HLEDÁ SE PREZIDENT

�1/2013

Ročník 12

Olga Sommerová a Olga Špátová přebírají Trilobita za film Věra 68

mecenáši a sponzoři

pořadatelé

SYNCHRON 1-2013 obalka.qxd:SY obalka 2-07 21.3.2013 16:44 Stránka 1

Mimořádný dokument ze zákulisí prezidentské volby

v kinech od 21. březnawww.hledaseprezident.cz

HLEDÁ SE PREZIDENT

hhhhhhhhhhhhhlllllll ddddddddddddd iiiiiiiidddddddddddddd

ýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý pppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppp yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý pppppppppppppppppppppppppppppppppppppppp yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiimmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooořřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý ddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooookkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuummmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeennnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnntttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttt zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááákkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuullllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllliiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiissssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí pppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppppprrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrreeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeezzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzziiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiidddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddddeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeennnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttsssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssskkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkéééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooolllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý pppppppppppppppppppppppppppppppppppppppp yyyyyyyyyyyyyyyyyyy

wwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww..........hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhllllllllllllllleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeedddddddddddddddddddddddddddddddaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaasssssssssssssssssssseeeeeeeeeeeeeeeeeepppppppppppppppppprrrrrrrrrrrrrrrrrrrreeeeeeeeeeeeeeeeezzzzzzzzzzzzzzzzziiiiiiiiiiiiiiiidddddddddddddddddddeeeeeeeeeeeeeeeeeeeennnnnnnnnnnnnnttttttttttttttttt........ccccccccccccccccczzzzzzzzzzzzzzzzzz

Mediální partneř i : Distr ibutor :Koproducenti : Hlavní partner : S f inanční podporou:

Milí přátelé, členové a příznivci FITESu, tradičně se v prvních měsících roku udělují umělecké ceny, mezi nimitaké filmové. Dobrá značka FITESU – Trilobiti – se v té záplavě rozhodněneztratila, naopak. I když se letos termíny pěkně zahustily: držitelé ceni další účastníci sotva stačili přejet z Berouna do pražské Archy. V tutéžsobotu 26. ledna, naštěstí v různých hodinách, se totiž udělovaly vý-znamné filmové (v případě FITESu i televizní) ceny loňského roku –v podvečer v Berouně Trilobiti, večer v Arše Ceny filmové kritiky. Všakto také někteří neopomněli veřejně zmínit, a činili to spíš s potěšenímnež udýchaně; například David Vondráček, který získal Trilobita i cenukritiků za dokument Láska v hrobě, či Petr Zelenka. Střet termínů, nikolivovšem zájmů, navíc stvrdil, že názory trilobitích porotců, filmových kri-tiků, a posléze i členů České filmové a televizní akademie při udílenísošek lvů, ve značné míře souzněly. Nejeden laureát má z těchto dnůplnou almaru cen. Při té příležitosti musíme upřímně pochválit FITES nejen za aktuálněrozdané Trilobity a čestná uznání, ale i za opravdu zdařilý berounskýslavnostní program. Kam se na něj – promiňte! – hrabal hlavní večer„lvů“ v Lucerně! Vydařenost toho našeho, trilobitího večera, stvrdil i svižný a invenční, navíc mile bezprostřední dokument, který o Trilo-bitech 2012 natočil Jaroslav Černý a televize odvysílala 17. února. Počátkem března proběhl další Čtvrtletník FITESU, v pořadí již 69. Měldobré a aktuální téma – Místo investigativní publicistiky na televizníchobrazovkách v České republice – avšak poněkud problematičtější obsah.Někteří z těch, kteří diskutovali, často ulpěli na detailech, což se pakmísty zvrtlo i v lehkou hádku. (O průběhu Čtvrtletníku viz článek uvnitřlistu.) Přitom není sporu o tom, že publicistika, která pátrá, objevuje a odha-luje společenské problémy, musí překonávat překážky, o nichž je třebavěcně, adresně a konkrétně mluvit. A také jednat. Což FITES zajisté činí.A činí i další věci. Například se připojil k iniciativě – protestu proti za-hájenému trestnímu stíhání slovenské dokumentaristky Zuzany Piussi(kvůli obsahu jednoho jejího dokumentu), a poté ji ocenil v rámci Tri-lobitů Morální cenou, a vydali jsme stanovisko ke „kauze“ rozhlaso-vého komentátora Adama Drdy... Někdo možná řekne – jeden případ seodehrál na Slovensku, druhý se nás netýká – proč k nim vyjadřujeme?Nicméně je správné, že se čeští tvůrci ve jménu svobody projevu dů-razně zastali slovenské kolegyně, a také že se vyjádřili k případu roz-hlasového komentáře, i když se netýkal filmu ani televize. Televize se zato týká naše poslední poznámka. Letos slaví šedesáté na-rozeniny, a my se k tomuto významnému jubileu budeme vracet po celýrok. I když se o televizi a jejích pořadech vyjadřujeme často i kriticky,ze srdce jí přejeme svěžest, stálý přísun kreativních nápadů, zázračnýstoleček „prostři se“ skvělých pořadů, aby měla pořád z čeho brát. Abyi dnes platilo, co v počátcích televizního vysílání napsal do rodinné kro-niky nadšený divák pan Mlejnek (viz text na str. ...): „Tenkrát se k maji-telům televizních přijímačů scházívaly zástupy občanů – diváků, abyzhlédly tento neuvěřitelný div...“ Vaše redakce

P. S.: Ještě jedna informace, milí čtenáři. Synchron letos vyjde čtyřikrát,jeho čísla budou ovšem obsáhlejší, než jsme byli doposud zvyklí. K to-muto kroku nás vedly finanční důvody. Nadále však budeme informo-vat o činnosti FITESu a přinášet další zajímavé informace, rady, tipy a po-zvánky z filmové či televizní branže.

2 Trilobit Beroun 2012 – ohlédnutí a ceny

6 Čtvrtletník FITESu podevětašedesáté

7 Dopisy, výzvy, odpovědi

15 Konec scenáristů v Čechách?

16 Blahopřání: Jiří Blažek, Věra Jordánová,

Olga Čuříková

18 První klapka na Barrandově

19 Televize slaví šedesátku

20 Servis: rady, podněty, filmová ocenění,

konference, knihy

25 Jak jde obchod s českými filmy

26 Festivaly budoucí i proběhlé

27 Slovenská mozaika

28 Televizní kanál London Live

31 Loučíme se

35 … a jedna hezká fotka nakonec

Autoři fotografií: Líba Taylor, Libuše Štědrá, Jaroslav Černý,Tomáš Pilát, archiv J. Blažka, rodina Burgetova, archiv ČT,archiv Barrandov Studio, Camera obscura, archiv K. Čás-lavského, archiv M. Sígla, archiv V. Filipa, Irena Jandová,Bratři v triku, archiv I. Rybáka, Karel Cudlín, In Film Praha,Ivan Svoboda, ARAS, Pavel Paluska, archiv Františka Skřípka

Obsah

SYNCHRON, časopis Českého filmového a televizního svazu FITES, Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2, www.fites.czkontakty: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]

číslo účtu: Komerční banka Praha-východ – 26831021/0100řídí redakční rada: Jarmila Cysařová, Zdena Čermáková, Daniel Růžička, Jana Tomsová

redakce: Agáta Pilátovákontakt: [email protected], [email protected]

sazba a grafická úprava: Nataša Allramová, tisk: Agentura Jiří Brůna JB, [email protected]ází 4x ročně za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. Evidence MK ČR č. E 13763. ISSN 1213-9181

Inzerci zajišťuje Zdena Čermáková, [email protected], tel.: 724 216 657Expedice DUPRESS Podolská 110, 147 00 Praha 4, tel. 241 433 396, 721 407 486

Toto číslo bylo dáno do tisku 21. března 2013.Předplatné: 600 Kč (včetně poštovného) je pro členy Fitesu zahrnuto v členském příspěvku.

e d i t o r i a l

Výkonný výbor FITESu zve na

Valnou hromaduČeského filmového a televizního svazu FITES,

která se koná

v pondělí 15. 4. 2013 od 17 hodin

na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění

Smetanovo nábřeží 1012/2, 110 00 Praha 1,

1. patro, učebna U1

program: změna stanov, změna sídla, činnost a fungování,

co členové od FITESu očekávají

mí-ti

-

ž-

-

o

-á-

SY 1-2013 zlom.qxd:Sestava 1 21.3.2013 15:02 Stránka 1

Synchron 1/2013

z e ž i v o t a F I T E S u

�2

Trilobit Beroun 2012

Přípravy slavnostního večera

Scenáristka Olga Sommerová a režisér Ivan Biel

Autor dokumentu Jaroslav Černý a členka v. v. FITESu Jana Tomsová

Trilobit je značka. Je to tradice i prestiž. Výroční ceny Českého filmového a televi-zního svazu (FITES) byly poprvé uděleny v 60. letech minulého století. V období tak-zvané normalizace po sovětské okupaciČeskoslovenska si daly nucenou pauzu, poListopadu 1989 se vrátily na scénu. Vždyckypřitom patřily k oceněním, kterými se tvůrciprávem chlubili (a zůstalo to tak dodnes). Jdeo ceny udělované odborníky v oboru a majítak značnou váhu. Navíc jsou (a vždyckybyly) hezké, FITES od začátku dbal i na je-jich výtvarnou podobu. V současnosti vzni-kají ve sklárnách Rückl Crystal v Nižboru. Ceny Trilobit jsou jednou z vlajkových lodíFITESu. Už několik let je jejich partneremměsto Beroun. Není to náhoda – leží totižv oblasti, kde je možné nějakého toho trilo-bita dodnes najít. Partnerství Berouna je proFITES zásadní záležitostí, spolupráce pro-bíhá bezproblémově a ke spokojenosti oboustran. A berounské kino Mír je důstojnýmstánkem slavnostních večerů s předávánímTrilobitů. Letos hodnotila porota zhruba sedmdesátpřihlášených pořadů, s některými nomina-cemi přišli členové poroty sami. O každémsnímku či díle (ocenění v rámci Trilobita je

možno získat například i za odbornou práciči morální postoje) se živě diskutovalo, hod-notilo se ze všech možných hledisek. Jak užto bývá, ne na všem se porotci shodli, alevýsledek je reprezentativním ukazatelem je-jich názorů. Jistě, každá porota hodnotí vždysubjektivně, ale už zmíněný fakt, že v té „tri-lobití“ zasedají muži a ženy „od fochu“, do-dávají jejím výsledkům hodnověrnost. Konkrétně: jejími členy letos byli Věra Krin-cvajová, Jan Svačina, Jan Bernard, JaroslavČerný, Jan Foll, Vladimír Just a Tomáš Pilát,zastoupena byla tedy řada filmových profesíod režie přes kameru, filmovou historii a vědu, dramaturgii, produkci a pedagogikuaž po novinařinu. Ocenění tvůrci také ves-měs s povděkem kvitovali odborný aspektcen. Slavnostní večer, během kterého byly cenyuděleny, se vydařil. Zasloužili se o to origi-nální a vtipem hýřící kapela Jelení loje, mo-derátor Tomáš Hanák i ocenění tvůrci, je-jichž vystoupení stála za to. Za všechnyjmenujme dva: pan režisér Jiří Krejčík pu-blikum ve zcela zaplněném kině bavil svými(v jádru neveselými) historkami především o svých vztazích s Českou televizí v posled-ních letech, paní režisérka Drahomíra Viha-

nová promluvila o tom, jak se dívá na svépůsobení v oblasti filmu. Mimochodem –byl to do značné míry její večer; MiroslavJanek získal čestné uznání za dokument vě-novaný právě jí, sama Vihanová pak pře-vzala Cenu Vladislava Vančury za „estetickyi eticky konzistentní celoživotní dílo“ – toťcitát z diplomu. Kompletní protokol porotynásleduje hned za tímto ohlédnutím. Filmařů ovšem bylo ten večer v Berouněmnohem víc. Přijeli jednak ti ocenění, jed-nak ti, které to prostě „jenom“ zajímalo. A nechyběli samozřejmě ani někteří političtíči společenští činovníci. Velký zájem o Tri-lobity svědčí o jejich prestiži. A svědčí o ní také to, že Česká televize letosdala větší plochu dokumentu, který se Trilo-bitům věnuje. Po několika letech to byla třič-tvrtěhodinka. Nutno dodat, že režisér Jaro-slav Černý ji využil dokonale, snímek, kterýnatočil, informuje, ohlíží se do historie, při-náší názory vzácných osobností – a přitommá spád a švih. Shrnuto: Trilobit Beroun 2012 se vydařil.FITES přitom už teď pilně pracuje na ročníkudalším. top



�3

1/ ČESTNÁ UZNÁNÍ Český filmový a televizní svaz a město Beroun udělují ČESTNÉ UZNÁNÍMichaele Pavlátové za originální a vtipnéztvárnění tématu z projektu Sexperiencesv autorské animované grotesce Tramvaj.Jiřímu Krejčíkovi za autentické osobní svě-dectví o srpnu 1968 z více než čtyřicetile-tého odstupu v dokumentu Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka.Miroslavu Jankovi za otevřenou zpověď re-žisérky Drahomíry Vihanové v dokumentuUmanutá, realizovaném v duchu její tvorby.Sašovi Dlouhému a Romanu Vávrovi za ne-všední filmovou reflexi jednoho z centernaší nonkonformní výtvarné scény v doku-mentu Trafačka – chrám svobody.Karlu Šípovi za nadstandardní standard kultivované televizní zábavy v jeho Všechno-párty.

2/ ZVLÁŠTNÍ CENA POROTYČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělují ZVLÁŠTNÍ CENU POROTY Štěpánovi Hulíkovi za knihu Kinematografiezapomnění, která je zevrubnou inventuroučeské kinematografie v časech, kdy zlatáléta šedesátá končila pádem do normalizač-ního bahna.

3/ MIMOŘÁDNÁ CENA POROTYČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělujíMORÁLNÍ CENU FITESUZuzaně Piussi za tvůrčí i občanskou odvahu,kterou projevuje ve svých dokumentech.

4/ CENA TRILOBIT BEROUNČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělují CENU TRILOBIT BEROUN 2012Petru Zelenkovi a Karlu Rodenovi za tvůrčítým seriálu Terapie, v němž mimořádně in-venční přístup všech zúčastněných promě-

nil převzatý formát ve svébytné dramatickédílo. Aleši Kisilovi za dokumentární trilogii Vos-kovec a Werich, paralelní osudy, která je ob-jevnou a vizuálně osobitou reflexí životů i tvorby Jiřího Voskovce a Jana Wericha, je-jichž osudy hořce poznamenala druhá po-lovina dvacátého století.Davidu Vondráčkovi a Krasimiře Velitchkovéza realizační odvahu i způsob zpracovánísyrového a zároveň poetického dokumentuLáska v hrobě.Olze Sommerové za eticky i emotivně pů-sobivý dokumentární portrét s hlubokýmspolečenským přesahem Věra 68.Davidu Ondříčkovi, Ivanu Trojanovi a Ada-mu Sikorovi za stylově čisté a realizačně suverénní ztvárnění filmu Ve stínu.

5/ CENA JOSEFA ŠKVORECKÉHOČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělujíCENU JOSEFA ŠKVORECKÉHO za adaptaci literárního díla

Synchron 1/2013

Rozhodnutí poroty TRILOBIT Beroun 2012

Z jednání poroty: Jan Svačina, Jan Bernard, Věra Krincvajová, Jan Foll

Člen poroty Jaroslav Černý natáčel o letošních Trilobitech dokumentární film

Vladimír Just a Jan Svačina Jan Foll a Vladimír Just se tentokrát shodli


Synchron 1/2013


�4

Jiřímu Stránskému a Hynkovi Bočanovi začtyři řady seriálu Zdivočelá země, drama-tické fresky, která oživuje historickou paměťod konce druhé světové války po pád ko-munistické totality.

6/ CENA VÁCLAVA HAVLAČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělují CENU VÁCLAVA HAVLA za přínos díla občanské společnostivedoucímu projektu Čestmíru Fraňkovi, sce-náristům a moderátorům Vladimíru Kuče-

rovi a Marii Šedivé-Koldinské za cyklus His-torie.cs, který v řadě fundovaných diskusíodborníků systematicky provokuje a prohlu-buje kritickou reflexi našich dějin.

7/ CENA VLADISLAVA VANČURYČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělují CENU VLADISLAVA VANČURYDrahomíře Vihanovéza esteticky i etickykonzistentní celoži-votní dílo.

8/ ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENAČeský filmový a televizní svaz a Město Beroun udělujíZcela zvláštní cenu Zlatý citronVáclavu Klausovi za nepřehlédnutelnou ne-podporu české kinematografie.

Drahomíra Vihanová přebírá Cenu Vladislava Vančury z rukou majitele nižborských

skláren Jiřího Rückla Ceny ze skláren v Nižboru jsou uměleckým dílem

O dětské odpoledne s Milošem Zvěřinou z ČT je vždy obrovský zájem

… předávala (tedy – předala by, kdyby si pro ni „laureát“ přišel) předsedkyně

FITESu Olga Sommerová

Spisovatel Jiří Stránský v „péči“ novinářů…

… a při přebírání Ceny Josefa Škvoreckého za Zdivočelou zemi (vlevo syn Ivana Tro-

jana Josef)



�5Synchron 1/2013

Zlatý citron – zcela zvláštní cenu FITESu…

Jiří Krejčík se postaral o rozruch v sále… … a kočírovat ho měl i moderátor večera Tomáš Hanák

Soubor Jelení loje se postaral o skvělou zábavu

Aleš Kisil získal Trilobita za dokumentární sérii věnovanou poválečným setkáváním

dvojice V + W

Za kultivovanou zábavu byl oceněn Karel Šíp

Cenu Václava Havla si odnesli i tvůrci cyklu historie.cs – na fotografii Vladimír Kučera

a Čestmír Franěk

Morální cenu dokumentaristce Zuzaně Piussi předával Jan Bernard


Synchron 1/2013


�6

Promarněná příležitost otevřít závažnétémaExistuje v tuzemských televizích opravdu investigativní žurnalistika? A pokud ano,v jakém je stavu? Na tyto otázky chtěl najítodpovědi poslední, v pořadí už 69. Čtvrtlet-ník pořádaný Českým filmovým a televiznímsvazem. Bohužel, místo odpovědí přineslapodvečerní debata nakonec vzájemné na-padání a chaos.Na jádro problému Čtvrtletník nenarazilJen těžko se popisuje nezaujatým pohledemakce, na které jste zainteresováni. Byl jsemu přípravy Čtvrtletníku, tušil jsem, kdo budemezi pozvanými hosty, věděl jsem, jaká by

měla být probíraná témata. Přesto se poku-sím podívat na 69. Čtvrtletník očima nezau-jatého pozorovatele. Nutno ovšem hned nazačátku přiznat, že to není pohled veselý,není to pohled pozitivní. Pokud bych hledaldvě slova, která by březnový Čtvrtletník cha-rakterizovala, potom by to byla slova „zma-tek“ a „neznalost“.Takto kritické hodnocení volím primárněz jednoho, velmi subjektivního důvodu. Stavinvestigativní žurnalistiky na televizních ob-razovkách považuji dlouhodobě za velmišpatný a debata na toto téma byla příleži-tostí, jak na dlouholeté problémy televizníinvestigativy poukázat. Bohužel místo tohopřinesla diskuse jen mlácení prázdné slámy,osobní výpady a poukázala na jediné. Natragickou nepoučenost některých účastníkůo rozdělení kompetencí v České televizi.

Zastavme se ale nejprve u kořene problému,tedy u stavu investigativní žurnalistiky načeských obrazovkách.

Počátky problémů přinesl konec devadesá-tých letInvestigativní žurnalistika je od dob opo-ziční smlouvy v tuzemských televizních sta-nicích na pozvolném sestupu. Ne že by ne-existovaly pořady, které lze do kategorieinvestigativních zařadit, ale jejich bezzubostvůči tématům, zvlášť tématům spojenýms vysokou politikou, postupem času pováž-livě klesla a nadále klesá. Ještě relativně vy-soko se drží Reportéři ČT, kteří tematicky do-sahují občas až na úroveň ministerskýchprůšvihů. Zbytek pořadů ovšem se dlouho-době věnuje především sociálním fenomé-nům, případně vytvářejí sbírku kuriozit a pří-spěvků do kategorie obrany spotřebitelů.

Lze tento stav označit za alarmující? Ano,nepochybně by nám v hlavě mělo začít bli-kat oranžové světlo, houkat alarm a přede-vším měli bychom začít pátrat po příčináchtohoto stavu. Měli bychom diskutovat o vli-vu, který měla opoziční smlouva a zdalekane jen ona, na stav žurnalistiky v České republice. O tom všem mohl být právě 69. Čtvrtletník, jenže o tom všem bohuželnakonec nebyl ani vzdáleně. Debatě totižvévodilo jiné téma a to sice zrušení ekolo-gicky laděného investigativního pořaduNedej se! a jeho mladšího sourozence Při-dej se!.Na akcentaci zmizení ekologické investiga-tivy z obrazovek veřejnoprávní televize by

vlastně nebylo nic špatného, i když jdepouze o část daleko většího problému,jenže to by muselo být složení hostůČtvrtletníků jiné, než bylo. K tomuto tématuneměla většina panelistů co říct a ti kteříměli, nemohli poskytnout odpovědi, nebodokonce řešení. Z potenciálně zajímavé dis-kuse se tak nakonec stala hádka, v níž bylačásti diskutérů nezasvěcená, část zoufalá a část nevěděla, kde se na této debatěvlastně vzali a proč byli pozváni, když ne-mají k problematice co říct. Panelisté nechápou, diváci se diví Největším neštěstím v panelové diskusi je,když uprostřed zjistíte, že část panelistůnemá k problému co říci. Podobná situaceje nejen hloupá, ale jak pro panelisty, takpro návštěvníky neuvěřitelně trapná. Je to,jak kdybyste šli do ZOO a v části výběhůbyla, místo zvířat, výstava současného

umění. Přesně k této situaci došlo na 69. Čtvrtletníku. Zatím co panelisté MilanŠmíd, Oldřich Kužílek a zástupkyně om-budsmana Jitka Seitlová evidentně počítalis obecnou debatou na téma stav investiga-tivní žurnalistiky, tak kreativní producentČeské televize Petr Kubica čekal debatu natéma budoucnosti formátu ekologicko-in-vestigativní žurnalistiky a poslední z pane-listů Vladimír Just, plus část diváků, očeká-vali debatu na téma zrušeného pořaduNedej se! Přidej se!. Při zpětném pohledutedy není žádným překvapením, že místokonstruktivní debaty zákonitě nastal chaos.Pro obecnou debatu na téma stav investiga-

69. Čtvrtletník FITESu

Moderátor debaty Martin Vadas, Oldřich Kužílek, Petr

Kubica

Auditorium

Člen v. v. FITESu Ivan Biel

Martin Bursík

Kreativní producent ČT Petr Kubica

Olga Sommerová si s Kateřinou Jacques rozuměly



�7

tivní žurnalistiky nebyla v obecenstvu ná-lada a na rozřešení tématu kam a proč zmi-zel pořad Nedej se! nebyli v panelu ti správ-ní hosté. Z vedení České televize, respektive

s pracovníků zodpovědných za program senikdo nedostavil a Petr Kubica, jako krea-tivní producent, jen sotva mohl mluvit o programových plánech a záměrech ČT, o kterých jako pracovník výroby a nikoliprogramu nerozhoduje ani vzdáleně. Kdybytento prostý fakt pochopili diváci, potomještě mohla mít celá debata smysl, jenže vět-šina návštěvníků diskuse neměla ani ponětío tom, jak fungují kompetence ve veřejno-

právní televizi, a tak útočili na nesprávnouosobu v nesprávném čase.Pomyslnou korunu smyslu debaty nasadilnakonec i jeden z tvůrců pořadu Nedej se!Jiří Gasiorovič, který se vyjádřil v tomsmyslu, že má z diskuse velmi špatný pocita že by si tvůrci měli vyříkat veškeré prob-lémy a neshody interně v rámci televize.Promarněná příležitostK čemu tedy byla debata o televizní investi-gativní žurnalistice, která vlastně na sou-časné problémy české televizní investiga-tivní žurnalistiky nenarazila? K čemu byladebata, která se snažila zmínit problém zmi-zelého ekologicko-investigativního pořadu

Nedej se!, ovšem samotní tvůrci tohoto po-řadu se k takovému veřejnému praní prádlapostavili odmítavě? Logický závěr říká, ževlastně celkem k ničemu.Možná jsme díky této debatě o něco zhoršilivztah mezi tvůrci pořadu Nedej se! a krea-tivním producentem, možná jsme dali ně-kolika lidem pocit, že jako FITES příliš ne-rozumíme tématům, na která pořádáme

debaty. Možná jsme i přišli o několik zají-mavých odborníků, protože jen slušnost za-bránila Jitce Seitlové, nebo Oldřichu Kužíl-kovi odejít uprostřed debaty, ke které nemělico říct a která místy připomínala hospod-skou hádku.69. Čtvrtletník se stal promarněnou příleži-tostí zahájit debatu o příčinách současnéhostavu investigativní žurnalistiky na českýchobrazovkách. Debaty o strachu novinářůz témat, která se dotýkají vysoké politickéhry, debaty o mnohaletém propojení poli-tiky a vedoucích pracovníků televizních stanic. O nepsaných dohodách, jejichž ex-plicitním příkladem byla na konci devade-sátých let dohoda mezi Václavem Kalusem a Vladimírem Železným o vzájemném ne-útočení. O pravidlech, která ve vztahu tele-vize – politik nastavila opoziční smlouva, akterá v některých aspektech přetrvávají do-dnes. Jakub Bouček

Ze zmíněné debaty přinášíme několik foto-grafií naší dvorní fotografky Líby Taylor.

Synchron 1/2013

Vladimír Just

Delegace z ARASu – Miloslav Kučera

Vášnivě debatující publikum

Oldřich Kužílek

Dopis FITESu a ARASu ministryni kultury Aleně Hanákovék problému spravování filmových archivů z let 1965 – 1991

V Praze 25. 2. 2013

Stanovisko profesních filmařských organizací FITES a ARAS ke spravování filmových archivů z let 1965 – 1991

Český filmový a televizní svaz (FITES) společně s Asociací režisérů a scenáristů (ARAS) podporuje v otázce správy a správce filmů z ob-dobí 1965-1991 (k nimž práva vlastní Státní fond kinematografie SFK) stanovisko, aby touto správou byl pověřen Národní filmový archiv(NFA). Vycházíme z právní analýzy, kterou zadala Asociace producentů v audiovizi (APA) v Ústavu státu a práva. Z tohoto právního po-sudku jasně plyne, že SFK nejen může, ale měl by pověřit správou oněch filmů NFA. Správou rozumíme svěření filmů do potřebné odborné péče a zároveň zcelení zcela nesmyslně rozděleného filmového fondu, vytvoře-ného v dobách státního monopolu. Tato instituce, zřízená k tomu účelu, v současné době prochází zásadní progresivní reformou, kterázaručuje, že její letité odborné zkušenosti i zkušenosti s obchodní činností, jsou zárukou dobré správy kompletního archivu. FITES a ARAS současně vnímají tento krok i jako kulturní otázku: jak správně nakládat s národním kulturním dědictvím, které má v tomtopřípadě i nezanedbatelný potenciál ekonomický.

Ljuba Václavová Olga Sommerovápředsedkyně ARAS předsedkyně FITES

Na vědomí: předsedové politických stran, Státní fond české kinematografie, média (ČTK)


Synchron 1/2013


�8

Vážená paní ministryně,

jsme potěšeni, že byl prosazen nový Zákon o audiovizi, jenž obsahuje i funkci ředitele Státního fondu kinematografie. Víme, že v nej-bližší budoucnosti určíte osobnost, která bude tento fond řídit.Filmový a televizní svaz zastupuje filmařské profesionály, kterým záleží na odborném fungování Fondu kinematografie.Dovolte mi, abych jménem Filmového a televizního svazu vyjádřila náš návrh ke jmenování osobnosti, která bude Státní fond kinema-tografie řídit. Pro nás je touto osobností s morálním a profesním kreditem, prověřeným po desetiletí, pan Ivo Mathé, současný rektor Aka-demie múzických umění. Pan Ivo Mathé má naši důvěru, kterou ve své dosavadní profesní a veřejné činnosti nikdy nezklamal. Věříme, že k názoru Filmového a televizního svazu přihlédnete ve výběru osobnosti, která bude důležitá pro nadějnou budoucnost českéfilmové tvorby.

S přátelským pozdravem doc. MgA. Olga Sommerová, předsedkyně FITESu

Prof. Ing. Václav Klaus, CScprezident republikyprostřednictvímKancelář prezidenta republikyPražský hrad119 08 Praha 1Věc: Žádost o sdělení informací ve smyslu zák. č. 106/1999Sb. v platném znění

Vážení,v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. v platném znění, Vás žádám o odpovědi na následující otázky:– Kdo vydal pokyn k vypracování textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonůpod číslem 1/2013Sb.?– Kdo se, a to jmenovitě, podílel na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené vesbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?– Kdo schválil text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?– Jakým způsobem byl schválen text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů podčíslem 1/2013Sb.?– Kterým osobám byl sdělen úmysl o vydání rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zá-konů pod číslem 1/2013Sb. před 1. 1. 2013?– Podílel se ministr spravedlnosti na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené vesbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?– Podílel se nejvyšší státní zástupce na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené vesbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?– Podílel se některý s představitelů soudní moci (soudce) na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb., pokud ano, tak kdo?– Nechal si prezident republiky zpracovat studii o dopadu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášenéve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb., a to zejména s ohledem na počet propuštěných vězňů a počet zastavených trestních stíhání?Pokud ano, kým?Odpovědi na výše uvedené otázky zašlete prosím elektronicky na adresu: [email protected] pozdravemdoc. MgA Olga Sommerová, předsedkyně FITES

Paní ministryni jsme navrhli i kandidáta na post ředitele Státního fondu české kinematografie

K našim doporučením se svými samostatnými dopisy připojily například i PEN klub a Asociaceproducentů v audiovizi

Ptali jsme se i na amnestii prezidenta republiky – a to přímo v jeho hradní kanceláři



�9Synchron 1/2013

Odpověď Kanceláře prezidenta republiky


Synchron 1/2013


�10



�11Synchron 1/2013

V Praze dne 29. ledna 2013Věc: Žádost o sdělení informací ve smyslu zák. č. 106/1999Sb. v platném zněníVážení,tímto Vás žádám o poskytnutí informací v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. v platném znění, Vás žádám o odpovědi na následujícíotázky.– Kdy byl přesně vládě České Republiky, či některému z jejích členů, oznámen úmysl vydat rozhodnutí prezidenta republiky o amnes-tii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?– Byl text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb. projed-nán a schválen vládou České Republiky před jeho vyhlášením?– Podílel se některý z členů vlády české Republiky na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013,vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?- Jestliže se některý, či někteří, z členů vlády České Republiky podílel, či podíleli, na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb, který, či kteří, to jmenovitě byl, či byli?– Nechala si vláda České Republiky zpracovat studii o dopadu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vy-hlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb., a to zejména s ohledem na počet propuštěných vězňů a počet zastavených trestníchstíhání? Pokud ano, kým?Odpovědi na výše uvedené otázky zašlete prosím elektronicky na adresu: [email protected] pozdravemdoc. MgA Olga Sommerová, předsedkyně FITES

Ve stejné věci jsme psali i Úřadu vlády ČR

Vážená paní předsedkyně,Úřadu vlády České republiky bylo doručeno Vaše elektronické podání, ve kterém v zastoupení Filmového a televizního svazu se sídlemPraha 2, Pod nuselskými schody 3, žádáte, s odvoláním nazákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o odpovědi natyto otázky:“Kdy byl přesně vládě České Republiky, či některému z jejích členů, oznámen úmysl vydat rozhodnutí prezidenta republiky o amnestiize dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem1/2013Sb.?Byl text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb. projednána schválen vládou České Republiky před jeho vyhlášením?Podílel se některý z členů vlády české Republiky na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?Jestliže se některý, či někteří, z členů vlády České Republiky podílel, či podíleli, na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonůpod číslem 1/2013Sb, který, či kteří, to jmenovitě byl, či byli?Nechala si vláda České Republiky zpracovat studii o dopadu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlá-šené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb., a to zejména s ohledem na počet propuštěných vězňů a počet zastavených trestních stí-hání? Pokud ano, kým?”K Vašim dotazům sděluji následující.Otázka:„Kdy byl přesně vládě České Republiky, či některému z jejích členů, oznámen úmysl vydat rozhodnutí prezidenta republiky o amnestiize dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?”Odpověď:Postavení Úřadu vlády České republiky je upraveno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státnísprávy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jemu je svěřeno plnění úkolů souvisejících s odborným, organizačním a technic-kým zabezpečením činnosti vlády a jejích orgánů. Z uvedeného je zřejmé, že Vámi požadované informace se nevztahují k působnostiÚřadu vlády České republiky. Úřad vlády České republiky nemonitoruje obsah schůzek předsedy vlády ani jiných členů vlády s prezi-dentem republiky, a to ani zpětně. Takováto činnost nesouvisí s odborným, organizačním a technickým zajištěním činnosti vlády. Z to-hoto důvodu tutočást Vaší žádosti s odvoláním na ust. § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodnémpřístupu k informacím, odkládám.Otázka:„Byl text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb. projed-nán a schválen vládou České Republiky před jeho vyhlášením?“Odpověď:Text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii nebyl před vyhlášením amnestie vládou projednán. Jak jistě víte z veřejných sdělova-cích prostředků, vláda se danou problematikou zabývala na svém zasedání dne 9. ledna 2013.Otázka:„Podílel se některý z členů vlády české Republiky na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013,

Odpověď Úřadu vlády ČR


Synchron 1/2013


�12

vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?”Odpověď:Žádný z členů vlády se na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna2013 nepodílel.Otázka:„Jestliže se některý, či někteří, z členů vlády České Republiky podílel, či podíleli, na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb, který, či kteří, to jmenovitě byl, či byli?”Odpověď:S ohledem na odpověď na předchozí dotaz je tato otázka bezpředmětná.Otázka:„Nechala si vláda České Republiky zpracovat studii o dopadu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlá-šené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb., a to zejména sohledem na počet propuštěných vězňů a počet zastavených trestních stíhání?Pokud ano, kým?”Odpověď:Vláda nezadala žádnému z ministrů zpracovat studii o dopadu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, nic-méně jak jsem již zmínil shora, na svém zasedání dne 9. ledna 2013projednala materiál “Zpráva o dosavadním průběhu prováděníamnestie udělené prezidentem republiky dne 1.1.2013” a přijala k němu usnesení č. 28, kterým schválila zprávu ministraspravedlnosti o dosavadním provádění amnestie udělené prezidentem republiky dne 1. ledna 2013 a vzala na vědomí zprávu nejvyššíhostátního zástupce o postupu státního zastupitelství při individuálním zastavování trestních řízení, zvláště se zřetelem na práva poškoze-ných.S pozdravem Mgr. Michal Schuster, v.r., ředitel Odboru tiskového a styku s veřejností

Věc: Žádost o sdělení informací ve smyslu zák. č. 106/1999Sb. v platném zněníVážení,tímto Vás žádám o poskytnutí informací v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. v platném znění, Vás žádám o odpovědi na následujícíotázky.– Věděl ministr spravedlnosti, JUDr. Pavel Blažek, PhD., o úmyslu prezidenta republiky, prof. Ing. Václava Klause, CSc., vydat rozhod-nutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb. před 31. 12. 2012?– Kdy se minstr spravedlnosti, JUDr. Pavel Blažek, PhD., dozvěděl o úmyslu vydat rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne1. ledna 2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.?– Podílel se ministr spravedlnosti, JUDr. Pavel Blažek, PhD., na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.? Pokud ano, na které jeho části?– Podílel se některý z pracovníků ministerstva spravedlnosti na přípravě textu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb.? Pokud ano, tak který?– Konzultoval ministr spravedlnosti, JUDr. Pavel Blažek, Phd., s někým text rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna2013, vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb. před jeho vyhlášením? Pokud ano, tak s kým?– Nechalo si ministerstvo spravedlnosti zpracovat studii o dopadu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013,vyhlášené ve sbírce zákonů pod číslem 1/2013Sb., a to zejména s ohledem na počet propuštěných vězňů a počet zastavených trestníchstíhání? Pokud ano, kým?Odpovědi na výše uvedené otázky zašlete prosím elektronicky na adresu: [email protected] pozdravemdoc. MgA Olga Sommerovápředsedkyně FITES

Do třetice o amnestii, tentokrát komunikujeme s Ministerstvem spravedlnosti

Vážená paní docentko,k Vaší žádosti ze dne 29. 1. 2013 uvádíme následující. Na všechny otázky týkající se amnestie presidenta republiky ze dne 1. 1. 2013,která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 1/2013, odpověděli premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek dne 17. 1. 2013během svých vystoupení na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která byla svolána právě kvůli amnestii presidentarepubliky. Stenografický záznam těchto vystoupení naleznete v příloze.S pozdravemMgr. Jaroslav Rozsypal, vedoucí oddělení styku s veřejností(agenda svobodného přístupu k informacím), odbor tiskový, Ministerstvo spravedlnosti ČR

Odpověď Ministerstva spravedlnosti

Poznámka redakce – u všech odpovědí, kde se na to odkazuje, byla přiložena vystoupení jednotlivých ústavních činitelů v parlamentu.




Pane prezidente,obracíme se na Vás s žádostí, abyste se ve svém úřadu nadále zdržel zjevných i zastřených útoků na svého předchůdce Václava Havla.Havel byl dlouholetým členem PEN klubu a také jeho čestným předsedou, byl to člověk hájící pravdu, svobodu a morálku. K sepsání tohoto dopisu nás vede Váš razantní odklon od tónu, jímž jste Václavu Havlovi vyjadřoval úctu a vděk brzy poté, co nás opus-til. Není nám totiž lhostejné jako občanům tohoto státu, když Havlův nástupce v prezidentském úřadě nečinně přihlíží špinění jeho pa-mátky, nebo si dokonce sám přisadí. Je jistě právem intelektuála polemizovat s myšlenkami, s nimiž nesouhlasí, mělo by se tak ale dít s úctou a noblesou. V civilizovanýchzemích je tato praxe zvykem, který brání destabilizaci společnosti a morálnímu rozkladu. Věříme, že zvážíte naše slova.Dopis podepsalo vedení Českého centra Mezinárodního PEN klubu, množství členů a řada nečlenů, namnoze významných osobnostíčeského kulturního, společenského i politického života

Prezidentu republiky, i když v jiné záležitosti, psalo i České centrum Mezinárodního Pen klubu:

Věc: Nesouhlas Českého filmového a televizního svazu FITES s postupem Rady Českého rozhlasu a stížnost na generálního ředitele Pe-tera Duhana podle zákona o Českém rozhlasu.

Vážená Rado Českého rozhlasu,

Filmový a televizní svaz FITES vyjadřuje tímto vážné znepokojení a nesouhlas s postupem managementu Českého rozhlasu a se závěryRady Českého rozhlasu ze dne 30. 1. 2013, ve věci stížnosti posluchače Štěpána Kotrby na komentář Adama Drdy vysílaný v pondělí14.1.2013 na stanici Radio Česko, o kterých jsme se dočetli v zápisu z Vašeho jednání, zvukového záznamu a z mnoha médií, která vy-jadřují podiv a pobouření, které sdílíme. Zejména odmítáme postup obsažený ve „Vyjádření Mgr. Tomáše Pancíře, ředitele Centra zpravodajství ČRo ke stížnosti p. Štěpána Ko-trby týkající se lednového předvolebního vysílání“, kterému Rada ČRo přitakala, aniž by ve věci vedla vlastní nezávislé šetření a serióznírozpravu(sic!) – např. za přítomnosti autora komentáře, či dalších odborníků apod. To je, co vyplývá ze zvukového záznamu veřejnéhozasedání ze dne 31. 1. 2013. Rada, jak se zdá, se vůbec nezabývala otázkou, nakolik tzv. vnitřní pravidla pro předvolební vysílání, o které se účelově opírá likvidačníverdikt managementu rozhlasu, jsou v souladu se zákony a Ústavou České republiky, případně, zda nejsou stěžovatelem a managemen-tem zneužívány v rozporu s posláním média veřejné služby. Rada ani management Českého rozhlasu nevzaly v úvahu povinnosti vysílatele veřejné služby podle zákona 484/1991 Sb. za situace,kdy v první kampani přímých prezidentských voleb byla veřejnost vystavena zcela jednostranné masáži jednotlivých kandidátů, ve kte-rých zaznívalo množství neověřených a dokonce i zcela vylhaných tvrzení, které byly zpravodajskými stanicemi (včetně Českého roz-hlasu) zcela pasivně papouškovány, aniž byl občan chráněn – např. vysílateli veřejné služby – uvedením těchto na pravou míru, pole-mikou, vyvrácením zjevných lží, jejich důkladnějším komentováním apod… Za dané situace si občan jen velmi obtížně mohl vytvářetsvobodné názory, jak zákon Českému rozhlasu ukládá. Proto komentář Adama Drdy byl a zůstává veřejnou službou. Rada nevzala v úvahu, že notorický stěžovatel a neúspěšný radní Kotrba, který v minulosti zneužil svého postavení a snížil tím i vážnostRady ČRo, které byl členem, „publicista“ s minulostí ve zločinné KSČ… Tento „posluchač“ zcela účelově vytrhává jednotlivé výroky ko-mentátora Adama Drdy z celku, a manipuluje s paragrafy zákona, jakoby vyvážený musel být každý pořad, každý příspěvek, každá větaa snad i každé slovo. Zákonodárce naopak správně spojil vždy požadavek na vyváženost s celkem programu, s celkem vysílání apod. Požadavek na vyváže-nost jednotlivého komentáře je zjevný nonsens! Máme za to, že právě komentáře v Českém rozhlase (a zejména na stanici Rádio Česko),jako žánr reflektující a souvislosti hledající na základě poučeného uvážení osobitého autora, tak jako i komentář Adama Drdy, napomáhajíposluchačům ve svobodném utváření si názorů. Právě ve smyslu dikce zákona o vysílání i zákona o Českém rozhlasu. Bez těchto elementárních procesních náležitostí Rada přijala zcela vadné usnesení, když akceptovala normalizační závěry managementuČRo, který má rada kontrolovat jménem veřejnosti a nikoliv mu jen nekriticky poklonkovat. Máme za to, že ředitelé rozhlasu Peter Duhan a Tomáš Pancíř se dopustili protiústavní cenzury, když odstranili již odvysílané texty a zvu-kové záznamy Drdova komentáře z webu Českého rozhlasu. Jakoby snad veřejnoprávní cenzura byla méně škodlivá, než cenzura státní?Pořád je to cenzura, která v rozporu se zákonem omezuje spektrum relevantních myšlenek ve společnosti. Nesouhlasíme s nespravedlivými a likvidačními zásahy vůči komentátorovi Adamovi Drdovi, jakož i vůči editorovi Rádia Česko a šéfre-daktorovi Václavu Sochorovi. Postupy, které Rada schválila, mají znaky neblahého normalizačního období z let 1969-1989, který zákondodnes nazývá zločinným režimem. Výsledkem je šíření strachu a autocenzury v Českém rozhlasu, které nemají s veřejnou službou nicspolečného.Žádáme důrazně o nové a seriózní projednání celého případu, omluvu všem nezákonně postiženým a se zjednáním nápravy jsme při-praveni Vám být nápomocní.S pozdravem doc. MgA. Olga Sommerová, předsedkyně FITESu

Na vědomí: Mgr. art. Peteru Duhanovi, generálnímu řediteli Českého rozhlasu, Mgr. Tomáši Pancířovi, řediteli zpravodajského centraČeského rozhlasu, Miroslavě Němcové, předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR, Poslanecké sněmovně, Veřejnosti

FITES píše Radě Českého rozhlasu ohledně „kauzy“ komentátora Adama Drdy


Synchron 1/2013


�14

Tiskové prohlášení Českého rozhlasu ke glose Adama Drdy04/02/2013

S ohledem na informace, které se v posledních dnech objevily v médiích k situaci kolem glosy Adama Drdy, odvysílané Českým rozhlasem, vy-

dává Český rozhlas toto prohlášení.

Stanice Českého rozhlasu Rádio Česko odvysílala dne 14. 1. 2013 glosu autora Adama Drdy, jejíž přepis uveřejnila též na svých webových strán-

kách. Vedení stanice následně vyhodnotilo tento příspěvek jako neodpovídající pravidlům předvolebního vysílání Českého rozhlasu, a proto byl

text glosy z webových stránek stažen. Vedení Českého rozhlasu dále sankcionovalo editora vysílání a šéfredaktora Rádia Česko za porušení pra-

videl předvolebního vysílání.

Problém citované glosy nespočívá v tom, že v ní její autor prezentuje svůj názor a pohled na politickou scénu a českou společnost. Problematickáje zásadně forma, jakou autor svůj názor prezentuje. Autorův příspěvek je aktivistický a urážlivý směrem k velké části obyvatel České republiky. Podle

přesvědčení vedení Českého rozhlasu není možné ve vysílání rádia veřejné služby šířit podobné myšlenky, v náznacích vedoucí až k politické diskri-

minaci či zákonem zakázanému podněcování k nenávisti z důvodů politického nebo jiného smýšlení.

Český rozhlas poskytuje a bude poskytovat svůj prostor pro široké spektrum názorů. Činil tak i během předvolebního vysílání před prezident-skou volbou. Ve vysílání Radiožurnálu, Rádia Česko i Českého rozhlasu 6 vystupovali nejrůznější komentátoři i politologové, z nichž mnozí taképrezentovali svůj názor a pohled nejen na svět, ale i na aktuální předvolební dění v ČR. Toto považuje Český rozhlas za správné a žádoucí. Pro

aktivismus a urážení obyvatel ČR ovšem ve vysílání Českého rozhlasu místo být nesmí. Bez ohledu na to, v čí prospěch a v čí neprospěch by ta-

kové názory byly vysílány.

Celou záležitost řešilo vedení stanice i vedení Českého rozhlasu více než týden před druhým kolem prezidentské volby, rozhodně tedy nejdeo reakci na vítězství konkrétního prezidentského kandidáta. Tento postup by byl shodný, ať by šlo o jakéhokoliv kandidáta. Nejedná se rovněž

o reakci na stížnost adresovanou Radě Českého rozhlasu v této věci.

Český rozhlas je nezávislé médium a svoji editorskou politiku si určuje výhradně s ohledem na zákon a další normy, které se na jeho vysílánívztahují. Jimi jsou nejen zákon o Českém rozhlasu, ale i Kodex Českého rozhlasu a v předvolební době též speciálně přijatá Pravidla předvo-lebního vysílání. Český rozhlas tak má pro své vysílání mnohem přísnější pravidla než soukromí vysílatelé. Pokud dojde k pochybení, řeší je Českýrozhlas podle těchto pravidel z vlastní iniciativy bez ohledu na stížnosti Radě ČRo a bez ohledu na osobu stěžovatele.Český rozhlas bude i nadále s autorem Adamem Drdou spolupracovat. Tato událost zároveň nemá a nebude mít vliv na pořad Příběhy 20. sto-

letí, který Český rozhlas vysílá.

Český rozhlas odpověděl prostřednictvím tiskové zprávy

Vážený pane řediteli,jako dlouholetý externí spolupracovník Československé a později České televize napsal jsem hudbu k desítkám uměleckých pořadů a filmů,z nichž mnohé získaly velkou oblibu u diváků a posluchačů, mnohé domácí i zahraniční ocenění a dodnes se některé filmy promítají s velkýmohlasem po celém světě. Jsem autorem hudby k četným večerníčkům např. ke Krkonošské pohádce, ke Krtkovým dobrodružstvím a dalším a vždy,spolu s ostatními tvůrci, jsme chápali večerníčkovskou tvorbu nejen jako zábavnou podívanou pro děti,ale především jako kulturně výchovnéposlání s důrazem na českou kulturu a národní tradice. Proto jsem s velkým zájmem očekával večerní pořad vyhlášení ankety o nejlepší večer-níček, který se vysílal 9. 2. 2013 a přiznám se, že i když absolutním vítězem divácké ankety se stala s mou hudbou Krkonošská pohádka a Krtkovadobrodružství, byl jsem dramaturgií a průběhem večera hluboce zklamán. Vadila mi hluboká povrchnost přístupu chtěně laděná do laciného hu-moru, s nevhodnými komentáři, které často nepřímo zlehčovaly úsilí tvůrců o vytváření naší české pohádkové sféry proti pronikání nám ne-vhodným cizím zahraničním vzorům. Jak bylo vidno, tak morálku a živé vzpomínky na večerníčky, pohádky a ostatní pořady pro mládež, simnozí diváci odnášejí s sebou celý život až do pozdního věku a proto je třeba jejich tvorbě a ocenění věnovat zvláštní,mimořádnou pozornost.Vůbec jsem nepochopil, jak je možné ukazovat historický vývoj znělky a nezmínit se o skladateli Ladislavu Simonovi,který svou hudbou znělkuozvučil a proslavil…Nepochopil jsem, proč Jiřina Bohdalová složitě vysvětlovala proměny svého hlasu u večerníčka Křemílka a Vochomůrky a přitom nepadlo jediné slovo o skladateli Jaroslavu Celbovi, jehož hudba byla a je jedním z určujícího úspěchu těchto večerníčků. Všichni přít-omní si s chutí a bez nápovědy společně zazpívali píseň „My jsme žáci třetí B“ a nikoho ani nenapadlo se zmínit o skladateli Luboši Fišerovi,jehož hudbu a písničku z citovaného Večerníčku zná celá republika… Nechci už ani psát o Krtkovi, jehož filmy cestují s velkou oblibou pocelém světě a propagují naší českou tvorbu, kde na rozdíl od ostatních večerníčků hudba z velké části plní i funkci mluveného slova. Nechci anipsát o Krkonošské pohádce, kde moje hudba zlidověla a s velkým ohlasem se provozuje i koncertně…Nechápu, jak dramaturgie státní celoplošnételevize může vysoce morální a výchovné pořady zdegradovat na laciný komerční šoubyznys, se kterým se v dnešním životě denně setkáváme,a to již nemluvě o tom, že poškozuje své vlastní tvůrce – většinou bývalé zaměstnance a spolupracovníky, bez jejichž pořadů a filmů by Českátelevize neměla co vysílat…Výsledek je potom tristní a ničím neomluvitelný, zvláště když jde o problematiku, kterou my starší známe a rozu-míme jí.Vážený pane řediteli, jistě Vám nemusím připomínat různá ocenění filmů, herců, kameramanů a další, která organizují oborové i zájmové insti-tuce a probíhají na celostátní úrovni, nicméně nikde se nemohu dozvědět, jak jsou oceňováni a odměňováni ti, kteří se celoživotně příkladnouuměleckou prací zasloužili o dobrou pověst Československé a České televize. A vzhledem k tomu, že mnozí z nich se dožívají vysokého věku ajsou ještě v dobré životní kondici, očekával bych, že s nimi budete vytvářet různé besedy a ostatní pořady, které by byly poučné, často i úsměvnéa mnohé diváky by určitě zaujaly. A samozřejmě samo vyhlášení nejlepšího Večerníčku by mělo končit formou poděkování na určité společen-ské úrovni a to všem nejbližším tvůrcům.Omlouvám se za kritická slova a věřte, že i v dobách minulých jsme byli vždy velice nároční k sobě i ke svým kolegům, zvláště, když jejich přís-tup, jako se to stalo v tomto případě, nebyl ideální a poškozoval naše pracovní úspěchy. A tak i dnes by měl zodpovědný pracovník nést důsle-dek za nekvalitní práci umocněnou diváckým negativním ohlasem. S pozdravem Vadim Petrov

Dlouholetý člen FITESu, hudební skladatel Vadim Petrov píše generálnímu řediteli České televizePetru Dvořákovi


z A R A S U


Vážení kolegové, jistě i Vy si občas kladete otázku proč naše profese scenáristů a režisérů jsou ve srovnání s jinými obory vyžadující odbornou a současněi kreativní způsobilost tak hluboce finančně podhodnoceny a často i společensky nedoceněny. Cítíme, že naše asociace by měla většíváhu, pokud by zastupovala více členů. Kromě naší asociace není v ČR jiné profesní sdružení hájící naše profesní zájmy. Možná, že pro řada kolegů nesplňuje ARAS představu „jejich“ profesního sdružení. Rozhodli jsme se, že uspořádáme pracovní konfe-renci, kde bychom se na Vaše názory zeptali v panelové diskuzi:

Jak by měl vypadat můj profesní svaz (asociace) a co od něho očekávám?Kromě našich členů, bychom rádi pozvali i kolegy, kteří nejsou členové naší asociace a získali je pro členství v ARAS. Prosím pokládejtenaše pozvání za otevřené všem režisérům a scénáristům a šiřte je v tomto smyslu mezi ně dále.Kromě tohoto ústředního tématu uspořádáme informační panely o financování AV děl, zahraničních profesních organizacích a autorskéochraně. Na závěrečnou panelovou diskuzi pozveme spolu s Vámi představitele největších tuzemských výrobců a distributorů AV děl s pro-vokativní otázkou:

Spěje profese scenáristů a režisérů na sociální okraj?Uvítáme všechny Vaše podněty, připomínky a eventuální příspěvky k oběma tématům. Kontakt: Ljuba Václavová, předsedkyně ARAS, email: [email protected] Pátek, koordinátor konference, email: [email protected]

Konec scenáristů a režisérů v Čechách?V duchu a pod tímto provokativním názvem pořádá Asociace režisérů a scénáristů (ARAS) 30. května 2013 od 15 hod. konferenciv kině Ponrepo. Na všechny kolegy se obrací následujícím dopisem:

Počátkem května uveřejníme podrobný program na našich stránkách www.aras.cz a uvědomíme na emailové adresy našichčlenů i dalších zájemců.

Ceny ARASV rámci slavnostního zahájeni Febiofestupředali porotci Petr Kaňka a Miroslav Ada-mec Cenu ARAS za výrazný tvůrčí, organi-zační nebo producentský čin zástupcům

Muzea Karla Zemana. Cenu převzal jedenze tří autorů Marcel Kral a ředitel MuzeaJakub Matějka. Vítěz se prosadil v silné konkurenci mezi

díly jako např. Hořící keř, Ve stínu nebo ak-tuální tvorba mladých slovenských filmařů.Přinášíme pár fotografií ze slavnostníhoaktu.


Synchron 1/2013

b l a h o p ř e j e m e

�16

V 80. letech se stal vedoucím 1. tvůrčí sku-piny Filmového studia Barrandov, externímdramaturgem Heureka Filmu Praha a v le-tech 1993-1995 posledním ředitelem Fil-mového studia Barrandov. Dnes je drama-turgem a scenáristou na „volné noze“.Charizmatický, nepřehlédnutelný, vtipný,svou otevřeností a bezprostředností někdyuvádějící lidi kolem do rozpaků, působilvždy jako jakýsi enfant terrible televizníhoa filmového světa, v němž se neobával „obá-vaných“ ani v třeskutých časech normali-zace. Odzbrojoval je svým humorem, ironiía sarkasmem, jaký si tenkrát dovolil jen má-lokdo, i tím, jak moc byl „svůj“. Tak jsem hopoznala, když na konci sedmdesátých letpsal pro ostravské televizní studio dvoudíl-nou hru Venušin koš, kterou jsem tehdy dra-maturgicky připravovala.

Jeho autorská filmografie by vydala na úcty-hodný počet titulů. Za všechny jmenujmeVýlet na Měsíc, Chlapec a srna, Prázdninys Minkou, Perlový náhrdelník, Kočky nebe-rem, Láska nelaskavá, Samorost, Lev s bílouhřívou, Konec starých časů a scenáristickoua dramaturgickou spolupráci na Jakubiskověfilmu Lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný a mnoho dalších.Z televizních inscenací se nezapomenutelněvepsaly dvoudílná Římanka na motivy ro-mánu A. Moravii, Strýčkův sen podle Do-stojevského, čtyřdílná Legenda o živýchmrtvých, Konec dětských lásek, Vůně do-mova, Zaspala nevěsta. Za připomenutí stojíi jeho sedmidílný, bohužel nerealizovanýprojekt Lázeňské lásky. Celá řada děl, na nichž participoval autorskynebo dramaturgicky, byla vyznamenaná na

mezinárodních festivalech a prodána do za-hraničí (Prázdniny s Minkou, Chlapec a srna,Lev s bílou hřívou). Spolupracoval s renomo-vanými českými i slovenskými režiséry J.Menzlem, V. Chytilovou, Zd. Sirovým, J. Jire-šem, J. Pinkavou, K. Kachyňou, J. Jakubiskem.Je dlouholetým členem FITESu, řadu let taképracoval v jeho výboru. Je členem ARASu,České filmové a televizní akademie, působilv Radě Státního fondu České republiky propodporu a rozvoj české kinematografie a jejedním z členů dozorčí rady DILIA.Zkrátka – Jiří Blažek vyryl do filmových a televizních „polí orných i válečných“ po-řádně hlubokou brázdu a stále má co říct.K vydání chystá po čertech dobrou poezii a krátké prózy. V současné době ho vyzvalake spolupráci na scénáři režisérka Irena Pa-vlásková. Šárka Kosková

MLADÝ OSMDESÁTNÍKK pozapomenutému výročí Jiřího BlažkaNarodil se 16. prosince 1931 v Brně. Absolvoval FAMU, v 60. letech byl dramaturgem Filmového studia Gotwaldov (Zlín) a dra-maturgem Československé televize Brno, později šéfem uměleckého vysílání a hlavním dramaturgem Redakce dramatických pořadůČST Brno.

Spolupracujete s Irenou Pavláskovou najejím novém filmu. Jaké má téma?Jedná se o celovečerní film inspirovaný ži-votem a tvorbou světoznámého fotografaJana Saudka. Projekt je ve vývoji a mohl byse realizovat v létě 2013.Nemáte pocit, že se dnes mění styl práce?Že se stále víc prohlubuje propast mezi„kumštýři“ zaměřenými na shánění peněza kšeftů a těmi, kdo stále ještě věří na jakésiideály?To bylo i dřív, i když ne v takové míře. O propast snad ani nejde. Jenom ti, co mají„kšefty“, se smějí těm, co je neberou a ne-mají tím pádem prachy.Styl práce scenáristů i režisérů se samoz-

řejmě v době, kdy televize se giganticky roz-rostla, musel změnit, přizpůsobit se novýmpožadavkům, a to i z existenčních důvodů.Autorů a scenáristů je oproti minulosti mno-hem víc, konkurence vzrůstá. Rychlá výroba

někdy nekonečných seriálů už vyžadujetvůrčí týmy specializovaných „námezdních“scenáristů i režisérů.Ideály se v tom tempu musí vytěsnit z hlavy.Kdepak jsou ty staré časy, kdy autor seděldoma u svého psacího stroje a psal sám ne-štván rytmem moderní doby! Uspět všaknikdy nebylo snadné. Ovšem v době ab-sence velkých ideálů a cynického trhu těžkoočekávat ideály u všech tvůrců. Ale pokudnerezignují, zajiskří se ti dobří v každé doběoriginálním myšlením i díly, či aspoň pokusyo ně. Zde totiž stále platí staré rčení – jemnoho povolaných, ale málo vyvolených.Jste jedním ze zakládajících členů FITESu.V čem vidíte dnes jeho význam?Myslím, že v minulosti byl jeho význam vý-raznější, měl angažovanější tvář. Nebál se jíti do opozičních konfliktů, a získával tak napopularitě u různých věkových kategoriíumělců. Snad tomu nahrávala i doba. Pak semu začalo vytýkat, že není ochrannou or-ganizací a má se stáhnout do pozic zájmovéumělecké organizace, která nebude zasaho-vat kriticky do kompetencí jiných institucí.Současný FITES dle mého názoru plní stan-dardně program, který si stanovil, a významneztratil.Co vás v současnosti trápí nejvíc?Říct, že dramatický stav světa před kolapsemči tragikomedie naší současnosti, by znělodost banálně. Co mě skutečně trápí, je sa-

mota ve velkém bytě po odchodu milovanéženy. Být sám po většinu večerů a mít zaspolečníka jen tu ubíjející televizi nebo hu-dební skříň, to je truchlivé. Teprve nyní jsemse naučil něco uvařit, něco uklidit. Všechnozabere moc času na úkor četby a psaní.Ale vzdychat mám zakázáno.

Přesto vám humor stále nechybí. Je něco,z čeho máte radost?No jejda! Že mi to ještě trochu myslí, že mito trochu píše, že jsem neztratil svou blá-znivou fantazii, výborné přátele, a přede-vším ještě iluze o životě. Bez nich a bez vizí,bych se ze dna depresí asi už nevynořil. Je tojistě druh sebeklamu, snad zdravějšího nežpilulka. Když si pustím milovanou hudbu (všimněte si, že ještě slyším!), tak se pono-řím do léčivého snění.No a to nejdůležitější: přijde zase JARO!

Šárka Kosková

Na ideály není čas, říká Jiří Blažek

Jiří Blažek s manželkou Milenou Vostřákovou

S Petrem Kolihou na zlínském festivalu




Věra Jordánová – královna televizní pohádkyKdyž před několika týdny stála na pódiu při televizní „hitparádě“ Večerníčků, zdálo se to neuvěřitelné: tato půvabná elegantnídáma že bude zanedlouho slavit pětaosmdesátku? Daleko uvěřitelnější a pochopitelnější však bylo, že její Krkonošské pohádky, kterérežírovala, (opět) zvítězily v anketě o nejúspěšnějšího večerníčka. A přítomní herci s dojetím i humorem vzpomínali, jak se s nípěkně pracovalo, jak je držela při únavě nad vodou.

Věra Jordánová (*15. dubna1928v Praze) prožila dětství ve Šternberku,kde její otec působil jako vojenskýlékař, maminka vystudovala opernízpěv. Ve Šternberku chodila do zá-kladní školy a navštěvovala místníochotnické divadlo. Po obsazeníSudet v říjnu roku 1938 se celá její ro-dina musela odstěhovat, zakotvilav Praze.V Praze na AMU posléze vystudovalaherectví, po absolutoriu šest let půso-bila jako herečka v angažmá v libe-reckém divadle. Zde se také sezná-mila se svým manželem. V roce 1957se jim narodila dcera, která se pak v dospělosti stala scénáristkou. Pomateřské dovolené získala místo asis-tentky režie v Československé televizi.Během zaměstnání vystudovala dálkově fil-movou režii na FAMU. V Československé a později i v České televizi se věnovala re-žírování televizních pohádek i televizníchinscenací. Působila zde téměř čtyřicet let, jepodepsána pod desítkami titulů. Věnovala sei pedagogické činnosti, vyučovala na Lidovékonzervatoři. Těžištěm tvorby Věry Jordánové jsou přede-

vším televizní pohádky, ve svých počátcíchale realizovala i několik hodnotných přepisůklasických literárních děl (Evženie Grande-tová, Malá Dorritka), značné oblibě se do-dnes těší také čtyřdílná adaptace britské ro-mánové předlohy Jana Eyrová. Z bohatétvorby pro děti zahrnující i několik titulůročně připomeňme alespoň dodnes velmipopulární večerníčkový seriál Krkonošsképohádky, který se těší stálé divácké oblibě,

o čemž svědčí i vítězství ve zmíněnéanketě. Jako invenční a věrný spolu-pracovník se na něm, i na mnoha dal-ších pohádkách paní režisérky podí-lel kameraman František Němec. Jejípohádky se vyznačují jadrným, sro-zumitelným vyprávěním, ale také po-etickým viděním světa a fantazií. Poslední pohádky natočila Věra Jor-dánová koncem devadesátých let, odté doby žije v soukromí, své jazykovéznalosti a dávný zájem o dějinyumění uplatňuje jako příležitostnáprůvodkyně zahraničních turistů v Praze. V roce 2010 získala čestnéobčanství města Šternberk, kde strá-vila dětství.

Uveďme alespoň některé tituly z filmografiedevadesátých let – posledního období ak-tivní tvorby Věry Jordánové:Kouzelný šíp , O Johance s dlouhými vlasy,Jak vyléčit Ježibabu, O vílách Rojenicích,Dědo, čaruj, Jak se Kuba stal mlynářem-Jakub a Modřínka , O kumburské Meluzíně,Princ z pohádky, Hvězdopravcův dar, O Ne-sytovi, Jánošova kouzelná flétnička, O těchMartinových dudách ap.

Věra Jordánová s kameramanem Františkem Němcem

Koncem loňského roku oslavila osmdesátku paní Olga Čuříková,známá televizní Vlaštovka. Přestože se nuceně z obrazovky vytratilauž v roce 1969 (hlavně proto, že byla jednou z tváří ilegálního tele-vizního vysílání po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Českosloven-ska), dodnes chodí naší zemí spousta vděčných pamětníků jejího kul-tivovaného a přátelského televizního vystupování – nejen veVlaštovce, ale také v pořadu Pokus pro dva a po Listopadu 1989 v po-řadech Album a Barvy života.Paní Olgu znají i posluchači rozhlasu a gramofonových desek a ná-vštěvníci literárních a literárně-hudebních pořadů především v LyřePragensis. Všude hladila lidské duše, ač sama prožívala často bolestnéchvíle – například v srpnu 1968 a době po sovětské okupaci Česko-slovenska, a při ztrátách lidí jí nejbližších – milovaného manžela JiříhoPleskota a bratra, kameramana Jana Čuříka.Olga Čuříková je dlouholetou členkou FITESu, v roce 1989 byla do-konce jedním z jeho znovuzakladatelů.Nikoliv náhodou je Olga Čuříková jednou z osobností, která vyprávío svém televizním životě v připravované knize Edice České televizeČernobílé idoly a jiní…, která vyjde na přelomu dubna a května tohotoroku. Přejeme naší paní Olze především hodně zdraví a pak taky přátel a ra-dostných chvil. top

Jubilující Olga Čuříková


Synchron 1/2013


�18

První klapka na BarrandověKoncem ledna 2013 uplynulo osmdesát let od historického okamžiku, kdy v nově založených ateliérech na Barrandově padla prvníklapka; stalo se tak 25. 1. 1933. Začal se natáčet zvukový film Vražda v Ostrovní ulici režiséra Svatopluka Innemanna. Symbolickytak začala historie moderní filmové výroby u nás.

Barrandovské ateliéry jsou nejen nejstarším,ale také největším filmovým studiem v Čes-ké republice a patří i k největším v Evropě.Barrandovský kopec platí dodnes za přiro-zené centrum českého filmového průmyslu.Ateliéry začal stavět podnikatel Miloš Havel,neboť dosavadní American Biografia, kterouzaložil Havel a J. Schmittt, musela do roku1932 opustit své dosavadní vinohradské pro-story, kde hrozilo nebezpečí požárů. Za osm desítek let v české „továrně na sny“vzniklo přes 2500 českých i zahraničníchfilmů a tisíce reklamních spotů, vytočilo semnoho tisíc kilometrů filmového materiálu a ušili statisíce filmových kostýmů. Natočilase tu celá řada významných snímků, zrodilydesítky slavných filmových hvězd. V osmdesátých letech 20. stol. se BarrandovStudio stalo produkční základnou Formanovaoscarového hitu Amadeus. Do té doby nej-

rozsáhlejší spolupráce českých filmařů se zahraniční produkcí předznamenala i sou-časnou hlavní náplň práce barrandovskýchstudií, jíž je právě mezinárodní filmová pro-dukce.„Barrandov Studio disponuje třinácti ate-liéry, které jsou využívány pro filmové a te-levizní projekty i společenské akce, zajišťujestavbu dekorací, pronájem či výrobu kos-týmů a rekvizit, provozuje filmové labora-toře a dabingové studio. Nabízíme též kom-pletní produkční servis,“ řekl místopředsedazahraničních seriálů Crossing Lines společ-nosti Sony Pictures Television Networks čiDumasovi Tři mušketýři v produkci britskéBBC.Prioritou filmového studia je především klidna práci filmařů. A proto byly i barrandovskéateliéry dlouhá léta uzavřeny pro veřejnost.S loňským rokem se ovšem provoz studia

v mnoha ohledech zájmu veřejnosti otevřela i na rok letošní proto společnost chystácelou řadu projektů, jimiž zákulisí české fil-mařiny všem zájemcům přiblíží.„I nadále je pro školy, pracovní kolektivy čituristické výpravy přístupný náš rozsáhlýfundus kostýmů a rekvizit. Po loňském úspě-chu chystáme opět speciální tematické dny,například den dětí na počátku června, nebomikulášskou nadílku se začátkem prosince,“informovala ředitelka divize Fundus VěraKrátká s tím, že za tajemstvím filmovýchkouzel ovšem zájemci nemusejí jezditpouze na Barrandov: „I na letošní letní se-zónu chystáme pro všechny fanoušky řaduvýstavních projektů, kdy dochovanými ori-ginály kostýmů a rekvizit ozdobíme napří-klad zámky v Telči, Horšovském Týně nebona Karlštejně.“

red, ap

Filmové ateliéry na Barrandově mají bohatou historii


T V v ý r o č í


Televizní vysílání u nás organizačně a pro-gramově začínalo v rámci Českosloven-ského rozhlasu, zatímco technika a provozstudií spadaly do pravomoci resortu spojů. V listopadu 1957 bylo pro oba sdělovacíprostředky zřízeno kolektivní vedení nazva-né Československý výbor pro rozhlas a tele-vizi (ČVRT). Během roku 1958 se pak tele-vize v rámci ČVRT osamostatnila a k 1. říjnu1959 byla ustavena jako samostatná ústředníorganizace – Československá televize. Až31. ledna 1964 byl Národním shromáždě-ním schválen první televizní zákon – Zákono Čs. televizi, ze kterého vzešel i její prvnístatut.Zkušební vysílání Studia Praha bylo zahá-jeno z Měšťanské besedy 1. května 1953 a za pravidelné bylo prohlášeno 25. února1954. Zpočátku se vysílalo pouze 3 dny (v létě dokonce jen 2 dny) v týdnu, v listo-padu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířilna 4, o dva roky později na 6 dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize vysílala celýtýden. Brzy po vzniku pražského studia za-čala vznikat další studia: 31. prosince 1955v Ostravě, 3. listopadu 1956 v Bratislavě, 6. července 1961 v Brně a 25. února 1962 v Košicích. Souběžně s technickým a pro-gramovým rozvojem přibývalo diváků. V září 1962 byl již milion platících diváků,v březnu 1965 byly hlášeny 2 miliony kon-cesionářů, v prosinci 1969 byla překročenahranice 3 milionů; v roce 1978 činil počethlášených přijímačů 4 miliony. V 60. letech byla zahájena výstavba novýchtelevizních středisek v Praze a Bratislavě. Do

provozu pak byly předány na Kavčích ho-rách 17. října 1970 a v Mlynské dolině v Bratislavě 26. října 1970. Ve dnech 21. až 26. srpna 1968 bylyvšechny objekty Čs. televize obsazeny so-větskými okupačními vojsky. Díky šikovnostitelevizních techniků se program, podporu-jící legálně zvolenou státní a stranickou re-prezentaci, vysílal z provizorních studií. Od 10. května 1970 bylo vysílání Čs. tele-vize obohaceno o druhý program. Na němpak bylo 9. května 1973 zahájeno barevnévysílání. Na prvním programu se diváci ba-revného vysílání dočkali 9. května 1975.K zásadním změnám v ČST došlo v listo-padu 1989. Její pracovníci, po snahách ve-dení organizace zamlžit ve vysílání infor-mace o policejním zásahu proti studentskédemonstraci na Národní třídě a o následnémprotestu veřejnosti, zahájili proti komunis-tickému vedení revoltu. To rychle ztratilokontrolu nad situací v podniku a ČST se poněkolika dnech stala rozhodujícím médieminformujícím veřejnost o aktuálním dění.ČST přestala být řízena ÚV KSČ. Nastarto-vala nová éra televize v Československu, po-sléze v České republice.V roce 1990 byl dosavadní 1. program kon-cipován jako federální a přejmenován na F1a druhé programy (národní okruhy) se pře-měnily na český ČTV a slovenský S1. Navíc,14. května 1990 začal v českých zemích, naokruhu dříve využívaném pro vysílání so-větské televize, vysílat třetí program OK3.Na Slovensku od 6. června 1991 existovalprogram TA3.

ČST zůstala v roce 1992 provozovatelem vy-sílání programu F1, pro který vyráběla zpra-vodajství. Ostatní pořady pro tento programzajišťovaly obě republikové televize, kterézároveň provozovaly okruhy ČTV a S1.Mezitím byl 30. října 1991 Federálním shro-mážděním schválen zákon o provozovánírozhlasového a televizního vysílání (č.468/1991 Sb.), který umožnil vznik duál-ního vysílání provozovatelů ze zákona (ve-řejnoprávních) a držitelů licence (soukro-mých). Zákon s postupnými změnami platildo léta 2001. S posledním dnem roku 1992 skončila exis-tence československé federace a s ní skon-čila i federální Čs. televize. Tato státem do-tovaná organizace zajišťovala po čtyřidesetiletí monopolní vysílání v Českoslo-vensku. S výjimkou posledních tří let bylapo celou dobu své existence pod přímýmvlivem ÚV KSČ.Proces zániku Čs. televize odstartovalo Fe-derální shromáždění 20. března 1992, kdyžschválilo zákon (č. 136/1991 Sb.) o rozdě-lení působnosti mezi Českou a SlovenskouFederativní Republikou a Českou republikoua Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.Vznik samostatné Slovenské televize 1. čer-vence 1991 konec centrálního federálníhovysílání urychloval a zákon České národnírady (č. 483/1991 Sb.) o České televizi, zři-zující národní televizi k 1. lednu 1992,zánik ČST stvrdil.

Daniel Růžička

Fakta o šedesáti letech televize„Připadl mi čestný úkol, abych vás pozdravil jako první posluchače, vlastně jako první diváky československé televize. Přeji vám příjemnou podívanou a příjemný poslech…“ Tak přivítal tehdy pouhou hrstku televizních diváků 1. května 1953 herec Jaroslav Marvan. Od tohoto okamžiku uplyne letos již šedesát let. Toto výročí si budeme v Synchronu celý rok připomínat. Pro tentokrát struč-ným historickým přehledem „abychom věděli, o čem se bavíme,“ jak se dnes říkává.

Výpis z Kroniky rodiny Mlejnkovy: Když u nás začínala televizeS manželkou jsme viděli u nás v obci prvnítelevizní obrázky vůbec onoho dne 1. květ-na 1953 večer u Kněbortů na Červenici, kdese říká „Pod jedlovím“. Tam měli vůbecprvní televizní přijímač v naší obci. K nimjsme byli na ten den srdečně zváni.Pohyblivé černobílé obrázky u Kněbortů senám moc líbily, byli jsme doslova uneseni apřímo šokováni. Jak k nám může doletět ažz daleké Prahy nejen zvuk (jako v rádiu), alei obraz, včetně pohybu!!Rozhodli jsme se, že si televizní přijímačpořídíme také co nejdříve. A skutečně senám to podařilo: již od 7. května 1954 mělijsme i my doma svůj vlastní televizor zn.

„Tesla“ s malinkatou obrazovkou, ne většínež korespondenční lístek. Zakoupili jsmejej ve smíšené prodejně a stál nás tehdy asi2 500 Kčs. Nainstaloval nám jej pan ZdeněkVaníček ze Špice, který nám jej pozdějiochotně přišel při každé (bohužel časté) po-ruše opravit. Mimochodem, těch oprav bý-valo zpočátku víc než dost! Také bylo na ob-razovce dost nápisů „Závada není na Vašempřijímači!“Jako anténa na střeše našeho domu poslou-žila nám těžká konstrukce, vyrobená u jed-noho mistra kováře v obci Paceřice u Sy-chrova. Nový televizor! To byla veliká událost nejen

v rodině, ale v celé obci. To byla tenkrát pro-stě zvláštnost! Televize vysílala svůj programzpočátku skutečně jen v některé dny v týdnu, a to vždy jen pouhé dvě – tři ho-diny denně a na jediném kanálu, pochopi-telně černobíle. Po celý rok 1954 běželoještě stále jen pokusné vysílání, a tak se ne-platily ani žádné koncesionářské poplatky.Obrázek na té maličké obrazovce nebyl anipříliš kvalitní. Byl často roztřesený, máloostrý, televizní signál z Prahy velice sla-boučký. Teprve později jsme si pořídili vy-rovnavač (regulátor) síťového napětí, čímžse obraz trochu vylepšil, ale ne o mnoho.Ale byl to div, ba zázrak techniky! Pohyblivé


Synchron 1/2013

T V v ý r o č í

�20

obrázky i se zvukem vysílané bezdrátově,letí k nám z dálky neviditelně a přece naj-dou tu naši anténu, která je zachytí a dodádo přijímače.Tenkrát v době začátků televize se k prvnímmajitelům televizních přijímačů scházívalyzástupy občanů – diváků, aby zhlédly tentoneuvěřitelný div moderní techniky. Zpo-čátku jich chodívalo nejvíce právě ke Kně-bortům na Červenici, ale později i k nám na„Podháj“.Tenkrát se líbil každý pořad a lidé se dívalina všechno, co ta kouzelná skříňka ukazo-vala. Ať to byla pohádka, estráda, sport,zprávy – hlavně, že se ty obrázky pohybo-valy, zrovna jako v biografu, a přitom to mělčlověk doma, ve svém bytě.V naší kuchyni se tísnívalo někdy až na tři-cet diváků, což se zdá neuvěřitelné. Škoda,že jsem si tehdy nedělal přesný seznam, kdok nám na televizi chodil a kolik to bylodenně skoro pravidelně lidí. Každého zají-malo, jak vlastně ta „televize“ vypadá.V době zimních večerů bývala ve sněhu vy-šlapaná pěkná cestička z Vesce až k nám nasamotu Podháj, jak desítky diváků putovalyzhlédnout některý zajímavý pořad. Kolikrát

jsme měli všechny židle obsazené, včetnělavičky i křesel, a tak se sedávalo také i nažehlicím prkně. Jenže to jedenkrát pod tíhousilnějších osob prasklo, takže se muselo shá-nět nové. Nejoblíbenější pořad tehdy byl „Hádej,hádej, hadači“, který uváděl Jan Pixa (tenpozději účinkoval i na vesnické estrádě tadyu nás ve Vesci a byl také hostem u nás naPodháji). My jsme totiž s dr. Pixou navázalipozději příjemné přátelství. Jednou jsme sedokonce zastavili krátce u jeho rodiny najeho chatě v Senohrabech. Jednoho živého vysílání „Hádače“ jsem se smanželkou Věrou osobně mohl zúčastnit.Bylo to v roce 1956, kdy nás dr. Pixa na vy-sílání této soutěže pozval. Nám se tenhlepořad vždycky moc líbil a nikdy jsme si jehovysílání nenechali ujít. I na něj k nám cho-dilo z vesnice veliké množství lidí. Byli jsmesoutěžemi doslova uchváceni, a proto man-želka napsala do televize, jak jsme pořademnadšeni. Co jsme nečekali – najednou jsmedostali z televize dopis, podepsaný právě dr.Pixou, který nám děkoval za naše uznání. V závěru jeho dopisu bylo pozvání na dalšíživé vysílání. Tenkrát bylo každé vysílání

živé! Naše pozvání znělo na 4. srpna 1956odpoledne. Byla to sobota.Pro nás oba to bylo veliké překvapení, žebychom mohli sledovat přímé vysílání, viděttehdejší televizní techniku, pracovníky tele-vize i samotného Jana Pixu. Moc jsme se doPrahy těšili a dlouho předem jsme se nacestu připravovali. Vlastní přímé vysílání bylo ale až večer zeZávodního klubu spojařů na Vinohradech.Osobně jsme tam poznali dr. Jana Pixu, kte-rého jsme pozvali, aby k nám do Českéhoráje přijel na návštěvu.Program soutěžního večera byl opět velicehezký. Seděli jsme až nahoře na balkóně,takže naše rodina doma nás nemohla za-hlédnout na obrazovce našeho televizoru,jak jsme se nejdříve bláhově domnívali.Později jsme pak mnohokrát vzpomínali natyto první pionýrské začátky naší – tenkrátČeskoslovenské televize! Už se nám tozdálo jako pohádka, když televize byla vplenkách. Několik nadšenců ji dělalo prak-ticky „na kolenou“ ve starých prostorách ně-kdejší Měšťanské besedy ve Vladislavověulici v Praze.

František Mlejnek, učitel ZŠ v.v.,

Vesec pod Kozákovem

Pětasedmdesátka Vladimíra OpělyV kinu NFA Ponrepo oslavil v polovině března svoje pětasedmdesátiny dlouholetý ředitel, dnes kurátor Národního filmového archivuVladimír Opěla. Prvnímu muži českého filmového archivnictví přišla popřát řada gratulantů, mnozí i s vlastoručně stvořenými ku-linářskými dobrotami. Večer zpříjemnila i projekce skvostného snímku Jeana Renoira z roku 1936 Výlet do přírody.

20. března oslavil osmdesátku vynikající český herec Luděk Munzar,představitel řady skvělých rolí v divadle, filmu i televizi. Tu zatím poslední filmo-vou mu nabídl Jan Hřebejk ve snímku Nevinnost. (viz foto)Přejeme všechno nejlepší!


s e r v i s


Minimálně 150 miliónů korun z celkovésumy půjde od příštího roku do fondu z kapes komerčních televizí. Může se tozdát jako přehnaná suma, ale zvolený pří-spěvek komerčních televizí do fondu odpo-vídá dvěma procentům z obratu za vysíláníreklamy. Pokud by částka z reklamy byla

nižší, musí televize zbylou částku dorovnatz jiných zdrojů. Další příjmy z fondu budoutvořit sami diváci (1% z každé prodané vstu-penky do kina) a příspěvky ze zpoplatněnífilmů, které fond spravuje, ve výši až 30 mi-liónů korun ročně.

O poskytnutí příspěvku na filmové projektymá rozhodovat rada fondu a to jak na celo-večerní hrané filmy a dokumenty, tak i naseriálové epizody. Doufejme, že se tato fi-nanční injekce do budoucna projeví na kva-litě filmů. ČFTA

Český parlament schválil Zákon o kinematografii

Režim díla vytvořeného na objednávkuAutoři často v praxi podepisují smlouvu o dílo, starou terminologií řečeno smlouvu o vytvoření díla. Děje se tak hlavně v audio-vizi, kde je to přímo pravidlem (snad vyjmadíla preexistentního, tedy díla, které bylo vy-tvořeno bez souvislosti s audiovizuálnímdílem – třeba románu, dle kterého je napsánscénář), často v nakladatelské činnosti (jdepředevším o překlady slovesných děl), ale iv divadle (kupříkladu vytvoření scénografic-kých či kostýmních návrhů). Autor se vesmlouvě o dílo zavazuje, že dílo bude mít ta-kové a takové vlastnosti, že ho předá objed-nateli do určité doby, že je povinen reagovatna připomínky či výtky objednatele a dílo pří-padně dle nich přepracovat. Ve smlouvě se téžstanovuje odměna ve fixní podobě včetněsplátkového kalendáře.Smlouva o dílo bývá často, nikoli však vždy,spojena s licenční smlouvou v jednom do-kumentu. Licenční smlouva pak řeší, jakáoprávnění k dílu vytvořenému na objed-návku autor nabyvateli (objednateli) posky-tuje, tedy k jakým druhům užití, zda vý-hradně či nevýhradně, pro jaké teritorium,pro jaké množství, na jakou dobu, atd.V tomto spojeném smluvním dokumentuvšak bývá většinou odměna obsažena jenjedna, byť je zcela zjevné, že autor má do-stat odměny dvě – jednu za vytvoření díla a druhou za poskytnutí licence. V praxi seto řeší tak, že se dohodnutá odměna „zavšechno“ v textu procentuálně rozdělí naodměny dvě, jak uvedeno shora.V české realitě však často dochází k tomu,že filmový producent, televize, nakladatel,divadlo, či jiný uživatel (objednatel), sepíšes autorem jen smlouvu o dílo, která neobsa-huje žádnou licenční část a odkáže (pokudvůbec) v textu smlouvy o dílo na „kouzelné“ustanovení § 61 autorského zákona. V tomtoustanovení se totiž praví, že pokud autor vy-tvořil dílo na základě smlouvy o dílo platí,že autor poskytnul licenci k účelu vyplýva-jícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak.

Dá se též ze znění tohoto ustanovení dovo-dit, že odměna za vytvoření díla je konečnáa že na žádnou licenční odměnu autor jižnárok nemá. Tedy stručně řečeno, licenční ujednání na-hrazuje účel, který by měl vyplývat zesmlouvy. Jak to pak v realitě vypadá? Dostibídně, nevyložitelně a bit je většinou autor.Dovolte pár příkladů. Divadlo si často ob-jednává od autorů překlady zahraničníchdramatických textů. Účelem je zjevně pro-vozování překladu v rámci divadelníhopředstavení. Může však překladatel po dobuhraní jeho překladu v divadle, který si jej ob-jednalo, poskytnout k provozování svůj pře-klad divadlu jinému? Přeloženo do právníhoptydepe – poskytl autor v rámci účelu vy-plývajícímu ze smlouvy divadlu výhradní li-cenci nebo ne? Pokud filmový scénárista na-píše scénář pro celovečerní film, je poměrnějasné, že účelem je zařazení tohoto scénáředo filmu a užívání tohoto scénáře spolu s fil-mem. Může však scénárista vydat scénářknižně či ho upravit pro účely divadelníhoprovozování bez dalšího souhlasu filmo-vého producenta, který si napsání scénářepůvodně zadal? Nakladatel si objedná vy-tvoření ilustrací pro slovesné dílo. Je nepo-chybné, že účelem je vydání ilustrací spoluse slovesným dílem v tiskové podobě. Můževšak nakladatel užít dílo s ilustracemi i v po-době elektronické a může třeba za deset letv novém vydání vydat dílo s ilustracemi bezdalšího svolení autora?Shora uvedené tři příklady vyvolávají výkla-dové těžkosti a není účelem této statě líčitprávní analýzy těchto hypotetických kauz.Řekněme snad jenom to, že dokonalé vy-mezení účelu může vlastně významově pře-růst do podoby ujednání licenční smlouvy,v tomto případě by se pak jednalo – jakčasto říká odborná literatura – o tzv. „kva-zilicenční ujednání“. Řekněme si však také,že v praxi k takovému perfektnímu vyme-zení účelu skoro nikdy nedochází. Při ne-dostatečném vymezení účelu se pak strany

musí chopit „právní berličky“ obsažené v § 50, odst. 3 autorského zákona, který říká,že pokud nestanoví smlouva či nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má se za to, žeúzemní rozsah licence je dohodnut proúzemí ČR, časový rozsah licence je omezenna dobu jednoho roku a množstevní rozsahdíla je obvyklý. Ohledně výhradnosti a ne-výhradnosti licence lze jistě dovodit podle§ 47, odst. 1) autorského zákona, že pokudnení ve smlouvě zmíněno, že se jedná o li-cenci výhradní, poskytuje autor nabyvatelilicenci nevýhradní. Pozor pak na zvláštníúpravu ohledně audiovizuálních děl a au-diovizuálních děl užitých v § 63 a § 64 au-torského zákona – účelem třeba smlouvy o vytvoření filmového scénáře je bezpochybyzařazení tohoto díla do díla audiovizuálníhoa dle § 64 pak následně dochází k výkupu(buy – outu) všech práv pochopitelně, pokudsmlouva nestanoví jinak, což se v případěsmlouvy o dílo skutečně neděje.Největší otazník ční u licenční odměny zaužití díla, které bylo vytvořeno na objed-návku a která neobsahuje licenční ujednánía tím pádem neřeší ani licenční odměnu.Tento případ je možno rozdělit na dvě alter-nativy a to sice podle toho, zdali je zesmlouvy perfektně patrný účel, pro kterýdílo bylo vytvořeno. Pokud ano, je jasné, žeautorovi náleží jen jedna odměna a to od-měna za vytvoření díla. Pokud není zesmlouvy patrný účel, vztáhl by se asi výkladtakové smlouvy k § 49 autorského zákona,dle kterého je ale licenční smlouva bez ur-čení výše odměny neplatná. Objednatel bytak měl ve své dispozici dílo, které „pro něj“bylo vytvořeno, ale nemohl by s ním jakkolinakládat. Ano i takový může být závěr, byťtrochu absurdní – nepopírám, že stanovisekna toto téma může být vícero.Ze shora uvedeného vyplývá jedna důležitáa srozumitelná prevenční zásada: Autore,nikdy nepodepisuj smlouvu o dílo bez jejílicenční části!

Jiří Srstka

Autore, nepodepisuj smlouvu o dílo bez její licenční části!


Synchron 1/2013

s e r v i s

�22

Výsledky NEJLEPŠÍ FILMVe stínu, producenti David Ondříček, Kryštof Mucha, Ehud Bleiberg, režie David Ondříček NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILMLáska v hrobě, producenti Tereza Krejčí, Krasimira Velitchková,režie David Vondráček NEJLEPŠÍ REŽIEDavid Ondříček (Ve stínu) NEJLEPŠÍ KAMERAAdam Sikora (Ve stínu) NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘBohdan Sláma (Čtyři slunce)

NEJLEPŠÍ PŮVODNÍ HUDBAJan P. Muchow, Michal Novinski (Ve stínu) NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLIIvan Trojan (Ve stínu) NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLIOndřej Vetchý (Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka) NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLIGabriela Míčová (Odpad město smrt) NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLIKlára Melíšková (Čtyři slunce) CENA RWE PRO OBJEV ROKUOlmo Omerzu

SČFK

Výsledky:NEJLEPŠÍ DOKUMENT: LÁSKA V HROBĚ – David VondráčekNEJLEPŠÍ FILM: VE STÍNU – Kryštof Mucha, David Ondříček, Ehud BleibergREŽIE: VE STÍNU – David OndříčekSCÉNÁŘ: VE STÍNU – Marek Epstein, David Ondříček, Misha VotrubaHLAVNÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON: VE STÍNU – Ivan TrojanHLAVNÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON:ODPAD MĚSTO SMRT – Gabriela MíčováVEDLEJŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON: POSLEDNÍ ZÁPAS PEPIKA HNÁTKA – Ondřej VetchýVEDLEJŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON:ČTYŘI SLUNCE – Klára Melíšková

HUDBA: VE STÍNU – Jan P. Muchow, Michal NovinskiZVUK: VE STÍNU – Pavel Rejholec, Jakub ČechNEJLEPŠÍ VÝTVARNÉ ŘEŠENÍ FILMU: VE STÍNU – Jan Vlasák (architekt), Jarmila Konečná (kostýmní výtvarnice), Lukáš Král (umělecký maskér)STŘIH: VE STÍNU – Michal LánskýKAMERA: VE STÍNU – Adam SikoraNEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT: VE STÍNU – MARIUS CORRADININEJLEPŠÍ ZAHRANIČNÍ FILM ROKU 2012:NEDOTKNUTELNÍ – FR., REŽ. OLIVIER NATACHE, ERIC TOLEDANO

ČFTA

26. ledna byly uděleny Ceny české filmové kritiky za rok 2012

Česká filmová a televizní akademie udělila podvacáté výroční filmové ceny Český lev

Kultura rozhýbává ekonomiku aneb: Vysoký ekonomický potenciálLetní filmové školy Uherské HradištěAsociace českých filmových klubů, která pořádá tradiční Letní filmovou školu Uherské Hradiště, zjišťovala, do jaké míry je tento ob-líbený filmový festival nejen nezpochybnitelným kulturním, ale i ekonomickým přínosem. Výsledky analýzy ekonomického dopaduletošního ročníku zpracované společností Economic impacT potvrdily, že kultura skutečně rozhýbává ekonomiku. Tento fakt doka-zuje analýza, přesně ve smyslu slov respektovaného ekonoma Tomáše Sedláčka: „Kultura má neskutečný význam a některým lidemje to zkrátka nutné spočítat. Kde nemluví múzy, mluví čísla, a naopak.“

Analýza Odhad ekonomického dopadu 38. Letní filmové školy Uherské Hradiště2012 přinesla řadu překvapivých zjištění a ukázala zajímavé souvislosti: 83 procentze všech 3627 návštěvníků je z jiných krajůČR, především z Prahy, pouze 3 % bylypřímo z Uherského Hradiště. Návštěvníciutratili 3,3 mil. Kč za akreditace, dalších19,1 mil. Kč pak v souvislosti s návštěvoufestivalu za ubytování, dopravu, jídlo, další

služby a nákupy – dohromady tedy 22 mi-lionů! Včetně multiplikačních efektů mělyvýdaje návštěvníků festivalu dopad na zvýšení produkce (resp. obratu) české eko-nomiky o 37,5 mil. Kč, z toho 11,9 mil. Kčtvořilo zvýšení HDP. Zisky dodavatelů zboží a služeb pro návštěvníky se zvýšily o 3,3 mil.korun. Výdaje návštěvníků dokázaly vyge-nerovat 24,2 stálých pracovních míst naplný úvazek. Díky akci bylo státu odvedeno

4 mil. Kč na dani z přidané hodnoty, 1,4 mil.Kč v podobě daní z příjmů fyzických a práv-nických osob a dalších 2 mil. Kč na sociálnía zdravotní pojištění. Celkem tedy veřejnérozpočty získaly 7,5 mil. Kč. Reálné ekono-mické dopady 38. Letní filmové školy Uher-ské Hradiště 2012 jsou však ještě vyšší, pro-tože do odhadu nejsou zahrnuty výdajedalších skupin návštěvníků – festivalovýchhostů, novinářů a účinkujících a také výdaje


s e r v i s

�23

samotné Asociace českých filmových klubů,která festival pořádá. Společnost Economic ImpacT při analýzáchpoužívá metodiku výpočtu ekonomickýchdopadů vytvořenou speciálně pro kulturníorganizace a cestovní ruch. V případě Letnífilmové školy Uherské Hradiště data o ná-vštěvnících vychází z marketingového vý-

zkumu, který proběhl v srpnu 2012 meziplatícími návštěvníky posledního ročníkufestivalu, a zúčastnilo se ho 912 respon-dentů, tj. více jak čtvrtina všech platících ná-vštěvníků.Zatímco ve světě jsou podobné analýzy eko-nomického dopadu kulturních akcí po-měrně rozšířené, u nás jsou stále novinkou.

Díky nezpochybnitelné řeči čísel jde přitomo jednoznačný vzkaz potenciálním partne-rům, sponzorům i zástupcům veřejné správy– kulturní akce se vyplatí podporovat, pro-tože díky nim přijíždějí do města i zeměnoví návštěvníci, kteří zde utrácejí své pe-níze a tak kumulují finance pro mnoho sub-jektů. AČFK

Synchron 1/2013

Mezinárodní konference o ochraně a restaurování audioviziálních archivalií Pořádá Focal (Federation of Commercial Audio Visual Libraries) za podpory BFI (British FilmInstitute)Konference se koná 2. května 2013 od 9.30 do 16.00 hodin v BFI Southbank, BelvedereRoad, Londýn SE1 8XT, Anglie

CO SE SKRÝVÁ ZA RESTAUROVÁNÍM ARCHIVALIÍ?Jednodenní konference o ochraně a restau-rováním audiovizuálních archiválií, v jejímžprůběhu se diskuse soustředí na analyzumateriálů, které jsou dnes zachraňovány zesvětového dědictví.Bude se jednat zejména o těchto tématech: Problémy související s etikou, technikou,komerčními tlaky, formáty a diváckou obcíStudie zabývající se činností různých archi-vů a laboratoří.

Výsledky práce a ukázky technické doved-nosti v oboru restaurování budou předmě-tem neformální diskuse během slavnostnhooběda.V rámci slavnostního vyhlašení cen na Focal International Awards gala,budou večer2. května 2013 uděleny ceny za nejlepší vý-sledky v oboru ochrany a restaurování au-diovizuálních archiválií.Vstupenky na konferenci jsou již v prodeji

a je možno je zakoupit na www.focalint.org.Vstupenky na večerní slavnostní galaFOCAL INTERNATIONAL AWARS 2013v londýnském Lancaster Hotel, kde budouvyhlášeny ceny za nejlepší využití archiv-ního materiálu ve všech formách filmové a TV produkce a také cena za nejúspěšnějšírestaurování archiválií je možno získat nawww.focalint.org/focal-international-awards.

Filmová galanterie Terryho ponožky dlouho-době připomíná význam českého výtvarnéhoplakátu výstavním cyklem Zlatá éra českéhofilmového plakátu. 18. výstava cyklu se vracík nestorovi žánru, světově uznávanémuumělci Milanu Grygarovi. Terryho ponožky odpředchozí výstavy v roce 2009 zkompletovalykolekci všech takřka 200 Grygarových plakátůa nyní návštěvníkům představí výběr nejlep-ších děl výtvarníka, jehož tvorba pokrývá celéobdobí od počátků žánru v 60. letech až dojeho faktického zániku v roce 1989. 30 ná-

vrhů, včetně některých nerealizovaných vari-ant, obsahuje také šestnáctistránková brožura,která vychází u příležitosti výstavy ve velmi limitovaném nákladu 100 ks. Výstava budezahájena vernisáží za osobní účasti autora 14. března v 17.30. Ve foyer Kina Světozorbude k vidění až do 14. května. „Milan Gry-gar patří mezi největší autory českého výtvar-ného plakátu,“ zdůrazňuje kurátor sbírky Ter-ryho ponožek Pavel Rajčan. „VystavenýGrygarův plakát ke Zvětšenině je jedním znejikoničtějších děl tohoto odvětví vůbec,

spolu se Sladkým životem Karla Vaci, NěžnouOlgy Poláčkové – Vyleťalové a několika málodalšími. Úctyhodné je nejen to, že Milan Gry-gar tuto kapitolu českých výtvarných dějinsvými návrhy pomáhal formovat, ale přede-vším to, že si dokázal udržet vysoký standardtvorby více než tří desetiletí. V osmdesátýchletech, kdy už šla kvalita československýchplakátů postupně dolů, stále držel vysokoulaťku spolu s dalšími legendami KarlemVacou, Karlem Teissigem či Zdeňkem Ziegle-rem,“ dodává Rajčan.

Nejlepší filmové plakáty Milana Grygara na výstavě v pražskémkině Světozor


Synchron 1/2013

s e r v i s

�24

Šestaosmdesátiletý Grygar je mezinárodněrespektovanou uměleckou osobností také napoli volné tvorby. Věnoval se abstraktnímalbě, lineárním kresbám, velkoformáto-vým obrazům a kresbám dřívkem. Zájemvzbudily také jeho akustické kresby, ke kte-rým neodmyslitelně patřila hudba. Na za-čátku šedesátých let stál u zrodu tradice čes-koslovenského výtvarného plakátu, jehož

estetická funkce není podřízena funkciužitné a informační, jak zdůrazňuje jehobratr Mojmír: „Mezi informačním účelemplakátu a řešením výtvarného úkolu dochá-zelo k rovnováze; takovým způsobem se es-tetická nebo výrazová stránka plakátu stá-vala nedílnou a někdy dominantní funkcíplakátu.“ Kombinace volných zadání a tvůr-čího potenciálu výtvarníků, kteří se mnohdy

nemohli naplno věnovat volné tvorbě a vý-stavní činnosti, daly v Československuvzniknout řadě výtvarně mimořádně cen-ných návrhů. Obdobně abstraktní, symbo-lické či experimentální plakáty byly v za-hraničním prostředí, svázaném komerčníminároky producentů, nemyslitelné.

Výstava potrvá do 14. května 2013

Umělcova krátká vizitkaMilan Grygar, narozen 24. října 1926 veZvolenu, je významný malíř, grafik, typografa tvůrce zvukových realizací.Studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně (1942-1943) a Vysoké škole umělec-koprůmyslové v Praze (1945-1950; Emil

Filla). Kolektivně vystavuje od roku 1958, sa-mostatně od roku 1959. Od roku 1991 ječlenem S. V. U. Mánes a výtvarné skupinyJiná geometrie. V letech 1961–1989 vytvořilsto sedmdesát pět filmových plakátů. Oce-něné filmové plakáty: 1988 Stříbrný Hugo

na Mezinárodním filmovém festivalu v Chi-cagu (Muzika pro dva). Filmové plakáty Mi-lana Grygara patří spolu s návrhy Karla Vacia Karla Teissiga k absolutní špičce českoslo-venského filmového plakátu. pr

Knihy o filmuZpráva o Bratrech v trikuBratři v triku je známý pojem ve světě kresle-ného animovaného filmu. A nejenom pojem,ale „donedávna“ i funkční studio tvorby a vý-roby filmu. Jeho více než pětašedesátiletouhistorii mapuje Zpráva o Bratrech v triku na-psaná tak říkajíc z pohledu zevnitř, z pohleduanimátora studia. Obsahem zprávy tak jsouspíše události odehrávající se na půdě studiaa historizující data a fakta jsou uvedena jakojakási stafáž dění. V protikladu k neodvrat-nému konci studia stojí přehled vykonané

práce a rozsáhlý seznam cen i ocenění z do-mova i ze světa. Mluvíme o kresleném filmu,

pokud bychom vzali v potaz celou animova-nou tvorbu museli bychom nějakou tu stovkucen přidat. V značně nadnesené parafrázi:československý státní film nikdy ve své histo-rii nebyl dost vděčen za své veliké úspěchytak malé hrstce lidí. Přesto studio Bratři v trikuukončilo práci. Seznam dvou stovek pracovníků, oné slavnéhrstky historii firmy Bratři v triku uzavírá.Publikace “Zpráva o Bratrech v triku” je v rozsahu téměř sta stran textu bez typogra-fické úpravy. Jiří Plass

Ermanno Olmi: RozhovoryPrvní část knihy zahrnuje překlad rozhovorů s žijícím klasikem světové kinematografie Ermannem Olmim (1931) vedených Charliem Owensem v publikaci Ermanno Olmi (Gremese Editore, 2001, 2008). Druhou část knihy tvoří původní rozhovor našeho nakla-datelství nazvaný Asiago 28. 5. 2011, který v režisérově domově vedl filmový historik PetrSlinták. Druhý rozhovor zahrnuje období posledních let, české a rakousko-uherské dějinnéa kulturní souvislosti, jakožto i práci režiséra v Čechách. Nejznámějšími Olmiho filmy u násjsou dnes patrně Strom na dřeváky (1978) a Sto hřebů (2006). Naše kina dále uvedla mimojiné jeho filmy Čas se zastavil (1959), Místo (1961), Snoubenci (1963), Sapéři (1970) a Aťžije paní! (1987). Každému hranému Olmiho filmu je také věnována jedna kapitola prvníhorozhovoru přeloženého z italštiny. Kniha zahrnuje barevnou Galerii fotografií ze všech hra-ných Olmiho filmů a z řady jeho snímků dokumentárních. Jedná se o první českou filmovou publikaci s původním knižním rozhovorem s žijícím kla-sikem světové kinematografie. Rovněž barevná fotografická příloha filmové publikace mákupodivu u nás tímto způsobem svou premiéru. Knihu si můžete koupit v knihkupectvích a například i ve filmové prodejně Terryho po-nožky u kina Světozor v Praze, na Slovensku pak v krajských městech a v prodejně Slo-venského filmového ústavu v Bratislavě. Prodej je možný i na dobírku, podrobnosti viz www.obchod.kinosvetozor.cz. Podrobnosti o knize na www.cameraobscura.wz.cz/olmi a o dalších knihách – i chysta-ných – filmového nakladatelství na www.cameraobscura.wz.cz. red

Vzkaz paní režisérky WallóPo dlouhém čekání vyšel konečně v nakladatelství Labyrint můj – smím-li tak říci – “velký román”. Pikareskní příběh, říká se na pře-balu. Jmenuje se MUŽ, KTEÝ POLYKAL VÍTR, je to tak trochu detektivka. Duším dosud trpělivým může připadat i zábavná.

Olga Walló


s e r v i s

�25

Jakou nutnou odbornost musí mít člověk,který obchoduje s filmy? Jak jsou na něj kladeny požadavky personální, odborné,administrativní, právní i technické? Co jetřeba k tomu, aby obchody byly inicioványa úspěšně dokončeny?Řeknu aspoň některé předpoklady, které měv této souvislosti napadají, aniž je řadím podlevýznamu či třeba dle abecedy. Tedy základní,bez čehož to vůbec nejde, jsou zejména: ja-zyková vybavenost – např. v naší společnostiaktivně pracujeme se čtyřmi světovými jazyky-, ekonomické a právní vzdělání se zaměře-ním na IP (duševní vlastnictví) a mnohaletézkušenosti s prací se správou práv výrobců i autorů na domácích i zahraničních terito-riích. Minimální dosažené vzdělání u na-šich zaměstnanců je vysoká škola s právním,ekonomickým či marketingovým zaměřením.Samozřejmě také praxe v oboru, přičemž mi-nimální praxe u nás je 9 let. Do „výbavy“ pra-covníků patří zkušenosti takzvaně „na vlastnikůži“, ať už jde o výrobní i autorské; jsme pro-ducenty řady AVD, např. filmů Nesmrtelnáteta, Tankový prapor, animovaných seriálů Pata Mat, Bob a Bobek, Spejbl a Hurvínek.K předpokladům rovněž patří průběžnáschopnost a vůle vzdělávat odpovědné pra-covníky v oblasti autorsko-právní. Situacev jednotlivých teritoriích v této oblasti je častodiametrálně odlišná. A co technické předpoklady?Ano, také sem patří schopnosti a znalostitechnologické – nová média, nové trendy,nové technologie, ale i obchodní (nové ob-chodní modely tvorby výnosů a zisků z ex-ploatace filmových práv, jakými jsou SVOD,VOD, iTunes, Youtube, atd.); s tím souvisípřipravenost investovat nemalé prostředkydo průběžného vzdělávaní všech pracov-níků. Náš člověk musí rovněž počítat s tím,že bude pravidelně prezentovat společnostjako správce filmů i filmů samotných na vý-znamných oborových veletrzích (MIP TV,MIPCOM, DISCOP, BERLINALE, NATPEatd.). Měl by tedy zvládnout dlouhodobébudování a udržování dobrých a proaktiv-ních vztahů s obchodními partnery doma i v zahraničí. Paleta druhů užití filmů je ši-roká, jedná se o velké množství různých ob-chodních vztahů a kontaktů – kinodistri-buci, free TV, pay TV, artfilmové kluby,VOD/SVOD platformy, home video (DVD a BRD) atd.

Vaši lidé musí mít i určité mimořádné psy-chické vlastnosti... Jistě.Mezi další, řekněme nadstavbové di-spozice řadím obchodního ducha, dravost,lásku k filmu, interpersonální a komunikačníschopnosti, flexibilitu a nasazeni, jasné roz-dělení kompetencí a povinností v rámci in-terní struktury tak, aby bylo vždy jasné, kdoje vhodnou kontaktní osobou pro tu či onuaktivitu, a za co je dotyčný odpovědný. Musízvládnout odpovídající a přehlednou pre-zentaci na internetu, lehkou dostupnost a mít rychlé reakce. K nezaplacení je znalost jednotlivých trhů a důležitých hráčů, průběžné sledovánízměn a vývoje. Velmi důležité jsou i dlou-hodobé a kvalitní profesionální vztahy s „ochrankami“ – ochrannými svazy autorů,které jsou často našimi partnery.Co byste řekla obecně o nutných kvalitáchspolečnosti, jež se výše uvedenými čin-nostmi zabývá? Jistá síla společnosti a její rozdělení aktivitdo více odvětví tak, aby nebyla na správě tě-chto práv výhradně závislá, je garancí toho,že obchodní rozhodnutí, které učiní, nebu-dou výsledkem momentálního zoufalství,ale vždy budou mít racionální základ. Rov-něž je to velice důležité v případě plateb-ního selhání (či opožděni s platbou) někte-rého licenčního partnera, což je bohuželvelice častý jev, protože společnost má jinézdroje a tak nejsou její existence a případnéodvody Fondu takovou situací bezpro-středně ohroženy. Naše společnost kroměfondových filmů spravuje také vlastni kata-log a provozuje velmi úspěšně filmové la-boratoře ve Zlíně se zaměřením na záchranuarchivních materiálů.Jaké jsou obvyklé podmínky k uzavření ob-chodů? Jaké jsou způsoby vaší akvizice domai v zahraničí? Myslím tím délku licence a počet užití díla doma i v zahraničí a délkyjednání, než se takový obchod uzavře aťdoma nebo v zahraničí. Nemám na mysli vy-zrazeni know how, ale odpověď, z níž by bylopatrno, jak odborná je to činnost.Na to nelze jednoduše odpovědět; velmiprůměrně řečeno: domácí televizní licence

i jiné licence jsou obvykle na 1–5 let, sa-mostatné zahraniční televizní licence 1–4 roky, home video zahraničí 3–5 let, vý-jimečně i déle (většinou při kombinaci velmisilný distributor + all rights). Domácí ob-chody vznikají průběžně, takže je u nichtěžké stanovit přesnou délku jednání, aleodhaduji ji na 1–5 měsíců. Jednání o ob-chodních podmínkách obvykle zabírajíkratší podíl z tohoto období, déle trvá jed-nání o konkrétní textaci smlouvy, u většíchpartnerů pak schvalovací mechanismy. Pokud se týká obchodu v zahraničí, mizí výhoda divácky oblíbeného „rodinnéhostříbra“ – barrandovský archiv je vystavenkonkurenci nových filmů i nabídky ostatníchsvětových archivů. Omezením je též tech-nická kvalita materiálů (někde je nutnoupodmínkou HD kvalita) a rozsah licencí,který nyní můžeme poskytovat (zejména ča-sově, někteří partneři například nepracujís méně než pěti až sedmiletými licencemi).Úspěšné dojednání obchodu je za těchtopodmínek většinou záležitostí několikamě-síčních opakujících se jednání. Výjimečně u větších a komplexnějších licencí to trvá i déle než rok. Je třeba neustále obnovovat,udržovat a rozvíjet databázi kontaktů, vy-hledávat partnery specializující se na vysí-lání nebo distribuci starších filmů a s těmipak dlouhodobě pracovat s vědomím, ževětší část projednávaných možností pravdě-podobně v obrovské konkurenci neskončíuzavřením smlouvy – nákupčí si nakonecprostě vyberou něco jiného nebo nabídnounevýhodné podmínky atd.. Velmi důležitépři těchto jednáních jsou osobní vazby, kterési léta budujeme. Kolik bylo od začátku obchodování vaší spo-lečností Bonton Zlin utrženo peněz a kolikbylo z toho odvedeno do Fondu na podporykinematografie. Můžete-li, uveďte prosímsumy v Kč každém jednotlivém roce.Mám tu tabulku s údaji z let 2006–2010,která to názorně uvádí. První řádek je odvodABZ Fondu, druhý řádek je výše naší provizevčetně DPH (2006–2009 výše sazby DPH19%, 2010–2012 výše sazby DPH 20%).

Ptala se Jana Tomsová

Synchron 1/2013

Jak jde obchod s českými filmySprávu a obchodování se staršími českými filmy dosud zabezpečují Ateliéry Bonton Zlín, jimž končí licence na tyto aktivity v příš-tím roce. S jejich ředitelkou Kateřinou Morvai, Managing Director firmy, jsme hovořili o podstatě těchto náročných činností i o jejich personálních předpokladech pro tyto náročné činnosti Ateliéry Bonton Zlín.

2006 2007 2008 2009 2010

162 375 999,27 100 847 778,24 191 389 037,45 139 668 861,23 67 568 936,20

44 358 636,89 26 010 031,81 50 053 832,02 24 847 499,62 12 118 638,14


Synchron 1/2013

f e s t i v a l y

�26

Dramaturg filmové přehlídky ZdeněkBlaha k letošnímu programu prozrazuje: „Jsem rád, že se nám každým rokem daří di-vákům představit více než 40 současnýchevropských filmů. O to více mě to těší v tomto roce, kdy DEF oslaví už 20 let svéexistence. V programu nebude opět chybětsekce představující kandidáty jednotlivýchevropských zemí na Oscarové nominace za nejlepší cizojazyčný film (sekce Národníliga), samozřejmostí je i sekce filmů navrže-ných na cenu Evropského parlamentu LUX.Sekce K věci, vzniklá ve spolupráci se Za-stoupením Evropské komise, nabídne témata

související s aktuálním Evropským rokemobčanů. Mezi zavedené sekce se opět řadíFilm&Music, přinášející hrané a dokumen-tární filmy s hudební tematikou. Druhýmrokem fungující sekce Media představísnímky, jež v minulosti úspěšně čerpaly fi-nanční podporu z programu MEDIA. Divácitak budou mít možnost vrátit se k řadě oblí-bených titulů napříč zeměmi i žánry, které z běžné nabídky kin již zmizely.“Zahajovacím snímkem 20. Dnů evropskéhofilmu bude švédský koprodukční snímek CallGirl Mikaela Marcimaina, který zachycuje udá-losti kolem tzv. Geijerovy aféry, jež otřásla

Švédskem v 70. letech za vlády Olofa Palmehoa dotkla se předních činitelů země. Tehdejší mi-nistr vnitra Lennart Geijer společně s dalšímičelil obvinění z vyhledávání sexu s nezletilýmiprostitutkami. Na MFF v Torontu získal Cenumezinárodní filmové kritiky FIPRESCI a z MFFve Stockholmu si odnesl Cenu diváků. Pořadatelé přehlídky připravují pro návštěv-níky kin speciální program, díky kterému sebudeme moci nejen ohlédnout za dosavad-ními ročníky, ale také oslavit ročník letošní– pro DEF a jeho diváky jubilejní. Oslava 20. výročí se bude konat v prostorách Lu-cerny v sobotu 20. 4. 2013. def

20. Dny evropského filmu proběhnou v Praze od 11. do 18. dubna 2013 v kinech Světozor a Lucerna. Filmová přehlídka se poté přesune do Brněnského kinaArt (19. – 25. 4. 2013). Ozvěny Dnů evropského filmu se letošní rok odehrají v těchto městech a termínech: Jablonec nad Nisou (22. – 24. 4. 2013), Uherské Hradiště (23. – 25. 4. 2013), Boskovice (24. – 26. 4. 2013), Ostrava (25. 4. – 28. 4. 2013), Hradec Králové (25. – 28. 4. 2013)

Úspěšná česká účast na SundanceCenu za režii v kategorii mezinárodních dokumentů na festivalu Sundance získal gruzínský snímek The Machine Which Makes Everything Disappear, který vznikl za přispění českého projektu DOK.Incubator a českých postprodukčních společností Avion Post-production, Bystrouška a I/O post.

„Mohli jsme vytvořit dobrý film i bez works-hopu, i když by ho nejspíš viděli jen lidé v Gruzii,“ říká Tinatin Gurchiani, začínajícírežisérka, jejíž první film The MachineWhich Makes Everything Disappearse dostalhned do soutěže prestižního Sundance. „Vě-děli jsme, že točíme film do kin, ale nemohlijsme najít distributora, neměli jsme žádnépeníze na postprodukci,“ doplňuje a vy-jmenovává potíže, které dobře znají i češtídokumentaristé. „Zachránila nás až českástudia, která umožnila zdarma film smíchata vyrobit jeho distribuční kopii.“ Její vizu-álně nesmírně působivý, meditativně laděnýdokument o životě mladých lidí v Gruzii, setento podzim dostává do hlavních světovýchdokumentárních soutěží na festivalechDOK.Leipzig, newyorské přehlídky MoMAči již zmíněného Sundance. Do Amstero-damu, na největší evropský festival IDFA, hopak doprovodil další z filmů workshopu –dánský snímek Dance for me, který sám sou-těžil na celé řadě renomovaných festivalů,včetně Kodaňského CPH:DOX. Dalších šestprojektů DOK.Incubatoru nyní připravujepremiéru, a vyjednávají na neméně prestiž-ních festivalech jako je Tribeca či SXSW. DOK.Incubator je kreativní think-tank, kterývznikl v roce 2012 proto, aby pomáhal ta-lentovaným mladým dokumentárním reži-

sérům s nadějnými filmy prorazit na čím dálvíce konkurenčním filmovém trhu. Na work-shopu tak půl roku intenzivně pracují podvedením předních evropských střihačů, pro-ducentů i obchodníků s filmy a spolu s nimina míru šijí strategii každému filmu. Zkušeníprofesionálové, kteří produkují oceňovanéevropské snímky, zde pomáhají začínajícímnadějným filmařům. „Jen talent není tím, codělá film úspěšným, talentu se všude rodístejně. Přesto jsou některé výjimečné kine-matografie, jako je např. dánská, které pro-dukují jeden výborný film za druhým. Jsouto totiž země, kde umějí dobře pracovat navývoji filmu.“ vysvětluje ředitelka projektuAndrea Prenghyová. Workshop se soustřeďuje na pomoc ve fázistřihu, který je klíčovým momentem, kdy serozhoduje o tom, jak bude film vypadat.„Ročně se dívám a vybírám do soutěže zezhruba 2 400 filmů a hodně je jich dob-rých,“ vysvětluje Claas Danielsen, ředitelnejstaršího a zároveň jednoho z největšíchevropských festivalů DOK Leipzig, proč jepartnerem projektu: „Často vidím film, kterýmá silné téma, velmi zajímavý příběh, skvě-lého hrdinu a přesto, něco mu chybí, něcodůležitého k tomu, aby byl skutečně výji-mečný. A v dnešní konkurenci uspějí jen vý-jimečné filmy.“ Ani mimořádně kvalitní střih

však není tím jediným, co rozhoduje o úspěšné kariéře filmu. Na českém works-hopu pracují producenti filmů velmi pečlivěi na strategii jeho uvedení a komunikacisměrem k divákům. Právě spojení práce napříběhu konkrétního filmu a zároveň na ob-chodní stránce věci je v Evropě unikátní a stojí za úspěchem workshopu, který siročně vybírá jen osm projektů z celé Evropy,pracuje však intenzivně se všemi členy týmu– režisérem, střihačem i producentem.„Kromě účasti na prestižních festivalech jsoufilmy z našeho projektu úspěšné i obchodně,“dodává Andrea Prenghyová. Pět z nich právěvyjednává nebo uzavřelo smlouvu s renomo-vanými evropskými agenturami, které dokážíautorský film dobře distribuovat mnoha mezi-národními kanály, získat mu diváky po celémsvětě a zajistit finanční návratnost. Na otázku, jak takových úspěchů může do-sáhnout malý český workshop hned v prv-ním roce své existence, krčí Andrea Pre-nghyová rameny: „Chtěli jsme filmy hlavnědostat k divákům a dát filmařům naději, že nemusí slevovat z uměleckých ambicí a dělat bolestivé kompromisy – že jediné, co je opravdu potřeba, je dobře vědět, jakýfilm točí a komu ho mohou nabídnout. Jakje vidět, uspět se dá i hned s prvním fil-mem.“ ArtsMarketing


f e s t i v a l y

�27

„V porotách našeho festivalu opět zasednouzahraniční osobnosti, které mohou nabíd-nout na soutěžní filmy jiný pohled než tra-diční domácí filmové ceny,“ podotýká ředi-tel Finále Plzeň Ivan Jáchim.V kategorii celovečerních hraných a animo-vaných filmů, které měly premiéru od dubna2012 do dubna 2013, se budou o přízeň po-roty ucházet snímky Až do města Aš (r. IvetaGrófová), Bez doteku (r. Matěj Chlupáček),Don t Stop (r. Richard Řeřicha), Hořící keř(první část), (r. Agnieszka Holland), Konfi-dent (r. Juraj Nvota), Můj pes Killer (r. MiraFornay), Odpad město smrt (r. Jan Hřebejk),Polski film (r. Marek Najbrt), Posel (r. Vladi-mír Michálek), Ve stínu (r. David Ondříček)a Záblesky chladné neděle (r. Ivan Pokorný).Všech dalších čtrnáct českých hraných čianimovaných snímků, které vznikly ve stej-ném období, uvidí diváci mimo soutěž. V kategorii dokumentárních filmů nato-čených v roce 2012 bylo z celkem 66 při-hlášených snímků vybráno do soutěže o Zla-tého ledňáčka devatenáct – například Roz-hořčené (r. David Vondráček), Poslední „V“Václava Havla (r. Jan Rendl), Král nic nedělá(r. Jan Gogola ml.) nebo Život a smrt v Tan-valdu (r. Vít Klusák a Filip Remunda). Dalšítři pak budou promítnuty mimo soutěž. Finále Plzeň letos proběhne od 21. do 27. dubna a nabídne celkem 170 projekcí,besedy s mnoha tuzemskými filmovými osob-nostmi, večer krátkých filmů, venkovní pro-mítání zdarma, autorská čtení, filmy pro dětiči výstavu. Letošní ročník připravil pocty třemvýznamným domácím osobnostem spjatýmse světem stříbrného plátna: režisérce, scená-ristce, výtvarnici a ženě mnoha dalších pro-fesí Ester Krumbachové, spisovateli Pavlu Ko-houtovi, a výtvarníkovi a režisérovi filmů proděti Břetislavu Pojarovi. Další z velkých pro-

gramových bloků bude tvořit retrospektivadvou výrazných českých dokumentaristů Fi-lipa Remundy (letos 40. narozeniny) a VítaKlusáka. V sekci Křídla slávy, která také vzdáváhold významným jubilantům, se letos na Fi-nále objeví filmy Juraje Jakubiska a JiříhoMenzela. „Budeme také pokračovat v sekciZOOM, která se zaměřuje na zahraničí,“ uza-vírá Ivan Jáchim. Po loňském Polsku se do-stane do centra pozornosti Německo. FestivalFinále poprvé proběhl v roce 1968, po něko-lika ročnících se na 20 let odmlčel. Na pů-vodní tradici se podařilo navázat po sametovérevoluci. Vstupenky na letošní ročník budouv prodeji cca měsíc před zahájením. Více informací na www.festivalfinale.cz.

Přehled celovečerních hraných a ani-movaných filmů na Finále Plzeň 2013Soutěž hraných filmůDon t Stop, r. Richard ŘeřichaKonfident, r. Juraj NvotaPolski film, r. Marek NajbrtVe stínu, r. David OndříčekPosel, r. Vladimír MichálekZáblesky chladné neděle, r. Ivan PokornýAž do města Aš, r. Iveta GrófováOdpad město smrt, r. Jan HřebejkBez doteku, r. Matěj ChlupáčekMůj pes Killer, r. Mira FornayHořící keř (první část), r. Agnieszka Holland

Mimo soutěžLíbáš jako ďábel, r. Marie PoledňákováTady hlídám já, r. Juraj ŠajmovičPříběh z periferie, r. Karel HřibPoslední výkřik, r. Tomáš KučeraSvatá čtveřice, r. Jan HřebejkBastardi 3, r. Tomáš MagnusekCesta do lesa, r. Tomáš VorelKozí příběh se sýrem, r. Jan Tománek

7 dní hříchů, r. Jiří ChlumskýPraho, má lásko, r. různíCarmen, r. F. A. BrabecBabovřesky, r. Zdeněk TroškaČtyřlístek ve službách krále, r. Michal ŽabkaMartin a Venuše, r. Jiří Chlumský

Soutěž dokumentárních filmů Finále Plzeň2013:04826 Jirous, r. Monika Le Fay35 měsíců s Natálkou, r. Martin Hanzlíček,5 pravidel, r. Vavřinec MenšlČeská vesnice – Böhmische Dörfer, r. PeterZachDva nula, r. Pavel AbrahámHráč bez limitů, r. Ladislav Moulis ml.Hromosvody, r. Marika PecháčkováKrál nic nedělá, r. Jan Gogola ml.Největší přání, r. Olga ŠpátováNikdo se neptal, r. Jan SvatošOtázky pana Lásky, r. Dagmar SmržováPevnost, r. Klára Tasovská, Lukáš KokešPoslední “V” Václava Havla, r. Jan RendlRozhořčené 2012, r. David VondráčekSněhová pole Ivana Hartla, r. Jana PočtováSoukromý vesmír, r. Helena TřeštíkováTvoje slza, můj déšť: Přítomnost ArnoštaLustiga, r. Eva LustigováVěra 68, r. Olga SommerováŽivot a smrt v Tanvaldu (z cyklu Český žur-nál), r. Vít Klusák a Filip Remunda

K uvedení mimo soutěž byly doporučenydokumentární tituly:Vrahem z povolání. Utrpení soudce KarlaVaše, r. Jan Bělohlavý, Pavel PalečekIvan Havel. Pozdní sběr, r. Roman VávraLéčba dějin – průzkum odkazu Františka Kri-egla, r. Vít Janeček Jsd

Synchron 1/2013

Plzeňský festival Finále, jehož 26. ročník proběhne od 21. do 27. dubna, vybral do soutěže o Zlaté ledňáčky jedenáct hraných a devatenáct dokumentár-ních nových českých filmů

Jeden svět i letos úspěšnýČtyři filmové poroty festivalu filmů s lidskoprávní tematikou Jeden svět letos udělily celkem sedm ocenění. Vítězné filmy 15. ročníkubyly vyhlášeny na slavnostním zakončení v pražském kině Lucerna ve středu 13. března 2013.

Návštěvnost Jednoho světa 2013 oproti loň-sku stoupla o jednu čtvrtinu a předčila takočekávání samotných organizátorů. Běhemprvních osmi dní festivalu navštívilo odpo-lední a večerní projekce 30 744 diváků a di-vaček. Rekordní byl festivalový víkend, kdy dokina ve srovnání s minulým rokem přišlo o 3 000 lidí více. „Máme radost, že nám našepublikum neodlákala výměna prezidentů na-časovaná do první půlky festivalu, ani pro-jekce trháku Babovřesky. Potvrdilo se, že kva-

litní dokument je plnohodnotným konkuren-tem komerčních snímků,“ uvedla ředitelkafestivalu Jeden svět Hana Kulhánková. Školní projekce zatím v Praze navštívilozhruba 10 000 studujících a pedagogů.Největší divácký zájem přitáhlo osm doku-mentárních filmů, jejichž všechny projekcebyly vyprodány: Rodina k pronájmu, Šmej-di, Pevnost, Rychlost – hledání ztracenéhočasu, Tábor 14, High Tech, Low Life, Aj Wej-wej: Bez omluvy, Na titulní straně New York

Times. Úspěšná byla také novinka letošníhoročníku – mobilní aplikace, která uživate-lům doporučuje filmy z programu. Běhemprvního festivalového týdne si ji stáhlo 1785majitelů chytrých mobilních telefonů. Jeden svět letos navštívilo celkem 132 za-hraničních i domácích hostů z řad filmařů,producentů i organizátorů filmových festi-valů. Jeden svět přivítal také 173 akredito-vaných novinářů.


Synchron 1/2013

f e s t i v a l y

�28

Zlín Film Festival 2013 připravuje tradiční program i několik novinekPadesátý třetí ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín Film Festival se uskuteční ve dnech 27. května – 1. června. Je nejstarším festivalem svého druhu na světě, stále však zůstává mladý, aktuální, moderní a otevřený všem generacím.

Program letošního 53. ročníku počítá s vícenež 240 projekcemi včetně několika světo-vých a mezinárodních premiér. Nesoutěžnísekce Dny evropské kinematografie tento-krát představí dánskou kinematografii, mi-mořádně bohatou na kvalitní filmy pro děti,mládež i dospělé (bude to na 40 snímků). Vefilmech s historickou, sociální, multikulturníi rasovou tematikou přiblíží českému divákuDánsko a jeho mentalitu z mnoha úhlů po-hledu. Dánsku bude věnována i řada do-provodných akcí a hostů. Tradiční programové schéma obohatí letosněkolik pozoruhodných novinek. Poprvé seobjeví nová sekce Tisíc a jedna noc. Názevnaznačuje zaměření především na pohádky,ale není určena jen nejmenším divákům. Po-jetí pohádek totiž zobrazí v mezinárodnímměřítku i v různých národních pohledech,takže nepůjde jen o filmy pro děti, ale i prodospělé. Tuto programovou část odstartujífilmová zpracování pohádek dánského kla-sika Hanse Christiana Andersena.S ambicí přivézt do Zlína vycházející he-

recké hvězdy z celého světa organizátoři fes-tivalu zařadili další nesoutěžní filmovousekci – Young Stars. Třetí programovou no-vinkou je oživení Zlínského psa jako novémezinárodní soutěže Zlín Film Festivalu.Naděje studentského filmu z celého světa

tak dostanou šanci ukázat svou tvorbu. Od-borná porota bude vybírat nejlepší práce v kategoriích animace, hraný film, doku-ment a filmy nové formy, a také TOP filmZlínského psa, jehož autor získá odměnu 1 000 eur. Filmy do soutěže mohli do polo-viny března přihlásit studenti i absolventi fil-mové školy, podmínkou je vznik filmu v době studia autora a po 1. 5. 2011. Hlavními festivalovými cenami Zlín FilmFestivalu zůstávají zlaté střevíčky pro nej-lepší hraný film pro děti, pro nejlepší hranýfilm pro mládež, pro nejlepší animovanýfilm pro děti a Cena Evropa pro nejlepší ev-ropský debut. Soutěžní filmy se budou uchá-zet o vítězství také v dalších kategoriích,jako např. Zlaté jablko – cena diváků neboCena města Zlína.Doprovodný program 53. ročníku, stejně jakocelý festival, je zaměřen nejen na dětské pu-blikum, ale také na teenagery, studenty i do-spělé; odpovídá tomu i jeho skladba. Nebudechybět Malování na chodníku před Velkýmkinem, Minisalon filmových klapek s jejich

následnou dražbou, ani Duhová kulička za-měřená na marketing a PR v audiovizi, Po se-tmění promítáme – hojně navštěvované letníkino na náměstí TGM či koncerty, výstavy,workshopy. Na koleje opět vyjede oblíbenýKinematovlak, železniční vůz upravený dopodoby projekčního sálu, který po několiktýdnů před a po filmovém festivalu „vyváží“filmy dětem po celé republice.Sekce věnované československé a evropskékinematografii pro Zlín Film Festival dlouháléta připravovala Markéta Pášmová, která sev lednu stala jeho programovou ředitelkou.Od roku 2004 zastávala pozici vedoucí pro-gramového oddělení a byla jedním z nej-bližších spolupracovníků dosavadního umě-leckého ředitele festivalu Petra Kolihy.„Pozice programové ředitelky je pro měvýzva a radost zároveň. S Petrem Kolihoujsem pracovala 10 let a za tu dobu se člo-věk leccos naučí a pochopí. Navíc jsemsama máma, takže mám k dětské duši po-měrně blízko. Samozřejmě mám se svýmtýmem nové plány, jistě ale nebudeme bořitfungující a prověřenou strukturu festivalu.Zákonitě však do výběru filmů vnesemeněco nového, osobitého, promítne se tammožná i generační posun,“ řekla MarkétaPášmová. red

Jubilejní FebioFest slavil zajímavým programem i řadou skvělých hostůMezinárodní filmový festival Praha – FebioFest proběhl podvacáté od 14. do 22. března, letos poprvé ve všech krajích České republiky, tradičně i na Slovensku.

V obsáhlých retrospektivách představilmimo jiné balkánskou a finskou kinemato-grafii, nezávislé americké filmy i hudební la-hůdky. Poprvé měl dvě soutěže, vedle tra-diční Nové Evropy to bylo klání krátkých a středometrážních filmů v soutěži nazvanéTři oříšky pro Popelku.Partnerem FebioFestu se letos stala společ-

nost Barrandov Studio. Festival odstartovalspolečenskou akcí v barrandovských atelié-rech ve čtvrtek 14. března 2013. Na víkend23. a 24. března navíc Barrandov připravilzajímavý výlet do historie kostýmního vý-tvarnictví a rekvizitní výpravy, tentokrát s té-matem filmových muzikálů.„Febiofest je přední domácí filmovou akcí

a pravidelně se do jeho programu dostávajíi filmy, vzniklé v našich filmových studiích.V loňském roce se například právě na našemexteriérovém pozemku zčásti realizoval i nejnovější snímek Lasseho Hallströma s ná-zvem Hypnotizér,“ říká ke vzájemné spolu-práci generální ředitel Barrandov Studia PetrTichý.


z e z a h r a n i č í

�29

Od Fica do Fica – vítěz ankety portáluKinema.skČtenáři portálu KINEMA.sk si v malé dvoutý-denní anketě mohli určit svůj nejlepší domácífilmový zážitek loňského roku. Nejvíc hlasůzískal dokumentární titul Zuzany Piussi – OdFica do Fica. Na druhém místě skončil film Aždo mesta Aš, téměř stejný počet hlasů získalysnímky Estebáka Cigáni idú do volieb. Napátém místě skončil hororový projekt Zlo.

Jaroslav Vojtek držitelem ceny Křišťálovákřídla za rok 2012 V kategorii divadlo a audiovizuální umění zí-skal ocenění režisér Jaroslav Vojtek, který vy-tvořil dlohometrážní dokumentární film Cigániidú do volieb. Navázal jím na své předcháze-jící dokumenty My zdes (2005) či Hranica(2009). Vojtekův film, který přibližuje přípravya neúspešnou volební kampaň Roma VladaSendreia v roce 2010, je ztvárněním lidskéhopříběhu v zrcadle slovenské společnosti.

Petice slovenských filmařůMyšlenka petice slovenských filmovýchtvůrců, jejímž iniciátorem je Eduard Greč-ner, vznikla při příležitosti 60. výročí uve-dení do provozu filmových ateliérů na Kolibě. Zrodila se na veřejném setkání fil-mových tvůrců, kteří si při výročí připom-něli problematickou privatizaci ateliérův roce 1996. Tato privatizace uvrhla filmovéateliéry do rukou privatizérů, kteří nemajínic společného se slovenskou kinematogra-fií a kulturou. Ničím dosud nepřispěli k roz-voji slovenské národní filmové kultury, ač-koliv to vyžaduje privatizační dokument.Podle iniciátorů petice umožňuje tento faktnekulturní privatizaci právně zrušit. Výzva formou petice by se měla stát podně-tem k tomu, aby se v této věci začalo právněkonat. Žiadame Ministerstvo kultúry SR o nové pre-šetrenie tohto protikultúrneho aktu a následnézrušenie privatizácie filmových štúdií na Ko-libe. Privatizácia z roku 1996 hrubo poško-dila slovenskú národnú kinematografiu. NaKolibe bolo dovtedy (od roku 1953) nakrúte-ných vyše 400 celovečerných filmov pre kiná,vyše 2.000 krátkych dokumentárnych, ani-movaných a spravodajských filmov, ktoré zí-skali doma a v zahraničí vyše tisíc ocenení,z toho veľké množstvo na medzinárodnýchkultúrnych podujatiach, čím sa nezmazateľnezapísali do dejín slovenskej kultúry a vo svetepozitívne šírili meno Slovenska.Nevyvrátiteľný vzostup filmovej tvorby naSlovensku bol spomenutou divokou privati-záciou významne poškodený a poškodenie

slovenskej kinematografie je naďalej až pod-nes mimoriadne závažné.Návrat filmových štúdií na Kolibe kultúreformou štátnej akciovej spoločnosti so100% účasťou štátu v kompetencii Minis-terstva kultúry požadujeme ako nevyhnutnúpodmienku znovuvybudovania centra slo-venskej národnej kinematografie, ktoré byzaručovalo predbežne výrobu filmovýchdiel hlavne určených deťom a mládeži. Tá jedovážaným brakom najviac poškodzovaná.Následne predpokladáme postupné možnérozširovanie počtu vyrobených titulov fil-mových umeleckých diel, ktoré by čerpalivýhradne z prameňa najmä domácej vyso-kokvalitnej literárnej potencie autorov.Vyzývame verejnosť, predovšetkým kultúr-nych pracovníkov všetkých umeleckých pro-fesií, aby sa pod petíciu podpísali.Iniciátor petície: Eduard Grečner, Sklená-rova 14. Bratislava (82109) [email protected], Január 2013. Eduard Grečner zároveň napsal osobnídopis ministru kultury SR Marku Maděri-čovi, z nějž vyjímáme:„Zánik vlastnej kultúrnej základne je trvaloutraumou kinematografickej kultúry na Sloven-sku a doteraz nedoliečenou ranou. Zo všet-kých druhov umení jediný film bol hodený na-pospas ako obeť trhu, o ktorom je všeobecneznáme, že kultúru nepovažuje za nevyhnutnúpotrebu. Potreba kultúry je však pre človekarovnako naliehavá ako čistý vzduch, ako voda,ako životné prostredie. Divokou privatizáciouv r. 1996 sa podarilo zbúrať hodnoty, ktoré bolihodnotami už v čase prevzatia moci novouvládou. To nebol pokrok, ale barbarstvo, ktoréslovenskú kinematografiu na niekoľko rokovtakmer paralyzovalo. Zahanbujúce na bezohľadnej privatizáciiKoliby je to, že toto darebácke konanieuskutočnil zakladateľ štátu... Štát neskôrsvoju zodpovednosť za kinematografickúkultúru v SR presunul na Audiovizuálnyfond, avšak ponechal bez povšimnutia aktprivatizácie... Tým sa vzdal možnosti dra-maturgickej prípravy dôstojných a kultúrnehodnotných filmových diel. Hodnotu dielodvtedy určuje výlučne kritérium trhu, čo jepre kultúru cesta postupnej záhuby. Spriva-tizovaná Koliba nebola len „továrňou“, alesúčasne kultúrnym stánkom. Aj Národné di-vadlo má svoje dielne, ktoré vyrábajú ne-vyhnutné predmety potrebné pre chod di-vadla. Okrem Národného divadla štátfinancuje iné stánky kultúry a verejnosť bynestrpela aby boli sprivatizované: Slovenskánárodná galéria, Národné múzeum, Ná-rodná knižnica, Slovenská filharmónia atď.

Verejnosť milujúca kultúru nie je k nedorieše-nému problému Koliby ľahostajná, najmä naj-mladšia filmová generácia, ktorá sa k Petíciipostupne pridáva, trpí najviac, lebo prichádzao šancu tvoriť dôstojné filmové diela, takú akúsme mali my (dokonca v ideovo obmedzenompriestore). Je rozdiel privatizovať priemysela privatizovať kultúrne národné inštitúcie. Lie-tadlá z privatizovaného letiska odlietajú, alefilmy z privatizovanej Koliby zmizli... Opätovné prešetrenie prípadu navýsosť kon-troverznej privatizácie Koliby v zmysle po-žiadavky Petície má aj svoj mravný zmysel:viditeľne preukázať žičlivý postoj suverén-neho štátu k vlastnej kinematografickej kul-túre. Okrem toho jej výsledok bude predo-všetkým pre najmladšiu tvorivú generáciufilmárov (ktorá je najviac postihnutá), signá-lom postoja MKSR k jej budúcnosti. Táto vi-tálna a nadaná generácia sa prv či neskôr –a právom – bude svojej tvorivej ustanoviznehlasito dožadovať.“

Z bulletinu Klubu slovenských filmových novi-

nářů INFORMÁCIE, red. Štefan Vraštiak

Premiéry nových slovenskýchfilmů Predstavil sa celovečerný hraný film Attonitas V kině Nostalgia-Nivy Bratislava sa konala 27. 2. 2013 slávnostná premiéra filmu Atto-nitas za účasti scenáristy a režiséra JaroslavaMottla a hercov (Gabika Marcinková, Ad-riana Gula, Petra Blesáková, Michal Janos).Nápad nakrútiť film sa zrodil pred dvomarokmi; režiséra inšpiroval opustený a schá-tralý kaštieľ v Radvani pri Banskej Bystrici.Scenár bol priamo „šitý“ na exteriér kaštieľa.Film nakrúcali dvanásť dní, denne niekedyaž 18–20 hodín. Za prenájom kaštieľa za-platili 2 000 eur. Režisér prezradil, že sachystá na realizáciu nového filmu, zatiaľnemá definitívny názov, ale žáner je jasný –komédia, ktorých je na Slovensku v posled-nom desaťročí poskromne.

Dokument Nový život Slávnostná premiéra celovečerného doku-mentu Adama Oľhu Nový život prebehla 28. 2. 2013 Snímok je absolventským fil-mom režiséra Adama Oľhu (27. 7.1984) naFAMU v Prahe a získal Cenu divákov na vla-ňajšom 16. MFDK v Jihlave. Vo filme sú po-užité fotografie otca Matúša Oľhu, rektoraAU v Banskej Bystrici, z rokov 1975-2005.Ide o autorský a rodinný film Adama, ktorýviedol aj kameru. Na filme pracoval štyriroky. Česká premiéra filmu sa chystá najeseň toho roku. šv

Synchron 1/2013

Slovenská mozaika


Synchron 1/2013

z e z a h r a n i č í

�30

Britská koaliční vláda se dostala k mociv roce 2010, a tehdy její ministr kultury,konzervativec Jeremy Hunt, obdivovatel re-gionálních a městských televizí ve Spoje-ných státech prohlásil, že i v Británii zavedeměstské televizní stanice. Pustil se do díla a přiměl BBC, aby plán finančně podpořila.Ovšem v politice, jak se tu říká, je i týdendlouhá doba. Jeremy Hunt už dávno minis-terstvo kultury – Department of Culture,Media and Sport – opustil a stal se ministremzdravotnictví (kde na rozdíl od své předchá-zející činnosti, nové instituce nezavádí, na-opak nemocnice národního zdraví – Natio-nal Health – spíš likviduje.)Politická scéna se sice mění bleskově, ale by-rokratické mlýny melou pomalu. A tak insti-tuce, jež rozhoduje o udělování licencí – Of-fice of Communications OFCOM – teprve nazačátku února 2013 vyhlásila vítěze v soutěžio londýnskou městskou televizní stanici.Překvapivě byla licence na nový londýnskýdigitální kanál přiklepnuta londýnskému ve-černíku Evening Standard, založenémuv roce 1827. Zvítězil nad ostatními čtyřmibritkými žadateli. Mohlo by se stát v Českérepublice, aby získal stanici ruský majitel a nevzbudilo to poprask?! Zde v Londýněbyla zpráva přijata klidně.

Digitální dvanáctiletá licence na nový kanálnazvaný London Live byla totiž udělena společnosti Evening Standard, kterou vlastníJevegenij Lebeděv se svým otcem Alexan-drem, bývalým důstojníkem KGB a postko-munistickým oligarchou. Ruská rodina za-koupila 75 procent akcií londýnskéhovečerníku před šesti lety za jednu libru a spoustu nezaplacených dluhů. (25 procentakcií zůstalo v rukou původních vlastníkůnovinářského koncernu Daily Mail.) A rus-kému vedení se podařilo zkomírající večer-ník nejen vzkřísit, ale i zvýšit jeho náklad a popularitu. Evening Standard dnes chrlípřes 600 tisíc výtisků večerníku každývšední den. A ty se rozdávají v centru britskémetrolopole zdarma. (Na předměstích se listprodává za zlomek ceny jiných deníků.)OFCOM zřejmě věří, že Lebeděvovi takéuspějí v digitálním televizním podnikání. Mladý Jevegnij Lebeděv řekl: „Jsem velmirád, že OFCOM si nás vybral a dal nám tutopříležitost, abychom mohli poskytovat Lon-dýňanům kvalitní místní televizi. Náš týmvýborných novinářů má v hlavním městě a ve finančním City vynikající kontakty. Alehlavně maji znalosti, porozumění a cit prolondýnskou scénu. V našich novinách jsmejiž prokázali, že dokážeme dodat našemu

publiku zpravodajství, komentáře a repor-táže rychle, přesně a kvalitně. A těšíme se,že našeLondon Live TV bude stejně dobrá.“Nový londýnský digitální kanál bude vysílat18 hodin denně; minimálně čtyři a půl ho-diny budou tvořit londýnské zprávy, poli-tické aktuality a komentáře včetně detail-ního zpravodajství ze všech 33 londýnskýchobvodů. Hlavní studio bude umístěno v re-dakci Evening Standardu v centru Londýna,ve čtvrti Kensington. Počítá se, že si stanicidenně naladí čtyři miliony londýnských diváků.Programy se budou vysílat na Freeview, Sky,Virgin a IPTV. Komercesoustředěnáv Lon-dýně by měla být dobrým zdrojem reklam,z nichž bude televizní stanice financována.Soudě podle toho, jak dobře se vede Eve-ning Standardu, měla by London LiveTVtaké prosperovat. Analytici předpovídají, žeby se všechny investice měly Lebedědovýmza pár let vrátit, a stanice potom bude vyka-zovat slušné zisky. Že by se zrodila nová televize, která bude –v přeneseném smyslu – tisknout peníze, jakse kdysi říkalo o Independent Televizi, kdyžv padesátých letech začínala? No, uvidíme.

Anděla Špindlerová

Nový londýnský televizní kanál je tu a jmenuje se LONDON LIVENaše londýnská spolupracovnice Anděla Špindlerová už v předchozím čísle Synchronu informovala o plánovaném zřízení městskýchtelevizních stanic v Británii. Projekt mezitím pokročil…

Připomeňme ještě naši korepondenci se slovenským prezidentemTrestní stíhání filmařky Zuzany Piussi bylo nakonec zastavenoPrezident Slovenské republiky doc. JUDr. Ivan Gašparovič, CSc.Kancelária prezidenta Slovenskej republikyHodžovo nám. 1P.O. Box 128810 00 Bratislava 1

Věc: Protest proti stíhání režisérky Zuzany Piussiza tvorbu ve veřejném zájmu a žádost o milost

Vážený pane prezidente,slovenská režisérka Zuzana Piussi natočila uni-kátní sondu do problémů slovenské justice, kterádíky naší společné minulosti promlouvá i k čes-kým a naléhavostí své výpovědi i k evropským di-vákům.Její film Nemoc treťej moci byl skrze evropskýportál DAFilms.com právě uveden i do české a evropské distribuce. Rovněž její předchozífilmy jsou známy z festivalů i kinodistribuce takéčeským divákům.

Se znepokojením jsme se dozvěděli, že před krát-kým časem bylo s autorkou zahájeno trestní ří-zení na základě žaloby jedné ze soudkyň, kteráse ve filmu objeví (JUDr. Helenou Kožíkovou), a to z důvodů narušení důvěrnosti ústního pro-jevu osobní povahy, za což hrozí Zuzaně Piussivězení v délce až dvou let. Jiné řízení na podněttéto soudkyně je vedeno proti Slovenské televiziza uvedení tohoto filmu.Vzhledem k celkové kompozici díla, která je po-ctivě vystavěnou analýzou závažných jevů a projejichž vizualizaci autorka využila mimo vla-stního natáčení i celou řadu autentických zá-znamů a archivů, považujeme její film za dílo by-tostně reprezentující veřejný zájem. Film Nemoctreťej moci nenese ani stopu bulvárního přístupuke zpracování tématu, je to zcela naopak – bul-vární média jsou zde dokonce reflektována a kri-tizována jako součást celého problému. Protojsme znepokojeni tím, že by takováto tvorbaměla být postihována.

Vzhledem k tomu, že meritem filmu je proble-matizace dosahování spravedlnosti v rámci (ně-kterých) slovenských soudů, jsme hluboce zne-pokojeni tím, že by autorka měla být za čin svéreflexe takto postihována, nemluvě o z filmu vy-věrajících důvodných pochybnostech o spraved-livém procesu.Obracíme se tedy na Vás s nadějí, že tvůrčí přínosZuzany Piussy dokážete nejen ocenit, ale také s naléhavou žádostí o udělení milosti v případě,že bude odsouzena.DVD s filmem je přiloženo jako součást tohotodopisu, pokud byste jej snad dosud neměl šancishlédnout.S úctou

V Praze 16. listopadu 2012

Podepsáni: Vít Janeček a řada soukromých osob a instritucí


o d e š l i

�31

Karel Čáslavský se narodil 28. ledna 1937v Lipnici nad Sázavou. Po studiích naStřední filmové škole v Čimelicích působilod roku 1956 ve Filmovém studiu Barran-dov jako asistent produkce, později asistentrežie. V roce 1963, kdy nastoupil do archivuČeskoslovenského filmového ústavu, došlok podstatné změně jeho kariéry.Jako filmový archivář, historik, publicistaa moderátor, pracovník Národního filmové-ho archivu se specializoval na oblast zpravo-dajského filmu do roku 1945, ale předmě-tem jeho odborného zájmu byl i němý filma americká filmová groteska a český filmjako takový. Byl jeho nadšeným a vytrvalýmpropagátorem a obdivovatelem, což dlouháléta prokazoval v práci pro Českosloven-skou, později Českou televizi. Však byl také– a po právu – v roce 2009 uveden do Dvo-rany slávy televizní ankety TýTý.Začínal jako asistent produkce a režie(Kdyby tisíc klarinetů), průběžně spolupra-coval jako odborný poradce u dalších filmů(např. Všichni moji blízcí, Obsluhoval jsemanglického krále). Těžištěm jeho tvůrčí prácese však stala televize. Velice oblíbený byljeho pořad scének ze starých němých gro-

tesek Komik a jeho svět – Karel Čáslavskýpřipravil celkem 228 dílů. Více než pět sto-vek dílů měl dokumentární cyklus Hledáníztraceného času, orientovaný především naobdobí let 1918 až 1945; stala se z nějvpravdě televizní trvalka – vysílal se od po-čátku 90. let až do loňského roku.Byl autorem či spoluautorem knižních pub-likací: Hvězdy českého filmu 1 a 2, FilmovýVlasta Burian, Tváře před kamerou, Vlasta

Burian – Král komiků. Karel Čáslavský celýsvůj život vyznával klasické mravní hodnoty.Byl obdivovatelem období první republikya prezidenta T. G. Masaryka. Od předsed-nictva Masarykova demokratického hnutíobdržel v roce 2002 Čestnou medaili T. G.Masaryka. Patrně nejznámější český filmový historikzemřel 2. ledna 2013 v Praze.

ap

Synchron 1/2013

Filmový a televizní svět Karla Čáslavského Pamětníci vyprávějí, že filmový historik Karel Čáslavský se objevil na obrazovce víceméně náhodou – podílel se na scénářích televi-zního soutěžního pořadu VIDEOSTOP, který uváděl Jan Rosák, a postupně se „vypracoval“ na spolumoderátora. Ačkoliv nic tako-vého rozhodně nebylo jeho záměrem. Čas, úspěch a obliba jeho pořadů však brzy ukázaly, že to náhoda určitě nebyla. Civilně ne-vtíravé, přitom zasvěcené a procítěné Čáslavského komentáře k filmovým ukázkám, které do svých pořadů vybíral, diváky zaujalya udržely u obrazovek desítky let. Jeho odchod znamená pro všechny bolestnou ztrátu.

Publicista, spisovatel, kronikářKdyž se Miroslav Sígl v září 1926 v polabské obci Obříství na Mělnicku narodil, dostal od sudiček do vínku profesi publicisty, spisovatele a kronikáře. A svému osudu neunikl, byť mu po roce 1948 za vlády KSČ přinesl nejeden existenční postih.

Po maturitě na Obchodní akademii v Prazev Karlíně zakládal spolu s šéfredaktorem Jaromírem Hořcem Mladou frontu. Noviná-

řem byl do roku 1950. Po návratu z vojnymuseli oba z redakce odejít. Z publicisty sestal soustružník. Ke své profesi se mohl vrá-tit až v době politického tání po roce 1956.O rok později zakládal spolu s dalšími re-daktory Hospodářské noviny.V šedesátém pátém roce neodolal nabídceČeskoslovenské televize, která v době eko-nomické reformy Oty Šika hledala redaktoryznalé problematiky. Nastoupil do Televiz-ních novin s úkolem populární formou informovat diváky o ekonomice. Pod jehodramaturgickým vedením vznikly desetimi-nutovky Ekonomický reflektor a další přílohyTelevizních novin. Nejvýraznější byl nedělníkomentář Tváří v tvář známých osobností,které si Mirek zval z okruhu ekonomickéhoústavu Oty Šika.Od počátku srpnové okupace vojsky „bratrs-kých“ států v roce 1968 byl s Kamilou Mouč-

kovou a s dalšími kolegy ve studiu v Měšťan-ské besedě a po jeho obsazení vysílali z teh-dejšího kina Skaut, dokud okupanti neodsta-vili vysílač Cukrák. S dalšími kolegy se potépřesunul do rozhlasového Svobodného vysí-lače v Tesle Hloubětín. Tohoto vysílání se úča-stnili i Kamila Moučková, Richard Honzovič adalší známí redaktoři, herci i politici. Vysílánína vlně 490 metrů skončilo po návratu našichpolitiků z Moskvy.Vedoucí redaktor Televizních novin KamilWinter emigroval. Od nového šéfa, který bylpovolán z Moskvy, dostal Mirek výpověďs okamžitou platností. Rodinu s třemi dětmia nemocnou manželkou zachránila na dva-cet let od hmotné nouze práce úředníkav Ústavu technického rozvoje a informací.Po listopadu 1989 byl Mirek Sígl mezi za-kladateli Syndikátu novinářů, stal se prvnímšéfredaktorem Mediažurnálu, v roce 1990


Synchron 1/2013

o d e š l i

�32

editorem knížky Baťova průmyslová demo-kracie; byl i kronikářem v rodné obci. Jehoknížka Osobnosti a osudy obce byla oce-něna v soutěži literatury faktu, nechybělmezi autory Almanachu českých novinářů1989 – 2008, je autorem nejedné rozsáhlépublikace, například Události pravdy, zrady,

nadějí 1967–1971 a Události totality, svo-body demokracie. O Svobodném vysílačiv Tesle napsal knížku Na vlně 490 metrů,s Jaromírem Hořcem Generaci 45 a Gene-raci na doraz, byl vedoucím redaktorem ča-sopisu Masarykova demokratického hnutí,periodika ČAS…

V roce 2006 vyšla v nakladatelství Epochajeho publikace Co víme o smrti. Pro Mirka si přišla po kolapsu srdce do Vinohradskénemocnice 5. prosince 2012, když spalv kruhu rodiny.

Jarmila Cysařová

Svět, příroda a medicína očima kameramana a dokumentaristyVáclava Filipa Krátce po svých sedmdesátinách zemřel 8. února 2013 v Praze kameraman a dokumentarista Václav Filip. Vedle projektu Svět očimaHanzelky a Zikmunda byl Václav Filip známý i seriálem Potomci slavných. Pro Českou televizi natočil stovky dokumentů a získalřadu kameramanských ocenění. Bylo mu sedmdesát let.

Od roku 1970 pracoval v České televizi, kdenatočil stovky dokumentů. Za úroveň svýchtvůrčích kameramanských počinů obdrželřadu cen na festivalu Ekofilm, s režiséremVáclavem Borovičkou byl u zrodu napříkladtakzvaných mikro-makro filmů o hmyzu.Jako dokumentarista natáčel zavádění a vý-voj kochleárních implantátů u nás.Do srdcí televizních diváků se Václav Filipzapsal zejména třináctidílným dokumentár-ním seriálem Svět očima Hanzelky a Zik-munda a seriálovým projektem Potomcislavných o osudech předních osobností pro-střednictvím vzpomínek jejich dětí a vnuků.Natočil přes sedmdesát jeho dílů.Václav Filip vystudoval obor kamera napražské FAMU v roce 1980, televizním ka-meramanem se však stal už o deset let dříve.

Rodák z Mladé Boleslavi totiž nastoupil dotelevize hned po maturitě a jako asistentrežie zažil ještě dobu živého vysílání. Pojednoleté praxi osvětlovače na Barrandověbyl pět let asistentem kamery v Krátkémfilmu, kde se poprvé dostal k samostatné ka-meramanské práci. Podílel se pak na stov-kách pořadů, cyklů a magazínů včetně au-

torského vkladu do Televizního klubu ne-slyšících.Autorsky i občansky se Václav Filip angažo-val v otázkách transplantace kostní dřeně a leukémie, zapojil se do propagace Nad-ace pro transplantaci kostní dřeně a Cen-trálního registru v Plzni.

red, s využitím textu ČTK

Ve věku téměř 90 let tiše odešla Zdenka Skřípková, skromná, ale výrazná osobnost, členka FITESu už před rokem 1968

V kresleném filmu pracovala za války, po níbyla při založení studia a vzniku značky„Bratři v triku“. Spolupracovala s režiséry E. Hofmanem, V. Bedřichem, Z. Smetanou,Z. Milerem a L. Čapkem. Až po odchodu dodůchodu také režírovala některé díly seriáluKáťa a Škubánek. Animovala do 77 let.Dokonalou kresbou a osobitou animací vy-jádřila charaktery, hlavně roztomilost zná-mých postaviček: Pejska a Kočičky, Čerta,Káči, všech ve Stvoření světa, Krtečka, Rá-kosníčka, Rumcajse, Manky, Cipíska a mno-

ha dalších. Výtečně animovala živly –bouřky, deště, chumelenice, moře aj. Vždypromyšleně vypracovala technickou pří-pravu pro kameru, škály pro panorámy, ná-jezdy, odjezdy, zpomalení, zrychlení apod.Byla mezi vybranými animátory zahranič-ních zakázek, seriálů: Pepek námořník, Toma Jerry, Nudnik aj. Některé monofilmy ani-movala sama, např. The Happy Owls, RosiesWalk, Uncle Wigilly a další. Režíroval je zdeamerický režisér G. Deitch. Byly úspěšnév USA, zde se kvůli politické situaci nepro-Zdena Skřípková s manželem u chalupy v Podkrkonoší,

kde byli nejšťastnější


o d e š l i

�33

mítaly, ani se neuvádělo, že filmy byly rea-lizovány v ČSSR.Zdenka Skřípková měla ráda nejen své „paj-duláčky“, ale obětavě, bez honoráře, věno-vala svůj čas těm, kteří v profesi začínali.Uměla poradit, povzbudit a potěšit ty, kteříto potřebovali. Skoro všichni se na ni obra-celi se svými soukromými problémy.Mimo jiné, její hanácké „co máš z teho“mělo svoje kouzlo. Nevyslovila to však,když se dozvěděla, že skončili „Bratřiv triku“, kterým věnovala značnou částsvého života.Zdeničko, my, co tu ještě jsme, Ti děkujeme.

Za nás všechny Irena Jandová

Synchron 1/2013

Kolektiv studia Bratři v triku v 80. letech minulého století, Zdena Skřípková první klečící zleva

Kameraman Ivan RybákV říjnu nás navždy opustil kamarád i kolega, dlouholetý televizní kameraman a skvělý táta, Ivan Rybák. Prožili jsme společně hodnědlouhých let v jedné redakci – od roku 1970 – ale také při různých jiných příležitostech mimopracovních. Ivan bohužel odešel uprostřed rozdělané práce, protože ještě stále působil jako kameraman ve zpravodajství. Sám totiž říká v rozhovoru s režiséremHonzou Brichcínem, který ho s ním natočil pár dní před smrtí v Motolské nemocnici: „Život je takový, že ne vždy vše dojde do svého cíle, ale skončí dřív, před ním…“

Když spolu udělali tento rozhovor, domlou-vali se na pokračování a nikoho ani ve snunenapadlo, jakou má Ivan osudovou pravdua že to je rozhovor poslední…S kameramanem Ivanem Rybákem jsem seseznámil až po studiích FAMU, když jsemv roce 1970 nastoupil do Československé te-levize, a sice do redakce literárně-dramatic-kého vysílání. Ivan tam již byl, a byla tov těch letech v podstatě prestižní redakce,kde se v té bídné době začínající normali-zace sdružovalo docela dost velmi zajíma-vých a hlavně slušných lidí. Byla tam, pod„svícnem“ pana profesora Dvořáka, řada re-žisérů, dramaturgů a scénáristů i kamera-manů, kteří se do té „normalizace“ opravdunehodili, ale i několik stranických posil,před kterými si musel dát člověk dobrýpozor. Mezi ty ovšem Ivan Rybák rozhodněnepatřil. Naopak, on při své otevřenosti a ja-koby naivní upřímnosti mnohdy řekl na rů-zných povinných schůzích nebo sezeníchvěci, při kterých se soudruzi jen chytali zahlavu a po straně mu říkali – ať pro Boha –radši mlčí.Ivan patřil ke skupině výborných kamera-manů kolem hlavního kameramana Vladi-míra Opletala, které se říkalo 1.útok – to bylon, dále pak Stanislav Benc a Slávek Kudlá-ček . Výborná trojice která pracovala v tele-vizi již mnoho let a všichni začínali jako ka-meramani při živém vysílání televizníchinscenací, kdy se pracovalo a živě i vysílalo

ze studií na „Burze“ a nebo v „Besedě“. Tistarší dobře vědí, o co jde a pro mladé –Burza byla v prostorách dnešní Národníbanky na Senovážném náměstí a Beseda veVladislavově ulici – původním sídle ČT.V těch 70. letech se již živě nevysílalo a končilo se také se záznamem inscenací nafilm – TRC a začínalo se se záznamem namagnet – AMPEX. Při tomto všem IvanRybák dávno byl, a tuto dobu velmi dobřezažil, i celé problematice záznamů dobře

rozuměl, protože jeho manželka na zázna-movém pracovišti pracovala jako technička.Na FAMU se dostal hned po maturitě – cožnení zcela obvyklé. Většinou se uchazečůmdoporučovala nějaká praxe a teprve potomstudium. To znamená, že jeho přijímacízkoušky i fotografické práce musely býtvelmi dobré. Dostal se tak do ročníku např.s Jaromírem Šofrem a dalšími kolegy.Ivan ovšem stál hlavně o tvůrčí práci na hra-ných filmech a chtěl se tomuto oboru co nej-


Synchron 1/2013

o d e š l i

�34

více věnovat a to se mu také splnilo a pod-ařilo se mu k tomu dostat.Natáčel tak televizní inscenace, mnohdys vynikajícími režiséry, a stejně vynikajícímiherci, kteří byli v mnoha případech ještěz tak zvané „staré gardy“, jako třeba panPešek, Pivec, Marvan a Sklenčka, nebo úžas-ná paní Šejbalová a paní Vlasta Fabiánová a mnoho dalších skvělých herců, kteří byliale hlavně také skvělí a noblesní lidé. O tomse dnešním „celebritám“ ani nezdá.Pracoval také jako samostatný kameraman,například s výborným režisérem Jiřím Běl-kou, velice vzdělaným a citlivým člověkem,na kterého již naše doba bohužel v podstatězapomněla, i s legendárním a velice oblíbe-ným Františkem Filipem, kterého jsme mělivšichni velice rádi – a máme stále! S Ivanem jsme společně prožili i spoustuvolných chvil na horách v Krkonoších, kdenad Rokytnicí vlastníma rukama mnoho letstavěl na velice krásném místě, s úžasnýmvýhledem přes hluboké údolí na vzdálený

Ještěd, chalupu, kterou se mu podařilo do-končit a také trochu i užít. Jezdili jsme tamčasto na lyže, ale i v létě na krásné výlety.Jezdili jsme také často s kanoemi na vodu,na různé řeky, ovšem nejraděj na Berounku.Vodě zůstal Ivan věrný i v poslední době,kdy jezdil natáčet s panem Žmolíkem, jakočlen posádky, do Chorvatska námořní ja-chting.Hodně také spolupracoval s režisérem Hon-zou Brichcínem, který za ním pak chodil i do nemocnice a natočil s ním též jeho po-slední rozhovor.Společně s Ivanem i jeho rodinou jsme jez-dili celých dlouhých 20 normalizačních letna Nový rok ráno na Makovou horu, což jezapadlý poutní kostelíček na kopečku po-blíž Příbrami, na Novoroční mši. Byl to krás-ný rituál, v kostelíku se sešlo pár místníchstarých lidí a vše mělo úžasnou, působivouatmosféru. Náhodou jsme se tam také vidělis režisérem Zdeňkem Sirovým, kterého jsmepotom poznali až po revoluci, když jsme

s ním něco natáčeli v ČT. Po mši jsme ob-vykle zašli ve vsi Smolotely do místní hos-pody, kde nás již znali a přinesli jsme sebouveliký hrnec polévky zelňačky, která se tampak ohřála a všichni – i pár místních včetněhospodského, si na ní pochutnali. To bývalnáš novoroční zvyk a naposledy jsme tambyli, když měl nový pan prezident VáclavHavel první novoroční projev, který jsmes velikým zájmem a očekáváním sledovalipod kostelíkem u hřbitova i s panem farářema několika místními lidmi na malém pře-nosném televizoru, postaveném na zasně-žené střeše auta.Příhod a zážitků s Ivanem bylo mnoho, bo-hužel, vše zcela neočekávaně a příliš brzoskončilo. Ivan velmi statečně bojoval a pře-konával svůj handicap – amputaci celé nohy.Když se již zdálo, že zvítězí, osud vše náhlezměnil. V rozhovoru s H. Brichcínem říkal žeby chtěl, aby se nemusel v životě za nic stydět. Ivane, jsem přesvědčený, že se stydět u r č i t ěnemusíš! Mgr. Vladimír Dousek

Ohlédnutí za životem Arnošta BurgetaPhDr. Arnošt Burget se narodil 7. srpna 1928v rodině poštovního doručovatele v malémoravské obci Jednov v okrese Prostějov.V centru obce je poutní mariánský kostel,zbudovaný v letech 1763 až 1765. Jeho otecbyl tamním kostelníkem a kostel se zvonicía velkými hodinami, kde vnímavý chlapecs otcem často pobýval, představoval pro ma-lého hocha zajímavý svět. Hodně časuv něm trávil jak s otcem, tak s panem fará-řem na místní faře.Rodina byla početná. Arnošt byl prvnímsynem, po něm následovali další sourozenci– čtyři bratři a tři sestry. Otec se musel hodněohánět, aby rodinu uživil. Arnošt vystudoval měšťanskou školu v Ko-nici a hned – jakmile to bylo možné – museljít pracovat. Jeho prvním pracovištěm bylPoštovní úřad v Prostějově. Ale to už mlu-víme o době po druhé světové válce, byťprůběh války byl pro Arnošta rovněž velicedobrodružným obdobím. Největší životní zvrat pro něj však zname-nala povinná dvouletá vojenská služba. Najejí závěr – v době po komunistickém pře-vratu v roce 1948 – byl požádán, aby zůstalv armádě jako profesionál. Nabídka asi bylapro chudého chlapce atraktivní, a tak ji při-jal. Dostal se k výsadkářům, které obdivo-val. Brzy mezi nimi našel řadu přátel – ně-kterých celoživotních. Výsadkové jednotkypředstavovaly elitu každé armády. Byl zdra-vý, odvážný, seskoky vyhledával; škoda, žese nezachovala knížka evidující ty, kolik jichabsolvoval. Na počátku padesátých let působil na ministerstvu národní obrany

v oddělení, které mělo výsadkářské jednotkyna starosti. V roce 1953 se seznámil s budoucí man-želkou Jarmilou Macákovou, na podzimtéhož roku se vzali. Nastaly starosti s bydle-ním, což byla v té době velice obtížná zále-

žitost. Kvůli bytu se nechal přeložit na Slovensko do Prešova, kde měla sídlo vý-sadková jednotka. V Prešově se mu narodilsyn Ivo. Působil zde do roku 1956.Návrat do Prahy znamenal opětný „boj“ o získání bytu a úsilí o nové postavení.V rámci večerního studia získal středoškol-ské vzdělání, úspěšně složil maturitu a při-hlásil se k dálkovému studiu na Institutu no-vinářství a Filozofické fakultě UK v Praze.Vše zvládl při zaměstnání a včetně zkoušekrigorózního řízení a získání titulu PhDr. V té

době působil v armádě ve složkách jemublízkých: v armádním studiu Českosloven-ského rozhlasu, v odborné redakci v nakla-datelství Naše vojsko a konečně v armád-ním studiu Československé televize. Ale touž se psal rok 1958 a Československo čekalvstup vojsk Varšavského paktu. Jako přímý účastník a podporovatel Praž-ského jara 1968 byl po vstupu vojsk za svéangažmá „potrestán“. Z armády byl vyho-zen – přímo k lopatě. Pracoval v různýchdělnických profesích – v Pražských kanali-zacích, v Kompresorech Chodov, v Pozem-ních stavbách Praha. Na přímluvu přátelpozději působil v pražském Svazarmu a pakjako zásobovací referent v Ústavu národníhozdraví v Praze 4; těsně před důchodem ještěkrátce na Obvodním soudu pro Prahu 1.V dlouhém období tzv. normalizace se zapo-joval všemi možnými způsoby do disident-ských aktivit. To mělo za následek neustálýpolicejní dozor, častá předvolání, domovníprohlídky, blokace cest do zahraničí atd. Pře-svědčit ke spolupráci se těmto orgánům Ar-nošta Burgeta nepodařilo, což osvědčuje i pří-slušné „Osvědčení MV“ z února 1992.Po listopadových změnách v roce 1989 bylrehabilitován jak v armádě, tak v Českoslo-venské televizi. 1. února 1990 byl jmenovándo funkce poradce ředitele Čs. Televize Jin-dřicha Fairajzla. Bohužel, na podzim 1990 –po nástupu Jiřího Kantůrka do funkce ústřed-ního ředitele – byl z této funkce odvolán.Ani pak nezahálel, hledal další uplatnění.Pracoval na smlouvu pro archiv Syndikátunovinářů; Po zřízení Ceny Ferdinanda Pe-


o d e š l i

�35

Spisovatelku, původním povoláním učitelkuKvětu Legátovou nejvíc proslavila povídkovákniha Želary, podle které vznikl úspěšný stej-nojmenný film Ondřeje Trojana. Dlouho se o ní nevědělo, navíc střídala pseudonymy.Květa Legátová, kterou proslavily zejména Že-lary, zfilmované i zdramatizované pro jeviště,nosila občanské jméno Věra Hofmanová a svéprvní práce podepisovala Věra Podhorná.

Povídkové pásmo Želary vydala až v roce2000, několik desítek let poté, co je začalapsát, a poté otiskla povídku Jozova Hanule,která se pak stala základem filmu s AnnouGeislerovou vyznamenaného nominací naOscara. „Řekla jsem si, že bych mohla ně-kterou z povídek Želar upravit a poslat doscenáristické soutěže,” líčila svůj největšíúspěch.

Květa Legátová pocházela z venkovské uči-telské rodiny, narodila se 3. listopadu 1919.Vystudovala češtinu, němčinu, fyziku a ma-tematiku. Po krátkém válečném působení nabrněnské konzervatoři učila přes 40 let najednotřídkách v zapadlých částech Beskyd.Z těchto valašských i slováckých oblastí čer-pala náměty svých příběhů.

red, iDNES, ČTK

Synchron 1/2013

Za Květou Legátovou

Herec zajímavého hlasu a ušlechtiléhozjevu vstoupil na divadelní scénu jako dva-cetiletý a strávil na ní přes 40 let. Kariéru za-hájil jako loutkoherec v hradeckém Loutko-vém divadle v roce 1958. Poté jeho cestavedla do činoherních oblastních divadel veVarnsdorfu a Chebu. V roce 1965 se stal čle-nem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni,kde si během 15 sezon vyzkoušel postavykomické i psychologicky náročné. V roce1980 dostal nabídku na angažmá v Měst-ských divadlech pražských.Na scénách divadel ABC a Rokoko (po roce1989 i divadla Komedie) strávil bezmála dva-cet let. Právě tady přišly role zralých mužů, vekterých se cítil nejjistěji. Tou první byla hlavnírole v Bukovčanově hře Luigiho srdce. Výra-zněji na sebe upozornil jako Morák v Hrubí-nově Srpnové neděli, Berg v Daňkově Příštím

létě v Locarnu a jako Oberon ve slavné Kří-žově inscenaci Sen noci svatojánské v roce1984. V roce 1987 ho čekala jeho patrně nej-lepší role patriarchy rodu Ezry Mannona v O’Neillově tragédii Smutek sluší Elektře v režii Miroslava Macháčka.V souboru Městských divadel pražských zůstali po roce 1989. Hrál například postavu Ha-lušky v adaptaci Švandrlíkových Černých ba-ronů v režii Miloše Horanského. Z 90. let si hodiváci mohou nejlépe pamatovat z nejrůzněj-ších „důstojnických” rolí: jako majora Arkdustav Ryanově Jak jsem vyhrál válku (1994), plu-kovníka Sira Chesneye z Charleyovy tety(1996) či majora Mecalfa z Pasti na myši(1996). Jeho poslední rolí před odchodem dodůchodu byla postava iluzionisty Filipa Langav Golemovi Voskovce a Wericha v režii Ačkoli své první filmové zkušenosti čerpal

Pavel Pípal už v době svého působení na ob-lasti, teprve příchod do Prahy mu umožnilprojevit se na filmovém plátně častěji. Prvnívětší hereckou příležitost získal v historickémfilmu Poklad hraběte Chamaré (1984), kdeztvárnil s Blankou Bohdanovou ústřední dvo-jici. Následovaly filmy pod vedením VladimíraDrhy Muka obraznosti a Jestřábí moudrost. V 90. letech spolupracoval s televizí.Objevil se ve snímku Hřbitov pro cizince(1991), v pohádkách Duhová hora (1994) a Stříbrný a Ryšavec (1998). Naposledy sepřipomněl rolí hajného Kaliny ve filmovéverzi Váchalova Krvavého románu (1993).Výrazný hlas přinesl Pípalovi významnéuplatnění v rozhlasu, například v dramati-zacích knih Julesa Verna, a v dabingu (StarTrek, Pán prstenů), jemuž se intenzivněji vě-noval v posledních letech. iDNES, ČTK

Ve věku 74 let zemřel herec a dabér Pavel Pípaldlouholetý člen souboru Městských divadel pražských.

Dobrý den, s lítostí Vám oznamuji, že Váš člen Josef Jarolímek (narozen 1946, bytem v Žatci) dne 17. 12. 2012 zemřelpo zlomenině krčku. Josef Jarolímek byl dlouholetým členem FITESu. S pozdravem bratranec Zdeněk Lehman

Přišlo nám i následující smutné oznámení

A ještě musíme napravit naše minulé přehlédnutí. K ma-teriálu věnovaném filmařům, kteří získali Cenu ministrakultury za přínos v oblasti kinematografie jsme omylemotisli dvě fotografie Ladislava Helgeho a nějak nám „vypadla“ fotografie Jana Špáty. Takže teď, navíc jde o krásný snímek Karla Cudlína.

routky v roce 1995 se stal jejím tajemníkema tuto funkci zastával až do roku 2005. Do své smrti sledoval politické dění v našírepublice, spolupracoval s knihovnou Libriprohibiti, byl členem laického katolického

sdružení OPUS BONUM, v němž se zúčast-ňoval všech pořádaných akcí. Nezapomínal na své přátele z dob „perse-kuce“ i let předchozích, se všemi – pokud muto zdraví dovolilo – se pravidelně scházel.

Pozdní stáří mu zaplňovaly velkou radostíhlavně návštěvy první vnučky Evy s jejímidvěma nadanými ratolestmi i pravidelná se-tkání se třemi pražskými vnoučaty ze synovadruhého manželství. Jarmila Burgetová


TECHNICKÉ POŽADAVKY PRO DODÁNÍ INZERÁTU:tiskové pdf s ořezovými značkamibarevný inzerát CMYKrozlišení 300 dpiPokud bude inzerát na spad, vždy přidat + 5 mm na každé straně (např. 1 : 1 A4 = 210 x 297 mm - spad + 5 mm = 220 x 307 mm).

Synchron 1/2013

F i t e s o v é i n f o r m a c e

�36

OPAKOVANÁ INZERCE – SLEVY:opakování inzerce 2x – sleva 7 %,

opakování inzerce 3x – sleva 12 %,

opakování inzerce vícekrát – dle dohody

Individuálně řešíme i možnosti barteru,

maximálně do výše 1/2 ceny inzerce.

KONTAKT PRO INZERCI:Zdena Čermáková, [email protected], tel.: 724 216 657

CENÍK INZERCE V SYNCHRONUCENA

obálka: barva 1. strana – ucho 30 000 Kč1. strana – zápatí 25 000 Kč2. strana 20 000 Kč3. strana 18 000 Kč4. strana (zadní) 25 000 Kč

in: barva 1 stránka 15 000 Kč2 stránky 25 000 Kč1/2 stránky 10 000 Kč1/3 stránky 8 500 Kč1/4 stránky 7 000 Kč

vklad – kartička: jednostranná oboustranná1 stránka A4 10 000 Kč 15 000 Kč2 stránky A4 15 000 Kč 22 000 Kč1/2 stránky 8 000 Kč 12 000 Kč1/3 stránky 7 000 Kč 10 500 Kč1/4 stránky 6 000 Kč 9 000 Kč

ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKYna účet: č.ú. 26831021/0100

Prosíme do zprávy pro příjemce napsat tiskacím písmem celé jméno a poznámku ČP (členský příspěvek) a letopočet, kterého roku se platba týká (např. Jan Novák ČP/2012). Platbu je možné provést bankovním převodem nebo složenkou.

VÝŠE ROČNÍHO ČLENSKÉHO PŘÍSPĚVKUVĚK / ČÁSTKA 0 – 65 let / 600,- Kč 66 – výše / 300,- Kč

Schváleno na Valné hromadě FITESu dne 12. 4. 2012

ČINNOST A AKTIVITY FITESu PODPORUJÍ:

www.rwe.cz www.lhoist.cz www.mkcr.cz www.ceskatelevize.cz www.rückl.cz www.zamecky-dvur.cz www.vseradice.cz www.naostrove.cz

1. strana - ucho

3. strana 4. strana

1. strana - zápatí 2. strana

Obálka

1 strana

1/2 strany na výškunebo na šířku



2 strany

Vnitřek


ČESTNÉ UZNÁNÍ – Michaela Pavlátová ČESTNÉ UZNÁNÍ – Jiří Krejčík ČESTNÉ UZNÁNÍ – Miroslav Janek ČESTNÉ UZNÁNÍ – Karel Šíp

ČESTNÉ UZNÁNÍ – Saša Dlouhý

TRILOBIT – Aleš Kisil

CENA VÁCLAVA HAVLA

ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENA Zlatý citron

ZVLÁŠTNÍ CENA POROTY– Štěpán Hulík

CENA JOSEFA ŠKVORECKÉHO

ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENA – Václav Klaus

CENA V LADISLAVA VANČURY

MIMOŘÁDNÁ CENA POROTY

TRILOBIT – Olga Sommerová

CENA V. VANČURY – Drahomíra Vihanová

MIMOŘÁDNÁ CENA POROTY – ZuzanaPiussi

TRILOBIT TRILOBIT – Petr Zelenka a za Karla Rodenapřevzal jeho bratr - Marian Roden

TRILOBIT – David Vondráček a KrasimiraVelitchkova

CENA JOSEFA ŠKVORECKÉHO – JiříStránský a Hynek Bočan

CENA VÁCLAVA HAVLA – Čestmír Franěka Vladimír Kučera

TRILOBIT – za Ivana Trojana převzal jehosyn Josef

TRILOBIT BEROUN 2012 – CENY A JEJICH LAUREÁTI

PátránípoSugar

Manovi

Byl slavnější než Rolling Stones, ale nevěděl o tomFilm malika Bendjelloula

www.aerofilms.cz/sugarman

A Red Box Films and Passion Pictures Production / In association with Canfield Pictures and The Documentary Company / “SEARCHING FOR SUGAR MAN” / Original songs by Rodriguez Co-Producer for Hysteria Film Malla Grapengiesser / Co-Producers for Passion Pictures George Chignell Nicole Stott / Director of Photography Camilla Skagerström

Executive Producers Hjalmar Palmgren Sheryl Crown Maggie Monteith / Executive Producer John Battsek / Produced by Simon Chinn Malik Bendjelloul Written, Edited and Directed by Malik Bendjelloul

nejlepší dokumentární

film

oScaR

Date post:	07-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

HLEDÁ SE PREZIDENT

Documents