­hled osobních údajů majitele (nechybí ani adresa a telefon rádce i vůdce).Skautské zkoušky odpovídající naším stup­ňům, nejsou očíslovány, každá má lákavý název.Jdou za sebou v tomto pořadí:1. Scout Membership Badge (přijímačka, no­váčkovská).2. Scout Award (pro skauty od í 0,5 do 11.5 roků).3. Pathfinder Award (od 11,5 do 13 roků).4. Expiorer Award (od 13 do 15,5 roků).5. Chief Scouťs Award (od 14do 15.5roků). Paralelné s těmito zkouškami plní angličtí skauti ještě;Patrol Aciivity Award, Leadership Award a Chief Scouťs Challenge a podle svých zájmů některé ze 75 odborek (FVoficiency Badges). Každý stupeň začíná kolonkou ob­sahující podmínky pro jeho plnění, jejichž součásti je splnění předchozího, nižšího

stupně. Dochází tak zdánlivé k duplícité - na jedné stránce má skaut potvrzeno definitivní splnění určitého stupně a o stránku dá) vyšší stupeň začíná opět potvrzením, že předchozí nižší již splnil. Význam druhého potvrzení spočívá zřejmé v motivaci k nové činnosti - skaut tím dává najevo, že se rozhodl plnit další, vyšší stupeň.Pro podrobnější seznámení s anglickou stez­kou jsme přeložili podmínky splněni prvních tři zkoušek.

Scout Membership BadgeNemusejí ji dělat bývalá vlčata, která mají zkoušku Link Badge. Má jen pět bodů;- Popovídej si se svým budoucím rádcem

o svém vstupu do oddílu.- Zúčastňuj se družinové činnosti.- Zúčastňuj se oddílové činností venku.- Předved své všeobecné znalosti

o skautském hnutí a o vývoji skautingu ve světě.

- Nauč se skautský slib a zákon, porozu­měj jim a chovej se podle nich. Pohovoř o tom, co je v nich vyjádřeno, se svým vedoucím.

Každý bod přijímačky potvrzuje rádce nebo vůdce. Dole je místo pro datum přijeti do skautského hnutí a pro podpis vůdce.

Scout AwardPro skauty od deseti a půl do jedenácti a půl roku, provádí se pod vedením rádce, má osm bodů:

Scoutcraft (Skauting):- Postav, vypni a sbal správně stan.- V přírodě na otevřeném ohni připrav tep­

lé jídlo a horký nápoj a umyj nádobí.- Nauč se dýcháni z úst do úst a předved,

jak oživení provedeš. Nauč se poskytovat pomoc pří šoku, mdlobě, krváceni z nosu, uštknuti, žíhadle a ošetřit menší říznutí, popálení a opaření.

- Zvládni jednoduchou orientaci za použití mapy a busoly.

Adventure (Dobrodružství):- Zabal si batoh, aby obsahoval potraviny,

oblečení, lékárničku, mapu a busolu a zorganizuj jednodenní výpravu

- Přespi venku dvě nocí.

Cutture (Kultura):- Aktivně se podílej na nějakém podniku,

vystoupeni nebo výstavě.

Communíty (Společnost):- Seznam se s umístěním telefonních au­

tomatů, policejní stanice, autobusových a železničních zastávek a veřejných zá­chodků v okol! svého bydliště a klu­bovny.

- Nauč se volat pohotovostní služby (zá­chranku, požárníky, policii).

Health (Zdraví):- Zlepši si svůj osobní výkon během mě­

síce běháním, cvičením, plaváním, judem apod a dosáhni svého malého osobního rekordu.

Commitement (Závazek):- Vysvětli svému vůdci nebo rádci, jak se

skautský slib a zákon promítají do tvého každodenního života.

Z Patrol Activity Award splň dvě zkoušky - zúčastni se schůzky rádců a družinové čin­nosti venku a získej jednu odborku.

20

Pathfinder AwardPro skauty od 11 a půl do 13 let. Může se vybrat 12 činnosti z níže uvedených, museji to však být 4 činnosti z části Scoutcraft, 2 z části Adventure, po jedné ze všech ostat­ních části a zbývající dvě mohou být z které­koliv části.Ke splnění Pathfinder Award se musejí navíc splnit dva úkoly z Patrol Actívity Award - účast na krátkém družinovém táboření a účast na jiné družinové činnosti {zřejmé mimořádné) - a získat další odborku {jinou než ve zkoušce Scout Award).Pathfinder Award má šest částí pojmenova­ných stejně jako ve zkoušce Scout Award:

Scoutcraft:- Připrav a uskutečni jednoduchou vý­

pravu na 24 hodin s přáteli stejného věku.

- Zúčastni se nočního cvičeni.- Zúčastni se pozorovacího cvičení organi­

zovaného staršími skauty.- Pojmenuj části lodky a jejího vybavení,

pnprav ji na vodu a použij.- Nauč se kormidlovat a obratně řídit

lodku, kánoi nebo záchranný člun.- Vysvětli, jak bys zařídil dobře napláno­

vané tábořiště.- Přespi jako skaut v táboře dvanáct nocí.- Rozpoznej šest různých stromů v létě

i v zimě a seznam se s výhřevností jejich dřeva a s ^jich ekonomickým význa­mem.

- Předveď bezpečné používáni dýky i zaví­racího nože, sekerky a obloukové pily. Jak se udržují a skladují?

- Naplánuj zdravé stravování pro družinu na víkend.

- Udělej táborovou pec a použij ji.- Celý den var bez použití nádobí.- Vykonej jednoduché orientační cvičení

obsahující nasměrování mapy. použiti busoly, chůzí podle azimutu, vyhledáváni v maf>ě a znalost obvyklých mapových značek.

- Připrav si osobní lékárničku na jedno­denní výlet. Víš, jak použít každou jeji součást?

- Rozpoznej součásti letadla a vysvětli princip létáni.

~ Nauč se uzly a jejich použiti.- Zúčastni se s družinou nějaké stavby u-

skuíečněné technikou vazeb.- Rozpoznej základní typy mraků - vysvět­

li, jak se vytvářejí; jak se měří síla větru a jak počasí může ovlivnit různou čin­nost.

- Jiná činnost podobného charakteru a ná­ročnosti dosažená se souhlasem rady rádců (opakuje se jako poslední bod kaž­dého oddélenO-

Adventure:Dřív, než podnikneš některou z těchtočinností, musíš se seznámit s Pravidly o čin­nosti ve sbírce Policy, Organisation andRules.- Vydej se na 25 km dlouhou túru se třemi

přáteli, přenocujte v noclehárně a na­vštivte místa, která si vyberete.

- Podnikni dvoudenni výjxavu s družinou, celou výbavu si nes s sebou a sám si vař.

- Vykonej s ostatními celodenní cestu s pomocí kompasu.

- Naplánuj s přítelem trasu 12 km dlouhé cesty s určitým cílem, popiš podle mapy, co uvidíte; vykonej cestu a po návratu podej družině zprávu o tom, co jsi viděl a dělal.

- Vykonej cestu k určitému cíli nejméně 40 km vzdálenému (použij veřejné do­pravy).

- Zúčastni se snadnějšího výletu se star­šími skauty nebo rovery.

- Naplánuj a veďcetadenní družinovou vý­pravu s určitým cílem.

- Vysvětli, jak se používá letecká nebo jiná záchranná vesta a předveď její použití v nejméně 2 m hlubc^é vodě.

- Vysvětlí, jak funguje padák, oblékni se do něj a předveď správné jxistání.

- Zúčastni se zkušebního letu a ukazuj na letecké mapě významná místa, která prelétáte.

Cu/ture:- Získej znalostí o historicky zajímavém

místě, potom proveď návštěvníky.- Proveď celodenní průzkum místního ži­

vota ve mésté nebo na vesnici (doma nebo v cizině), které jsi drive dobře ne­znal.

- Vyhledej nějakou místní legendu nebo historku a seznam s ní ostatní.

- Navštiv zajímavé místo a nakresli jeho plán, udělej model, fotografie nebo kresby.

- Postav a předveď fungující model (např. horkovzdušného balónu, letadla, pohá­něného člunu, parního stroje).

- Zúčastni se výtvarné, hudebni nebo dra­matické dílny.

- Napiš a podej zprávu o činnosti družiny, které ses zúčastnil, pro informační bule- tin, časopis nebo noviny.

- Vytvoř umělecké nebo literární dílo (např. obraz, sochu, báseň) zobrazující nebo popisující skautské zkušenosti.

- Připrav propagační leták nebo plakát pro nějakou událost.

- Buď řádným členem orchestru, sboru, skupiny, kapely, kruhu spisovatelů nebo skupiny malířů,

- Vytvoř a vystav sérii fotografii, obrázků apod. ukazující vývoj okolí tvého bydliš­tě

Community:- Se svou družinou se zúčastni společného

víkendového tábořeni s družinou z jiného oddílu.

- Přiveď svého kamaráda, neskauta, na od­dílovou schůzku nebo jinou oddílovou akcí.

- Ve skupině připravte plakát oznamující a znázorňující, jakou rolí hraje družina nebo oddíl ve vaši olxi.

- Nakresli mapu svého okolí zachycující důležitá místa - ta znázorni pomocí ob­vyklých mapových značek.

- Vénuj se pravidelné dobrovolné službě v kostele, společenském středisku, do­mové důchodců apod.

- Zúčastni se akce ,péče o dům - dobré sousedství".

- Nauč se dorozumět s hluchým nebo sle­pým člověkem.

- . Se svou družinou se zúčastni tábora, kdebudou i tělesně postižení mladí lidé.

- Dopisuj si pravidelné s kamarádem z jiné země a poděl se o novinky s oddílem.

- Podle receptu uvař pro ostatní cizokrajné jídlo.

- Zjisti příklady ve svém okolí, kdy lidé nedodržují zákony venkova (Country Code) nebo dopravní předpisy. Hekni své družině o následcích nedodržování těchto pravidel.

- Získej nebo si obnov průkaz cyklisty nebo průkaz pro invalidní vozík.

- Zúčastni se spolu s družinou nějaké ochranářské akce.

Heafth:- Staň se řádným členem sportovního

družstva po dobu nejméně tří měsíců (např. školního sportovního klubu).

- Dokaž v některém sportu své zlepšeni po půl roce tím, že dosáhneš ve svém vývoji rekordu.

- Nauč se pravidlům nového sportu a vé­nuj se mu po dobu nejméně ^ s t měsíců.

- Zadej si hygienický nebo cvičební úkol na ííobu jednoho měsíce, dodržuj ho a o vý­sledku si popovídej s rádcem.

- Předveď, že umíš plavat tak. aby ses zachránil.

- Zapisuj si celý týden, co jiš a piješ, a po­rovnej svůj zápis s racionální výživou - příští týden se zlepši.

- Seznam se s hygienou v kuchyni a před­veď, jak jí ovládáš doma nebo v oddíle.

- Ovládej osobní hygienu na tálxrre.- S jiným skautem si vyber jeden z obec­

ných zdraví škodlivých jevů (např. kou­řeni, alkohol, ředidla, hluk), seznam se s jejich škodlivými účinky a popovídej si o nich s ostatními.

Commitement:- Piš si po celý měsíc celodenní pozorování

něčeho, co si vybereš.- Vezmi si na tri měsíce na starost záznam­

ník družinových výkonů.- Zúčastni se ochranářské akce v délce

nejméně dva dny (nemusejí být vcelku).- Předveď správné použiti státní vlajky

a družinové vlajky.- Seznam se s životním příběhem význam­

né osobnosti dle svého výběru a řekni, jak se z něho můžeš poučit pro svůj život.

- Zjisti, jak se podílela některá významná osobnost na péči o jiné lidi.

- S jinými skauty zorganizuj modlitby při oddílové činnosti po dobu čtyř týdnů.

- Ukaž, že pravidelné pomáháš při boho­službách.

- (Další dvě aktivity spojené s vírou a vy­znáním.)

Připravil - rak -

Prekiadem části anglické stezky uzavíráme naši diskusi o stezkách. Všem, kteří se ji zúčastnili, děkujeme, afe otisknout všechny názory nebylo možné. Věříme však, že předlo­žené návrhy byty natolik konkrétní a provoku- jici. že způsobí v blízké budoucnosti i určité změny stezky oficiální. V prvním čísle nového ročníku zahájíme diskusi na téma Koedukace ano. či ne? Už teď nám můžete (X>sUat své názory, afe dodržujte prosím rozsah dvou stran strojopisu (norma 30 řádků na stránce, 60 úhozů v řádcef.

Redakce

21

Je za deset m inut jedenáct hodin v noci, když začínám psát první zápis do tohoto táborového deníku. Moji spolutábor- níci už spí a tady je takové úžasné ticho, podivné a straši­delné, až uši z toho brní. Ani petrolejová lampička dnes nesyčí, ač svitl jako na jiných táborech - a co podivnějšího, venku strom y nešum i, řeka nehučí. H luboké a zvláštní je to ticho, kterým se končí náš první táborový den.

Ještě pořád strašně leje. Je to katastrofální. V kuchyni už je docela utěšeně bláto, nad kam ny m ám e celou suširnu. Nálada hochů je přes tento dvoudenn í nepřetržitý déšť dobrá. Sázava rapidně stoupá. Luděk najednou přiběhl do kuchyně a povídá: „Tak vám ta řeka byla dycky dva metry od břehu a teď je až u břehu!" U stanovujem e hlídky, které se budou po čtvrthodině střídat. Zabodávám e vysoko nad břeh k okraji vody tyč. Za chvíli je zatopena.

Ráno byla děsná mlha, jako v Londýně. Spadla k zemí (děsná šupa) a nastal horký den.Boža s Třískou si pořídili technicky velm i kom fortně vyb a ­vený stan. Celty se vytahuji a stahují pom ocí provázků, před stanem mají lavičky a dřevem vydlážděné zápraží. D nes si k tom u přepychu pořídili ještě sam ozavírací zařízení „zefýr" neboli „zavírá sám o". Za závaží slouží láhev, vodou na­plněná. Dviřkam i nutno prolézt ovšem poněkud pronto- pronto, neboť jinak by dvířka dotyčného člobrdíka přimáčkla v půli k podsadě. (To by bylo sádla, kdyby to tak byl Boža!)

Když jsm e hráli dnes na národy, dostal Černoch prudkou ránu z blízkosti ten isákem do obličeje. An i jediné slovo výtky, či dokonce hněvu nevyřkl proti střelci. Byl jsem tím překvapen, obdivoval jsem se v tu chvíli Černochovi.

Co jsem slyšel ráno ve stanu: Ríša utíká ke Glenovi a říká: „Hele, Glene, um íš ošetřit tržnou ránu ?"Děsím se, co se stalo, ale Ríša už m luví dále: „Já že totiž chci M irkovi utrhnout hlavu. Tak aby byla ňáká pn/ní pom oc!"

Táborový oheň je sp íše veselý než vážný, k čem už nem álo přispěly i židličky našich gam busínú. Zatímco já trůnil na fortelně udělaném trůnu, chlapci seděli na židličkách vlastní výroby, většinou podezřele se kolébajících. Nejlepší to měl Kerk, jemuž se židlička nějakým zázračným nechtěným patentem sam a od sebe autom aticky rozložila na jakési pojízdné kanape. Kerk si na to lože labužnicky ulehl, dal ruce za hlavu a já jen čekal, že ze svých dek ještě vytáhne nějakou m ěchuřinu a nacpe si z ní tabákem fajfku. Netrvanlivostí své židličky byl také velm i rozčarovaný malý Johny. Napřed m u u ní upadly oba lenochy, čili opěradla na ruce, která pak někdo om ylem přihodil do ohně. Za chvíli se poroučelo celé pozadí a upadla také levá noha. Tu si Johny pořád přidržoval, a tak situace byla jaksi taksi zachráněna. První vážná chm ura přelétla Johnyho líce teprve tehdy, když se mu u židličky utrhly i obě zadní nohy. Čhvíli to zkoušel držet rukama, ale pak se nějak propadl pracně skloubeným sedátkem až na zem a tu se situace stala už neudržitelnou. Židlička se rozložila asi na 18 kusů a Johny se odevzdaně uložil stranou a usedl ruče do trávy.

Odpoledne jsem šel kolem jiného tábora, neskautského. Nadávky, hrubá slova a sprosté výrazy slyšel jsem tam u hochů, bez program u se povalujících na břehu. Jsem šťastný, že nic podobného není u nás, kde slušná m luva

22

a kam arád ské chován í je n ep saným zákonem , po léta ochotně dodržovaným . To umožňuje naše skautské hnutí, které nás sdružuje v přátelský kruh ne až o prázdninách, ale po celý rok na schůzkách, výpravách a společně prožitých příhodách a dobrodružstvích.

Ano, ano, milí hoši, po dnu plném událostí, legrací i dřiny přišel večer s neproniknutelnou tmou. Vy už všichni spíte a já tady ve svitu blíkotavé lam py píšu závěr dne, na papír navíjím pestré pásmo, tak jak jsme je v denním světle stvořili. Počasí bylo zase krásné, po nebi pluly bílé hrady mraků. Sko ro celý den byl ve znam ení značkovací dráhy, kterou připravili Jindra s Honzou. Sam son vyspravil jedi­nečné kryt latriny. Skříňkaři pěkně vyčistili kola. Hodné se zase psalo do deníku a malovalo. K večeru jsme hráli volejbal se Sokoly. Každý večer se vzm áhá bujará nálada, která se vybíjí v přátelském zápolení. D ne s se dokonce objevilo několik km enů (jako například Sva z nezávislých námořníků. Kanadská policie. Historičtí pistolníci atd.) Pak jsme to ale nástupovým signálem dobrovolné sjednotili a událi jsme z toho zase táborové m užstvo Dvojky. Hráli jsme pak ještě praporky až do tmy, kdy se zástupci služeb odebrali do kuchyně, kde jsme se radili o zítřejším dni.

Dobrodružná hra „légo" se sm í hrát jen při povinném poled­ním klidu. „Hráč" m usí ležet a vydržet v téhle poloze déle než vyzvaný soupeř. To je hra - co ? B lesk jí také hraje a soupeřem je m u Rys. A já najednou vyzývám Bleška, aby šel za almaru vysbírat třísky u přistávku. R ys s díky přijímá od Bleška sušenku co výhru.„Kucí, kdo chcete čoko lád u ?" křičí v podvečer Jura ze stanu. „Já, já, já!!!" hlásí se na tento inzerát kdosi na náměstíčku. Načež Jura hbitě odpovídá: „No tak to už jsm e dva!"

Dopoledne se šije v táboře pořád nějaká legrační „vojenská vzpoura", hošani si vyřezávají různé šavličky, m ečíky a po­dobně. Druhá parta jim je krade, a tak je veselo. H lavní s lovo vede Rap a jeho pobočník Atom , taky je v tom namočenej „dědek" Déva a vůbec m oc jinejch táborovejch hodnostářů. Džin na moje úzkostlivé otázky, bude-li držet se mnou, říká vopatrnicky: „To v íš — Jestřábe — to holt m áš tak — vono je to dost těžký — já sem tendlecten neutrál!"Séva válí v kuchyni Sillové službě nudle, pot se z něj jen řine, tady mu letí placka těsta na zem, támhle se mu jiná trhá, na jednu mu někdo sedl, placek je po stolech až k lodičkám za kuchyň, ale co by Séva neudělal pro revoluci. „Ať je to - kucí - vostrý . . bantoší jednotlivce, „bude se dobejvat vůd- cák ... vem em ho jedním karem !"No dobře, dobře - uvidíme!Navečer mi Teddy jakožto vrchni revolučník spodních revo- lučníků oznámil, že od půlnoci převezm e tábor a ráno že už si bude pískat nástup sám.A pak to začalo. S lunce zapadalo, v tábore panoval zdánlivý klid. Najednou se před vchodem objevil Teddy s puškou na rameni (klacek obalený ručníkem) společně s hordou revo- lučníků. A že přej konec tejrání, jdou mě zatknout. Hrklo ve mně, teď mé tak akorát vobésit, když budou k večeři buchty, to se mi m oc nechtělo. Venku se srotil dav, a tak jsem přibouchl dvířka. Vzbouřenci nás d louho obléhali. Když se měla rozdávat večeře, raději jsem se vzdal a přijal pod ­m ínky kapitulace. Z výšen i dávky jídla. M ísto ranního cvičení a m yti - spaní. M ísto výcviku - vycházky do cukrárny. Okam žitě angažovat pro tábor jazzový orchestr. Byl to pék-

JU M B ONarodil jsem se v Písku (ale bydleli jsme trvale v Praze) v malířské rodině. Z matčiny strany tu byly silné vlivy muzikantské: jeji matka byla vý­borná pianistka, žačka skladatele Zdeňka Fibicha, a maminka sama váhala mezi kariérou zpěvačky (byla žačkou první Dvořákovy Rusalky, Růženy Maturové) a malířky. Rozhodla nemoc; za války, v r. 1916, onemocněla španělskou chřipkou a jedna hlasivka ji částečně ochrnula.Otec byl malíř a pedagog František V. Mokrý, nakonec zakladatel a první ředitel Státní grafické školy,V tomhle uměleckém prostředí jsem vyrůstal jako jedináček a byl jsem na nejlepši cestě stát se zhýčkaným a přitom zakomplexovaným člo­věkem. První mé skladbičky, které jsem si vy- brnkal na klavíru, zapisovala maminka - neuměl jsem v šesti letech ještě pořádně psát noty. Vím, že první z nich mě strašně dojímala, když jsem si ji hrál; jmenovala se Elegie na smrt kapitána Nemá (pochopitelné toho z Verneova románu). Jinak jsem ale byl dost normální, se všemi klu- kovskými radostmi a bolestmi, s kamarády i ne­přáteli, až na to, že jsem byl velmi ostýchavý a pořád se mi zdálo, že se mi někdo posmívá.A jistě hrálo svou roli i to, že se mi rodiče rozvedli, když mi bylo sedm; žil jsem pak jenom s matkou, ale také občas s jejími skvělými rodiči (dědeček Gustav Burghauser, profesor matematiky a hos­podářského strojnictvi v Chrudimi, byl mimocho- . dem Sokol, starosta východočeské župy Pippi- chovy).Až když jsem byl v kvartě Akademického gymná­zia (předtím jsem měnil různé školy v Čechách i na Slovensku z všelijakých rodinných a zdravot­ních důvodů), prosadila jedna maminčina přítel­kyně. matka se mnou stejně starého syna Jaro­míra, nesmlouvavý názor, že musím vstoupit ke skautům. Jaromír mne uvede do svého oddílu. Ten oddíl byla pražská Dvojka, sídlící tehdy na velké lodi, zakotvené na nábřeží u Rudolfina (v té době československého parlamentu). Vedl ji Jestřáb, Jaroslav Foglar, tenkrát na úplném po­čátku své spisovatelské dráhy.Jaromír, aby mi ušetřil počáteční rozpaky, mě upozornil, že mi vůdce oddílu podá levou ruku.A tak se i stalo - na palubě té skautské lodi za krásného slunného odpoledne počátkem října 1935. Nikdy nezapomenu na pevný stisk Jestřá­bovy levice i upřený pohled, kterým jakoby hned napoprvé chtěl odhadnout, co ve mně asi je a co se dá ode mne čekat. Ale to celkem bylo všechno ve společenském normálu.Co mne z normálu vyvedlo, a to nejlepším mysli­telným způsobem, byly až chvíle, kdy jsem se­stoupil dolů do podpalubí, kde byla klubovna, ale hlavně kluci, větší i menší (bylo jich jen pár, nebyla to oficiální schůzka, sešli se jen k nějaké výtvarné úpravě stěn nebo co). Doprovázeli svou práci přímo ohňostrojem žertů, vtipů, dobromysl­ných slovních potyček, takže jsem nevycházel ze smíchu (který jsem se ovšem snažil tutlat, abych si nezadal).To byly okamžiky, jakých jsem potom v oddíle zažil nespočet. Ty daly celému skautskému pro­gramu ten pravý neodolatelný, přirozený a veselý ráz, diky kterému si nikdo neuvědomoval, že získává povahový, ale i praktický základ pro celý další život. Velmi rychle jsem se zbavil svých komplexů, už proto, že mne kluci hned přijali docela samozřejmé mezi sebe. Protože jsem byl na svůj věk velký (pak už jsem kupodivu moc nevyrostl, a teď už jsem zase asi tak velký jako

tehdy .,,), dali mi jméno Jumbo, a to s potéše- nim nosím dodnes.Dál už svou skautskou i profesionální kariéru vezmu hodně stručné; v té době jsem chodil už dva roky na soukromé hodiny kompozice a mé skladby a skladbičky hráli v rozhlase a na koncer­tech.Nikdy mne - a ani rádce mé matky - ovšem nenapadlo, že bych se mohl živit komponováním. To se tenkrát u nás mohlo dařit jen výjimečné, jen několika skladatelům šlágrů, jak se tehdy říkalo pop-music. Ostatní museli mít nějaké „so­lidní" povoláni. Proto jsem počítal s tím, že se po maturitě musím na univerzitě věnovat nějakému předmětu, který mi takové nějaké povoláni zajis­ti. Rozhodlo se, že budu studovat mezinárodni právo (protože jsem měl nadáni na cizí jazyky, ale, po pravdě řečeno, mne na škole bavilo vlast- rrě všecko, snad diky skautské výchově, která záměrně budí u chlapců všestranné zájmy a za­mezuje úzkému odbornictvi s koňskými klap­kami podél oči).Historické události, a konkrétně 17. listopad 1939 s uzavřením vysokých, ale ne odborných škol, způsobily, že jsem se po maturitě 1940 přece jen chytil muziky: šel jsem na pražskou

skauthudebník

konzervatoř. Ale ne už na skladbu, tu už jsem absolvoval soukromě, a taky to pořád vypadalo jako nejistý chleba, nýbrž na dirigování. Vzali nás jen čtyři, jedním z mých spolužáků se stal poz­dější šéf České filharmonie, o rok starší než já, Václav Neumann, který tam už předtím začal studovat housle. Asi proto zůstal na dirigent­ském odděleni plných pět let, zatím co já jsem je tzv. „kontrakci" absolvoval už za čtyři - ještě jsem stačil Vášu Neumanna doprovázet při jeho absolutoriu houslového odděleni slavným Dvořá­kovým houslovým koncertem.Vzal jsem si jako nepovinný předmět hru na kytaru (má první kytara umřela cestou zpátky z tábora u Sinoviru 1938) a s Vášou a Lutoborem Hlavsou, pak flétnistou České filharmonie, jsme mladicky nerozvážně plánovali vytvořit stále ko­morní trio; Vášova viola mu pak umožnila spolu- vytvořit opravdu trvalý a vynikající soubor, Sme­tanovo kvarteto, a vstoupit v téže kvalifikaci do České filharmonie.Ještě než němečtí okupanti zlikvidovali Junáka, stal jsem se ve Dvojce Jestřábovým zástupcem a v ústředí Junáka skupinářem pro hudbu a zpěv při výchovném odboru náčelnictva.Abychom v ilegalitě Jestřába chránili před ne­bezpečím ze strany gestapa, když jsme pod růz­nými pláštíky udržovali náš oddíl při životě, byl jsem (např. v Klubu turistů) veden jako vedoucí oddílu já. A po absolutoriu dirigentského oddě­lení konzervatoře 1944 (zvolil jsem si pro koncert ve Smetanové síni provokativně Smetanovu hrdě vzdornou symfonickou báseň Tábor) jsem byl přijat Václavem Talichem (vlastně taky ile­gálně; když jsem šel v r. 1983 do důchodu, školní rok 1944 - 1945 mi jako vysokoškolské studium neuznali, protože přece Němci zavřeli vysoké školy!) do jeho mistrovské třídy při konzervatoři. Tu jsem absolvoval v r. 1946 prvním pražským provedením opery Dido a Aeneas od anglického renesančního skladatele Henryho Purcella.Ale to už jsem složil zkoušky a získal vůdcovský diplom, stal se členem náčelnictva, pak předse-

23

dou zpravodajského odboru (jak to asi komunis­tickým fizlům zamotalo hlavu, co to vlastně je - šéf nějakých špiónů?) a zakládal jsem při Junáku filmovou skupinu (v té funkci jsem byl i odbor­ným poradcem jednoho krátkého filmu o vodních skautech, který se filmoval s vodni Dvojkou). A taky jsem vydal pár sešitů skautských pisniček a dvě priručky (o organizaci a o společenské výchově v Junáku).Mezitím jsem ovšem hned po znovuotevřeni Kar­lovy univerzity vstoupil na fakultu, ale ne už právnickou, nýbrž filozofickou. Pořád jsem ještě neměl dost rozumu: zapsal jsem si nejdřív socio­logii a psychologii, ale vycouval jsem napřed ze sociologie, pak jsem si přibral hudební vědu a na­konec vycouval i z psychologie.V r. 1946 mě přemluvil prof. Ferdinand Pujman, který byl profesorem operni režie na konzervatoři a pomáhal při mém nastudováni Purcellovy opery jejímu režisérovi, rovněž posluchači téže školy, pak sólistovi opery Národního divadla Karlu Bermanovi, abych se ucházel u tohoto divadla o místo sbormistra a dirigenta. Stalo se, byl jsem přijat a vydržel tam sedm let.Přišel únor 1948, to už jsem byl přes rok ženatý (jako svatební dar jsem dostal od Táty Plajnera a náčelnictva krásnou maslou sošku sv. Jiří). Ty únorové dny byly velmi dramatické, i v divadle. Já jsem odmítl podepsat nějaké to prohlášeni ve prospěch puče, a tak mne pár dni zpracovávali; Karel Hóger, kolega z činohry, to. napřed pode- psal, ale pak svůj podpis ostentativné škrtl. To bylo horší; já jsem nakonec, když mi hrozili oka­mžitým vyhazovem, to přece jen podepsal. Vynahradil jsem si to na univerzitě, kde jsem odmítl se dostavit k jakékoli prověrce; asi proto mne potom vyhodili, už jsem se o to nestaral, jen jsem si nechal dát „berana" na vysvědčení o ab­

solutoriu, nepodstoupil jsem rigorózní zkoušku a nepředložil disertační práci - taky komu? Řád­nému profesoru hudební vědy, vynikajícímu od­borníku na středověkou hudbu, Josefu Hutterovi, dali výpověď - věc v normálním státě neslý­chaná: řádní univerzitní profesoři stejně jako soudcové jsou přece nesesaditelní!A taky jsem rezignoval na všechny své funkce v Junáku a tak jako stovky jiných jsem se zase ponořil do skautské ilegality.V divadle jsem to vydržel už jen do r. 1953. Nestraník - třeba mě vzali do Svazu skladatelů - neměl v žádné významné funkci šanci. Protože jsem ale měl dost úspěchů v komponování pro film a divadlo (televize vlastně ještě neexisto­vala), risknul jsem to a stal se skladatelem na volné noze.Léta šla a zdálo se, že se přece jen ten náš systém pohne k lepšímu. Dokonce mi v r. 1958 nezakázali jet do Holandska, kde jsem dostal jakousi cenu za skladbu Toccata pro orchestr. Pak mne dokonce jmenovali do výboru Českého hudebního fondu, a tam šlo o peníze! Ne ovšem moje a pro mne, ale myslím, že jsem tam pro slušnost a poctivost české muziky a k prospěchu muzikantů kus práce odvedl.Když jsme se mohli - ovšem pořád v zádech s komunisty, byť „progresivními'' - vynořit v r. 1968, a to jako odpovědní umělci i skauti, byl jsem na 3. junáckém sněmu (čelicimu už so­větské okupaci!) zvolen členem ústřední rady, a ve Svazu skladatelů zase předsedou sklada- telské sekce a Kruhu nestraníků. Vydržel jsem ten donkichotský boj s normalizaci jen do listo­padu 1969. Tehdy jsem se vzdal funkcí v obou organizacích, ale v Junáku jsem ještě chvíli pra­coval jako instruktor ve vúdcovských kursech

a na LŠ. Myslím, že mi mé přednášky o skautské ideologii daly tu poslední ránu do vazu. Nevyčítám nikomu, že po létu 1970 našel ještě dost pevný žaludek pokračovat veřejně pod něja­kou krycí formou, např. v Pionýru, ve sportovních klubech nebo u turistů (vždyť jsem to dělal za německé okupace taky). Ale já už nemohl. Na posledním táboře vodni Dvojky v Jarosiavicích v létě 1970 jsem před svým odchodem zarecito- val báseň francouzského odbojového pracovníka Guy de Merciera „Píseň o nepřitakáni". A vodní Dvojka činnost ukončila; jen nás pár vedoucích dále udržovalo „Klub třinácti", kde doma u Ro­bina - dr. Jirky Ebela - jsme se pravidelně schá­zeli a připravovali k sepsáni a vydání všechny naše skautské zkušenosti pro dobu, až totalita chcípne a opět se budeme moci vynořit. Netušili jsme, jak dlouho to bude trvat... a že se toho Robin už nedožije ... (Je ho obrovská škoda, byl báječný člověk a skutečný absolvent Gilwellu.) Suchá Dvojka proplula pod různými vlajkami až do listopadu 1989.Nu, a jako skladatel i muzikolog jsem byl deset let u ledu. Nesměl jsem ani na premiéry svých skladeb do zahraničí (u nás se pochopitelně ne­hrály vůbec, všechny rozhlasové pásky s mými skladbami byly smazány). Pomohli mi trochu koncem sedmdesátých let naší skladatelšti „svati", Janáček, Dvořák a Smetana. Některé akce prostě bez mého jména nebylo možno uskutečnit, a tak mne pomalounku cedili, tu připustili mé jméno na kritické edicí Janáčka, tu mne pustili do zahraničí na smetanovskou konfe­renci v San Diegu v Kalifornii, tu mne dovolili zvolit za předsedu Dvořákovy společnosti... Ne­pochybně v tom hráli roli někteří inteligentní pří­slušníci tehdejší mocenské elity, kteří cítili ten katastrofální pád do propasti a doufali, že něja­kými kosmetickými úpravami se dá něco zachrá­nit.Nedalo. A jestli tedklesám pod tíhou úkolů, které bych byl jako padesátník zvládal lépe, a jestli na sebe zcela nezodpovědně beru úkoly nové a nové. třeba právě starostenství Junáka nebo předsednictví Společnosti skladatelů, je to jen proto, že zoufale hledám mladé lidi, kterým bych mohl kdykoli a kdekoli odevzdat to. co jsem nashromáždil jako dědictví po řadě lidí mnohem lepších než jsem já, a doufám, že to budou moci svobodně a lip než já dělat v budoucnu. Přeju jim hodně štěstí!

Jarmil Burghauser - Jumbo

24

Obsah 30. ročníkuM k m m É Ě n g mVIGILIEč. 0) Jaromir Marek - Markýz: Myšlenky o 1. bodu sk. zákona (s. 5) č. 1) J. Marek: Zamyšlení nad 4. bodem sk. zákona |s. 5 - 6) č. 2) J. Marek; Zamyšlení nad 6. bodem sk. zákona (s. 6) č. 3) Pavel Krivský: Filozofické předpoklady skautingu {s. 8) č. 4) P. Krivský; Skautské bratrství |s. 4 -6 ) č. 5} P. Krivský; Demokracie a skauting (s. 6) č. 6) neznámý autor; Skautský zákon a ty (s. 6) č. 7) neznámý autor: Skautský zákon a ty (s. 5 - 6) č. 8} Jiří Zajíc - Edy: Filozof, předpoklady skautingu (s. 6) č. 9) J. Zajíc; Filozofické předpoklady skautingu (s. 6)

J. Zajíc: Otazníky kolem autority (s. 6)Č.10)

o d d íl o v á p r a x e- vč. 0) Zet: Oddílové mistrovství. Camporee (s. 6 -

č. 1) Zet: Kuchařská škola |s. 7}Jedenáctka; Družinová akce (s. 7)

č. 2) Jaroslav Foglar - Jestřáb: Barevné střípky z činnosti Dvojky |s. 7 -8 ) č. 3) J. Foglar; Hrajeme Vyzvédače |s. 5 -6 )

Zet: Zvířátka z papíru (s. 6 -7 ) č. 4) J. Foglar: Jak v oddíle bodujeme {s. 6 - 7)

Zet; Zebřičky skautské zdatnosti (s. 7)Zet: Z praxe amer. skautu - Skautský posel (s. 8)

č. 5) přel. E. Z.: Den na Aljašce (s. 4 - 5) č. 6) J. Foglar: Výpravy fs. 4 -6 ) č. 8) - rak -; Pioneering (s. 4) č. 9) Táborová kuchyně. Papiňák na táboře, Rošty (s. 5) č. 10) - rak-; Tábor bez hřebíků (s. 5)

Tulák: Přístřešek nad táborovým kruhem (s. 11)

RÁDCE SKAUTSKÉ DRUŽINYč. o - 10) Miloš Zapletal - Zet |s. 9 - 12|

ZAPLÁL OHEŇ DIVUPLNÝč. 0 - 5) Eduard Pachmann (č. 0 - s. 14. č. 1 - s. 16, č. 2 - s. 17. č. 3 - s. 17.

č. 4 - s, 15, č. 5 - s. 17)

BUĎ PŘIPRAVENč. 0) M. Prokop - Pax: Na nebezpečí bouřek (s. 17 - 18) č. 1) Zet: Na nebezpečí úrazu (s, 8) č. 2} Václav Břicháček: Na nebezpečí drog (s. 18) č. 3} Zet: Na nebezpečí při hře ve městé (s. 18) č. 4) Zet: Na nebezpečí zimních hor (s, 8.13)

VELKÝ SKAUTSKÝ ČINč. 0| Zet: Výstava grafiky |s. 14| č. 1| M. Vondráček - Dali: Dar (s. 181

Milot - Mawadani: Mawadani (s. 181

Z KRONIK PRAŽSKÉ DVOJKYč. 0) Zet; Jaroslav Foglar - Jestřáb (s. 15)č. 0 - 10) Jaroslav Foglar: Z kronik... (č. 0 - s. 15 - 16, č. 1 - s, 17 - 18, č.

2 - s. 15 - 16. č. 3 - s. 15 - 16, č. 4 - s. 16, č. 5 - s. 16, č. 6 - s. 15, č. 7 - s. 16, č. 8 - s. 16, č. 9 - s. 16, č. 10 - s. 22)

ZÁLESÁCKÉ VÝZKUMYč. 1) Vladimír Vurm: Poznáváni přírody (s, 8) č. 3) V. Vurm: Skauting a příroda (s, 14 - 15) č. 4) Zet; Zálesácké výzkumy {s. 17)č. 6 - 10) V. Vurm: Zálesácké výzkumy (č .6 -s.1 6 -1 7 ,č .7 -s . l7 ,č .8 -

s. 17. č. 9 - s. 17, č. 10 - s. 7)

č. 6) Zet: Miloslav Nevrlý (s. 17}Miloslav Nevrlý; Hra na kralevice a krále {s. 18)

č. 7) - rak-: Jiři Wolker |s. 18) č. 8) - rak-: Jestřáb (s. 18)č. 9) Windy: Jestřáb (s. 8)Skaut-védecč. 9) - rak-, Windy: Akademik Josef Charvát (s. 18} Skaut-hudebnikč. 10) Jarmil Burghauser: Jumbo (s. 23 - 24)

OTÁZKY, NÁZORY, D ISKUSE- Skautská stezkač. č. č. č. č.

5)6) 7) 8} 9}

č.10)

Miloš Zapletal (s. 13)Jana Pfeifferová, Vladimír Cvrček - Vezir (s. 13)Jiří Zajíc - Edy (s. 15)Josef Cuhra, - rak - (s. 15)Eduard Pachmann: Modernizujeme skautskou výchovu (s. 15)Tomáš Řehák - Špalek (s. 20)přel. - rak -: Část anglické stezky |s. 20 - 21)

5£SE l^N \ >? SL^VNOSTři! o h n ě

OSOBNOSTISpisovatelé-skautí

RECENZEč. 7) Tomáš Kučera: Alois Mikula, Přemysl Vanke - Plody planých a parko­

vých rostlin {s, 14)č. 9) Windy: Jaroslav Foglar-Tábor smůly Is. 8)

SKAU TSKÝ ZPÉVNÍKis isič. 0) Mezinárodní skautský signál

Mezinárodní skautská večerka Junácká hymna

č. 1) Napněm plachty Tak dávno již

č. 2) Píseň k západu slunce Volání k východu slunce Vstávejte Tak dávno již

č. 3) Zavolejte ně OndrášaHej, musel by to chlap byť Tri dni ma naháňali Fujaročka moja Hej, zapískal Jánošík

č. 4) Hi Ho! Nobody HomeRov/, Row, Row Your Boat Kum Ba Yah

č. 5) Tři tambořiByla jednou lodka malá Lalouelte

25

Af přinesou mí flétnu Cestář

č. 6) Zelený hájovéNáchodský záoieček Loukd široká Ja ked sa sfanoéko

č. 7) A já su synek z Potónky Muzikanti, co děláte Chocifne, chodíme

č. 8) Ho ho WatanayDaleko je c9 Půjdem domů

č. 9} Ej, točí Š6 mi, točíEj padá, padá rosička Ej, Zakižicke pok)

1 10) Stará Chisholmská stezkaKovbojův nářek Shenandoah

TITULNÍ STRANY1. strana: č. 0 - 4) Ladislav Sitenský

č. 5) Jaroslav Procházka č. 6 - 10) L. Sitenský

20. strana: č. 0 - 9| Ludék Bartoš i. 10) Jihna Homaková

OSTATNÍ ČLÁNKYč. 0) Zet: Světová skautská organizace (s. 2)

Kolik je kde skautů? |s. 2|Odkaz a vzkaz br. náčelnika dr. R. Ptajnera (s. 3)Antonín Sum: Vážené sestry a mik' bratři! (s. 3)Ivan Janček: Sestry a bratial (s. 3)Zet: Začinámel |s. 4|Karel švehta - Chadie: Jak vést skautsky oddíl? |s. 8)Václav Břicháček: Dnešni déti (s. 13|

č. 1| Dali: Skautská Ikie znovu rozkvetla |s. 2|Ivan Janček: IV. Skautský snem v žiline (s. 2)Jarmil Burghauser - Jumbo: Slovo starostovo |s. 2)Václav Bčicháček: Mravní výchova dnes a zítra |s. 3)V. Cvrček - Vezír: Flotila aneb. . . |s. 4 - 6)

, Marsal: Budme tolerantní |s. 6|Vlasta Macková: Z historie dívčího skautingu (s. 13)VyNásenie IV, sněmu |s. 14)Karel Švehla - Charlie: Co dělat s odrůstajicimi skauty? (s. 15)

č. 2) Václav Břicháček: Několik slov za mnohé {s 2)Ivan Janček: Skautský slub |s. 2)Miloš Zapletal: Skauting a dnešek |s. 3 -4 )V. Cvrček - Vezir: Flotila aneb . |s. 4 - 5)Martin Kkrčar: Vlčata v USA (a 13 - 14)

č. 3) Výzva přispěvatelům. Voláni o pomoc. Prosba o informácíe. Omluva ls.2)Václav Břicháček: Obecné zásady sk. výchovné metodiky |s. 3 -4 ) Vlasta Macková: Světová konference skautek |s. 13)

č. 4) Josef Heřmánek - Medvěd: Historická udábst |s. 2)Vlasta Macková: Za Aničkou Moravcovou (s 2,19)Václav Břicháček: Potřeby déti |s. 3 -4 )Zet: Výzva roverům |s. 4,18)Dana Seidlová: PTA - Pfadfinder Trotz Allem (s, 13 -14)Akela: Dopis z Kanady (s. 14) přel. Zet: Zkouška úrovně oddílově schůzky (s. 17)

č. 6) Jana Skácelová: fOFSAG |s. 2)Baden-Powell: Poslední poselství |s. 2)Zet: Robert Baden-Powell |s. 3)hra Macková, Kada Lebedová. Irena Skálová: Základní znalosti - Světlušky a skautky (s. 7 -8 )Zet: Stopařská škola |s. 15)

č. 6) Vlasta Mackova: Den sesterstvi (s. 2)Vlasta Macková: Otavě Baden-Powellová (s. 3)Miloš Zapletal: Deskové hry (s. 7 - 8)H. Khz, M. Brych: Tábor se bliží (s. 14)

č. 7) Jana Skácelová: Jednou skautem, vždycky skautem |s. 2)Vlasta Macková: Poznámka k Cákově symbolice |s. 2)Václav Břicháček; Dětská práva a my (s. 3)Přemysl Hauser: Za br. ing. Jiřim Kolikem |s. 3)-rak Medvěd, Bálů, Fuk, Fili: Scout in - Holandsko 1990 |s. 4) Vlasta Macková: Jak nás zná svět (s. 5)

26

č. 8)

Jiří Edy Zajíc: K bratrství bez hranic |s. 6)Mirek Brych: Organizace Českého Junáka |s. 7 -8 )Sestry a bratři, SIC a Junák hlási |s. 2)Mirek Pergier: Osm dni pro Zemí |s 2) hran Brabec - Jezevec: Bratřil |s. 3)Jaroslav Mokrý - Ušák: Poslední bod sk. zákona |s. 3)- rak -: Pioneering |s. 4)- rak -: Junák je prospěšný (s. 5)Mirek Brych: Organizace skautů (s. 7 -8 )Milada Bláhová - Mifa: Význam origami |s. 8)Zet: Edice skautské prameny (s. 2 -3 )Vlasta Macková: 0 WAGGS (s. 4)přel. Hana Končická: Rainbow Gukfes (s. 7)Odpovědna |s. 8)Karel Nešpor: Proč a jak předcházet problémům působeným alkoho­lem a jinými drogami u mládeže |s. 14)Antonín Vémda: K nedožitým narozeninám br. dr. R. Plajnera |$. 2) Love: Setkáni u skautského .evropského stokr" (s. 2) kontaktní adresa - USA (s. 2)Václav Břicháček: Výchova k tvořivosti |s. 3)Vlasta Macková: Jubilejní tábory skautek (s. 3 -4 )Zdeáka Omelková: Pazourek a brambory |s. 4) přel. H. Končická: Rainbow Gukfes (s. 8)Vladimír Kopřiva - Vlk: Skauling - posláni pro celý život |3. kmen) (s. 9 -10 )Dopis poslancům FS. proslov poslance J. Sdce (s. 10)Odpovědna (s. 11)Mírek Brych: Organizace vlčat (s 12)David Krch: Chorobné nechutenství - vlčí hlad |s. 17)

JfHLAN

L 9)

č. 10)

český text A. Hájek a R. Tomášek

Kovbojův nářek

I spírd a poor cowboy all c V

wrjppcdín whitc tinen.wrappcd in whiir [in«n j» cokt js ihc cliy.

A s I w a lked out in the stree ls of Laredo, A s I w a lked out in Laredo one day.I spřed a poor cow b oy all w rapped in whřte linen, w rapped in w h ite linen as co ld a s the clay.

český text S. M areš

Ézáj uólkd aut in tz strits of laredo ézáj uólkd aut in Laredo uan deéj áj spáj d púr káuboj ól urepd in uait linin urepd in uait linin éz kouid éz tz klej

Když v Laredu tenkrát jsem ulici brouzdal, když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl, já kovboje zahlid, byl přikrytej plátnem, tím bě loučkým plátnem, co stud í jak jíl.

A f p išfa ly kvili a bubny v tu chvíli af zadrnči v pohřebním průvodu m ým.Tam v údol! u n á s m ě přikrejte hlínou, jsem m ladíčkej kovboj a chybil jsem, vím.

Še st hazardních hráčů af vem e m ou rakev, šest kovbojů zazpívá nad hrobem m ým, a vem te m ě na hřbitov, zahažte hlínou, jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.

Še st ve se lých kovbojů ponese rakev, šest nejhezčích d ivek m ě doprovodí, a kytici růži mi na rakev dejte, ať hroudy tak prudce m ě neuhodí.

Shenandoah

Oh, Shm-an-doah, I long to hcar you, ■*

O t . o • A_

r p- ^way, you roUlíng xiv-cr, Oh, ^(w n>doah, I long co

aT ‘

hear you, a - way, we*r« bound » -way,*crow the wiJe Mts-40u*n«

Oh, Sherižindoah,I long to hear you away. you rolling river. Oh. Sficnandoah,I long to hear you, aw ay w e 're bound, aw ay Gross the w ide M issourí.

ou šendouáj long tu hýr júeuej jú roling ri v 'uu šendouáj long tu hýr júeuej výr haund euejkros tz uajd mizuri

Oh Shenandoah, už ce^u mám, cestu tam, kam ptáci letí, k modrým vodám tvým se sktáním. oh Shenandoah.

Já vím, proč křídla chtít, letět tam, kde proud tvůj mizí, přes celý Maryland se vlny valí, oh Shenandoah.

Žal svůj chceš moři dát, vem i můj, ten zbytek míli síla tvá 4 lesy kácí on Shenandoah.

Oh Shenandoah, už cestu mám...

Stará Chisholmská stezka

WcIl, cofnc 2 • Ifjng. bo\s,

G f

and In • ten

G

(O

e

mv tak;

Pil telí you oř my trou - b l « on the

c o' C 0 c. 0

old Chik-holm Trait-Com • a tl VI vou •py. yip - py

c 0 ■ D c 0/ G

viv. vip - pv v*y. Com • • u yi ynu - py. yip - py y»y.

Well, come along, boys, and listen to my tale: ril telí you on my troubles on the Old Chisholm Trail. Coma ti yi youpy, yippy, yay, yippy yay.Coma tí yí youpy yippy yay.

Uel ka m long bójzen lisn tu maj tejlajl tel ju on maj trablzon tzí ouid čízolm treilkometáj áj jupi jipí já] jipi jáj,kometáj áj jupi jipi jáj.

český text A J(ošťá/ a M. Maralík

1. Jen. hoši. Wiž sem pro dobrou píseň mou.Povím vám o svých trablech se stezkou Chisholmskou. Kometáj...

2. Stá l pětku můj kůň a sed lo pětek pět.Já na krávy v Texasu cejch m usím vyrážet. K o m e tá j...

4. Já den co den jím }en fazole a špek, a spíš bych trávu kousal, jakej m ám na to vztek. K o m e tá j...

6. Když přijal m é šéf, ř8(ám mu: „Dej mi mzdu." „Dám,“ pfavi on, „až splatíš těch devět dolarů." K o m e tá j...

3. Já vstát m usím dřív, než ráno svítání, a v záři m ěsíce já u léhám ke spaní. K o m e tá j...

5. Sm ířím se se vším , co v životě m é štve, když po návratu z cest mě políbí děvče mé. K o m e tá j...

7. V ša k dobře já vím, že prachy vydělám a se svou milou se pak doma radostné shledám . K o m e tá j...

Skiiuhfid inésíčnik pro skuutskou výchovu. Vydává Český o Slo venský skniitřngv Mlo<lé fronlé. Dotisku připravila Dagm arHotm a nová. pověřená vedef>ím redakce Skautínyu. Gralicka úprava Mi chal Vondráček. Adresa rerlakce; Senovážné nárn. 24, 110 00 Praha 1. Cenu tr^ioto výlisku 10 Kčs. Předplatné na rok 60 Kčs. na pul roku 30 Kčs. Tiskne Novinu, s. p., Jihlava. RecJakci nevyžádané rukopisy, kresliy a lotO(|ralie nevracíme. Uzávěrka lottoto čísla hýla 26 3 1991Ihisirace Pierra J(xil)erlu otiskujeme s laskavým svotenirn skaut ského iiukLíKlalelstvi fMuia Klaijse Hínkela „Deiiischer Spiirhuch verk»íj" v Baunaclni, SRN