HORNICKÉlistyČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD • ROČNÍK XXI • ČÍSLO 1

obsah slovo generálního ředitele

HORNICKÉ listy 1/2013časopis zaměstnanců skupny SD

VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: vrba@sdas.cz, brozikova@sdas.cz REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISK HORÁK, a. s. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2013: 14. 2. 2013 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2013: 10. 4. 2013. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.

Vážení zaměstnanci Severočeských dolů a. s. a našich dceřiných společ-ností,máme za sebou první společný rok. Za tu relativně krátkou dobu jsem měl příležitost poznat řadu z Vás – profesionálů svého oboru a setkal jsem se s velkým počtem špičkových odborníků z nejrůznějších pra-covišť napříč celou skupinou SD. Měl jsem možnost na mnoha pracovních pozicích poznat skutečné znalce svého řemesla. Vím, že máte svoji práci velmi rádi; vysoce to oceňuji a vážím si toho, že máme ta-kové skvělé lidi. Nepochybně právě díky našemu kvalitnímu týmu a dobré firemní strategii se Severočeské doly těší vynika-jící pověsti a mají velice dobré jméno u od-borné veřejnosti i mezi obyvateli našeho regionu, kde působíme. Dokázali jsme si naše dobré jméno v minulém roce nejen udržet a dokonce jsme ho dále posílili.

Jaký tedy byl rok 2012 v Severočeských dolech?Navzdory stagnaci domácí ekonomiky a pokračující hospodářské krizi většiny zemí EU, jejíž důsledky se samozřejmě nevyhnuly ani oblasti energetiky, se nám podařilo obhájit pozici největší české tě-žební hnědouhelné společnosti. Roční odbytová těžba 22,7 mil. t odpovídá dva-apadesátiprocentnímu podílu na produkci hnědého uhlí v ČR, byť zhruba 70 % naší produkce je de facto vlastní spotřeba, pro-tože se spálí v elektrárnách Skupiny ČEZ. Nespornou výhodou členství ve Skupině ČEZ je jasná vize a existující dlouhodobé kontrakty na dodávky energetického uhlí. Naše začlenění do Skupiny ČEZ se bude do budoucna dále prohlubovat a naše vý-hoda dále poroste. Na obou našich těžeb-ních lokalitách jsme splnili všechny plá-nované klíčové parametry a pokryli plně požadavky našich odběratelů, zejména to platí u naší mateřské společnosti ČEZ.

V roce 2012 jsme se také více zamě-řili na zvyšování efektivnosti a úspor. Už první zkušenosti ukazují, že tato cesta je správná a odrazí se pozitivně v na-šem hospodářském výsledku. Zahájili jsme projekt EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA, pro který je důležitá podpora a aktivní účast středního článku řízení i klíčových výkonných profesí. V roce 2012 jsme udělali významné kroky k za-jištění dlouhodobé stability naší těžby. Na konci loňského roku vydal Obvod-ní báňský úřad v Mostě důležitý doku-ment – Povolení hornické činnosti pro

DNT na období 2014 až 2029. V létě 2012 jsme podepsali po schválení v zastupitelstvech obcí a měst se sta-rosty měst Mostu a Bíliny a obcí Bra-ňany a Mariánské Radčice důležitou smlouvu, která znamená souhlas obcí s postupem těžby dolu Bílina až do závěru jeho činnosti kolem roku 2050. Budoucnost obou našich těžebních loka-lit je bezpečně zajištěna na dlouhý ča-sový horizont a to nám dává jistotu pro další strategická rozhodnutí.

Co očekáváme od letošního roku?Budeme systematicky pokračovat v řadě významných rozvojových projektů nejen interně v teritoriích našich dobývacích prostorů, ale v rámci naší politiky spo-lečenské odpovědnosti také směrem k našim sousedům, kde trvale usiluje-me o lepší životní prostředí pro oby­vatele žijící v našem bezprostředním okolí.

Nedílnou součástí naší hornické čin-nosti jsou rekultivace, což je nově pod-

trženo tím, že proces přípravy i realizace rekultivací nyní spadá přímo pod výrob-ního ředitele. Nejen obyvatelé našeho kraje, ale i mnozí návštěvníci jsou překvapeni, jaké krásy u nás i v bez-prostředním okolí dolů vidí, a uzná-vají, že jsme vpravdě Krajem s lepší vyhlídkou.

V oblasti obchodu budeme realizovat novou obchodní strategii prodeje třídě-ného uhlí a usilovat o zrovnoměrnění odbytu tohoto našeho významného pro-duktu. Registrovaná ochranná známka Bílinské nízkosirnaté uhlí pomůže od-lišit na trhu náš kvalitní produkt od ostat-ní méně kvalitní produkce, zejména od nekvalitních a často dovozových náhra-žek, jejichž spalováním trpí obce i města v oblastech s výskytem špatných rozpty-lových podmínek.

Mimořádně důležitou prioritou roku 2013 je zlepšení ukazatelů v oblasti bezpečnosti práce. Zaměříme se před-nostně na prevenci vzniku pracovních úrazů, budeme provádět soustavnou osvětu, ale také posílíme vazbu zainte-resovanosti vedoucích pracovníků na bezpečnosti práce. Pevně věřím, že se nám společně podaří nastavit pozitivní trend v oblasti bezpečnosti, protože bez-pečné chování našich zaměstnanců na pracovištích báňského provozu je nedíl-nou součástí naší strategie EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA.

Za důležitou považuji otevřenou ko-munikaci a vzájemnou důvěru mezi vše-mi zaměstnanci. Loni na podzim jsme uskutečnili společné setkání vedení SD s manažery obou našich těžebních lo-kalit, kteří získané informace předali dál svým kolegům na úsecích. V takovém projednávání strategie SD budeme po-kračovat i letos. Zpětná vazba je pro náš vrcholový management velmi důležitá. Významným komunikačním médiem ve skupině SD jsou Hornické listy, kde Rada Hornických listů tvoří důležitou zpětnou vazbu.

Chtěl bych popřát všem čtenářům Hornických listů dobrý rok 2013. Pře-ji Vám hodně zdraví a bezpečí při prá-ci i odpočinku a hodně radosti a štěstí doma ve Vašich rodinách.

Těším se na spolupráci s Vámi.Zdař Bůh!

Ivan Lapinpředseda představenstva

a generální ředitel SD

Budoucnost obou našich těžebních lokalit je zajištěna na dlouhý časový horizont, což poskytuje jistotu pro další strategická rozhodnutí. Zahájili jsme projekt EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA a trvale usilujeme o lepší životní prostředí pro obyvatele sousedních měst a obcí.

2 slovo generálního řediteleIvan Lapin

4 hlavní témaÚspěšný rok 2012 v ledvické úpravně

9 aktualityUkončení těžby na OPF DNTNový druhý skrývkový řez v DBOprava SchRs 1 550/K 109Asset managementKrálovna bazénů Simona Baumrtová Setkání Skupiny ČEZ se zástupci samosprávPozornost na pracovišti se vyplatila

14 profilJiří Neruda

16 pracovní denBohuslav Smékal

18 hornické dynastieKarel Král s dcerou Růženou

20 jubilantiLubomír Poustecký

21 naši zaměstnanciPříspěvek na penzijní připojištění

22 svět dolůSkupina SD v roce 2012

26 hornické tradicePamátka obětí katastrofy na dole Nelson

27 z míst kde žijemeNové poslání staré školy v Březně

28 informaceVltava jako říční dálnice

30 tip na výletPláně nad Moldavoustrana 30

strana 11

strana 16

strana 10

2/3

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

hlavní téma

4/5

Uplynulý rok byl pro Doly Bílina opět mimořádně úspěšný. Díky včasnému uvolnění uhelných zásob a bezproblémovému fungování techniky v lomu doputovalo po pásových dopravnících do úpravárenského provozu 10 159 699 tun vsázkového uhlí. Úpravna uhlí v Ledvicích coby nepostradatelný článek mezi těžbou uhlí a jeho odběrateli opět potvrdila, že je schopna i ve zvýšených objemech spolehlivě upravovat bílinské uhlí do forem požadovaných spotřebiteli. Během dosavadní šestačtyřicetileté historie provozu to bylo teprve podruhé, kdy se podařilo překročit magickou hranici 10 mil. tun uhelné produkce. Loňský výborný výsledek 10 010 734 tun uhlí se těsně zařadil za rok 2011, kdy se podařil absolutní rekord 10 137 502 tun uhelné produkce z Dolů Bílina. Pozoruhodné je, že vysoké objemy upravovaného uhlí nejdou na úkor bezpečnosti a kvality. O tom, že se pracovní podmínky zlepšují, svědčí stabilně výborné výsledky v oblasti bezpečnosti a hygieny práce. V loňském roce dokonce v porovnání s tím předchozím došlo k poklesu počtu pracovních úrazů o 42 %.

Úpravna plní náročné požadavky trhuAčkoliv se bílinské uhlí vyznačuje nízkou měrnou sirnatostí (kolem 0,53 g/MJ), při-jatelným množstvím popelovin a vysokou výhřevností (od 11,7 do 17,7 MJ/kg), má po vytěžení různou velikost, zrnitost a po-pelnatost, navíc je často znečištěno pro-plástky. Proto je nutné další zpracování surového uhlí v úpravně. Úpravárenskou činnost lze zjednodušeně rozdělit na dr-cení (získá se potřebná velikost zrna), třídění (už vyčištěné uhlí se roztřídí podle zrnitosti) a rozdružování (oddělí se čisté uhlí od jalovin a prorostlin – proplástků). Než se uhlí upraví do požadované kva-lity, projde na pásových dopravnících sedmnácti úpravárenskými objekty. Na konci je vsázkové uhlí zpracováno do jednoho ze sortimentů uhelných produk-tů (tříděné uhlí zastupuje kostka, ořech 1 a 2; průmyslové směsi a hruboprachy). V provozu aditivační stanice se přimíchá-vá do prachového uhlí karbidové vápno. Úpravou se dosahuje výrazného snížení obsahu síry v emisích, a to bez nutnosti odsíření tepelných zdrojů. Tento produkt se uplatňuje především v menších tep-lárnách a přispívá k lepšímu životnímu prostředí. V posledních dvou letech se v Ledvicích vyrobilo více než 10 mil. tun kvalitních upravených uhelných produktů ročně. Většina produkce je z úpravny do-pravována po železnici. V roce 2012 to bylo 6,6 mil. tun (hlavními odběrateli byly

uhelné elektrárny Skupiny ČEZ a teplár-ny v Trmicích, Plzni, Táboře, Mladé Bole-slavi, Lovosicích). Nákladními auty se loni odvezlo do husté sítě prodejců po celé ČR 1,6 mil. tun tříděného uhlí. Nezane-dbatelné množství uhlí zamířilo po páso-vých dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice (1,8 mil. tun energetického uhlí).

Průběžné modernizace a zavádění nových technologiíProvoz v úpravně byl zahájen už v roce 1966. Během uplynulých desetiletí za-znamenal řadu změn. Například v roce 1985 byla nahrazena kolejová doprava vytěženého uhlí z lomu pásovými do-pravníky. K systematické obnově za-staralého zařízení a k výstavbě nových objektů a technologií dochází především v posledním desetiletí, jen tak je možné spolehlivě reagovat na zvýšené objemy těžby. Jaké byly nejdůležitější technolo-gické úpravy podle Zdeňka Zíbara, ve-doucího úpravny Ledvice? „Každý rok během technologické odstávky probíha-jí opravy jednotlivých úpravárenských objektů a technologických mostů mezi nimi. K zlepšení výrobní činnosti přispě-la montáž nových drtičů, osazení všech linek dálkové pásové dopravy indikátory a magnetickými separátory kovů. Kvalitu sortimentu tříděného uhlí pozitivně ovliv-nila výměna původních válcových třídičů stávajícími vlnonapěťovými třídiči, které oddělují prachové podíly od uhlí určené-ho k dalšímu zpracování. Šestnáct vlno-napěťových třídičů nasazených v hrubé třídírně a v třídírně druhů k finální úpravě tříděného uhlí umožňuje pružněji reago­vat na možnosti poptávky. Ve vztahu k ochraně životního prostředí máme na-příklad bezodpadní provoz úseku prádlo, díky němuž nemusíme vypouštět odpad-

ÚPRAVNA UhLÍ V ČÍSLECh

1966 zahájení provozu

35 m2 plocha úpravárenského areálu se

17 objekty propojenými 29 technologickými mosty

150 zkrápěcích míst osazených 500 tryskami účinně omezuje prašnost

6 výkonných průmyslových vysavačů zlepšuje pracovní prostředí

238 metrů dlouhá protihluková stěna odděluje úpravnu od sousedního města Ledvice

2 000 t kapacita hlubinných zásobníků na vsázkové uhlí

10 010 733,64 t uhlí = loňská odbytová produkce, z toho 1 782 887,00 t zamířilo po pásových dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice

315 zaměstnanců

1 Vedoucí úseku ÚUL Zdeněk Zíbar má důvod ke spokojenosti. V roce 2012 překročil objem produkce opět hranici 10 mil. tun.

2 K povinnostem vybíračky hlušiny hany Pravečkové v hrubé drtírně patří i obsluha průmyslového vysavače.

3 Inspektor BhP a PO Vladimír herškovič provádí namátkovou dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu u zámečníka Jaromíra Nohla. Samozřejmě s negativním výsledkem.

1 2 3

4/5

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

hlavní téma

ní kaly do úložiště mimo areál. Prašnost při výrobě výrazně omezují zkrápěcí jed-notky, průmyslové vysavače či zakryto-vání hlubinných zásobníků.“

Vzhledem k tomu, že provoz úpravny běží nepřetržitě, by se mohlo zdát, že na obnovu nebo výměnu zařízení není dostatek času. Výhodou je důmyslná vnitřní struktura celého úpravárenského cyklu, která umožňuje modernizaci bě-hem provozu. Přesto se většina oprav a modernizací realizuje během zmíněné každoroční čtrnáctidenní technologické odstávky. Loni se jednalo například o vý-měnu kladkostrojů na skluzech sypání při nakládce do vagonů nebo vybudování podlahy v objektu hrubé třídírny. Druhé pololetí roku pak bylo ve znamení prací souvisejících s plánovaným ukončením provozu skládky mourů.

Cesta uhlí ledvickou úpravnouÚsek zauhlování je jakousi vstupní branou do labyrintu úpravárenského komplexu. Přímo od rýpadel sem uhlí dopravuje dálková pásová doprava do dvou hlubinných zásobníků rozděle-ných podle kvality těženého uhlí tak, aby následné zpracování umožnilo vyrábět výsledný produkt podle limitů jakosti. Z hlubinných zásobníků putuje uhlí přes hrubou drtírnu, kde se odstraní nedrti-telné předměty a jeho rozměr se zmenší na 0 – 100 mm, do hrubé třídírny. Zde se po odtřídění zrn 0 – 10 mm provádí rozdělení podle dalšího zpracování. Níz-kopopelnaté uhlí je upravováno suchou cestou v třídírně druhů a uhlí s příměsí prorostlin a hlušiny je určené pro prádlo nebo drtírnu kotlového uhlí, kde je po-mocí kladivových drtičů rozdrceno.

Z drtírny kotlového uhlí je výsledný produkt se zrnitostí 0 – 40 mm dopravo-ván přímo do Elektrárny Ledvice nebo na nakládací zásobník k plnění železnič-ních vagonů.

K míchání průmyslových směsí a hru-boprachů dochází ve směšovací sta-nici. Její součástí je také aditivační stanice, která umožňuje výrobu aditivo-vaného produktu namícháním vápenné-ho hydrátu do prachového uhlí.

K zpracování vsázkového uhlí s pro-rostlinami metodou gravitačního rozdru-žování v těžké kapalině a zbavení uhlí nežádoucích příměsí slouží úsek prádlo. Odpadní voda z tohoto úseku odtéká do lisovny kalů. Za pomoci flokulačního či-nidla se z kalů vysráží kalové podíly, kte-

ré se vylisují a rozrušené kalové koláče se vrací k dalšímu zpracování. Vyčištěná voda se opět použije v prádle.

Po absolvování všech těchto procesů čeká upravené uhlí už jen třídírna druhů. Zde probíhá finální roztřídění na jednotli-vé druhy – kostka, ořech 1 a 2 – a jejich nakládka do vagonů nebo nákladních aut.

Než se hruboprach a průmyslová směs z hrubé třídírny dostane na náklad-ní automobily odběratelů, prochází z na-kládacího zásobníku vnitrozávodovou dopravou na depo mourů.

Plynulou produkci úpravy uhlí řídí v nepřetržitém provozu úsek hlavní řídí-cí dispečink.

Bez profesionální obsluhy by se úpravárenský provoz neobešelNepřetržitý provoz zpracování veške-rého bílinského uhlí do formy vhodné pro spotřebitele s maximálním využitím uhelné vsázky zajišťuje 315 pracovní-ků. Díky zavádění nových technologií a racionalizaci činností bylo postupně možné výrazně snižovat počty obsluhu-jícího personálu (například v roce 1994 bylo v ledvické úpravně zaměstnáno 802 pracovníků při odbytové těžbě 7,2 mil. t uhlí). Nyní úpravárenský provoz zabez-pečuje tedy 315členný profesionální tým rozdělený do čtyř směn. A jaké profese jsou v úpravně nejpočetněji zastoupeny? „Početně převažují strojníci a strojnice, kterých je celkem 74. Kromě elektrikářů, mechaniků či vulkanizérů máme speci-fické úpravárenské profese, jako jsou vy-bírači hlušiny nebo pradlaři. Hojně jsou u nás zastoupeny ženy (43 %), a to ve všech provozech, od zauhlování až po nakládku do vagonů a nákladních aut,“ vysvětluje mistr Zbyněk Štika.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zlepšování životního prostředíTrvalý apel na dodržování bezpečnost-ních předpisů, používání ochranných po-můcek a pravidelná školení bezpečnosti a hygieny práce i požární ochrany vede k lepším výsledkům v oblasti bezpečnos-ti a ochrany zdraví. Pozoruhodné je, že i při vyšších objemech uhelné produkce

Silvestr 2012 – nakládka 10miliónté tuny uhlí z DB.

4 Strojvedoucí Stanislav Vytlačil z SD – Kolejová doprava přistavil soupravu k nakládacímu zásobníku.

5 Lanový posun zatím prázdných vagonů pod zásobníkem zajistila strojnice Petra Poustková.

6 Vážná ranní směny Jana Kořízková naplnila jubilejní tunu uhlí přesně v 08:11. Zbývá dodat, že vlaková souprava byla určena Elektrárně Mělník III.

4 5 6

HLUBINNÝZÁSOBNÍK

II

HRUBÁDRTÍRNA

HRUBÁTŘÍDÍRNA

TŘÍDÍRNADRUHŮ

DROBNÝPRODEJ

LISOVNAKALŮ

ADITIVAČNÍSTANICE

SMĚŠOVACÍSTANICE

PŘEDÁVACÍVĚŽ

ROZDĚLOVACÍSTANICE DRTÍRNA

KOTLOVÉHOUHLÍ

DRTÍRNAOŘECHU

2

HLUBINNÝZÁSOBNÍK

IPRÁDLO

NAKLÁDACÍZÁSOBNÍK

potrubí

pásové dopravníky

silniční doprava

�

�

�

�

�

� ���

�

��

� �

�

�

��

���

��

��

��

�

��

�

�

� �

�

�

�

�

ELEKTRÁRNALEDVICE

DOČASNÁNAKLÁDKA

MOURŮ

CESTA BÍLINSKÉHO UHLÍ LEDVICKOU ÚPRAVNOU 6/7

aktuality

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

hlavní téma

se daří počty úrazů snižovat. Během roku 2012 bylo v úpravně zaznamenáno 11 úrazů, z toho 3 s pracovní neschop-ností, což oproti roku 2011 představuje pokles o 42% (v roce 2012 bylo 19 úra-zů, z toho 4 s pracovní neschopností). K žádným úrazům nedošlo ani u stovek pracovníků externích firem, kteří se podí-leli na realizaci řady investičních akcí pro-váděných během nepřetržitého provozu po celý loňský rok. Zejména ve druhém pololetí v úpravně pracovalo denně více než sto pracovníků nejrůznějších doda-vatelských firem a dceřiných společností skupiny SD podílejících se na výstavbě nové vnitropodnikové dopravy prachové-ho uhlí v souvislosti s plá novaným ukon-čením provozu skládky mourů.

Úpravna uhlí se neobejde bez poléta-vého prachu, ale jeho množství se trvale snižuje. Pracovní podmínky a prostředí odpovídají třetímu tisíciletí. Používají se

cím (například protiprašné stěny a zele-né pásy).

21. prosince 2012 byl ukončen provoz skládky mourůSeveročeské doly se zavázaly v EIA a platném POPD pro DB k ukončení pro-vozu skládky mourů, která bezprostřed-ně sousedila s městem Ledvice. Sklád-ka měla kapacitu 100 tis. tun a sloužila pro výrobu prachových směsí. Stavební práce související s ukončením provozu skládky začaly v červnu 2012. Byl rekon-struován technologický most k nové věži, která je propojena novým mostem se zásobníkem mouru s kapacitou 2 x 60 t pro vnitropodnikovou automobilovou do-pravu. Dodavatelem zařízení pro zásadní změnu v technologii, logistice a dopravě mouru v úpravárenském provoze byla SD – 1. strojírenská. Nově vybudovaný úsek dopravy mouru byl dokončen a pře-dán 21. prosince. Od začátku letošního roku dočasně dopravují mour z nového zásobníku na depo mourů výhradně po vnitřních komunikacích nákladní auta dceřiné společnosti SD – Autodoprava. Zároveň bude probíhat další etapa pra-cí souvisejících s ukončením provozu skládky mourů, a to výstavba trubkové-ho dopravníku, který nahradí dočasnou automobilovou dopravu. Také tato etapa bude probíhat za plného provozu. Podle plánovaného harmonogramu by měly být všechny práce související s ukončením provozu původní skládky mourů kom-pletně dokončeny v roce 2014.

text a foto: Tomáš Vrba

7 Mour z nového zásobníku převážejí nákladní auta SD – Autodoprava po vnitřních komunikacích na depo mourů.

8 Depo mourů dostalo nové místo mezi elektrárnou a uhelnými odtahy. Stalo se tak součástí areálu úpravny.

7

výkonné průmyslové vysavače, které výrazně zefektivňují odstraňování sedi-mentovaného uhelného prachu z jednot-livých pracovišť. Opatření pro zlepšování životního prostředí jsou směrována také vůči k sousedním Ledvicím a Chotějovi-

Bezprostředně po ukončení těžby uhlí v lokalitě Odstavená porubní fronta (OPF) DNT se na předem připravenou trasu vydala zdejší dobývací technika – rýpadlo KU 300.22/K 76, čtyři pásové zakládací vozy (PVZ) a jedna poháněcí stanice. Mezi 27. prosincem a 11. lednem překonal celý konvoj 4,5kilometrovou trasu bez závažných problémů. Vedoucím transportu byl směnový revírník Miroslav Kotula.

K exploataci uhelných zásob v prostoru OPF došlo vloni 26. prosince, kdy po-slední rýpadlo KU 300.22/K 76 v této lokalitě ukončilo těžbu. Fakticky tím vy-vrcholilo několikaleté douhlování této lokality a dno lomu se uvolnilo pro za-kládání skrývkového nadloží nejhlub-ších etáží vnitřní výsypky. Transport KU 300.22/K 76 probíhal od 27. pro-since 2012 do 11. ledna 2013. Během šestnácti dnů urazila zdejší dobývací technika (rýpadlo, čtyři PVZ a jedna po-háněcí stanice na transportním voze) 4,5kilometrovou trasu, včetně dvojího křížení se skrývkovými dopravníky DPD, až k místu svého dalšího nasazení na Hlavní porubní frontě (HPF). Protože na přelomu roku nemrzlo, ale vydatně prše-

Transport KU 300.22/K 76 ukončil těžbu na Odstavené porubní frontě DNT

lo, komplikoval cestu rozbahněný terén. I s ním si za výrazné pomoci doplňkové mechanizace tým zainteresovaných pra-covníků poradil. Vedoucím transportu byl směnový revírník Miroslav Kotula, který má s přesunem velkostrojů boha-té zkušenosti. Už v roce 2011 se podí-

lel na úspěšném transportu rýpadla KU 300.9/K 64, které také spolehlivě odve-dl z OPF na novou perspektivní lokalitu Libouš II – sever. Od začátku letošního roku jsou na DNT už těžebně aktivní jen dvě lokality – HPF a Libouš II – sever.

text a foto: Tomáš Vrba

Bezpečnost práce v Severočeských dolechPřehled počtu pracovních úrazů v SD v kumulaci od počátku roku 2012

leden až prosinec Počet evidovaných úrazů

RozdílZ toho úrazů se záznamem

Rozdíl2012 2011 2012 2011DB 65 72 – 7 21 22 – 1DNT 60 43 +17 23 14 +9Správa a.s. 2 1 + 1 1 1 0SD celkem 127 116 +11 45 37 +8

Přehled počtu pracovních úrazů v SD v kumulaci od počátku roku 2013

ledenPočet evidovaných úrazů

RozdílZ toho úrazů se záznamem

Rozdíl2013 2012 2013 2012

DB 5 8 – 3 2 2 0DNT 8 7 +1 7 3 +4Správa a.s. 0 0 0 0 0 0SD celkem 13 15 -2 9 5 +4

8

Směnový revírník Miroslav Kotula a KU 300.22/K 76 v místě nového nasazení u PD 17 na hlavní porubní frontě, kde stroj začal těžit uhlí 11. ledna.

8/9

aktualityaktuality

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

Konec loňského roku vám přinesl několik senzačních vítězství. Co byste chtěla dokázat dál?Mým největším snem je zisk olympijské medaile. Ale z těch reálnější cílů bych se chtěla dostat mezi top plaveckou světo-vou špičku a pokusit se získávat další cenné kovy jak z ME, tak z MS.

Máte v mezinárodní plavecké elitě hodně silných soupeřek?Rozhodně. Mezi plavecké velmoci pa-tří USA, Čína, Austrálie, z Evropy to je Ukrajina, Velká Británie, Francie.

Je plavecký sport velká dřina?Asi jako každý vrcholový sport. Každý z nich má svá pro a proti, ale všechny disciplíny se shodnou ve velké dřině a odříkání.

Jak vám pomáhá rodina, jak se starají trenéři, lidé ze svazu?Mým trenérem je táta, takže rodina mě podporuje maximálně, bez ní bych nikdy

nebyla tam, kde jsem teď. S plaveckým svazem je to už horší. Ale můj oddíl mě velmi podporuje a z finanční strán-ky i sponzoři, kterým jsem za to moc vděčná.

Kolik stojí špičkové plavce například jedna sezona?Záleží, na kolik soustředění se vyjíždí, kolik závodních plavek potřebujeme, ko-lik s sebou vezeme doprovodu na různé akce. Rozmezí může být velmi široké, ale ta základní příprava může vyjít tak na 400 tisíc korun.

Mezi vaše smělé cíle patří i dokončení studia na FTVS UK v Praze (obor fyzioterapie). Máte individuální studijní plán? Jak zvládáte kredity a zkoušky?Vše řeším na dohodu s vyučujícími podle časového programu. Studijní úle-vy nemám žádné, pouze se dohaduje-me o termíny, kdy mám na jakou hodinu docházet. Ale skloubit se to dá poměrně

bez potíží, nemám nějaký zvláštní pro-blém se zvládáním učiva.

Fandí vám Severočeské doly a určitě i celý Chomutov. Pociťujete to?V posledním roce jednoznačně. Moc si toho vážím a za veškerou podporu děkuji.

text a foto: Tomáš Vrba

KRÁLOVNA BAZÉNŮ SIMONA BAUMRTOVÁ A SEVEROČESKÉ DOLYRok 2012 byl pro chomutovskou plavkyni Simonu Baumrtovou, která už 20krát zlepšila český rekord, mimořádně úspěšný. Z mistrovství Evropy v krátkém bazénu přivezla tři bronzy a jedno stříbro. Na světovém šampionátu na 100metrové trati skončila třetí. Za vynikající výsledky byla mladá znakařka vyhlášena Plavcem roku 2012. Je nám ctí oznámit, že v nové sezoně se stala společnost Severočeské doly partnerem Simony Baumrtové, výrazného talentu a naděje českého plaveckého sportu. Následující rozhovor jsme pořídili při podpisu partnerské smlouvy.

SIMONA BAUMRTOVÁ(*1991) hvězda TJ Slávie Chomutov a držitelka šesti medailí vrcholových akcí MS a ME roku 2012 je aktuálně nejlepší českou plavkyní. Tou byla oficiálně vyhlášena v anketě o nejlepšího sportovce Českého svazu plaveckých sportů. Její hlavní disciplínou je znak. Na MS 2012 v krátkém bazénu na 100 m znak získala bronzovou medaili v novém českém rekordu 0.57,18 a získala tak pro české plavání po devítiletém půstu první medaili. V rámci tréninku je 9x týdně v bazénu.

Simona Baumrtová s Ivanem Lapinem a Vladimírem Budinským při podpisu partnerské smlouvy.

V lednu byl zahájen provoz dálkové pá-sové dopravy nového druhého skrývko-vého řezu na Severních svazích Dolů Bílina. Novou pětikilometrovou doprav-ní linkou dálkové pásové dopravy šíře 1 800 mm se šesti poháněcími stanicemi (PD 921, 511, 922, 923, 924 a 925) pu-tuje rýpadlem KK 1 300/K 111 odtěžené nadloží na vnitřní výsypku, kde je zaklá-dáno zakladačem ZPD 6 600.20/Z 96. Generálním dodavatelem dopravní linky byla dceřiná společnost Prodeco. Do-dávka byla součástí projektu výstavby druhého skrývkového řezu, který bude vzhledem k zapadání uhelné sloje vložen mezi stávající první a druhý skrývkový řez. KK 1 300/K 111 na Severních sva-zích vytváří plošiny potřebné k napojení na porubní frontu.

Přímo v místě havárie rýpadla SchRs 1 550/K 109 na prvním skrývkovém řezu DNT bylo vybudováno improvizované montážní místo, a to včetně zpevněné plo-chy a potřebného technického zázemí se dvěma pásovými jeřáby o nosnosti 300, respektive 600 tun. Opravu zajišťují dce-řiné společnosti Prodeco a SD – 1. stro-jírenská, které doplňují specializovaní do-davatelé. Navzdory mrazivému počasí už byly demontovány vzpěry vyvažovacího a kolesového výložníku a elektrorozvod-na, jeřáb s vrátky zdvihu z vyvažovací-ho výložníku. Po podepření kolesového výložníku barkami se začne s výměnou jeho poškozených částí. Řada demonto-vaných dílů se odváží na montážní místo v Březně, nebo do dílen SD –1. strojíren-ské k provedení nutné diagnostiky.

Na začátku roku zahájil v Úseku finanč-ního ředitele činnost nový útvar – odbor asset management vedený Miroslavem Kaiserem (na fotografii). S kolegy Pe-trem Kolouškem a Luďkem Chlebným bude sledovat využití, poruchovost a ri-zikovost majetku SD. Po vyhodnocení těchto kategorií se zpracují podklady pro jeho obnovu a údržbu. Nový útvar vstoupí aktivně do procesu realizace in-vestic a bude úzce spolupracovat s týmy specialistů Design­to­Cost a investic na optimalizaci investičních nákladů. Miro-slav Kaiser má s hornictvím bohaté zku-šenosti. Na DNT působil od roku 1977, naposledy jako vedoucí úseku DDM, kde se dlouhodobě zaměřoval na maximali-zaci provozní spolehlivosti a minimaliza-ci nákladů rozsáhlého vozového parku.

10/1

1

aktualityaktuality

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

Význam letošního tradičního novoroč-ního setkání podtrhla účast hejtmana Oldřicha Bubeníčka, který v úvodním projevu hovořil o historické spjatosti Ús-teckého kraje s těžbou a užitím hnědé-ho uhlí a o významu koncentrace dolů a elektráren na jeho území pro celou Českou republiku, která by bez našeho kraje prakticky nemohla fungovat. Oce-nil snahu o bezproblémovou koexistenci měst a obcí s hornickou a energetickou produkcí Skupiny ČEZ.

Souhrnný referát Václava Matyse, manažera útvaru realizace projektů, při-blížil účastníkům současný stav obno-vy elektráren v Ústeckém kraji a plnění prioritního cíle dalšího snižování emisí i imisí. V dubnu 2012 byla dokončena kompletní obnova Elektrárny Tušimice II (4x200 MWe). V Elektrárně Prunéřov II se po dlouhotrvajících potížích poda-řilo získat všechna potřebná povolení a v září tak mohl být zahájen proces ob-novy (3x250 MWe). Nový zdroj 660 MWe v Elektrárně Ledvice by měl být dokon-čen v roce 2014, letos v létě se před-pokládá tlaková zkouška kotle a pak by

Ochrana důlního provozu před zárodky požárů patří mezi priority na obou těžeb-ních lokalitách SD. I když se prevenci a likvidaci požárů profesionálně věnují hasiči a zmáhači ohňů, je velmi důležité zachytit ohnisko požáru v rané fázi, aby nedošlo k jeho rozšíření a k ohrožení ži-votů a škodám na majetku. Jen během letošního ledna nad rámec svých povin-ností zaregistrovali zárodky požárů tito pozorní pracovníci DB: Tomáš Bukač, Petr Hanzlík, Karel Heller, Petr Čumpe-lík, Martin Radoš, Daniel Svatoš, Hana Škantová a Petr Žatecký. Ti všichni se neprodleným nahlášením zasloužili o včasnou likvidaci požáru. Byli za to po zásluze finančně odměněni. Na praco-višti jsme navštívili Petra Čumpelíka, operátora pasové dopravy Skývka se-

Skupina ČEZ v roce 2012 a 2013 – hlavní téma setkání se zástupci samospráv Ústeckého krajeDo Mostu se sjeli 8. února na základě tradičního pozvání primátoři, starostové a zastupitelé měst a obcí sousedících v našem kraji s tepelnými elektrárnami a hnědouhelnými doly Skupiny ČEZ, aby se z první ruky dozvěděli aktuální a přesné informace o stavu realizace projektů obnovy a výstavby elektráren, připravenosti těžebních lokalit Severočeských dolů na spolehlivé dodávky paliva, ekologických investicích, rekultivačních akcích, nových produktech a službách a v neposlední řadě také o sociální a společenské zodpovědnosti Skupiny ČEZ.

k radostným událostem získání povolení hornické činnosti pro DNT do roku 2029, objem roční těžby 22,7 mil. tun, a také pěstování vynikajících vztahů se soused-ními městy a obcemi. Byly například uza-vřeny smlouvy o dlouhodobé spolupráci s městy Bílina a Most a s obcemi Braňany a Mariánské Radčice. Starosti naopak přinesla listopadová havárie skrývkové-ho rýpadla na DNT, která však nijak ne-ovlivní těžební výkony. V roce 2013 bu-dou SD pokračovat v realizaci moderních technologií hornické i rekultivační činnosti a v ekologických investicích snižujících emisní zátěž. Sociální a společenská od-povědnost firmy se vztahuje jak na oby-vatele okolí těžebních lokalit, tak na péči o vlastní zaměstnance, kterých má skupi-na SD přes pět tisíc a řadí se k největším zaměstnavatelům v Ústeckém kraji.

Společnost ČEZ Teplárenská byla představena generálním ředitelem Vla-dimírem Gultem jako úspěšný doda-vatel tepelné energie. Podrobněji infor-moval o přepojení plynových kotelen a napojení města Bílina na centrální zá-sobování teplem s přínosem výrazného snížení cen a zlepšení kvality ovzduší. Společnost realizuje rovněž první etapu napojení Lázní Teplice.

Nový segment SME (péče pro malé a střední zákazníky, veřejnou správu a samosprávu) prezentoval Jiří Mrózek, exekutivní ředitel pro SME v ČEZ Prodej, s.r.o. Za ČEZ Energetické služby, s.r.o. zaujal účastníky Rostislav Raida kom-plexními možnostmi pomoci v oblasti ve-řejného osvětlení.

text a foto: Tomáš Vrba

mělo následovat plynulé najíždění no-vého bloku. Realizace projektu paroply-nového cyklu v Počeradech (841 MWe) bude dokončena do letošního podzimu.

Souhrnná prezentace pak byla do-plněna aktuálními informacemi ředitelů elektráren Františka Stracha (OJ EPL)

a Otakara Tučka (OJ ETP), kteří se za-měřili jak na technické detaily, tak na pří-nosy obnovy elektráren.

Generální ředitel SD a. s. Ivan Lapin zevrubně informoval o těžebních aktivi-tách na DNT a DB v roce 2012 a 2013. V loňském roce podle jeho slov patřilo

Úvodní slovo patřilo hejtmanovi Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi. Zaplněný sál centra Benedikt v Mostě.

Václav Matys při klíčovém projevu Skupina ČEZ v roce 2012 a 2013.

ver. „Prostřednictvím kamerového sys-tému sleduji chod DPD. Na začátku noční směny jsem si na monitoru všiml kouře v prostoru zastavené pasovky. Bez váhání jsem volal hasiče a v roz-vodně nechal vypnout elektrické vede-ní celého úseku. Požár v raném stadiu byl uhašen zhruba do dvaceti minut od nahlášení,“ přibližuje událost z 24. led-na. Rádi čtenářům představujeme také hanu Škantovou a Martina Radoše. Tato dvojice čerpadlářů si 27. ledna při cestě k hlavní čerpací stanici DB všimla drobného ohýnku u válečku DPD uhel-ného odtahu. Také oni svým přístupem přispěli k včasnému uhašení žhavého válečku. I v tomto případě se pozornost a pohotovost vyplatila.

text a foto: Tomáš Vrba

Pozornost a pohotovost na pracovišti se vyplatila

Program setkání poskytl prostor i pro neformální diskuse. Na snímku zprava generální ředitel Ivan Lapin, ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský se starostkou Barborou Bažantovou (Světec) a místostarostkou Ivanou Procházkovou (Ledvice).

Petr Čumpelík, operátor pásové dopravy Skrývka sever.

Čerpadláři Martin Radoš a hana Škantová.

12/1

3

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

profil

Rozhovor s Jiřím Nerudou, čerstvým nositelem nevyššího resortního vyznamenání Georgia Agricoly, se zaměřuje nejen na osobní rekapitulaci dosavadních bohatých zkušeností v hornictví, ale také na aktuální problém znepokojující úsek výrobního ředitele – nárůst počtu pracovních úrazů. Jiří Neruda si vždy během své praxe racionálně poradil s nejrůznějšími nástrahami vyskytujícími se při povrchovém dobývání. Pevně věří, že se mu podaří zvrátit negativní vývoj úrazovosti a DNT se opět stanou špičkovým provozem i v oblasti bezpečnosti práce.

Jaká byla vaše cesta k hornictví?Po maturitě na chomutovské strojní prů-myslovce jsem pokračoval ve studiu na Fakultě strojní a elektrotechnické VŠB v Ostravě. K výběru vysoké školy mě vedla především možnost získat stipen-dium od tehdejšího SHD, jinak bych si tenkrát nemohl studium dovolit. S DNT jsem přišel prvně do kontaktu během bri-gády v roce 1976. Také téma mé diplo-mové práce – navařování housenicových článků velkostrojů – se týkalo konkrétní lokality DNT. Zadavatelem práce byl Václav Cieslar, tehdejší vedoucí strojní-ho provozu. Mimochodem, technologický postup navržený v diplomce se dodnes používá v dílnách SD – 1. strojírenská. Po absolvování VŠB jsem v roce 1981 nastoupil jako praktikant do závodu skrý-vek. Přijímal mě Jindřich Hašek, vedoucí provozního úseku Březno III.

Máte více než třicetiletou praxi. Na DNT jste se také aktivně podílel na generační obměně velkostrojů. Splnila nová dobývací technika vaše očekávání?Na přelomu století dosáhla životnost tu-šimického ložiska v rámci platných limitů zhruba své poloviny a přiblížila se pro-blematika vytváření závěrných svahů. K těžbě skrývky jsme tenkrát používali le-titá východoněmecká rýpadla SRs 1 500, která během odsloužených let na DNT odvedla vynikající práci. Protože však tyto stroje byly schopné těžit jen v jedné ro-vině, nebyly vhodné pro vytváření závěr-ných svahů. S kolegy Borlem, Doležalem a Kremláčkem jsem byl v týmu zpracova-telů technického zadání pořízení nových

velkostrojů. Ve výběrovém řízení uspěl tandem Vítkovice­Prodeco s německým ThyssenKrupp Fördertechnik. V letech 2000 až 2005 byly postaveny celkem tři velkostroje: zakladač ZPDH 6 300.1/Z101 a dvě rýpadla – SchRs 1 550.1/K 109 a SchRs 1 320/K 110. Zakladač na hou-senicovém podvozku nám výrazně po-mohl při zasypávání kralupské deprese. Konstrukce rýpadel a především kolesa s 26 korečky (fréza) umožnila těžbu skrýv-ky bez předcházející nátřasné střelby, kte-rá měla nežádoucí vlivy na okolí a navíc si vyžádala ročně až 45 milionů korun.

Ještě před jmenováním do funkce výrobního ředitele jste důkladně poznal bílinskou lokalitu SD, když byla v rámci standardizace a sdílení best practices provedena výměna ředitelů DNT a DB. Můžete porovnat obě těžební lokality?Ano, v letech 2006 až 2007 jsem si s An-tonínem Vincencem vyměnil působiště. Rok na Dolech Bílina byl pro mě jedno-značně přínosem. Poznal jsem problémy tamní těžby s narůstajícími objemy skrýv-ky a omezenými výsypnými kapacitami. Srovnávat výchozí podmínky našich lo-kalit není dost dobře možné. Mají zcela odlišný příkryvný poměr, strukturu nadlo-ží a samozřejmě kvalitu uhlí.

Pozice výrobního ředitele je vrcholem procesního řízení. Spolu s vaším týmem jste postupně propojili nejdůležitější procesy a vtiskli jim jednotnou podobu. Proč byl tento krok nutný a co přinesl?Ustanovením úseku výrobního ředitele

byl završen procesní způsob řízení v SD. Jako výrobní ředitel mám k dispozici čtyři odbory (závodního lomu, péče o maje-tek, měřictví a geologie, řízení a kontroly jakosti). Výrobu na obou našich těžeb-ních lokalitách řídíme z jednoho místa. Už záhy po provedení této organizační změny se ukázaly přínosy procesního ří-zení výroby. Zeštíhlila organizační struk-tura, sloučily se provozy, zracionalizova-ly počty pracovníků.

Zatímco za výsledky roku 2011 v oblasti bezpečnosti získaly DNT cenu Zlatý Permon, loňský rok došlo i přes řadu preventivních opatření ke zvýšení počtu úrazů. Co připravujete pro zvrácení tohoto negativního trendu?Jako by se v dubnu 2012 po předání ceny za vynikající výsledky v úrazovosti pro DNT něco zlomilo. Zpráva o pracovní úrazovosti za loňský rok vykazuje nárůst počtu úrazů. Negativní trend bohužel pokračoval i letos v lednu, kdy bylo na DNT registrováno 8 pracovních úrazů. Tato situace nás nemůže nechat klidné. Představenstvo přijalo opatření k snížení úrazovosti. Týkají se nejen větší osvěty, důrazu na školení, rozborů příčin úrazo-vých dějů, ale také oblasti zainteresova-nosti a odměňování, kdy budou zodpo-vědným pracovníků v případě zvýšení počtu úrazů oproti pětiletému průměru pozastaveny prémie.

text a foto: Tomáš Vrba

JIŘÍ NERUDARekapitulace báňských zkušeností a úspěšné procesní řízení výroby

Jiří Nerudačlen představenstva a výrobní ředitel SD Je absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě, Fakulty strojní a elektrotechnické. Na DNT začal pracovat v roce 1981. Během dosavadní dvaatřicetileté praxe prošel řadou pozic. Od směnového mechanika až po nejvyšší funkce, když byl v letech 2002 až 2006 ředitelem DNT a od roku 2006 do 2007 zastával tento post na DB. Od roku 2008 je výrobním ředitelem SD. Na obou těžebních lokalitách se významně zasloužil o řadu progresivních řešení, díky nimž je možné dodávat uhelnou produkci v kvalitě a množství požadovaném odběrateli. Na konci loňského roku obdržel prestižní báňské ocenění – medaili G. Agricoly. Ve volném čase se snaží sportovat, nejraději má tenis a šipky.

Jiří Neruda při fárání na DB s generálním ředitelem Ivanem Lapinem˝a obchodním ředitelem Janem Kalinou.

Medaili G. Agricoly vnímá Jiří Neruda jako vysoké ocenění dosavadní práce pro SD.

14/1

5

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

pracovní denpracovní den

Velkostrojům zasvětil celý život. Vyučený zámečník Uničovských strojíren řadu let vyjížděl z rodné Moravy stavět rýpadla do obou hnědouhelných revírů severozápadních Čech. V roce 1978 po dokončení montáže KU 800.8/K 77 v Prunéřově dal vale kočovnému montérskému životu a natrvalo se usadil. Od té doby žije v Chomutově a pracuje pro DNT. S Bohuslavem Smékalem, skutečným profesionálem a dokonalým znalcem velkostrojové techniky, jsme prožili jeden zimní pracovní den řidiče nejmodernějšího rýpadla SchRs 1 320/K 110.

Wirthem, elektrikářem a druhým řidičem v jedné osobě. Čas mimo kabinu věnuje zevrubným kontrolám stroje a „planýrky“ neboli pracovní plošiny před rýpadlem. S mechanikem Jaroslavem Podlahou si upřesňuje další postup těžby.

Jak se řídí obří kolesové rýpadlo„Náš stroj je vybaven moderním řídícím a komunikačním systémem. Vše ovládám z kabiny pomocí joysticků a LCD displejů s dotykovou obrazovkou. Kabina řidiče je zavěšena v rámu moderním systémem, který zmírňuje otřesy. S obsluhováním rýpadel mám více než dvacetileté zkuše-nosti, takže mám s čím porovnávat. Mu-sím konstatovat, že SchRs 1 320/K 110 se z moderně řešené kabiny ovládá opravdu komfortně,“ hrdě vysvětluje Bohuslav Smékal. Po poledni ho v křesle řidiče opět vystřídal Jaroslav Wirth a my se přesou-váme do prostorné jídelny na střední stav-bě, kde se během oběda od řidiče Sméka-la dovídáme další zajímavosti.

Přesazenému Moravákovi to v severních Čechách svědčí„Pocházím z Dlouhé Loučky, malé obce nedaleko Uničova. Tam jsem se vyučil strojním zámečníkem. Hned po vyučení

jsem nastoupil k partě montážníků tra-dičního dodavatele kolesových rýpadel – Uničovských strojíren. V 70. letech jsme stavěli nejrozšířenější tuzemské typy rý-padel řady KU 300 a KU 800 na všech podkrušnohorských lomech od Sokolova až po Chabařovice. V roce 1978 jsem na montážním místě v Prunéřově jako hyd-raulikář zprovozňoval KU 800.8/K 77. Byl jsem čerstvě ženatý a potřeboval nutně byt, a to se mi v Chomutově po-dařilo. Od té doby tady žiju a dělám na DNT. Začínal jsem na KU 800.8/K 77 jako zámečník, později jsem se stal jeho řidičem. Od roku 2005, kdy bylo uve-deno SchRs 1 320/K 110 do provozu, obsluhuji tento moderní velkostroj,“ re-kapituluje pan Smékal. Celé odpoledne hladce pokračovala těžba výškové etáže druhého skrývkového řezu. Koleso s ne-uvěřitelnými 26 korečky se zastavilo jen kvůli přestavbám, kdy se rýpadlo včetně spojovacího mostu posouvalo zhruba o 12 metrů, aby mohlo těžit v novém záběru. V 17:30 se po blátivé cestě blíží auto s posádkou noční směny. Ta denní Bohuslavu Smékalovi a dalším pěti čle-nům posádky nejmodernějšího tušimic-kého rýpadla právě končí.

text a foto: Tomáš Vrba

07:00 07.45

12:3010:15

12:40 16.40

Právě se rozednívá. Bohuslav Smékal má v tu dobou za sebou první dvě hodiny těžby dnešní směny.

Zámečníci Radek Charvát (vlevo) a Petr Bulín přivařují na kolesovém výložníku prasklou bočnici.

Bohuslava Smékala střídá v kabině řidiče elektrikář Jaroslav Wirth, který je zároveň druhým řidičem směny.

Jedna z pochůzek po rýpadle vedla na vyvažovací výložník ke kontrolním hrotům kotevních lan.

Jídelnu posádky ve střední stavbě provoněl ohřívaný mražák ze závodní jídelny. Řidič Bohuslav Smékal dnes obědvá vepřo knedlo zelo.

Navzdory tomu, že je podle kalendáře únor, počasí má ráz spíše aprílový. Ranní mráz vystřídal déšť se sněhem. Odpoledne pak vysvitlo sluníčko. 12hodinová ranní směna na SchRs 1320/K 110 skončí zhruba za hodinu.

Běžná únorová ranní směnaDo práce na skrývku v Březně přijíždí pan Smékal v pět ráno. Po převlečení v šat-ně se schází s ostatními členy posádky a společně sjíždějí skříňovým unimogem na druhý skrývkový řez. V půl šesté je ještě tma. Z dálky zářící silueta mohutné-ho rýpadla vypadá tak trochu jako zaoce-ánská loď. Po vystřídání s noční směnou se tedy vydáváme na pomyslnou palubu. Zkušeným kapitánem je pro nás Bohu-slav Smékal. Pracovní ruch prvních mi-nut právě zahájené směny nás vrací do reality, a ta je možná ještě zajímavější. Jsme na nejmodernějším skrývkovém rý-padle SchRs 1 320/K 110, které o sobě dává vědět. Poté co řidič vypne automa-tické čištění kolesa, pročte provozní deník a rozdá úkoly posádce, se v 5:48 prvně zakously korečky do nadloží. Ani ne po dvou hodinách je bezproblémová těžba přerušena. V rámci plánu kontrol vel-kostroje objevila posádka na kolesovém výložníku prasklou bočnici, která usměr-ňuje tok těženého materiálu na pásu. Zkušení zámečníci během chvíle přivaří bočnici zpět a trasa pásového dopravníku je opět volná. Těžba pokračuje. V řízení rýpadla se Bohuslav Smékal pravidelně po dvou hodinách střídá s Jaroslavem

16/1

7

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

hornické dynastie

Karel Král zažil v 60. letech zprovozňování úpravnyPřesuňme se v čase o nějakých padesát let zpátky. Na počátku 60. let padlo roz-hodnutí postavit jeden centrální závod na úpravu uhlí, který by nahradil stávající menší drtírny u hnědouhelných malolomů v Braňanech, Bílině a Chotějovicích. Cent-rální úpravna měla být postavena zároveň s novou výkonnou tepelnou elektrárnou. Tento palivo­energetický komplex měl být vybudován u Ledvic. Potřeba moderní a účinné úpravy uhlí byla dána plánova-nými vyššími objemy těžeb na Bílinsku, a hlavně pak snahou o maximální využití těžených uhelných zásob, včetně závalo-vého uhlí a jalovin, v již přerubaných dobý-vacích prostorech po hlubinných dolech. Právě v době, kdy vrcholilo budování led-vického palivo­energetického komplexu, se poprvé Karel Král setkal s místem, kde pak našel práci na celý život. „Už v roce 1965 jsem jako elektrikářský učeň třetího ročníku do úpravny pravidelně docházel na praxi. Po vyučení – přesně 15. červen-ce 1966 – jsem tady nastoupil do prvního zaměstnání, kterému jsem dosud stále věrný. Tenkrát byl ještě rozestavěný na-kládací zásobník a prádlo, ale už jela tří-dírna druhů. Uhlí se sem vozilo výhradně vagony,“ říká vitální pamětník Karel Král. V roce jeho nástupu úpravna zpracovala 4,6 mil. tun vsázkového uhlí.

Změna informačního a řídicího systémuZ hlediska své profese považuje Karel Král za zásadní generační výměnu řídicí-

ho systému ovlivňujícího fungování všech úpravárenských úseků. „Měl jsem štěstí, že jsem byl v 60. letech při zprovozňová-ní původního řídicího systému, kde jsem byl občas k ruce německým odborníkům z firmy WSSB. Její řídicí systém ovládání pohonů na bázi relátek jsme tenkrát jako vůbec první v Čechách upravovali pro aplikaci v uhelném průmyslu. K ovládání pohonů jsme používali jen nízké napětí, což snižovalo nebezpečí úrazu elektric-kým proudem. Centrální dispečink tehdy sídlil v budově hrubé třídírny. Se změnou řídicího systému se začalo v roce 1997. Nový systém ZAT­E je plně digitalizova-ným procesorovým řízením více než 700 pohonů pásových dopravníků, třídičů, dr-tičů, předpíracích a pracích van. Obsluž-ná pracoviště jsou vybavena monitory, na nichž je zobrazován aktuální stav či případné poruchy. Zavádění nového sys-tému řízení bylo kompletně dokončeno v roce 2006,“ přibližuje situaci mechanik elektronik Karel Král, který se svými ko-legy nejen garantuje funkčnost celého systému, ale provádí také jeho pravidel-nou údržbu, čistění a drobné opravy. Na otázku, zda někdy nepřemýšlel o změně pracoviště, se ve vzpomínkách vrátil do roku 1978. „Tehdy bylo uváděno do pro-vozu největší rýpadlo K 10 000. Vážně jsem koketoval s myšlenkou být elektri-kářem na tomto unikátním velkostroji. Nakonec jsem ale zůstal věrný úpravně.“

Růžena Živnůstková pere uhelné prádloSice se říká, že jablko nepadá daleko od

stromu, ale v případě dcery pana Krá-le Růženy byla hlavním důvodem jejího nástupu do úpravny likvidace textilního průmyslu na Teplicku. Vyučená přadle-na dala před nejistou budoucností svého oboru přednost jistotě úpravy uhlí. V roce 1997 začínala jako vybíračka hlušiny v hrubé drtírně. Po mateřské dovolené a složení strojních zkoušek je strojnicí na prádle. Mezi její povinnosti patří vá-žení loužence prací kapaliny, obsluha hydrocyklonů a samozřejmě úklid úseku. „U nás na prádle se zbavuje více popel-naté vsázkové uhlí nežádoucích příměsí, a to metodou rozdružování v zatěžkáva-cí kapalině, která vzniká směsí loužen-ce a vody. Aby se mohla kapalina zbylá z oplachů uhlí znovu používat, regeneru-je se pomocí hydrocyklonů. Mým úkolem je odebírat vzorky prací kapaliny a sle-dovat, zda má požadovanou hmotnost. Podle toho pak poznáme, jestli hydrocy-klony pracují správně,“ přibližuje jednu ze svých činností Růžena Živnůstková.

text a foto: Tomáš Vrba

Patří mezi početnou skupinu zaměstnanců věrných zaměstnavateli po celou aktivní část života. Karel Král, mechanik elektronik, je oporou ledvického úpravárenského provozu neuvěřitelných 47 let. Jako strojnice úseku prádlo se na úpravě uhlí podílí také jeho dcera Růžena Živnůstková. Navzdory náročné práci v prašném prostředí nedají na úpravnu dopustit.

Jak běží čas Karla Krále v ledvické úpravně. Na archivním snímku z roku 1966 během zapojování řídicího systému WSSB a dnes při kontrole současného systému ZAT­E.

Každé dvě hodiny Růžena Živnůstková váží odebrané vzorky prací kapaliny.

1966

2012

naši zaměstnanci

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

jubilanti

PŘÍSPĚVEK ZAmĚSTNAVATELE NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Jubilanti skupiny SD (leden – únor)

Pracovního jubilea dosáhli v DB:20 let Dostrašil Pavel klapkař PÚ – SJ Engler František řidič SMV PÚ – TU Dušková Renata strojnice v úpravně PÚ – ÚU Schlosser Martin provozní zámečník PÚ – ÚU Pleva Miroslav provozní zámečník PÚ – ÚU30 let Valkó Viktor elektrikář velkostroje PÚ – SJ Jandovský Jaroslav zámečník velkostroje PÚ – TU Rychecký Jiří zámečník velkostroje PÚ – TU Žaloudek Miroslav řidič velkostroje PÚ – TU Kaštánek Josef mechanik úseku PÚ – TU Rouhová Alena strojnice v úpravně PÚ – ÚU Berkyová Josefina vážná PÚ – ÚU Lanc Karel strojník v úpravně PÚ – ÚU

Pracovního jubilea dosáhli v DNT:20 let Krásová Hana obsluha PÚ – ÚDUT Jírovec Martin strojník vysokotlakých čerpadel PÚ – ÚDUT30 let Hamerský Miroslav mechanik úseku elektro PÚ – Lom Zálupský Richard mechanik elektron. zařízení ŘS –L Žigmundová Irena strojnice v úpravně PÚ – ÚDUT Haldovský Jindřich pasař PÚ – Skrývka40 let Compel Bohuslav vedoucí výroby OPŘV

Pracovního jubilea dosáhli ve Správě SD:20 let Aubrechtová Zdena skladnice Sklad DNT Patáková Martina referentka operativního nákupu OD30 let Repková Irena ved. odd. péče o zaměstnance OOPZ Poustecký Lubomír technik investiční výstavby OITR

Pracovního jubilea dosáhli v SD – Autodoprava, a. s.:20 let Dvořák Jiří automechanik PT Toman Pavel řidič SMV PB Hostek Lubomír řidič SMV PB30 let Helmová Erika ekonomka PT

Pracovního jubilea dosáhli v SD – Kolejová doprava, a. s.:20 let Bidmon Pavel hradlař PT30 let Matuška Jindřich mistr PT

Pracovního jubilea dosáhli v SD – 1. strojírenská, a. s.:20 let Šrámek Václav vedoucí úseku PT Ráža Petr provozní zámečník PT30 let Válek František vulkanizér PB Petrlík Rostislav provozní elektrikář PB

Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenostia za odvedenou práci vyslovuje poděkování.

Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb.

JUBILANTLUBOMÍR POUSTECKÝ

Původně se vyučil zámečníkem a tuto profesi vykonával u několi-ka zaměstnavatelů do roku 1977. Při zaměstnání vystudoval večer-ně Střední průmyslovou školu strojní v Chomutově.

Od druhé poloviny roku 1977 byl za-městnán v Uničovských strojírnách, a to organizačně v „bílinské poboč-ce“ s místem výkonu práce v Kadani.

V praxi se mu nesmírně hodilo, že se nejprve vyučil zámečníkem. Vždyť ne vždy teorie musí praxi od-povídat.

V roce 1983 nastoupil na DNT do technického rozvoje. Nyní spolu s kolegy patří do Odboru investic a technického rozvoje.

Pan Poustecký se o techniku a její novinky zajímá vzhledem k pro-fesnímu zaměření a nyní je zařazen ve funkci technik investiční výstavby.

Lubomír Poustecký bydlí v Kada-ni. Z osobních zálib preferuje spor-tovní aktivity, a to obě formy tenisu.

text a foto: Svatava Brožíková

V SD a. s. je dnes penzijně připojištěno už víc než 87 % zaměstnanců. Příspěvek zaměstnavatele je už od roku 1996 oceňovaným benefitem a spolu s vlastními příspěvky zaměstnanců a příspěvkem od státu dnes umožňuje mimo jiné i využití nově zaváděných předdůchodů.

Severočeské doly a. s. již od roku 1996 poskytují svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění. V době, kdy se SD rozhodly pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění svým zaměst-nancům, působilo na českém trhu přes 40 penzijních fondů. Z těch bylo vybráno sedm pro poskytování příspěvku. Při vý-běru se přihlíželo nejen k velikosti a sta-bilnosti penzijních fondů, ale také k tomu, u jakých fondů měli zaměstnanci smlouvy uzavřeny, aby bez nutnosti změny svého vybraného penzijního fondu mohli vyu-žívat příspěvku zaměstnavatele. V ná-sledujícím roce byl výběr penzijních fon-dů rozšířen o další 3. Od roku 2007 byl příspěvek poskytován všem penzijním fondům. Za 17 let prošly penzijní fondy

různými změnami, od těch drobnějších jako je změna adresy, až k těm zásad-ním, kterým je vzájemné slučování. Jejich počet se podstatně snížil a do konce lis-topadu 2012 bylo možné vybírat z 9 fon-dů. Od ledna 2013 se penzijní fondy pře-transformovaly na penzijní společnosti a penzijní připojištění již nelze sjednat. Produkt, který stávající penzijní připojiště-ní nahradil, se nazývá doplňkové penzijní spoření a jedná se o tzv. třetí pilíř důcho-dové reformy. I tento nový produkt je se státním příspěvkem a vztahuje se k němu příspěvek zaměstnavatele, a to ve stejné výši jako na penzijní připojištění. Penzij-ní připojištění nezaniká, dříve sjednané smlouvy trvají, bude nadále možné si smlouvu na penzijní připojištění upravit, zvýšit nebo snížit si odváděné příspěvky, změnit si některé podmínky, ale sjednat je možné od ledna 2013 pouze doplňko-vé penzijní spoření.

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl v kolektivní smlouvě za-kotven poprvé v roce 1996. V samém počátku byla jeho měsíční výše stano-vena od 80 Kč do 200 Kč, a to v závis-losti na délce trvání pracovního poměru

v resortu. První změna výše příspěvku přišla v roce 2000. Od tohoto roku se částky příspěvku pohybovaly v rozmezí od 140 Kč do 240 Kč a byly nadále zá-vislé na délce trvání pracovního poměru. Od roku 2004 je výše měsíčního příspěv-ku zaměstnavatele rovna částce vlastní platby zaměstnance, s omezením ma-ximální částky, která v roce 2004 činila 400 Kč a v roce 2012 1000 Kč (viz tabul-ka). Do roku 2009 byl příspěvek podmí-něn tříletým trváním pracovního poměru, tato podmínka byla v roce 2010 zrušena.

Na konci roku 1996, tj. v prvním roce poskytování příspěvku na penzijní při-pojištění zaměstnavatelem, využilo pří-spěvek bezmála 55 % zaměstnanců. Každým rokem počet připojištěných za-městnanců stoupal. Vysoký nárůst počtu zaměstnanců s penzijním připojištěním, a to více než o 8 %, byl zaznamenán v roce 2000, kdy byl poprvé zvýšen pří-spěvek zaměstnavatele a počet penzijně připojištěných tak dosáhl 70 % z celkové-ho počtu zaměstnanců. Další významný nárůst počtu penzijně připojištěných za-městnanců nastal v roce 2004, kdy opět došlo ke zvýšení příspěvku zaměstnava-tele, a jejich počet překonal hranici 80 %. V roce 2012 bylo penzijně připojištěno 2 995 zaměstnanců, tj. více než 87 % zaměstnanců, z nichž více než 78 % (2 347 osob) využívá maximálního pří-spěvku zaměstnavatele ve výši 1000 Kč.

A jak jsou na tom příspěvky zaměst-nanců a zaměstnavatele za posledních 10 let? Tak v roce 2003, kdy ještě výše příspěvku zaměstnavatele závisela na odpracované době, činil tento příspěvek 224 Kč a průměrný vlastní příspěvek za-městnanců 319 Kč. V roce 2004 se zve-dl na 354 a 444 Kč a v roce 2012 to bylo 895 a 982 Kč. Pokud zaměstnanec využil příspěvek zaměstnavatele a pravidelně si spořil, může mít dnes na účtu penzijního připojištění více než 200 tis. Kč. Součas-ná výše příspěvku zaměstnavatele spolu s vlastními příspěvky zaměstnanců a stát-ními příspěvky tak dávají zaměstnancům reálnou možnost v případě potřeby využití nově zaváděných předdůchodů.

text: Kamila Hauptvogelová

Rok/délka trvání prac. poměru v letech 0–3 3–10 10–15 15–20 nad 201996 0 80 120 160 2001997 0 80 120 160 2001998 0 80 120 160 2001999 0 80 120 160 2002000 0 140 180 240 2402001 0 140 180 240 2402002 0 140 180 240 2402003 0 140 180 240 2402004 0 400 400 400 4002005 0 400 400 400 4002006 0 600 600 600 6002007 0 800 800 800 8002008 0 800 800 800 8002009 0 1000 1000 1000 10002010 1000 1000 1000 1000 10002011 1000 1000 1000 1000 10002012 1000 1000 1000 1000 1000

Vývoj výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele (v Kč)

20/2

1

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

svět dolů

UHLÍOdbytová těžba uhlí 22,79 mil. t, z toho:

� DNT 12,78 mil. t

� DB 10,01 mil. t

Hlavním odběratelem uhelné produkce byla mateřská společnost ČEZ (69,92 %).

Kontinuální těžbu uhlí zajišťuje:

� 10 kolesových rýpadel (DNT 6, DB 4)

� 5 skládkových strojů (DNT 3, DB 2)

SKRÝVKA79,35 mil. m3 nadložních zemin bylo nutné odtěžit pro splnění výkonů v těžbě uhlí, z toho:

� DNT 26,63 mil. m3

� DB 52,72 mil. m3

Veškeré skryté nadloží je ukládáno výhradně do vnitřních výsypek.

Kontinuální těžbu a zakládání skrývky zajišťuje:

� 12 kolesových rýpadel (DNT 3, DB 9)

� 12 zakladačů (DNT 4, DB 8)

REKULTIVACEBilance rekultivací 2012 vykázala: � 159 ha nově zahájených rekultivací

� 2 523 ha rozpracovaných rekultivací, kde pokračovala rekultivační činnost

� 231 ha dokončených rekultivací

� 600 tis. kusů sazenic vysázených během roku

� 96 ha ukončených lesnických rekultivací prošlo prořezávkou dle lesního hospodářského plánu

Severočeské doly byly s přehledem i v roce 2012 největší hnědouhelnou společností v ČR. Dominovaly také v produkci tříděného uhlí pro obyvatelstvo a komunální sféru (2,23 mil. t). Hlavním odběratelem uhlí z SD (zhruba 70 % produkce) jsou elektrárny a teplárny Skupiny ČEZ. DNT svým energetickým uhlím zajišťovaly palivo pro elektrárny Tušimice, Prunéřov, Chvaletice, Mělník II a III. Do elektráren Ledvice, Mělník III, Chvaletice a Poříčí směřovala zhruba polovina těžby uhlí z DB. Skupinu SD tvoří mateřská společnost a šest dceřiných společností: SD – Autodoprava, SD – 1. strojírenská, SD – Kolejová doprava, SD – Rekultivace, SD – Komes, Prodeco.

PRACOVNÍ TÝmK 31. 12. 2012 bylo v celé skupině SD v evidenci 5 198 zaměstnanců.

Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v mateřské společnosti Severočeské doly – celkem 3 432 osob (z toho na lokalitách DNT 1 294 a DB 1 774). Jde o zkušený profesionální tým zvládající veškeré těžební a úpravárenské operace. Nejpočetněji je zastoupena věková skupina 45 až 55 let (1 146 tj. 33 %).

Z hlediska zastoupení pohlaví převažují muži (2 895, tj. 84 %). Žen v SD pracovalo 537, tj. 16 %. Podle procesní struktury pracuje nejvíce zaměstnanců na skrývce (1 392, tj. 40 %), následuje těžba a úprava uhlí (1 294, tj. 38%) a správa s ostatními činnostmi (746, tj. 22%).

22/2

3

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

svět dolů

LEDENOd 1. ledna začala SD – Kolejová doprava zajišťovat provozování předního palivového cyklu také v elektrárnách Poříčí a Tisová.Další etapou pokračovala demolice vysloužilého mostu DPD na Radovesickou výsypku. Po mostě překlenujícím údolní nivu řeky Bíliny vedla v letech 1969 až 2003 trasa DPD, kterou prošlo celkem 674 mil. m3 vytěžené skrývky z DB.

SKUPINA SD V ROCE 2012: PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍTaké uplynulý rok byl bohatý na události a podařilo se realizovat řadu ambiciózních projektů, splnit důležité ekonomické ukazatele a opětovně potvrdit pozici největší české hnědouhelné těžební společnosti. Při rekapitulaci jsme vybrali některé z významných událostí roku 2012.

ÚNORTuhé mrazy zvýšily zájem o bílinské tříděné uhlí. Díky obětavosti všech pracovníků provozů lom i skrývka DB a profesionální obsluze drobného prodeje se podařilo zvýšenou poptávku uspokojit. Jen během ledna a února v ledvické úpravně vyprodukovali téměř 33 tis. t tříděného uhlí nad plán.

BŘEZENSlavnostní premiéra zábavného dokumentu o rýpadle KK 1 300/K 111, nejnovějším velkostroji bílinské skrývky, se uskutečnila 5. března v chomutovském kině Svět za přítomnosti hlavního protagonisty, rockera Pepy Vojtka. Film je určen návštěvníkům Informačního centra SD.Generální ředitel Ivan Lapin předal diplomy Čezarům skupiny SD 2012: Leopoldu Zelenkovi, Martě Šedivé a Antonínu Poborskému.

DUBENDNT již potřetí získaly Zlatého Permona – symbol za vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce. Cenu předal 18. dubna generálnímu řediteli Ivanu Lapinovi předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek.Začaly stavební práce na zkapacitnění a rozšíření úpravny důlních vod Emerán v DB. Náročnou investiční akci vyvolalo zpřísnění emisních limitů vypouštěných důlních vod. Dodavatelem je dceřiná společnost Prodeco a dokončení je plánováno na polovinu roku 2013. Po celou dobu výstavby bude úpravna Emerán v provozu.Za velkého zájmu veřejnosti se uskutečnila v Braňanech již sedmá konference iniciativy STOP PRACH. Severočeské doly a obce v sousedství DB zde řešily problematiku znečištění ovzduší.

KVĚTENV Březně se uskutečnilo veřejné projednávání hodnocení vlivů těžby DNT do roku 2029 na životní prostředí. Jednání řídili zástupci MŽP, které také v červenci vydalo souhlasné stanovisko k povolení hornické činnosti DNT pro období 2014 až 2029. ČERVEN

V plánovaném termínu byl dokončen nový koridor energetických sítí, který přivádí elektřinu pro dobývací techniku skrývkových řezů DB.Nadstandardní vztahy mezi SD a jejich sousedy stvrdily smlouvy o dlouhodobé spolupráci s městy a obcemi v okolí DB: Bílinou, Braňany, Mariánskými Radčicemi a Mostem.

ČERVENECBěhem plánované technologické odstávky ledvické úpravny se naplno rozeběhly hned v několika úpravárenských objektech stavební práce související s plánovaným ukončením činnosti skládky mouru. Začala výstavba nového mostu z nakládacího zásobníku k předávací věži a novým zásobníkům mourů o celkové kapacitě 120 t. Dodavatelem byla SD – 1. strojírenská.

SRPENNa montážním místě Jana byla pod dohledem specialistů z Prodeca kompletována dodávka šesti nových poháněcích stanic pásových dopravníků a shazovacího vozu pro připravovaný další skrývkový řez bílinské skrývky.

ZÁŘÍV DB zahájil provoz uhelný odtah, který se z důvodu zkapacitnění vnitřní výsypky přemístil do výškových horizontů Jižních svahů. Přeložka probíhala po etapách bez přerušení nepřetržitého provozu uhelného lomu. Dodavatelem bylo Prodeco a SD – Rekultivace.Železniční vozový park SD – Kolejová doprava rozšířily tři nové dieselelektrické lokomotivy řady 753.6. O měsíc později se moderní lokomotivy představily veřejnosti na vlečce v Březně v rámci ukončení návštěvnické sezony Březenského draka – vyřazeného rýpadla KU 800.

ŘÍJENZahájena teplofikace města Ledvice – výstavba přívodu centrálního zásobování teplem ze sousední stejnojmenné elektrárny. Jde o jeden z konkrétních projektů iniciativy STOP PRACH, který přispěje ke zlepšení životního prostředí zdejších obyvatel.

LISTOPAD6. a 7. listopadu se na DNT a DB uskutečnilo pracovní jednání představenstva SD s odpovědnými manažery správy, těžebních lokalit i dceřiných společností. Účastníci získali jasné a srozumitelné informace o strategii SD v horizontu let 2013 až 2017.V pátek 23. listopadu došlo na prvním skrývkovém řezu DNT k vážné havárii rýpadla SchRs 1 550/K 109. Zároveň s vyšetřováním příčiny havárie se intenzivně rozeběhla příprava opravy, kterou bude realizovat Prodeco a SD – 1. strojírenská.

s městem Ledvice. K tomuto opatření, které zlepší zdejší životní prostředí, se Severočeské doly zavázaly v EIA a platném POPD pro DB.

PROSINECPřemístění dalšího uhelného odtahu v DB. Veškeré uhlí z lomu se tak dopravuje do úpravny po nových trasách na Jižních svazích.17. prosince bylo podpisem kolektivní smlouvy na období 2013 až 2014 úspěšně ukončeno kolektivní vyjednávání.V plánovaném termínu byl ukončen provoz skládky mouru bezprostředně sousedící

24/2

5

z míst kde žijeme

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

hornické tradice

Letos už uplynulo 79 let od smutné udá-losti, kdy v uhelném hlubinném dole pojmenovaném podle legendárního brit-ského admirála Nelsona došlo k výbu-chu plynů a uhelného prachu. Neštěstí si vyžádalo 144 životů – v hlubině i na po-vrchu, kde silný otřes vyvolal zřícení bu-dov. Vyprošťovací práce s vyzvedáváním ostatků horníků trvaly až do dubna násle-dujícího roku. Těžba se na Nelsonu po nezbytné úpravě bezpečnostních předpi-sů rozeběhla až v roce 1937. Město Osek si každoročně výročí této události spolu s hornickými spolky, zástupci hornických měst z Čech i sousedního Saska, těžeb-

Ambiciózní plán na nové využití původní obecné školy připravili v Březně. Zachovalá budova z dvacátých let, postavená k posilnění českého živlu v pohraničí, sloužila svému původnímu účelu až do roku 1989, kdy se výuka přestěhovala do nového školního pavilonu ve středu obce. Vzhledem k současným počtům žáků nebude třeba stávající kapacitu březenské základní a mateřské školy rozšiřovat (vyučování nyní probíhá ve třech objektech, včetně nedávno rekonstruované školky). Zastupitelstvo proto hledalo a našlo vhodný způsob využití originální školní budovy – po celkové rekonstrukci zde má vzniknout muzeum českých národních škol z období první republiky a expozice archeologických nálezů z okolí Března. Přímo v budově školy jsme o ušlechtilém záměru hovořili se starostou Zdeňkem Valentou a kronikářem Bedřichem Šístkem.

Jak vznikl nápad nového zajímavého využití staré budovy obecné školy?Z. Valenta: Naše škola postavená v roce 1929 jako česká menšinová škola má nejen architektonickou hodnotu, ale představuje i historicky důležitý odkaz na minulost Března a celého zdejšího regi-onu. Přemýšleli jsme, jak nejlépe využít tento hodnotný objekt památky českého menšinového školství v tehdejším pohra-ničí. Zjistili jsme, že podobných škol bylo zřízeno a postaveno na území Čech,

ních společností i s představiteli regionu připomíná shromážděním u památníku z dílny sochaře Karla Pokorného z roku 1935, který představují pískovcové so-chy truchlících rodičů mrtvého horníka. Památce obětí nelsonské katastrofy – horníků české i německé národnosti – se letos poklonil také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a europoslanec Jaromír Kohlíček. Severočeské doly na pietním aktu reprezentovali Rudolf Kozák a Jaroslava Šťovíčková z úseku strategie a komunikace (na snímku s hejtmanem ÚK Oldřichem Bubeníčkem).

text a foto: Tomáš Vrba

V sobotu 5. ledna se v Oseku sešly desítky lidí, aby důstojně uctily památku obětí největší důlní katastrofy 20. století na dole Nelson. Ani tentokrát nechyběli představitelé Severočeských dolů.

Nová kniha o hornictvíVýpravná publikace Lomové dobývá-ní uhlí, keramických hlín, štěrkopís-ků a kameniva na více než 1250 foto-grafiích a 300 stranách textu zevrubně přibližuje tuto tematiku, a to převážně v Karlovarském kraji. Najdeme zde však také informace a fotografie z DB a DNT. Autor Jaroslav Jiskra zúročil 25letou praxi v hornictví a přiblížil těžbu uhlí v sokolovském hnědouhelném revíru včetně jeho úpravy a užití. Neopomněl ani místní geologické zajímavosti a pří-klady následného rekultivačního využití vyuhlených lomových provozů pro tvorbu rekreačních jezer.

Moravy a Slezska velké množství. Vždyť zákon o povinnosti zřízení školy s vyu-čujícím jazykem národní menšiny platil už za Rakouska­Uherska. Naše škola ale patří do pozdějšího období, kdy Ma-tice školská podporovala vznik českých škol v pohraničí v letech 1918 až 1938. Této důležité části českých dějin nebyl nikde dosud věnován prostor, který by si zasloužila. Proto jsme vypracovali a na zastupitelstvu schválili Studii k možnos-tem revitalizace bývalé menšinové obec-ní školy na multifunkční kulturní prostor s převažující funkcí expoziční, neboli mu-zejní.

Oba dva máte k této budově osobní vztah. Na co rádi vzpomínáte?B. Šístek: V té škole jsem sloužil řadu let jako učitel, později i ředitel. Navíc jsem zde pětadvacet let bydlel ve služebním bytě, takže mám k tomuto místu oprav-du hluboký vztah. Proto mě těší myšlen-ka přivést do opuštěné školy opět život. Budova je zachovalá a myslím, že by byla opravdu vhodným prostorem pro expozici dějin českého školství na území Sudet.

Z. Valenta: Jako rodilý Březňák jsem v obci absolvoval celou základku. I když moje třída byla už v jiném objektu, sem jsme na nějaké předměty docházeli, tře-ba na tělocvik. Jeho výuka probíhala na školní chodbě. Pamatuji si na velký znak Československé republiky a sochy ško-

láků nad vchodem do školy, které mě fascinují dodnes.

Máte už představu, jak by mohla být expozice českých menšinových škol koncipována? V jaké fázi se projekt nachází?B. Šístek: Jako kronikáře a penziované-ho učitele dějepisu mě období 1918 až 1938 velmi zajímá. Širší pohledy věno-vané problematice českého školství bě-hem první republiky by určitě bylo dobré doplnit o vzpomínky pamětníků, kteří na-vštěvovali školu ve 30. letech. Dost jich v Březně stále žije.

Z. Valenta: Námět expozice je zpra-cován už ve studii. Bude se věnovat historii naší školy, ale také problematice českého menšinového školství na území Sudet. Počítáme s dobovými školními fo-tografiemi, učebnicemi, aktovkami apod. Jedna třída by měla být rekonstruová-na do původní podoby včetně katedry a lavic. Rádi bychom přiměřený prostor věnovali také archeologickým nálezům, které se našly v okolí Března při záchran-ném archeologickém průzkumu před důl-ní činností a které dokládají prehistorické osídlení. Zatím tedy máme zpracovanou studii. Na rozsáhlém projektu bychom rádi spolupracovali s Ústeckým krajem a vyžili podpory Severočeských dolů, abychom mohli se stavebními úpravami začít ještě letos.

text a foto: Tomáš Vrba

ČESKÁ OBECNÁ ŠKOLA V BŘEZNĚ

Po vyhlášení samostatné ČSR v roce 1918 se v pohraničí začal zvyšovat počet českých obyvatel. Bylo tomu tak i v Březně u Chomuto-va. Už v roce 1922 zde byla zřízena první česká jednotřídka (české vyu-čování probíhalo v jedné vyčleněné učebně staré německé školy). Po-stupně české jednotřídce přibývali další žáci. V roce 1927 to bylo už 39 dětí. Trvale byla situace neudržitel-ná, proto bylo rozhodnuto o stavbě nové školní budovy. V letech 1928 až 1929 probíhala podle návrhu ar-chitekta Milana Babušky výstavba nové moderní budovy (2 třídy, kabi-net, školní kuchyně, dílna, byt řídícího učitele, 2 pomocné místnosti, šatna a učebna předškolních dětí). Prvně zde žáci usedli do lavic 2. září 1929. Podmínky pro výuku českých dětí se nesrovnatelně zlepšily. Slibný vývoj byl přerušen nuceným ochodem českého obyvatelstva do vnitrozemí v roce 1938. Během druhé světové války budova školy sloužila potře-bám německé armády. Čeští žáci se zpátky vrátili až po osvobození v roce 1945. Postupně se jejich po-čet zvyšoval a kapacita školy už ne-stačila. Situaci měla vyřešit výstavba nové školní budovy, která probíhala v letech 1986 až 1989. V současné době je původní budova české školy prázdná. Na své další využití teprve čeká.

Radost březenského starosty nad nálezem původního tělocvičného nářadí.

Starosta Zdeněk Valenta (vpravo) a kronikář Bedřich Šístek usilují o nové využití historické školní budovy.

26/2

7

HORN

ICKÉ

listy

1/20

13

informace

Dobrovolníci z SD a. s. se pravidelně zapojují do čištění Vltavy – každoroční užitečné akce organizované Sdružením pro Vltavu, která sesbírá na 70 km toku až 10 tun odpadu, což je daň za intenzivní turistický a hlavně vodácký ruch. Málokdo si umí představit průjezd více než 2700 plavidel s celkem 7728 lidmi za jediný den řekou ve Vyšším Brodě nebo celkový počet 100 tisíc vodáků za sezonu.

Jak víte, Vltava je naší nejdelší řekou (433 km), která pramení v Národním par-ku Šumava a u Mělníka se vlévá do Labe. V horním toku od Soumarského mostu po přehradu Lipno nabízí neskutečné meandry, s divokou krajinou a vzácnou faunou a flórou. Od roku 1997 je Vltava a její okolí v tomto úseku prohlášena za chráněnou krajinnou oblast.

Do 60. let minulého století byla na Vlta-vě hojně provozována vorařská plavební činnost. Připomeňme osobnost Vojtěcha Lanny z Českých Budějovic, který plavil dřevo po Vltavě ze Šumavy, Novohrad-ska a Třeboňska do Prahy i dál až do Hamburku. Byl i prvním výrobcem říčních nákladních lodí u nás. V průběhu 60. let

pak nastala éra výstavby řady přehrad, které tvoří společně Vltavskou kaskádu, a přišel definitivní konec voroplavby.

V 60. a počátkem 70. let se začala rozvíjet vodácká turistika. Rodiny s dět-mi, menší i větší skupinky kamarádů vyráží do přírody na řeku, užít si svoji dávku romantiky. Zdraví se familiárně vodáckým „AHÓJ“ a zanechávají svá tábořiště čistá. Vybudováním přehradní nádrže Lipno I a II, je zajištěna celoroční splavnost řeky z Vyššího Brodu, hlavní-ho nástupního místa vodní turistiky, a její nejzajímavější úsek končí v Boršově u Českých Budějovic.

Vltava patří k nejvíce sjížděným řekám v Evropě. Výlet po Vltavě může absolvovat i úplný začátečník. Řeku obklopují z větší části lesy, ve kterých převažují přirozené bučiny a porosty smrkové i borové. Lesy jsou útočištěm celé řady živočichů, jako je prase divoké, kuna lesní, jezevec, zajíc, srnec aj. V řece můžeme s trochou štěstí vidět i vydru a ondatru. Z ryb se v celém úseku hojně vyskytuje pstruh obecný i du-hový, kapr, cejn, štika, okoun a candát. Břehy nejsou kamenité, ale vytváří nivy porostlé travou až k samé vodě.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k se-

veru. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně histo-rických památek situovaných obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do perly jižních Čech – Českého Krumlova. Pak tok směřuje dále na sever, kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé kelt-ské oppidum Třísov a skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen, pokračuje rovinatou pánví k Českým Budějovicům, kde přibírá vody řeky Malše.

Intenzivní rekreaci podporuje kolem 20 registrovaných půjčoven lodí a raftů. Po-dél řeky je řada vodáckých tábořišť a hos-půdek. Loďoresty jsou na každém kroku. Velkým problémem řeky se však staly skupiny „taky vodáků“, kteří mají pouze jeden jediný cíl: na vodě si hodně užít (i al-koholu) a pobavit se bez ohledu na okolí.

V období hlavní vodácké sezony se na řece rekreuje nevídané množství turis-tů. Jezy se staly kritickými křižovatkami s hrozbou, že se říční dálnice ucpe a do-jde k dopravním nehodám i s případnými ztrátami na životech. Proto se projektanti z Povodí Vltavy rozhodli řešit situaci ja-kýmisi mimoúrovňovými křižovatkami, či snad spíše ohyzdnými betonovými zrychlovacími pruhy, pro které se vžil název retardéry. Maxima průjezdů (nad 200 osob/h) je dosahováno mezi 10:00 do 12:00 – to jsou hodiny považované na jezu ve Vyšším Brodě za problémové.

Díky velkému zájmu o vodáctví se do řeky i do okolí dostává nahromaděný od-pad, i přesto, že se po celém toku řeky Vltavy nachází mnoho kempů a tábořišť, kde se odpad průběžně zpracovává. Po-dél řeky vzniká velké množství černých skládek i černých tábořišť. O to, aby se řeka nestala mrtvou páchnoucí stokou, se dnes stará Sdružení pro Vltavu. Vzniklo z řad dobrovolníků a sportovních oddílů v roce 1995. Už předtím čistili řeku dobrovolníci, a to od roku 1974, kdy se poprvé ujali úseku mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem. Snad vůbec prvním průkopníkem a organizátorem dobro-volného čistění českých vodních toků byl tenkrát Miloslav Ouředník z Vyššího Brodu.

V současné době dobrovolníci v době

posezonního čištění Vltavy vyčistí celkem 70 km toku a seberou až 10 tun odpadu. Díky dlouholetému úsilí se podařilo snižo-vat množství odpadu. Na spolupráci se Sdružením pro Vltavu se dnes podílí Po-vodí Vltava s. p., Český svaz ochránců přírody a Nadační fond Veolia, začle-ňují se i orgány místní správy. Díky tomu je řeka Vltava na rozdíl od ostatních řek (třeba Ohře, kde tato akce teprve začíná) ve velmi dobrém stavu.

Loni probíhal již 17. ročník čištění Vl-tavy (v 70kilometrovém úseku od Vyš-šího Brodu do Boršova), na němž byly Severočeské doly zastoupeny 12 dob-rovolníky. Do sběru odpadu se zapojo-valy i kempy, obce a provozovny v okolí Vltavy. Ovšem bez dobrovolníků by od-hadem stálo čištění řeky zhruba 250 tis. korun denně. Sesbíraný odpad (a není to vždy odpad komunální) je likvidován podle Zákona o odpadech.

Sdružení pro Vltavu vedle svých hlav-ních aktivit provádí čas od času průzkum zatížení řeky. Dobrovolníci na vybraných místech sledují počty projíždějících lodí i osob. Cílem tohoto projektu je zlepšení situace na řece Vltavě a v jejím okolí, a to

jak z hlediska ochrany a obnovy přírod-ního prostředí, tak i z hledisek rekreač-ně sportovního a ekonomického využití jihočeské historické kulturní krajiny. Zís-kaná data jsou vyhodnocena v tabulkách a grafech a představují ekologickou zá-těž řeky ve sledovaném období. Do ně-kterých z nich můžete nahlédnout a po-rovnat poměr mezi počty projíždějících osob na lodích a objemy odpadu.

Dovoluji si Vás všechny, kterým není příroda kolem nás lhostejná, pozvat jmé-nem členů Sdružení pro Vltavu a dlouhé řady dobrovolníků na příští čištění Vltavy. Pravidelně se koná o druhém víkendu v měsíci září a základnou je kemp Nové Spolí v Českém Krumlově. Sraz účastní-ků a instruktáž je v pátek večer, v sobotu probíhá čištění řeky a večer za odměnu zábava, včetně vyhodnocení celé akce. V neděli se pak odjíždí domů.

text a foto:Vladimír Bergerhof za přispění

členů Sdružení pro Vltavu Miloslava Ouředníka, Petra Kolinského

a Michala Jiraně

Vltava jako říční dálnice anebVliv vodní turistiky na řeku Vltavu

Vytíženost řeky Vltavy – červenec 2012 (od 1. 7. – 8. 7. 2012) celkové dny

červenec 2012 kánoe kánoe – lidi raft raft – lidi kajak kajak – lidi ostatní ostatní – lidi rodiny skupiny plavidla lidi

1. 7. 2012 216 334 242 556 3 3 1 6 332 103 462 1334

2. 7. 2012 361 621 223 655 8 8 0 0 250 92 592 1626

3. 7. 2012 196 333 183 442 7 7 1 4 301 60 387 1147

4. 7. 2012 290 542 303 829 1 1 0 0 339 26 594 1737

5. 7. 2012 1466 2796 1223 3592 13 13 1 4 1323 0 2703 7728

6. 7. 2012 379 726 448 1309 8 8 3 21 492 0 835 2556

7. 7. 2012 190 359 237 664 4 4 9 12 358 0 440 1377

8. 7. 2012 189 372 192 497 2 0 0 0 332 0 383 1201

3287 6083 3051 8524 46 44 15 47 3727 281 6399 18706

průměr odpady – osoby

odpady osoby

271

1354

červenec

495

1339

srpen

1438

469

září

28763165

Odpady (kg) vyprodukované ve dvou vybraných kempech u Vyššího Brodu v�porovnání s�počty vodáků

2969

květen

3554

červen

28/2

9

tip na výlet

Jako výchozí bod můžeme zvolit Dol-ní Moldavu. Místo, kde již ve 14. století bývala sklářská osada s kostelem. Da-tum založení kostela není přesně zná-mo, nicméně k první přestavbě došlo v 17. století. Kostel byl dříve protestant-ský, ale po třicetileté válce se násilně šířila katolická víra a tak i moldavský

Taky jste jako malí sbírali angličáky? Pak právě pro vás je určena obří výstava automobilových modelů anglické značky Matchbox. Unikátní sbírka 1600 exponátů je až do 1. dubna k vidění v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.

kostel je zasvěcen katolíkům. Nás však daleko více zaujme rozloha této stavby, která je až nepatřičně veliká a v krajině vyniká. Kostel je postaven na úbočí, v ro-vině obce. Pokud se však budete vracet z výletu zpět na Moldavu, budete mít ne-obvyklou příležitost shlížet na něj shora, takže budete mít pocit, že je možné do-tknout se jeho věže. Věž je hranolovitá a pokrytá šindelem. Stejně tak zajímavou stavbou je blízký objekt fary. Pootevře-ná brána hřbitova a především náhrobky vám napoví mnohé o historii obce.

Pojďme však na výlet, lyžařská stopa začíná právě u kostela a hned za ním prudce stoupá do svahu. Na vrcholku sva-hu je vhodné se zastavit a rozhlédnout po okolí. Pod námi leží dolní část obce Mol-dava s již zmiňovaným kostelem. Smě-rem doleva od kostela v protějším svahu je možno rozpoznat stopy po hlubinném

dobývání fluoritu v minulém století. V obci je pak původní budova důlního objek-tu, těžní věž však byla odstraněna. Lesy po pravé i levé straně začínají za státní hranicí a jsou již v sousedním Německu. Jinak všude kolem nás jsou oblé a táhlé hřbety, tolik typické pro tuto krajinu, roz-dělené remízky na menší části. Při troše štěstí zahlédnete lišku. Původní vzhled krajiny je ceněný ochranáři z obou stran hranice. My pokračujeme táhlým sjez-dem dolů k potoku. Místa je zde dostatek, a tak si lze vybrat, zda se dáme vlevo či vpravo. Případně se můžeme traverzem vlevo vyhnout klesání až k potoku. Dal-ším stoupáním vyjedeme na následují-cí hřeben. Na obzoru se objevují louky z oblasti Žebráckého rohu. Sjedeme dolů k rybníku, v letním čase jsou zde stáda krav a krajina má zcela jiný ráz než nyní. Na obzoru se objevují ruiny původní cel-nice, nyní již úplně rozpadlé. Celou cestu z Moldavy jdeme po žluté turistické znač-ce. U zmíněné ruiny žlutá značka uhýbá doprava, my zahneme výrazným stromo-

řadím jeřabin doleva a táhlým stoupáním, po dvou kilometrech se připojíme na nyní zasněženou a neudržovanou cestu mezi Moldavou a Flájemi. Na silnici zahneme doleva a po jednom kilometru dojdeme k rozpadlému objektu. Výrazným orien-

tačním bodem je zde stožár mobilního operátora. Tato budova bývala původně rekreačním objektem, nicméně v součas-né době je to pouze hromada suti. V létě zde mívají pastevci svoji maringotku a pa-sou ovce. My zahneme doleva, do louky, a pod námi se prostírá horní část Dolní Moldavy. Vidíme velkou budovu seníku, a tak, i když budou pláně zasněžené, mís-to kam máme dojet je zřejmé. Po dlouhém sjezdu končíme u silnice. Tam sundáme lyže a procházíme celou obcí. Mineme zdejší jedinou hospodu U kohouta, která bývá v zimě oblíbeným místem k načerpá-ní nových sil pro lyžaře z obou stran hra-nice. Dále po pravé straně míjíme budovu bývalého dolu a na obzoru se objevuje moldavský kostel, místo kde jsme začali.

Celá trasa měří necelých deset kilo-metrů. Protože je zde spousta míst k roz-hlédnutí po krajině, bude vám výlet trvat více než dvě hodiny. Tuto trasu je možno doporučit v kterémkoliv ročním období, neboť svěží zeleň jarní trávy, stejně jako jeřabiny s červenými plody na podzim,

PLÁNĚ NAD mOLDAVOUV dnešním tipu na výlet vás pozveme do oblasti vymezené Moldavou, Novým Městem a Českým Jiřetínem. Tato oblast je cenná z pohledu krajinného, botanického i zoologického. Je součástí chráněného území Natura 2000 a Ptačí oblasti východní Krušné hory. Bez ohledu na roční období sem můžete zavítat a pokaždé budete okouzleni podmanivou krásou.

činí tuto krajinu obzvlášť kouzelnou. Fak-tem zůstává, že plánovaná výstavba vě-trných elektráren zcela pozmění její cha-rakter. Proto neváhejte a vyrazte, takové jako teď to už brzy nebude.

text a foto: Jan Říha

zovaném světě uhájit samostatnost. Od konce 70. let byl britský výrobce ohrožován asijskou konkurencí. V roce 1982 koupil ztrátový Matchbox z nucené správy za pouhých 16,5 mil. liber asijský výrobce Universal International. Tím skončila slavná éra prvního výrobce miniaturních autíček v Evropě. V současné době pat-ří značka Matchbox do skupiny hračkář-ského gigantu Mattel. Malé matchboxy obohatily život několika generací dětí po celém světě. Přesvědčíte se o tom až do 1. dubna v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze (www.upm.cz).

text a foto: Tomáš Vrba

Největší výstava angličáků v ČR

Masovou popularitu modelů autíček vyrobených metodou tlakového lití od-startoval úspěšný model královského korunovačního kočáru Alžběty II. v roce 1953, jehož se prodal do té doby nevída-ný milion exemplářů. Brzy se továrna na londýnském předměstí rozrůstala. Na počátku 60. let vyrábělo 3500 zaměst-nanců více než 100 mil. modelů ročně. Angličáky se úspěšně exportovaly do 19 zemí. Rozrůstala se také škála ko-pií reálných vozidel. Ke kočárům a ze-mědělským strojům přibyly miniaturní osobní a nákladní auta. Název firmy Matchbox je odkazem na krabičky od sirek. V 60. letech britské děti nesměly brát do školy žádný předmět větší než rozměr tradičního balení zápalek. I když se později některé modely klasické ve-likosti vymykaly, jako třeba řada King Size, označení Matchbox zůstalo. V Če-chách získaly modely tohoto anglického výrobce obrovskou popularitu. Svědčí o tom i pojmenování „angličák“, které si osvojilo několik generací kluků. I když pravé matchboxy byly precizně prove-dené, funkční a hlavně odolné dětským rukám, nepodařilo se značce v globali-

Podvečer u kostela.

Starý hřbitov.

30/3

1

Tým odborníků v čele s Dr. Stanislavem Štýsem připravuje vydání rozsáhlé publi-kace (s pracovním názvem Rekultivační proměny krajiny DNT), která zviditelní nesporné úspěchy rekultivací v rámci DNT. Kromě textů a grafických příloh má být publikace vybavena také dokumen-tárními fotografiemi ilustrujícími krajinu

původně zemědělskou, pak hornickou, až po její současnou obnovu. Autoři se proto obracejí na čtenáře – pamětníky s prosbou o zapůjčení starých fotografií, konkrétně z prostoru bývalých obcí Ah-níkov, Zásada, Krbice, Kralupy, Račice, Naší, Brany, Brančíky, Prunéřov, Bystři-ce, Milžany, Přezetice, Vrchnice, Prahly,

Tušimice, Lužice, Libouš a Čachovice. Historické snímky, které pomohou dobré věci, budou samozřejmě zase vráceny.Fotografie laskavě pošlete nebo přines-te osobně do redakce HL (Tomáš Vrba, Budovatelů 2830, 434 01 Most) nebo na adresu SD a.s. (Arnoštka Kostková, Bo-ženy Němcové 5339, 430 01 Chomutov).

Střimická výsypka 1993

Střimická výsypka 1999

VÝZVA ČTENÁŘŮM