9. zásadní technologie zimních stadionůa/ chlazení- základním posláním zimního stadionu je vyrábět a udržovat v provozu ledovou plo-chu. tvorba ledu je zjednodušeně na principu funkce lednice.jsou známy a používány tyto typy chlazení:

přímé - jednookruhové,

nepřímé - dvouokruhové

a kombinované se zpětným získáváním tepla:

h a lov é stav by p ro u m ě l e c h l a z e n é l e d ov é p lo c h y autor: michal bureš, buresmic@fa.cvut.cz, obor: architektura - teorie a tvorba att, školitel: prof. ing. arch. arnošt navrátil, csc., téma disertační práce: halové stavby pro uměle chlazené ledové plochy

Název haly ZIMNÍ STADION SOKOLOV

Foto exteriér Foto interiér

Město (sídlo)Sokolov

Počet obyvatel města.........23879

k datu:1.1.2014

nadmořská výška401

VlastníkMěsto Sokolov Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov

Adresa / polohaBoženy Němcové 1780, 356 01 Sokolov50.1721903N, 12.6521769E

(1) přírodní led od: (2) umělá led. plocha od1.1.1961

(3) kompletní zatřešení od:1.1.1973

(4) další významné přestavby2001-2002 – rekonstrukce chlazení ledové plochy, výměna mantinelů. 2009 – 2010 kompletní rekonstrukce (nahrazení) zastřešení, ochozů, osvětlení, vnějšího pláště

Autor 2 (je-li znám)

Autor 3Ing. Josef Zeman (zastřešení)

Autor / autoři 4Ing. arch. V. Mudra, Ing. arch. M. Polák – Sportprojekta Praha, s.r.o., statika: Ing. J. Kuňák

Vývojové fáze:

Počet míst k stání3500

Kapacity hlediště a zázemí:

Počet míst k sezení750

Počet šaten ≥ 50 m23

Počet šaten < 50 m211

Popis stavbyTribuny podél všech stran, severní (dlouhá) k sezení, ostatní k stání, na kratších stranách restaurace a toalety, podél delší strany hlavní vstup a VIP sekceRozměr hrací plochy: 28 x 58 m. Počet a členění šaten: 3 šatny nad 50 m2 (74 m2, 65 m2, 66 m2) + prostory regenerace se saunou pro hlavní šatnu A-týmu 58 m2, 8 šaten 16-47 m2, 2 šatny pro bruslící veřejnost á 40 m2 (+ sociální zázemí 8m2), šatna pro rozhodčí 23 m2, šatna pro krasobruslaře 34 m2 (2 místnosti. Některé z šaten (menších rozměrů) mají k dispozici pouze společné umývárny. Další vybavenost: regenerace a sauna pro šatnu A-týmu 60m2, fitness 50 m2, restaurace, kanceláře Správy sportovních zařízení Sokolov.Parkoviště: 70 stání pro OA a 4 stání pro autobusy.

KonstrukceObloukové lepené dvoukloubové vazníky 240/1200mm o rozponu 58m, uložené po 4,8 m na původní železobetonové šikmé sloupy ve tvaru Y, které vynášely ocelovou lamelovou obloukovou konstrukci. Celkový rozpon střechy (včetně betonové kce): 74m. Výška oblouku nad ledovou plochou:19m, uložení lepených vazníků je ve výšce 10,8m.TechnologieChlazení: přímá tvorba ledu odparem čpavkové směsi.Osvětlení haly: výbojkové (přístupné z provozních lávek).Vzduchotechnika:nové (2010) zařízení pro nucené větrání a odvlhčování vzduchu.

Kapacita hlediště celkem4250

*pokud je znám pouze letopočet, je datum uveden k 1.1. daného roku

Provoz

Mapa

Širší urbanistické souvislostiVztah k centru města: okrajová poloha v jižní části městaNávaznost na ostatní občanskou vybavenost: centrum města, kde jsou soustředěny administrativní (městský úřad, banky, apod.) a kulturní stavby (muzeum, kulturní dům, zámek) je vzdáleno přibl. 1 km. Návaznost na sportovní vybavenost: je součástí sportovního areálu, který dále obsahuje: lehkoatletický stadion s fotbalovým hřištěm, tři tréninková fotbalová hřiště, z nichž jedno má povrch z umělé trávy třetí generace, 8 tenisových dvorců, 1 volejbalový kurt, skatepark. Koupaliště je vzdáleno cca 600m podél Lobezského potokoa a krytý bazén v centrální části města zhruba 800m.Dopravní dostupnost: vlakové a autobusové nádraží 1,8km severním směrem, přičemž lze využít linek městské autobusové dopravy, individuální dopravou se lze vyhnout městskému centru sjezdem ze silnice II. třídy (210) napojené na rychlostní komunikaci R6 tečující Sokolov na východě.

Pozitiva / Negativa+v rámci sportovního areálu, do nějž je ZS zasazen jsou i ubytovací kapacity, což umožňuje využití pro přípravná sportovní soustředění- šatny umístěny i ve 2. podlaží, k přístupu na ledovou plochu je nutno překonat schodiště

wwwhttp://www.hcsokolov.cz/klub/informace/stadion/

Výkresy

ZdrojePD přestavby ZS Sokolov, 2005, Sportprojekta Praha, s.r.o. , http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokolovkniha: Ing. Josef Zeman a jeho inženýské dílo

Půdorys 1.NP ..........1/400Vstup - diváci

Vstup - technika

Vstup - provozní část, kanceláře

Půdorys 2.NP ..........1/400

Název haly ZIMNÍ STADION BENEŠOV

Foto exteriér Foto interiér

Město (sídlo)Benešov, Středočeský kraj

Počet obyvatel města.........16520

k datu:1.1.2014

nadmořská výška368

VlastníkMěsto Benešov, Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov

Adresa / polohaHráského 1913, 256 01 Benešov49°46'43.9"N 14°41'44.8"E

(1) přírodní led od: (2) umělá led. plocha od1.1.1976

(3) kompletní zatřešení od:1.1.1981

(4) další významné přestavby2001 - kompletní rekonstrukce ledové plochy

Autor 2 (je-li znám)

Autor 3

Autor / autoři 4

Vývojové fáze:

Počet míst k stání1000

Kapacity hlediště a zázemí:

Počet míst k sezení1500

Počet šaten ≥ 50 m26

Počet šaten < 50 m24

Popis stavbyTribuny podél delších stran, na kratších stranách hlavní vstup a restauraceRozměr hrací plochy: 30 x 60 m. Počet a členění šaten: 6 šaten á 50 m2, 4 šatny á 30 m2, šatna pro bruslící veřejnost 120 m2 (2 místnosti + sociální zázemí), šatna pro rozhodčí 20 m2. Každé 2 šatny pro hokejová mužstva mají k dispozici společné umývárny. Další vybavenost: posilovna s masérnou a saunou na celkové ploše cca 300m2, restaurace, 9 kanceláří v administrativní části a hotel (mimo provoz) o kapacitě 14 pokojů, tj. min. 28 lůžek.Parkoviště: 50 stání pro OA a 2 stání pro autobusy.Ledová plocha byla v roce 2001 kompletně rekonstruována, neboť vlivem promrznutí podloží s vysokou hladinou spodní vody se plocha vyboulila tak, že rozdíl oproti rovině činil 15 cm. Nově je pod chladící plochu instalována ochrana proti promrznutí, tj. po izolací sekundární topný rozvod, který zaručuje stabilní teplotu podloží.

KonstrukceOcelová konstrukce se sloupy na osovou vzdálenost 5,8m a příhradovými vazníky na rozpon 47,7m. Výška spodních pásnic vazníků nad ledovou plochou činí 9,6m a výška v hřebeni 12,8m. Střecha jednoplášťová, nezateplená, tvořená plechobetonovou deskou.

TechnologieChlazení: přímá tvorba ledu odparem směsi se sníženým obsahem čpavku, pístový kompresor ČKD Choceň o výkonu 500 kW.Osvětlení haly: výbojkové.Vzduchotechnika: ano, ale naddimenzovaná, provozně nákladná a tudíže se nepoužívá.Využití odpadního tepla: ohřev vody pro rolbu a zkrápění sněžné jámy

Kapacita hlediště celkem2500

*pokud je znám pouze letopočet, je datum uveden k 1.1. daného roku

ProvozZimní stadion je v provozu od 1.8. do 30.3., během odstávky ledu je plocha zakryta palubovkou a využívána pro florbal. Led v sou-časnosti (2015) není příliš vytížený, nedaří se naplnit kapacitu tzv. hokejovými tábory, především kvůli nefungujícímu hotelu.

Mapa

Širší urbanistické souvislostiVztah k centru města: okrajová poloha v jihovýchodní části městaNávaznost na ostatní občanskou vybavenost: centrum města, kde jsou soustředěny administrativní (městský úřad, banky, apod.) a kulturní stavby (muzea, divadlo) je vzdáleno přibl. 1 km. Zdravotní zařízení (nemocnice) je na vzdáleném okraji města (cca 2 km). Návaznost na sportovní vybavenost: zimní stadion je situován ve sportovním areálu, jehož dalšími sportovišti jsou fotbalové hřiště, tenisová přetlaková hala a plavecký bazén. Další významný sportovní areál s fotbalovým hřištěm, vzdálený 2 km je odtržen drážním tělesem a hlavním silníčním tahem přetínajícím město v severojižním směru.Dopravní dostupnost: vlakové a autobusové nádraží 1km západním směrem, individuální doprava je nucena k průjezdu městem.

Pozitiva / Negativa+ hmotově kompaktní, architektonicky patří k zajímavějším stavbám své doby+ přehledný interiér s rozlehlou rozptylovou plochou před vstupem (terasa) = snadná orientace diváků+ restaurace+ přímé sousedství s venkovními sportovišti a bazénovou halou- absence ubytování v rámci stavby, nebo alespoň nejbližšího okolí

wwwhttp://www.mszbenesov.cz/sluzba.php?sluzba=zs

Výkresy

Zdroje-osobní návštěva, p. Ing. Pavel Khek, ředitel MSZ Benešov, přísp. org., http://cs.wikipedia.org/wiki/Benešov, Zdroje fotografií: vlastní

Řez podélný, Pohled severovýchodní ..........1/400

Půdorys 1.NP ..........1/400

Vstup - technika

Vstup - diváci

Půdorys 2.NP ..........1/400

+12,8m

±0,0

m

+9,6m

+6,03m

+11,07

m

šatn

y ve

řejn

ost

kanc

elář

e

šatn

y ho

kej

hotel

Řez p

říčný

.....

.....1

/400

13. PŘíKladY KatalogoVÝch „KaRet“ zimních stadionů ze VzniKaJící dataBáze (VÝKRESY JSOU BEZ MĚŘÍTKA, POUZE JAKO FORMÁLNÍ NÁHLEDY)

liteRatuRa a zdRoJe infoRmací:

- srovnávací analýza „zimní stadiony a multifunkční haly s ledovou plochou v čr,“ zpracovatel kpmG česká re-publika, ondřej špaček- vzorový projektový podklad „ledové plochy umělé otevřené a kryté,“ sportprojekt, kolektiv autorů pod vede-ním inG.arch. schleGera, olympia – sportprint – 5995/80- arnošt navrátil, václav mudra, jaroslav malý – sportovní stavby, nakladatelství čvut, 04/2010, isbn 978-80-01-04525-1- licenční řád pro účast v extralize ledního hokeje (www.cslh.cz/dokument/1142-1142-elh_licencni_rad.pdf)- čsn 13200-1 zařízení pro diváky – část 1: obecné charakteristiky prostorů pro diváky- čsn 73 4108 hyGienická zařízení a šatny, únor 2013- peter culley, john pascoe – sports facilities and technoloGies, 2009, routledGe, usa, isbn-13: 978-0415458689- bílá kniha o sportu předložená komisí dne 11.7.2007, kom(2007) 391 v konečném znění- disertační práce: bezpečnost provozu chladicích technoloGií na zimních stadionech, inG. lenka puskeilerová, fakulta strojního inženýrství mu brno, vedoucí práce: prof. inG. františek babinec, csc., 2010- článek: porovnání chladicích systémů pro zimní stadiony z hlediska ekonomiky, inG. vladislav taubr, informač-ní zpravodaj sdružení zimních stadionů v čr, číslo 31, květen 2006- technical Guidelines of an ice rink, iihf, chapter 1-5 (kapitola 3 věnována technoloGiím)- laurier nichols, p.e., improvinG efficiency in ice hockey arenas, ashrae journal, červen 2009- článek mikroklima zimních stadionů, inG. stanislav pechač, doc inG. richard nový, 2011, staženo z portálu www.tzb-info.cz (článek vznikla jako výsledek řešení diplomové práce)- anton puškár a kol., obvodové pláště budov, vydavatelství jaGa Group, bratislava 2002– stavební fyzika, inG. jan kaňka, inG. františek kulhánek, skripta čvut- zřícení stadionu v bad reichenhall a jak mu bylo možné zabránit, dipl.-inG. rolf sennewald (přeloženo), časopis stavebnictví 08/08- mobilita, víceúčelovost, proměnnost ve sportovních stavbách, miloš kopřiva, pavel hladík, vydalo čvut, 2011- http://cs.wikipedia.orG- http://en.wikipedia.orG- malá encyklopedie ledního hokeje – karel Gut, václav pacina, olympia praha, šport bratislava, 1986- maGazín: streets of washinGton 30. září 2010 (http://www.streetsofwashinGton.com/2010/09/washinGtons--first-convention-center.html)- ria novosti, listopad 2014- publikace: naprej!, česká sportovní architektura 1567-2012, rostislav švácha a kolektiv, nakladatelství prostor, interiér, desiGn, 2012- publikace: inG. josef zeman a jeho inženýrské dílo, františek stejskal, vydala čkait, 2000- bakalářská práce historické i novodobé změny pravidel ledního hokeje jako doklad vývoje hry, david otáhal pod vedením inG. rudolfa potsche, fakulta sportovních studií masarykova univerzita v brně, 2014- sdružení zimních stadionů čr- http://www.zimnistadiony.cz/- jan bárta, aleš brotánek, josef horný, pavel kecek, miloš solař, petr všetečka. manuál enerGeticky úsporné ar-chitektury. praha: státní fond životního prostředí ve spolupráci s českou komorou architektů, 2010. 228 stran. isbn: 978-80-904577-1-3- sborník konference „trvalá udržitelnost sportovních staveb,“ konané 18. - 21. 10. 2011 na fa čvut, soubor před-nášek (G. john, j. joppien, p. janata, m. vlnas, a. navrátil) věnovaných tématice trvalé udržitelnosti v oboru spor-tovních staveb a výstupy prací absolventů přidruženého workshopu.-- o. bellache, m. ouzzane, d. GiGuère and n.Galanis. effects of multi-pass brine system on the ice temperature of skatinG rinks. kanada, 2010 (staženo z www: https://www.nrcan.Gc.ca/sites/www.nrcan.Gc.ca/files/canmetenerGy/files/multi-passbrine-system.pdf )- článek v časopisu vytápění, větrání, instalace 4/2007: zimní stadiony z hlediska odvodu vlhkosti, inG. petr an-dres, flair a.s.- inG. jan kunc, článek z 29.5. 2006 využití odpadního tepla při chlazení zimních stadionů, zdroj: http://www.tzb--info.cz/3325-vyuziti-odpadniho-tepla-pri-chlazeni-zimnich-stadionu

1. oBlast VÝzKumu

předmětem doktorské práce je sledování problematiky halových staveb s umělou ledovou plochou, především hal a stadionů pro lední hokej na území české republi-ky. tematicky tedy spadá do oblasti typoloGie sportovních staveb se specifiky, která přináší tento konkrétní druh.

2. hYPotéza

SOUčASNé ENERgETicKé A PROVOZNÍ NÁROKY čiNÍ STÁVAJÍcÍ FOND KRYTÝcH UMĚLE cHLAZE�NÝcH LEDOVÝcH PLOcH EKONOMicKY NEUDRžiTELNÝM.

enerGetická náročnost je dána následujícími aspekty:- spotřebou elektrické enerGie - spotřebou zemního plynu na vytápění. průměrné roční náklady za rok 2012 přibliž-ně 1 mil. kč.- hospodařením s vodou

provozní nároky představují:- víceúčelovost - důležitá je volby způsobu tvorby ledu - přímá vs. nepřímá- celoroční využitelnost vs. sezónnost- ekonomika provozu - mzdové náklady vs. příjmy z pronájmu ledu či celého stadio-nu

3. RámcoVé cíle VÝzKumu

- zmapování současné situace zimních stadionů a hal pro umělé ledové plochy u nás a konfrontovat ji se současnými příklady ze světa. prvotním záměrem byl důkladný popis provozních a stavebně technických náleži-tostí spojených s navrhováním těchto staveb a objasnění vazeb mezi jednotlivými technoloGickými celky – např. do jaké míry ovlivňuje sálání chladu z ledové plochy konstrukci zastřešení?

- revidovat typoloGii těchto staveb. vzhledem k tomu, že v minulosti vznikaly zimní stadiony povětšinou živelně - teprve v roce 1980 vznikla typizační směrnice [2], která vytvořila kýženou oporu pro jed-notný návrh zimních stadionů – a protože modernizace stadionů v posledních le-tech směřovaly spíše ke konzervování stávajícího stavu dispozic zázemí bez reflexe

soudobých potřeb, je patrně nejvyšší čas provést analýzu a revizi typoloGie.

- vytvoření aktuální, úplné a podrobné databáze fondu staveb pro uměle chlazené ledové plochy u nás, na jejímž podkladě bude možno s jistotou vyhledat shodné typoloGické znaky, obecné nedostatky a pozitiva.

4. definice a RozBoR PRoBlému

- velká část zimních stadionů vznikala postupně, po etapách dobrovolnou (např. za příslib umís-tění dětí do školky) prací občanů v tzv. „akci z,“ bez patřičné koncepce a bez reflexe téměř století trvající Geneze tohoto druhu staveb- kapacity hledišť a šatnového zázemí reflektovaly spíše požadavky sportovních svazů a nikoliv ekonomickou rozvahu- sportovní kluby, které se po roce 1989 osamostatnily a získaly do vlastnictví zimní stadiony s ví-rou v jejich rentabilní využití v tržním prostředí, se tak záhy ukázaly příliš slabé na udržení pro-vozu tak náročného zařízení a postupně přenechávaly správu obcím. - v současné době je vlastníkem zimního stadionu 80 % měst do 99 tisíc obyvatel (v nichž zs stojí) a pouze u měst nad 100 tisíc obyvatel je poměr opačný- politická vůle bývá vrtkavá, ale zájem veřejnosti na provozu kluzišť trvá. proto je potřebné, aby názorová setrvačnost, která se projevuje i v konceptu nových staveb, a kterou často prosazují provozovatelé zimních stadionů bez reflexe zahraničních tendencí, neměla i nadále právě tyto nepříjemné dopady v provozních nákladech

5. foRmulace cílů

- hlavním taktickým cílem práce je:

dokonalé zmapování současné situace halových staveb pro umělé ledové plochy u nás v konfron-taci s relevantními stavbami celosvětové produkce a nalezení skutečných technických, ekonomic-kých a společenských možností pro zlepšení jejich stavu.

strateGické cíle:

- studium vývoje zimních stadionů s kapacitou do 5000 diváků- vytvoření databáze všech v současnosti provozovaných i dohledatelných zaniklých zimních sta-dionů v čr- revize typoloGie nově vznikajících staveb

6. metoda a PostuP zPRacoVání diseRtační PRáce

postup práce je stanoven takto:1. definice tématu a stanovení cílů2. rešerše dostupných zdrojů literatury a z internetu3. sestavení seznamu zimních stadionů a dalších staveb pro krytá uměle chlazení kluziště (curlin-Gové haly) čr z dostupných zdrojů, především sdružení zimních stadionů, včetně kontaktů a adres a jejich rozčlenění do časových období - založení databáze staveb. každá z dohledaných staveb bude zanesena do „karty“ s daty, která lze dle zvolených kritérií třídit. tím vzniknou okruhy typo-vě blízkých staveb (KAPAciTA HLEDišTĚ, VELiKOST SÍDLA, DATUM VZNKU), z nichž budou zvoleni kandidáti na podrobné průzkumy pomocí osobních návštěv. PŘEDPOKLADEM JE, žE NA ROZšiŘOVÁNÍ DATABÁZE BUDE POKRAčOVÁNO i PO SKONčENÍ VÝZKUMNéHO PROJEKTU.4. osobní návštěvy na vybraných stavbách dle výše popsanéo mechanismu. velmi cenným zdrojem informací o provozu, nákladech, údržbě a problémech budovy je rozhovor s jejím správcem, resp. provozovatelem. otázky a prohlídka jsou vedeny tak, aby byly zjištěny tyto důležité informace (podklad pro kataloG, jehož ukázka je přílohou této studie):5. souhrn, zevšeobecnění a vyhodnocení získaných dat v rámci předem definovaných časových období 6. sledování tendencí ve výstavbě halových staveb pro umělé ledové plochy na podkladě předcho-zí analýzy. poučení z moderních zahraničních staveb napomůže k vyslovení představy o budoucím vývoji, resp. k porovnání možného špatného a naopak žádoucího směru vývoje. rozvaha, za jakých podmínek se stavba ze stávajícího fondu vyplatí modernizovat, kdy naopak a z jakých důvodů je výhodnější nahradit novostavbou a kdy může modernizace spočívat v konverzi na stavbu s jiným využitím.7. vyhodnocení a závěr s typoloGickými doporučeními a upozorněními.

7. dataBáze staVeB PRo uměle chlazené PlochY na území čR v počáteční fázi výzkumu, po rešerši dostupné literatury a stanovení cíle spočívajícího ve zkom-pletování databáze zimních stadionů byl z dostupných zdrojů a článků v periodikách sestaven se-znam těchto staveb. v české republice existuje oficiálně dohledatelných 158 krytých hal pro umě-lé ledové plochy, z nichž naprostá většina jsou zimní stadiony sloužící primárně hokeji. tak velký soubor objektů bylo třeba utřídit do menších skupin, které pak budou následně společně zpra-covány. jako hlavním kritériem bylo zvoleno období, v němž byla (většinou dříve zřízená) umělá ledová plocha zastřešena, tj. rok zastřešení je chápán jako datum vzniku halové stavby. část z těchto staveb prošla v pozdější době rekonstrukcí, což na základní zatřídění nemá vliv, pouze s výjimkou, kdy původní stavba byla kompletně zdemolována a nahrazena novou. tímto způsobem vznikly tři základní skupiny:

a/ vznik stavby v letech 1955-1969toto období začíná květnem roku 1955, kdy byl zastřešen první, dnes již neexistují-cí zimní stadion j. kotase v ostravě a končí s 60. lety minulého století. toto obdo-bí představuje určitou předehru před největším boomem výstavby v 70.-80. letech, které bylo velkou měrou umožněno tzv. akcí z, tedy dobrovolnou prací obyvatel (z znamenalo „zvelebení“). ta samozřejmě probíhala od padesátých let, ale teprve v normalizačním československu byla využívána i pro investičně náročnější akce. do této skupiny spadá 15 staveb a jedná se o téměř všechny zimní stadiony tradičních klubů hrajících nejvyšší hokejovou soutěž.

B/ vznik stavby v období 1970-1989 jak bylo řečeno výše, jedná se o období masové výstavby zimních stadionů, ať už kry-tých či nezastřešených formálně ukončené změnou politického režimu. mnohé ze zimních stadionů tohoto období byly navrženy pro neodpovídající kapacitu v době, kdy spotřeba enerGie nebyla určujícím faktorem pro efektivní návrh, ale hlavní roli hrály osobní vazby lidí na rozhodujících pozicích ve strukturách státního aparátu. takové stavby se ovšem v pozdějších letech staly přítěží pro městské rozpočty (viz např. benešov). na druhou stranu vzniklo opravdu velké množství konstrukčně i architektonicky rozmanitých staveb právě proto, že nebylo tak důsledně lpěno na co nejnižší ceně. v dalším období již nevzniká mnoho nových lokalit, spíše dochází k postupnému zastřešování otevřených kluzišť, modernizaci technoloGií či ledových ploch a také rekonstrukci hal ve špatném anebo kapacitně nedostatečném stavu.

c/ vznik stavby po roce 1989charakteristické pro stavby posledních dekád je povětšinou malý vliv autora na stavební proGram. ten je většinou zadán investorem (město, sportovní oddíl), je ne-měnný a obvykle se drží zavedených pravidel s nadbytečným množstvím šaten. mo-dernizací technoloGie chlazení se daří snižovat její prostorové nároky a lze je tak například při rekonstrukci využít jiným účelům.

toto základní dělení je pak doplněno sekundárním rozdělením na stavby s diváckou kapacitou vyšší a menší než 5000, jehož horní kritérium je dané licenčním řádem, kte-rý musí splňovat kluby účastnící se extraliGy ledního hokeje. je to určitá mez, nad níž se stavba stává již velkou, většinou víceúčelovou halou se specifickým provozem a neodpovídá tak zaměření této práce, cílené na menší haly/stadiony.

8. VÝčet staVeB PRo uměle chlazené ledoVé PlochY V čRa/ vznik 1955-1969 ….. celkem: 15

české budějovice havířov hodonín jihlava kladno litvínov olomouc opava ostrava stadion j. kotase (zaniklý) pardubice plzeň praha – štvanice (zaniklý) praha – sportovní hala šumperk zlín

b/ vznik/zastřešení 1969-1989 ….. celkem: 561/KAPAciTA HLEDišTĚ NAD 5000 DiVÁKů ….. cELKEM: 10

brno - rondo děčín hradec králové karviná ostrava – čez aréna praha – eden prostějov třinec – zs v lesní ulici ústí nad labem vsetín

2/KAPAciTA HLEDišTĚ POD 5000 DiVÁKů….. cELKEM: 46

benešov beroun brno – hala úvoz brno – krasohala břeclav česká lípa domažlice havlíčkův brod jindřichův hradec karlovy vary „plech arena“ klatovy kolín kopřivnice kralupy nad vltavou kroměříž louny mariánské lázně mělník milevsko mladá boleslav nový jičín nymburk orlová-lutyně

pelhřimov písek praha – kobra praha – nikolajka přerov příbram rokycany slaný soběslav sokolov strakonice šternberk tábor třebíč uherské hradiště uherský brod uničov velké popovice veselí nad lužnicí vimperk vyškov znojmo žďár nad sázavou

c/ vznik/zastřešení 1990-duben2015….. celkem: 821/KAPAciTA HLEDišTĚ NAD 5000 DiVÁKů ….. cELKEM: 6

chomutov karlovy vary kv arena liberec – tipsport arena ostrava - poruba praha – o2 arena třinec – werk arena

2/KAPAciTA HLEDišTĚ DO 5000 DiVÁKů ….. cELKEM: 76

benátky nad jizerou bílina blansko bohumín boskovice brno – hokejová hala dětí a mládeže brumov-bylnice černošice česká třebová český krumlov český těšín dvůr králové frýdlant v čechách hlinsko v čechách horní benešov hořovice hronov humpolec cheb choceň chotěboř chrudim jablonec nad nisou jaroměř jičín kadaň klášterec nad ohří kravaře krnov kutná hora lanškroun ledeč nad sázavou litoměřice litomyšl lomnice nad popelkou moravská třebová moravské budějovice most náměšť nad oslavou nejdek neratovice nová paka nové město nad metují nový bydžov opočno

ostrava - ledňáček ostrov plzeň – kooperativa arena poděbrady polička praha – curlinGová hala roztyly praha - hvězda praha – ice arena letňany praha – zs bronzová praha – zbraslav (curlinGová hala) rakovník roudnice nad labem rožnov pod radhoštěm rumburk rychnov nad kněžnou sedlčany skuteč studénka sušice světlá nad sázavou tachov trutnov třebechovice pod orebem třemošná u plzně (též curlinG) uherský ostroh ústí nad orlicí valašské meziříčí velká bíteš velké meziříčí vlašim – na lukách vrchlabí zlín – psG arena stadiony, které se zatím nepodařilo spolehlivě zařadit: 5 lovosice náchod praha – hasa rosice u brna vlašim – starý zs

typická skladba ledové plochya-páteřní rozvody chladícího médiab-trubky chlazení rozvedené v plošec-krycí betonová vrstva, na níž je samotná vrstva ledu kluziště o výšce cca 40mm (d)e-izolační vrstvaf-podkladní beton, vyhřívaný (obvykle) odpadním teplem z chladící technologie, aby se zabránilo hloubkovému promrzá-ní zeminy pod ledovou plochouG-vrstvy podloží s drenáží

napojení rozvodů trubek v ploše na hlavní sběrač (vět-šinou podél delší strany kluziště)

rozvody chladícího potrubí v ploše - před zalitím betonem

b/ Ventilace a odVlhčoVání- značný odpar vody z ledové plochy je třeba odvětrávat nebo odvlhčovat, aby bylo zabráněno vzniku mlhy nad le-dovou plochou a kondenzaci vody na konstrukcích.

funkční schéma adsorpčního odvlhčovače. zapojení recu-sorb umožňuje lepší využití reGeneračního tepla a nižší vý-stupní teplotu suchého vzduchu

podcenění vlivů vlhkosti na konstrukce mělo za následek několik havárií i s traGickými následky - např. zřícení stře-chy stadionu v bad reichenhall, 2006

c/ snižoVání energetické náročnostikanadská srovnávací studie zaměřená na rekuperaci od-padního tepla od laurier nicholsové z roku 2009došla na základě výběru velikostně příbuzných arén (hlediště pro 500 diváků, rozměr kluziště 26/61m) z celkového počtu 450 staveb v provincii Quebec, že celková roční potřeba ener-Gie celé stavby je v průměru 1 500 000 kwh, přičemž rozpětí mezi nejhospodárnějším a nejnehospodárnějším objektem je 800 000 – 2 400 000 kwh. toto je však spotřeba včetně chla-dící technoloGie, větrání apod. z níže přiložených Grafů lze odečíst, jaká poměrná část enerGii připadá na vytápění. v případě běžné stavby, kde není využíváno odpadní teplo, je na topení vynakládáno 42% celého množství enerGie, tj. 819 000 kwh/rok. pokud se však v technoloGiích aplikují všechny v dokumentu doporučené způsoby úspor, spočívající přede-vším ve zpětném zužitkování odpadního technoloGického tepla, zkrátí se náklady na vytápění na 11% z celkových 840 000 kwh/rok, tj. pouhých 92 400 kwh/rok.

úspor bylo dosaženo pomocí těchto prostředků:1.rekuperace tepla z odpadního vzduchu nuceného větrání vnitřních prostor. rekuperační jednotky dosahují efektivi-ty 75%. tímto způsobem je tedy možné uspořit až 250 000 kwh.2.k nutnému vyhřívání podloží proti promrzání lze využít odpadního tepla z kondenzátoru chladící jednotky (nízko-teplotní – do 21°c). potenciální úspora je 35 000 kwh.3.ohřívání tuv. zatímco chladící jednotka pracuje nepřetr-žitě, potřeba teplé užitkové vody během dne kolísá. efektiv-ní využití odpadního technoloGického tepla je tudíž podmí-něno zřízením dostatečně kapacitních zásobníků teplé vody

10. šatnoVé zázemí zimních stadionů-typizační směrnice z roku 1980 „vzorový projektový podklad – ledové plochy umělé, otevřené a kryté“ - důležitá především pro pochopení vývoje, protože je zde typo-loGickými doporučeními zachycen tehdejší ideální stav, ale také pro souhrn všech nutných technických zařízení a soudobých požadavků na ně, včetně předpokláda-ných tehdejších ekonomických, provozních nákladů. současným nárokům však již plně nevyhovuje (doporučený rozměr šaten se zvyšuje ze 30 na 50 m2), výstroj hráčů je mohutnější a je potřeba více místa na lavici, apod. české normy jsou obecné a ne-mají specifické požadavky na šatny staveb zimních stadionů.pro české stadiony je typická předimenzovanost šaten. přežívá systém, kdy většina hokejových týmů - včetně dorostu - má vlastní šatnu pouze pro sebe, ve které trvale skladují (mokrou,propocenou) kompletní výstroj. tyto prostory se tak musí trvale vytápět a intenzivně větrat, což vyžaduje značné provozní náklady. v zahraničé je běžné, že i hráči a-týmů své věci na každý trénink a zápas přivážejí (s výjimkou klubů nejvyšších soutěží, kde se o tyto věci starají kustodi.míra „luxusu“ poskytovaná hráčům provozním zázemím stadionů se obecně zvyšuje, čím vyšší je výkonnostní úroveň hokejového mužstva.

(cca 7500 l), které akumulují vodu vyrobenou během nočních hodin a ta je pak připra-vena k rannímu použití. úspory mohou být 130 000 kwh.4.změnou systému nepřímého chlazení ledové plochy z tzv. 2-pass na 4-pass system, lze dosáhnout úspor cca 90 000 kwh.5.chladící jednotka může být také použita jako tepelné čerpadlo, tj. při expanzi plynu vzniká chlad, který je využíván pro tvorbu ledu a naopak při stlačování plynu vzni-kající teplo, které je při procesu chlazení odpadním, může být využito pro vytápění. roční úspora až 475 000 kwh.6.podhled s reflexní vrstvou (low-e ceilinG) odrážející chlad má podle testů schop-nost ušetřit až 15% enerGie chlazení, protože snižuje podíl vyzářeného chladu do vnějšího prostředí. množství úspor je cca 67 500 kwh.7.modernizace osvětlení. v posledních letech zažívá obrovský rozvoj technoloGie led osvětlení, která je již dnes schopna výkonem plně nahradit enerGeticky náročné výbojkové osvětlení výrazně úspornějším systémem. (i výměna výbojek za zářivko-vé trubice přináší nemalé úspory). pořizovací náklady jsou sice vyšší, ale podstatně delší životnost a nižší provozní náklady mluví jednoznačně pro led osvětlení.úspory mohou dosáhnout až 50 000 kwh 7.

neefektivní budova, 1 950 000 kwh/rok upravená budova, 840 000 kwh/rok

hráčská šatna - nižší výkonnostní úroveň hráčská šatna - extraliGa čr hráčská šatna - nhl (montreal canad.)

příklad rozsahu zázemí pro hráče nejvyšší výkonnostní úrovně - tréninkové cen-trum týmu severoameric-ké nhl - winnipeG jets, mts iceplex centre ve winnipe-Gu, manitoba, kanada, 2015

1498, Johannes BRugman, lidVinin Pád na ledu. rytina zachycující kromě trudného příběhu holandské pat-ronky bruslařů svaté lidviny, také někdejší bruslaře nesporně používající brusle nového typu, tj. s nožem vsazeným do boty kolmo k ledu - viz postava v druhém plánu vyobrazení.

1565, PieteR BRuegel staRší, loVci V zimě, výřez. (kraso)bruslení, hokej (bandy) i curlinG na zamrzlém rybníku.

BŘezen 1876, glaciaRium, 379 Kings Road, chelsea, londÝnjohn GamGee otevřel prv-ní trvalou, uměle chlaze-nou ledovou plochu na světě. v měděných trub-kách uložených v zemině a plsti na betonové plo-še o rozměru 12,2 x 7,3 m proudila směs eteru, Gly-cerinu, peroxidu dusíku a vody, která plochu zalitou vodou změnila v led. pro-voz Glaciaria byl hrazen z členských příspěvků boha-té vrstvy londýnské spo-lečnosti a funGovalo do roku 1878, kdy jej GamGee nahradil větším kluzištěm v southportu.

do Konce 19. stoletívzniklo mnoho dalších staveb s uměle chlazenými ledovými plo-chami v usa, londýně, paříži, berlíně, vídni, atd. většina z nich však již neexistuje a pokud ano, pak neslouží k bruslení na ledové ploše.

nahoře ledový palác v berlíně, vpravo st. nicholas rink v new yorku (autoři: flaGG & chambers).

6.listoPad 1932, zimní stadion štVanice, PRahapo průtazích a potížích byl otevřen první stadion s uměle chlazenou ledovou plochou v tehdejší čsr. autorem původního konceptu byl josef fuchs, projekt však dokončil a přepracoval karel steiGenhöfer. hrací plocha byla otevřená až do roku 1956, kdy ji kompletně zastřešil statik josef zeman. další stadiony s umělou ledovou plochou přibývaly až po 2. sv. válce (ostrava, opava, chomutov,...) a jejich zastřešování probíhalo pozvolna od roku 1955, kdy byl jako první zastřešen zimní stadion josefa kotase v ostravě (zbořen 2004). status do značné míry ikonické stavby českosloven-ského hokeje a kulturní památky vzal definitivně za své demolicí v roce 2011 po dlouhé době účelového chátrání.

11. VzniK a VÝVoJ staVeB PRo uměle chlazené ledoVé PlochY

galt gaRdens aRena, cambridGe, ontario, kanada, z roku 1922 s tribunou pro 1100 diváků. stavba prošla v roce 1997 rekonstrukcí, která však pouze obnovila stávající stav a pouze zlepšila komfort návštěvníků, zastřešení a fasády jsou ve své původní podobě

stRatfoRd aRena (william allman memorial arena), ve městě stratford, rovněž v provincii ontario, která obdobně jako předchozí budova prošla re-konstrukcemi, ale stále si zachovává, alespoň v interiéru, ducha doby vzniku roku 1924. vnější plášť je přestavěn, avšak zastřešení a tribuny jsou původní.

12. PŘíKladY současnÝch Řešení hal PRo uměle chlazená Kluziště V zahRaničí

halmstad aRena, na okraji města halmstad na jihozápadě švéd-ska je komplex krytých sportovišť doplněný řadou venkovních hřišť a ploch tvořící rozsáhlý areál pro širokou oblast s asi 90.000 obyvateli. v budově jsou celkem dvě plnohodnotná a jedno menší kluziště, velká víceúčelová hala pro sportovní a kulturní akce, dvě tělocvičny o rozměrech 22x42m (házená, florbal, atd.) a aQuapark. propojení funkcí lze s výhodou využít na snížení počtu obslužných prostor (sdílené šatny, apod.) a především celkové snížení enerGetické náročnosti – přebytky tepla chladícího zaří-zení jsou využity např. na vyhřívání bazénů. kapacita hlavní haly je 4500 diváků, postavena byla roku 2009 podle projektu kanceláře tenGbomGruppen a náklady na celou stavbu dosáhly 360 mil. sek (více než 1 000 mil. kč)

Pcu (PoRtage cRedit union) centRe v městě portaGe la prairie v provincii manitoba je sportovně rekreační centrum postavené v roce 2010 podle návrhu stantec architecture z winnipeGu a obsahuje dvě ledové plochy, z nichž jedna má tribunu o kapacitě 1975 a druhá 400 diváků. součástí je také aQuacentrum s bazénem pro 6, 25m dlouhých drah a rozsáhlé fitness. stavba stála 44 mil. kanadských dolarů (tj. cca 792 mil. kč) a financována byla z obecního a státního rozpočtu, pouze zhruba 5% prostředků pocházelo ze soukromých peněz. zajímavé je, že tak nákladný projekt si mohlo dovolit i relativně malé město (12 tisíc obyvatel ve městě, 20 tisíc včetně okolních obcí). zázemí je úsporné, počty šaten jsou redukovány díky pro-vozu dvou kluzišť. veřejnosti slouží především kluziště s menší tribunou a hlavní hala pak místním hokejovým klubům. stavba získala stříbrnou kateGorii hodnocení leed.

1. nadzemní podlaží 2. nadzemní podlaží