HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)

Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS)

HYDROSFÉRA

Obr. 2 – Zásoby vody na Zemi (objem v %) : Slaná voda 97,4, sladká voda 2,6.Sladká voda – voda v ledových příkrovech a ledovce 1,74, podzemní voda 0,76, povrchová voda 0,008Sladká povrchová voda – jezera 0,007, bažiny a močály 0,0008, řeky 0,0002.

• HYDROSFÉRA - vodní obal Země• HYDROGEOGRAFIE – studuje vztahy mezi

hydrosférou a ostatními složkami FGS

• ZÁSOBY VODY NA ZEMI (objem v %) :

slaná voda (oceány) 97 % sladká voda 3 % sladká voda : voda v ledových příkrovech a ledovcích 68,7 % podzemní voda 30,1 % povrchová voda 0,3 % povrchová voda : jezera 87 % bažiny 11 % řeky 2 %

ZÁSOBY VODY NA ZEMI (KE KAŽDÉMU ÚDAJI v km3 DOPLŇTE do závorky ÚDAJ v %, POROVNEJTE S PŘEDCHOZÍM ZJEDNODUŠENÝM ROZDĚLENÍM)

• ZÁSOBY VODY NA ZEMI (v km3 ) :• Celkem : 1 386 000 000 km3 oceány, moře a zálivy – 1 338 000 000 led a sníh 24 364 000 ledové příkrovy a ledovce 24 064 000 suchozemský led a permafrost 300 000 podzemní voda 23 400 000 slaná podzemní voda 12 870 000 sladká podzemní voda 10 530 000 půdní vlhkost 16 500 jezera 176 400 sladká jezera 91 000 slaná jezera 85 400 voda v atmosféře 12 900 voda v bažinách 11 470 voda v řekách 2 120 voda v rostlinách 1 120

Obr.3 – Zásoby vody na Zemi (objem v % a km3) .Pozn. ppm (parts per million) - milióntina celku

VODA V LEDOVCÍCHVětšina zásob sladké vody je vázána do ledu a sněhu – 68,7 %.

Je to asi 1,76 % ze zásob vody na Zemi.Ledovce zaujímají rozlohu asi 15 mil. km2 a je v nich obsaženo

více než 24 mil. km3 vody.Ledovce vznikají nad sněžnou čarou postupnou přeměnou ze

sněhu. (sníh – firn – firnový led – ledovcový led – ledovec)Typy ledovců : pevninské a horskéPevninské (kontinentální) – objem 99,4 % , povrch 98,6 %

Antarktida (90%), Grónsko (8%), Kanadské arktické souostroví, Island

Horské – objem 0,6 %, povrch 1,4 % pohoří – Himálaj, Alpy

LEDOVCE

Obr.4 – Aletschgletscher – největší ledovec v Alpách , rozloha 118 km2, délka 24 km

Obr.5 - Breiðamerkurjökull, část ledovce Vatnajökull v blízkosti Jökulsárlón, Vatnajökull je považován za jediný kontinentální ledovec Evropy ,rozloha 8 100 km2.

JEZERA

– 176 400 km3 (sladká 91 000 km3,slaná 85 400 km3 )

– Největší zásobárnou sladké vody je jezero Bajkal , 23 000 km3 (nejhlubší jezero světa-1637m) – 25%– Asi 25% světových zásob se nachází také v Severní Americe

(Velká jezera 22 000 km3 ) a ve Východoafrické příkopové propadlině (Tanganika 19 000 km3 )

– Nejvíce slané vody má Kaspické moře (78 200 km3 ) – 92%– Nejvyšší salinitu má Mrtvé moře (300-400‰ v závislosti na

teplotě a hloubce, pro srovnání světový oceán má průměrnou salinitu 35‰)

Největší jezera světa podle rozlohy– DOPLŇTE STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)

Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)Kaspické moře (371) (5) Erijské (26) (2)

Hořejší (82) (2) Winnipežské (24)

Viktoriino (Ukerewe) (69) (3) Ontario (19) (2)

Huronské (59) (2) Balchaš (18)

Michiganské (58) Ladožské (18)

Tanganika (33) (4) Aralské (17) (2)

Bajkal (32) Oněžské (10)

Velké Medvědí jezero (31) Titicaca (8)

Malawi (30) (3) Nicaragua (8)

Velké Otročí jezero (29) Athabasca (8)

Největší jezera světa podle rozlohy ŘEŠENÍ

Jezero (rozloha v tis.km2)

Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)

Kaspické moře RUS,KAZ,TKM,IRN,AZE Erijské USA, CAN

Hořejší USA, CAN Winnipežské CAN

Viktoriino (Ukerewe) KEN, TZA, UGA Ontario USA, CAN

Huronské USA, CAN Balchaš KAZ

Michiganské USA Ladožské RUS

Tanganika BDI, TZA, COD, ZMB Aralské KAZ, UZB

Bajkal RUS Oněžské RUS

Velké Medvědí jezero CAN Titicaca PER, BOL

Malawi MWI, TZA, MOZ Nicaragua NIC

Velké Otročí jezero CAN Athabasca CAN

Vybraná jezera Evropy podle rozlohy– DOPLŇTE STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)

Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)1.Ladožské (17,7) 23.Ženevské (0,6) (2)

2.Oněžské (9,9) 24.Bodamské (0,5) (3)

3.Vänern (5,7) 31.Lough Neagh (0,4)

4.Saimaa (4,4) 33.Skadarské (0,4) (2)

5.Čudské-Pskovské (3,6) (2) 34.Gardské(0,4)

6.Vättern (1,9) 36.Ochridské (0,4) (2)

9.Mälaren (1,1) 44.Neziderské (0,3) (2)

10.IJsselmeer (1,1) 46.Prespanské (0,3) (3)

12.Inari (1,0) 62.Neuchatelské (0,2)

22.Balaton (0,6) 64.Maggiore (0,2) (2)

Vybraná jezera Evropy podle rozlohy– ŘEŠENÍ

Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y)1.Ladožské (17,7) RUS 23.Ženevské (0,6) CHE, FRA

2.Oněžské (9,9) RUS 24.Bodamské (0,5) AUT, CHE, DEU

3.Vänern (5,7) SWE 31.Lough Neagh (0,4) GBR (N.IRL)

4.Saimaa (4,4) FIN 33.Skadarské (0,4) ALB, MNE

5.Čudské-Pskovské (3,6) EST, RUS 34.Gardské(0,4) ITA

6.Vättern (1,9) SWE 36.Ochridské (0,4) ALB, MKD

9.Mälaren (1,1) SWE 44.Neziderské (0,3) AUT, HUN

10.IJsselmeer (1,1) NLD 46.Prespanské (0,3) ALB, GRC, MKD

12.Inari (1,0) FIN 62.Neuchatelské (0,2) CHE

22.Balaton (0,6) HUN 64.Maggiore (0,2) ITA, CHE

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE

- Vzniká přehrazením vodního toku a slouží k zadržení vody pro různé účely:

- ochrana před povodní- výroba elektrické energie- zásobárna pitné vody- voda pro závlahové zemědělství a průmysl- dopravní cesta- rekreace a sport- rybolov

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE

Největší podle rozlohy (tis.km2) : 1.Volta (GHA) 8,5 (řeka Volta, hráz Akosombo)2.Smallwood (CAN) 6,5 (řeka Churchill)3.Kujbyševská (RUS) 6,5 (řeka Volha)4.Kariba (ZMB, ZWE) 5,6 (řeka Zambezi)V ČR Lipno I. 48,7 km2

Největší podle objemu (km3) : 1.Kariba (ZMB, ZWE) 1802.Bratská (RUS) 169 (řeka Angara)3.Násirova (EGY, SDN) 157 (řeka Nil)4.Volta (GHA) 148V ČR Orlík 0,7 km3

NEJVĚTŠÍ VODNÍ ELEKTRÁRNY SVĚTA

název stát řeka výkon (MW)

1. Tři soutěsky* CHN Chang Jiang 22 400

2. Itaipú BRA, PRY Paraná 14 000

3. Guri VEN Caroni 8 850

4. Tucuruí BRA Tocantins 8 370

5. Grand Coulee USA Columbia 6 809

* angl. Three Gorges Dam, ofic. (pokud se zobrazí)长江三峡水利枢纽工程

BAŽINY

- území prosycená vodou- srážky větší než výpar- roviny s malým sklonem- polární oblasti (permafrost zabraňuje vsaku)- Rusko, Kanada

- Slané močály – bezodtoká území v tropech

- Další mokřady - rašeliniště, slatiniště

ŘEKY a OBĚH VODY ADS16

- Řeky zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánů a tvoří základní součást oběhu vody na Zemi

- Velký oběh – výměna vody mezi oceány a kontinenty

- Malý oběh – jen v rámci oceánů nebo světadílů

Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS)

Nejdelší řeky světa (km) – DOPLŇTE světadíl a úmoří (oceán) - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)

Zkratky : světadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E, AUS), úmoří ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17

Řeka (délka v km) sv.-úm. Řeka (délka v km) sv.-úm.

Amazonas (-Ucayali,-Apurímac) 7062

Paraná 4380

Nil (-Kagera) 6671 Mackenzie (-Slave,-Athabaska) 4241

Chang Jiang 6300 Niger 4160

Mississippi (-Missouri) 6212 Jenisej 4102

Huang He 5464 Murray (-Darling) 3672

Ob (-Irtyš) 5410 Volha 3531

Kongo (-Lualaba) 4835 Juruá 3280

Mekong 4500 Madeira (-Mamoré) 3200

Amur (-Šilka) 4416 Purús 3200

Lena 4400 Salwin 3200

DCV – Doplňte státy (od pramene k ústí), kterými řeka protéká.

•Informace o délkách řek se mohou v různých zdrojích rozcházet, mohou být i různá vymezení zdrojnic – vysvětlete.•V některých zdrojích je za nejdelší řeku světa považován Nil. Argumentujte pro Amazonku i pro Nil.

Nejdelší řeky světa (km) - řešení– DOPLŇTE světadíl a úmoří (oceán) - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy)

Zkratky : světadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E, AUS), úmoří ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17

Řeka (délka v km)+; sv.-úm. Řeka (délka v km) sv.-úm.

Amazonas (-Ucayali,-Apurímac) 7062

J.AM-A Paraná 4380 J.AM-A

Nil (-Kagera) 6671 AF-A Mackenzie (-Slave,-Athabaska) 4241 S.AM-SL

Chang Jiang 6300 AS-T Niger 4160 AF-A

Mississippi (-Missouri) 6212 S.AM-A Jenisej 4102 AS-SL

Huang He 5464 AS-T Murray (-Darling) 3672 AUS-I

Ob (-Irtyš) 5410 AS-SL Volha 3531 E-BEZ

Kongo (-Lualaba) 4835 AF-A Juruá 3280 J.AM-A*

Mekong 4500 AS-T Madeira (-Mamoré) 3200 J.AM-A*

Amur (-Šilka) 4416 AS-T Purús 3200 J.AM-A*

Lena 4400 AS-SL Salwin 3200 AS-I

DCV – Doplňte státy (od pramene k ústí), kterými řeka protéká.

* - přítoky Amazonky

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-03-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watercycleczechhigh.jpg>.

Licence: Public domain, Autor: Slady (původní zdroj : USGS)Obr.2- [cit. 2013-03-17]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Earth%27s_water_distribution.svg>.

Licence: Public domain, Autor: USGSObr.3- [cit. 2013-03-17]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Earth_water_distribution.svg> .

Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: CmgleeObr.4- [cit. 2013-03-17]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Grosser_Aletschgletscher_3178.JPG

> .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dirk BeyerObr.5- [cit. 2013-03-17]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Breidamerkurjoekull.jpg>.

Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Andreas Tille

ZDROJE INFORMACÍ 2: Hydrosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z WWW: Hydrosféra Země. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra>Zásoby vody na Zemi.<http://en.wikipedia.org/wiki/Water_distribution_on_Earth>Ledovec. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovec>Jezero.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezero>Největší jezera světa.<http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_lakes_by_area>Vodní nádrž.<http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE>Vodní elektrárny.<http://en.wikipedia.org/wiki/Hydroelectricity>Bažiny. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%BEiny>Řeky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eky>Oběh vody. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_vody>Nejdelší řeky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejdel%C5%A1%C3%ADch_%C5%99ek>

• Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3

• Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5• Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7• Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3• Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9• Oceán na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.6, ročník 2007/2008. ISSN 1801-4119

• Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.