Hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním...

Hodnocení zdravotních rizik

chemických látek v životním

prostředí

Vítězslav Jiřík

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví

Lékařská fakulta

Ostravská univerzita

Zdravotní riziko

Smysl je chápán ve značně širokých dimenzích

Obecně míra ohrožení zdraví či života (míra

nebezpečnosti)

Ohrožení zdraví či života může způsobit široká

škála faktorů (a jejich kombinace)

– náhodné faktory (např. havárie, nehody, otravy,

katastrofy)

– systematické faktory (např. genetická predispozice,

životní styl, životní prostředí, charakter zaměstnání,

strava, socioekonomické, kulturní a psychosociální

podmínky)

2

Zdravotní riziko

Častá záměna pojmu riziko (risk) za pojem

nebezpečí či nebezpečnost (hazard, danger)

Nebezpečnost

– především kvalitativní pojem

– vnitřní vlastnost působícího faktoru

Zdravotní riziko

– především kvantitativní pojem - míra nebezpečnosti

– pravděpodobnost nebo míra pravděpodobnosti

onemocnění (poškození zdraví, smrti)

Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava

13.10.2011 3

Zdravotní riziko

Nebezpečnost

versus

riziko

4

Determinanty zdraví

Individuální a rodinné determinanty - fyziologické

vlastnosti osob (např. věk, výživový stav, invalidita,

imunita, genetika), behaviorální vlastnosti (např.

rizikové chování, zaměstnání, vzdělání, vnímání

rizik) a socioekonomický status (např. chudoba či

nezaměstnanost, mezilidské vztahy, spokojenost).


13.10.2011 5


Environmentální determinanty - fyzikální, chemické a

biologické faktory prostředí (např. ovzduší, voda,

půda, potraviny), sociální a ekonomické faktory

(infrastruktura, zdroje energie, struktura hodnocené

populace, kriminalita, pracovní příležitosti, rozvoj

území, investice, kultura)


13.10.2011 6


Institucionální determinanty - dostupnost a kvalita

zdravotní péče (např. rychlé pomoci, praktických

lékařů ambulantní péče, specializovaných

nemocničních služeb, institucí preventivního

zdravotnictví), dostupnost ostatních institucí (např.

policie, dopravy, veřejného vybavení, úřadů státní

správy, samosprávy, společenských organizací,

spolků) a politika (stav a kvalita zákonů a

prováděcích právních předpisů).


13.10.2011 7

Zdravotní riziko environmentálních

faktorů

Zabývá se pouze faktory životního prostředí

(životními podmínkami), které mají vliv na

populační skupiny:

– fyzikální faktory (např. hluk či záření)

– chemické faktory (chemické látky a přípravky)

– biologické faktory (organismy)

– (socioekonomické faktory) – nebývá vždy zahrnováno do

environmentálních faktorů

ekonomické (zaměstnanost), kulturní (estetická hodnota krajiny,

umění), psychosociální (stres)

Zpravidla se nezabývá individuálním rizikem


13.10.2011 8

Hierarchie


13.10.2011 9

Strategické posuzování prostředí (SEA)

Posuzování vlivů na prostředí (EIA)

Posuzování vlivů na zdraví

(HIA)

Hodnocení environmentalních rizik Hodnocení zdravotních rizik

(ERA) (HRA)

Analýza rizik


13.10.2011 10

US EPA versus WHO

US EPA

– http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/healthri.cfm

– http://cfpub.epa.gov/ncea/iris/index.cfm?fuseaction=iris.show

SubstanceList&list_type=alpha&view=A

WHO

– http://www.euro.who.int/en/home

– http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php


13.10.2011 11

http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/healthri.cfm

http://cfpub.epa.gov/ncea/cfm/healthri.cfm

http://cfpub.epa.gov/ncea/iris/index.cfm?fuseaction=iris.showSubstanceList&list_type=alpha&view=A



http://www.euro.who.int/en/home

http://www.euro.who.int/en/home

http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php

http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php

HRA pro chemické látky

1. a 2. krok - Hodnocení nebezpečnosti

(Hodnocení toxicity)

– 1. krok - Identifikace nebezpečnosti

– 2. krok - Charakterizace nebezpečnosti

3. krok - Hodnocení expozice

4. krok - Charakterizace rizika

RIZIKO = f(nebezpečnost, expozice)


13.10.2011 12

1. krok - identifikace nebezpečnosti

Jde především o správný výběr těch agens, která

mohou hrát pro hodnocení rizik významnou roli

Popis nebezpečných vlastností vybraných látek

– Agens s nebezpečnými vlastnostmi může mít několik

nežádoucích (nepříznivých) biologických účinků

současně. Pokud uvažujeme při hodnocení zdravotních

rizik pouze ten účinek, který se objeví při nejnižší

expozici (dávce), hovoříme o kritickém účinku.


13.10.2011 13

Nebezpečné vlastnosti chemických látek

Jak zjistit nebezpečné vlastnosti?

– Epidemiologické studie

– Experimentální studie

– Jiné (in vitro, modely – QSAR)

Klasifikace nebezpečných vlastností chemických

látek v EU

– Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o

registraci, hodnocení, povolování a omezování

chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro

chemické látky, a o změně některých nařízení a směrnic

(zkr. REACH)

– http://echa.europa.eu/legislation/reach_legislation_en.as

p Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava

13.10.2011 14

http://echa.europa.eu/legislation/reach_legislation_en.asp




Třídy nebezpečnosti podle fyzikálně-chemických

vlastností látek

– výbušné

– hořlavé

– oxidující

Podle REACH – CLP: výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly,

oxidující plyny, stlačené plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky,

samovolně se rozkládající látky, samovznětlivé kapaliny,

samovznětlivé tuhé látky, samozahřívající se látky, látky, které při

kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny,

oxidující tuhé látky, organické peroxidy, žíravé/korodující pro kovy


13.10.2011 15


Třídy nebezpečnosti pro zdraví

– toxické

Podle REACH – CLP: akutní toxicita, specifická toxicita pro cílové

orgány po jednorázové a po opakované expozici

– žíravé

– dráždivé

– senzibilizující

– karcinogenní

– mutagenní

– toxické pro reprodukci


13.10.2011 16


Třídy nebezpečnosti pro životní prostředí

– Nebezpečné pro životní prostředí

Podle REACH – CLP: nebezpečné pro vodní prostředí a pro

ozónovou vrstvu


13.10.2011 17

Odborná literatura

Legislativa často nedostačuje

Použití vědeckých informací

– účinky na nervový systém (neurotoxicita) - i když je mozek chráněn bariérou v

přísunu škodlivin krví, některé látky přesto dobře procházejí, např. organické

sloučeniny rtuti, olovo

– účinky na trávicí trakt (gastrointestinální toxicita) - zvláště akutní účinky, zvracení,

průjmy

– účinky na játra (hepatotoxicita) - po vstřebání se krví látky dostanou do jater jako

prvního orgánu, účinky se mohou projevit jako steatóza, tj. akumulace tuku v

játrech nebo nekróza, tj. zničení většího množství jaterních buněk - hepatocytů,

(např. chlorované organické látky)

– účinky na močový systém (nefrotoxicita) - velký průtok krve ledvinami (>1 l/min)

zajišťuje velký přísun škodlivin, účinky se projevují jako snížení účinnosti či

poškození funkce ledvin (např. kadmium a jiné kovy)

– účinky na krevní systém (hematotoxicita), např. olovo, aromatické uhlovodíky

– účinky na dýchací systém - kašel, zúžení dýchacích cest , záněty průdušek, záněty

a otoky plic (např. oxid dusičitý, siřičitý), fibrogenní účinky některých typů prachu

– účinky na kardiovaskulární systém - buď přímé působení látky nebo jako výsledek

sníženého sycení kyslíkem


13.10.2011 18

2. krok – charakterizace nebezpečnosti

Cílem je vhodně kvantitativně vyjádřit závislost

biologického účinku na expozici

Rozdělení látek do dvou skupin

– látky s prahovými účinky

– látky s bezprahovými (stochastickými účinky)


13.10.2011 19

Prahový účinek


13.10.2011 20

Benchmark dose - point of departure


13.10.2011 21

Benchmark dose - point of departure

Předcházející obr. znázorňuje konstrukci benchmark dose (BMD).

Spuštěním kolmice v bodě, kde se protíná experimentální závislost

mezi dávkou (dose) a zvýšením biologického účinku na zvolené

hodnotě (konvenčně bývá často přijímána hodnota 0,1 resp. 10 %),

je možné vyčíslit efektivní dávku se zvolenou biologickou účinností

(na obrázku ED10). Tato dávka má význam BMD. Totéž je možné

provést s horní hranicí intervalu spolehlivosti (upper confidence

limit) této experimentální závislosti a obdržet tak odhad nejnižší

efektivní dávky se zvolenou biologickou účinností (na obrázku

LED10), označovanou jako BMDL. Takto zkonstruované dávky se

pro další využití nazývají Point of departure (POD)

Dávka, která je odhadovaná poblíž „nižšího“ konce experimentální

závislosti, se nazývá Point of departure (POD), což je bod, který

rozděluje oblast vysokých dávek s pozorovatelnými biologickými

účinky a oblast nízkých dávek, kde jsou účinky již experimentálně

nepozorovatelné.


13.10.2011 22

Referenční dávka

kde F je bezpečnostní faktor, UF je faktor nejistoty

a MF je modifikující faktor.

Vztah platí pro orální expozice

Pro inhalační expozice se používá RfC

Pro dermální expozici se přepočítává RfDd = RfDo

x ABS(GI)


13.10.2011 23

neboFMFUF

ODNOAELneboPTDIADIRfD

)(),(

Faktory nejistoty


13.10.2011 24

Typ nejistoty Faktor nejistoty

Extrapolace z oblasti vysokých dávek do oblasti nízkých dávek

1

Individuální rozdíly a ochrana citlivých populačních skupin (intradruhová variabilita)

10

Extrapolace ze zvířete na člověka (interdruhová extrapolace)

10

Použití NOAEL ze subchronické studie místo z chronické

10

Použití LOAEL místo NOAEL 10

Typ modifikace Modifikující faktor

Neúplná data ve studii, další nejistoty 210

Referenční dávky a koncentrace


13.10.2011 25

Bezprahové účinky - karcinogenní látky


13.10.2011 26

Vztahy mezi expozicí a vznikem nádorů při hodnocení

zdravotních rizik karcinogenních látek jsou odvozeny na

základě znalostí klíčových pochodů při karcinogenezi.

Základním pojmem je zde „Mode of Action“ (MOA), což je

sekvence klíčových událostí a procesů, začínající interakcí

agens s buňkou, přes vyvolané změny v organismu a končící

vznikem novotvaru. Nejedná se o znalost detailního

mechanismu účinku.

Příklady možných MOA jsou např. mutagenita, mitogeneze,

inhibice buněčné smrti, cytotoxicita s reparativní buněčnou

proliferací, imunosuprese.

Lineární extrapolace – látky s přímou mutagenitou


13.10.2011 27

Směrnice rizika - cancer slope faktor

Pro orální expozici CSF [mg/kg.den]-1

P - pravděpodobnost vzniku onemocnění pro expozici

v bodě POD

Vztah lze rovněž analogicky odvodit pro inhalační

expozici - jednotka karcinogenního rizika UCR (Unit

Cancer Risk) v [µg.m-3]-1

Pro dermální expozice CSFd = CSFo/ABS(GI)


13.10.2011 28

POD

PUCRCSF )(

Směrnice a jednotky karcinogenního rizika


13.10.2011 29

Karcinogenní látky

Lineární extrapolace (pro látky s přímou

mutagenitou, tj. ty, které přímo reagují s DNA)

Nelineární extrapolace (pro látky, které nevykazují

přímou mutagenitu)

Kombinace lineární a nelineární extrapolace (látky

s více MOA)


13.10.2011 30

3. krok – hodnocení expozice

Expozice je podle definice WHO kontakt faktoru

prostředí (agens) s vnějšími hranicemi organismu.

Pro fyzikální faktory je pravděpodobně vhodnější

vyjádření „vystavení“ místo „kontakt“.

Je zřejmé, že biologické účinky mohou záviset na

velikosti, frekvenci, době trvání expozice, popř. na

dalších tzv. expozičních faktorech, které charakterizují

expoziční podmínky


13.10.2011 31

Míra kontaktu či vystavení organismu

Expozice je plocha pod funkcí f(t) v čase t2 - t1

Pro chemické látky se používá f = c(t)


13.10.2011 32

2

1

)(

t

t

dttfE

2

1

)(

t

t

dttcE

Zjednodušení vztahu

Zjednodušení pomocí průměrné koncentrace za

dobu trvání expozice

V praxi se vyjádření průměrné koncentrace a doby

trvání expozice používá u inhalačních expozic

Pro orální expozice potenciální dávka

Pro dermální expozice absorbovaná dávka

Vítězslav Jiřík - seminář v rámci projektu "Udržitelnost sociálního dialogu", Ostrava 13.10.2011 33

)( 12 ttcE

Expozice a dávka

Dávka je množství látky nabídnuté organismu.

potenciální dávka Dpot = E x IR

dávková rychlost – průměrná denní dávka [mg.kg-1.den-1]

absorbovaná dávka – dermální absorbovaná dávka [mg.kg-1.den-1]


13.10.2011 34

IRttcDpot )( 12

ATBW

IREDEFcADDpot

ATBW

SAEDEFEVDADAD event

Výpočet dávky nebo expozičních

koncentrací u směsí chemických

látek, které mají obdobné

biologické účinky (příkladem jsou

některé perzistentní organické

látky)


13.10.2011 35

TEQ – ekvivalent toxicity

[pgTEQ.m-3], [pgTEQ.kg-1.den-1]

TEF – koeficient (faktor)

ekvivalentu toxicity

[bezrozměrná veličina)

i

ii cTEFcTEQ

Intake rate (IR) – konzumace, inhalace média


13.10.2011 36

Skupina potravin g/osobu/den

Cereálie celkem 221,9

Brambory 242,0

Luštěniny 9,4

Cukr, cukrovinky a med 107,3

Ořechy a olejniny 29,9

Rostlinné oleje a tuky 38,8

Káva, kakao, čaj 14,4

Koření 0,5

Zelenina 371,6

Ryby 46,8

Vejce 37,6

Ovoce 212,4

Mléko a mléčné výrobky 336,1

Maso a droby 217,3

Živočišné tuky a olej 10,6

Celkem 1896,4

4. krok – charakterizace rizik

Charakterizace rizika je závěrečná fáze v hodnocení

rizik a poskytuje výsledky, které jsou východiskem pro

proces řízení rizik

Je to kvalitativní souhrn a kvantitativní popis

zdravotního rizika

Zdůvodnění výběru agens k hodnocení zdravotních rizik.

Kvalitativní závěry o závažnosti důkazů o nebezpečnosti vybraných agens.

Diskuse o údajích použitých ve vztazích mezi expozicí a biologickým

účinkem, tj. o prahových hodnotách, jejich významu a způsobu konstrukce a

o použitých směrnicích rizika.

Diskuse o provedených hodnoceních expozice, zvláště typu, míře, frekvenci

a době trvání expozic a exponované populace a variabilitě expozic.

Kvantitativní odhad rizika.

Posouzení stupně nejistot u všech dat převzatých z literatury a získaných

měřením a matematickými výpočty (modelováním)


13.10.2011 37

Odhad rizika látek s prahovými účinky

Koeficienty nebezpečnosti (vyjadřují míru nebezpečnosti nebo-li

rizika)

Pokud se hodnotí zdravotní rizika působení více látek najednou, je

možné koeficienty nebezpečnosti sčítat, ale to pouze za určitých

podmínek.

Výsledkem jsou indexy nebezpečnosti pro jednotlivé expoziční

vstupy:


13.10.2011 38

oj

oj

joRfD

ADDHQ

j

j

ijRfC

cHQ

ABSj

j

djRfD

DADHQ

j

iji HQHIj

ojo HQHI j

djd HQHI

Odhad rizika látek s prahovými účinky

Pokud se neliší uvažované biologické účinky pro jednotlivé

expoziční cesty škodlivin, lze provést výpočet celkového indexu

nebezpečnosti (TEHI=Total Exposure Hazard Index):

Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI <<1, pak lze učinit

oprávněný závěr, že expozice látkám (látce) představuje pro exponovanou populaci

zanedbatelné riziko (riziko je nulové či velmi nízké, resp. není zde žádné známé

riziko).

Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI ≤1, pak lze učinit závěr, že

expozice látkám (látce) nepředstavuje pro exponovanou populaci významné riziko

(riziko je nízké).

Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI >1, pak lze učinit závěr, že

expozice látkám (látce) představuje pro exponovanou populaci významné riziko,

zvláště pro citlivé skupiny v populaci (riziko je zvýšené).

Jestliže je hodnota krátkodobého nebo chronického TEHI >>1, pak lze učinit

oprávněný závěr, že expozice látkám (látce) představuje pro exponovanou populaci

vysoké riziko. 39

doi HIHIHITEHI

Odhad rizika látek s bezprahovými účinky

Celoživotní individuální karcinogenní riziko (LICR=Lifetime

Individual Cancer Risk), které má význam pravděpodobnosti, se

kterou může exponovaná osoba po celou dobu svého života

očekávat onemocnění novotvarem nad pravděpodobnost vzniku

tohoto onemocnění z jiných příčin.


13.10.2011 40

ojooj LADDCSFLICR

jij cUCRLICR

djABSdj LDADCSFLICR

Karcinogenní látky

Uvedená individuální rizika látek lze sečíst pro jednotlivé expoziční

vstupy (sčítání karcinogenních rizik má svá omezení, pro

vysoká rizika >0,01 je nutno použít jiný vztah zvlášť pro každý

expoziční vstup):

Pokud omezení umožňují sčítání karcinogenních rizik, lze vypočítat

celkové karcinogenní riziko (Total Exposure Cancer Risk):


13.10.2011 41

j

iji LICRLICRj

ojo LICRLICR j

djd LICRLICR

doi LICRLICRLICRTECR

Hodnocení karcinogenních rizik

Jestliže je hodnota TECR <10-6, pak lze učinit oprávněný závěr, že expozice látkám

(látce) představuje pro exponovanou populaci všeobecně přijatelné riziko.

Jestliže je hodnota TECR od 10-6 do 10-4, pak nelze učinit jednoznačný závěr bez

dalších informací. Jestliže jsou ve společnosti, do které patří exponovaná populace,

přijaty regulační (legislativní) limity pro účely ochrany zdraví, lze z těchto limitních

hodnot vypočítat odpovídající individuální karcinogenní rizika. Tato mezní rizika lze

považovat za hranice přijatelnosti karcinogenního rizika (acceptability of risk). Pokud

takovéto regulační limity neexistují, přijatelnost rizika se dá pouze doporučit, a to

podle závažnosti důkazů o karcinogenitě látek a velikosti populace. Čím jsou důkazy

závažnější (karcinogenní skupina 1) a exponovaná populace je větší (desítky,

stovky tisíc lidí), tím bude mez přijatelnosti rizika pro exponovanou populaci nižší a

blížit se spíše hodnotě 10-6. Pro látky zařazené do skupin karcinogenity podle IARC

2A a 2B a malé populace (desítky až tisíce lidí) se bude přijatelnost rizika přibližovat

spíše hodnotě 10-4.

Jestliže je hodnota TECR >10-4, pak lze učinit závěr, že expozice látkám (látce)

představuje pro exponovanou populaci významné riziko, které, pokud již nebyla či

nebudou přijata opatření ke snížení rizik v dostatečně krátké době, lze hodnotit jako

nepřijatelné.


13.10.2011 42

Variabilita expozic a rizik

Variabilita vyjadřuje změny nějaké veličiny v čase anebo

prostoru.

Variabilita expozic v populaci může být obrovská,

někteří jedinci v populaci mohou být exponováni více

(rizikové skupiny) než jiní.

Vyjádření této skutečnosti je nejjednodušší provést

metodou vyjádření průměrných a ještě reálných

maximálních hodnot používaných veličin.


13.10.2011 43

Nejistoty

Nejistoty vyjadřují souhrn chyb a nedostatek informací či údajů u

všech použitých veličin a souborů dat v hodnocení zdravotních

rizik.

Vyskytují se v každém kroku hodnocení zdravotních rizik

1. krok - Převzaté údaje o nebezpečných vlastnostech agens

mohou být zatíženy různou mírou nejistoty, která se velmi obtížně

kvantifikuje, protože se jedná většinou o kvalitativní údaje. Čím více

údajů k prokazatelnému důkazu o nebezpečnosti chybí, tím je

nejistota větší (např. chybějící údaje z epidemiologických studií,

data z experimentu pouze na jednom živočišném druhu).

2. krok- Nejistoty obsažené v kvantitativních odhadech vztahů mezi

expozicemi a biologickými účinky jsou hůře dostupné, ale je

vhodné se pokusit je získat. Znalosti o použitých faktorech

nejistoty, modifikačních faktorech či bezpečnostních faktorech

mohou velmi pomoci při úvahách, jakou věrohodnost tyto údaje

vlastně mají. 44

Nejistoty

3. krok - Nejistoty dat získané měřením by měla kvalifikovaně

odhadnout laboratoř. Ovšem laboratoře často nezahrnují do

odhadu nejistot svých výsledků nejistoty pramenící ze strategie

měření či vzorkování, proto je vhodné tyto informace zjistit a

pokusit se je ve spolupráci s laboratoří kvantifikovat.

3. krok - Velikou nejistotu mohou obsahovat také data použitá k

odhadu expozic matematickým modelováním. Je nutno vždy ověřit,

zda výpočty prováděla kvalifikovaná osoba a zda byl použit vhodný

(popř. schválený) počítačový program. U namodelovaných dat

hluku či koncentrací škodlivin se nesmí zapomenout na odhad

pozaďových hodnot. S těmi mají modely veliké potíže a zpravidla je

vůbec neobsahují.

45

46

Chemická

látka

SDI

(mg/kg-

den)

SDI

upraven

é pro

vstřebán

í

Rfds

(mg/kg-

den)

Kritický

účinek

RfDs

Zdroj

informa

cí

Matrice,

pro kterou

byla

stanovena

RfDs

Určení

nejistot pro

výpočet RfD

Modifikují

cí faktor

HQ

Koef.

nebezpeč

nosti

HI

Index

nebezpečn

osti

TEHI

Celkový

index

nebezpečn

osti (pro

celkovou

expozici)

Způsob expozice: Polykání/vdechování kontaminované půdy na školním dvoře//Šest let

Mangan 0.02 Yes 0.5 CNS,

repro.

HEA vodac H, A 1 0.04

Selen 0.0008 Yes 0.004 Several HEA vodac H, A 1.5 0.2

Rtuť 0.00001 Yes 0.0003 CNS HEA vodac H 1 0.03

Cín 0.006 No 0.6 Liver,

kidney

HEA

potravin

a

H, A 1 0.01

0.3

V okolí nádvoří základní školy – Celkový index nebezpečnosti 0.3

47

Chemická

látka

CDI

(mg/kg-

den)

CDI

úprava.

pro

vstřebání

SF

(mg/kg-

den)-1

Závažnost

důkazů

Druh

novotvaru

SF

zdroj

informací

Matrice,

pro kterou

byl

stanoven

SF

Specifické

karcinogen

ní riziko

(pro

jednotlivou

látku )

Úhrnné

karconogen

ní riziko

(pro více

látek)

Celkové

karcinogen

ní riziko

(pro

celkovou

expozici)

Způsob expozice: Příjem (ingesce) kontaminované vody ze soukromé studny

Benzen 0.00025 No 0.029 A Leukemie HEA Voda 7x10-6

Chlordan 0.00015 No 1.3 B2 IRIS Voda 2x10-4

2x10-4

Způsob expozice: Konzumace (ingesce) kontaminovaných ryb

Chlordan 0.00008 No 1.3 B2 IRIS Voda 1x10-4

1x10-4

Okolí obytné zóny na ploše Y 3x10-4

48

Hodnocení zdravotních rizik a epidemiologie

Epidemiologie je interdisciplinární obor zabývající se

rozložením (distribucí), frekvencemi výskytu a příčinami

(determinanty) nemocí.

Observační studie

Deskriptivní studie

ekologické (korelační)

průřezové (prevalenční)

Analytické studie

případů a kontrol (case-control)

kohortové (follow up)

Experimentální studie

Klinické studie (Randomized controlled trials)

Terénní studie (Field trials)

Studie komunit (Community intervention studies)

49

Některé epidemiologické parametry

Prevalence je počet nemocných osob k celkovému počtu osob ve

sledované populaci (nemocných a zdravých) v určitém okamžiku

nebo časovém intervalu.

Incidence se vyjadřuje dvěma různými způsoby:

incidence I (incidence rate) je podíl počtu lidí, kteří onemocněli

v určitém časovém období, a počtu tzv. osobo-časů (součet

časových intervalů, ve kterých se objevila onemocnění u

jednotlivých osob)

riziko R (cumulative incidence rate) je podíl počtu lidí, kteří

onemocněli v určitém časovém období, a celkového počtu osob

ve sledované populaci na začátku tohoto období

50

Kohortové studie

Výsledky kohortových epidemiologických studií se vyjadřují pomocí

podílu RR (relativní riziko, risk ratio).

Relativní riziko udává, kolikrát je větší pravděpodobnost vzniku

onemocnění v exponované populaci než pravděpodobnost vzniku

stejného onemocnění v neexponované populaci.

51

Úroveň expozice Počet respondentů

s onemocněním

Počet respondentů

bez nemoci

Expozice (+) a b

Expozice (-) c d

dc

cba

a

p

pRR

)exp(

)exp(

Studie případů a kontrol

Relativní riziko se odhaduje pomocí podílu OR (odds ratio), který

udává, kolikrát je větší „odds“ expozice u onemocnělých lidí než

„odds“ expozice u neonemocnělých lidí:

52

Úroveň expozice Počet případů Počet kontrol

Expozice (+) a b

Expozice (-) c d

cb

da

db

ddb

bca

cca

a

p

p

p

p

OR

kontr

kontr

př

př

1

1

Další související disciplíny

Hodnocení zdravotních rizik v rámci posuzování vlivů na

životní prostředí

Hodnocení zdravotních rizik fyzikálních faktorů

Hodnocení zdravotních rizik při práci, kategorizace prací

Komunikace o rizicích

Vnímání zdravotních rizik

53

Zdravotní rizika jednotlivých složek životního

prostředí – příklady podle přání posluchačů

Ovzduší volné

Ovzduší vnitřní

Voda

Půda

Potraviny

Výrobky

54

Date post:	16-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním...

Documents