TB0500MV002

Vypracování analytického návrhu modelu financování datového fondu klíčových prostorových informací

Vstupní analýza pro vypracování certifikované metodiky

Řešitel / příjemce: České centrum pro vědu a společnost

Autoři studie: RNDr. Karel CHARVÁT

Doc. RNDr. Tomáš ŘEZNÍK, Ph.D.

Ing. Šárka HORÁKOVÁ

Ing. Zbyněk KŘIVÁNEK

Projekt TB0500MV002 je řešen s finanční podporou TA ČR.

Obsah

1

Manažerské shrnutí................................................................................................................................3

1. Úvod...............................................................................................................................................5

1.2 Cíle analýzy.............................................................................................................................6

2 Analýza stávajícího stavu v ČR........................................................................................................7

2.2 Dotazníkové šetření poskytovatelů klíčových prostorových informací...................................7

2.3 Dotazníkové šetření uživatelů klíčových prostorových informací.........................................16

3 Aktuální přístupy k modelu financování datového fondu klíčových prostorových informací v zahraničí............................................................................................................................................19

3.1 Spojené státy americké.........................................................................................................19

3.2 Kanada..................................................................................................................................20

3.3 Austrálie...............................................................................................................................20

3.4 Nový Zéland..........................................................................................................................20

3.5 ANZLIC..................................................................................................................................20

3.6 Spojené království.................................................................................................................21

3.7 Nizozemí...............................................................................................................................21

3.8 Německo...............................................................................................................................21

3.9 Rakousko..............................................................................................................................21

3.10 Evropská komise...................................................................................................................22

3.11 Copernicus............................................................................................................................22

3.12 Open Geospatial Consortium (OGC).....................................................................................22

3.13 ISO 15288.............................................................................................................................22

4 Životní cyklus prostorových informací veřejné správy.......................................................................23

5. Modely financování datového fondu klíčových prostorových informací v ČR..............................36

5.1 Varianta 1: zachování stávajícího stavu......................................................................................37

5.2 Varianta 2: národní centrum prostorových informací................................................................38

5.3 Varianta 3: hybridní model partnerství veřejného a soukromého sektoru (private-public-partnership)......................................................................................................................................38

6 Závěr..................................................................................................................................................40

Reference.............................................................................................................................................43

Seznam zkratek....................................................................................................................................44

Příloha A UML model finančních vztahů mezi hlavními producenty dat a spotřebiteli........................46

2

Manažerské shrnutíAnalytický návrhu modelu financování datového fondu klíčových prostorových informací v ČR se opírá jednak o analýzu současného stavu se zprávou datového fondu v ČR a dále o analýzy situace ve světě. Analýza situace v ČR probíhala jak formou dotazníku, tak i formou interview s klíčovými poskytovateli prostorových dat veřejné správy ČR. Zaměřovala se jednak na současný stav v ČR a jednak i na potřeby a názory uživatelů. Situace ve světě zahrnuje analýzu situace financování datových modelů v některých zemích světa a Evropy a jednak i klíčové standardizační aktivity.

Cílem této studie bylo také analyzovat životní cyklus prostorových dat. Analýzy životního cyklu prostorových dat se stala základem (certifikované) metodiky pro financování fondu klíčových dat infrastruktury pro prostorové informace. Předkládaná metodika je tedy komplementárním dokumentem k této analýze s myšlenkou aplikace nejen na úrovni klíčových prostorových dat, ale na všech úrovních veřejné správy, na univerzitách či v privátním sektoru. Tato metodika umožňuje i posouzení nákladů na realizaci NaSaPO.

V současnosti můžeme najít mnoho úspěšně fungujících finančních modelů pro prostorová data veřejné správy, jako například katastrální mapy či Digitálně technickou mapu. Tento dokument si neklade za cíl měnit financování úspěšně běžících programů či projektů, ale pouze umožnit relevantní posouzení nákladnosti stávajících i nově zamýšlených prostorových informací. Současné i navrhované finanční modely jsou navrženy jako vzájemně kombinovatelné v rámci resortu, organizace, datové sady či životního cyklu.

Druhá část analýzy se zabývá možnostmi financování datového fondu klíčových prostorových informací, ať už financováním ze státního rozpočtu, grantovým financováním, financováním z plateb za poskytování prostorových dat či modely spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP, Public Private Partnership). Analyzuje tři možné varianty do budoucna a to variantu stávající (jako tzv. nulovou variantu), variantu jednotného místa pro správu a zveřejňování data a PPP.

3

1. ÚvodZa prostorová data lze považovat prakticky jakákoli data, jež je možné lokalizovat na zemském povrchu. Jedna z definic Terminologického slovníku doslova uvádí: „data s implicitním nebo explicitním vztahem k místu na Zemi“. Slovník pojmů GeoInfoStrategie [1] pak vymezuje tento termín jako „data, jejichž nutnou součástí jsou údaje o poloze v prostoru vyjádřená zpravidla ve formě souřadnic a topologie“. Z těchto definic je zřejmé, že prostorová data zabírají širokou škálu více či méně společně souvisejících tematik.

Pojem prostorová informace pak také může být definován mnoha způsoby, nicméně pro účely této studie bude opět použito označení Terminologického slovníku: „informace získaná jako výsledek syntézy, analýzy nebo integrace geografických dat“, resp. GeoInfoStrategie [1] „informace získaná interpretací prostorových dat a vztahů mezi nimi“. Není proto překvapením, že prostorové informace jsou užívány až v 80 % rozhodovacích procesech veřejné správy [8].

Jak uvádí tuzemské [1] i světové zdroje [2], důležitost prostorových informací výrazně stoupá v období eGovernmentu či iniciativ jako například otevřená data (http://opendata.gov.cz/). Stejně lze považovat prostorové informace za zásadní typ informací, jak dokazuje webová stránka http://nahlizenidokn.cuzk.cz, nejnavštěvovanější webová stránka veřejné správy s až 800 milióny přístupy ročně [4].

Dosavadní aktivity v oblasti infrastruktur pro prostorové informace se soustředily na dvě základní oblasti:

mechanismy pro nalezení relevantní prostorové informace (vytvoření katalogů, jako např. [11], resp. [13]),

vytvoření klíčových referenčních datových sad (NaSaPo, ELF), zpřístupnění dat pomocí webových služeb (například na http://geoportal.gov.cz), mechanismy sdílení prostorových dat a služeb mezi jednotlivými organizacemi (například

INSPIRE licence), monitorování aktuálního stavu prostorových dat a služeb (například [4]).

Z výše uvedeného je zřejmé, že oblast financování klíčových prostorových informací měla v České republice v posledních letech menší pozornost odborné komunity než výše uvedená témata. Tato problematika byla pochopitelně intenzivně řešena v rámci jednotlivých orgánů veřejné správy, nicméně její komplexní řešení na celostátní úrovni nebylo považováno za nejvyšší prioritu. Za poslední zásadnější celostátní počin v této oblasti můžeme považovat analýzu nákladů a přínosů INSPIRE [3].

Infrastruktura pro prostorové informace není sama o sobě obchodním modelem, a ani jím nikdy ani nebude. O vytvoření standardizovaného obchodního modelu infrastruktur pro prostorové informace se pokoušelo například Open Geospatial Consortium, nicméně takový návrh zůstal pouze u diskuzních příspěvků (více viz kapitola 3.12). Infrastruktura pro prostorové informace je rámcem navrženým pro pořizování, integraci a správu prostorové informace umožňující přístup k těmto datům a jejich využívání pro rozhodování. To vyžaduje také zachování standardů kvality dat, aby infrastruktura pro prostorové informace poskytovala konzistentní a spolehlivé údaje, které podpoří i konzistentní a správné rozhodování.

4

1.2 Cíle analýzyPři vytváření finančních modelů pro financování datového fondu klíčových prostorových informací je třeba odpovědět na následující základní otázky:

Kdo platí pořízení prostorových dat? Kdo platí správu infrastruktury pro prostorové informace? Jaké služby mají být poskytovány jednotlivým uživatelským skupinám, které zahrnují:

o veřejné instituce,o komerční sektor,o občany?

Kdo má platit a kolik za které konkrétní služby infrastruktury pro prostorové informace; tato otázka zahrnuje:

o veřejné instituce,o komerční sektor,o občany.

Mnohé z těchto otázek nejsou čistě obchodního charakteru, ale jsou politické, a proto vyžadují také politická rozhodnutí. Infrastruktura pro prostorové informace je vytvářena na základě centralizované strategie (v případě ČR GeoInfostrategie) a její financování se musí koordinovat s ostatními aspekty vládní politiky. Finanční modely musí být v souladu s politickými rozhodnutími o tom, jak budou pokryty náklady na tvorbu a údržbu datového fondu, co se bude komu účtovat a jak se bude tato rovnováha ve financování měnit v průběhu času. Zde si je potřeba uvědomit, že infrastruktura pro prostorové informace je infrastrukturou zahrnující základní potřeby a z toho pohledu musí být pohled na její financování srovnáván například s přístupem k dopravní infrastruktuře či infrastruktuře inženýrských sítí.

Sumárně řečeno, cílem této analýzy je připravit podklady pro tvorbu metodiky, která poskytne veřejné správě návod, který umožní stanovit principy funkčního modelu financování a využívání prostorových informací v rámci národní infrastruktury pro prostorové informace. Cílem je i dosáhnout věrohodného hodnocení kvality datových sad prostorových informací jako základny pro realizaci Strategie rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace v ČR a připravit v jazyce modelování UML model finančních vztahů mezi hlavními producenty dat a spotřebiteli.

5

2 Analýza stávajícího stavu v ČRVládní dokument Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020, (dále GeoInfostrategie) uvádí: „v současné době jsou aktivity týkající se sběru, zpracování, poskytování, publikování, správy a archivace prostorových informací financovány zpravidla z rozpočtů jednotlivých ústředních správních úřadů a z rozpočtů územních samospráv, a to pro potřeby konkrétního OVM. To velmi často způsobuje, že výstupy těchto aktivit mají licenční omezení a fakticky znemožňují využívání těchto prostorových informací a služeb jinými subjekty. To, spolu se skutečností, že neexistuje žádná evidence existujících prostorových dat, je příčinou multiplicitního pořizování stejných nebo obdobných prostorových dat. V případě státních mapových děl určených pro veřejné užití jsou aktivity financovány z rozpočtu ČÚZK, v případě vojenských státních mapových děl a dalších geografických produktů určených pro potřeby obrany státu z rozpočtové kapitoly resortu MO“.

Pro analýzu stávajícího stavu v České republice byla vybrána primárně forma dotazníkového šetření. Autoři si uvědomují hlavní nevýhody této metody, proto byla více než dvacítce klíčových poskytovatelů prostorových dat a služeb nabídnuta forma tzv. řízeného dotazníku. V praxi tak odborný řešitel projektu “Vypracování analytického návrhu modelu financování datového fondu klíčových prostorových informací” nabídl svoji kapacitu pro diskuzi nad jednotlivými otázkami, jejich stejným pochopením, ale také se snahou zajistit co nejrelevantnější informace. Nicméně i tak se členové řešitelského týmu nespoléhali pouze na informace z dotazníkového šetření, ale konfrontovali jeho výsledky s dalšími objektivně ověřitelnými informacemi, jako například metadaty k prostorovým datům a službám na geoportálech. Výsledkem je ucelený přehled z hlediska financování prostorových informací v České republice. Tento přehled je uveden v následujících dvou kapitolách, první z pohledu poskytovatele klíčových prostorových informací, ten druhý pak z pohledu uživatele prostorových informací.

2.2 Dotazníkové šetření poskytovatelů klíčových prostorových informací

V průběhu dubna 2016 byl společně se zástupci partnerských TA ČR projektů věnovaných GeoInfoStrategii vytvořen dotazník pro zjištění pohledu poskytovatelů klíčových prostorových informací, resp. provozovatelů souvisejících služeb na jejich financování v České republice. Tento dotazník byl následně odeslán na 35 adres a také prezentován na webových stránkách Českého centra pro vědu a společnost. Nicméně respondenti z řad komerčních subjektů preferovali kratší dotazník úzce směřovaný na uživatelský pohled prostorových informací veřejné správy České republiky (více viz kapitola 2.3). Celkem proto bylo dotazníkové šetření pro poskytovatele klíčových prostorových informací zpřístupněno 31 organizacím. Z tohoto počtu jsme obdrželi celkem 19 zodpovězených dotazníků, tj. návratnost byla 61%.

Jak je patrné z Obr. 1 a Obr. 2, mezi respondenty převládaly státní nebo jiné orgány veřejné správy na celostátní úrovni. Druhými nejpočetnějšími respondenty byly státní nebo jiné orgány veřejné správy na regionální úrovni (například kraje; jedna čtvrtina respondentů), následovaných výzkumnými institucemi. Správu svého datového fondu přenechává externí organizaci (tzv. outsourcing) pouze jedna pětina organizací, jedná se zejména o státní nebo jiné orgány veřejné správy na celostátní a regionální úrovni. V případě této externí správy jde častěji o outsourcing webových služeb než samotné tvorby prostorových dat.

6

Obr. 1. Respondenti podle typu organizace.

Obr. 2. Správa datového fondu přenechána externí organizaci (tzv. outsourcing).

Z hlediska dostupnosti a otevřenosti prostorových informací je situace podle Obr. 3 a Obr. 4 následující.

Dostupnost prostorových informací se výrazně zvýšila v důsledku vytváření metadat v návaznosti na směrnici INSPIRE (2007/2/ES), resp. Zákona č. 123/1998 Sb. Ve většině případů tak jsou metadata dostupná v XML formátu ve struktuře čítající přes dvacet základních metadatových prvků. Vedení popisů v textové podobě je již pouze marginální záležitostí. Na straně druhé z volných odpovědí, ale i kontroly metadat na národním geoportálu INSPIRE vyplývá, že metadata jsou většinou vedena bez informací o kvalitě prostorových dat, resp. služby. Nabízí se proto otázka, zda uživatel vydá určitou finanční částku za nákup prostorových dat/služby veřejné správy, u kterých není informován o jejich kvalitě. Situace je o to paradoxnější, že u mnohých respondentů informace o kvalitě prostorových dat/služeb je v nějaké formě dostupná, nicméně není uváděna v metadatech. Také lze hodnotit jako zarážející, že takřka polovina respondentů nezná způsoby hodnocení kvality prostorových dat. Naopak dostupnost metadat uživatelům je na velmi dobré úrovni, organizace vytvářející metadata v XML struktuře je následně předávají na národní geoportál INSPIRE.

Otevřenost (nejen) prostorových dat a služeb nabývá nepochybně na významu, nicméně ani tak nebyl mezi respondenty nikdo, kdo by došel až na pomyslný vrchol hodnocení otevřenosti, tj. čtvrtou a pátou hvězdičku. Oblast sémantiky je tak v České republice stále doménou výzkumných aktivit na univerzitách než reálného nasazení u klíčových poskytovatelů prostorových dat. Z tohoto důvodu

7

také nemohou být v této studii vyčísleny přínosy a náklady na zavedení principů sémantického webu v reálné datové produkci.

Obr. 3. Dostupnost dokumentace prostorových dat a služeb (metadat) pro uživatele.

Obr. 4. Otevřenost prostorových dat podle tzv. pětihvězdičkového schématu vytvořeného Timem Bernersem-Leem (více informací na https://www.w3.org/DesignIssues/LinkedData.html).

Nový pohled na využití prostorových informací v České republice přináší Obr. 5, který byl vytvořen na základě výsledků dotazníkového šetření. V Obr. 5 byly seřazeny četnosti využívání jednotlivých tematik. Nejvíce využívanými jsou podle očekávání referenční data s návazností na hlavní datové sady a registry obsahující prostorové informace, jako například ZABAGED či RÚIAN. Obecně lze také potvrdit z hlediska využívání dominanci produktů z dílny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Nejčastěji využívané tematiky prostorových informací odpovídající konceptu referenčních dat podle směrnice INSPIRE, tj. definovaných v její Příloze I.

Na Obr. 5 lze také sledovat, že odlišná situace (než u využití prostorových informací) panuje v případech jejich produkce a zpracování. Tyto aspekty jsou klíčové z pohledu finančního. Zaprvé, potvrzuje se stav, kdy prostorové informace identické tematiky, jako například vodstvo či dopravní sítě, jsou zpracovávány více organizacemi veřejné správy. Odkrytí duplicitních prostorových informací si žádá důkladnější studii, protože v některých případech by podle Obr. 5 bylo možné definovat prostorové informace v dané tematice jako duplicitní, nicméně může se jednat například o partnerství dvou organizací veřejné správy, u nichž se prostorové informace k této tematice vzájemně doplňují. Detailní analýza duplicit nebyla primárním objektem studia tohoto projektu, není zde proto ani prezentována a představuje prostor pro další výzkum (který byl - mimo jiné - započat

8

například v rámci definice tzv. Národní Sady Prostorových Objektů v rámci GeoInfoStrategie). Pro úplnost ještě doplňujeme, že většina respondentů také potvrdila odstranění duplicit v rámci jednotlivých resortů (ministerstev). Meziresortní duplicity či multiplicity však stále existují.

Obr. 5. Četnosti produkce, zpracování a využívání jednotlivých tematik mezi klíčovými poskytovateli prostorových informací v České republice.

9

Financování klíčových prostorových informací podle výsledků dotazníku podtrhuje poznatky z neformálních jednání v rámci geoinformatické komunity. Podle Obr. 6 je zřejmé, že takřka dvě třetiny respondentů nemají klíč k rozdělení finančních prostředků v rámci organizace (na úroveň odborů, oddělení apod.). U těchto organizací tak dochází k ad hoc financování, které ne vždy umožňuje systematickou podporu životního cyklu prostorových dat. Při konfrontaci s Obr. 7 se ukazuje, že dvě třetiny respondentů nemají seznam priorit pro financování prostorových dat a služeb. I z volných odpovědí a dalších diskuzí se tak potvrzuje, že chybí systematická finanční podpora prostorových informací veřejné správy České republiky. Finance jsou přidělovány ad hoc, většinou v druhé polovině roku a nejvíc do tzv. výkladní skříně, tj. geoportálu. Na straně druhé můžeme vymezit i opačné případy, kde je financování dlouhodobě systematické. Takovými příklady jsou Český úřad zeměměřický a katastrální nebo Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad.

Tuto situaci dokresluje Obr. 8, který ukazuje, že cca tři čtvrtiny respondentů nemají definovaný životní cyklus datového zdroje. Ten je přitom elementární součástí pro stanovení finančního plánu. Proto je také v kapitole 5 této studie uveden model životního cyklu prostorových informací v obecné rovině, aby pro obce, kraje, úřady, výzkumné instituce a jiné, existovalo základní vodítko definující aspekty a otázky související s prostorovými informacemi od jejich vzniku, přes správu, publikaci a sdílení až po jejich archivaci. Díky tomu budou moct orgány veřejné správy postoupit opět o krok k systematickému stanovení finančních aspektů prostorových informací.

Obr. 6. V rozpočtu naší organizace je vyčleněna částka(y) na jednotlivé typy prostorových dat/služeb (například existuje klíč k rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé odbory/oddělení).

10

Obr. 7. V naší organizaci existuje seznam priorit pro financování prostorových dat a souvisejících služeb.

Obr. 8. V naší organizaci je zpracován životní cyklus datového zdroje.

Obr. 9 níže ukazuje, že z hlediska příjmů za prostorová data a služby převažuje bezplatné poskytování. To se týká zejména menších producentů/provozovatelů prostorových dat a služeb, kde náklady na administraci prodeje výrazně překračují příjmy. Specifickým případem jsou vybraná prostorová data některých výzkumných organizací. Ty si některé datové sady uchovávají interně, neboť jim poskytují konkurenční výhodu v případě žádosti o projekt. Bez těchto prostorových dat by nemusely být atraktivní pro vznikající konsorcium. Prostorová data proto nenabízí ani bezplatně, ani za úplatu.

11

Obr. 9. Struktura odpovědí na otázku “Prostorová data a související webové služby naší organizace jsou poskytovány”.

Celou situaci doplňuje Obr. 10, kde se ukazuje, že cca dvě třetiny placených prostorových dat a služeb je možné si objednat v elektronickém obchodu (e-shopu), ať už producenta/provozovatele, resp. u jiné organizace nabízející prostorová data/služby více organizací veřejné správy. Právě snížení nákladů na administraci prodeje je bráno jako jedna z hlavních motivací. Nejčastěji je podmínkou pro objednání také uzavření licence či smlouvy.

Následně je ve dvou třetinách případů umožněno přímé stažení prostorových dat prostřednictvím webové služby nebo z úložiště s předdefinovanými soubory prostorových dat (například FTP server či uložení souborů na webové stránce).

Obr. 10. Struktura odpovědí na otázku “V případě zpoplatněných prostorových dat a souvisejících webových služeb”.

Z pohledu životního cyklu prostorových informací respondenti rovněž potvrdili, že údržba prostorových dat a služeb je nákladnější položkou než jejich samotné vytvoření. Konkrétně řečeno, v případě respondentů je na údržbu ročně průměrně vynaloženo o 95% finančních prostředků více než na tvorbu nových prostorových dat a služeb. U tohoto aspektu byl navíc nejvyšší rozptyl hodnot z dotazovaných, například Vojenský geografický a hydrometeorologický ústav věnuje ročně o cca 2000% (nejedná se o překlep) finančních prostředků více na údržbu prostorových dat než na jejich tvorbu.

Obecně lze také říci, že náklady na provoz webových služeb pro publikaci prostorových dat lze považovat za marginální, konkrétně v řádu jednotek procent oproti nákladům za pořízení nových a

12

údržbu stávajících prostorových dat. Výše nákladů na správu souvisejících webových služeb koreluje s množstvím publikovaných prostorových dat a s počtem přistupujících uživatelů. Například u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního se náklady na správu souvisejících webových služeb pohybují na úrovni 2,4% nákladů za pořízení a správu prostorových dat.

Bližší informace ohledně jednotlivých finančních aspektů prostorových dat, jako například náklady na pořízení, správu, prodej či tržby, přináší Obr. 11. Obr. Je patrné, že jednotlivé finanční ukazatele mají obrovský rozptyl. Zejména je tomu tak u nákladů na pořízení nových prostorových dat, které kolísají mezi 0% a 94% celkového objemu financí vložených na prostorové informace. Přitom nebyla zjištěna korelace s velikostí organizace, rozsahem její působnosti (celostátní či regionální) ani jejím typem (výzkumná či samospráva); viz také Obr. 13. Je proto možné se domnívat, že tato situace je (mimo jiné) důsledkem absence dlouhodobějšího plánování. Pokud u většiny organizací neexistuje plán životního cyklu prostorových informací a finance jsou přidělovány ad hoc, pak snadno může nastat stav, kdy organizace X investuje 94% relevantních nákladů do pořízení nových prostorových dat po několika letech.

Opačně je tomu v případě dvou národních mapovacích organizací, civilního Českého úřadu zeměměřického a katastrálního i Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (majících zpracovaný životní cyklus prostorových dat), jak zachycuje Obr. 12. Proporcionalita jejich financování je takřka identická, kdy cca 5% financí rozpočtu představují náklady na pořízení nových prostorových dat, 90% náklady na správu stávajících prostorových dat, necelá 3% náklady na prodej prostorových dat a rovněž necelé 3% náklady na správu souvisejících webových služeb. Tržby za prodej prostorových dat se pohybují kolem 1 – 2% nákladů na prostorová data, tržby za prodej souvisejících webových služeb pak dosahují cca 15% nákladů na správu webových služeb. Zároveň však řada prostorových dat je vydána skrze webové služby na základě smlouvy o výměně prostorových informací, tj. není zahrnuta v uváděných cifrách.

Obr. 11. Medián a aritmetický průměr (zobrazeno rozsahem černého obdélníku) nákladů a tržeb na prostorová data a služby z celkového rozpočtu včetně uvedení rozptylů minimálních a maximálních

hodnot pro jednotlivé finanční aspekty.

13

Obr. 12. Medián a aritmetický průměr (zobrazeno rozsahem černého obdélníku) nákladů a tržeb na prostorová data a služby z celkového rozpočtu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a

Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu včetně uvedení rozptylů minimálních a maximálních hodnot pro jednotlivé finanční aspekty. Poznámka: medián a aritmetický průměr

v tomto grafu jsou identické, zobrazeny jsou proto vodorovnou úsečkou.

Obr. 13. Medián a aritmetický průměr (zobrazeno rozsahem černého obdélníku) nákladů a tržeb na prostorová data a služby z celkového rozpočtu organizací zodpovídajících dotazník bez Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu včetně

uvedení rozptylů minimálních a maximálních hodnot pro jednotlivé finanční aspekty.

Explicitní finanční tržby za prodej prostorových dat a souvisejících služeb dosahují maximálně jednotek procent z celkových nákladů na pořízení a údržbu prostorových dat, resp. souvisejících webových služeb. Náklady spojené s prodejem prostorových dat a služeb (zejména účetní a právní služby) průměrně dosahují 1,5 výše příjmů z jejich prodeje. Na straně druhé u většiny organizací není

14

započteno sdílení prostorových dat a služeb, které by pravděpodobně celkové výsledky výrazně ovlivnilo. Stejně tak nejsou vzaty v úvahu ušetřené náklady související s poskytováním garantované prostorové informace. Pro vysvětlení, například rozhodnutí o výkopu na špatném místě na základě chybějící nebo špatné prostorové informace může stát nemalé finanční zdroje, které není nutné díky garantovaným prostorovým datům vynaložit. Sumárně řečeno, prostorová data nemají přímou návratnost z jejich prodeje, ale nepřímou návratnost (nejen z pohledu dalších agend veřejné správy).

Prostor pro snížení nákladů vidí 42,1% respondentů ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP - Public-Private Partnership), opačně tuto situaci vidí 42,1% respondentů a 15,8% respondentů tuto otázku nedokáže zodpovědět. Naopak stávající finanční model je považován respondenty z řad veřejné správy za jednoduchý a stabilní, i přes jeho středně- dlouhodobou nejednoznačnost a nepružnost (zejména v oblasti investic).

2.3 Dotazníkové šetření uživatelů klíčových prostorových informací

Druhé dotazníkové šetření, tentokráte směřované na uživatele klíčových prostorových informací veřejné správy, bylo vytvořeno v průběhu dubna 2016. Toto dotazníkové šetření bylo zpřístupněno 60 organizacím. Z tohoto počtu jsme obdrželi celkem 20 zodpovězených dotazníků, tj. návratnost byla 33 %. I když je návratnost z hlediska kvantitativního nízká, kvalitativně se jedná o skupinu s vysokou vypovídací hodnotou, neboť reprezentuje zejména významné zástupce komerční sféry vytvářející business s přidanou hodnotou nad prostorovými informacemi veřejné správy a vybrané organizace státní samosprávy, kteří jsou nejčastějšími konzumenty prostorových informací veřejné správy. Toto druhé dotazníkové šetření probíhalo pouze v on-line formě, na rozdíl od prvního popisovaného u odpovědí nebyli přítomní členové řešitelského týmu.

První otázka cílila na používání otevřených prostorových dat veřejné správy. Ta podle Obr. 14 využívá 84% respondentů. Z volných komentářů je pak patrné, že v rámci těchto 84% respondentů využívá:

80% data Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚAIN), 60% data Katastru nemovitostí ČR, 50% ortofoto ČÚZK, více než 25% pak také

○ datová sada DIBAVOD,○ data z Portálu farmáře Ministerstva zemědělství (LPIS)○ a otevřená data Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

15

Obr. 14. Struktura odpovědí na otázku “Používáte OTEVŘENÁ prostorová data veřejné správy (open data - http://opendata.gov.cz/standardy:co-jsou-otevrena-data)?”.

Otevřená prostorová data a služby jsou následně používány v:

81% pro interní potřeby, 75% používána v komerčních zakázkách pro veřejný sektor, 62% v komerčních zakázkách pro soukromý sektor.

Naopak placená prostorová data veřejné správy jsou využívána pouze u 56% respondentů. Z těch, kteří placená prostorová využívají, je využívá 58% pro interní potřeby, 83% v zakázkách pro veřejný sektor a 50% v zakázkách pro soukromý sektor.

Komunitní otevřená prostorová data a služby jsou hojně (79%) využívány jako náhrada za placená referenční prostorová data veřejné správy. Nejčastěji, z více než 90%, se jedná o OpenStreetMap. Podle volných komentářů by respondenti raději na místo/souběžně s OpenStreetMap využívali data ZABAGED, nicméně je odrazuje cena.

Obr. 15. Struktura odpovědí na otázku “Pokud by některá v současné době placená prostorová data veřejné správy byla dostupná bezplatně, začali byste tato data používat?”.

Cca 79% respondentů by začalo používat placená prostorová data a služby, pokud by byly poskytovány zdarma, viz Obr. 15. Cena je tak u prostorových dat a služeb největší překážkou jejich masivnějšího využití. Navíc placená prostorová data veřejné správy a samosprávy využívá komerční sektor z 73% v zakázkách, kde je zákazníkem orgán veřejné správy či samosprávy. Nejčastěji, u 70% respondentů využívajících placená prostorová data a služby, se pak z placených datových sad pracuje se ZABAGEDem. Všechna ostatní prostorová data a služby vykazují výrazně nižší počet uživatelů z řad

16

respondentů dotazníku; okolo úrovně 25% se pohybují jen Digitální modely reliéfu 4. a 5. generace a placená data z Katastru nemovitostí České republiky. Využití do úrovně 10% respondentů pak lze nalézt u DMÚ 25, železniční sítě SŽDC, starých map z Ústředního archivu zeměměřictví a katastru či archivních leteckých snímků.

Pokud by v současné době placené prostorová data a služby byly poskytovány zdarma, pak by podle Obr. 16 je 92% respondentů využilo v zakázkách pro soukromý sektor.

V zakázkách pro veřejný sektor

V zakázkách pro soukromý sektor

Pro interní účely

0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 80.0 90.0 100.0

Podíl respondentů [%]

Obr. 16. Struktura odpovědí na otázku “Pokud ano1, pro jaké účely byste takto nově dostupná prostorová data začali používat?”.

Uživatelé prostorová data a služby veřejné správy nejčastěji (takřka ¾ respondentů) vyhledávají přes Národní geoportál INSPIRE (http://geoportal.gov.cz). Jedním z důvodů je neefektivní prostorové vyhledávání v Národním katalogu otevřených dat (NKOD), přístupném na URL https://portal.gov.cz/portal/rejstriky/data/97898/, resp. https://portal.gov.cz/portal/rejstriky/data/97898/indexH.html pro rozšířené vyhledávání.

Závěrečná otázka byla věnována názoru na zvýšení využitelnosti prostorových dat a souvisejících webových služeb veřejné správy. Kromě již zmiňovaného odstranění jejich zpoplatnění (v návaznosti na úpravu legislativy) jsou to především (seřazeno podle četností odpovědí):

kvalitnější metadata, zejména s uvedením výsledků hodnocení kvality prostorových dat, zavedení/zvýšení možnosti předání zpětné vazby od uživatelů, přehlednější (unifikované/typizované) licenční podmínky, dodržování stávajících standardů všemi subjekty veřejné správy.

1 Vázáno k předchozí otázce “Pokud by některá v současné době placená prostorová data veřejné správy byla dostupná bezplatně, začali byste tato data používat?”

17

3 Aktuální přístupy k modelu financování datového fondu klíčových prostorových informací v zahraničí

V současné době lze v tuzemsku i zahraničí nalézt následující zdroje financování datového fondu klíčových prostorových informací:

financování ze státního rozpočtu,o decentralizovaně,o prostřednictvím národního centra prostorových informací,

financování pomocí speciálních grantů, financování z poskytovaných služeb, financování formou Public Private Partnership (PPP).

Finální modely financování datového fondu klíčových prostorových informací v České republice budou pravděpodobně kombinací některých nebo všech možností financování. Volba a kombinace jednotlivých přístupů bude záviset jednak na jednání s jednotlivými poskytovateli. Zde si je třeba uvědomit, že část dat, např. data o sítích, která jsou součástí infrastruktury pro prostorové informace, vzniká v soukromém sektoru a zůstává tak majetkem soukromého sektoru. Kromě toho do procesu financování nezanedbatelně vstupují také politická rozhodnutí.

3.1 Spojené státy americkéZákladní filozofií amerického modelu správy a financování prostorových dat je otevřít prostorová data a nabízet je prostřednictvím (webových) služeb hrazených ze státního rozpočtu pro všechny uživatele (včetně zahraničních). Americký model je v této oblasti jeden z nejliberálnějších.

Za správu a distribuci prostorových dat ve Spojených státech odpovídá United States Geological Survey (USGS). Ta spravuje následující produkty:

Topografická data Tematická data Letecké snímky

Základní prostorová data jsou poskytována on-line zdarma jak pro veřejný tak i soukromý sektor bez licenčních omezení. Je nutné ovšem konstatovat, že kvalita časového i prostorového pokrytí je pro jednotlivé lokality značně odlišná. Na federální úrovni stát financuje sběr a správu prostorových dat.

Zároveň ale mapovací agentury jednotlivých států a místní (samo)správa produkují velkoměřítková data, která jsou již poskytována komerčně. Federální vláda dále užívá množství dat produkovaných soukromým sektorem, která nemohou být volně šířena a pro která existují licenční omezení.

Ze současné doby nejsou známa přesná data, ale před rokem 2008 vykazoval sektor geoinformatiky růst až 35 procent ročně s odkazem na informaci, že se jedná o zásluhu především otevřenosti prostorových dat a služeb. Na straně druhé je nezbytné poznamenat, že americký model znamená zásadní výdaje státního rozpočtu, a proto bylo učiněno několik pokusů ke kompenzaci zvýšených nákladů státního rozpočtu. Jedním z mnoha, které se nepodařilo prosadit, je „geoinformatický poplatek“ principiálně obdobný autorskému poplatku, v tomto případě účtovanému například při prodeji GPS přijímače.

18

Z pohledu této studie se jako klíčový jeví dokument Federal Geographic Data Committee (FGDC) Stages of the Geospatial Data Lifecycle [12]. Tento dokument podrobně rozpracovává životní cyklus prostorových dat, a stal se jedním z pilířů metodiky vzešlé z této analýzy.

3.2 KanadaV poslední dekádě Kanada převzala model financování prostorových dat od USA. Do roku 2007 byly účtovány náklady na správu a distribuci, ale od roku 2007 jsou data poskytována volně. Jsou dostupná přes jeden portál jak koncovým uživatelům, tak i organizacím, které nad nimi provádějí další analýzy. Zdroje federální vlády pokrývají náklady na sběr a správu dat.

3.3 AustrálieAustralský model správy a financování prostorových dat je kombinací otevřeného a uzavřeného přístupu k datům, uzavřené jsou zejména ty prostorové informace, jejichž otevření by znamenalo výraznější zátěž státního rozpočtu. Austrálie tudíž uplatňuje kombinaci různých politik financování dat od plného hrazení nákladů uživateli, přes částečnou úhradu distribučních nákladů až po volný přístup k datům. Australský model lze označit jako další stupeň amerického modelu, kdy se na základě poptávky otevřených prostorových dat vytvořily analýzy mapující uživatelské požadavky a jejich nákladnost.

3.4 Nový ZélandNa Novém Zélandu jsou základní datové sady spravovány v Land Information New Zealand (LINZ). Od roku 2000 jsou data dostupná volně nebo za minimální manipulační cenu. Stát pokrývá cenu na sběr a správu dat. Data jsou volně dostupná i pro poskytovatele přidaných hodnot. Licencování je omezeno na informování o původu dat.

3.5 ANZLICV současné době jsou však infrastruktury pro prostorové informace Austrálie a Nového Zélandu kombinovány do jednotné infrastruktury pro prostorové informace nazývané ANZLIC. Ta je řízena Australian and New Zealand Foundation Spatial Data Framework (FSDF). FSDS podporuje tvorbu informační politiky a legislativy. FSDF definuje společný přístup k řízení Australské a novozélandské infrastruktury pro prostorové informace. ANZLIC infrastruktura pro prostorové informace je vyvíjena jak pro veřejný sektor, tak i pro potřeby výzkumu a komerčního sektoru. Společný přístup k infrastruktuře pro prostorové informace vyžaduje vysokou úroveň interoperability, pro kterou existuje vlastní politika. Ta definuje i základní principy přístupu k datům. Základní principy pro přístup k datům je možno shrnout do následujících bodů:

Vlády by neměly uvalovat žádná tvrdá omezení pro přístup k datům (míněno necenová), pokud to nevyžaduje legislativa (ochrana osobních informací).

Ceny by měly být konstruovány tak aby umožňovali efektivní sběr, správu ale i využívání dat. Politika návratnosti nákladů by měla být taková, aby zohlednila veřejnou povahu

prostorových dat a podpořila jejich využití. Cenová politika musí být rovná ke všem subjektům. Cenová politika musí být konkurenčně neutrální. Cenová politika musí být uplatňována na určitou třídu dat, nikoliv na data jako celek.

3.6 Spojené královstvíDle [10] může ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska veřejný subjekt účtovat nutné poplatky za použití prostorových dat. Avšak celkový z možných poplatků nesmí překročit součet nákladů na sběr, výrobu, a rozmnožování. Zároveň by měl zajišťovat návratnost investic. Vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska přijala také politiku kompenzace nákladů pro

19

některé ze svých datových zdrojů. To tedy znamená, že financování v takovém případě dopadá na uživatele. Hlavním správcem prostorových dat Ordnance Survey, přičemž její cenová politika je řízena několika faktory:

hodnotou pro zákazníky, informačním obsahem, konkurencí a cenovou strukturou na trhu, potřebou investic pro pokrytí požadavku uživatelů, potřebou tvůrců dat (fondů na zajištění návratnosti investic).

V rámci iniciativy zavedené Gordonem Brownem a Tim Berners-Leem v roce 2009 byla část datových zdrojů Ordnance Survey uvolněna a tato data jsou poskytována pod otevřenou licencí. Tato data jsou přes on-line portál poskytována zdarma s neomezeným přístupem k rozsáhlým datovým souborům.

3.7 NizozemíObecně politika nizozemské vlády podporuje volné a neomezené využití veřejných informací. Zároveň ale platí, že úhrada nákladů je jedním z principů nizozemské vládní politiky. V únoru 2011 zahájila nizozemská vláda provoz otevřeného datového portálu. Metadata jsou poskytována všem uživatelům zdarma (obdobně jako v případě jiných evropských států v duchu směrnice INSPIRE), data samotná jsou v majetku jednotlivých úřadů. Jako jedna z variant, která je užívána k vytváření a financováni infrastruktury pro prostorové informace je partnerství veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP, Public Private Partnership).

3.8 NěmeckoKaždý německý orgán nebo agentura v současné době definuje svoji vlastní datovou politiku, jež se liší případ od případu. Rozhodnutí je na straně příslušného ministerstva. Řídící výbor GDI-DE, a další organizace pracují na rozvoji harmonizovaného a zjednodušeného rámce pro přístup k datům. Jedním z hlavních úkolů je analýza nákladů. Zavádí se platby, které mají umožnit poskytování veškerých topografických dat federálními agenturami zdarma. Dále se pracuje na harmonizaci licencí. Financování infrastruktury pro prostorové informace se liší mezi spolkovými zeměmi a na úrovni federální. Financování obvykle probíhá přes agenturu pro řízení směrem k mapovacím agenturám.

Většina prostorových dat je v Německu poskytována za úplatu. Volná prostorová data jsou obvykle pouze pro nekomerční účely. Standardní produkty jsou poskytovány za určenou cenu, nestandardní služby za plnou cenu nákladů.

3.9 RakouskoProstorová data jsou obecně v Rakousku poskytována za úplatu. Cenová politika se liší podle způsobu užití dat: například podle datové vrstvy, rozsahu, ale i dle počtu počítačových stanic, na kterých budou data užívána. V případě externího užití mohou být účtovány další poplatky. U služeb se cena řídí množstvím přístupů. Výjimky se týkají zejména vzdělávacích účelů, kde se aplikují speciální ceny.

3.10 Evropská komiseVýše uvedené rozdílné principy jednotlivých členských států Evropské unie jsou zároveň důvodem, proč se evropská legislativa o infrastruktuře pro prostorové informace ([11], známější pod zkratkou INSPIRE) zabývá problematikou finančních modelů velmi okrajově, a to (kromě několika odstavců samotné směrnice) na dvou stranách představujících Nařízení komise (EU) č. 268/2010. Otázka finančních modelů je tak v kompetenci členských států.

20

3.11 CopernicusCOPERNICUS má v současné době zpracován návrh na budování infrastruktury pro prostorové informace na principu Public Private Partnership, kde velkou část nákladu spojenou se zpřístupněním a zpracováním dat plánuje přesunout na komerční sektor. V současné době je pro zpracováno několik scénářů PPP.

3.12 Open Geospatial Consortium (OGC)OGC nemá přímou metodiku, které by explicitně popisovala životní cyklus prostorových dat, nicméně k ohodnocení potenciálních finančních nákladů se jeví jako vhodný dokument Reference Model of Open Distributed Processing (RM-ODP) [7], z nějž vyšla norma ISO/IEC 10746. RM - ODP je referenční model založený na přesném popisu jednotlivých procesů, založený na jejich přesném a formálním popisu.

3.13 ISO 15288Norma ISO/IEC 15288 Systémové inženýrství - Procesy životního cyklu systému [5] byla připravena společnou technickou komisí ISO/IEC Informační technologie, subkomisí 7 Softwarové a systémové inženýrství a byla převzata do souboru ČSN překladem. ISO/IEC 15288 je první mezinárodní normou, která obsahuje vyčerpávající soubor procesů životního cyklu systému. Tato norma obsahuje obecnou strukturu procesu pro čtyři skupiny procesů: procesy smluvní, procesy podnikové, procesy projektové a procesy technické. Procesy, které tvoří vyčerpávající množinu procesů, a navazující terminologie, mohou být aplikovány na jakékoli úrovni v hierarchii struktury systému. Tato norma se týká těch systémů, které jsou zpracovány lidmi a mohou být konfigurovány s hardwarem, softwarem, lidmi, procesy, postupy (např. instrukcemi pro operátora), vybavením a přírodními entitami.

21

4 Životní cyklus prostorových informací veřejné správyJedním z požadavků na projekt “Vypracování analytického návrhu modelu financování datového fondu klíčových prostorových informací” bylo vytvoření obecného modelu životního cyklu prostorových informací. Tento model musí být dostatečně obecný, aby byl aplikovatelný pro rozlišnou úroveň orgánů veřejné správy, od obcí počínaje, přes obce a kraje až po celostátní organizace. I v takto obecné rovině lze takový model použít jako základní vodítko pro stanovení nákladů vložených do prostorových dat či služeb.

V současné době můžeme identifikovat čtyři hlavní zdroje informací pro problematiku životního cyklu prostorových informací:

norma ČSN ISO/IEC 15288 Systémové inženýrství - Procesy životního cyklu systému [5], definice životního cyklu prostorových informací podle americké Federal Geographic Data

Committee (FGDC), resp. původní doplněk cirkuláře amerického Úřadu pro správu a rozpočet prezidenta USA [12],

materiály Koordinačního Výboru pro INSPIRE (KOVIN), dokumenty GeoInfoStrategie.

Na základě výše uvedených materiálů můžeme shrnout, že životní cyklus prostorových informací obsažených v prostorových datech, resp. službách, zahrnuje následující etapy:

definice, inventarizace/zhodnocení, získání, přístup, údržba/archivace, užití.

Zároveň je nutné zmínit, že tento životní cyklus nemusí být sekvenční, ani lineární. Hlavním motorem každé etapy životního cyklu jsou uživatelské, resp. obchodní, požadavky. Také z tohoto důvodu by hodnocení kvality mělo být součástí každé etapy. V případě přijetí takto navrženého životního cyklu prostorových informací můžeme očekávané přínosy shrnout následovně:

předem očekávaný seznam procesů a operací a z nich vyplývající finanční náročnost, kvalitní prostorová data pro uživatelské/obchodní procesy a operace v požadovaném čase, silnější partnerství napříč všemi úrovněmi veřejné správy - a kde žádoucí, také se soukromým

sektorem - pro zvýšení efektivity nákladů a návratnosti investic, vytváření a správa národních datových sad či prostorových objektů nabízejících vyšší

přidanou hodnotu v rámci veřejné správy i občanům (navíc s možností odstranění resortních bariér).

Detailní popis jednotlivých fází je z důvodu vyšší přehlednosti zachycen tabelárně, viz Tab. 1.

22

Tab. 1. Etapy v rámci modelu životního cyklu prostorových informací veřejné správy. Tento model lze použít jako základní vodítko pro stanovení nákladů vložených do prostorových dat či služeb bez ohledu na úroveň veřejné správy (celostátní, krajskou, obecní) či druh organizace (jako například orgán samosprávy, státní podnik, vědecko-výzkumná instituce atp.). Vzhledem k tomu, že proces zprávy, údržby a zveřejňování prostorových dat je kontinuální, měla by se tato metodika používat jak při vytváření nových datových sad pro dlouhodobé plánování nákladu na tato data, tak i každoročně při plánování finančního rozpočtu na následující rok. Při každoročním plánování je třeba rozhodnout, které etapy životního cyklu, jsou pro následující období relevantní. Při analýze jednotlivých činností, je potřeba pro každou relevantní činnost vyčíslit jak náklady osobní (zpracování vlastními zaměstnanci), náklady na subdodávky, náklady materiálové a na data a též náklady technologické. Vždy je třeba brát v potaz, o jak rozsáhlé datové sady se jedná.

Etapa Bližší popis etapy životního cyklu prostorových informací veřejné správy

Etapa 1 DefinicePopis požadavků na prostorové informace na základě potřeb organizace/projektu/programu/systému.

Následující kroky je vhodné zvážit ve chvíli, kdy se definují požadavky na data: Definice uživatelských požadavků

○ identifikace uživatelských nebo obchodních potřeb revize dokumentace v organizaci (některé organizace

spravují/publikují informace o uživatelských či obchodních požadavcích),

vyhodnocení vnitřních a vnějších potřeb (například zhodnocení, zda data mají být vytvářena/vedena interně, přejímána od jiné organizace veřejné správy či vytvářena/vedena formou tzv. outsourcingu komerčním subjektem),

identifikace dostupného financování a zdrojů (hardware a software, lidské kapacity, možnosti výměny prostorových dat v rámci veřejné správy),

revize dosavadních pokusů o spolupráci s jinými organizacemi veřejné správy/komerčním sektorem,

revize a zhodnocení stávající znalostní báze (například časové možnosti zaměstnanců s odpovídajícími znalostmi, cena potřebných školení atp.),

identifikace požadavků na kvalitu prostorových dat (obvykle zejména poziční přesnost vyjádřenou buď vůči již existujícím datům, nebo ověřenou měřením v terénu, požadavky na atributovou přesnost);

○ formalizace jednotlivých požadavků pomocí metod modelování podnikových procesů (tzv. business process modelling) či modelování pracovních postupů (tzv. workflow modelling) typicky se stanovením priorit jednotlivých požadavků atd.;

○ identifikace požadavků organizace/projektu/programu/systému stanovení úrovní veřejné správy, pro kterou/které jsou

prostorové informace zamýšleny, identifikace zdrojů požadavků (jako například

požadavky vyplývající z legislativy, norem, vnitřních technických předpisů, vyhlášek místní samosprávy aj.),

23

stanovení u každého, zda se jedná o jednorázový, časově omezený nebo opakující se požadavek,

pro každý požadavek by měly být uváženy zdroje (lidské, kapitálové, finanční a technické), dostupnost zdrojů, harmonogram projektu,

○ zhodnocení dostupných finančních prostředků či jiných zdrojů pro identifikaci požadavků organizace/projektu/programu/systému;

○ dokumentace uživatelských, resp. obchodních, požadavků organizace/projektu/programu/systému.

Definice obchodního (business) toku prostorových informací (tzv. spatial information business workflow) na nejvyšší možné úrovni

○ dokumentace toku prostorových informací (kde vznikají podkladová prostorová data, kdo a jaké operace s nimi provádí, kdo je následně využitá či dále zpracovává atp.);

○ definice aktualizačního cyklu;○ definice rolí a zodpovědností za dokumentaci a správu definic

toku prostorových informací (v rámci organizace i mimo ni). Definice informačního toku prostorových informací (tzv. spatial

information workflow) na nejvyšší možné úrovni○ identifikace zdrojů pro informační tok prostorových informací a

požadavky na data;○ dokumentace informačního toku prostorových informací a

požadavků na data;○ vývoj datových slovníků a/nebo slovníků pro jednotlivá rozhraní

(pro jednotné chápání dat, resp. rozhraní všemi zúčastněnými)○ vývoj entitně vztahového modelu (tzv. entity relationship

model). Definice požadavků na prostorová data pomocí nástrojů formalizace

○ stanovení odpovídajících typů geoprvků;○ identifikace potřebných atributů;○ stanovení datové struktury (například rastr versus vektor);○ identifikace úrovně přesnosti pro jednotlivé atributy, geoprvky,

ale i celou datovou sadu;○ stanovení aktuálnosti dat;○ stanovení požadavků na (produkční/výměnný) formát;○ stanovení prostorového rozlišení nebo odpovídajícího měřítka,

resp. měřítkového rozsahu;○ identifikace sezónních potřeb ohledně sběru dat či jejich

zpracování;○ definice datových vstupů a výstupů;○ stanovení datových modelů s povinností, resp. kardinalitou,

typů geoprvků a atributů, vzájemnými vazbami atp. Definice relevantních norem a standardů v oblasti prostorových

informací○ odkazy na relevantní normy či standardy pomocí názvu,

krátkého popisu včetně uvedení, kterému účastníkovi a jakým způsobem zasahují do aktuálně vytvářených prostorových informací (definice relevantních norem a standardů je výhodnější před samotnou tvorbou nových prostorových dat).

24

Vyhodnocení dat použitých v minulých projektech či programech (zejména s ověřením jejich naplňování uživatelských potřeb v případech, kdy se nová data vytvářejí nad těmi z minulých projektů či programů) včetně vyřešení integračních překážek jakými jsou například rozdílné souřadnicové systémy, formáty, poziční přesnost, klasifikační schémata atd.

Stanovení, zda nově vytvářená prostorová data jsou v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Stanovení, zda nově vytvářená prostorová data jsou citlivá či vyžadují specifické zacházení (například osobní data, omezení distribuce nebo také případy, kdy data sama o sobě citlivá nejsou, ale můžeme je považovat za citlivá až ve chvíli kombinace s jinými daty).

Stanovení hodnocení kvality prostorových dat (v návaznosti na ČSN ISO 19157)

○ stanovení měr kvality, jež pomohou naplnit uživatelské či obchodní požadavky na prostorová data;

○ stanovení procesů pro hodnocení kvality prostorových dat včetně certifikační procedury.

Etapa 2 Inventarizace/zhodnoceníVytvoření a publikace detailního seznamu požadavků na prostorová data a služby včetně identifikace interních i externích bariér

Identifikace nejprve interních a posléze i externích datových zdrojů naplňujících požadavky na prostorová data z první etapy (externí identifikace například prostřednictvím vyhledávacích služeb Národního geoportálu INSPIRE na https://geoportal.gov.cz/web/guest/catalogue-client).

Postup přes následující kroky k efektivnímu výběru požadovaných prostorových dat v rámci matice

○ definice oblasti zájmu, kterou mají prostorová data pokrývat (například minimálním ohraničujícím obdélníkem či explicitními souřadnicemi),

○ definice odkazů na dostupné zdroje potřebných prostorových dat a služeb;

○ identifikace interních zdrojů, jež vyžadují transformaci;○ revize metadat (popis datové sady), atributů, domén atributů

atp.;○ adresace aspektů přesnosti pro jednotlivé úrovně (instance

geoprvku, typ geoprvku, instance atributu, atribut, datová sada);

○ zahrnutí omezení vyplývající nejen z licence či autorských práv a do matice;

○ identifikace podobných datových sad a služeb. Výsledky inventarizace je vhodné zachytit v podobě matice dostupných

prostorových dat a služeb, jež pomůže všem zainteresovaným○ identifikovat relevantní prostorová data a služby a následně i

prostorová data získat;○ identifikovat vhodnost dat pro naplnění

uživatelských/obchodních požadavků či jejich absenci;○ identifikovat atributy a domény;

25

○ zhodnotit naplnění požadavků na kvalitu prostorových dat;○ identifikovat omezení prostorových dat a služeb (jako například

možné způsoby využití, maximální počet dotazů či přenesených dat za jednotku času);

○ dokumentovat, zda jsou daná prostorová data pro daný účel vhodná či nikoli včetně návrhu alternativních řešení v případě nevhodnosti.

Zhodnocení nalezených datových sad a služeb z hlediska jejich ceny pro stanovení finančního plánu

○ opětovná důsledná revize nalezených datových sad z pohledu uživatelských/obchodních požadavků;

○ kontrola oproti dalším zdrojům (například hodnocení ve vědeckých článcích), diskuze s předchozími uživateli, odborníky v oboru atp. pro maximální možné ujištění, že prostorová data budou naplňovat definované požadavky.

Stanovení omezení prostorových dat z hlediska jejich integrace (také s ohledem na již výše identifikovaná omezení prostorových dat či služby).

Zhodnocení konverze podobných datových sad a služeb (například náročnost souřadnicové či datové/obsahové transformace) pro naplnění uživatelských, resp. obchodních požadavků.

Doporučení konkrétních postupů pro vytvoření datové sady naplňující uživatelské, resp. obchodní, požadavky.

Vytvoření zhodnocení ve formě metadat (v návaznosti na požadavky na metadata podle směrnice INSPIRE)

○ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/? uri=CELEX:32008R1205&from=EN

○ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/? uri=CELEX:32010R1089&from=CS (pouze Článek 13)

○ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/? uri=CELEX:32013R1253&qid=1467910121728&from=EN (pouze Článek 6, odst. 7).

Etapa 3 ZískáníSběr, zakoupení, transformace, sdílení, výměna či vytvoření prostorových dat, jež byla definována pro naplnění uživatelských, resp. obchodních, požadavků

● Revize metod(y) použitých k získání či výměně prostorových dat, nezbytných pro naplnění potřeb identifikovaných v Etapách 1 a 2; následování níže uvedených kroků

○ vytvoření a dokumentace plánu k získání či výměně prostorových dat s ohledem na potřeby identifikované v Etapách 1 a 2

písemné vyplnění/úprava specifikace požadovaných prostorových dat,

identifikace a revize obdobných smluv, zajištění, že požadavky na prostorová data/služba jsou

zahrnuty v těchto dokumentech, vytvoření plánu pro revizi výsledků procesů vedoucích k

nabytí prostorových dat;○ identifikace statutárního zástupce;○ vytvoření metadat k nabytým prostorovým datům/službě, kdy

26

jsou vyplněny všechny položky (tzv. elementy) a ne pouze ty povinné (aby bylo možné později relevantně posoudit vhodnost nabytých prostorových dat/služby i pro jiné účely, než byl důvod jejich primárního pořízení)

vytvoření/použití existující šablony pro metadata Vaší organizace,

kde je to možné, držet se struktury metadat vyžadovaných směrnicí INSPIRE,

import existujících metadat prostorových dat/služby (pokud jsou dostupné) a doplnění chybějících položek relevantních z pohledu Vaší organizace, resp. vyplnění metadata zcela od začátku (v případech, kdy metadata nejsou dostupná);

○ vedení seznamu organizací či jejich vnitřní struktury, které mají prostorová data/služby relevantní pro Vaši organizaci;

○ revize smluv a dohod, které mohou omezit nebo zvýšit možnosti sdílení prostorových dat/služeb (například nemožnost podle licenčních podmínek kombinovat datovou sadu s již vlastněnou datovou sadou nebo sleva při dokoupení nadstavby k již zakoupené datové sadě).

● Obecně lze vymezit následující formy nabytí prostorových dat/služby:

1) Zakoupení nových prostorových dat○ identifikace finančních zdrojů (interních i externích jako

například projekty);○ zhodnocení vhodnosti prostorových dat/služby (například

pomocí rozhodovacího stromu či zhodnocení pozitiv a negativ) včetně vytvoření soupisu nezbytných typů geoprvků v

datové sadě;○ vyhodnocení vybraných kritérií prostorových dat/služby

výměnný datový formát (Geography Markup Language, TIFF, Shapefile, DGN atd.) a médium distribuující prostorová data (CD, externí disk, on-line webová služba aj.),

souřadnicový systém a kartografické zobrazení, struktura prostorových dat (atributy, vazby, domény), topologie, omezení webové služby (maximální počet dotazů za

jednotku času, maximální počet uživatelů), soulad s INSPIRE požadavky, licenční podmínky.

2) Úprava stávajících prostorových dat○ identifikace nenaplněných požadavků a jejich doplnění

geometrie - doplnění/úprava/vymazání chybějících/neaktuálních geoprvků,

atributy - doplnění/úprava/vymazání chybějících/neaktuálních atributů (manuálně, propojením tabulek atp.),

domény - doplnění či modifikace (například z volného

27

řetězce znaků na celočíselné hodnoty), doplnění dalších pravidel (jako například kontrola na

konkrétní hodnoty atributů ze seznamu či topologická pravidla),

georeferencování, doplnění/aktualizace metadat;

3) Transformace stávajících prostorových dat○ revize a transformace s ohledem na hardwarové, softwarové a

znalostní vybavení Vaší organizace souřadnicového systému, resp. kartografického

zobrazení, datového formátu či způsobu uložení prostorových dat, datového modelu (například vektorizace), obsahu (například reklasifikace či vytvoření

agregovaných dat) zvážení tzv. ETL nástrojů (Extract - Transform -

Load), metadat (do jiné struktury),

○ vyhodnocení úspěšnosti transformace.

4) Sdílení/výměna prostorových dat○ identifikace organizací či jejich vnitřní struktury, jež mají

požadovaná prostorová data s rozlišením, zda jsou poskytována ve formě samotných

prostorových dat nebo ve formě webové služby;○ revize smluv a dohod, které mohou omezit nebo zvýšit

možnosti sdílení prostorových dat/služeb (například nemožnost podle licenčních podmínek kombinovat datovou sadu s již vlastněnou datovou sadou nebo sleva při dokoupení nadstavby k již zakoupené datové sadě);

○ zhodnocení, jak jsou prostorová data strukturována a jak naplní identifikované požadavky;

○ identifikace vhodné metody výměny/sdílení prostorových dat/služby

výměna zvážení pravomocí jedné nebo více osob k

výměně prostorových dat Vaší organizace za jiná prostorová data,

informování druhé strany o změnách ve Vašich prostorových datech pro zajištění maximální možné aktuálnosti také získávaných dat;

sdílení zvážení možnosti jednotného

úložiště/informačního systému sdílených prostorových dat společně s definicí práv jednotlivých osob přistupujících k tomuto úložišti/informačnímu systému,

zvážení možnosti vzájemného zpřístupnění webových služeb (jaká prostorová data, pro jaký počet uživatelů, omezení užití jako

28

například počet dotazů za den apod.), zajištění mechanismu aktualizace prostorových

dat nabízených přes úložiště/informační systém, resp. publikovaných webovou službou,

zvážení způsobů ochrany prostorových dat formou omezující jejich (komerční) zneužití (například vodoznak).

5) Vytvoření prostorových dat○ vytvoření nových prostorových dat z analogových (tištěných)

map, tištěných zpráv, archivů, vlastním měřením apod. vyhodnocení požadavků pro vytvoření prostorových dat

výběr tematiky, místa a časového určení vytvářených prostorových dat,

vyhodnocení interních a externích zdrojů (například projekty),

výběr vkládání dat - například import souřadnic GNSS (Global Navigation System of Systems) přijímače (včetně GPS přijímačů), vektorizace, skenování, manuální vkládání,

vytvoření metadat;○ vyhodnocení úspěšnosti vytvoření prostorových dat.

Etapa 4 PřístupUveřejnění prostorových dat a způsobu práce s nimi ve Vaší organizaci (i mimo ni) pomocí mechanismů dokumentace a nalezení prostorové informace, aby i další uživatelé mohli naplňovat svoje požadavky

● Revize plánu přístupu uživatelů k prostorovým datům Vaší organizace○ vytvoření plánu přístupu uživatelů podle toho, kdo by měl mít

přístup k datům Vaší organizace, resp. v rámci organizace také v návaznosti na formu zpřístupnění (samotných

prostorových dat nebo pomocí webové služby);○ dokumentace rolí a povinností ohledně poskytování

prostorových dat.● Revize struktury pro přístup, uživatelské skupiny a jednotlivce

○ vytvoření základní matice obsahující přidělení práv čtení, přístupu, vytváření a vymazání jednotlivým typům uživatelů.

1) Publikační plán● Zvážení a dokumentace, jakým způsobem budou publikována

prostorová data (například přes webové služby, souborové úložiště, distribuce na off-line médiích)

○ uvážení potřeb uživatelské komunity a Vaší organizace s ohledem na to, zda mají být prostorová data nabízena prostřednictvím infrastruktury Vaší organizace nebo pomocí třetí strany (například resortní či národní geoportál)

včetně zvážení ochrany (citlivých) prostorových dat;○ zvážit finanční interní a externí zdroje pro publikaci

prostorových dat (například projekty) včetně zvážení publikace otevřených dat (více viz

29

http://www.otevrenadata.cz/);○ zvážení publikačních mantinelů (jako například Směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru či Zákon č. 123/1998 Sb.);

○ vytvoření finančního plánu publikace (náklady na rozšíření infrastruktury, údržbu, aktualizace prostorových dat atp.);

○ zvolení publikační formy (jedna nebo více z následujících možností)

náhled na prostorová data prostřednictvím Web Map (Tile) Service a obdobných (například ve snížené kvalitě oproti produkčním,

stažení souborů (například zveřejněných na webové stránce, ve FTP úložišti, s ATOM kanálem),

stažení souborů formou webové služby (například Web Feature Service, Web Coverage Service);

○ zvolení publikačního formátu (společně s předchozím krokem, jako například PNG, GML, KML, GeoJSON);

○ publikace (mimo jiné) v souladu s následujícími metadatové normy a na nich založená legislativa (jako

například směrnice 2007/2/ES - INSPIRE), dokumenty informačního práva (zejména uvedení

zdrojů v souladu s autorským zákonem), požadavky organizace, požadavky GeoInfoStrategie;

○ vymezení partnerství mezi organizacemi včetně modifikovaných pravidel pro partnerské organizace.

2) Diseminace● Zvážení uspořádání prostorových dat pro jejich další rozšíření

(diseminaci).● Zhodnocení způsobu správy prostorových dat

○ zhodnocení, zda organizace má diseminační plán pro interní a externí zainteresované osoby;

○ zhodnocení, zda má organizace standardizovaný formát pro diseminaci;

○ zhodnocení, zda jsou nabízená data (pro danou tematiku) kompletní i po konfrontaci s dalšími organizacemi (a případně, zda je možné jednat o propojení těchto prostorových dat);

○ revize nástrojů pro publikaci dat (souborovou, prostřednictvím webové služby či jinak) s ohledem na další specifické požadavky a omezení v rámci organizace (například zamezení FTP z důvodu možného bezpečnostního rizika);

○ zvážení proprietárních a otevřených formátů (proprietární, tj. uzavřené formáty určitého výrobce software užívat nejlépe pouze ve chvílích, kdy je současně publikován i otevřený formát);

○ revize souladu publikované webové služby s požadavky směrnice INSPIRE, resp. implementačními specifikacemi, které vydává Open Geospatial Consortium).

● Revize diseminačních požadavků včetně○ přístupnosti (nejen) pro zrakově postižené;

30

○ požadavků organizace;○ požadavků GeoInfoStrategie.

● Zvážení interní nebo externí diseminace a přístupových úrovní včetně○ bezpečnosti;○ autorských práv;○ licenčních ujednání.

● Dokumentace, kde a jak jsou prostorová data Vaší organizace dostupná.● Identifikace a dokumentace uživatelských skupin.● Identifikace partnerství, které může ovlivnit harmonogram diseminace.● Vyhodnocení diseminačního plánu z hlediska nároků na správu

(prostorových dat i související infrastruktury).● Zahrnutí finančních plánů (očekávaný zisk, přínosy) do diseminačního

plánu.

Etapa 5 Údržba/archivaceDále probíhající procesy a procedury zajišťující soulad prostorových dat s uživatelskými, resp. obchodními, požadavky.

1) Plán údržby● Následování níže uvedených kroků směřujících k vytvoření plánu údržby

○ zvážení hardwarových a softwarových požadavků potřebných k efektivní údržbě prostorových dat i služeb;

○ zvážení dalších zdrojů nezbytných k údržbě prostorových dat i služeb

vytvoření strategie pro evidenci financování a její následnou kontrolu,

vytvoření strategie pro evidenci partnerských subjektů a jejich následné zhodnocení,

vytvoření finančního plánu pro údržbu prostorových dat i služby;

○ zvážení (interních i externích) požadavků na plán údržby;○ revize kvality prostorových dat i služby a ujištění, že stále

naplňují uživatelské, resp. obchodní, požadavky doplnění prostorových dat, jejich aktualizace, vymazání

s úzkou vazbou na mechanismy kontrolující kvalitu a i celistvost datové sady;

○ vytvoření plánu údržby prostorových dat ustanovení kontrol pro editace a aktualizace

prostorových dat, vytvoření a definice revizních cyklů, vytvoření metodiky ověřující zachování kvality a

celistvosti datové sady na vzorku prostorových dat před dokončením aktualizačního cyklu;

○ zvážení nezbytnosti terénních měření při údržbě prostorových dat;

○ vytvoření postupu pro údržbu prostorových dat v návaznosti na uživatelské požadavky;

○ vytvoření postupu pro proces verzování a jejich kontrol pokud je to žádoucí, vytvoření manuální kontroly

jednotlivých verzí, vytvoření dokumentace v případě zásadních změn mezi

31

verzemi (například změny datové struktury, souřadnicového systému či formátu),

definice a dokumentace rolí a povinností spojených s kontrolou verzí;

○ Vytvoření a dokumentace strategie pro aktualizační proces údržby prostorových dat

revize povinností souvisejících s údržbou včetně vedoucích osob pro jednotlivé tematiky, rolí osob spravujících prostorová data, dohod o spolupráci mezi Vaší a jinými

organizacemi či osobami, plány pro aktualizaci prostorových dat na

národní úrovni, přiřazení konkrétních povinností údržby prostorových

dat i služeb, aktualizace finančních plánů jako součást této strategie, upozorňování správců prostorových dat a služeb, stejně

jako koncových uživatelů o aktualizaci;○ vytvoření servisní smlouvy (anglicky Service-Level-Agreement,

SLA) prostorových dat a služeb včetně aspektů jako je záruka, definice běžného užití, k čemu mají být užity, kolik stojí apod.

○ vytvoření mechanismu pro zpětnou vazbu, aby informace od uživatelů mohly být zařazeny do budoucích plánů na údržbu;

○ vytvoření strategie pro zachování lidí s adekvátními znalostmi a zkušenostmi.

2) Uložení a správa● Vytvoření plánu pro uložení a správu prostorových dat a služeb včetně

finančních plánů či plánů pro systémovou podporu○ stanovení četnosti aktualizací (která může být odlišná pro

prostorová data a služby) stanovení zda existuje periodicita aktualizací nebo se

jedná o aktualizace pouze na základě aktuálního požadavku,

vytvoření kontaktního místa a povinností pro aktualizace (zejména v případě partnerství s další organizací),

využití metadat pro identifikaci prostorových dat či služeb, jež mají být aktualizovány;

○ vyhodnocení zdrojů (zejména lidských a finančních) pro uvažovanou frekvenci aktualizací;

○ stanovení dostupných zdrojů včetně nákladů (přímých i nepřímých) a dostupného

financování, personálu, existujících či potenciálních partnerství;

○ zvážení interních a externích možností uložení prostorových dat, resp. provozování webových služeb včetně

úrovně přístupu (chráněná versus veřejně přístupná data),

dostupnosti pro uživatelskou komunitu,

32

nákladů za uložení;○ zvážení způsobu uložení a správy prostorových dat a služeb

(například databáze, CD, geoportál) vyhodnocení úložišť uvnitř i mimo Vaši organizaci, vyhodnocení správy uvnitř i mimo Vaši organizaci, vyhodnocení partnerství v rámci uložení a správy;

○ vytvoření kontroly verzí (manuální, automatické, hybridní);○ vyhodnocení klíčových aspektů prostorových dat či služeb,

které jsou zásadní pro jejich uložení či správu.

Etapa 6 UžitíNeustálé vyhodnocení, validace a potenciální rozšíření prostorových dat či služby k naplnění uživatelských, resp. obchodních, požadavků.

● Poskytnutí adekvátního školení uživatelům obsahujícím (nejméně) 1) porozumění dokumentaci v metadatech, 2) efektivnější využití prostorových dat a služeb Vaší organizace a 3) požadavky na bezpečnost/citlivost či jiná omezení

● Následování níže uvedených kroků pro zajištění co nejefektivnějšího využití prostorových dat a služeb

○ revize požadavků z pohledu, zda užití prostorových dat a služeb odpovídá zamýšleným požadavkům a cílům;

○ ověření (validace a verifikace), zda prostorová data, resp. služby, stále naplňují uživatelské, resp. obchodní, požadavky

pomohla informace koncovému uživateli? musel uživatel změnit obdrženou informaci předtím,

než ji použil? musel uživatel k obdržené informaci použít nějaká další

(prostorová) data? je poskytovaná prostorová informace aktuální? naplňují atributy uživatelské potřeby? jsou doménové hodnoty odpovídající a správné? přispívá poskytovaná informace k naplnění procesů v

rámci Vaší organizace?○ vyhodnocení prostorových dat jako součásti služby

mohou být prostorová data Vaší organizace nabízená skrze webové služby nabízena i dalším organizacím?

využívají uživatelé koncové aplikace Vaší organizace nebo raději konzumují služby ve svém software?

○ vyhodnocení použitých zdrojů a sledování využitelnosti prostorových dat

je měřeno využití prostorových dat? jak? naplnily zdroje (lidské, finanční, jiné) původní

očekávání? využívají uživatelé dostatečně poskytovaná prostorová

data prostřednictvím webových služeb? využívají uživatelé všechny možnosti/pociťující bariéry v

tzv. servisní smlouvě (anglicky Service-Level-Agreement, SLA) prostorových dat a služeb?

○ stanovení dostupnosti a rozvoje uživatelských skupin o nástroje sdílení,

33

vývojářské služby (například zpřístupnění vybrané funkcionality přes API),

podporu partnerství a sdílení zdrojů, podporu zpětné vazby mezi producentem prostorových

dat, resp. provozovatelem služby, na straně jedné a uživatelem na straně druhé;

○ vytvoření mechanismu zpětné vazby mezi producentem prostorových dat, resp. provozovatelem služby, na straně jedné a uživatelem na straně druhé pro pomoc při dalším rozvoji prostorových dat či služby v závislosti na způsobu jejich využívání uživateli;

○ vkládání informací o analýzách a jejich začlenění do mechanismu zpětné vazby

periodické hodnocení, zda jsou prostorová data, resp. služby, stále relevantní,

pokud se prostorová data, resp. služba, stanou zastaralými, rozhodnout se pro nezbytné konkrétní kroky jak s nimi naložit.

34

5. Modely financování datového fondu klíčových prostorových informací v ČR

Při analýze možných metod financování klíčových prostorových informací je třeba mít na zřeteli, že na prostorové informace je vhodné nahlížet ze dvou úhlů pohledu:

● tvorby, správy a zpřístupnění datového fondu pro potřebu výkonu agend veřejné správy,● zveřejnění prostorových informací v režimu tzv. otevřených dat pro potřebu obyvatelstva a

soukromého sektoru.

Tato studie nemá za cíl analyzovat ani kvalitu či metody údržby datového fondu, ani se zaměřovat na to, která (prostorová) data (ne)mají být v režimu otevřených dat, otázkami garance a právní závaznosti prostorových informací jak pro potřebu veřejné správy, tak i otevřených dat, ani na metody, jak otevřená data publikovat, ale analyzovat prostorové informace veřejné správy z pohledu financování.

V současnosti můžeme najít mnoho úspěšně fungujících finančních modelů pro prostorová data veřejné správy, jako například katastrální mapy či Digitálně technickou mapu. Tento dokument si neklade za cíl měnit financování úspěšně běžících programů či projektů, ale pouze umožnit relevantní posouzení nákladnosti stávajících i nově zamýšlených prostorových informací. Současné i navrhované finanční modely jsou navrženy jako vzájemně kombinovatelné v rámci resortu, organizace, datové sady či životního cyklu.

V kartě projektového okruhu GeoInfoStrategie 5.2 Prostorová data a služby [6] se uvádí, že pro efektivní rozhodování ve veřejné správě je třeba stanovit množinu dostupných garantovaných a dostatečně přesných prostorových dat a určit pravidla pro jejich povinné používání. Dále se uvádí, že je třeba eliminovat multiplicitní pořizování stejných nebo obdobných prostorových dat pro potřeby státní správy a územní samosprávy a tím neúčelné navyšování výdajů veřejných finančních prostředků. V neposlední řadě je v tomto dokumentu zmíněno, že jednotná garantovaná a aktuální prostorová data z celého území ČR jsou nezbytná pro konzistentní výkon příslušných agend veřejné správy v území.

Koordinačním pracovištěm pro Otevřená data v ČR je Ministerstvo Vnitra ČR. Otevřená data jsou data a údaje zveřejněné na internetu, které jsou:

úplné, snadno dostupné, strojově čitelné, používající standardy s volně dostupnou specifikací, zpřístupněné za jasně definovaných podmínek užití dat s minimem omezení, dostupné uživatelům při vynaložení minima možných nákladů.

Požadavky na užití otevřených dat:

neomezují jejich uživatele ve způsobu použití dat, opravňují uživatele k jejich dalšímu šíření, musí být uveden autor dat (i při dalším šíření), při dalším šíření musí i ostatní uživatelé mít stejná oprávnění s daty nakládat - během šíření

dat nesmí dojít např. k omezení jejich využití pouze pro nekomerční účely.

35

Otevřenost má i přínosy pro ekonomiku:

nové ekonomické příležitosti a další zdroj pracovních nabídek a nových služeb – lze je využít například v dopravě, logistice, zdravotnictví, bankovnictví atp.,

data jsou neomezenou a opakovaně využitelnou „surovinou“ pro další zpracování, vytváření aplikací, generují přidanou hodnotu, zisk a nová pracovní místa [9].

Budoucí financování pořizování, správy a zpřístupňování prostorových informací by proto mělo zohlednit obě tyto roviny, které mohou mít i v některých případech protichůdné požadavky. Z pohledu životního cyklu prostorových dat, zpracovaného v předchozí kapitole se jedná primárně o etapy

Etapa 4 Přístup, Etapa 5 Údržba/Archivace, Etapa 6 Užití.

Oba dva pohledy, resp. potřeby, se musí odrážet v analýze zbývajících etap životního cyklu prostorových dat.

V předkládané analýze pracujeme se třemi variantami, které pro budoucí rozvoj a financování fondu dat prostorových informací přicházejí v úvahu:

Varianta 1, zachování stávajícího stavu, Varianta 2 národní centrum prostorových informací, Varianta 3 Public Private Partnership (PPP).

5.1 Varianta 1: zachování stávajícího stavu

Varianta 1 se dá obecně charakterizovat následovně. Celý životní cyklus probíhá na úrovni organizace, která je legislativně zodpovědná za daný datový fond. Výhodou je, že data jsou spravována a publikována tam, kde jsou k tomu největší kompetence. Na straně druhé můžeme vymezit tři hlavní nevýhody tohoto přístupu:

často dochází k duplicitě dat, tento přístup si klade zvýšené nároky na budování infrastruktury pro prostorové informace,

protože tato infrastruktura je v rámci ČR budována opakovaně, nejsou dále realizovány myšlenky GeoInfoStrategie včetně Národní Sady Prostorových

Objektů (NaSaPo).

Z pohledu legislativních opatření se jedná o variantu, které nevyžaduje žádná dodatečná legislativní opatření. Z pohledu budoucího financování se jedná o alternativu v rámci celého státního rozpočtu jako nejvíce nákladnou.

5.2 Varianta 2: národní centrum prostorových informací

Varianta 2 by v podstatě znamenala přenesení výrazné části činnosti z etap

36

Etapa 4 Přístup, Etapa 5 Údržba/Archivace, Etapa 6 Užití

na centrální pracoviště - vybavené tzv. cloudovým řešením/superpočítači k provádění spojených činností na centrální úrovni. Hlavními výhodami této varianty jsou:

výrazné omezení duplicit v prostorových informacích a zároveň umožnění rozsáhlé analýzy nad (prostorovými) daty z různých organizací, v dlouhodobém horizontu navíc také výrazné snížení nákladů na infrastrukturu pro

prostorové informace, výrazná podpora budování NaSaPo definovaných v GeoInfoStrategii.

Nevýhodou je zejména velmi vysoká počáteční investice (řádově vyšší oproti zbývajícím dvěma variantám) na vybudování infrastruktury pro prostorové informace a zároveň i výrazná potřeba legislativních i kompetenčních opatření.

5.3 Varianta 3: hybridní model partnerství veřejného a soukromého sektoru (private-public-partnership)

Varianta 3 by se týkala přenesení části nákladů na realizaci Etapy 4 a 6 na soukromý sektor. Týkat by se měla především (výhradně) otevřených dat. Tímto způsobem by otevřená data veřejného sektoru byla přístupná pomocí souborově orientovaných řešení stahování dat (FTP, ATOM) a publikace otevřených dat by probíhala na úrovni soukromého sektoru. Tato varianta by mohla být vhodným doplňkem k variantě 1.

Hlavní výhodou této varianty je uvažovaná absence investic na úrovni veřejného sektoru (ani do infrastruktury, ani do lidského kapitálu - seznamování se s novými standardy, principy otevřených dat apod.). Zároveň by umožnila zpřístupnění značného množství prostorových informací v režimu tzv. otevřených dat. Jednalo by se o variantu poměrně rychlou a primárně by nebyla nutná žádná legislativní opatření.

Nevýhodou by bylo, že tento přístup nepovede k odstranění duplicit v datech, nepovede k vytváření NaSaPo, může vést ke vzniku monopolu na straně privátního sektoru a bylo by nutné i řešit právní otázky odpovědnosti za informace poskytované toto cestou.

37

6 Závěr Na základě provedených analýz jsme dospěli k těmto závěrům. V České republice existuje mnoho dobrých příkladů úspěšně fungujících finančních modelů (jako například katastrální mapy či Digitální technická mapa). Není proto smysluplné měnit financování úspěšně běžících programů či projektů, ale pouze umožnit relevantní posouzení nákladnosti stávajících i nově zamýšlených prostorových informací podle jejich nákladnosti na základě metodiky životního cyklu prostorových dat.

Pro optimalizaci financování klíčových prostorových informací je vhodné umožnit řízení finančních toků na financování klíčových prostorových informací z jednoho místa. Proto doporučujeme zřídit Fond prostorových informací (obdoba Dopravního fondu). Tento fond by v takovém případě integroval finance z různých zdrojů (státní rozpočet, Evropské fondy) a umožňoval jejich řízené alokování. Správcem tohoto fondu je Zadavatel, o alokaci finančních zdrojů rozhoduje Řídící výbor na základě vypracované Analýzy životního cyklu dat (viz kapitola 3 navrhované metodiky). Při vyhodnocování Analýzy životního cyklu dat využívá Řídící výbor expertízy Konzultačního týmu. Finanční zdroje jsou alokovány na období stanovené ve zpracovaném životním cyklu dat. Toto zajišťuje dlouhodobou stability při pořizování, zpracování a údržbě klíčových prostorových informací.

Je nutné provést vymezení klíčových prostorových informací, které budou spadat pod finanční model a budou financovány z Fondu prostorových informací. Pro každý z těchto zdrojů je nutno jmenovat Garanta dané klíčové prostorové informace. Tyto klíčové prostorové informace nemusí nutně pokrývat celé území ČR. V některých případech (např. data sítí) se může jednat i o privátní organizace. Ty pak při zachování požadavků na kvalitu informací mohou být rovněž financovány z Fondu prostorových informací.

Opatření nutná nikoliv postačující pro fungování předloženého modelu financování pak čítají následující:

O01 Zpracování komplexní analýzy stávajících právních předpisů ve vazbě na prostorové informace a přehled jejich změn představuje vstup pro Analýzu životního cyklu dat, definuje agendy závislé na prostorových informacích. Je nutné tuto analýzu udržovat neustále aktuální.

O05 Vytvoření koordinačního a řídicího orgánu pro oblast prostorových informací , koordinační a řídící orgán rozhoduje o alokaci financí z Fondu prostorových informací.

O06 Zpracování analýzy životních situací ve vztahu k využívání prostorových informací představuje vstup pro Analýzu životního cyklu prostorových dat, definuje agendy závislé na prostorových informacích. Je nutné tuto analýzu udržovat neustále aktuální.

O08 Monitoring uživatelských potřeb pro rozvoj služeb veřejné správy definuje agendy závislé na prostorových informacích. Je nutné tuto analýzu udržovat neustále aktuální.

O10 Zpracování analýzy inovačního potenciálu tvorby, správy a využívání prostorových informací pro podporu konkurenceschopnosti je podkladem pro rozhodování o finanční úhradě za klíčové prostorové informace.

O15 Zpracování analýzy prostorových informací a principů jejich správy v informačních systémech veřejné správy představuje vstup pro Analýzu životního cyklu prostorových dat, poskytuje přehled o existujících datových zdrojích.

O17 Vypracovat základní metodiku pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat reprezentuje podklad určující, která data budou otevřená.

O20 Vymezit role VS a KS v oblasti pořizování, správy a údržby prostorových dat jako podklad pro implementaci PPP principů.

38

O24 Zpracování základní analýzy požadavků vybraných agend veřejné správy na využívání prostorových dat.

O25 Zpracování koncepce technických principů správy a využívání prostorových informací představuje vstup pro Analýzu životního cyklu dat.

O26 Vypracování dokumentace vývoje klíčových infrastruktur pro prostorové informace v ČR v časových verzích 2016 a 2020.

O30 Zajištění centrální evidence stávajících a připravovaných projektů v oblasti prostorových informací.

O31 Zpracování metodiky a pravidel začleňování komerčních prostorových dat do komplexu prostorových informací VS.

O33 Rozpracování modelových případů využití prostorových informací ve veřejných i komerčních službách.

O36 Stanovení jednotného referenčního polohového a výškového souřadnicového systému včetně způsobů transformace.

O43 Zpracování návrhu omezujících a usměrňujících pravidel pro oblast prostorových informací.

O44 Zpracování analýzy datových sad, metadat a funkčností, shromážděných v rámci implementace INSPIRE.

O45 Zpracování analýzy situace lidských zdrojů v oblasti prostorových informací na trhu práce a jejich využití.

Pro schvalování financí z Fondu prostorových informací bude uplatněn následný postup:

Garant klíčové informace zpracuje projekt životního cyklu prostorových informací s výhledem na financování s periodou 3 – 5 let podle typu informace. Financování z fondu musí garantovat dlouhodobou údržbu dat.

Koordinační a řídící orgán pro oblast prostorových informací analyzuje a schvaluje Plán životního cyklu prostorových informací a navrhuje přidělení financí.

Správce fondu přiděluje finanční prostředky a zpracovává plán čerpání. V oblasti publikování Otevřených dat doporučujeme přenesení části nákladů realizaci za

etapy 4 a 6 životního cyklu dat na soukromý sektor. Týkat by se měla především (výhradně) otevřených dat publikovaných dle opatření O17 Vypracovat základní metodiku pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat reprezentující podklad pro stanovení otevřených dat.

Tímto způsobem by otevřená data veřejného sektoru byla přístupná pomocí souborově orientovaných řešení stahování dat (FTP, ATOM) a publikace otevřených dat dle opatření O17 Vypracovat základní metodiku pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat by probíhala na úrovni soukromého sektoru. Hlavní výhodou je uvažovaná absence investic na úrovni veřejného sektoru (ani do infrastruktury, ani do lidského kapitálu – seznamování se s novými standardy, principy otevřených dat apod.). Zároveň by umožnila zpřístupnění značného množství prostorových informací v režimu tzv. otevřených dat. Jednalo se o variantu poměrně rychlou a primárně nejsou nutná žádná legislativní opatření.

39

Reference[1] Akční plán Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku

2020 (GeoInfoStrategie). Ministerstvo vnitra, Český úřad zeměměřický a katastrální, Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí, 2015. 36 s. Dostupné na URL: <http://www.mvcr.cz/clanek/geoinfostrategie.aspx?q=Y2hudW09OA%3d%3d>.

[2] Finnish national spatial data strategy 2016. Ministry of Agriculture and Forestry, 2016. 24 s. ISBN 978-952-453-882-4. Dostupné na URL: <http://www.paikkatietoikkuna.fi/documents/108478/c42195c3-881a-43af-8e7b-09bcba4df7d2>.

[3] HRADEC, J. INSPIRE – Náklady a přínosy vzniku národní geoinformační infrastruktury. Dostupné na URL: < http://www.sazp.sk/inspire/docs/01_2008_info_day/03_hradec_naklady_prinosy_inspire.pdf>.

[4] INSPIRE Monitoring and Reporting. Evropská komise, 2007 – 2016. Dostupné na URL: <http://inspire.ec.europa.eu/index.cfm/pageid/182>.

[5] ISO/IEC/IEEE 15288:2015. Systems and software engineering -- System life cycle processes.[6] Karta projektového okruhu [GeoInfoStrategie] 5.2 Prostorová data a služby. Dostupné na URL:

<http:// www.mvcr.cz/soubor/projektovy-okruh-5-2-prostorova-data-pdf.aspx >.[7] KERRY, R. Reference Model of Open Distributed Processing (RM-ODP): Introduction. Dostupné

na URL: <ftp://ftp.dca.fee.unicamp.br/pub/docs/eleri/apostilas/icodp95.pdf>.[8] LONGLEY, P. A., GOODCHILD, M., F., MAGUIRE, D. J., RHIND, D. W.: Geographic Information

Systems and Science. 1. vyd., John Wiley and Sons, New York, 2001. 454 s. ISBN 0-471-89275-0. [9] Otevřená data. Ministerstvo vnitra. Dostupné na URL: <http://www.mvcr.cz/clanek/otevrena-

data.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>.[10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES [v novelizované verzi 2013/37/EU] ze dne

17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru [česká verze z Úředního věstníku Evropské unie]. Dostupné na URL: <http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02003L0098-20130717&from=EN>.

[11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství [česká verze z Úředního věstníku Evropské unie]. Dostupné na URL: <http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32007L0002&from=EN>.

[12] Stages of the Geospatial Data Lifecycle pursuant to OMB Circular A–16 [doplněk cirkuláře amerického Úřadu pro správu a rozpočet prezidenta USA], dostupný na URL: <https://www.fgdc.gov/policyandplanning/a-16/stages-of-geospatial-data-lifecycle-a16.pdf>.

[13] Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na URL: <http://portal.gov.cz/wps/WPS_PA_2001/jsp/download.jsp?s=1&l=123%2F1998>.

40

Seznam zkratek

ANZLIC Australia New Zealand Land Information Council

API Application Programming Interface

ATOM Atom (Syndication Format)

CD Compact Disc

ČR Česká republika

ČSN Česká technická norma (původně Československá státní norma)

DGN DesiGN (formát)

DIBAVOD Digitální báze vodohospodářských dat

DMÚ 25 Digitální model území v měřítku 1 : 25 000

ELF European Location Framework

ETL Extract - Transform - Load

ES Evropské Společenství

FGDC Federal Geographic Data Committee

FSDF Foundation Spatial Data Framework

FTP File Transfer Protocol

GeoJSON Geo JavaScript Object Notation

GDI-DE (Die) Geodateninfrastruktur Deutschland

GML Geography Markup Language

GNSS Global Navigation System of Systems

GPS Global Positioning System

IEC International Electrotechnical Commission

IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers

INSPIRE INfrastructure for SPatial InformaRtion in Europe

ISO International Organization for Standardization

KML Keyhole Markup Language

KOVIN Koordinační Výbor pro INSPIRE

KS Komerční sféra

LINZ Land Information New Zealand

41

LPIS Land Parcel Identification System

NaSaPO Národní Sada Prostorových Objektů

NKOD Národní katalog otevřených dat

O Opatření (GeoInfoStrategie)

PNG Portable Network Graphics

PPP Public-Private Partnership

RDF Resource Description Framework

RM-ODP Reference Model of Open Distributed Processing

RÚIAN Registr územní identifikace, adres a nemovitostí

SLA Service-Level-Agreement

SŽDC Správa železniční dopravní cesty, s.o.

TA ČR Technologická agentura České republiky

TIFF Tagged Image File Format

URL Universal Resource Locator

USA United States of America

USGS United States Geological Survey

VS Veřejná správa

XML eXtensible Markup Language

ZABAGED Základní báze geografických dat

42

Příloha A UML model finančních vztahů mezi hlavními producenty dat a spotřebiteli

Bude dopracováno.

43