7. Otevřená ekonomika 7. 1. Mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhody7. 2. Mezinárodní pohyb kapitálu7. 3. Měnový kurs a jeho determinanty7. 4. Mezinárodní měnová soustava7. 5. Platební bilance a zahraniční dluh7. 6. Příčiny, formy a důsledky vnější nerovnováhy7. 7. Mechanismu vnější ekonomické rovnováhy

7. 1. Mezinárodní obchod, absolutní a komparativní výhody

Příklad:Automechanik Novák a automechanik Malý mají malé soukromé firmy zabývající se opravou automobilů. Obě firmy provádějí veškeré práce – zabývají se opravou motorů i karoserií. V první polovině týdne automechanik Novák je schopen opravit 10 motorů a v druhé polovině 2 karoserie. Automechanik Malý opraví za stejnou dobu jen 6 motorů, ale 4 karoserie.

Týden (1/2+1/2) Novák Malý CelkemMotory 10 6 16Karoserie 2 4 6

Protože automechanik Novák rozumí lépe motorům a automechanik Malý je šikovnější v opravě poničených karoserií, domluví se na vzájemné specializaci. Novák bude opravovat motory a Malý karoserie.

Týden (1/2+1/2) Novák Malý CelkemMotory 20 0 20 (+4)Karoserie 0 8 8 (+2)

Výsledkem je, že dohromady opraví více než před specializací!Nechť poměr, ve kterém budou směňovat své činnosti je 2 motory = 1 karoserie.(Novák a Malý smění například 8 opravených motorů za 4 opravené karoserie).

Týden (1/2+1/2) Novák Malý CelkemMotory 12 (+2) 8 (+2) 20 (+4)Karoserie 4 (+2) 4 (+0) 8 (+2)

Výhody ze směny- předpokládáme pouze konstantní výnosy z VF- uvažujeme 2 subjekty, kteří buď užívají, nebo nevyužívají trh- bez specializace a směny se spotřeba subjektu nemůže odpoutat od hranice výrobních

možností, naopak specializace a směna umožňují, aby spotřeba byla nad hranicí produkčních možností

hrnečky 40:100talíře 80:100Novák - hrnečkyMalý - talířeMalý: 20H → více než 20 talířůNovák: 20H → méně než 40 talířůpoměr: 20H : 30Tmodel PPF – polepší si oba

Čím jsou dány absolutní výhody?- monopol přírodních a klimatických podmínek- schopnost produkovat výrobky s nižšími náklady než ostatní (tedy levněji) → realizuji

absolutní výhody z mezinárodního obchodu

→ výhodné hledat takové druhy výrob, kde máme absolutní výhody

- ale i tam, kde absolutní výhody nenacházíme, můžeme se zúčastnit mezinárodního obchodu, výhodně obchodovat

→ teorie komparativních výhod (Smith, Ricardo, Mill)Specializace podle komparativních (relativních) výhod

Příklad:Automechanikové Novák a Malý mají malé soukromé firmy zabývající se opravou automobilů. Obě dvě firmy provádějí veškeré práce, tj. zabývají se jak opravou motorů, tak opravou karoserií. Za první 3 dny je automechanik Novák schopen opravit 15 motorů a za zbývající 2 dny 5 karoserií. Automechanik Malý opraví za stejnou dobu jen 8 motorů a 4 karoserie.

Týden (3+2) Novák Malý CelkemMotory 15 8 23Karoserie 5 4 9

Protože automechanik Novák rozumí lépe motorům a automechanik Malý je šikovnější v opravě poničených karoserií, domluví se na vzájemné specializaci. Novák bude opravovat motory a Malý karoserie.

Týden (3+2) Novák Malý CelkemMotory 25 0 25 (+2)Karoserie 0 10 10 (+1)

Nechť poměr, ve kterém budou směňovat své činnosti je 1,5 motoru = 1 karoserie. (Novák a Malý smění například 9 opravených motorů za 6 opravených karoserií.)

Týden (3+2) Novák Malý CelkemMotory 16 (+1) 9 (+1) 25 (+2)Karoserie 6 (+1) 4 (+0) 10 (+1)

- relativní výhoda znamená, schopnost vyrábět některé zboží s relativně vyšší produktivitou vzhledem k druhému subjektu než druhé zboží

- vše ostatní je stejné jako u absolutních výhod- uvedené teorie platí pro libovolné subjekty – tedy i pro státy (teorie mezinárodního

obchodu)

Čím jsou dány komparativní výhody?- přirozený talent- přírodní podmínky- nahromaděná speciální znalost (SRN – chemický průmysl)- vybavenost VF - země s relativní hojností kapitálu – USA – mívají obvykle

komparativní výhody u statků relativně náročných na kapitál

V tržním procesu se prosazuje zákon komparativních výhod, který umožňuje i těm „nejslabším“ specializovat se a výhodně směňovat.

růst nákupu českých spotřebitelů pokles nákupu španělských spotřebitelůpokles produkce českých zemědělců růst produkce španělských zemědělců

rozdíl = dovoz rozdíl = vývoz

- Šp. ↑ P → ↑ produkce ale spotřebitelé poptávají méně – rozdíl mezi ochotou nakupovat a prodávat = vývoz

20

15

20

30

Český trh s jablky Španělský trh s jablky

exportimport

P P

Q Q

D

D´D

SS´

SPřírůstek

TUCZ

Úbytek TCCZ Úbytek

TUSp.

Přírůstek TCSp.

30

15

úbytek TC příbytek TC

Bude obchod výhodný?Mezní užitek v České republice (30,-) je vyšší než mezní užitek ve Španělsku (15,-), tedy MUCZ>MUSp.. Pokles celkového užitku ve Španělsku (TUSp.) je menší než přírůstek celkového užitku v České republice (TUCZ).=> Z hlediska užitku je vývoz efektivní, neboť zvyšuje celkový užitek jablek.

Mezní náklady v České republice (30,-) jsou vyšší než ve Španělsku (15,-), MCCZ>MCSp.

=> Z hlediska nákladů je vývoz efektivní, neboť přesun části produkce z nákladnějších českých oblastí do méně nákladných oblastí španělský znamená snížení celkových nákladů.

Čeští spotřebitelé za dovezená jablka zaplatí částku rovnou součinu ceny a množství dovezených jablek. Rozdíl mezi touto částkou, přírůstkem celkového užitku a úbytkem celkových nákladů České republiky je čistý efekt z dovozu jablek. Španělští dodavatelé obdrží stejnou částku, jakou čeští spotřebitelé zaplatí. Rozdíl mezi touto částkou, úbytkem celkového užitku a přírůstkem celkových nákladů Španělska je čistí efekt z vývozu jablek.

Je obchod výhodný pro obě strany?- úbytek TR Šp. < přírůstek TR ČR- ČR úbytek TC > přírůstek TC Šp.

Účinek dovozních cel- dovoz levnějších jablek – reakce spotřebitelů – spotřebitelů je více než producentů →

rozdíl dán dovozem → ČR inkasuje čistý efekt z dovozu → českým firmám se to nelíbí → lobují ve vládě → dovozní cla → vyženou cenu nahoru → roste produkce a snižuje se spotřeba

- zavedením tarifního opatření (vybírání dovozních cel) vláda sice vydělá (příjem vlády se zvýší), ale ekonomika jako celek ztratí (viz „ztráta pro ekonomiku jako celek“)

Účinek dovozních kvót- dovozní kvóty omezují výši dovozů- celková nabídka se tedy rovná S (domácí nabídka) plus kvóta (tedy dovozy – K)- stanovením kvót se zvýší ekonomický zisk dovozců na úkor domácích spotřebitelů

(tržní cena by mohla být nižší bez kvót)- ekonomický zisk z dovozu je tedy snižován- dovoz + zvýšená cena = ekonomický zisk dovozců

Mýty obchodního ochranářství

- nelze je brát ale dogmaticky – ekonomika se musí chránit – potřebuje čas, aby se adaptovala – nemůže se adaptovat přes noc (to se povedlo jen v Německu)

- spol. zemědělská ekonomika EU – dotace – levnější než kdyby se dováželo zboží z Afriky → Afrika nemá už v čem konkurovat, v Evropě se peníze jen přelévají – jednomu se vezmou, druhému dají

- mýtus ochrany domácích pracovních místo dovozy vytlačují z trhu domácí výrobce a tím vyvolávají nezaměstnanost

ztracená pracovní místa v odvětvích potlačovaných levnými dovozy budou nahrazována novými pracovními místy v odvětvích expandujících díky levným dovozům

- mýtus rovné konkurenceo na vysoká dovozní cla jiných zemí musí ekonomika reagovat také vysokými

cly země uvalující dovozní cla do tuzemska poškozují tuzemskou

ekonomiku, ale především sami sebe (viz účinek dovozních cel) Mýtem je také vyrovnávání zahraničních subvencí dovozním clem –

z pohledu tuzemských spotřebitelů nezáleží na tom, zda jsou španělská jablka levnější kvůli výhodnějších klimatických podmínek nebo z důvodu dotací španělskou vládou.

- mýtus ochrany mladých odvětvío země, která ještě nemá dostatečně rozvinutá průmyslová odvětví, musí svůj

průmysl chránit před zahraniční konkurencí průmysl vyrůstající v podmínkách chráněného trhu nikdy nedosáhne

skutečné zralosti

7. 2. Mezinárodní pohyb kapitálu

- změna pohledávek a závazků subjektů dané ekonomiky vůči zahraničí o tj. přesun peněžních fondů, cenných papírů a poskytování či splácení úvěru

mezi subjekty různých národních ekonomik- tento pohyb je vyvolán

o platbami za dodávky výrobků a služeb, platbami za služby VF, transferovými platbami, intervencemi centrální banky

o držbou finančních aktiv jako jedné z forem bohatství- důvody poptávky po zahraniční měně

o poptávka po zahraničním zbožío držení zahraniční měny výhodnější

Finanční aktiva se přesouvají tam, kde je:- vyšší očekávaná výnosnost

o očekávané vyšší úrokové sazby (nominální úrokové sazby jsou zejména ovlivněny inflací – viz inflační diferenciál)

dolary

plynNabídka

CZKPoptávka po USD

RWE Transgas Rusko

Měnový trh

snížení podílu korunových dluhopisů

růst podílu eurových dluhopisůNabídka

CZKPoptávka po EUR

1. penzijní fond

Měnový trh

Trh s dluhopisy

o menší zdanění výnosů a nižší transakční náklady při pořízení finančních aktivo předpoklad posilování národní měny (například růst dolaru povede k růstu

poptávky po dolarových aktivech)- vyšší likvidita (tj. změna daného aktiva v jiné)- menší riziko

o očekávání vysoké míry spolehlivosti naplnění předpokladů (nečekané kursové změny, vývoj inflace, politická nestabilita => nutno připočíst rizikovou prémii)

Z hlediska času se rozlišuje- krátkodobý kapitál – krátkodobý příliv bankovních depozit, úvěrů, CP s krátkou

dobou splatnosti → „horký“, spekulativní kapitál (možnost rychlé migrace z jedné země do druhé) → vládní regulace

- dlouhodobý kapitál – dlouhodobé úvěry, podíly v podobě přímých investic => příliv zahraničních investic

Účastníci měnového trhu- Plzeňský Prazdroj

o vývoz do USA → inkasuje ale mzdy Čechům, a ty jsou v Kč → potřebuje přeměnit → vstupuje na měnový trh → nabídka $

- Transgaso dováží plyn z Ruska → platí v $ →

poptávka po $ a nabídka Kč → vstupuje na měnový trh

- Finanční společnosto obchoduje s dluhopisy, depozity – ↑ poptávka po eurových depozitech a

nabídka korunových dluhopisůo

- dovozci a vývozci rozhodují na měnovém trhu méně než ti, co obchodují s aktivy

Měnový trh

USAPilsner Urquell

Poptávka po CZK

NabídkaUSD

pivodolary

Poptávka po EUR

Poptávka po CZK

Nabídka CZK

Nabídka EURDomácí vývozci

Investoři kupující tuzemská aktiva

za eura

Domácí dovozci

Investoři kupující zahraniční aktiva

za koruny

Měnový trh

7. 3. Měnový kurs a jeho determinanty

- devizový trh je trh, na kterém jsou vzájemně směňovány měny různých zemí, přesněji depozita denominována v různých měnách

- vztahy mezi měnami se utvářejí na mezinárodním trhu peněz, kde se střetává nabídka měny s poptávkou po měně

- jednotlivé měny jsou zastoupeny buď valutami, které mají podobu hotovostních peněz, nebo devizami, což jsou pohledávky znějící na cizí měnu a v cizí měně splatné

- měnovým kursem (směnným kursem, devizovým kursem) rozumíme cenu jedné měny vyjádřenou v jiné měně. Tento poměr může být vyjádřen dvěma odlišnými způsoby:

o přímým záznamem - cena zahraniční měny vyjádřená v domácí měně 1 EUR = 25 CZK

o nepřímým záznamem - cena domácí měny vyjádřená v zahraniční měně 1 CZK = 0,04 EUR

- Jedná se o „bilaterální kurs“. Existuje také „efektivní kurs“ – viz koš měn.

Apreciace a depreciace, revalvace a devalvace

- apreciace (zhodnocení) – poptávka po určité měně vzroste oproti její nabídce

- depreciace (znehodnocení) – nabídka určité měny vzroste oproti její poptávce

- revalvace a devalvace - trvalá úřední změna kursu vyhlášenou centrální bankou (o revalvaci či devalvaci CZK nelze hovořit, neboť ČNB nestanovuje fixní kurs)

- arbitráže na měnovém trhu (viz globální měnový trh)

FSCZK

FS´CZK

FDCZKFD´EUR

FDEUR

FSEUR

CZKEUR

CZK/EUR EUR/CZK

Tuzemský trh(trh EUR)

Německý trh (trh CZK)

DEPRECIACE APRECIACE

Determinanty měnových kurzů- vývoj mezinárodního obchodu, tj. financování mezinárodní směny zboží

o změna relativní míry inflace – růst inflace ČR oproti SRN → D (Kč) klesá + S (Kč) roste → pokles kurzu koruny (depreciace Kč vůči EU)

o vývoj hospodářského cyklu – expanze a růst důchodu v ČR oproti SRN → D (EU) roste → pokles kurzu koruny (depreciace Kč vůči EU)

o protekcionistická opatření – uvalení dovozních cel a kvót v ČR oproti SRN → D (EU) klesá → růst kurzu koruny (apreciace Kč vůči EU)

o změny spotřebitelských preferencí – růst obliby zboží z SRN → D (EU) roste → pokles kurzu koruny (depreciace Kč vůči EU)

uvedené determinanty měnového kurzu se zpravidla nemění náhle → změny v delším období- pozn. Nový

o ČR – ceny rostou rychleji – české zboží méně atraktivní než německé → růst S (€) a pokles D (Kč)

o česká ekonomika roste rychleji než německá → rostou důchody → spotřebitelé více poptávají zahraniční zboží

- rozdílná očekávaná výnosnost finančních aktiv – relativní úrokové sazbyo zač. 70. let – rozpad systému relativně fixních měnových kurzůo technologický pokrok v oblasti finančních transakcío liberalizace měnových trhůo apreciační a depreciační očekávání – charakter sebenaplňujících se proroctví

→ očekávání, že Kč posílí → budou ji nakupovat → skutečně posílíPříkladInvestor – 10 000 E a 250 000 Kč – peníze uloží na BÚ

1) úroková sazba – 10% Kč i E- za rok – 275 000 Kč a 11 000 E2) úroková sazba 10% Kč a 5% E - 275 000 Kč a 10 500 E 3) E → Kč – kurs 25 Kč/E- úroková sazba 10% Kč a 5 % E- 250 000 → 275 000 – kurs stejný – směníme zpět – 11 0004) kurs 25 Kč/E – koruna oslabí- 250 000 → 275 000 – měnový kurs 30 Kč/E → ztráta 9 160 E5) koruna posílí- kurs 20 Kč/E → 13 750 E

- růst úrokových sazeb v ČR vůči SRNo česká finanční aktiva se stávají atraktivnější pro zahraniční investory → ↑ DKČ

+ ↓ SKČ → růst kursu koruny (apreciace koruny)- očekávání vývoje měnových kursů – apreciační a depreciační očekávání

v současné době je vliv těchto determinant měnového kursu převažující (i krátkodobě)

- kursové intervence ze strany autorit- nákup a prodej domácí a cizí měny CB – viz různé systémy devizových kursů

Měnový kurs a úroková parita- ČR – malá a otevřená ekonomika- MK – určen chováním velkých investorů

o nechť kurs Kč/E – 30Kč/Eo úroková míra z českých bankovních vkladů – 2%o úroková míra z německých bankovních vkladů – 4%

- investoři nakupují E a prodávají Kč- roste DE a SKČ – depreciace Kč vůči E- převod peněz z českých bank do německých

o v SRN roste nabídka zapujčitelných fondů – pokles iSRN

o v ČR klesá nabídka zapujčitelných fondů – růst iČR

iSRN = iČR

Měnový kurs musí splňovat podmínku úrokové parity!!!- měnový kurs se ustálí na takové výši, při které jsou očekáváné míry výnosu z aktiv

v obou zemích stejné.

Teorie parity kupní síly – absolutní verze- podmínka úrokové parity vysvětluje proč a v jakém rozsahu dochází ke změnám

měnových kursů, neobjasňuje ale výši měnových kursů- proč je měnový kurs 30 Kč/€? → Gustav Cassel (1919)- zákon jediné ceny: Jestliže se nějaké zboží prodává na dvou trzích za rozdílné ceny, bude

docházet k arbitrážím, tj. obchodníci budou nakupovat zboží na lacinějším trhu a prodávat je na dražším trhu.

- nechť cenová hladina v ČR je 30x vyšší než v SRNo cena bot v ČR = 3000 Kčo cena bot v SRN = 100 €

- může být měnový kurz na úrovni 40 Kč/€???- arbitráž – vývoz bot z ČR do SRN (růst DČR → růst PČR, růst SSRN → pokles PSRN)- obchodníci vyvážející zboží z ČR potřebují Kč → růst DKč a růst S€

- → Kč apreciuje vůči € (ze 40 Kč/€ na 30 Kč/€)- kurs dvou měn tíhne k takové úrovni, která odpovídá poměru cenových hladin v těchto

zemích- měnový kurs tíhne k paritě kupní síly. Parita kupní síly – za danou měnu lze koupit stejné

množství zboží a služeb doma i v zahraničí (tj. daná měna má stejnou kupní sílu)- hlavním problémem, proč se měnový kurs liší od paritního kursu, je existence

neobchodovatelných statků!!!o neobchodovatelné statky neprocházejí mezinárodním obchodem, zákon jediné

ceny zde neplatí, neboť náklady na arbitráž jsou prohibitivně vysokéo dopravní náklady

o náklady na pojištěnío clao veterinární opatřenío fytosanitární opatřenío politické překážky

- pokud se ale vyváží všechno zboží → ↑ D (Kč) a ↑ S € → Kč apreciuje

EČR/E = PČR/PEU neobsahuje ale náklady na dopravu

Teorie parity kupní síly – relativní verze- menší ambice než absolutní verze. Nesnaží se vysvětlit výši měnových kursů, ale snaží se

vysvětlit proč a v jakém rozsahu dochází ke změnám měnových kursů.- nechť měnový kurs je 30 Kč/€- růst cenové hladiny v ČR o 10 % (cena bot vzroste z 3000 Kč na 3 300 Kč)- čeští výrobci požadují 0 10 % vyšší korunové ceny- → české zboží ztrácí svoji konkurenceschopnost- → růst dovozu německého zboží do ČR → růst D€ a SKč

- → pokles vývozu do SRN → pokles S€ a DKč

- Kč depreciuje vůči € → měnový kurs 33 Kč/€

dČR/SRN = PČR - PSRN d = cenový diferenciál - změna měnového kursu- Pokud domácí cenová hladina roste rychleji než zahraniční, doje k depreciaci domácí

měny. Rozsah změn je dán rozdílem ve změnách cenových hladin.

Systémy devizových kurzů- změna měnových kurzů není vždy výsledkem volné hry tržních sil → devizové intervence

CB, ve prospěch národní měny na devizových trzích- devizové intervence – nákupy a prodeje deviz s cílem omezení nadměrných kurzových

výkyvůo systém volně plovoucích kurzů (floating)o systém pevných fixních kurzůo systém řízených kurzů (řízený floating, špinavý floating)

Systém volně plovoucích kurzů

- CB nemá povinnost provádět devizové intervence → MK kolísá dle vývoje S aD

- zajišťování exportérů proti kurzovým výkyvům- tlak zahraniční konkurence- nežádoucí vnější měnové turbulence

Systém pevných fixních kurzů

- CB má povinnost provádět devizové intervence → MK kolísá dle vývoje S a D

- exportéři jsou odolní vůči kurzovním výkyvům

- možnost pozdní reakce CB- nedostatek rezerv CB- nežádoucí vnější měnové turbulence- koruna oslabuje → CB nakupuje koruny (za devizové rezervy – ty tím pádem klesají) →

↑ cena korun

Systémy řízených kurzů- CB může provádět intervence na devizových trzích,

aby udržela kurz na požadované úrovnio zahraniční investoři zvyšují depreciační očekávání

zahraniční investoři se zbavují korun koruna oslabuje CB se obává, že oslabená koruna způsobí inflaci CB intervenuje CB prostřednictvím svých devizových rezerv nakupuje koruny koruna posiluje

- CB zmírňuje kurzové výkyvy- ČNB

o 01/93 – 2/96 – systém fixního kurzu (+- 0,5%)o 03/96 – 5/97 – rozšíření fluktuačního pásma (+- 7,5%)o od 25/06/97 – systém řízeného floatingu

7. 5. Platební bilance a zahraniční dluh

- nejkoncentrovanější výpovědi o úrovni mezinárodního propojení ekonomiky je platební bilance země, která udává přehled všech ekonomických transakcí mezi domácnostmi a zahraničními subjekty

- na základě společných znaků třídíme položky do několika základních skupin zboží, služby, důchody, transfery, dlouhodobý kapitál, krátkodobý kapitál, devizové rezervy

- pohyby těchto položek sledujeme prostřednictvím jednotlivých účtů platební bilance

Horizontální struktura PB- podrobnější vymezení jednotlivých složek PB- sledování vzájemných vazeb v rámci položek či celé skupiny ekonomických operací

z hlediska přínosu pro domácí ekonomiku (např. přebytek či deficit směny zboží)

Vertikální struktura PB- pohled na ekonomické operace položkově v rámci jedné účetní strany, tj. souhrn aktiv či

pasiv- souhrn aktiv přestavuje nabídku deviz, souhrn pasiv poptávku po devizách → vliv na

měnový kurz (v systému pohyblivého MK)

Horizontální struktura PB- platební bilance

o běžný účeto kapitálový účeto finanční účeto rezervyo chyby a opomenutí

o běžný účet obchodní bilance – pohyb výrobků tj. bilance exportu a importu

X-M = saldo obchodní bilance (čistý export)X>M – obchodní bilance je aktivníX<M – obchodní bilance je pasivníX=M – obchodní bilance je vyrovnaná

bilance služeb (neviditelný obchod) – turistika, doprava + tranzitní poplatky, licence, diplomatické a vojenské zastoupení v cizině, spoje

obchodní bilance + bilance služeb = výkonová bilance

bilance výnosů důchody z VF ve vlastnictví domácí země, jež jsou zapojeny

v zahraničí důchody z VF ve vlastnictví zahraničních subjektů, jež jsou

zapojeny v domácí ekonomice tj. mzdy, zisky, dividendy, úroky a renty

jednostranné převody – sociální transfery, dary (nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek)

o kapitálový účet zachyceny např. transakce související s obchodem s nehmotnými statky

(ochranné známky, patenty apod.), odpouštění pohledávek, příliv prostředků ze strukturálních fondů EU,…

o finanční účet - vývoz a dovoz kapitálu dlouho- i krátkodobého, bilance na finančním účtu velmi výrazně ovlivňuje celkové bohatství země a její čistou úroveň (věřitelskou či dlužnickou) pozici

přímé investice – přímé domácí investice v zahraničí, přímé zahraniční investice v domácí ekonomice (ČR – deseti a více % podíl na základním kapitálu podniku)

portfoliové investice – majetkové cenné papíry a účasti, obligace ostatní kapitál – dlouhodobý i krátkodobý – mezibankovní úvěry,

arbitrážní transakce

o rezervy devizové rezervy ČNB, zlato, zvláštní práva čerpání pozn. Vyskočil SDR

2. pol. 60. let – hroucení Brettonwoodského systému peníze států mezi sebou dnes zase nabývá na důležitosti

o chyby a opomenutí nedokonalá evidence (nejednotné informace o mezinárodních

transakcích a operacích) → rozdíl mezi výsledkem běžného a kapitálového účtu na straně jedné a změnou rezerv na straně druhé

Vertikální struktura PB- vývoz zboží a služeb je označován znaménkem plus (+), neboť v tomto případě peníze do

země přitékají- dovoz zboží a služeb je označován znaménkem mínus (-), neboť v tomto případě peníze

ze země odtékají- finanční toky zvyšující aktiva tuzemských ekonomických subjektů v zahraničí (tj. vývoz

kapitálu) jsou označovány znaménkem mínus (-)- finanční toky snižující závazky tuzemských ekonomických subjektů v zahraničí (tj. dovoz

kapitálu) jsou označovány znaménkem plus (+)- přírůstek devizových rezerv je označován znaménkem mínus (-), pokles devizových

rezerv znaménkem plus (+)

Př. - export zboží ve výši 100 mld. Kč → růst pohledávky o 100 mld. Kč- import služeb ve výši 80 mld. Kč → růst závazků o 80 mld. Kč- příliv FDI ve výši 40 mld. → vytvoření vkladu v zahraničí pohledávky ve výši 30 mld. Kč a

růst rezerv o 10 mld. Kč

Platební bilance a zahraniční dluh- vývoj PB je hlavní okolností určující vývoj zadluženosti domácích subjektů (rezidentů)

vůči zahraničí- zahraniční dluh pak můžeme vyjádřit ve formě

o hrubého (brutto) dluhu veškeré závazky domácích subjektů (dlužníků) vůči zahraničním

subjektům (věřitelům) – peněžní úvěry, vklady v bankách, akcie a obligace, pohledávky za zbožím a službami apod.

o čistého (netto) dluhu mínus pohledávky domácích subjektů vůči zahraničí

- absolutní výše zahraničního dluhu má omezenou vypovídací schopnost o zahraniční dluh na obyvateleo podíl zahraniční zadluženosti na GDP

- stadia zadluženostio mladá dlužnická země

NX < 0 a čistý příliv kapitálu > 0 (tedy ostatní nám půjčují) a čistý dluh (netto) roste

o zralá dlužnická země NX z pasiv do aktiv, čistý příliv kapitálu slábne a růst čistého dluhu

(netto) se zpomalujeo země splácející dluhy

aktivum NX roste, čistý odliv kapitálu, pokles čistého dluhuo mladá věřitelská země

velké rozšíření vývozu, zvýšené příjmy ze zahraničí, čistý dluh se přeměňuje ve věřitelskou pozici

o zralá věřitelská pozice příjmy z kapitálu a investic přinášejí značné zisky → přebytky na

straně neviditelného obchodu, obvykle deficit na straně zbožového obchodu

o pozn. Vyskočil – pokud země malá – relativně malý dluh pro ni bude ve skutečnosti velký a bude ho splácet dlouho

Příklad

Nechť zjednodušenou PB dané ekonomiky tvoří 3 části - běžný účet, finanční účet a změna devizových rezerv.Rozhodujícími položkami na BÚ jsou platby za vývoz a dovoz zboží a služeb.FÚ tvoří vývoz a dovoz kapitálu

(dovoz kapitálu zahraniční osoby nakupující česká aktiva, tj. CP a nemovitosti poskytující půjčky českým osobám a ukládají peníze v českých bankách)

(dovoz kapitálu – české osoby nakupují zahraniční aktiva, tj. CP a nemovitosti, poskytují půjčky osobám se sídlem v zahraničí a ukládají peníze v zahraničních bankách)

Zjednodušená PB následujících ekonomik má tuto podobu:

V dané ekonomice je schodek BÚ (-50) pokryt přebytkem na FÚ (+20), zbytek peněz je čerpán z devizových rezerv

V dané ekonomice je schodek na FÚ (-10)pokryt přebytkem na BÚ (+20), zbytek jde na zvýšení devizových rezerv (-10)

- PB je vždy účetně vyrovnaná - schodek BÚ je pokryt přebytkem na FÚ nebo čerpáním devizových rezerv- naopak přebytek na BÚ jde na pokrytí schodku na FÚ nebo na zvýšení devizových rezerv

Platby ze zahraničí

Platby do

zahraničí Bilance

Běžný účet -50

vývoz zboží a služeb 100

dovoz zboží a služeb 150

Finanční účet +20

vývoz kapitálu 30

dovoz kapitálu 50Změna devizových rezerv +30

Platby ze

zahraničí

Platby do

zahraničí Bilance

Běžný účet +20

vývoz zboží a služeb 120

dovoz zboží a služeb 100

Finanční účet -10

vývoz kapitálu 30

dovoz kapitálu 20Změna devizových rezerv -10

- PB se dostane do rovnováhy, když přebytek na BÚ je plně vykompenzován schodkem na FÚ a naopak

- mechanismem, který uvádí PB do rovnováhy je volně pohyblivý měnový kurs- není-li měnový kurs volně pohyblivý, pak nerovnováha PB je vyrovnána změnou

devizových rezerv

V dané ekonomice není schodek BÚ (-100) pokryt přebytkem na FÚ (+80) → pohyb měnového kursu

Rovnováha platební bilance

koruny ani eura se nevyrábí → S převlečená D SKČ = DEU a SEU = DKČ

PříkladNechť schodek BÚ v ČR je ve výši 100 mld. Kč a přebytek na FÚ ve výši 80 mld. Kč.X < M → dovozci chtějí prodat za 100 mld. Kč více za zahraniční měnyinvestoři chtějí koupit jen za 80 mld. Kč více za zahraniční měny

Platby ze

zahraničí

Platby do

zahraničí Bilance

Běžný účet -100vývoz zboží a služeb 100dovoz zboží a služeb 200Finanční účet +80vývoz kapitálu 10dovoz kapitálu 90Změna devizových rezerv

→ SKČ > DKČ → depreciace koruny

→ depreciace koruny → posílení exportu a utlumení importu → schodek BÚ klesá na úroveň 80 mld. Kč → PB je v rovnováze

V dané ekonomice je schodek BÚ (-50) nižší než přebytek na FÚ (+70) → pohyb měnového kurzu.

PříkladNechť schodek BÚ v ČR je ve výši 50 mld. Kč a přebytek FÚ v ČR je ve výši 70 mld. KčX < M → dovozci chtějí prodat za 50 mld. Kč více za zahraniční měnyinvestoři chtějí koupit jen za 70 mld. Kč více za zahraniční měny→ SKČ < DKČ → apreciace koruny

→ apreciace koruny → útlum exportu a posílení importu → schodek BÚ roste na úroveň 70 mld. Kč → PB je v rovnováze

- FÚ závisí na:o úrokovém diferenciálu, tj. rozdílu mezi úrokovou mírou v dané ekonomice a

v zahraničí česká úroková míra je 2% německá úroková míra je 2% nechť česká úroková míra vzroste na 4% → přesun kapitálu z německých bank do českých → růst přebytku na FÚ

- BÚ závisí na:o měnovém kursu o poměru cenových hladin v zahraničí a v dané ekonomice, tj. na reálném

měnovém kursuo na růstu či poklesu domácího a zahraničního GDP

růst domácího GDP → růst M → zhoršení bilance BÚ (čistý NX klesá)

Platby ze zahraničí

Platby do

zahraničí Bilance

Běžný účet -50

vývoz zboží a služeb 100

dovoz zboží a služeb 150

Finanční účet 70

vývoz kapitálu 20

dovoz kapitálu 90Změna devizových rezerv

Příklad- nechť ČR a SRN mají vyrovnanou bilanci zboží a služeb - koruna depreciuje vůči euru

→ depreciace koruny→ růst exportu a útlum importu→ BÚ závisí na měnovém kursu

- cenová hladina v ČR se zvýší→ pokles exportu a útlum importu→ BÚ závisí na cenové hladině doma a v zahraničí

- bilance BÚ nezávisí na nominálním měnovém kursu, ale na reálném měnovém kursu!

- reálný měnový kursREČR/SRN = EČR/SRN * (PSRN/PČR)

PříkladLáhev piva v ČR – 30,- Kč, v SRN – 2Enominální měnový kurs Kč/E – 30Kč/Ereálný měnový kurs Kč/E = (30 Kč/E * 2 E/láhev) / 30 Kč/láhev = česká piva za jedno pivo německé- bilance BÚ nezávisí na nominálním měnovém kursu ale na reálném!!!- růst domácího GDP → růst našich dovozů → zhoršení bilance BÚ- růst zahraničního GDP → růst našich vývozů → zlepšení bilance BÚ- bilance BÚ závisí na vývoji domácího a zahraničního produktu!!!

PříkladVýchozí situace – BÚ a FÚ v rovnováze. Následně se v ČR objeví nové investiční příležitosti.→ růst I → růst i→ do ČR proudí zahraniční kapitál→ FÚ vykazuje přebytek → SKČ < DKČ → Kč apreciuje→ snížení vývozu + růst dovozu→ BÚ vykazuje schodek

- růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolá přebytek na FÚ PB- v důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolá schodek na BÚ PB

PříkladVýchozí situace – BÚ a FÚ v rovnováze. Následně v ČR začnou růst úspory.→ růst S → pokles i→ domácí kapitál směřuje do zahraničí→ FÚ vykazuje schodek

→ SKČ > DKČ → Kč depreciuje → zvýšení vývozu + pokles dovozu→ BÚ vykazuje přebytek

- růst úspor snižuje úrokovou míru, což vyvolá schodek na FÚ PB- v důsledku toho domácí měna depreciuje, což vyvolá přebytek na BÚ PB

Cenový mechanismus- předpoklady

o založen na kvantitativní teorii peněz → monetaristický přístupo pevné devizové kursyo pružné ceny a mzdyo jednoznačný vztah ΔP = k * ΔM

- jestliže je v ČR X >M → přebytek deviz → tlak na posílení Kč- CB musí bránit měnový kurs koruny intervencí → růst peněžní zásoby → růst P →

snížení X a růst M

- pozn. Vyskočil – price-specil mechanism – D. Humeo kouzelný skřítek – přes noc dal všem lidem 2x více peněz → poté všechno 2x

tak dražší → to, že má někdo 2x tolik peněz, neznamená, že je 2x bohatšío X < M změna je čistá změna devizových rezerv → země se zbavuje drahých

kovů → cenová hladina klesá, roste kupní síla měny → zdražují se Mo X > M → více zlata → kupní síla měny klesá → M se zlevňují → vyrovná se

to

R = E * (PKČ/PEU)

Důchodový mechanismus- keynesiánská verze automatického vyrovnání PB- předpoklady

o pevné devizové kursyo fixní ceny a mzdyo stabilní úroková míra

- import je funkcí domácího reálného důchodu M = f (Y)- jestliže je v ČR X > M → růst Y → přírůstek M- teorém lokomotivy

Kursový mechanismus- předpoklady

o volně pohyblivé devizové kurzy

o čistý tok peněz vyvolaný saldem nemá vliv na Po peněžní toky nemají vliv na domácí ani zahraniční i

- jestliže je v ČR X > M → přebytek deviz → tlak na posílení koruny → zdražení exportu + zlevnění importu

7. 6. Příčiny, formy a důsledky vnější nerovnováhy

1) přístup preferovaný keynesiánci- vnější ekonomická rovnováha je interpretována jako vyrovnaný BÚ PB

o jedná se (při jisté míře zjednodušení) o vyrovnaný čistý export (NX = 0)- vnější ekonomická nerovnováha

o přebytkový NXo deficitní NX

- příčinyo vývoj domácího a zahraničního GDPo vývoj domácí a zahraniční cenové hladinyo protekcionistická a proexportní opatřenío změny preferencí spotřebitelů

2) přístup preferovaný monetaristy- vnější ekonomická rovnováha je interpretována jako vyrovnaná PB- vnější ekonomická nerovnováha

o současné vyrovnaný BÚ i FÚo vzájemné vykompenzování salda BÚ a FÚ

- příčinyo např. deficit BÚ je doprovázen nedostatečným přebytkem FÚ a tedy

financován snížením devizových rezerv

- důsledek přebytkového čistého exportuo nižší objem užitých statků ve srovnání s vytvořeným produktemo růst zahraničních aktiv

- důsledek deficitního čistého exportuo růst zahraničního zadluženío vznik finanční krize

- důsledek nevyrovnané celkové PBo růst či pokles devizových rezervo růst či pokles domácí peněžní zásoby

Vládní regulace vnější rovnováhy- nežádoucí spojení s recesí a nezaměstnaností- pomalost a nespolehlivost přizpůsobovacích procesů - přímé usměrnění NX prostřednictvím

o podpory exportu – subvence exportérůmo útlumu importu – dovozní cla a kvóty

- přesměrování výdajů z dovážené na domácí produkt – vládní zakázky, investiční pobídky- devalvací kursu

Zahraniční dluh- zahraniční dluh roste v situaci, kdy nové půjčky za zahraničí převyšují splátky starých

půjček včetně úroků- roste-li zahraniční dluh (dluh domácích soukromých firem vůči zahraničním soukromým

firmám) domácí měna apreciuje (na BÚ vzniká schodek)- klesá-li zahraniční dluh domácí měna depreciuje (na BÚ vzniká přebytek)