Havlv mtusJan Civn a Hynek Tippelt

1

Obsah:1. Pedmluva 2. Havlova masarykovsk politika 2.1. Vstup 2.2. Masaryk jako vzva. Proti komunistickmu reimu (do ervna 1990) Odkaz T. G. Masaryka Koeny Havlovy masarykovsk politiky Nestandardn prezident 2.3. Masaryk jako mtus. Proti rozdlen eskoslovenska (od ervence 1990 do prosince 1992) Havlova antistranick politika Znik eskoslovenska Nvrat do Evropy 2.4. Masaryk jako ikona. Proti V. Klausovi (od ledna 1993) Lta stability (1993-1996) Vldn krize Havlv geopolitick multikulturarismus Klausova kritika Havlovy masarykovsk politiky 2.5. Zvr Havlv antipolitick morln k Nebezpe Havlova pstupu k politice 3. Pohdka o Havlovi 3.1. Realita? Fikce? 3.2. Ambivalentn postava smnho hrdiny 3.3. Past byt aneb na kadm prochu pravdy trochu 3.4. Aspekty obtnho bernka Nkaza Znamen Kainovo Snma2

Sla idelu Nov bnk Od utrpen k solidarit Stediskov obec nadlid Vrada 3.5. Jak hloup Honza ke tst piel Zavradn je vinen Pcha, stud a veskrze zvltn ivot ivot v pravd Spoleenskost ivota v pravd Netolerantnost imperativu ivota v pravd Romantika Ochota t v konfliktu Duchovn elezn opona Klubov politik Moc Bezmoc Zmna v srdcch Vdom pedchz byt tcha z obti 3.6. Duchovn azimut co vedlo Havla k pijet tto role? Zboit barikdy Logika vc Vesnick kola Peklenout rozdlen Absurdn hrdina vdm outsiderem 3.7. K zvru Obrana tokemK

4. Doslov: Bt Havel je in 5. Literatura

3

1. PedmluvaVclav Havel nebyl obyejnm prezidentem, na tom se shodnou jeho pznivci i odprci. Jeho tv, gestikulace a tiky, podpis se srdkem, nachlen postavy, heslo pravda a lska zvtz nad l a nenvist, knrek, rkovn a nejrznj apokalyptick proroctv se staly nejlepm vvoznm artiklem esk republiky a zrove doslova zdomcnly v myslch jejch obyvatel. V zahranin i doma je Vclav Havel stle pokldn za symbol odporu proti komunistickmu reimu i polistopadovho budovn demokracie, a to i pesto, e ada jeho iniciativ skonila nespchem a e ji odeel do politickho dchodu. U dvno se z nj toti stal mtus, kter ije vlastnm ivotem. Tmatem na knihy je prv Havlv mtus, kter se pokoume prozkoumat, demaskovat a uvst na pravou mru. A protoe se jedn o fenomn, kter je jen tko uchopiteln a popsateln vdeckm pojmoslovm a nomenklaturou, rozhodli jsme msto ortodoxnch vdeckch metod, klasifikac a typologi pracovat s liberlnjm pojmovm apartem a prostedky pirozenho jazyka, jako je ironie, metafora apod. Esejistickm stylem pitom hodlme doclit nejen lepho uchopen Havlova mtu, ale tak vt srozumitelnosti a sdlnosti textu. Domnvme se toti, e se jedn o natolik zajmav a dosud mlo popsan tma, e by byla koda, zpstupnit jej pouze zkmu okruhu odborn veejnosti. V prvn sti nazvan Havlova masarykovsk politika se zabvme masarykovskm aspektem Havlova mtu. Havel se toti pihlsil k odkazu Tome Garriguea Masaryka a vdom na nj navzal. Za svoje si vzal Masarykovy filosofick idely, stejn jako Masarykv styl prezidentsk politiky i masarykovsk atributy prezidentskho adu. Zcela v masarykovskm duchu pojal funkci prezidenta jako postavy pohybujc se vn politickch stran, kter se msto na prosazovn konkrtnho politickho programu orientuje na obecnj politick problmy a ste zkladn mravn hodnoty, na nich je stt zaloen. A masarykovskm zpsobem se angaoval i v zahranin politice. Podobn jako on usiloval o rekonstrukci Evropy a snail se institucionalizovat spoluprci stedoevropskch stt. V em konkrtn je ovem Havlova politika masarykovsk? Jak jsou jej problmy a limity? To jsou otzky, na n se pokoume odpovdt z kontextu Havlova politickho psoben v obdob normalizanho komunistickho reimu, bhem pechodu k demokracii a rozdlen eskoslovenska i ve funkci prezidenta esk republiky. V druh sti nazvan Pohdka o Havlovi se zabvme psychosocilnmi aspekty4

Havlova mtu, kter se pokoume specifikovat, doloit a psychoanalyticky interpretovat. V t souvislosti analyzujeme nkter Havlovy beletristick i esejistick texty a sname se vyznait nkolik klovch mtotvornch tmat jeho e s tm, e vychzme z konceptu obtnho bernka. To, e mluvme o Havlovi jako o obtnm bernku, vak neznamen, e jej pokldme za tzv. nevinnou ob uritch historickch a spoleenskch proces. Koncept morln viny nebo nevinnosti v na analze nehraje dnou roli, ponvad nepokldme za smyslupln dlat si podek v historickch datech a nevdomch psychickch mechanismech tm, e bychom je ukldali bu do dobrho, nebo do zlho uplku. Znamen-li bt nevinn cosi jako nepodlet se na vytven vlastnho osudu, je nevinnost podle naeho nzoru iluz, a u se jedn o osud mylenky, lovka, urit skupiny nebo lidstva. Tato iluze se ale nerovn prost fikci, fali nebo nerealistickmu vkladu. Tato iluze v dnm ppad nen nim: naopak, je mon j propadnout, je mon s jej pomoc ovldat ostatn atd. Nevinnost je toti podle ns obrannou pedstavou, kter m velkou slu. Jej psychogeneze spov v projekci vlastnch vin smrem navenek. Domnvme se, e ten, kdo vyhlauje svou vlastn nevinnost a klade draz na slu proces, kter se pehnaly kolem a jich se stal obt, in tak proto, e svj vlastn podl na utven svta, kter zahrnuje jeho samho, chpe jako problematick, resp. morln pochyben, a proto se ho radj deklarativn, nicmn krtkozrace vzdv. Nenechme se tedy zmst Havlovmi emi o tom, e jej nap. do prezidentsk role vrhnul osud (naposled v rozhovoru pro Mf DNES v pedveer svch sedmdestin). Nicmn i tyto ei si pamatujme, protoe prv ony mohou pispt k realistickmu pochopen toho, jak Havel spoluvytvel svj osud. Slovo mtus v nzvu na knihy sice vybz k rznm smrm interpretace, my se vak vydvme pouze dvma z nich. Masarykovsk aspekt Havlova mtu analyzujeme proto, e mnoz v Havlovi nevid jen Masarykova nstupce a pokraovatele, ale pmo jakousi Masarykovu reinkarnaci. Roli druhho Masaryka pitom Havel a s vhradami a nikdy ne vslovn pijal. Ostatn byla to prv Masarykova polistopadov pozitivn evokace, kter pispla k vytvoen obrazu Vclava Havla jako zruky a jaksi morln ztity spnho demokratickho vvoje. V prbhu 90. let se vak postupn ukzalo, e Havel druhm Masarykem nen a e se mu masarykovsk role svm zpsobem vymkla z kontroly. Masaryk lpe eeno Masaryk-vzva, Masaryk-mtus a Masaryk-ikona zaal t vlastnm ivotem. Jako zvltn aktr vstupoval do politickch konflikt a ovlivoval Havlova politick rozhodnut. Vtinou zstval v jeho stnu, obas se mu ale stavl jakoby pmo do cesty. Havel se tm

5

dostval do schizofrenn politick pozice. Na jednu stranu dl hrl roli druhho Masaryka a na druhou stranu se vi Masarykovi snail vymezit, aby si uhjil svoji vlastn identitu. Psychosociln aspekty Havlova mtu zase analyzujeme kvli pbhu, kter o Havlovi bv vyprvn a jen se vyznauje odosobnlost, co je paradoxn vzhledem k tomu, e se jedn o pbh jednoho konkrtnho lovka. Odosobnlost Havlova pbhu utvenho osudovmi silami pitom zsti pochz z jeho autostylizace. Zd se toti, e Havlovi nezleelo ani tolik na tom, aby prezentoval svoje autentick nzory, postoje a pocity (pestoe prv autenticita byla jeho velkm enickm tmatem), jako spe na tom, aby dobe zapsobil, co nakonec vedlo k tomu, e sm ze sebe uinil koleko v hodinovm stroji djin. Tento pohled je podpoen Havlovm piznnm, e to, za co se dnes ve svm prezidentskm psoben trochu styd a co by na nm zmnil, jsou pedevm jeho nkdej improvizovan, tedy relativn autentick projevy. Dvoj analza Havlova mtu, kterou v tto knize pedkldme, si rozhodn nein nrok bt plnou i jedinou monou interpretac tak komplikovanho a mnohovrstevnho fenomnu, jen Vclav Havel zosobuje. N cl je mnohem skromnj chceme upozornit na nkter, dosud neprvem opomjen, aspekty a motivy Havlova mylen a jednn, a pispt tak k hlubmu porozumn lovku, kter v posledn tvrtin 20. stolet zsadnm zpsobem ovlivoval nzory a postoje nejen esk a slovensk, ale i svtov veejnosti.

2. Havlova masarykovsk politika

6

Piznm se, e v mld jsem poilhval po jinch filozofech, ne po T. G. M., kter mi pipadal pli pozitivistick a pli moralistn. Ale jak as el, rozpoznval jsem stle zetelnji, jak dleit bylo to, co kal a dlal. A nejvc jsem si zaal vit jeho mylenek a jeho dla vlastn a v poslednch letech, kdy mne nevyzpytateln bh historie zavl a na msto, kter zastval on, a kdy jsem najednou zaal pln nov rozumt smyslu jeho poselstv. Vclav Havel

2.1. VstupJmno Vclava Havla bv asto spojovno se jmnem Tome Garriguea Masaryka. U v dob, kdy byl prezidentem, se z Masaryka stal mtus. Jeho nstupci to proto nemli snadn. Ve7

sv kadodenn prci byli hodnoceni podle toho, jak se blili k masarykovskmu prezidentskmu idelu. Takov srovnvn svho asu tvrd poctil E. Bene a nevyhnul se mu ani Havel. Jene nejde pouze o Havlovo a Masarykovo srovnvn. Havel je obecn povaovn za Masarykova nstupce a pokraovatele. Sm Havel se toti k Masarykovu odkazu pihlsil a vdom na nj navzal. Za svoje si vzal Masarykovy filosofick idely, stejn jako Masarykv styl prezidentsk politiky i masarykovsk atributy prezidentskho adu. V em konkrtn je ovem Havlova politika masarykovsk? Jak jsou jej problmy a limity?

2.2. Masaryk jako vzvaProti komunistickmu reimu (do ervna 1990)

8

Odkaz T. G. Masaryka Tom Garrigue Masaryk (1850-1937) na sebe poutal pozornost prakticky u od roku 1882, kdy piel z Vdn do Prahy jako profesor filosofie. Bojoval s eskmi ovinisty o rukopisn padlky, s eskmi antisemity o spravedlnost v Hilsnerov afe, s crkv o svobodu pesvden v ppad tyrolskho teologa Wahrmuda a s hrabtem Aehrenthalem o spravedlnost v zhebskm procesu. etn boje ovem svdl i na pd sk rady - poslancem byl v letech 1891-1893 a 1907-1914. Pesto byl Masaryk dlouh lta spe okrajovou osobnost eskho politickho ivota. Jeho lidov (realistick) strana patila potem stoupenc i potem kesel v sk rad k marginlnm politickm subjektm a s hlavnmi politickmi silami - socilnmi demokraty a agrrnky - se nemohla vbec mit. Zlom v Masarykov politick karie nastal a bhem prvn svtov vlky. Dlouho Masaryk obhajoval mylenku federalizovanho Rakouska. Vlka a vnitn zhroucen Rakouska pod tlakem nmeckch ovinist jej vak pesvdily, e Rakousko u neme nadle bt spolenm sttem malch nrod stedn Evropy. A zatmco dve radikln et politici se vlky zalekli, Masaryk jednal. Odeel do emigrace, tm sm - spolupracoval pouze s M. R. tefnikem a E. Beneem - zorganizoval rozshl hnut ech a Slovk v zahrani vetn statiscov armdy bojujc po boku Spojenc, a nakonec zskal jejich podporu pro mylenku nezvislho eskoslovenska. Do vlasti se Masaryk vrtil koncem roku 1918 jako nrodn hrdina a prvn prezident nov vzniklho sttu. Zaloen sttu, tento nesporn politick triumf, ponkud zastnil Masarykovu dosavadn myslitelskou innost. A pece byl Masaryk po cel sv pedvlen prask psoben pedevm filosofem. Klovm problmem pitom pro nj byla krize modernho lidstv, kterou charakterizoval jako modern titnstv. Modern titn toti vyhlauje svoji svobodu poprnm existence ehokoliv, co by ji mohlo omezovat. Pznan je pro titna tvrzen, hlsan F. Nietzschem a F. M. Dostojevskho I. Karamazovem, e Bh zemel a e lovk nastupuje na jeho msto, tj. e se stv suvernnm vldcem veho, co jest. A ponvad Bh podle Masaryka rozhodn nezemel, byl pro nj tento titanismus dokladem pnovitosti a egoismu a vlastnm jdrem krize modernho lidstv. Hrt Boha, zdrazoval Masaryk, je toti loha, kter pesahuje titnovy sly a titn v zoufalstv svho osamn kon vradou sebe nebo druhch. Titnsk tendenci modernho lovka se Masaryk snail elit idelem souit ve svobod a odpovdnosti humanitn demokraci. Svobodu Masaryk nevykldal jako neomezenou volnost

9

jednn, ale jako velk omezen omezen prostednictvm odpovdnosti. O demokracii mluvil jako o diskusi, tj. jako o vyslechnut, ne pekikovn druhho. Teprve ochotou vyslechnout a porozumt, vzt v potaz poteby vech, se toti rozhodnut stv demokratickm. A co je podle Masaryka nejdleitj: takov diskuse neme fungovat bez humanity, tj. postoje vzjemn cty a dobr vle. Proto humanitn demokracie. Proto demokracie jako ivotn styl a nikoliv jako pouh systmov mechanismus. Jej idel pitom pro Masaryka nebyl otzkou filosofick libovle. Vychz podle nj ze smyslu lidskho it, ze smyslu djin. Humanitn demokracie se podle Masaryka mla stt vd ideou povlen obnovy Evropy. Masaryk plnoval vytvoen pirozen, voln federace evropskch demokratickch stt, na jejm principu mlo poslze vzniknout nov geopolitick uspodn svta. Realizace tohoto velkorysho projektu vak skonila na nezjmu vtznch demokratickch velmoc, je se stle vraznji obracely ke svmu zce mocenskmu prospchu, a na krtkozrakch nacionlnch sporech mezi nstupnickmi stty Rakouska-Uherska. Nakonec vznikla pouze Mal Dohoda s patrnm silm o roziovn na sever a na jih. Kdy selo z pln na humanitn-demokratickou rekonstrukci Evropy, usiloval Masaryk o uskutenn svch idel alespo doma eskoslovensko mlo bt modelovm sttem humanitn demokracie. Protoe se politick legitimita vdc prvn republiky odvjela od zsluh o jej vznik (a u byly skuten, nebo dodaten vymylen), byla Masarykova autorita nezpochybniteln. Masarykova volba prezidentem republiky, kterou uskutenil v jeho neptomnosti Nrodn vbor 14. listopadu 1918, byla proto povaovna za pirozenou vc. Ani pi dn z dalch tech voleb - 27. kvtna 1920, 27. kvtna 1927 a 24. kvtna 1934 - neml Masaryk vnjho protikandidta. Titm politiky v prvn republice byla podle stavy vlda, nikoliv prezident. Paklie by prezident byl slab, jeho funkce by byla pouze reprezentativn (podobn jako ve francouzsk III. republice). V eskoslovensku vak zsluhou Masarykovy osobnosti a autority, kter se til, tvoil prezident a okruh jeho spolupracovnk (Hrad) jaksi druh centrum moci ve stt. Je teba ovem dodat, e tehdejm skutenm hlavnm ohniskem politick moci ve stt nebyl ani prezident, ani vlda jako nositel vkonn moci, a dokonce ani Nrodn shromdn jako nejvy zkonodrn orgn, ale veden vldnch politickch stran. e Masarykova manvrovacho prostoru kolsala podle okamit vnitropolitick situace. Pokud se vldn koalice pedem dohodla na pijet konkrtnho zkona, byly Masarykovy monosti zsahu velmi omezen, i spe dn. Proto se snail prosazovat sob blzk osoby

10

(nap. E. Benee) do vldy, aby tak mohl jej chod alespo zprostedkovan ovlivovat. Masarykv vliv naopak vzrstal pi sestavovn novch vld, pi vldnch krizch a pi existenci ednickch a poloednickch vld. Podle stavy toti pi povovn sestavenm vldy a jmenovn ministr nebyl prezident formln nim vzn. Vlda nemusela dat Nrodn shromdn o dvru a pokud nepotebovala urgentn prosadit njak zkon, mohla na pechodnou dobu vldnout i bez zajitn vtiny v parlamentu. Zdaleka nejvt monosti ml ovem Masaryk v oblasti zahranin politiky, kter vtiskl celkovou koncepci. Jejm spoluautorem a vykonavatelem byl E. Bene, jen navc dokzal oblast zahraninch vztah dret mimo dosah koalinho dohadovn. Masaryka podporovali zejmna sociln demokrat, nrodn socialist, nkte vd initel dalch stran (A. vehla, J. rmek), pedn urnalist a umlci a samozejm Sokol a pevn st legion. Masaryk ml ovem tak odprce, a to pedevm v nacionln zamench stranch (A. Hlinka, K. Kram, pozdji K. Henlein), v lidech, kte politicky i osobn ztroskotali (J. Stbrn, R. Gajda), a samozejm v KS, kter razila heslo: Ne Masaryk, ale Lenin!. Pesto byl osobn vemi respektovn. Jeho mimodn autorita mla a kultovn charakter. Svj kult pitom Masaryk sm vdom podporoval. Byl toti pesvden, jednak e jej Prozetelnost vyvolila k vjimenm kolm a jednak e mlad stt, jakm bylo eskoslovensko, potebuje njak pozitivn vzor, idel. Jene Masaryk nebyl pouze vzorem. Nrod jej zbooval a sp ne prezidenta v nm vidl monarchu. Ostatn tatek Masaryk si za svoji rezidenci zvolil Prask hrad, odkud nkolik stolet vldli et krlov, a za letn sdlo zmek v Lnech. Jeho volbu provzela slavnostn me Te Deum, konan ve Svatovtsk katedrle - zvyk, jen nalz obdobu snad jen pi korunovanch ceremonilech evropskch panovnk. Parlament Masarykovi skldal pocty skoro jakoby byl mskm impertorem (viz zkon Masaryk zaslouil se o stt nebo titul Prezident Osvoboditel). Za ivota se mu budovaly pomnky, jeho obrazy zdobily nejen koln tdy a veejn sly, ale o vznamnch dnech i vklady obchod, byly po nm pojmenovny vojensk tvary, ulice, instituce, automobilov okruh u Brna, vltavsk parnek i nejvt vlen lo na Dunaji. Ne neoprvnn pirovnvaj rakout historici Masaryka k csai Frantiku Josefovi. Mli toti hodn spolenho. Oba brzo vstvali, jezdili na koni, nosili cosi jako uniformu, spali na tvrdm lku, byli asketit v jdle i pit a obtovali zjmy rodiny zjmm sttu.

11

Masarykv pnos byl mimodn. Snad nejvznamnj byl jeho morln apel vychzejc z pesvden, e lovk, na rozdl od ostatnch ivoich nekon nutn to, k emu jej vede pud a nvyk, e se me zamyslit, volit ne pirozen, nbr morln. e zkrtka s lovkem vstupuje do svta svoboda a tud morln rozlien dobra a zla. Pinejmenm stejn vznamn ovem bylo i vybojovn samostatnosti eskoslovenska a poloen jeho demokratickch zklad. Jene Masaryka nelze pijmat bez vhrad. Nkolikrt se zmlil jako filosof i jako politik. Nap. jednou z pin ztroskotn pvodn mnohonrodnho eskoslovenska byla prv Masarykova koncepce esk otzky. Prvn republika toti byla pro echy vhradn jejich sttem. Ostatnm skupinm obyvatelstva se tento stt jevil jako ciz - jako esk nadvlda. Proto Masarykova osobnost potebovala sp ne nekritick obdiv kritick zhodnocen. Pohled na Masaryka se v minulosti pohyboval mezi dvma extrmy - bu byl obdivovn anebo zatracovn. Kriticky zhodnocen vak nebyl vlastn nikdy. Nejble k modle ml Masaryk tsn po smrti, bhem monumentlnho pohbu v z 1937. Vtina politik jej ve smutench projevech pasovala na nstroj Prozetelnosti, Vykupitele, Svatho a Nesmrtelnho. U po nkolika mscch byl ale s Masarykovm kultem konec. V pomnichovsk druh republice a zvlt v nacistickm protektortu se z jet nedvno uctvanho tatka stal neptel sttu. Zato povlen eskoslovensko se k Masarykovu odkazu opt hrd hlsilo. Prozatmn nrodn shromdn dokonce v beznu 1946 jednomysln schvlilo zkon, jm byl den Masarykovch narozenin (7.3.) prohlen za pamtn den republiky. Dal radikln obrat nastal po noru 1948. KS rozvinula masivn protimasarykovskou kampa. Stranit ideologov odhalili Masaryka jako pisluhovae americkmu, anglickmu a francouzskmu imperialismu, jako vedoucho exponenta velkokapitalist, jako hlavu vykoisovatelskch a faistickch sil v pedmnichovsk republice apod. Masarykovy knihy se ve velkm skartovaly a Masarykovy pomnky niily, nebo v lepm ppad pouze odstraovaly. V tomto protimasarykovskm duchu se pitom nesla prakticky cel 50. lta. Pozitivn hodnocen zaal bt Masaryk a v druh polovin 60. let. Zprvu opatrn, pozdji, se vzrstajcm politickm uvolnnm, zcela oteven. Invaze vojsk Varavsk smlouvy v srpnu 1968 a nsledn normalizace vak znamenaly dal obrat v pohledu na Masaryka. Podle normaliztor byl vzrstajc zjem jednotlivc a skupin o Masarykovo dlo bhem tzv. Praskho jara jednm z hlavnch pznak kontrarevoluce, kter se skrvala za frzemi o demokratickm socialismu i o socialismu s lidskou tv. Masaryk se stal opt

12

nepohodlnm. Veejn se o Masarykovi nehovoilo, i lpe nesmlo hovoit. Pesto - nebo snad prv proto - se i v normalizanch 70. letech nali lid, kte se o Masaryka zajmali. iv se o Masarykovi diskutovalo zvlt bhem disidentnch bytovch semin filosofa J. Patoky. Koeny Havlovy masarykovsk politiky Povdom o Masarykovi zskal Vclav Havel (nar. 1936) sice u v dtstv, vn pemlet vak o nm zaal teprve potkem 70. let na zklad Patokovch semin. Patoka v tto dob Masarykv odkaz intenzivn promlel. Masarykova osobnost Patoku fascinovala. Za hodn obdivu na Masarykovi pitom nepovaoval jeho filosofii (ta podle nj byla inspirujc, le pekonan), ale e se v nm originlnm zpsobem spojil myslitel a politik. Filosofov toti stt budovali vdy pouze ideln, vytvoit jej skutenou politickou akc, to v celch djinch bylo dno jen jednomu z nich - Masarykovi. Koeny Havlovy masarykovsk politiky musme hledat prv na Patokovch seminch. Masarykv odkaz se stal pro Havla vzvou. Vzvou, na zklad kter u o politice pouze nepemlel, ale zaal ji pmo utvet. Do irho povdom se Havel dostal v roce 1963, kdy byla v Divadle Na zbradl uvedena jeho prvn samostatn celoveern hra Zahradn slavnost. Tamt mly premiru i hry Vyrozumn (1965) a Zten monost soustedn (1968). Z Havla se postupn stala respektovan osobnost eskho kulturnho ivota. Byl lenem redakn rady literrnho asopisu Tv a tak Svazu s. spisovatel, resp. Kruhu nezvislch spisovatel. Angaoval se v Praskm jaru 1968. A bhem srpnov invaze vojsk Varavsk smlouvy se podlel psanm koment na vysln svobodnho s. rozhlasu v krajskm studiu v Liberci. V druh polovin roku 1969, s nstupem normalizace, byl Havel nucen odejt z veejnho ivota. Nsledujc lta pak strvil v relativnm poklidu. Krom toho, e navtvoval Patokovy bytov semine, pokraoval i v psan divadelnch her (nap. Spiklenci, ebrck opera a Audience), akoliv ance na jejich uveden v eskoslovensku byla miziv. Klov byl pro Havla rok 1975. Tehdy se esk undergroundov kapela The Plastic People of the Universe dostala do ostrho konfliktu s komunistickou moc. Jej produkce na politicky nedostaten zajitn akci Socialistickho svazu mldee vzbudila nejprve pohoren a pot zjem StB. Svtov nzor len skupiny byl podle stranickch ideolog snkou nejhrubch oplzlost a pesimistickch viz, co se nesluovalo s povinnm optimismem normalizovan mldee. Po zinscenovanm procesu nsledoval zkaz innosti skupiny a zadren jejich len. inovnci

13

kapely byli ovem populrn v disentu a represivn akce policie vzbudila v jeho kruzch pobouen. Havel zaal organizovat velkou akci na podporu odsouzench hudebnk. Z n nakonec vzelo nkolik veejnch prohlen, pod n se podailo sehnat podpisy vznamnch osobnost (J. Seiferta, J. Patoky a dalch). Ukzalo se, e veejn - tebae dosud znan omezen - vystoupen protestujcch mlo urit vznam. A ponvad by si podobnou publicitu zaslouilo i tisce dalch vtch i drobnjch vc, zrodila se v prbhu podzimu 1976 v disentu mylenka zsadnjho prohlen. Vznikl text, kter v lednu nsledujcho roku vyel pod nzvem Charta 77. Skupina kolem Charty potebovala ovem tzv. mluv - znm a mravn dvryhodn osobnosti, je by ji svm jmnem zattili. Stali se jimi V. Havel (jako hybatel veho dn jaksi pirozen), bval ministr zahrani J. Hjek a J. Patoka. Formln byla Charta 77 prohlen stylizovan v mrnm tnu obansk zodpovdnosti, kter poukazovalo na rozpor mezi zakotvenm svobod a prv v eskoslovenskm prvnm du a jejich poruovn, v bn eskoslovensk praxi. Neuvalo ohniv rtoriky, nevolalo po radiklnch zmnch a nezpochybovalo legitimnost vldy. Signati se pouze pihlsili k kolu sledovat dodrovn zkonnosti a upozorovat ady i veejnost na jej poruovn, to ve psn v souladu se zkonem. Charta byla obanskou iniciativou, kter nemla stanovy, stl orgny ani organizan podmnn lenstv. Komunistick reim zareagoval okamit. V mdich byla proti Chart vedena nenvistn kampa. Jej signati byli oznaeni za skupinku lid z ad zkrachoval eskoslovensk reakn buroazie a z ad zkrachovalch organiztor kontrarevoluce 1968, kte jsou nastrenmi figurkami zahraninch antikomunistickch a sionistickch centrl apod. Protichartistickou kampa pitom provzela rozshl policejn akce - domovn prohldky, vslechy a zatkn. Havel byl, spolu s dalmi signati Charty, zaten a uvznn. Patoka dokonce na nsledky policejnch vslech zemel. Normalizovan eskoslovensko 70. let bylo posttotalitnm reimem. Na rozdl od totalitnch reim, pro kter je typick ve zahrnujc kontrola spolenosti (politickch, socilnch i kulturnch struktur) a ve pronikajc (mobilizan) ideologizace, posttotalitn reimy nejsou v kontrole lovka a spolenosti zdaleka tak dsledn. Sv odprce sice sankcionuj, ovem nikoliv absolutnmi tresty, a dokonce toleruj vznik jaksi semiopozice. Ideologizace v nich bv pouze formln, anebo zcela odpad. Proto chartist nakonec vyvzli s relativn mrnmi tresty (nap.

14

Havel strvil ve vzen pouh tyi roky, 1979-1983). A proto mohla ze skupiny kolem Charty 77 pozdji vzniknout regulrn opozice. Krom psan her (nap. Protest, Largo desolato, Pokouen) se Havel na pelomu 70. a 80. let vnoval i tvorb esejistick. Jeho nejvznamnj eseje Moc bezmocnch (1978) a Politika a svdom (1984) sice vychzej pedevm z filosofie Patokovy a Heideggerovy, jejich zkladn nboj je vak cele masarykovsk. Havel v nich vol po tzv. nepolitick politice - tj. politice nikoliv jako technologii moci, manipulace, kybernetickho zen lid nebo jako umn elovosti, praktik a intrik, ale politice jako praktikovan mravnosti, jako odpovdn starosti o blin. Opraje se o znanou mezinrodn autoritu se Havel stle zetelnji profiloval jako vd osobnost disentu. Ze skupiny ptel a spolupracovnk, je se kolem nj v 80. letech utvoila, se pitom pozdji etablovala velk st polistopadov politick elity. Nestandardn prezident Do prezidentskho adu vynesla Havla sametov revoluce. A to i pesto, e u jejho bezprostednho zatku nebyl. Za rozhodujc toti nepovaoval 17. listopad, ale a 10. prosinec (Den lidskch prv), na kter Charta 77 a dal obansk iniciativy pipravovaly sv vystoupen. A tak, kdy policie na Nrodn td zasahovala proti studentsk demonstraci, Havel pobval mimo Prahu. To, e dokzal na situaci rychle zareagovat - u 19. 11. se astnil klovho jednn oponent reimu v inohernm klubu, na kterm bylo zaloeno Obansk frum jako regulrn politick opozice - jen dokazuje, e ho kolaps komunistickho reimu nepekvapil, jak se traduje, ale e na nj byl (alespo sten) pipraven. Ostatn komunistick panstv nad vchodn Evropou se v t dob hroutilo dominovm efektem. Konec starho reimu nikdy nepichz neohlen. Vdy jej avizuj urit signly: nap. mrt vdce bez vyeenho nstupnictv, ekonomick krize, masov nespokojenost, zahranin tlak na reformy anebo pouh eptanda, e se njak pevrat chyst. V eskoslovenskm ppad lze za prvn signl pichzejcho konce komunistickho reimu pokldat u nstup M. Gorbaova do funkce generlnho tajemnka V KSSS na jae 1985, kter vedl k uvolnn vnitn i zahranin politiky SSSR (upustilo se zvlt od tzv. Brenvovy doktrny). Takovch signl - zahraninch i domcch - pitom koncem 80. let pibvalo. Maarsk komunistick strana prochzela od roku 1988 zsadn reformou. Na zklad jednn vldy s opozic se v Polsku

15

v roce 1989 uskutenily podmnn svobodn volby. V NDR od lta 1989 vzrstala nespokojenost; pd Berlnsk zdi 9. listopadu pak znamenal konec tamnho komunistickho reimu. Tak v eskoslovensku dochzelo v tto dob ke zmnm. Ve srovnn s pekotnm vvojem v sousednch sttech se vak tyto zmny jev jako nenpadn. Dolo k mrn reform v ekonomick oblasti (povolen drobnho soukromho podnikn apod.), byl zmrnn tlak na kulturu (nately se nekonformn filmy apod.), v mdich se mohly objevovat i reporte kriticky zamen vi systmovm nedostatkm. Vzrstal pohyb na neoficiln opozin scn, a to ji nikoliv pouze v disidentskch kruzch, ale ve stle irch vrstvch spolenosti. Samizdatov byly vydvny a distribuovny Lidov noviny, vznikala ada obanskch iniciativ (nap. Demokratick iniciativa, Mrov klub Johna Lennona, Nezvisl mrov sdruen), objevovaly se protestn petice a prohlen (nap. Nkolik vt) a postupn se zvyoval poet demonstrac i demonstrujcch (nap. tzv. Palachv tden v lednu 1989). KS pitom vykazovala adu znmek hlubok vnitn destrukce, rozpadu mocenskch, informanch i kontrolnch mechanism, co ji do znan mry znemoovalo smysluplnou a adekvtn reakci na probhajc politick procesy. Onou pslovenou posledn kapkou bylo studentsk shromdn k uctn Opletalovy pamtky 17. listopadu 1989. Rozhodujc bylo, e se jednalo o prvn demonstraci skuten masovho charakteru (zastnilo se j cca 50 tisc lid) a e brutln policejn zsah (zvl. fiktivn mrt studenta Martina mda) rozhoil velkou st veejnosti. Sametov revoluce zaala. A udlosti nabraly rychl spd. 18. listopadu vyhlsili studenti DAMU stvku, ke kter se pipojily nejen dal vysok koly ale i na est set divadelnk. 19. listopadu vstoupil do revolunho dn i Havlv disent; v praskm inohernm klubu bylo zaloeno Obansk frum, kter mimo jin poadovalo: 1. Odstoupen len pedsednictva V KS spojench s invaz v srpnu 1968. 2. Ustaven komise pro vyeten policejnho zsahu ze 17.listopadu. 3. proputn politickch vz. 20. listopadu odstartovala srie dalch - tentokrt u nkolikasettiscovch demonstrac; revoluce se z Prahy rozila do vech vtch mst v republice. 26. listopadu zaalo jednn mezi OF a KS. 27. listopadu se uskutenila generln stvka. 10. prosince byla jmenovna vlda nrodnho porozumn M. alfy (pomr nekomunist a komunist 11:10) a prezident G. Husk abdikoval. 28. prosince se A. Dubek stal pedsedou Federlnho shromdn. A konen 29. prosince byl Havel zvolen prezidentem republiky. Dnes pokldme za samozejm, e odstoupivho G. Huska nahradil ve funkci prv V. Havel. A pitom jeho cesta do prezidentskho adu nebyla vbec jednoduch. Musel porazit dva

16

vn konkurenty: pedlistopadovho komunistickho pedsedu vldy L. Adamce a bvalho tajemnka V KS z jara 1968 A. Dubeka. Adamcovy ance vrazn poklesly potom, co byl vypskn na letensk demonstraci 26. listopadu. Nepodailo se mu zskat podporu OF ani stranickho kolegy, erstv designovanho premira M. alfy. Zato Dubekova pozice se zdla neotesiteln, podporovala ho velk st OF. A pedevm jako symbol Praskho jara byl nesmrn populrn. Zpotku nebyl pro irokou veejnost pijateln jin kandidt na prezidentskou funkci ne Dubek. Pesto ani Dubek nakonec Havla o prezidentsk post nepipravil. Ve vyeila zkulisn dohoda, podle kter ml bt Havel zvolen prezidentem pouze do svobodnch voleb s tm, e jej pak vystd Dubek, kter se do t doby spokojil s funkc pedsedy Federlnho shromdn. Rozhodujc pro Havla bylo, e na svoji stranu zskal M. alfu. alfa Havlovi na tajn schzce 16. prosince pislbil, e jej navrhne jmnem federln vldy jako jedinho kandidta a zajist uskutenn volby jet do konce roku. Podporu veejnosti pak Havlovi zajistila masivn prezidentsk kampa. Prv na zklad tto kampan lid pejali veobecn nzor, e Havel je tm muem, kter si nejvce vytrpl, kter m nejvce mezinrodn autority a zrove je jedinou zrukou svobodnch voleb. Po (ponkud drastick) rekonstrukci parlamentu kooptac nekomunist byl na konci prosince Dubek skuten zvolen pedsedou Federlnho shromdn (akoliv neml poslaneck mandt!) a Havel prezidentem. eskoslovensk pechod k demokracii sice bv oznaovn za sametovou revoluci, o revoluci se vak z politologickho hlediska nejednalo. Revoluce toti pedstavuje takov zpsob tranzice, pi kterm proti odstraovanmu reimu povstanou masy a poraz jej vojenskou silou. Tuzemsk pechod k demokracii lze spe charakterizovat jako vyjednan kolaps. Pestoe se jednn mezi vldnouc elitou a opozic uskutenila a v okamiku, kdy se komunistick reim zaal hroutit, mla zsadn vznam, nebo zabrnila eskalaci nsil. Specifikem eskoslovenskho pechodu pak je nezeteln vymezen liberalizan fze, v n se formuj akti a strategie a vyjasuje se pomr sil. KS toti zstala a do posledn chvle znan rigidn. Uvnit strany sice existovaly konflikty vyvolan ambicemi a konkurenc jednotlivc i celch skupin, ke zformovn liberlnho kdla vak nedolo. Krom tzv. liberaliztor ovem v eskoslovensku nebyli pli zformovni ani jejich potencionln partnei k jednn z ad opozice. Pedn a pevzet moci proto probhlo jaksi improvizovan. Institucionln zklad starho reimu zstal prakticky beze zmn, protireimn opozice pouze obsadila pozice, kter narychlo vyklidila KS. Ostatn pi jednnch u tzv. kulatch stol nelo o programy, ale o to,

17

kdo konkrtn a koho nahrad v urit funkci. Rozhodujcm kritriem pitom bylo, zda m dotyn morln autoritu a nejlpe disidentsk zsluhy. Hlavnm pedstavitelem protireimn opozice bylo Obansk frum (resp. Veejnost proti nsil na Slovensku). lo o vrazn antistranick a antihiearchick seskupen jednotlivc i kolektivnch aktr. Prask Koordinan centrum OF plnilo dc funkci, zatmco regionln OF mla zpotku pouze lohu mobilizan. Nejdleitjm kolem Koordinanho centra bylo operativn reagovat na pekotn se vyvjejc situaci v listopadu a prosinci 1989. Nutnost pohotovho rozhodovn vedla ke vzniku krizovch tb, kter koncentrovaly moc do velmi zkho okruhu osob (nap. P. Pithart, J. Bartoka, A. Vondra, J. Kian, J. Urban, I. Havel, Z. Jinsk). Atmosfra krizovch tb pitom dky Havlovi petrvala a do prvnch svobodnch voleb v ervnu 1990. Zsadn politick rozhodnut se toti dl diskutovala a fakticky pijmala pouze v zkm okruhu osob, kterm ovem u nebylo Koordinan centrum OF, ale prezident, tm jeho poradc a nkolik dalch vybranch hodnost. Patily mezi n lid z bvalho disentu, jako erstv esk premir P. Pithart, z Koordinanho centra OF P. Kuera, I. Fiera a I. Havel, ale i osoby mimo disent, jako lidoveck ministr vnitra R. Sacher a zvlt federln premir M. alfa. . Havel se zkrtka stal nestandardnm prezidentem - nestandardnm zpsobem se dostal do funkce a nestandardnm zpsobem tuto funkci zaal vykonvat. V prvn etap demokratizace byla Havlova nestandardnost pochopiteln. Pechod k demokracii ostatn pedstavuje nestandardn politickou situaci. To, e Havel - pesn v duchu masarykovsk nepolitick politiky - v nestandardnm vykonvn prezidentsk funkce pokraoval i v obdob, je mimodn postupy a nstroje politiky a priori nevyadovalo, je ovem diskutabilnj. Politick nestandardnost petrvvajc ve standardnm (i alespo standardizujcm se) politickm prosted toti v sob skrv jist nebezpe. Masarykv draz na etick koncept demokracie se zanedbnm procedur a instituc (Havlem pevzat) me vysvtlit snadnost, s jakou se za druh republiky odloil princip politickho pluralismu a s jak minimlnm lidovm protestem se setkalo utven autoritskch instituc.

18

2.3. Masaryk jako mtusProti rozdlen eskoslovenska (od ervence 1990 do prosince 1992) Havlova antistranick politika Po nstupu do funkce Havel obnovil masarykovsk atributy prezidentskho adu prezidentovu volbu opt provzela slavnostn me Te Deum, ze zmku v Lnech se opt stalo letn sdlo prezidenta a djit nedlnch prezidentovch rozhlasovch Hovor, na prezidentsk standart se opt objevilo masarykovsk heslo Pravda vtz atd. - a pihlsil se k masarykovskmu stylu prezidentsk politiky. V masarykovskm duchu pojal Havel funkci prezidenta jako postavy pohybujc se vn svta politickch stran, kter se msto na prosazovn konkrtnho politickho programu orientuje na obecnj politick problmy a ste zkladn mravn hodnoty, na nich je stt zaloen. Typicky masarykovskm se stal Havlv negativn postoj vi politickm stranm. V politice by podle Havla mly hrt prim osobnosti. Politickm stranm Havel pisuzuje funkci pouze jakchsi klub, kde se politick osobnosti rod, profiluj a prezentuj. Plin draz na politick strany toti podle nj vede k tomu, e o politickch karirch vce ne vle voli a schopnosti politik rozhoduje loajalita k stranickmu veden, nebo dokonce k stranickmu apartu. Volebn aspirace i pedvolebn manvry se stvaj dleitjmi ne vcn zjistiteln zjem spolenosti. Podle Havla se otevr a pli velk prostor mocichtivm lidem, kterm me za jistch okolnost jejich stranick pslunost, servilita k stranickm vdcm a ikovn ukryt za stranickm praporem zskat postaven a vliv, je vbec neodpovdaj jejich kvalitm. Snadno se me stt, e volim vldnou poslze lid, kter si vbec nezvolili - sta, e je populrn strana i strana s populrnm programem napsala na svou kandidtku odmnou nikoli za jejich kvality, ale za jejich tak kajc specifick sluby. Spolenost tak podle Havla ije jen od voleb k volbm, veker politick rozhodovn je zcela ve vleku stranicko-volebnch manvr a kalkulac, nikdo nemysl dl a na nco jinho ne na umstn sv strany v nejblich volbch. Proto Havel nesouhlasil s rozhodnutm OF kandidovat jako samostatn subjekt v prvnch svobodnch volbch. OF se proklamovalo jako koalice vech demokratickch sil ve spolenosti. Jednotliv politick strany mohly v jeho rmci psobit jako samostatn subjekty a po svobodnch volbch se ppadn oddlit s tm, e by OF jako hnut fungovalo i nadle. Havel

19

naopak tvrdil, e OF je vc ne koalice politickch stran. Vsledkem bylo vytvoen jist polarity mezi prezidentem a OF. Poten fze pechodu k demokracii bv provzena dvma dilematy: 1. volbou vztah mezi exekutivou a legislativou, zejmna mezi prezidentskm a parlamentnm reimem; 2. volbou typu volebnho systmu, v zsad se rozhoduje mezi vtinovm a pomrnm zastoupenm. Volba mezi prezidentskm a parlamentnm reimem byla v eskoslovensku - vzhledem k parlamentaristick tradici prvn republiky - rozhodnuta de facto pedem. Zato volba mezi vtinovm a pomrnm zastoupenm byla povaovna za klovou. Havel jednoznan preferoval vtinov volebn systmem - nejenom kvli obdivu k britskmu parlamentarismu, ale pedevm kvli personalistickmu chpn politiky. Navrhoval vytvoen dvou- a tmandtovch volebnch okrsk. Nakonec ale rozhodlo stanovisko KC OF, kter se (po delch diskusch) piklonilo k propornmu zastoupen. OF toti chtlo, aby se vytvoily zklady politickho pluralismu, tj. aby se v prvnch svobodnch volbch dostaly do parlamentu vechny politick sly (strany). Polarita mezi prezidentem a OF se zaala prohlubovat. esk stranick systm byl v obdob mezi listopadem 1989 a ervnem 1990 znan rozttn. Oznait tehdej stranickou scnu za systm ovem nen pesn. Zatmco existovalo mnoho jednotlivch prvk, kter se zanedlouho mly na fungovn systmu podlet, nebyla jet ujasnna ani intenzita a smr jejich vzjemnch interakc, ani hierarchie moci jim psluejc. Subjektem, kter udval tn stranickmu dn a zrove peduril i budouc podobu stranickho systmu, bylo OF. Klovou roli OF pitom prvn svobodn volby potvrdily. Parlamentn volby v ervnu 1990 byly pedevm plebiscitem mezi koncm komunistickm a nastupujcm demokratickm reimem. OF v nich suvernn zvtzilo - zskalo 49,5% hlas a 63,5% mandt. Po volbch se v OF vytvoily dva proudy: pravicov, zamen klasicky liberln a sten konzervativn, a centristick klonc se spe k socilnmu liberalismu. Pravicov proud se utvel pod tlakem oblastnch organizac a usiloval o pemnu OF na politickou stranu, zatmco jeho protjek ml hlavn oporu v intelektulech z veden hnut (nap. P. Rychetskm, J. Dienstbierovi a P. Pithartovi) a hjil nepolitick a obansk charakter OF. Pro dal vvoj OF byl rozhodujc snm, kter se konal v jnu 1990. Pedsedou hnut na nm byl zvolen V. Klaus, reprezentant pravicovho proudu. A to i pesto, e kandidta centristickho proudu M. Paloue podpoil osobn Havel. Pravicov proud postupn zskal

20

navrch. Vsledkem byl rozpad OF na Obansk hnut a na Obanskou demokratickou stranu v noru nsledujcho roku. Men strany a organizace (nap. Obansk demokratick aliance), kter byly soust hnut, se automaticky osamostatnily. OH se vymezilo jako subjekt sdruujc rzn nzorov proudy a ODS (v ele s V. Klausem) jako standardn politick strana s individulnm lenstvm a konzervativn pravicovm programem. ODS se distancovala od minulosti. Ve jmnu demokratizace odmtla kulat stoly a metody kooptace a kabinetn politiky. A namsto politicky nekonkrtnho moralizovn, jm se vyznaovalo polistopadov hledn legitimity, nabdla orientaci na budoucnost, k ekonomick transformaci, kterou spojila s pslibem sociln mobility pro vechny, kdo se do transformace aktivn zapoj. Vsledkem byla postupn politick marginalizace vtiny osobnost bvalho disentu, a to navzdory jejich nepochybnm historickm zsluhm a morln autorit. Vznik ODS znamenal: 1. konec revolunch provizori a potek standardizace politiky; 2. rozhodn pklon k politick stran jako zkladnmu lnku etzce zprostedkovn politick vle oban a zjm spoleenskch skupin. Vtina poslanc OF se pihlsila k ODS, avak vtina ministr federln i esk vldy nominovanch za OF (nap. J. Dienstbier a P. Pithart) se pihlsila k OH. Vsledkem odlin politick konstelace v parlamentu a ve vldch byla snaha legislativnch sbor koncentrovat rozhodovn do svch rukou, respektive do rukou parlamentnch vtin. To ovem znamenalo majoritn logiku een konflikt. Prosadila se zvlt dky Meziparlamentnmu klubu demokratick pravice, kter vznikl v z 1990 a kter se rychle rozil - z pvodnch 66 se k nmu postupn pihlsilo celkem 208 poslanc Federlnho shromdn a esk nrodn rady. V prvn fzi pechodu k demokracii se postupovalo v tradicch Nrodn fronty. Struktura Nrodn fronty byla pevzata - pouze vd lohu KS nahradila vd loha OF. A do konce ledna 1990 byly politick strany fakticky zakzny. Politick rozhodnut se uskuteovala mimo strany a proti nim. Jednalo se vhradn o tom, kdo a km bude v urit funkci nahrazen. Havlv pokus (alespo sten) udret takovouto personalistickou politiku i po prvnch svobodnch volbch skonil nespchem. Od t doby se Havel omezil na kritiku politickch stran a jejich systmu s tm, e nkdy vyuil prezidentskch pravomoc k momentlnmu oslaben vlivu politickch stran (nap. bhem vldn krize na konci roku 1997).

21

Znik eskoslovenska Pd komunistickho reimu znamenal mimo jin i znovuoteven otzky eskoslovenskch vztah. Problm, se kterm se eskoslovensko potkalo ji od svho vzniku, se vyeit nepodailo. Po srii nespnch jednn o rekonstrukci federace nakonec dolo k rozdlen eskoslovenska na dv samostatn republiky k 31. prosinci 1992. Charakteristickm jevem, kter zpravidla pedchz rozpadu mnohonrodnch stt, je znik i neexistence celosttnch politickch stran. Plat to i pro eskoslovensko, kde v listopadu 1989 vznikla dv odlin, by sptelen hnut - Obansk frum v esku a Veejnost proti nsil na Slovensku. I pes jist analogie vykazoval jejich nsledujc vvoj rozdln rytmus i smr. Stejn divergentn vvoj lze pitom odhalit ve vech ostatnch, starch i nov vznikajcch politickch stranch. Pznan byl rozpad KS, v n slovensk st, oddlen od komunist eskch, zmnou nzvu na Strana demokratick levice v roce 1991 ohlsila podobnou transformaci, kterou zvolily bval vldnouc strany v Polsku a Maarsku. Nejen tedy, e se v eskoslovensku nevytvoily relevantn celosttn politick strany, ale i ty historick se zaaly rozkldat. U v prvn fzi pechodu k demokracii byly poloeny zklady ke dvma rozdlnm stranickm systmm. Zatmco v esku v roce 1990 dominovaly otzky dalho politickho vvoje a ekonomick reformy, na Slovensku se brzy dostala na prvn msto otzka postaven Slovenska v eskoslovensku. Poadavek na rekonstrukci federace byl soust programu vech slovenskch politickch stran, piem rozdl byl pouze ve stupni samostatnosti Slovenska. K prvnmu otevenmu esko-slovenskmu konfliktu dolo v souvislosti s tzv. pomlkovou vlkou. Havel v n pitom sehrl klovou roli. Byl to toti prv on, kdo ji nejprve (a nemysln) vyvolal a poslze dovedl ke smru. V projevu, kter pednesl k poslancm FS 23. ledna 1990, Havel ekl, e by se tehdy stle oficiln platn nzev eskoslovensk socialistick republika (SSR) ml zmnit na eskoslovensk republika (SR). Souasn pedloil i nvrh novho sttnho znaku, kter spoval ve sklouben eskho lva, slovenskho dvojke na tech vrcholcch a moravsk orlice. Podle pamtnk si Havel pedstavoval, e FS schvl jeho nvrhy okamit, a to i pesto, e je pedtm nekonzultoval s poslanci ani s odbornky. Mlil se. Jeho nvrhy, nejen e parlamentem pijaty nebyly, ale navc vyvolaly nebvale ivou diskusi. O poteb vypustit adjektivum socialistick z nzvu sttu nepochyboval nikdo. V esku

22

bylo na vc pohleno jako na formalitu s tm, e moravsk veejnost pijala se sympatiemi prezidentv nvrh novho sttnho znaku. Zcela jinak se vyvjela situace na Slovensku. Zde odbornci upozornili na to, e Havlem navrhovan sttn znak odporuje zsadm heraldiky. Zakomponovn moravsk orlice mezi esk a slovensk znak toti nerespektovalo sttoprvn uspodn eskoslovenska, kter bylo sloeno ze dvou a nikoliv ze t celk. Pijeti Havlova nvrhu sttnho znaku by tak vyadovalo bu poven Moravy na tet subjekt federace, nebo naopak snen Slovenska na pouhou provincii. Slovent poslanci chpali nvrh ve druhm smyslu a vidli v nm nvrat k prvorepublikovmu unitrnmu echoslovakismu. Jet problematitj byl pro slovensk poslance Havlv nvrh nzvu sttu. Nelo pitom o adjektivum socialistick, ale o eskoslovensk. Od vzniku eskoslovenska byl toti v zahrani vraz eskoslovensk chpn jako synonymum adjektiva esk, take Slovci byli povaovni za echy a eskoslovensko za esk stt. Proto chtli slovent poslanci Slovensko zviditelnit pravou nzvu sttu na esko-slovensk. V esku ale slovensk nvrh na vloen pomlky do nzvu sttu vyvolal negativn evokaci pomnichovsk druh republiky. Projednvn nvrhu na zmnu nzvu sttu se v parlamentu neslo v emocionln atmosfe. A 29. bezna 1990 FS schvlilo stavn zkon, kterm byl nzev sttu stanoven na eskoslovensk federativn republika s tm, e ve sloventin jej bylo mon pst v pomlkov podob jako esko-slovensk federatvna republika. Slovensk veejnost vak s takovm kompromisem nesouhlasila. Proti novm nzvu sttu vypukly na Slovensku demonstrace, na kterch byli slovent poslanci FS hlasujc pro bezpomlkov nzev obvinni ze zrady nrodnch zjm a na kterch se (poprv) objevila i hesla poadujc samostatn Slovensko. Radikalizovala se ovem i situace v esku. V nejrznjch peticch, kter byly zaslny FS, veejnost vyzvala parlament, aby se vnoval dleitjm vcem. Ve vyhrocen situaci svolal Havel 6. dubna do zmku v Lnech schzku eskch a slovenskch pedstavitel, na kter ml bt esko-slovensk spor vyeen. Krom Havla se j zastnili A. Dubek, M. alfa, R. Schuster, P. Pithart, J. arnogursk, J. Kian, M. i aj. Po del diskusi se Havlovi podailo prosadit nzev sttu pijateln pro ob strany - esk a Slovensk Federativn Republika. Urychlen byl podn poslaneck nvrh stavnho zkona. Vechny ti vldy a pedsednictva vech t parlament jej ve zkrcen lht projednaly a doporuily ke schvlen. 20. dubna pak skuten FS pijalo dal stavn zkon, podle nj se nzev eskoslovensk federativn republika zmnil na esk a Slovensk Federativn Republika

23

v jazyce eskm a na esk a Slovensk Federatvna Republika v jazyce slovenskm. Neoficiln nzev eskoslovensko (a pdavn jmno eskoslovensk) se ml v etin pst jako jedno slovo a ve sloventin s pomlkou. Souasn s novm nzvem sttu byl schvlen i stavn zkon o sttnch symbolech SFR. Nov sttn znak federace byl tvrcen. Skldal se z eskho lva v prvnm a tetm poli, zatmco druh a tvrt pole vyploval slovensk dvojk. Pomlkov vlka odstartovala proces rozpadu eskoslovenska. Pouh zmna nzvu sttu toti aspirace Slovenska na zviditelnn uspokojit nemohla. Zaala probhat eskoslovensk jednn o rekonstrukci federace. esk stran lo o zachovn eskoslovenska. ei chpali federaci jako perozdlen kompetenc. Hlavnm kritriem pro n byla funknost sttu - tj. urit pravomoci (zahranin politika, obrana, finance) si federace musela zvazn ponechat a nebylo mon do nich z republik zasahovat. Slovensk strana oproti tomu vychzela z toho, e zde existuj dva stty delegujc pravomoci spolenm orgnm. Otzku funknosti pokldali Slovci za druhoadou. Rozhodujc pro n byla politick vle esk a slovensk vldnouc elity stt zachovat, nebo rozdlit. Havel piel s projektem autentick federace, tj. federace skuten, demokratick, spravedliv, ze svobodn vle obou nrod vyrstajc a jejich svbytnost respektujc. Takov federace pitom chtl doclit zruenm esk a Slovensk nrodn rady. Federln shromdn mlo bt pouze jednokomorov, o dvou stech poslancch, zvolench na celm eskoslovenskm zem. Jako pln nov orgn Havel zamlel zdit Federln radu, kter mla stt mimo Federln shromdn. Jeho statut ml bt srovnateln se sentem i spolkovou radou. Federln rada mla bt pomrn malm (ticetilennm) a operativnm orgnem, kter by disponoval prvem vracet zkony Federlnmu shromdn, spolurozhodoval by o nkterch zkladnch otzkch sttu (vyhlen vlky apod.), navrhoval by leny stavnho soudu federace a spolu s Federlnm shromdnm by volil prezidenta. Havel si jej pedstavoval jako nejvy radu moudrch, dohlejc v zastoupen republik na federaci a kontrolujc, e se federace nevymyk republikov vli. Projekt autentick federace dokonce Havel poslze zformuloval do konkrtnch nvrh stavnch zkon, avak prosadit se mu je nepodailo. esko-slovensk jednn o novm sttoprvnm uspodn se toti zaala komplikovat. Podobn jako v esku OF se potkem 1991 rozpadlo i VPN na Slovensku. V beznu vznikla platforma VPN-Za demokratick Slovensko veden V. Meiarem, kter se poslze zformovala do Hnut za demokratick Slovensko s nrodovecky ladnm programem.

24

Mimodn snm VPN v Koicch 27.dubna pouze potvrdil roztpen hnut a rozdlen majetku. Vtina poslanc VPN se pihlsila k Meiarov platform, avak vtina ministr VPN se pihlsila ke zbvajc sti VPN, kter se zaala profilovat jako pravicov strana (pozdji se dokonce pejmenovala na Obanskou demokratickou unii), programov blzkou esk ODA. dn ze t vld - R, SR a SFR - tak nemla dostatenou podporu parlamentu a eskoslovensk jednn brzy uvzla na mrtvm bod. Havel se ze vznikl patov situace pokusil najt cestu. V z 1991 podal pt zkonodrnch podnt. Okamit dopad by mlo zvlt schvlen jeho nvrhu, aby mohl prezident vypsat referendum pouze na zklad svho rozhodnut (s kontrasignac federln vldy). Kdyby dolo k vypsn referenda o rozdlen eskoslovenska, jist by se ukzalo, e vtina oban obou republik stle trv na spolenm stt. Havlovy zkonodrn podnty vak byly parlamentem nakonec odmtnuty s poukazem, e se jednalo o pokus poslit prezidentsk pravomoci, co by bylo v rozporu s parlamentnm systmem SFR. Nespchem skonila i dal Havlova iniciativa - neformln schzka pedstavitel vech t vld a parlament, kterou potkem listopadu svolal na svoji soukromou chatu na Hrdeek u Trutnova. A pestoe konkrtn vsledek nepinesla ani prosincov panelov diskuse uskutenn na pd Oxfordsk univerzity, ani jednn expertnch komis NR a SNR a vld R, SR a SFR, kter se konala v Milovech u dru nad Szavou v noru nsledujcho roku, bylo zejm, e Havlv politick vliv slbne. Vt odezvu nemly ani Havlovy katastrofick scne. Poukazoval na to, e existence eskoslovenska, vetn jeho platnch hranic, je zaruovna adou rznch mezinrodnch smluv. Rozdlenm sttu mlo podle nj dojt k zpetrhn tto sloit a po desetilet pracn budovan st, m by se destabilizovala geopolitick situace v celm stedoevropskm regionu. Podle Havla by se zhroutily i vechny hospodsk mezisttn smlouvy a dohody a vechny vztahy na n navazujc i z nich vyplvajc. Navc rozdlenm zce propojen esk a slovensk ekonomiky mlo vzniknout mnostv problm se vzjemnmi dodvkami surovin i zbo, vzjemnmi platbami, rozdlenm mny, cly atd. Co by znamenalo znan hospodsk propad a zastaven ekonomick reformy. Vsledkem rozpadu sttu mla podle Havla bt i faktick ztrta obranyschopnosti obou republik (okolnost obzvl povliv v situaci zpochybnnch sttnch hranic). Vztah ech a Slovk se ml ochladit do t mry, e by byla znemonna veker spoluprce nstupnickch republik. A to ve mlo podle Havla vyvolat sociln neklid a

25

destabilizovat vnitropolitickou situaci. Meznk v esko-slovenskch jednnch pedstavovaly parlamentn volby v ervnu 1992. Pedvolebn kampa byla v esku a na Slovensku rozdln. Jestlie eskm politickm stranm lo na prvnm mst o dal smovn ekonomick reformy, slovensk politick strany povaovaly za zdaleka nejdleitj zmnu sttoprvnho uspodn. Jasnm favoritem se v esku stala ODS V. Klause (v koalici s Kesansko-demokratickou stranou). Ke sttoprvnmu uspodn pistupovala pragmaticky - bu funkn federace, anebo rozdlen eskoslovenska na dva stty, piem verbln dvala pednost zachovn federace. Jednoznanm favoritem na Slovensku byla HZDS V. Meiara, jeho program v sttoprvn oblasti obsahoval vgn a v praxi vzjemn se vyluujc poadavky o svrchovanosti, a zejmna mezinrodnprvn subjektivit Slovenska a zachovn spolenho sttu s echy. Havel vystoupil tsn ped volbami v televiznm projevu a vyzval volie, aby nehlasovali pro populisty, kte svmi nesplnitelnmi sliby mohou zpsobit rozpad eskoslovenska. I kdy Havel nikoho pmo nejmenoval, bylo zejm, e m na mysli slovensk volie a Meiarovu HZDS. Projev se ukzal jako kontraproduktivn. Velk st slovenskch voli jej povaovala za esk vmovn do vnitnch zleitost Slovenska a na protest odevzdala hlas prv HZDS. Ostatn Havlova popularita na Slovensku klesala. 14. bezna 1991 byl v Bratislav na demonstraci na nmst SNP napaden slovn (ozvala se hesla typu Dos bolo Havla), a kdyby nezashla prezidentsk ochranka, i fyzicky. A 28. jna tho roku a na tme mst na nj zase demonstranti zatoili vejci. V esku zvtzila ve volbch s pehledem ODS/KDS (SL 33,90%, SN 33,43%, NR 29,73%) a na Slovensku HZDS (SL 33,53%, SN 33,85%, SNR 37,26%). Havel povil sestavenm nov federln vldy V. Klause. To ovem znamenalo poruen nepsan tradice, podle kter byl-li prezidentem ech, byl pedsedou federln vldy jmenovn Slovk, a vyosten u tak dost napjatch esko-slovenskch vztah. Zaala srie jednn mezi ODS a HZDS. Delegace ODS veden Klausem do tchto jednn vstupovala s pedpokladem, e Meiarv poadavek na slovenskou mezinrodnprvn subjektivitu byl pouze pedvolebnm trikem, kter ml HZDS zskat i volie volajc po samostatnosti Slovenska. Jinak by dal existence SFR nepipadala v vahu - kad stt toti me mt jen jednu mezinrodnprvn subjektivitu. Delegace HZDS veden Meiarem naopak pokldala za pedvolebn heslo tvrzen ODS, e jedinou alternativou federace je pln rozdlen

26

sttu. Domnvala se, e ODS nakonec pistoup na model unie nebo konfederace. Pedpoklady delegac ODS a HZDS vak byly myln. U na schzce 17. ervna se ukzalo, e jedin na em se mohou ODS a HZDS shodnout, je rozdlen eskoslovenska. 19. ervna pak byla uzavena pedbn dohoda o rozdlen federace, o jejm obsahu Klaus a Meiar informovali veejnost rno nsledujcho dne. Soust dohody ODS a HZDS byla i mluva o sloen vld a rozloen vedoucch funkc ve vech parlamentech. Meiar se stal pedsedou slovensk vldy a Klaus pedsedou vldy esk. Pedsedou vldy federln byl designovn J. Strsk (ODS). Pedsedou SNR byl zvolen I. Gaparovi (HZDS) a pedsedou NR M. Uhde (ODS). Pedsedou FS se stal M. Kov (HZDS). A akoliv Havel ve svm vystoupen na ustavujc schzi FS 25. ervna tvrdil, e nechpe FS jako pouze doasn a pt vldu jako likvidan, byla ve skutenosti situace prv takov. Do FS byly pedkldny prakticky jen ty zkony, kter mly pmo i nepmo slouit ji dohodnutmu rozdlen eskoslovenska, zatmco o vem ostatnm mly bu hned nebo po rozdlen, jednat nrodn rady. Federln vlda mla jen omezen mandt - lo o tzv. vldu udrovac, jej jedinm kolem bylo bdt nad pokojnm rozdlenm sttu. Havlv vliv trvale slbl. Pznan byl spor mezi ODS a HZDS o jeho dal zvolen prezidentem republiky. ODS proklamovala, e Havel je a zstane jejm jedinm kandidtem a e prezidentem bude bu on, nebo nikdo. HZDS nejene nesouhlasilo s Havlovou kandidaturou, ale dokonce odmtlo postavit vlastnho kandidta. Pvodn bylo kandidt na funkci prezidenta vc, ped samotnou volbou z nich vak zstal pouze Havel. Bez hlas HZDS ovem nemohl bt a ani nebyl zvolen. Prvn i druh kolo (nespn) volby se uskutenilo 3. ervence. ODS, zd se, na Havlov zvolen pli nezleelo. V opanm ppad by se toti snaila druh kolo co nejvce oddlit, aby mohla pro Havlovu volbu zskat slovensk poslance. Pravdpodobn je, e se ODS a HZDS dohodly, e ponechaj eskoslovensko po zbytek jeho existence bez prezidenta. Po nespchu v prezidentsk volb Havel ekl, e nechce asistovat jako ednk demonti eskoslovenskho sttu, a 17. ervence po vyhlen Deklarace slovensk svrchovanosti abdikoval - tj. vce jak dva msce ped vyprenm jeho mandtu (5. jna). Na schzce 26. srpna se Klaus s Meiarem domluvili na pesnm harmonogramu rozdlen SFR. Do konce z mlo FS pijmout zkon o zniku federace, v jnu zkony o pesunu dalch kompetenc na republiky a o dlen majetku federace a v listopadu mly nrodn rady projednat dohody o spoluprci obou republik. Prosinec byl ponechn jako rezerva k vyeen

27

zbvajcch zleitost. Tm bylo dno i datum zniku eskoslovenska k 31. prosinci 1992. Dohodnut harmonogram vak slovensk strana zaala bojkotovat. 6. jna proto dolo k novmu jednn mezi ODS a HZDS, na kterm se HZDS zavzala k dodrovn pedchozch mluv. Od t doby u rozdlen sttu probhalo bez komplikac a k 31. prosinci 1992 skuten dolo k zniku SFR. Rozdlen eskoslovenska bylo vsledkem poslen majoritn logiky een konflikt. ODS a HZDS interpretovaly sv tetinov vtzstv v parlamentnch volbch 1992 jako mandt k tm absolutnmu vldnut v esku a na Slovensku. O tom, e bude federace rozdlena, rozhodly prv tyto dv politick strany, respektive nkolik mlo osob v jejich veden. Rozdlen spolenho sttu probhlo v ohromujcm tempu. Oba protagonist - V. Klaus a M. Meiar - toti museli postupovat rychle, aby zabrnili zformovn koherentn opozice a odlin vtiny. Ta sice vyhlela nepravdpodobn, avak zcela vylouena nebyla. Rychl postup byl nutn tak proto, aby nemohlo dojt k zorganizovn lidovho referenda o rozdlen sttu a aby se na minimum omezily debaty na toto tma. Kdy se poslanci nov zvolench zkonodrnch sbor vrtili z przdnin, vechna podstatn rozhodnut ji byla pijata. Od Federlnho shromdn se vyadovala jedin vc - aby schvlilo znik federace a sv vlastn rozputn. Podobn jako v prvnch mscch roku 1990 vznikla jaksi personln s, v n se koncentrovala politick moc ve stt a v n vazby mezi aktry nahrazovaly standardn demokratick instituce a procedury. Havel jet v roce 1991 prohlaoval, e by rozpad eskoslovenska byl hanbou a selhnm jej demokratick reprezentace. Nicmn postupn se s hanbou a selhnm smioval a nakonec zniku federace napomohl tm, e odstoupil z prezidentsk funkce. Zbavil se tak monosti jet dva msce psobit jako mocn faktor integrace eskoslovenska. Havlv vliv toti zstval znan - i pesto, e se centrum politickho rozhodovn pesunulo z Praskho hradu do veden ODS a HZDS. Pitom definitivn rozhodnut o rozdlen eskoslovenska na dv samostatn republiky padlo a 6. jna. Do t doby zstvaly ve he rzn varianty od rekonstruovan federace, pes unii a po konfederaci. Havel apeloval u ech na vdom odpovdnosti a snail se o chpav postoj vi Slovkm. Msto toho, aby se zabval konkrtnmi slovenskmi stnostmi a poadavky, vak nabzel pouze vgn projekt autentick federace. Navc nkter jeho neuven prohlen - nap. e Slovci jsou ve srovnn s echy zaostalej - Slovky spe pobuovala, ne zskvala pro spolen stt. Tm, e se Havlovi nepodailo udret Masarykovo eskoslovensko, vlastn selhal jako

28

strce Masarykova odkazu - co je velkm paradoxem Havlovy masarykovsk politiky. Nejde tolik o to, e Havel rozpadu eskoslovenska nezabrnil, nbr o to, e se jeho rozpadu nepokusil zabrnit. Dlouho se sice angaoval ve prospch vyeen problmu esko-slovenskho souit, avak v klov okamik - podobn jako E. Bene v roce 1938 - rezignoval. Pes vechnu vnj blzkost, zejmna drazu na morlku a filosofick ladn, je Havel Masarykovi nepodoben. Masarykovsk vzv, jejm jdrem je in - neopakovateln, individuln a bez zruky - toti nedostl. K rozpadu eskoslovenska by ovem dve nebo pozdji nejsp stejn dolo. I kdyby Havel nerezignoval. Dostaten vmluvn je rozdln pohled ech a Slovk na spolen stt. Zatmco ei pokldaj za nejdleitj postavu modernch eskoslovenskch djin T. G. Masaryka, Slovci A. Dubeka. ei nejv hodnot zakladatele eskoslovenska, Slovci lovka, kter prosadil jeho federalizaci. ei toti vdy povaovali eskoslovensko za svj stt a pln se k nmu hlsili. Slovci vak tento pocit nesdleli. Na prvnm mst u nich stlo Slovensko - na eskoslovensko se dvali pouze jako na ochrann detnk Slovenska. Ostatn vvoj eska a Slovenska el od roku 1993 jinm smrem. A obyvatelstvo obou nstupnickch republik se pomrn rychle identifikovalo s novou sttoprvn realitou. Nvrat do Evropy Podobn jako Masaryk ml i Havel zsadn vliv na utven eskoslovensk zahranin politiky. Havlovm Beneem pitom byl J. Dienstbier, kter v letech 1989-1992 zastval funkci ministra zahrani. Havel se s Dienstbierem dobe znal z dob disentu a sdlel s nm stejn vnitro- i zahraninpolitick program. Jejich clem bylo (re)definovat mezinrodn postaven eskoslovenska v nov geopolitick situaci. Jet v roce 1989 bylo eskoslovensko lenem vojenskho paktu zem Varavsk smlouvy, ekonomicky psobilo v rmci uzavenho spoleenstv Rady vzjemn hospodsk pomoci a navc jej okupovala vce jak sedmdestitiscov sovtsk armda. To, e dnes je esk republika suvernnm sttem, lenem Evropsk unie, Severoatlantick aliance a skupiny sdruujc nejbohat zem svta (OECD), je spchem zahranin politiky, jej zklady poloil prv tandem Havel - Dienstbier. V letech 1990-1992 se eskoslovensk zahranin politice veden Havlem a Dienstbierem podailo doshnout odchodu sovtskch vojsk z eskoslovenskho zem, rozputn Varavsk

29

smlouvy a RVHP, vstupu eskoslovenska do Rady Evropy, Mezinrodnho mnovho fondu a Svtov banky a navzn spoluprce s OECD a Evropskm spoleenstvm. Speciln z Havlova popudu pak na jae 1991 zaal fungovat ambicizn projekt spoluprce eskoslovenska, Polska a Maarska - tzv. visegrdsk trojka. Zdaleka ne vechny Havlovy a Dienstbierovy zahraninpolitick kroky se vak daj pokldat za vydaen. Nap. jejich vzva k paralelnmu rozputn Varavsk smlouvy a NATO a ke staen americkch jednotek z Evropy byla pinejmenm naivn. Ostatn Havel brzy na NATO zmnil nzor - bhem 90. let se z nj postupn stal jeden z nejhlasitjch zastnc vstupu esk republiky do Aliance. Zahranin politika nen pouhm produktem sttu a jeho identity, ale pmo innost, kter stt a identitu vytv a udruje. Identita je zaloena na ohraniovn vi sv rozdlnosti - kad subjekt je tm, m ostatn subjekty nejsou. Vsledkem ohraniovn jsou dichotomie typu j/ nkdo jin, uvnit/ venku i domc/ zahranin, piem prvn pojem v dichotomii bv nadazovn nad druhm. Zahranin politika je tak vlastn politikou dichotomie. Vytvoit politickou identitu sttu toti vdy znamen vymezit se vi ostatnm sttm, respektive vi vemu, co tuto identitu ohrouje nebo by ji mohlo ohrozit. Nvrat do Evropy, kter v prosinci 1989 vyhlsil J. Dienstbier, definoval zkladn dichotomii eskoslovensk zahranin politiky, toti evropanstv/ ne-evropanstv. Objevily se samozejm i dal dichotomie. Tyto dichotomie vak vdy byly njakm zpsobem ve vztahu k dichotomii evropanstv/ ne-evropanstv. Evropanstv bylo nejprve vymezovno vi komunismu, jeho ddictv a jeho ddicm. Havel v tom spatoval dichotomii evropanstv/ totalita. Do evropanstv adil demokracii, spoluprci mezi nezvislmi stty, stabilitu apod. a do totality Varavskou smlouvu, RVHP, sovtsk vojska ve stedn Evrop, rozdlen Evropy do blok a pakt, rozdlen Nmecka apod. Havlovo chpn dichotomie evropanstv/ totalita se pitom nekrylo s obvyklou dichotomi domc/ zahranin. Havel se brnil geografickmu vymezen zla a umisoval tuto dichotomii bu do nitra kadho lovka - dobro/ zlo - nebo do nitra sttu - demokratick sly/ star struktury. Projevilo se to mimo jin i jeho nvrhem na paraleln zruen Varavsk smlouvy a Severoatlantickho paktu s tm, e by ml bt vytvoen neblokov, celoevropsk systm bezpenosti na bzi KBSE. Za klov kol eskoslovensk zahranin politiky Havel a Dienstbier pokldali pekonn centrln dichotomie studen vlky Vchod/ Zpad. Principiln jim lo o to, aby se eskoslovensko odpoutalo od identity vytvoen na zklad tehdejho geopolitickho vylouen

30

ve prospch identity zaloen na svobodnm rozhodnut, a zcela pragmaticky o to, aby eskoslovensko nebylo zaazovno pod Vchod. Doshnout toho zamleli jednak tm, e zaali demokratizujc se SSSR zahrnovat do evropanstv - i pesto, e na SSSR stle pohleli s jistm odstupem jako na mocnost, kter m sv vojky na eskoslovenskm zem a na n zvis dodvky ropy a zemnho plynu. A jednak tm, e usilovali o to, aby eskoslovensko, Polsko a Maarsko vytvoilo politickou strukturu, kter mla uspit vstup tchto zem do evropskch hospodskch a bezpenostnch struktur. Do eskoslovensk zahranin politiky se ovem promtl i problm (re)definice identity esko-slovensk federace. V souladu se zkladn dichotomi evropanstv/ ne-evropanstv byla identita esko-slovensk federace ztotonna s evropanstvm. Havel dokonce odprce federace oznail za neptele evropanstv. Tvrdil, e se esko a Slovensko me vrtit do Evropy pouze jako eskoslovensko. Jak by se esko a Slovensko mohlo integrovat do Evropskho spoleenstv, argumentoval, kdyby nebylo schopno integrovat samo sebe. Prvorepublikov a polistopadov eskoslovensk zahranin politika jsou takka nesoumiteln. Geopolitick situace, na kterou reagovaly, byla odlin. Jestlie pro prvorepublikov eskoslovensko byl urujc versaillesk systm, polistopadov eskoslovensko se vyrovnvalo s koncem bipolrnho svta. Pesto prvorepublikovou a polistopadovou zahranin politiku nco spojuje - Havlova masarykovsk politika. V Masarykov a Havlov zahraninpolitickm psoben toti existuj jasn paralely. Oba dva pokldali za zkladn dichotomii eskoslovensk zahranin politiky evropanstv/ ne-evropanstv, by kad evropanstv i ne-evropanstv rozuml jinak. Oba dva usilovali o rekonstrukci Evropy. A oba dva se snaili spoluprci stedoevropskch stt vtisknout organizan rmec.

31

2.4. Masaryk jako ikonaProti V. Klausovi (od ledna 1993) Lta stability (1993-1996) K 1. lednu 1993 vznikla esk republika. Nov stt byl eskm obyvatelstvem pijat jako pokraovn eskoslovenska. Napomohlo tomu pevzet eskoslovenskch sttnch symbol (vlajky, prezidentsk standarty a prvn sti hymny), nvaznost na prvn republiku (vetn oslav 28. jna jako sttnho svtku) a zejmna kontinuita ve funkci hlavy sttu. Do funkce prezidenta esk republiky byl 26. ledna 1993 zvolen Havel, kter se ji zhostil prakticky stejnm masarykovskm zpsobem jako pedtm funkce prezidenta SFR. Zptn se tak potvrdilo, e ei vdy pokldali eskoslovensko za svj stt. Jestlie se v eskm vdom esk stt po roce 1918 rozil smrem na vchod a po Jasiu, nyn se v tomto smru zkrtil po Lanhot a Beskydy, avak zstal kvalitativn stejnm sttem. Prvn lta existence esk republiky se nesla ve znamen stability. Pedevm to platilo pro stranick systm. Do NR se volbami v roce 1992 dostalo osm politickch stran. Poet mandt, kter zskaly byl nsledujc: Obansk demokratick strana + Kesanskodemokratick strana (ODS-KDS) - 76, Lev blok (LB, KSM+DL) - 35, eskoslovensk sociln demokracie (SSD) - 16, Liberln sociln unie (LSU) - 16, Kesansk a demokratick unie - eskoslovensk strana lidov (KDU-SL) - 15, Sdruen pro republiku - Republiknsk strana eskoslovenska (SPR-RS) - 14, Obansk demokratick aliance (ODA) - 14, Hnut za samosprvnou demokracii - Spolenost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) - 14. Vldn koalice pravho stedu, kterou vytvoily ODS, KDS, ODA a KDU-SL, disponovala jasnou parlamentn vtinou (avak nikoliv stavn). Roli vedouc politick sly ve stt pitom po OF pevzala ODS, kter obsadila dv ze t nejvych funkc ve stt - pedsedou vldy se stal V. Klaus a pedsedou

32

parlamentu M. Uhde. Z trend, kter lze v eskm stranickm systmu v letech 1993-1996 vysledovat, byly nejvraznj: 1. integrace a postupn oslabovan stedu, kdy se jednotliv subjekty patc ke stedov sti stranickho spektra nespn snaily o dosaen relevantnch pozic; 2. expanzivn politika SSD, kdy sociln demokracie postupn zaplovala pomysln prostor ohranien na jedn stran KSM a na druh zmenujcm se stedem; 3. existence relativn stabiln vldn koalice - by mezi jejmi leny slily disharmonick trendy, kter do budoucna oslabovaly jej akceschopnost; 4. etablovn stran evropskho typu - ustupovaly subjekty koncipovan na stavovskm, nrodnostnm nebo jinak zce zamenm principu, a naopak se prosadily strany, kter se obracej k volistvu v celm jeho spektru. V letech 1993-1996 rovn pokraovala ekonomick reforma, zapoat u v prvn fzi pechodu k demokracii. Jeliko eskoslovensk ekonomika koncem roku 1989 smovala k nezadritelnmu padku (veker hospodsk aktivity byly tm stoprocentn v rukou sttu, trhy RVHP, kam tuzemsk podniky vyvely vtinu sv produkce, se rozpadly, a cena rusk ropy prudce narostla), nemohly se politick zmny obejt bez ekonomick reformy. O rozhodujc vliv na jej podobu pvodn soupeila cel ada ekonom. Nakonec zvtzila skupina mladch liberlnch ekonom (nap. K. Dyba, V. Dlouh), kterou vedl V. Klaus. Klausv liberln koncept ekonomick reformy pitom spoval na pti zkladnch systmovch opatench: 1. restriktivn mnov a finann politice sttu (1990); 2. liberalizaci cen zahraninho obchodu (1991); 3. zaveden vnitn smnitelnosti koruny (1991/1992); 4. restituci, mal a velk privatizaci (1991); 5. daov reform (1993). Odvnm krokem bylo rozhodnut o velk privatizaci. A to pedevm formou kupon rozdanch obanm, kter zptn vykupovaly investin fondy. Reformtoi tm zamleli vyeit nedostatek kapitlu v eskch rukou a souasn pekonat pomalost tradinch metod. Jestlie v letech 1991-1992 bylo tempo provdnch reforem obrovsk, pozdji zvolnilo. Vlda toti usilovala sp o stabilizaci ekonomiky oslaben rozdlenm sttu ne o jej zbyten zatovn. Havlv politick vliv u nebyl takov jako v letech 1990-1991. A to nejenom proto, e se snail respektovat ducha stavy - tj. sp reprezentoval stt navenek, ani by vraznji intervenoval do vnitn politiky. Bhem plroku, kdy Havel na protest proti rozdlen eskoslovenska odeel z prezidentskho adu, toti lohu hegemona esk politiky pevzal V. Klaus. Jestlie Havel byl symbolem sametov revoluce, Klaus se stal symbolem modernizace,

33

kter sametovou revoluci nsledovala. Nelo pitom jen o nov fasdy dom, statisce ivnost a voln hranice. Miliony oban dostaly anci zmnit svj ivotn styl a spoleensk status. Prv Klaus prosadil prvn razantn reformn kroky, jako byla liberalizace cen, devalvace, uvolnn zahraninho obchodu, privatizace atd. Prv Klaus tuto reformu dokzal nenavn vysvtlovat objdl regiony, zastoval se stovek mtink a diskutoval s obany, psal lnky do novin. Prv Klaus si uvdomil potebu vzniku standardnho systmu politickch stran. A prv pedevm dky Klausovi tak standardn stranick systm v esk republice vznikl. Na rozdl od Havla, kter prosazoval nepolickou politiku, lo Klausovi vdy o politiku politickou. To ovem byl tak odlin pstup, e bylo jen otzkou asu, kdy mezi Havlem a Klausem dojde k otevenmu sporu. Stali se z nich rivalov, podobn jako v prvn republice T. G. Masaryk a K. Kram. Vldn krize Do domc politiky Havel vraznji zashl a v ervnu 1996 po parlamentnch volbch. Do Poslaneck snmovny PR se dostalo est politickch subjekt: ODS - 68 mandt, SSD 61 m., KSM - 22 m., SPR-RS - 18 m., KDU-SL - 18 m., ODA - 13 m. To ovem znamenalo vznik patov situace. Strany dosavadn vldn koalice ODS, KDU-SL a ODA toti zskaly dohromady pouhch 99 mandt a nemohly sestavit vtinovou vldu. Kvli antisystmovmu postaven SPR-RS a KSM pitom nepichzelo v vahu vytvoen koalice ODS, KDU-SL. ODA a SPR-RS (117 m.), stejn jako spoluprce SSD, KDU-SL a KSM (101 m.). Nereln byla i velk koalice ODS a SSD (129 m.). Havel proto opakovan sezval pedstavitele parlamentnch stran na Prask hrad. Pedevm z jeho popudu byla nakonec sestavena meninov vlda ODS, KDU-SL a ODA s podporou (tolerovnm) SSD. Volby pinesly vraznou redukci potu politickch subjekt zastoupench v parlamentu, m se zprhlednil vztah mezi faktickou relevantnost pslunho subjektu a jeho podlem na zkonodrn moci. Ale nejen to. Dolo tak k oslaben a do t doby pevldajc majoritn logiky een konflikt. KDU-SL a ODA pln vyuily svho vydraskho potencilu - doshly parity ve vld (8 ministr ODS, 4 KDU-SL, 4 ODA). Pedk opozin SSD M. Zeman se stal pedsedou Poslaneck snmovny. Pes pokraujc ostrakizaci KSM a SPR-RS bylo posleno proporn sloen snmovnch vbor. A parlament zaal plnit kontroln funkci vi vld - u ji nebyl podzen tak jako v uplynulm volebnm obdob.

34

Na zatku roku 1997 se esk ekonomika dostala do recese - tento pokles byl v ostrm kontrastu s relativn spnou rstovou vkonnost ekonomiky polsk a maarsk. Zkladn makroekonomick ukazatele se pitom zaaly zhorovat u od poslednho tvrtlet pedchozho roku. Zeslil pliv spekulativnho kapitlu, co komplikovalo makroekonomickou politiku a souasn stimulovalo inflaci a dovozy se silnm dopadem na rovnovhu platebn bilance (jej schodek doshl rekordnch 7,5% HDP). Slab vkon sprvy obchodnch spolenost vedl k vraznmu pedstihu rstu mezd ped rstem produktivity prce. To platilo jak pro polosttn spolenosti (banky a velk prmyslov podniky, kontrolovan Fondem nrodnho majetku), tak pro spolenosti v soukromm sektoru. Rychl rst relnch mezd erodoval podnikov spory, podpoil spotebitelsk vdaje - veobecn mra spor se vrazn snila. Podobn jako ostatn stedoevropsk tranzitivn ekonomiky prola i esk ekonomika na potku 90. let transforman reces. Hospodsk rst se vak v roce 1993 obnovil a v letech 1994-1996 ekonomika pokraovala ve vzestupu solidnm tempem. Obnoven hospodskho rstu lze spojovat se zabhnutm nov konstituovan oteven trn ekonomiky, kter ji prola prvn fz privatizace, vrobn a zahranin obchodn restrukturalizace, rozbhem nov vzniklch instituc vetn nov lohy sttu atd. Oekvalo se, e ekonomika poroste i v dalch letech. Msto rstu ovem v roce 1997 piel hospodsk pokles. Nov trn systm toti zdaleka nebyl perfektn. Existovala v nm ada nedostatk a nedodlk - jako nap. absence silnch soukromch finannch instituc, nedostaten mikroekonomick pizpsoben a restrukturalizace v podnicch, chybjc regulace kapitlovch trh, dlouhodob monopoln pozice nkterch vrobk a rovn nzk stupe vymahatelnosti prva. Pokles esk ekonomiky zpsobily prv tyto nedostatky a nedodlky. A pestoe vlda na recesi zareagovala rychle a pomrn spn (hlavn makroekonomick ukazatele se podailo dostat pod kontrolu, rozpotov vdaje byly bhem dvou msc sekrtny tm o 15% a zrove byla pijata srie krtkodobch systmovch opaten - tzv. prvn a druh balek - na een tch nejoehavjch problm), veejnost (resp. mdia) mla na celou zleitost opan nzor. Nastalo jaksi vystzlivn z politiky, i lpe z ponkud zidealizovan pedstavy o podob kadodennho fungovn demokratickho politickho systmu. Ze spolenosti vyprchal poten transforman entuziasmus. spchy transformace byly zapomenuty. Zdrazovala se pouze jej negativa, se ktermi byl - jako symbol celho transformanho procesu - spojovn pedevm V. Klaus.

35

Tlak na vldu zaal slit. Vlda pitom byla u od svho vzniku velmi slab. Oslabovala ji nejen sloit vyjednvn s SSD, aby podpoila vldn nvrhy v Poslaneck snmovn, ale i neshody mezi koalinmi stranami. K prvnmu vnjmu konfliktu mezi vldnmi stranami dolo na podzim 1996 bhem prvnch voleb do Sentu. Ve druhm kole toti ODA a KDU-SL nepodpoily kandidty ODS tam, kde soupeily se socilnmi demokraty, vmnou za hlasy voli SSD. ODS navc v tto dob prochzela kriz identity - zejmna proto, e byla programov pli svzna s ekonomickou transformac. Uvnit hlavn strany vldn koalice vzniklo napt, kter zeslilo na jae 1997 potom, co SSD poprv pedstihla ODS v przkumech veejnho mnn. ada elnch funkcion zaala sv dal setrvn v ODS odvozovat od nutnosti vytvoit novou stranickou linii. Bhem lta a podzimu 1997 se vlda postupn dostala do neudriteln pozice. Po nkolika personlnch zmnch a zvlt po demonstrativn demisi mstopedsedy vldy, ministra zahrani a mstopedsedy ODS J. Zieleniece se jej pd zdl neodvratn. Rozhodujc byl konec listopadu, kdy se v tisku nejdve objevila polozapomenut afra s fiktivnmi sponzory a pozdji dodnes nepotvrzen daje o tajnch stranickch kontech ODS v zahrani. V reakci na tyto skutenosti a optovn nalhn pedsedy KDU-SL J. Luxe vyzvali 28. listopadu pedstavitel ODS I. Pilip a J. Ruml svho pedsedu (a souasn pedsedu vldy) V. Klause k demisi. Vzhledem k jeho asti na setkn Stedoevropsk iniciativy v Sarajevu se o tehdejch udlostech s nadszkou mluv jako o sarajevskm atenttu. Protoe KDU-SL i ODA vystoupila z koalice, byl Klaus 30. listopadu nucen podat demisi cel vldy. Havel se po del dob stal hlavnm aktrem udlost. Nejprve zorganizoval schzku pedstavitel KDU-SL, ODA a ODS, na kter se jednalo o rekonstrukci vldy. K dnmu konkrtnmu vsledku se vak na schzce nedosplo - bylo pouze rozhodnuto, e se v jednnch bude pokraovat a po mimodnm kongresu ODS svolanm na 14. a 15. prosince. 9. prosince pak Havel vystoupil s kritickm projevem v Praskm Rudolfinu. ekl, e se esk spolenost nachz v ekonomick, politick a mravn krizi a e tuto krizi zpsobily pedevm Klausovy vldy. A dosud skrvan Havlovy a Klausovy antipatie perostly v oteven konflikt. Havel se pravdpodobn domnval, e Klaus bude nucen odejt z aktivn politiky a e jej ve funkci pedsedy ODS nahrad J. Ruml, se kterm se dobe znal z dob disentu. To se ovem nestalo. Klaus toti dokzal bhem pouhch trncti dn mobilizovat regionln organizace a nejene byl na mimodnm kongresu ODS znovu zvolen pedsedou strany, ale i vichni

36

mstopedsedov vzeli z ad jeho stoupenc. Konkurenn frakce J. Rumla a I. Pilipa utrpla tkou porku; v lednu 1998 se pak od ODS odtpila a vytvoila novou stranu s nzvem Unie svobody. Bylo zejm, e pokud by mla bt nov vlda vytvoena za asti ODS, neobelo by se to bez V. Klause. Tomu se chtl Havel vyhnout, a proto se uchlil k typicky masarykovskmu een - rozhodl se vytvoit poloednickou vldu. Jejm sestavenm povil J. Toovskho, guvernra esk nrodn banky. Toevskho vlda vznikla koncem roku 1997 a byla sloena zejmna z len malch politickch stran (nap. J. Lux) a z tch politik, kte opustili ODS (nap. I. Pilip), jako i ze sedmi nestrank (nap. M. Stropnick). 27. ledna 1998 ji pak Poslaneck snmovna vyslovila dvru. Havel se dopustil nkolika stavn procedurlnch nekorektnost - jmenovnm vldy, zajiovnm jej podpory i zpsobem, kterm byla ze dne na den vytvoena nov politick elita bez jakhokoliv mandtu a legitimity. Pedn byl obejit stavn princip t kol pi sestavovn vldy. Toovskho vlda pitom nebyla ani politick, ani ednick (na kter by se dohodly politick strany), ale vlda tzv. polopolitick, sloen z loajlnch politik a nhodn vybranch nestrank. Dvru vld, oprajc se o pouhou tvrtinu poslanc v Poslaneck snmovn, pak Havel zajistil slibem SSD, e v ervnu 1998 vype mimodn volby. Havel se vrtil k nestandardnmu zpsobu vykonvn prezidentsk funkce. Pznan bylo jeho prohlen, e po ptch volbch nemus jmenovat premirem pedsedu vtzn strany - akoliv by to bylo v rozporu s dosavadnmi stavnmi zvyklostmi. Vldn krize se Havel pokusil vyut k oslaben vlivu politickch stran. Jeho antistranick politika vak mla paradoxn prv opan efekt. Vedla ke sblen dosavadnch stranickch rival - ODS a SSD. A akoliv bylo toto sblen zprvu takka nezeteln, pozdji vystilo v pijet tzv. opozin smlouvy. Za prvn pznak budouc spoluprce lze pitom povaovat stavn zkon o zkrcen mandtu Poslaneck snmovny, kter spolen prosadila SSD a ODS v obav, aby provizorn Toovskho vlda neuinila njak nevratn opaten. Jestlie celou prvn polovinu 90. let se politick systm esk republiky tpil pedevm na pravici a levici, od konce roku 1997 se zaala prosazovat nov hlavn tpn linie - mezi politickou a nepolitickou politikou. Na jednom plu se ocitly ODS a SSD a na druhm Havlv Hrad oprajc se o US a KDU-SL. ODS a SSD toti sice vychzej z rozdlnch ideovch zkladen, avak maj spolen, e jsou to strany lidov, kter funguj vce i mn

37

demokraticky, jsou vce i mn programov vyprofilovan a respektuj ducha stavy parlamentn republiky. Pro Havlv Hrad bylo oproti tomu typick nerespektovn volebnch a jinch demokratickch procedur a nedostaten programov vyhrannost. Po mimodnch parlamentnch volbch v ervnu 1998 zasedlo v Poslaneck snmovn pt politickch stran: SSD se 74 mandty, ODS se 63 m., KSM se 24 m., KDU-SL s 20 m. a US s 19 m. Patov situace z pedchozch voleb se de facto opakovala. Vtzn strana (v roce 1996 to byla ODS) toti mla velk pote se sestavenm funkn akceschopn vldy. A to i pesto, e se dky propadu extrmn pravicovho SPR-RS snila stranick fragmentace a polarizace. Nakonec vznikla jednobarevn meninov vlda SSD podporovan ODS. SSD a ODS se pitom vzjemn jistily psemnou dohodou - Smlouvou o vytvoen stabilnho politickho prosted v R, zkrcen tzv. opozin smlouvou. Jejm hlavnm clem bylo omezit (1.) vliv Havlova Hradu (zvl. aby nedolo ke jmenovn dal poloednick vldy) a (2.) manvrovac prostor malch stran (s tm, e monost vyjednvat a uzavrat s nimi ad hoc dohody k uritm parlamentnm projektm si SSD a ODS neuzavely). Pes poten pesimistick pedpovdi pitom opozin smlouva petrvala cel tylet volebn obdob a, zd se, skuten umonila relativn efektivn vldnut sociln demokracie. esk politick strany navc zskaly as pro proces vlastn vnitn restrukturalizace (pedevm z hlediska monosti uzavrn koalic). V nestandardnm zpsobu vykonvn prezidentsk funkce pokraoval Havel i v letech 1998-2002. Opraje se o mal parlamentn strany (KDU-SL, US, ODA a DEU spojench do tykoalice) rozhodoval proti opozin smlouv SSD a ODS - nap. kdy jmenoval Z. Tmu guvernrem esk nrodn banky po odchzejcm J. Toovskm. Oteven podporoval nepolitick iniciativy Impuls 99 a Dkujeme, odejdte a stvku redaktor zpravodajstv esk televize. Symptomatick byl Havlv nvrh, aby se jeho nstupkyn v prezidentsk funkci stala americk ministryn zahrani eskho pvodu M. Albrightov. Havlv geopolitick multikulturalismus esk republika se ve srovnn s eskoslovenskem geopoliticky posunula na Zpad. Nov stt nem pm hranin kontakt ani s postsovtskm prostorem a ani s Balknem. Velmi dlouhou hranici m naopak s Nmeckem a tak s Rakouskem. esk zahranin politika tuto zsadn zmnu postihla u na pelomu let 1992-1993. Problmy spojen s nutnost projednat znovu veker mezinrodn smlouvy byly bhem pomrn krtk doby pekonny. Nejdleitj

38

pitom byly nov smlouvy s Nmeckem a s Evropskm spoleenstvm. esk republika si brzy po svm vzniku zskala mezinrodn dvru, o em nejlpe svd to, e byla zvolena za nestlho lena Rady bezpenosti OSN. V obdob 1993-1997 - bhem vldy obanskch demokrat, v ele s premirem V. Klausem a ministrem zahrani J. Zielenicem - nebyl Havlv vliv na zahranin politiku tak vrazn jako v letech 1990-1992. Od Havlova a Dienstbierova zahraninpolitickho konceptu se Klausova vlda dokonce do urit mry distancovala. Pznan bylo odmtnut Visegrdu. Klausova vlda byla pesvdena, e cel projekt Visegrdu je chybn. Domnvala se, e se jedn o nestandardn zahraninpolitick tvar, jeho fungovn je v rozporu se zjmy esk republiky. Mylenka aktivn spoluprce se soudy ovem zavrena nebyla. Amorfn Visegrd byl nahrazen CEFTA neboli Stedoevropskou dohodou o volnm obchodu. Klausova vlda stanovila dva hlavn cle esk zahranin politiky - vstup do NATO a do EU. Prvnm krokem, kter Aliance uinila pro pijet novch len, bylo v roce 1994 vytvoen programu Partnerstv pro mr. O dva roky pozdji pak byl zahjen intenzivn dialog s uchazei o lenstv. A na madridskm summitu NATO, kter se konal v ervenci 1997, byla esk republika pizvna k jednn o plnohodnotnm lenstv. Ve vztahu k Evropsk unii uinila Klausova vlda nejdleitj krok na zatku roku 1996, kdy podala pihlku ke lenstv. Na ministerstvu zahrani byly postupn vytvoeny organizan struktury, majc na starosti integraci R do NATO i do EU. Dobrou vchoz pozici pitom esk republika zskala pijetm do OECD. Klov bylo pro eskou zahranin politiku uspodn vztah se Spolkovou republikou Nmecko. Pomr mezi R a SRN byl v roce 1993 znan asymetrick. R bylo hospodsky, politicky i vojensky vrazn slab ne SRN. Ve prospch Nmecka hrla rovn skutenost, e bylo lenem vech zpadnch integranch seskupen, do kterch se esko teprve chystalo vstoupit. esk diplomacie si byla slabosti svho postaven velmi dobe vdoma. Usilovala pedevm o to, aby (1.) Nmecko aktivn podpoilo vstup R do NATO a EU a aby (2.) nepoadovalo vyrovnn za majetek, kter byl po 2. svtov vlce zkonfiskovn odsunutm sudetskm Nmcm. Oba cle esk diplomacie byly nakonec beze zbytku splnny. SRN se podpisem esko-nmeck deklarace zavzala, e podpo integraci R do struktur demokratickho Zpadu a e majetkov nroky spojen s obdobm 1939-1945 vznet nebude. Evropanstv/ ne-evropanstv zstalo zkladn dichotomi esk zahranin politiky, avak dolo k posunu v chpn jeho obsahu. Havlova dichotomie evropanstv/ totalita sice v

39

diskursu zahranin politiky nepestala psobit, avak postupn byla odsunuta do pozad dichotomiemi evropanstv/ nestabilita a evropanstv/ protekcionismus. Ob tyto dichotomie pitom mly vrazn geografick charakter - na rozdl od dichotomie evropanstv/ totalita. Prvn oivila dichotomii Zpad/ Vchod, zatmco druh se tkala problmu R/EU. Evropanstv/ nestabilita bylo symbolizovno heslem standardn evropsk zem. Do nestability byly zaazovny v zsad vechny ostatn zem bvalho sovtskho bloku, protoe - jak ekl V. Klaus - na rozdl od esk republiky postrdaj jasnou vizi toho, eho chtj doshnout. Psmo nestability, vi nmu se R vymezovala, bylo definovno jako podunajsk prostor, jih Evropy a prostor bvalho SSSR. V rmci obnoven dichotomie Zpad/ Vchod se R piadila k Zpadu a zaala se negativn vymezovat k Vchodu. Sebevdom esk identita pitom nepojmala Vchod pouze negativn, ale tak jako jakhosi ka i mladho bratra, kter se me v R pouit - tj. R mlo ambice bt vzorem nestabilnmu Vchodu. Tato nov definovan identita se oprala o pozitivn hodnocen ekonomick transformace, z vnjku potvrzen pedevm pijetm R do OECD. O dichotomii evropanstv/ nestabilita se rovn opralo odmtnut pedchzejc eskoslovensk zahranin politiky. Havlovi a Dienstbierovi bylo vytkno, e se dostaten oste nedistancovali od SSSR (tj. od Vchodu) a e se poutli do nestandardnch experiment, jakmi byly zvlt nvrh na paraleln zruen NATO a Varavsk smlouvy a projekt visegrdsk spoluprce. Pokraovat v Havlov a Dienstbierov zahraninpolitickm konceptu by pro R podle Klausovy vldy znamenalo pechod do psma nestability. Dichotomie evropanstv/ protekcionismus se tkala pedevm vztahu k EU. V. Klaus kritizoval EU jako protekcionistickou strukturu, kter se zpronevuje idelm evropanstv. Maastrichtsk projekt oznail za produkt studen vlky, kter mus bt pehodnocen, a vslovn spojil evopanstv s otevenost trh (podle nj tedy evropanstv v EU jet nezvtzilo). Klausova kritika Maastrichtu - oznaovan jako eurorealismus - pitom nebyla vykldna jako odmtnut EU, nbr naopak jako sounleitost s EU, resp. s evropanstvm. V obdob 1998-2002 - bhem psoben Toovskho poloednick a nslednch socilndemokratickch vld M. Zemana a V. pidly - bylo nejdleitjm kolem zahranin politiky dokonit jednn o vstupu esk republiky do NATO a EU. V obou ppadech byla esk diplomacie spn. Na jae 1999 se R stala lenem Severoatlantick aliance a na podzim 2002 skorolenem Evropsk unie (s platnost od jara 2004). Objevily se pitom dv nov dichotomie

40

- evropanstv/ rasismus a evropanstv/ euroskeptismus. Prvn dichotomie byla reakc na vybudovn zdi v steck Matin ulici a exodus Rom do zahrani. Druh dichotomie reagovala na eurorealismus ODS. Rasismus i euroskeptismus byly oznaeny za hlavn pekku vstupu esk republiky do Evropsk unie. Odmtnut euroskeptismu se dokonce stalo hlavnm pojtkem nesourod vldn koalice SSD, KDU-SL a US po parlamentnch volbch v ervnu 2002. Havel se v druh polovin 90. let postupn peorientoval od konkrtnch zahraninpolitickch problm na globln vize. Pznan byl jeho ambicizn projekt Frum 2000 - mezinrodn konference, kter se v letech 1997-2001 pravideln schzela v Praze. G. Soros, dalajlma, . Peres, A. Michnik, F. de Klerk, G. Clinton, F. Fukuyama a mnoh dal svtoznm osobnosti se spolen pokouely najt kl k een problm souasnho svta. Mnoho se toho vak na Fru 2000 nevyeilo. Tematick rozplizlost a nezvazn panelov diskuse toti rozmlnily i ty nejzajmavj z mylenek. Za nejpalivj problm svta potku 21. stolet Havel povauje globalizaci. Zemkoule se podle nj stv jednotnm a elektronicky propojenm informanm, komunikanm, finannm i obchodnm prostorem, jm se rychlost svta nejen zprvy, ale i miliardy dolar, kulturn hodnoty i pahodnoty, dobr i patn statky, dobr i patn ivotn postoje. Samotn proces globalizace vnm Havel jako mravn neutrln. Globalizuj se podle nj idea lidskch prv a snaha o vznik a upevovn demokratickch instituc, stejn jako unifikovan konzum diktovan nadnrodnmi spolenostmi, bezduch komern kultura, televizn nsil i rostouc nadvlda medilnch manipultor. Nebezpen na globalizaci je podle Havla to, e vyvolv spoustu novch spoleenskch rozpor. Snaha rznch komunit uhjit si v podmnkch globln civilizace svou identitu a jinakost toti rozmnouje konflikty kultur, civilizanch tradic a rznch etnik. Protoe intenzita tchto stet roste, Havel nevyluuje, e lidstvo ek postupn znik ve stle tvrdm a technicky dokonalejm zpase kultur. Teroristick tok na New York 11. z 2001 byl podle nj dostatenm varovnm. Po pdu elezn opony se zdlo, e lidstvo konen vykroilo vstc svtlm ztkm. Francis Fukuyama dokonce vyhlsil konec djin. Dospli jsme toti pr ke konenmu bodu vvoje lidsk ideologie, vsledkem eho je univerzln pijet zpadn liberln demokracie jako konen formy politickho zzen. A vskutku to tak vypadalo. V roce 1991 bylo v 91 sttu svta demokratick zzen a 35 se nachzelo v rznch fzch pechodu k demokracii. Pitom jet v

41

roce 1980 bylo demokratickch stt 56 a v roce 1972 dokonce pouze 44. Optimismus vak byl pedasn. Svtl ztky se nedostavily. 90. lta pinesla oiven nacionalismu a krvav etnick vlky v bval Jugoslvii a ve stedn Africe. Msto o univerzlnm pijet liberln demokracie se zaalo mluvit o Huntingtonovskm stetu civilizac. Kdy se terorist 11. z 2001 zmocnili nkolika civilnch letadel a namili je proti symbolm americk moci - dv letadla porazila ve Svtovho obchodnho centra v New Yorku a jedno zniilo st Pentagonu, sdla americkho ministerstva obrany ve Washingtonu - nejednalo se o obvykl teroristick akt, vykonvan nap. organizacemi IRA a ETA i Palestinci v 70. letech, ani o typ sebevraednch atentt provdnch dnes na Stednm vchod. Takov akce maj za cl pivst pozornost ke kivd, a nebo pomstt konkrtn in. Pedstavuj vdy vzvu k nprav toho, co je pociovno jako nespravedlnost. Aby jim dali politick smysl, akti se hls k odpovdnosti za n. Naproti tomu tok z 11. z nebyl vzn na dnou konkrtn situaci. Jeho motivem nebyla nprava zvltn jmy. Byl soust strategie ukotven v nboenskm pesvden, kter se sna zathnout cel muslimsk svt do vtzn globln vlky proti Zpadu. Nic zatm sice nenasvduje tomu, e by islamist byli schopni vybudovat stabiln islamistick stt i blok stt a postavit tak skutenou civilizan alternativu modernit vzel z evropsk pdy, avak sympatie arabskho a muslimskho svta s pronsledovanm bin Ldinem a Talibanem bhem odvetn operace v Afghnistnu poukzala na reln napt mezi touto st svta a Zpadem. Z nj by skuten mohla v budoucnu vzejt politicko-vojensk konfrontace. Hrozc konflikt pitom nen v zsad sporem kulturnm, nbr politicko-ekonomickm a psychologickm, neplyne z hodnotovho stetu dvou nesluitelnch ivotnch forem - jedn liberln a pluralistick, druh nboensk a fundamentalistick - ale z potkn mocnch a bohatch s (relativn) bezmocnmi a chudmi, bvalch koloniztor s bvalmi kolonizovanmi, tch, kte jsou zvhodnni v planetrn souti o bohatstv, moc a presti, s tmi, kte v tto sout zaujmaj podadn postaven. V 90. letech se lidstvo podle Havla ocitlo tv v tv svtu vpravd multikulturnmu a multipolrnmu. Tuto multipolrnost je teba citliv vnmat, upmn respektovat a pijmat ji jako jedin smyslupln vchodisko novho svtovho podku. M-li se lidstvo vyvarovat stetu civilizac, pak se podle Havla mus zat s geopolitickm uplatovnm idey multikulturalismu. O multikulturalismu se diskutuje od konce 60. let. Tato diskuse je vsledkem

42

nejrznjch emancipanch hnut rasovch, etnickch, sexulnch a jinch menin ve Spojench sttech, Kanad a Austrlii a problm vyplvajcch z kulturn integrace neevropskch pisthovalc v Evrop. Multikulturalismus je vlastn druhou fz modernizace a znamen dovren liberln-demokratickho principu svobody, rovnosti a solidarity. Prvn fze modernizace lovka pivzala k jednomu nrodu a jeho sttu. Svt sevely hranice nrodnch stt. Heslem byla svoboda jednotlivce. Jene tato svoboda byla omezena a podmnna. Pslunost k jednomu nrodu toti vyluovala pslunost k jinm a zrove mla ve chvlch konfliktu pebt vechny ostatn identity. Druh fze modernizace naopak vlun postaven nroda a sttu relativizuje. Svt se dostv do pohybu. Zbo, kapitl, informace i lid a jejich kultury u nejsou vzny k jednomu mstu - k jednomu nrodu a jeho sttu. Hranice jsou pekraovny. Identita je pluralizovna. Svoboda jednotlivce u nen nim omezena a podmnna, ale konen se z n stv oteven pluralita volby. Tedy pokud nen rovnost a solidarita chpna jako omezen svobody. Etnick nrod je vyluujc. Legitimita nrodnho sttu je odvozena od kolektivn identity - od nrodnho my. Nrodn my je pitom vdy v protikladu proti oni. Aby nrodn stt zstal homogenn musej bt oni asimilovni nebo vyloueni. Nechat se vylouit nebo asimilovat vak oni zpravidla odmtaj - odtud pvod nacionalismu a etnickch konflikt. Multikulturn nrod je oproti etnickmu zahrnujc. Legitimita multikulturnho sttu nen odvozena od kolektivn, ale od plurln identity. Multikulturn stt zahrnuje vechny bez rozdlu - nikoho se nesna asimilovat ani vylouit. Nacionalismus a etnick konflikty odpadaj. Zkladn mylenkou H