1

Historie Městského muzea a galerie v Holešově

Podnětem pro soukromé sběratele a vlastivědné pracovníky v regionu bylo zejména

konání Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895 a jí předcházející Národopisné

a průmyslové výstavy v Holešově v roce 1893, která byla součástí celé řady regionálních

přípravných výstav. Výstavní výbor holešovské výstavy vznikl na přelomu roku 1892 a 1893

pod předsednictvím holešovského purkmistra Františka Pokorného. Pro národopisné

oddělení se podařilo nashromáždit přes 2000 předmětů. Podstatnou část tvořily soukromé

sbírky Františka Kretze a Eduarda Pecka. Ten přispěl především národopisným materiálem

(kroji, výšivkami, průmyslovými a cechovními předměty).

Výstava proběhla od 30. července do 13. srpna 1893

v prostorách měšťanské chlapecké školy na ploše 74 m2. Měla

tři oddělení: 1. národopisné, 2. průmyslové a 3. školské. Její vliv

se projevil na kulturním ovzduší města a stal se stimulem k

dalšímu rozvoji. Pro toto „zakladatelské“ období na Holešovsku

a Kroměřížsku jmenujme například tyto osobnosti: Eduard Peck,

František Kretz, Ignác Tabarka, Julius Suchý, Herrmann

Struschka, Karel Biefel, Ludvík Ledvina, Jindřich Slovák, Jindřich

Spáčil, Otto Sova, Inocenc Ladislav Červinka a zvláště Rudolf Janovský (viz. foto 1).

Ještě větším

výstavním podnikem se

stala Krajinská hanácko-

valašská výstava

připravovaná na rok 1914

(viz. foto 2 - pohled na

výstavní areál). Podnět

vyšel z Okresního

hospodářského spolku,

který chtěl především

prezentovat výsledky své

2

činnosti. Nápad se ujal i u představitelů města a členů spolků a tak chystaná akce přerostla

prvotní záměr. Již na první schůzi organizačního výboru bylo rozhodnuto, že výstava má

ukázat nejen úspěchy zemědělsko-průmyslové, ale celkový kulturní a společenský rozvoj

regionu. V čele ústředního výboru výstavy stanul okresní zvěrolékař Dr. Josef Životský.

Výstava v areálu školních sadů (dnes Smetanovy sady) probíhala od 12. července do neděle

26. července, kdy musela být vzhledem k eskalující válečné situaci předčasně ukončena.

Národopisné a historické sbírky, které nemusely být vráceny, byly z podnětu Rudolfa

Janovského soustředěny, aby se mohly stát základem budoucího muzea. O tom, že Rudolf

Janovský již od počátku sbíral předměty s tímto úmyslem, svědčí i článek, který vydal ve

Výstavním věstníku (1913, č. 3) pod názvem Proč zřizujeme krajinské museum v Holešově?.

Foto 3. Plakát k Hanácko-valašské výstavě v Holešově v roce 1914

3

První návrh na zřízení samostatného muzea schválilo obecní zastupitelstvo 28. října

1907. Dlouhé roky se však shromažďovaly pouze sbírkové předměty, pro které byly na

tehdejší radnici vyčleněny dvě místnosti. Pro jejich prezentaci však chyběly prostory

i finance. V roce 1910 podali iniciátoři myšlenky muzea návrh na ustanovení komise, která

by muzeum řídila. I tento návrh byl přijat a v komisi zasedlo devět významných osobností

města, jako například prof. Ladislav Jaroš, P. Pavel Kvasnička, Rudolf Janovský a další, ale

veškeré další snahy zastavily události I. světové války, poválečná nestabilita a následná

světová hospodářské krize. Stálá snaha Rudolfa Janovského o ustavení muzea nebyla až do

jeho smrti v roce 1935 úspěšná. Oživení je spojeno s rokem 1937, kdy se ustavil Muzejní

klub, jehož předsedou byl holešovský rodák, profesor Masarykovy univerzity v Brně

Dr. Vladimír Groh. Nové muzeum pod názvem Krajinské hanácko-valašské museum

v Holešově se otevřelo veřejnosti 1. ledna 1941, a to v zadním traktu městské radnice (dnes

bývalá, tzv. stará radnice na náměstí Dr. E. Beneše, č. p. 24). Expozici tvořily sbírky zejména

z bohatých národopisných a přírodovědných fondů. Z důvodu pokračující perzekuce českého

národa bylo muzeum 1. září 1944 uzavřeno.

Obnovení muzejní činnosti nastalo po skončení II. světové války. Tehdejším správcem

byl jmenován Bohumil Struhala. Muzeum sice těžilo i z poválečných konfiskací, ale jinak je

poválečná etapa muzea charakteristická neutěšenými materiálními a prostorovými

podmínkami muzea. Za působení druhého ředitele Dr. Františka Domanského se situace

stabilizovala a sbírky byly v letech 1954-1955 přestěhovány do druhého poschodí

holešovského zámku. Převzetím do správy Okresního národního výboru se název muzea

změnil na Okresní muzeum (od 1. ledna 1955 do roku 1960). Muzeum tehdy převzalo

nakrátko do své správy i Krajinské muzeum v Bystřici pod Hostýnem a dvě pamětní síně

v Podhradní Lhotě a na Rusavě. V roce 1958 vzniká expozice Pravěk Holešovska a Příroda

světa ve svých zajímavostech a krásách.

4

Foto 4. Expozice Pravěk Holešovska

Zásadní změnou v činnosti muzea, vedle jeho

přeměny na městské muzeum, bylo nastoupení

PhDr. Josefa Svátka (viz. foto 5) do funkce ředitele

muzea. Stalo se tak v roce 1961 a Dr. Svátek stál v čele

této instituce celých 18 let. Za tuto dobu se mu

povedlo práci v muzeu výrazně zprofesionalizovat.

V roce 1962 uvolněním celého druhého patra zámku

pro účely muzea se mohla začít realizace stálých

expozic. Slavnostní otevření tří nových expozic (Pravěk

Holešovska, Holešov za feudalismu a Revoluční

dělnické hnutí za feudalismu, přírodovědná expozice již

nebyla obnovena) se odehrálo 1. května 1965. Unikátní se stala zejména expozice Vývoj

ohýbaného nábytku z podnikové sbírky firmy TON (nástupce firmy THONET). Podařilo se

opravit, rekonstruovat a otevřít Šachovu synagogu. V květnu 1968 byl zpřístupněn Památník

univerzitního profesora Mirko Očadlíka (1904-1964), v němž byla umístěna jeho obsáhlá

knihovna a sbírka hudebnin, kterou tento přední český hudební historik věnoval rodnému

městu. To je jenom zlomek úspěchů během 60. let.

5

Foto 6. Pozvánka na slavnostní otevření nových expozic v roce 1965.

V 70. letech sklouzla činnost muzea více než v předchozím období k dějinám třídních

bojů, dělnického hnutí a protifašistického odboje. Kromě expozice o tom svědčila

i organizace výstav k politickým výročím v chodbě II. patra zámku. Muzeum se mělo na dějiny

třídních bojů a dělnického hnutí cíleně soustředit, což bylo zakotveno i do zásad činnosti a do

nové koncepce. V souvislosti s integrací muzejní činnosti v Jihomoravském kraji se Městské

muzeum v Holešově stalo od 1. ledna 1976 detašovaným pracovištěm Muzea Kroměřížska.

Po přechodu PhDr. Josefa Svátka do Kroměříže (od 1. října 1979) samostatná odborná

aktivita muzea upadla. Politizace výstavního programu také uškodila návštěvnosti a oblibě

muzea v očích veřejnosti. V roce 1982 na základě zjištění stavebně-technických závad na

budově zámku bylo rozhodnuto o generální rekonstrukci a muzejní expozice byly uzavřeny.

Stav zůstal nezměněn prakticky po celá 80. léta. Provoz se omezil na udržení stávajícího

stavu a nejzákladnější muzejní činnosti (dokumentaci, konzervaci, inventarizaci, půjčování

knih atd.).

Po devítileté přestávce bylo muzeum s pomocí Muzea Kroměřížska, Městského úřadu

v Holešově a všech kulturních zařízení ve městě 23. září 1991 slavnostně otevřeno. Již na

počátku roku 1992 začalo osamostatňování muzea a jeho převod pod správu Městského

úřadu v Holešově. Při této příležitosti muselo dojít k delimitaci sbírek, což způsobilo mnoho

komplikací, protože sbírky holešovského muzea byly v minulé etapě vedeny jako součást

6

sbírkových fondů Muzea Kroměřížska. Většinu předmětů se podařilo vrátit zpět, ovšem

přírodovědné sbírky zůstaly ponechány v Kroměříži s odůvodněním, že muzeum v Holešově

nemá personální kapacity na jejich správu (důvodem měla být absence přírodovědce).

Na holešovský zámek a jeho movité vybavení uplatnila restituční nárok paní Anděla

Dohnalová, neteř poslední majitelky zámku Barbory Wrbnové. Předměty (zvláště knihy

a obrazy), které byly ve sbírkové evidenci vedeny jako pocházející z konfiskátu Barbory

Wrbnové, musely být vyhledány a vydány. Ze zámku se muzeum odstěhovalo v roce 1995

a depozitáře byly dočasně umístěny ve škole v Dobroticích a částečně v Žopech. Poté co do

funkce ředitele MKS nastoupil Josef Jakubčík (od července 1995), rozhodl o provedení

inventury veškerého majetku a byly zjištěny ztráty některých sbírkových předmětů. Z expozic

se podařilo nejdříve obnovit expozici Židé a Morava v Šachově synagoze. Její slavnostní

otevření proběhlo 5. října 1995. Staronový domov našlo muzeum a jeho sbírky na náměstí

Dr. Edvarda Beneše v zadním traktu domu č. p. 24. Expozice Holešovsko v minulosti, která

přibližovala dějiny Holešovska od pravěku až do konce II. světové války, byla nabídnuta

veřejnost 27. července 1998. Projekt zpracoval PhDr. Zdeněk Fišer a prostorové umístění

navrhl výtvarník Břetislav

Dadák. Koncept expozice

zůstal až do roku 2010 téměř

stejný.

Až v tomto roce našlo

Městské muzeum a galerie

svůj domov opět na

holešovském zámku (viz.

foto 7), kde začíná novou

etapu své existence.

Mgr. Ondřej Machálek