HOSPODÁŘSKÁ

GEOGRAFIEnacionalitaregionalita

globalita

garant: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.

Telefon (linka): +420 48 535 2361

E-mail (školní): ivan.jac@tul.cz

Konzultační hodiny: pondělí, 14.00 - 16.00

Hospodářská geografie

LITERÁRNÍ A OSTATNÍ ZDROJE

A) POVINNÁ LITERATURA:

1) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE -IVAN JÁČ (SKRIPTUM), 2009-12

2) HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE EVROPSKÉ UNIE - IVAN JÁČ (SKRIPTUM), 2009-10

3)HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE SEVEROAMERICKÉ ZONY VOLNÉHO OBCHODU –NAFTA - IVAN JÁČ (SKRIPTUM),2009-10

B) DOPORUČENÉ ZDROJE:

THE WORLD IN …2008, 09, 010,- 012 EKONOM… HOSPODÁŘSKÉ NOVINY… THE ECONOMIST,WIRTSCHAFTSWOCHE A DALŠÍ

C) OSTATNÍ ZDROJE – INTERNETOVÉ- NAPŘ. WWW.ZEM.COM- BUSINESS INFO- WIKIPEDIA

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE (STRUČNÁ OSNOVA PŘEDMĚTU)

1.TEORETICKÁ EXPOZICE- GENEZE, FUNKCE, CÍLE VĚDNÍ DISCIPLINY

- TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY - I.-IV.

2.POLITICKÁ MAPA SVĚTA- AKTUÁLNÍ STAV–KONFIGURACE- „BIPOLARITA – JEJÍ ZMĚNY“- ČLENĚNÍ ZEMÍ DO SKUPIN DLE RŮZNÝCH FOREM

VLÁDY- OSN – JEJÍ REFORMA ?

3.HOSPODÁŘSKÁ MAPA SVĚTA(HMS)- GENEZE,CHARAKTERISTIKA ETAP VÝVOJE (HMS) - „SEVER X JIH“

- INDIKÁTORY HOSP. ÚROVNĚ- INTEGRACE – JAKO PROCES- INTEGRAČNÍ USKUPENÍ (UNIE) – JEJICH

HIERARCHIE- VÝZNAMNÉ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE–NAPŘ.:

OECD,WB,WTO,IMF,G-7(8),G20…- PERSPEKTIVY (HMS) – HODNOCENÍ GLOBALIZACE

(+ , -, ?, ! )

4.HOSPODÁŘSKÁ DEMOGRAFIE - ZÁKLADNÍ KATEGORIE- PROBLEMATIKA STÁRNUTÍ POPULACE- CHARAKTERISTIKA SÍDELNÍCH ÚTVARŮ

5.GEOGRAFIE PRŮMYSLU- „SOFISTIKACE“ PRŮMYSLOVÝCH OBORŮ –

(MECHATRONICKÉ SYSTEMY …)

pokračování osnovy HGR

6. Geografie zemědělských a přidružených činností - klasifikace z.č. - klimatická pásma - produkční a spotřebitelské oblasti7. Geografie dopravy - druhy opravy8. Geografie služeb - kategorizace terciárního sektoru

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE1. PŘEDNÁŠKA:

„ TEORETICKÁ EXPOZICE“

1.1 GENEZE, FUNKCE A CÍLE VĚDNÍ DISCIPLINY

1.2 METODY A OSTATNÍ PODPŮRNÉ INSTRUMENTY VÝUKY

1.3 PŘEDMĚT „ZÁJMU“ HOSPO-DÁŘSKÉ GEOGRAFIE- ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ

1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ

1.5 ÚZEMNÍ DĚLBA PRÁCE

1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉMY

GENEZE - geografické poznatky již v nejstarších civilizacích umožňovaly lepší orientaci ve světě a efektivnější využívání přírodních zdrojů. Původní představy o světě (viz. starověk – Ptolemaios, Aristoteles a další…) byly z převážně popisujícího (pasivního) stavu transformovány do současného aplikovaného (aktivního), schopného nejen předpovídat jevy a procesy, ale též je účinně ovlivňovat.

FUNKCE - Geografie má tři možné funkce:

a) poznávacíb) všeobecně vzdělávacíc) aplikační

CÍLE - cíle lze formulovat následovně hierarchicky:

1) první cíl spočívá v  osvojení si :„základní prostorové představy o světě„

• tj. výstižně charakterizovat oblasti, země či kontinenty a tyto informace shromaždovat, třídit a pořádat v logicky otevřené soubory a databáze.

2) druhý cíl spočívá v: „zvládnutí samostatné práce s prostorově lokalizovanými informacemi – mapami, statistickými podklady apod.

3) třetí cíl spočívá v : „ pochopení základů vztahů mezi společností a přírodou „

1.2 VYHODNOCENÍ VZTAHŮ PŘÍRODA X SPOLEČNOST

V historickém průřezu lze rozlišit 3 fáze:

1. úsek: fáze determinace – nejdelší, nejstarší – příroda určuje (determinuje) vývoj společnosti, ta žije s přírodou v tzv.harmonii.

2. úsek: fáze konkurence – střet průmyslové revoluce s přírodou, devastace, globální poruchy (ozon. deficit, ůbytek zdrojů..)

3. úsek: fáze kooperace – technické a finanční možnosti umožňují zachovávat nebo obnovovat rovnováhu přírodního prostředí- viz (trvale) udržitelný rozvoj, enviromentální prostředí

1.3 PŘEDMĚT ZÁJMU HG:ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ

Společnost existuje a rozvíjí se :• V konkrétních sociálně ekonomických vztazích (Ekonomie)• V čase (Historie)• V územně prostorových souvislos tech (Geografie)

ÚZEMÍ – PROSTOR tvoří nezbytnou základnu pro

hospodářskou činnost a existenci společnosti.

Tato kategorie (Ú_P) pak je využívána pro:• Využívání a transformace přírodních sil a zdrojů• Výroba a spotřeba produktů a služeb• Získávání a zpracovávání informací• Lokalizace objektů, které tyto funkce umožňují

Definice „rozmísťování hospodářství“:… je formou prostorového projevu = seberealizace = a existence společnosti. Jedná se v podstatě o dynamický stav rozložení jednotlivých složek (objektů) hospodářství na konkrétním teritoriu odvozených ze sociálně ekonomických poměrů a přírodních podmínek. Potom existující stav rozmístění je výsledkem konfrontace vlivů z minulosti a tendencemi ke změnám v současnosti

Viz. obrázek:….nový objekt

ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ … tvoří soubor různorodých vnitřních a vnějších ekonomických (ale i jiných) skutečností (vlivů), které určují vztah mezi daným objektem rozmístění (lokalizace) a teritoriem.

Přírodní okolí

Historické vazby

Inovační tendence↓

nový objekt

Obr. : nový objekt

1.4 HLAVNÍ ČINITELÉ ROZMÍSTĚNÍ

1. Obyvatelstvo v několika rolích ( 3 ):a) … jako činitel pracovní síly, tj. (kvalifikované

či nekvalifikované) k zajištění výrobních a provozních aktivit

b) … jako iniciátor (manažer) a realizátor rozhodnutí v ekonomické sféře

c) … jako činitel bezprostřední spotřeby přes kapacitu trhu

2. Činitel energetický… působí na rozmístění přes množství en ergie nutné

k zajištění…

3. Činitel trhu… působí přes kapacitu a strukturu spotřeby včetně

geografické polohy

4. Činitel dopravy… přes dopravní vzdálenosti, dopravní náklady a kapacitu a propustnost komunikací

5. Činitel surovinový… přes množství jak suroviny tak i „polotovarů“ v případě výroby finálních výrobků

6. Činitel ekologický… přes ochranu a rovnováhu(rekonverzi) životního prostředí = enviromentální přístup

7. Činitel přírodního charakteru… přes dispozici „přírodních charakteristik“ nutných pro lokalizaci ekonomických aktivit (zemědělství…)

8. Činitel specifický… přes „ zájmy a požadavky „ státní a národní úrovně

1.5 ÚZEMNÍ (GLOBÁLNÍ) DĚLBA PRÁCE … je prostorový projev objektivního procesu prohlubování společenské (nadnárodní) dělby práce. Existuje ve dvou formách:Vnitrostátní – mezi správně administrativními jednotkami –

oblastmiMezinárodní/globální - mezi jednotlivými státy a kontinenty

1.6 TERITORIÁLNÍ SYSTÉM(y) – T S… je soubor komponentů ( složek, prvků, objektů) společensko-ekonomického a přírodního původu, pro který jsou v konkrétním čase a na určitém teritoriu charakteristické určité vazby vyplývající z jejich územního rozptylu (disperze) a ekonomic., technolog… a jiných skutečností. Jejich rozptyl vytváří charakteristický „model“ územní struktury, který lze rozčlenit do (4) základních typů TS.

TS – lokálního rozvoje… nízká úroveň hospodářského rozvoje, primitivní a nedostatečná infrastruktura, slabé mezioblastní kooperace. Tento typ TS je charakteristický pro většinu rozvojových zemí !!

TS – prvotní diferenciace… je již podmíněn určitým rozvojem hospodářství, zlepšenou dopravní infrastrukturou a růstem mezioblastní kooperace. V hospodářství se prosazují tzv. střediska (oblasti), která získávají předstih vůči ostatním. Tím začínají předpoklady územních disproporcí a formují se tzv. „ prosperující a periferní – oblasti“ , také disparity – nehomogenní a hospodářsky slabé oblasti - HSO !!!

TS – dominujících center a oblastí… je pokračováním předcházející diferenciace a následné koncentrace moderního hospodářského potenciálu do územně nevelkých areálů, které těží z tradice, kvalifikace pracovních sil, vědeckého potenciálu apod. Mohou tak získat výrazný předstih před ostatními oblastmi a tyto disproporce tak často bývají zdrojem vnitropolitické lability.

TS – postupující decentralizace… prosazuje se v poslední době, protože koncentrace hosp. potenciálu v dominujících centrech již nepřináší výhody, ale naopak převažují negativní stránky jako např.:

Znehodnocování životního prostředí Růst tzv. „ polohové renty „ Vyšší životní náklady Sociálně slabé skupiny obyv.….

Děkuji za Vaši pozornost.

Příjemný den