číslo 63 / březen 2010

Inaugurace rektoraUniverzity Pardubiceprofesora Miroslava LudwigaV pondělí 15. února 2010 byl při slavnostním inauguračním obřadu uvedendo funkce nový rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. MIROSLAV LUDWIG, CSc.

V polovině ledna na Pražském hradě jmeno-val prezident České republiky Václav Klausrektorem Univerzity Pardubice prof.Ing. Miroslava Ludwiga, CSc. Akademic-ký senát Univerzity Pardubice jej zvolil zakandidáta na funkci rektora pro nastávajícíčtyřleté období dne 20. října 2009.Prof. Ludwig se oficiálně ujal své funkce jižv pondělí 1. února. Slavnostní akademickýobřad tak dovršil konstitutivní akt jmenová-ní do funkce aktem deklarativním, a to jehoslavnostní inaugurací.Stává se jedenáctým rektorem vysoké školyv Pardubicích za její šedesátiletou historii,pátým v pořadí od jejího přejmenování naUniverzitu Pardubice a rozšíření na více fa-kult v roce 1994. V čele univerzity stál jižve dvou tříletých funkčních obdobích v le-tech 2000 – 2006, ve vedení univerzitypůsobil jako prorektor již od roku 1997.V rámci akademického obřadu v Aule Ar-nošta z Pardubic v univerzitním kampusu

složil nový rektor před akademickou obcía řadou významných hostí inaugurační sliba převzal od svého předchůdce prof. JiříhoMálka univerzitní insignii – rektorský řetěz.Přítomné shromáždění vyslechlo projevyobou rektorů a zdravici rektora UniverzityKarlovy v Praze prof. Václava Hampla, mís-topředsedy České konference rektorů prooblast tvůrčích činností, který vystoupil zaČeskou konferenci rektorů a přítomné aka-demické hosty.Univerzitními insigniemi, které v roce 2000při příležitosti 50 let vysokého školstvív Pardubicích vytvořil jako netradiční umě-lecké dílo pro Univerzitu Pardubice akade-mický sochař Jindřich Plotica, byli ozdobenitéž prorektoři univerzity, kteří byli jme-nováni do funkce pro funkční období 2010– 2014:● doc. Ing. Jiří Cakl, CSc.

– prorektor pro vnitřní záležitosti, statu-tární zástupce rektora,

univerzita

2

● doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc.– prorektorka pro rozvoj (nebyla akademické slavnostipřítomna),

kteří již působili v prorektorské funkci, a noví ve funkci:● doc. Ing. Tatiana Molková, Ph.D.

– prorektorka pro vědu a tvůrčí činnost,● prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

– prorektor pro vzdělávání a záležitosti studentů.Kvestorem Univerzity Pardubice zůstává i v dalším období Ing. Mi-lan Bukač.

Při příležitosti slavnostního akademického obřadu a předání funkceudělil rektor univerzity Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubiceprofesoru Jiřímu Málkovi, rektorovi Univerzity Pardubice v letech2006 – 2010 a prorektorovi univerzity po dvě funkční období v le-tech 2000 – 2003 a 2003 – 2006.Toto ocenění, stříbrnou medaili z dílny významného českého me-dailéra akademického sochaře Zdeňka Kolářského, uděluje rektoruniverzity pedagogům a vědcům, kteří svojí dlouholetou prací a pů-sobením na pardubické vysoké škole přispěli významným způso-bem k jejímu rozvoji, rozvoji věd a vzdělávání a k rozkvětu našíalmae matris.Prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. obdržel Medaili za zásluhy o Univerzitu zavýznamný podíl na rozvoji Univerzity Pardubice, a to zejména vefunkci rektora, a za tvůrčí vědecké aktivity v oblasti chemie pevnýchlátek.Závěr slavnostního shromáždění ozdobilo svým vystoupenímROMANTIC TRIO, které interpretuje převážně známá romantickádíla českých a světových autorů klasické hudby. Vystoupilo vesložení: Helena Spudilová – violoncello, Dalibor Hlava – housle a JiříKožnar – piano. Přítomní vyslechli skladby Josefa Suka – SerenádaEs dur, Petra Iljiče Čajkovského – Andante cantabile, AntonínaDvořáka – Kéž duch můj sám a Johana Svendsena – Romance.Po ukončení slavnostního akademického obřadu následovalo přá-telské setkání členů akademické obce univerzity, zaměstnancůa všech dalších hostů a partnerů s novým rektorem a vedením Uni-verzity Pardubice ve foyer univerzitní auly.

REKTOŘI UNIVERZITY PARDUBICEv šedesátileté historii vysoké školy v Pardubicích(původně Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích– od roku 1994 Univerzita Pardubice)

prof. Ing. Dr. Jiří Klikorka, DrSc. 1953 – 1969

prof. Ing. Jaroslav Pantoflíček, CSc. 1970 – 1973

prof. Ing. František Lébr, CSc. 1973 – 1981

prof. Ing. Dr. Jiří Klikorka, DrSc. 1981 – 1988

prof. Ing. Ivan Machač, CSc. 1988 – 1990

doc. Ing. Josef Panchartek, CSc. 1990 – 1991

prof. Ing. Ladislav Kudláček, CSc. 1991 – 1994

1994 – 1997

prof. Ing. Oldřich Pytela, DrSc. 1997 – 2000

prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. 2000 – 2003

2003 – 2006

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. 2006 – 2010

prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. 2010 – 2014

Ing. Valerie Wágnerovákancléřka UPa

(zleva) jmenovaní prorektoři: doc. J. Cakl, prof. K. Rýdl, doc. T. Molková

rektor prof. M. Ludwig se svým pedelem (S. Valentou)

Aula Arnošta z Pardubic při slavnostní inauguraci rektora

promotor prof. M. Vlček čte inaugurační slib (vpravo nový rektor UPaprof. M. Ludwig, vlevo odstupující rektor prof. J. Málek)

univerzita

3

Inaugurační projev rektora Univerzity Pardubiceprof. Ing. Miroslava Ludwiga, CSc.přednesený v Aule Arnošta z Pardubic v pondělí 15. února 2010

Magnificence, spectabiles, honorabiles, cives academici carissimi,vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté.Přesně před deseti lety jsem byl ve stejné roli účasten obdobnéhoobřadu. Když jsem se nyní zamýšlel nad tím, co by měl můj dnešníinaugurační projev obsahovat, tak jsem si pochopitelně prostudovalsvůj inaugurační projev pronesený 15. února 2000. Je mnoho věcí,které se změnily, a to jak na Univerzitě Pardubice, tak v jejím blíz-kém či vzdálenějším okolí. Jsou však myšlenky, které bych mohl podeseti letech zopakovat, protože jsou stále aktuální. Univerzita Par-dubice sama o sobě prošla za posledních deset let nebývalým kvan-titativním, ale také kvalitativním rozvojem. Oproti roku 2000 je po-čet studentů dvaapůlkrát větší a v porovnání s rokem 1989 studujena naší škole přibližně desetinásobek studentů. Máme nyní sedm fa-kult, univerzita je svým odborným zaměřením snad nejrozkročeněj-ší vysokou školou u nás, pěstujeme obory chemické, technické,technologické, informatické, přírodovědné, zdravotnické, ekonomic-ké, humanitní i umělecké. Myslím, že se nám za posledních deset letspolečně podařilo naplnit a v mnohém překonat vizi, se kteroujsem v roce 2000 před obdobné shromáždění předstupoval. Výzvy,které před nás klade současnost, vypadají na první pohled odlišněod výzev roku 2000, ale při podrobnějším pohledu můžeme říci, žejsou většinou v hrubých rysech obdobné, zcela jistě však jsou tovýzvy na vyšší kvalitativní úrovni.Tak jako před deseti lety platí, že musíme umět reagovat na měnícíse vnější podmínky. Budu se i nadále snažit, abychom se aktivně po-díleli na diskusích okolo připravovaných legislativních norem či růz-ných pravidel, které bezprostředně ovlivňují vysoké školství a ob-last vědy a výzkumu. Čekají nás přípravy nového zákona o terciár-ním vzdělávání – MŠMT připravuje zásadní změny ve financování vy-sokých škol. Po přijetí nového zákona o podpoře výzkumu a vývojez veřejných prostředků se mění institucionální i účelové financovánívýzkumu a vývoje. Obecně došlo, dochází a bude docházet ke změ-nám legislativy například v oblasti ekonomické, výběrových řízení,k dalším změnám souvisejícím s evropskou legislativou, zejménas rámcem podpory společenství. Troufám si říci, že následující ob-dobí české vysoké školy změní zásadním způsobem. Vedení školybude dělat vše pro to, aby Univerzita Pardubice obstála co nejlépea využila všechny možnosti k tomu, aby byla nadále vnímána jakomoderní a úspěšná vysoká škola. Nebude to vůbec jednoduché.Konkurence se zvyšuje, všichni chtějí obstát a zlepšit se. Máme po-měrně dobrou pozici, ale všichni víme, že máme také co zlepšovat.Mezi naše hlavní aktivity patří samozřejmě vzdělávání. Je jisté, žedramatické nárůsty studentů minulých let skončily. Vzhledemk předpokládanému poklesu populačních ročníků, které budou při-cházet na vysoké školy, budou mít pravděpodobně některé školyproblémy se zachováním počtu přijímaných studentů. Budeme sejistě společně snažit, aby se naše škola do této situace nedostala.Předpokládám, že nový systém financování bude rychle ustupovatod financování vzdělávání podle počtu studentů. Bude více vnímatuniverzitu jako celek, a ne jako soubor fakult, na kterých se studujev různých oborech s různou ekonomickou náročností. Systém sebude postupně blížit k financování pomocí kontraktu univerzity sestátem zastoupeným ministerstvem. Budeme si společně musetujasnit například, jakou politiku zvolíme v poměru bakalářských,magisterských a doktorských studentů, jaké množství státem nepla-

rektor prof. M. Ludwig při inauguračním projevu

akademičtí hosté partnerských VVŠ – rektoři, prorektoři, děkaniv 1. řadě zleva rektoři V. Hampl, I. Ritschelová, V. Havlíček, J. Balík,I. Mathé, J. Hynek

akademičtí hosté v Aule Arnošta z Pardubic

4

univerzita

cených studentů si můžeme dovolit vyučovat, budeme se muset na-učit více mezifakultně spolupracovat. Bude nutné nadále optimali-zovat portfolio studijních programů, a to nejenom z hlediska atrak-tivity, ale také z hlediska potenciální společenské poptávky a dobrézaměstnatelnosti absolventů. K dobrému jménu univerzity mohoupřispět i některé formální atributy, jako již získaný Diploma Supple-ment Label nebo European Credit Transfer Label, který se právěpokoušíme získat. V blízké budoucnosti nás mimo cyklických akre-ditačních a reakreditačních řízení čeká hodnocení celé univerzity činěkterých jejich součástí Akreditační komisí. Bylo by dobré, abytomu předcházela autoevaluace, která nás na hodnocení může při-pravit. Důležitý jistě bude i pokračující proces internacionalizaceuniverzity. Zlepšení vzdělávacího procesu mohou příznivě ovlivniti projekty řešené, podané či připravované v rámci Operačního pro-gramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Klíčovou roli ve výucehrají samozřejmě akademičtí pracovníci. Jejich počet nerostl takdramaticky jako počet studentů, přesto si však myslím, že ne všech-ny fakulty mají stabilizovanou, optimálně kvalifikovanou či dobřevěkově rozloženou skladbu akademického sboru. Předpokládám, ževedení fakult bude této problematice věnovat prioritní pozornost.Druhým hlavním úkolem vysokých škol je tvůrčí činnost, tedy zkou-mat, vyvíjet, inovovat či umělecky pracovat. Dominantní úlohu, takjako na většině univerzit ve světě i u nás, hraje základní výzkum.Nesmíme však zapomínat ani na výzkum aplikovaný, a to přesto, žebude na univerzitách vždy minoritní. Nový zákon č.110/2009 Sb.o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků nastavil novápravidla, která systém zprůhlednila, a je určitě krokem správnýmsměrem. Součástí reformy je mimo jiné nový systém hodnocenídosažených výsledků výzkumných organizací, tedy i Univerzity Par-dubice, který na základě každoročně upřesňované metodiky rozdě-luje výzkumným organizacím institucionální prostředky. V letošnímroce byl zahájen tříletý proces postupného přechodu od staréhosystému, založeného na výzkumných záměrech, na systém nový,založený na bodovém hodnocení uplatněných výsledků. Jsem rád,že tato změna bude znamenat pro Univerzitu Pardubice nárůstprostředků. Univerzita se v počtu dosažených bodů na jednohotvůrčího pracovníka zařadila mezi vysokými školami na velmi dobréšesté místo v republice. Bohužel rozdíly mezi našimi fakultami jsouv tomto kriteriu velké. Bodové hodnocení výsledků neznamenápouze větší či menší zisk prostředků institucionálního financovánívýzkumu, vývoje a inovací, ale v roce 2010 zásadně ovlivňuje i výšiprostředků specifického vysokoškolského výzkumu a odráží se čás-tečně i v přídělu prostředků na vzdělávání. V příštích letech pravdě-podobně ovlivní poměrně zásadním způsobem financování magis-terských a doktorských studijních programů. Navrhovaný systém,kdy například 50 % prostředků na financování doktorských studij-ních programů nebo 20 % v případě programů magisterských buderozdělováno podle výsledků hodnocení výzkumu, vytvoří ohromnýtlak na některé školy či fakulty, které si budou muset rozmyslet, zdase nespecializovat na nižší formy studia. Univerzita Pardubice máambici být univerzitou výzkumnou, a to znamená, že budeme musetvšichni klást na kvalitní vědeckou práci velký důraz. Klíčem je moti-vace nejlepších absolventů k vědecké dráze a mladých tvůrčích pra-covníků k intenzivní vědecké práci. To se samozřejmě neobejdebez zlepšování zázemí, bez podpory spolupráce uvnitř univerzityi s vnějšími subjekty, bez podpory informačních zdrojů a budováníkvalitního zázemí informačních technologií.Přes všechny možné pesimistické a nepříliš jasné zprávy o roz-počtu vysokých škol v dalším období platí, že se nacházíme v neo-pakovatelné situaci, kdy můžeme získat poměrně značné prostřed-ky k posílení vědecké a výukové základny vysokých škol. Univerzita

rektor UK prof. Hampl přednesl zdravici za ČKR

hosté – (zleva) primátor Pardubic J. Deml, hejtman Pardubického krajeR. Martínek, senátor J. Stříteský, Z. Antoš z MŠMT

hosté – (zleva) náměstek hejtmana a předseda správní rady univerzityR. Línek, náměstci primátora A. Krejčíř, Š. Fraňková, M. Koláček

gratulanti po slavnostním akademickém obřadu (otec a syn Ludwigovi)

5

univerzita

Pardubice si je této situace vědoma, a proto připravila a podala třiprojekty do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace:projekt Centrum materiálového výzkumu v prioritní ose 1 – Ev-ropská centra excelence za 1,1 miliardy korun, v prioritní ose 4 po-dala univerzita dva projekty po více než 260 milionech korun, a toVýukové a výzkumné centrum v dopravě a Univerzitní IT pro vzdě-lávání a výzkum. Dále jsme podali dva projekty do Operačního pro-gramu Životní prostředí na zateplení novější části areálu na náměs-tí Čs. legií a také budov našich studentských kolejí. Z vlastních pro-středků budeme provádět další významné úpravy, například dalšíetapu rekonstrukce prostorů pro potřeby Fakulty elektrotechnikya informatiky, zateplení výukové budovy Dopravní fakulty Jana Per-nera či rekonstrukce prostor pavilonu Fakulty chemicko-technolo-gické v Doubravicích nebo další investiční akce, které se týkajíostatních fakult. Nechci však skončit u výčtu investičních akci, chcipouze dokumentovat to, že máme šanci posunout infrastrukturuuniverzity zase o pořádný kus dál.Pokud se nám podaří to, co jsem naznačil, budeme mít motivovanéakademické pracovníky, kteří budou učit a bádat v kvalitních pro-storech vybavených kvalitními přístroji, informačními technologie-mi, budou mít zabezpečený přístup do potřebných informačníchzdrojů. Vize to je krásná a já myslím, že v podstatě reálná, alek tomu, abychom ji naplnili, musíme ještě trochu něco přidat. Toněco leží v úrovni lidské, možná bych to charakterizoval tak, že po-třebujeme vzájemnou úctu a důvěru, náročnost i pochopení a hlav-ně nadhled. Musíme naslouchat jeden druhému, bojovat se sobec-tvím, závistí, neúctou a přezíráním. Univerzita Pardubice je našespolečná identita, kterou si musíme všichni dohromady pěstovat.Možná, že někdo z blízka může vnímat naši vnitřní strukturu, ale sevzrůstající vzdáleností jsme vnímáni čím dál více jako jeden celek.Musíme být vidět a slyšet, musíme být atraktivním a důvěryhodnýmpartnerem s nepřehlédnutelným mezinárodním renomé. Před dese-ti lety jsem ve svém vystoupení řekl: „Soužití na naší škole vyžadujeosvícený nadhled, vědomí si toho, že mimo lidi, kteří se zabývají ob-dobnou problematikou jako my, existují také ti, kteří se zabývají tím,co se nám může zdát méně důležité. Může to však být právě nao-pak, možná, že právě jejich práce je významnější a pro společnostprospěšnější.” Zdá se mi, že se situace v tomto směru přece jenomzlepšila, že stále více lidí chápe význam univerzity jako místa oboha-cujícího se potkáváním a střetáváním odborníků z různých vědec-kých disciplín. Pěstujme si tento fenomén i nadále.Milé kolegyně, milí kolegové,na závěr bych rád upřímně poděkoval odstupujícímu rektorovi zajeho práci. Před deseti lety jsem děkoval svému předchůdci prof.Ing. Oldřichu Pytelovi, DrSc., dnes bych rád poděkoval odstupující-mu rektoru prof. Ing. Jiřímu Málkovi, DrSc. za jeho přínos k rozvojiUniverzity Pardubice, ale také za jeho práci, kterou vykonal procelé vysoké školství a pro českou vědu. Vy, kdo ho znáte, tak víte,že to je člověk velkého rozhledu, člověk velice pracovitý, ale takéskromný. Jeho osobní podíl na zvýšení prestiže univerzity je nepře-hlédnutelný. Rozhodl jsem se proto využít této příležitosti a udělitmu Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice, a to nejenom za jehopráci ve funkci rektora, ale také za jeho vědecký přínos v oblastichemie pevných látek. Pane profesore, milý Jirko, děkuji.Rectores magnifici, spectabiles, honorabiles, cives academici, vzácníhosté,být rektorem Univerzity Pardubice je pro mne velká čest, které siopravdu velmi vážím. Jsem si vědom své zodpovědnosti. Společněse svými kolegy ve vedení školy uděláme vše pro to, aby naše almamater nadále vzkvétala.Vivat, crescat, floreat alma mater nostra Universitas Pardubicensis.

chvilka před slavnostním akademickým inauguračním slibem

vystoupení Romantic tria v závěru akademického obřadu

nové vedení UPa – (zleva) kvestor Ing. M. Bukač, prorektořidoc. T. Molková, doc. J. Cakl, prof. K. Rýdl, rektor prof. M. Ludwig(dále pedel rektora, prof. J. Málek – bývalý rektor, prof. M. Vlček –promotor, doc. R. Kampf – předseda AS UPa)

první porada vedení UPa 1. února 2010

6

univerzita

Premiér Jan Fischer navštívil univerzituVe středu 13. ledna 2010 navštívil Univerzitu Pardubice na pozvánírektora prof. Jiřího Málka předseda vlády České republiky JanFischer. Spolu s premiérem přijela na jednání na univerzitě i minis-tryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová.Mezi 10:00 a 11:00 hodinou se uskutečnilo jednání s představiteliUniverzity Pardubice – rektorem, čtyřmi prorektory univerzitya kvestorem. Setkání se uskutečnilo v jednací místnosti univerzitníauly, pan premiér se při něm velice zajímal o život a činnosti uni-verzity, o rozvoj mezinárodních vazeb a působení zahraničních stu-dentů na univerzitě, o názor členů vedení univerzity na řadu otázek,které souvisí s financováním vzdělávání i vědy, jejich hodnoceníma dalším směřováním jejich rozvoje, zajímal se i o těžkosti a problé-my, se kterými se vedení univerzity potýká při zajišťování choduškoly.Rektor univerzity pana premiéra seznámil s činnostmi univerzitya jejími dalšími rozvojovými záměry, zejména ve snaze získat na něfinanční podporu z prostředků Evropských strukturálních fondů.Možností, které se momentálně v tomto směru univerzitě otevírají,chce Univerzita Pardubice rozhodně využít, neboť je to jedinečnápříležitost, která se už nemusí opakovat. Bude-li toto úsilí úspěšné,znamenalo by to další kvalitativní skok ve vzdělávacích a vědec-ko-výzkumných aktivitách univerzity.Společně s ministryní školství proběhla diskuse o řadě dalších,obecněji postavených otázkách souvisejících s rozvojem vysokéhoškolství.Po jednání následoval krátký briefing s novináři, při němž premiéri ministryně ocenili jak výměnu názorů a diskutovaná témata, takpozitivní a dynamický rozvoj univerzity jak ve vzdělávacích a vědec-ko-výzkumných činnostech, tak aktivitu přestavitelů vysoké školyv obecných otázkách týkajících se rozvoje vysokého školství a vědya výzkumu na národní úrovni i mezinárodně.Hosté si poté prohlédli Univerzitní knihovnu a prošli si v doprovo-du děkana Fakulty chemicko-technologické prof. Lošťáka a prodě-kana pro pedagogiku prof. Kalendy také nový areál fakulty, jehožstavba byla v univerzitním kampusu dokončena v závěru roku 2008a který plně začal sloužit výuce a vědecko-výzkumné činnosti nej-starší, šedesátileté fakulty univerzity v tomto akademickém roce, tj.od října 2009. Návštěvu v tvůrčí a přátelské atmosféře ukončilspolečný oběd zástupců vedení univerzity s hosty v restaurantuBonté.

Ing. Valerie Wágnerovákancléřka UPa

rektor prof. Málek vítá 13. ledna premiéra Jana Fischera před univerzitníaulou

ministryně M. Kopicová spolu s premiérem při diskusi s vedením UPa

krátký briefing s novináři

prohlídka Univerzitní knihovnyprohlídka laboratoří a poslucháren FChT

7

univerzita

Dva čestné doktoráty univerzityvýznamným osobnostem české vědy

V pondělí 18. ledna se ve 13 hodin uskutečnil v Aule Arnošta z Par-dubic akademický obřad spojený se slavnostním zasedáním vědec-kých rad, při němž byl dvěma významným, mezinárodně uznávanýmosobnostem české vědy udělen titul „doctor honoris causa” Uni-verzity Pardubice:● historikovi prof. PhDr. Jaroslavu Pánkovi, DrSc.,

z Historického ústavu Akademie věd ČR a místopředsedoviAV ČR – za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v obo-ru raně novověkých dějin, za rozvoj slavistických studií a za vý-razný podíl na prosazování váhy humanitních věd v systému věd-ních oborů

● chemikovi prof. Ing. Jaroslavu Šestákovi, DrSc.z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR – za mimořádné zásluhyo rozvoj vědy a výzkumu v oblasti fyziky a chemie pevných látek.

Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. udělil oběmakandidátům tuto čestnou, nejvyšší akademicko-vědeckou hodnostna návrh vědeckých rad univerzity a Fakulty filozofické a Fakultychemicko-technologické.Univerzita Pardubice takto v duchu akademických tradic oceňujevýznamné osobnosti vědy za jejich zásluhy o rozvoj vzdělanosti,vědy a vědeckého poznání a dlouholetou tvůrčí spolupráci s praco-višti fakult univerzity a vazby s univerzitou. Čestné doktoráty prof.Pánkovi a prof. Šestákovi jsou v pořadí 13. a 14. titulem „doctor ho-noris causa”, které byly uděleny od roku 1994, kdy byla vysokáškola v Pardubicích přejmenována na Univerzitu Pardubice.Slavnostní akademický obřad proběhl za přítomnosti mnoha vý-znamných hostí, představitelů města a kraje, členů Parlamentu ČR,předsedy Akademie věd ČR, představitelů třinácti českých vyso-kých škol a patnácti oborově blízkých fakult a zástupců řady dalšíchinstitucí a partnerských společností spolupracujících s UniverzitouPardubice a jejími fakultními pracovišti.Při slavnostním akademickém obřadu udělil rektor Univerzity Par-dubice také jednu Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice, a toprof. Ing. Ladislavu Tichému, doktoru chemických věd. Ocenění jme-novaný obdržel za dlouhodobý rozvoj odborných disciplín v oblastinekrystalických materiálů a za rozvoj spolupráce mezi UniverzitouPardubice a Akademií věd ČR a vedení jejich společného vědecké-ho pracoviště, které má své zázemí v Pardubicích – Společnélaboratoře chemie pevných látek.

Profesor Jaroslav Pánekpůsobil od roku 1976 jako odborný pracovník oddělení staršíchčeskoslovenských dějin Ústavu československých a světových dějinČSAV. Po obnovení Historického ústavu Akademie věd ČR na po-čátku roku 1990 založil a vedl oddělení dějin raného novověku,v letech 1991 – 1993 působil jako zástupce ředitele tohoto ústavuAkademie věd ČR. V roce 1993 přešel na Ústav českých dějin Filo-zofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1997 – 2000zastával funkci prorektora Univerzity Karlovy pro zahraniční styky.Poté přenesl těžiště své činnosti zpět do Akademie věd ČR a v le-tech 1998 – 2005 byl ředitelem Historického ústavu AV ČR. Odroku 2005 až do současnosti působí ve funkci místopředsedy AVČR, odpovědného za koncepční řízení oblasti společenskýcha humanitních věd.V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vnesl kandidátzcela nový vědecký přístup nově strukturované dějinné koncepcedo studia období raného novověku 16. – 18. století, jímž postupněvytvářel jiný obraz dějin raného novověku, než jaký nabízela tehdej-ší marxistická historiografie. Zvláště po roce 1989 sehrál JaroslavPánek v českém vědeckém a univerzitním prostředí všestranně vý-znamnou roli. Uvolnění společenských poměrů v devadesátých le-tech 20. století pak díky Pánkovým knihám o Rožmbercích podníti-lo vlnu mimořádného badatelského zájmu o dějiny šlechty v širo-kých mezioborových souvislostech. Významné jsou též jeho prácespojené s jednou z nejvýznamnějších postav evropských dějin17. století, Janem Ámosem Komenským.Zásluhy prof. Pánka o rozvoj slavistických studií vzešly z jeho dlou-holetého hlubokého zájmu o dějiny a kulturu slovanských národů.Vybaven vynikající znalostí slovanských jazyků vstoupil nejen do dě-jin literatury jako překladatel slovinských a srbských pohádek, alevýrazným způsobem přispěl k rozvoji výuky dějin a kultury slovan-ských jazyků na více českých univerzitách, mezi nimi i na Fakultěfilozofické Univerzity Pardubice.Díky svému mnohaletému profesnímu působení v nižších vědec-kých i ve vrcholných manažerských funkcích jak v prostředím uni-verzitním, tak v rámci akademie věd získal prof. Pánek neocenitelnémezioborové zkušenosti a jasnou představu o významu společen-sko-vědních oborů v dnešní společnosti. Nese tak významný podílna prosazování váhy humanitních věd v systému vědních oborův domácím i mezinárodním měřítku.Promoční projev prof. Pánka, dr.h.c. Univerzity Pardubice – nastr. 25 (v rubrice osobnosti).

Profesor Jaroslav Šestákpůsobí od roku 1963 v Ústavu fyziky pevných látek Akademie vědČR, později ve spojeném Fyzikálním ústavu, nejprve ve funkci vě-deckého pracovníka, od roku 1971 jako samostatný a v současnostijako vedoucí vědecký pracovník. V letech 1969 – 1970 působil jakoasistent-profesor na Univerzitě Missouri (Rolla v USA), v součas-nosti je též profesorem New York University v Praze, kde působíod jejího založení v roce 1999.Profesor Šesták se významně etabloval v mezinárodní vědecké ko-munitě v oblasti materiálového výzkumu. Zabývá se termickou ana-lýzou a termodynamikou materiálů zejména oxidových a kovovýchskel, magnetických a supravodivých materiálů, bioaktivních skela v poslední době se věnuje i mezním oborům v oblasti difuze,

prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc. a prof. Ing. Jaroslav Šesták, DrSc.

8

fakulty

kvantové termální fyziky a interdisciplinaritě přírodovědních a hu-manitních oborů obecně. Jeho vědeckou aktivitu dokládá téměř300 původních prací v renomovaných odborných časopisech, 12knih a monografií, jejichž úroveň nejlépe potvrzuje více než 2 500citací a Hirch-index přesahující hodnotu 20. Je nositelem i řady do-mácích a zahraničních vyznamenání.S pardubickou Fakultou chemicko-technologickou úzce spolupracu-je jak v oblasti vědecko-výzkumné, tak v oblasti pedagogické již odroku 1988 (např. na Katedře anorganické technologie VŠChTv Pardubicích byl externím školitelem japonského postgraduálníhostudenta, který zde jako první zahraniční student obhájil titulkandidáta věd).

Profesor Šesták je odborně vyhraněnou osobností s bohatými teo-retickými znalostmi a praktickými experimentálními zkušenostmi,které je schopen účinně sdělovat a předávat dalším generacím stu-dentů a mladým vědeckým pracovníkům, ve vědeckém oboru svéhobádání je osobností široce uznávanou, těšící se respektu vědeckéa odborné společnosti.Promoční projev prof. Šestáka, dr.h.c. Univerzity Pardubice – nastr. 29 (v rubrice osobnosti).

Ing. Valerie Wágnerovákancléřka UPa

Mimořádný podíl na rozvoji vědeckého poznání oceňuje Univerzita Pardubice udělením čestných doktorátů– od pondělí 18. ledna 2010 nese tento titul 14 významných osobností vědy:

V roce 1994 byl udělen první titul „doctor honoris causa” Univer-zity Pardubice profesoru Rudolfu Zahradníkovi, průkopníku českékvantové chemie, dlouholetému předsedovi Akademie věd ČRa zakladateli Učené společnosti ČR – za mimořádný přínos prorozvoj oborů chemie, vědy a vědeckého poznání a významný podílna rozvoji vědecké spolupráce s pracovišti Fakulty chemicko-tech-nologické Univerzity Pardubice;– v roce 1996 profesoru Josefu Michlovi, významnému světovému

vědci v oblasti teoretické organické chemie;– v roce 1998 prvnímu zahraničnímu profesoru G. A. Guiochonovi

z University of Tennessee, USA, přednímu světovému odborníkuv oblasti analytické chemie a chromatografie;

– v roce 1999 profesoru Jaroslavu Němcovi, vynikajícímu odborní-kovi v oblasti dopravy a strojírenství, zakladateli celé řady studij-ních oborů;

– při příležitosti vyvrcholení oslav padesátileté historie vysokéhoškolství v Pardubicích v roce 2000 byly uděleny další tři titulymezinárodně uznávaným odborníkům ve svých oborech a dlou-holetým spolupracovníkům Fakulty chemicko-technologické:

– profesoru Otto Exnerovi za přínos v rozvoji organické che-mie zejména oboru korelační analýzy,

– profesoru Jacquesu Lucasovi z Francie za přínos ve výzkumuchemie a technologie speciálních skel,

– profesoru Pavlu Kratochvílovi za přínos v rozvoji oboru mak-romolekulární chemie v oblasti fyzikální chemie polymerů;

– v roce 2002 profesoru Ctiradu Uhrovi, Ph.D., D.Sc., z Universityof Michigan, USA za mimořádný přínos v materiálovém výzkumuv oblasti fyziky a chemie pevných látek;

– v roce 2004 profesoru Ladislavu Frýbovi, přednímu odborníkoviv oboru dynamiky železničních dopravních staveb a jejich životnosti;

– desátým oceněným se stal v roce 2007 profesor František Šma-hel, který patří mezi nejvýznamnější představitele české, evrop-ské a světové historiografie, zejména svým zaměřením na českédějiny pozdního středověku a počátku novověku,

– v roce 2008 se stali čestnými doktory Univerzity Pardubice pro-fesor Radim Palouš za mimořádný přínos v rozvoji oboru filoso-fie a filosofie výchovy a inženýrka doktorka Blanka Wichterlováza mimořádný přínos v rozvoji oboru fyzikální chemie se zamě-řením na heterogenní katalýzu

– v lednu 2010 se stali čestnými doktory Univerzity Pardubice pro-fesor Jaroslav Pánek, za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a vý-zkumu v oboru raně novověkých dějin, za rozvoj slavistickýchstudií a za výrazný podíl na prosazování váhy humanitních vědv systému vědních oborů, a profesor Jaroslav Šesták, za mimo-řádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti fyziky a chemiepevných látek

Děkan Dopravní fakulty Jana Pernera vstupujedo druhého funkčního obdobíV pondělí 1. března 2010 se funkce děkana Dopravní fakulty JanaPernera ujal a zahájil své druhé čtyřleté funkční období prof. Ing.Bohumil Culek, CSc.Patnáctičlenný nejvyšší samosprávný akademický orgán fakulty –akademický senát – zvolil ve středu 13. ledna 2010 na svém zasedá-ní za kandidáta na funkci děkana fakulty prof. Ing. Bohumila Culka,CSc., současného děkana fakulty. Předseda Akademického senátuDopravní fakulty Jana Pernera Ing. Jiří Čáp předal rektorovi univer-zity prof. Ing. Miroslavu Ludwigovi, CSc. návrh na jmenování novéhoděkana.Prof. Culek byl jediným kandidátem, kterého akademická obec fa-kulty navrhla jako kandidáta na tuto funkci pro období 2010 –2014. Samotné volbě děkana předcházelo dne 11. ledna shro-máždění akademické obce fakulty, kde kandidát prof. Culek předne-sl svůj profesní profil i představy o vedení fakulty v dalších letech.

Nový děkan prof. Ing. Bohumil Culek, CSc. si jako své nejbližší spo-lupracovníky do čela fakulty vybral a jmenoval tyto proděkany profunkční období 2010 – 2014:● doc. Dr. Ing. Libora Beneše

– proděkana pro vědecko-výzkumnou činnost,● RNDr. Ludvíka Prouzu, CSc.

– proděkana pro pedagogickou činnost,kteří již působili v proděkanské funkci, a noví ve funkci:● doc. Ing. Petr Průša, Ph.D. – proděkan pro vnější vztahy,● doc. Ing. Jaromír Zelenka, CSc.

– proděkan pro vnitřní záležitosti a rozvoj.Tajemníkem fakulty zůstává Ing. Pavel Šturma.

Profil děkana prof. Ing. Bohumila Culka, CSc.Prof. Ing. Bohumil Culek, CSc. je absolventem VŠD Žilina, obor Do-pravní stroje a manipulační zařízení. V roce 1992 obhájil disertačnípráci na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde byl o pět let později

9

fakulty

jmenován docentem. Profesorem pro obor Dopravní prostředkya infrastruktura byl jmenován v roce 2001 na Univerzitě Pardubice.Prof. Culek se zaměřuje v odborné činnosti na dynamickou pevnosta životnost ocelových konstrukcí, experimentální postupy pro ově-řování bezpečnosti provozu kolejových vozidel. Je autorem15 a spoluautorem 34 oponovaných výzkumných zpráv, 68 odbor-

ných zpráv ze zkoušek kolejových vozidel, 13 odborných posudkův rámci schvalovacího řízení typů kolejových vozidel Drážním úřa-dem, 11 metodik a norem pro zkoušky kolejových vozidel, spoluau-torem 2 zpráv Evropského železničního výzkumného institutu(ERRI), 54 článků a příspěvků v odborných časopisech a sbornícíchmezinárodních konferencí, autorem 14 vyžádaných oponentníchposudků řešených projektů a řady lektorských posudků.V letech 2003 – 2006 byl proděkanem dopravní fakulty a v čele do-pravní fakulty jako děkan je od roku 2006.Rektor univerzity zvoleného děkana jmenoval do funkce s účinnos-tí od 1. března 2010.

Dopravní fakulta Jana Pernera zahájila svoji činnost 1. dubna 1993v pořadí jako třetí fakulta vysoké školy v Pardubicích (tehdy ještěVysoké školy chemicko-technologické). V jejím čele stály doposudve funkci děkana čtyři osobnosti– prof. Ing. Milan Lánský, DrSc.

(celkem tři funkční období 1993 – 1994, 1997 – 2003),– prof. Ing. Hynek Šertler, DrSc.

(jedno funkční období 1994 – 1997),– prof. Ing. Karel Šotek, CSc. (2003 – 2006),– prof. Ing. Bohumil Culek, CSc.

(doposud jedno funkční období 2006 – 2010).(vw)

Dny otevřených dveří na fakultáchV úterý 12. ledna byla zahájena na univerzitě série dnů otevřenýchdveří, které pořádaly během měsíce ledna jednotlivé fakulty prouchazeče o vysokoškolské studium.Během dnů otevřených dveří měli možnost zájemci o studium navysoké škole v Pardubicích získat podrobné informace o studijnínabídce a přijímacím řízení pro akademický rok 2010/2011, o stu-dijním zázemí a dalších podmínkách vysokoškolského studia a živo-ta na pardubické univerzitě, ale i o možnostech uplatnění po absol-vování studia.

fakulta den otevřených dveří

Fakulta restaurování v Litomyšli 27. listopadu 2009(9:00 v Litomyšli, Jiráskova 3)

Fakulta chemicko-technologická 12. ledna(10:00 areál fakulty v univerzitnímkampusu)

Dopravní fakulta Jana Pernera 14. ledna(10:00 univerzitní aula)

Fakulta zdravotnických studií 14. ledna(15:30 areál v Průmyslové ulici)

Fakulta elektrotechnikya informatiky

15. ledna(10:00 univerzitní aula)

Fakulta filozofická 21. ledna(9:00 budova DB ve Studentské ul. 95)

Fakulta ekonomicko-správní 22. ledna(10:00 a 13:00 univerzitní aula)

Součástí programu byly i prohlídky zajímavých laboratoří a učebenfakult, areálu univerzitního kampusu, v němž se nachází také univer-zitní knihovna, vysokoškolské koleje i menza, nový tělovýchovný areála další komfortní zázemí pro studium a volný čas vysokoškoláků.Dvě fakulty Univerzity Pardubice (FES a FF) nabízejí zájemcůmo vysokoškolské studium přípravné kurzy, které by jim měly pomo-

ci s přípravou na červnové přijímací zkoušky, případně si doplnitstředoškolské znalosti ze základních předmětů pro úspěšné zvlád-nutí počátků vysokoškolského studia. Kurzy též umožní frekventan-tům vyzkoušet si testy ve formátu, jak se vyskytnou u přijímacízkoušky, případně získají další studijní materiály, cvičebnice a skrip-ta.Fakulty Univerzity Pardubice nabízejí uchazečům širokou škálu stu-dijních oborů řady disciplín (na 65 studijních programů se 130 obo-ry, z toho v bakalářském studiu 25 programů s 52 obory). V rámcistudia pak i možnost strávit jeden nebo dva semestry na partner-ských vysokých školách v zahraničí.

Novinky ve studijní nabídce na fakultách UniverzityPardubice:Fakulta zdravotnických studií Bc. studijní program Zdravotně sociál-ní péče, studijní obor Zdravotně-sociální pracovník. Forma stu-dia je prezenční, standardní doba studia 3 roky.Bc. studijní program Porodní asistence, studijní obor Porodní asis-tentka. Forma studia je prezenční, standardní doba studia 3 roky.Dopravní fakulta Jana Pernera rozšíření formy studia u Bc. a NMgr.programu Stavební inženýrství, studijní obor Dopravní stavitel-ství i na kombinovanou formu.

7 nejžádanějších studijních oborů (podle počtů přihlášek)1. Ekonomika a provoz podniku – počet přihlášek 800,2. Informační technologie – počet přihlášek 602,3. Veřejná ekonomika a správa – počet přihlášek 482,4. Management podniku – počet přihlášek 472,5. Humanitní studia – počet přihlášek 327,6. Regionální a informační management – počet přihlášek 321,7. Klinická biologie a chemie – počet přihlášek 320.

(topo)

10

fakulty

den otevřených dveří na Dopravní fakultě Jana Pernera den otevřených dveří na Fakultě elektrotechniky a informatiky

den otevřených dveří na Fakultě ekonomicko-správní den otevřených dveří na Fakultě filozofické

den otevřených dveří na Fakultě chemicko-technologické den otevřených dveří na Fakultě zdravotnických studií

Účast na Veletrhu pomaturitního vzděláváníGaudeamus 2010 v PrazePo dva dny, 26. a 27. ledna 2010, měla Univerzita Pardubice opětpříležitost prezentovat studentům III. a IV. ročníků středních, vyš-ších odborných škol, bakalářských studijních programů, výchovnýmporadcům a dalším zájemcům o vysokoškolské nebo celoživotnívzdělávání možnosti studia v akademickém roce 2010/2011 na jed-notlivých fakultách univerzity, tentokrát na Veletrhu pomaturitního

a celoživotního vzdělávání Gaudeamus region Praha a GaudeamusInternational 2010.Veletrh se uskutečnil již potřetí tradičně na výstavišti v Praze Hole-šovicích, v Křižíkově pavilonu E a D, a navázal na dlouholetou tradiciveletrhů Gaudeamus v Brně, který má za sebou již 16 úspěšnýchročníků.

11

fakulty

Ve stánku Univerzity Pardubice č. 28, laděném v univerzitních bar-vách, odpovídali zástupci fakult na frekventované otázky týkající senabídky, zaměření a obsahu studijních programů a oborů, podmínekpřijímacích zkoušek, uplatnění absolventů v praxi, možností studiav zahraničí i podpůrných volnočasových aktivit a zázemí prostudenty.Předávané informace byly podpořeny celouniverzitními a fakultnímitištěnými materiály, ať již v podobě letáků, záložek, kalendářůa skládaček obsahujících stručné představení fakult a přehledy nabí-zených studijních programů a oborů, nebo pro doplnění podrobněj-ších informací prostřednictvím brožur, např. informací o studiu,případně studijními plány.Veletrhu se zúčastnilo 140 vystavovatelů (což je o 39 více nežv roce 2009) v 78 expozicích. Zastoupeno tak bylo přes 200 fakultz České republiky a ze zahraničí a představeno více než 2 500studijních oborů.Vedle českých vysokých škol a zahraničních univerzit se veletrhupravidelně účastní také vyšší odborné školy, jazykové školy, agentu-ry zajišťující vzdělávání v zahraničí a instituce zabývající se přípra-vou na přijímací zkoušky a poradenstvím.

Branami pražského lednového veletrhu prošlo více než 7 200 ná-vštěvníků a jejich počet je dokladem, že veletrh Gaudeamus Prahai Gaudeamus Brno vstoupily do povědomí studentů i veřejnostijako cenný zdroj in formací o možnostech dalš ího studiaa celoživotního vzdělávání.

Mgr. Ivana Švecovávedoucí Oddělení pro vzdělávání a výzkum UPa

Fakulta elektrotechniky a informatikyotevřela nové učebny a laboratoře

Na počátku letního semestru dostali stu-denti Fakulty elektrotechniky a informatikyhezký dárek – nové učebny a laboratořev budově na nám. Čs. legií v centru města.Budova, která by měla postupně projít re-konstrukcí a měla by sloužit nejmladší fa-kultě univerzity – Fakultě elektrotechnikya informatiky, opět ožila vysokoškolskýmistudenty.První etapa rekonstrukce budovy, v níž pošedesát let sídlila chemická vysokoškolskávýuka – nejprve tedy Vysoká škola chemic-ko-technologická, později Fakulta chemic-ko-technologická, která se v loňském rocepřestěhovala do nového areálu v univerzit-ním kampusu, se úspěšně uzavřela. Desetnových učeben a laboratoří bylo slavnostněotevřeno ve čtvrtek 18. února v 9 hodinráno za přítomnosti rektora Univerzity Par-dubice prof. Miroslava Ludwiga a děkana

Fakulty elektrotechniky a informatiky prof.Simeona Karamazova a dalších hostí.Za 16 mil. Kč se podařilo vybudovat nad-standardní zázemí pro vysokoškolskou výu-ku. V 1. nadzemním podlaží pravého křídlatzv. „nové” budovy je studentům k dispozici10 nových učeben včetně odpočinkovézóny. Při rekonstrukci se nezapomnělo anina handicapované studenty a za téměř5 mil. korun byla budova vybavena novýmvstupem, umožňujícím jejich snadný přístupdo budovy, výtahem a odpovída j íc ímsociálním zařízením.V nových učebnách a laboratořích vybave-ných nejmodernější technikou bude moci odletního semestru probíhat odborná výukav oblasti informatiky, elektrotechniky a říze-ní procesů na kvalitativně vyšší úrovni.Nainstalovaná nová technologie komuni-kačních sítí dovoluje přenášet data rychlos-tí 10 gigabitů za sekundu. Studenti tak bu-

dou mít k dispozici moderní komunikačníinfrastrukturu pro vlastní výuku v oblastechvelkokapacitních datových přenosů, videoa hlasových přenosů v rámci IP telefonie,přenosů dat z technologických procesů atp.Součástí zmíněné aktivní infrastruktury jsoupotřebná zařízení společnosti Cisco Sys-tems. Ta je plně kompatibilní s již existujícíinfrastrukturou sítě pardubické univerzity.Samozřejmostí je zabezpečený bezdrátovýpřístup ze všech nových prostor do univer-zitní sítě pro studenty, kteří využívají vlastnínotebook s bezdrátovou technologií.V letošním roce bude univerzita a fakultapokračovat v rekonstrukci další části – pat-ra budovy, zhruba ve stejné investiční výšijako v roce 2009, při níž by mělo vzniknout

rektor univerzity prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.a hlavní garant přestavby prof. Ing. Karel Šotek,CSc. zahajují provoz nových učeben FEI

slavnostní otevření nově zrekonstruovanýchprostor FEI proběhlo za účasti zástupců vedeníUniverzity Pardubice, Fakulty elektrotechnikya informatiky a dalších vzdělávacích institucíPardubicka; mezi zúčastněnými nechybělprimátor města Pardubic, vedení společnostiCESA, a.s., Pardubice, Cisco Systems, s.r.o.a další vážení hosté

děkan prof. Ing. Simeon Karamazov, Dr.představuje nové prostory Fakultyelektrotechniky a informatiky

12

fakulty

další zázemí pro studenty a odborné aktivity akademických pracov-níků Fakulty elektrotechniky a informatiky.Univerzita navíc získala další finanční zdroje, a to z Operačníhoprogramu EU Životní prostředí (prioritní osa 3), s nimiž se podaří

výrazně snížit energetickou spotřebu celé budovy. Dojde k výměněoken a zateplení objektu v hodnotě kolem 30 mil. Kč.

Ing. Valerie Wágnerovákancléřka UPa

Elektroanalytická skupina v novém působištianeb Ohlédnutí za rokem 2009 a velkýmstěhovánímKdyž začátkem loňského roku byl definitivně doladěn harmono-gram přesunu do nového areálu Fakulty chemicko-technologické,každý z nás prožíval tyto dny jinak. Někdo se těšil, někomu se mocnechtělo, a byli tu i tací, kterým to bylo vcelku jedno. Pamatuji si, žepodobná směsice názorů panovala i uvnitř elektroanalytické skupi-ny (EAS) na katedře analytické chemie, vedené prof. Ing. KarlemVytřasem, DrSc.Když však s postupujícím časem začalo mizet vybavení z budovy nanáměstí Čs. legií, přece jen převládnul pozitivnější přístup k realitěvelkého stěhování – jakéhosi pardubického „kulového blesku” (anitak podobou, jako rozsahem). Po prvních návštěvách areálu u uni-verzitních kolejí zesílily pochvalné hlasy a každý začínal být zvědav,jak se mu v nových prostorách bude asi dařit. A když jsme si kon-cem jara začali zařizovat nové kanceláře, laboratoře a další přiděle-né místnosti, tak jsme doslova vyhlíželi den „D”, kdy budou přepra-veny poslední věci, celá stěhovací anabáze skončí a všichni budemev novém. Počátkem července se dočkala i početná katedra analyti-ků a i přes rozptýlení jednotlivých pracovišť, skupin či jednotlivcůdo několika pater dvou budov a spojovacích koridorů vesměsvšichni hleděli do budoucnosti s optimismem. To byl také případEAS, navzdory jistým pochybám, jak bude vypadat vědecko-výzkum-ná produktivita ve stávajícím roce, ať již kvůli omezeným možnos-tem experimentování – postupně utlumovaného již během vyklíze-ní staré budovy, tak z pohledu nutnosti dalšího zařizování a vybavo-vání jednotlivých laboratoří, než budou plně provozuschopné a myv nich budeme moci uvítat první studenty, kolegy či hosty od nási ze zahraničí.S odstupem času s překvapením zjišťuji, že se výše zmíněné obavyukázaly jako liché a že se období druhé poloviny roku 2009 – prak-ticky ihned po nastěhování do nového areálu – stalo jedním z nej-rušnějších a nejplodnějších, jaké kdy náš elektroanalytický tým pa-matuje. Nyní zpět k dění ve čtvrtém patře budovy HB/C, kde EASod poloviny loňského roku sídlí. Dnes si už nevzpomínám, kdoz mimopardubických kolegů jako první zvědavě – a možná i trochuzávistivě – nahlédl do našich novotou vonících laboratoří a praco-ven. Postupně – většinou ještě během letních měsíců – přicházelina „exkurzi” další a další hosté, přičemž si už nevybavuji ani takkonkrétní tváře, jako spíše jejich zážitky z bloudění po rozsáhlýchchodbách nového areálu či popojíždění „mluvícími” výtahy pojednotlivých budovách a patrech, a to stylem „pokus/omyl”.Dobře si však vybavuji, kdo byl v nových prostorách naším prvnímzahraničním hostem a zároveň prvním reálným experimentátoremv právě zprovozněných laboratořích. Šlo o mladou kolegyni z Litvy,Dr. Giedre Grincienë z Ústavu elektrokatalýzy ve Vilniusu, která siplně užívala vymožeností vlastní laboratoře a u nás strávila při prácina vývoji a testování nových typů nertuťových elektrod přibližněměsíc. Zhruba ve stejné době k nám v rámci bilaterálního projektuprogramu „Kontakt” přicestoval ze Slovinska Dr. Samo Hočevarz lublaňského Národního ústavu chemie spolu se svou německou

postgraduální studentkou. Narozdíl od litevské badatelky, která bylav Pardubicích poprvé, je kolega ze Slovinska naším souputníkem jižod konce devadesátých let, takže si mohl působení v novém areáluvychutnávat dvojnásob. (V dobách nedávno minulých byl podobnýsouběh hostujících badatelů oříškem a obvykle i příležitostí k po-věstné české improvizaci. Mnohdy jsme jen díky ní byli schopni vestaré budově zajistit příslušná pracovní místa a alespoň trošku dů-stojné podmínky k práci.) Shodou okolností jsme pak v tomto ob-dobí uvítali ještě čtvrtého hosta, kterým byl Prof. Yukio Nagaosaz Univerzity Fukui (Japonsko) s manželkou, přičemž pro oba to byli premiérový pobyt na území naší republiky. Touto srdečnou –

elektroanalytická skupina s hosty ze Slovinska a Japonska

účastníci semináře „Sensing in Electroanalysis”

13

fakulty

a musím dodat i velmi operativně zajištěnou – návštěvou jsmepoložili základy k první konkrétní spolupráci s obdobně orientova-ným pracovištěm ze Země vycházejícího slunce. A plody tétoiniciativy sklízíme již nyní – v době, kdy píšu tyto řádky, právě veFukui zahajují své měsíční stáže naše dvě mladé vědecké pracovniceIng. Lucie Baldrianová a Ing. Eva Tesařová.Uplynulo jen několik týdnů od odletu japonského páru a bylo krát-ce po odjezdu kolegů ze Slovinska a Litvy, když jsme měli další pří-ležitost k posílení našich zahraničních kontaktů, v tomto případěv rámci sítě programu CEEPUS, koordinované prof. Vytřasem. Jižtradičně na sklonku roku – tentokrát již v polovině listopadu – bylna pořadu seminář „Sensing in Electroanalysis”, který organizujevedoucí naší skupiny společně s dlouholetým kolegou a přítelemprof. Kurtem Kalcherem ze Štýrského Hradce. Při této akci se pra-videlně setkáváme s kolegy z celé Evropy a ani letos tomu nebylojinak – v Pardubicích jsme v polovině listopadu přivítali elektroana-lytiky a biochemiky ze sousedního Polska (z Lodže a Krakova),z Nového Sadu (Vojvodina, Srbsko) a rumunského Brašova. Začát-kem prosince jsme ještě uvítali prof. Alexandra Kuhna z UniverzityBordeaux I, který nás navštívil pod hlavičkou programu Barrande(dlužno říci, že u prof. Kuhna v uplynulých letech pracovala našedoktorandka Ing. Veronika Urbanová v rámci tzv. dvojího školitel-ství). Činorodé období druhé poloviny roku 2009 pak symbolickypodtrhlo závěrečné prosincové bilancování, kdy jsme počítali „čár-ky” – publikace v impaktovaných časopisech, příspěvky do sborní-ků, prezentace na konferencích i další výstupy; ve většině kategoriíbyly konečné součty rekordní. A vesměs všichni jsme se shodli natom, že zásadní měrou se o to zasloužily pečlivě udržované

mezinárodní kontakty, ale velkým dílem k tomu přispěly i badatel-ské podmínky v novém areálu. Těší nás, že podobně jako jsmev polistopadových letech jezdívali čerpat zkušenosti „do světa” my,přijíždějí dnes mladí zahraniční kolegové k nám.Právě poznání, že prakticky ihned po náročném přestěhování se ak-tivity naší skupiny rozjely jako dobře řízený express, bylo i hlavnímimpulsem k sepsání těchto řádků. Byl bych nerad, kdyby můj příspě-vek vyzněl jako glorifikace jednoho konkrétního vědecko-výzkum-ného pracoviště naší fakulty, ale na druhé straně neskrývám, žeodráží mé sympatie a upřímné poděkování všem, kteří se zasloužilio vybudování nového komplexu v Polabinách. Vím, o čem mluvím.Na svých četných cestách a pobytech napříč Evropou jsem poznalvysokoškolské instituce na opravdu špičkové úrovni, pracoviště spí-še průměrná, ale i místa, kde naši pedagogičtí a vědečtí kolegovépůsobili doslova v tristních podmínkách. Ve srovnání s tím všímjsem na náš nový areál pyšný. (A to i přesto, že i zde lze naléztnějaké ty „mouchy” a třeba v parných letních měsících tu mnozínezažíváme zrovna příjemné chvilky.)Snad to nebude znít velikášsky, když své řádky zakončím zamyšle-ním, že třeba právě aktivity a poslední výsledky naší elektroanalytic-ké skupiny mohou posloužit jako příklad, jak nejmodernější zázemí,které máme nyní k dispozici, může dále zkvalitnit vědecko-výzkum-nou práci a jak se působení v nových – a nebojím se říct takřka lu-xusních – podmínkách výrazně promítá do konkrétních výsledků.Využijme toho a vylepšeme ještě již tak zavazující reputaci našífakulty!

prof. Ing. Ivan Švancara, Dr.Katedra analytické chemie FChT

Den GIS 2009 na Fakultě ekonomicko-správníDen geografických informačních systémů je významný osvětový -informační den, během něhož specialisté na geografické informačnísystémy (GIS) informují laickou veřejnost o tom, co je GIS a jaktato bezesporu důležitá technologie ovlivňuje náš život. Cílem„Dne GIS” je především celosvětově popularizovat technologii ge-ografických informačních systémů, která umožňuje zpracovávatprostorové informace, analyzovat a vizualizovat je, čímž přispívák lepšímu poznání podmínek a souvislostí mezi jevy na Zemi. Nej-častějším výstupem z GIS jsou mapy, se kterými se setkávámekaždý den.Den GIS připadl na fakultě na 20. listopadu 2009, celosvětově bylDen GIS 18. listopadu 2009. Tuto akci podporuje Fakulta ekono-micko-správní každoročně. Den GIS organizoval ústav systémovéhoinženýrství a informatiky a oddělení pro vzdělávací činnost fakulty.Akce se rovněž zúčastnil Ing. Oldřich Mašín z oddělení krizovéhořízení Pardubického kraje. Přednášeny tedy byly nejen obecné prin-cipy geoinformačních technologií, ale prezentace obsahovalai ukázky aplikací a fotografií z reálných situací zdejšího regionu.Prezentace technologie geografických informačních systémů pro-běhla v pěti šedesátiminutových blocích. První část prezentace vy-světlovala základní pojmy, demonstrovala základní funkce a ukázalanejrůznější aplikace v řadě odvětví lidské činnosti. Dále bylo před-neseno využití dat pořízených metodami dálkového průzkumuZemě. Následovalo představení nejrozšířenějších GIS softwarů nanašem trhu. Velké oživení přinesla prezentace GPS. Závěrečnýmblokem byla prezentace práce oddělení krizového řízení Pardubic-kého kraje. Představeny byly používané mapové podklady, datové

sady, software a aplikace, které byly doloženy bohatou fotodoku-mentací. Studenti viděli použité mapové podklady a pořízené foto-grafie z několika akcí v Pardubickém kraji (například destrukce stře-chy elektrárny Opatovice, sněhová kalamita v únoru až březnu2006, sesuv svahu na státní komunikaci u portálu Hřebečského tu-nelu, nález nelegálního skladu nebezpečných chemických láteka odpadů ve Chvaleticích, ptačí chřipku v uzavřených chovech v ob-cích Tisová, Nořín, Kosořín, Netřeby). Následovala praktická ukázkazjištění, zda hledaný adresní bod leží nebo neleží v záplavovém úze-mí. Největší zájem o akci byl z řad středních škol, proto poslednípřednáška prezentovala možnosti studia na Fakultě ekonomic-ko-správní.

14

fakulty

Přednáška o vesmíru na univerzitěVe čtvrtek 25. února se na naší univerzitě –v posluchárně A2 univerzitní auly – usku-tečnila od 17 hodin přednáška „Z čeho jevesmír? Temná hmota a temná energie”.Přednášku prof. RNDr. Jana Novotného,CSc. z Přírodovědné fakulty Masarykovyuniverzity v Brně organizovala pardubickápobočka Jednoty českých matematiků a fy-ziků, Ústav matematiky Fakulty ekonomic-ko-správní a Katedra elektrotechniky, elek-troniky a zabezpečovací techniky v dopravěDopravní fakulty Jana Pernera.K tématu přednášky za její organizátoryIng. Dušan Čermák, Ph.D. dodal:„Přelom tisíciletí nebyl příliš bohatý na ob-jevy v mikrofyzice a na pokrok ve snahácho jednotnou teorii, zato však přinesl pře-vrat v názorech na složení vesmíru. Zdá sevelmi pravděpodobné, že formy hmotya energie známé z laboratoří a tvořící

hvězdy mají jen malý podíl na současnémsložení a chování vesmíru. Přednáška se za-bývá historií moderní kosmologie, jejímdnešním stavem a perspektivami se zřete-lem k otázce položené v názvu.”Přednášející prof. RNDr. Jan Novotný, CSc.působí na Ústavu fyzikální elektroniky Pří-rodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.Hlavní oblastí jeho práce je teoretická, ma-tematická a relativistická fyzika. Prof. JanNovotný se kromě klasické fyziky věnujehlouběji i filosofii a přednáší předmětyzabývající se vztahem filosofie a fyzikálníhoobrazu světa.Přednáška byla otevřena pro všechny zá-jemce – nejen z univerzity, ale i z řad širokéči odborné veřejnosti.

Ing. Dušan Čermák, Ph.D.Katedra elektrotechniky, elektroniky

a zabezpečovací techniky v dopravě DFJP

Prezentaci navštívilo osmdesát sedm studentů a sedm pedagogů(Gymnázium Pardubice Mozartova; Gymnázium Pardubice Dašická;DELTA – Střední škola informatiky a ekonomie). Návštěvníci

si z přednášky také odnesli informační materiály o geoinformačníchtechnologiích a rovněž reklamní předměty fakulty.

Mgr. Pavel Sedlák, Ph.D.Ústav systémového inženýrství a informatiky FES

Patnácté kolokviumna Dopravní fakultě Jana Pernera

Ve čtvrtek 29. listopadu 2009 se v Pardubicích konalo, pod záštitouděkana Dopravní fakulty Jana Pernera prof. Ing. Bohumila Culka,CSc. a generálního ředitele SŽDC, s. o., Ing. Jana Komárka, tradičníkolokvium ŽelAktuel 2009. Pro letošní rok bylo zvoleno téma „Ra-cionalizace provozu a dopravní infrastruktury na nekoridorovýchtratích”. Organizátorem kolokvia byl Institut Jana Pernera, o. p. s.Kolokvium zahájil krátkým projevem a přivítáním odborný garantkolokvia prof. Ing. Vlastislav Mojžíš, CSc. Krátkou zdravici proneslděkan dopravní fakulty prof. Ing. Bohumil Culek, CSc. Zahájení ko-lokvia doplnil svým vystoupením Ing. Jan Komárek, který shrnulsoučasnou situaci na SŽDC, s. o., a její vztah k mimokoridorovým

tratím. Celým kolokviem jako moderátor provázel Ing. EdvardBřezina, CSc.Kolokvia se zúčastnili odborníci z MD ČR, SŽDC, s. o., ČD, a. s., ČDCargo, a. s., Žilinské univerzity v Žilině a Univerzity Pardubice.Prvním přednášejícím byl prof. Vlastislav Mojžíš, který účastníky se-známil s projektem „RACIO”, tedy s projektem Racionalizace do-pravního provozu a dopravní infrastruktury na mimokoridorovýchtratích. Projekt je řešen na katedře technologie a řízení dopravy.Jeho vystoupení doplnily přednášky členů katedry Ing. Bulíčka, Ing.Mazače, Ing. Nachtigalla a Ing. Zemana. Jednotliví přednášející se vesvém projevu zaměřili na podrobnější výsledky a úskalí, se kterými

úvodní slovo Ing. Jana Komárka, generálního ředitele SŽDC, s. o. účastníci konference

15

konference a semináře

se setkali během řešení projektu. Přednášky týkající se projektu takzaplnily celou první část konference.Ve druhé části přišli ke slovu zástupci ze zahraničí a zástupci jed-notlivých společností. Ze zahraničí, konkrétně ze Žilinské univerzityv Žilině, vystoupil prof. Ing. Petr Cenek, CSc. s příspěvkem„Možnosti úspor infrastruktury racionalizací druhotného třídění”,který byl zaměřen na optimalizaci činnosti seřaďovacích stanic.Další příspěvek, který se zabýval problematikou slovenské železni-ce, byl příspěvek s názvem „Nástroje managementu železničnej in-fraštruktúry” od doc. Ing. Jozefa Gašparíka, Ph.D. Za SŽDC vystou-pili Ing. Pavel Skála (Optimalizace rozsahu infrastruktury), Ing. Ra-dim Brejcha (Nové projekty v regionální železniční dopravě Plzeň-

ského kraje), Ing. René Amcha a Ing. Pavel Krýže, Ph.D. (Optimaliza-ce rozsahu infrastruktury na mimokoridorových tratích). Za ČDpřednesl příspěvek Ing. Jan Hrabáček (Regionální doprava na želez-nici v systému veřejné dopravy).Na závěr kolokvia proběhla diskuse k dané problematice, jejímž zá-věrem byla proklamace, že ke správnému fungování železnice je po-třeba dialog mezi správcem dopravní infrastruktury a dopravci.Kolokvium zhodnotil a účastníkům poděkoval prof. VlastislavMojžíš. Další kolokvium „ŽelAktuel” se uskuteční na podzimtohoto roku.

Ing. Ivo Hruban a Ing. Aleš ZemanKatedra technologie a řízení dopravy DFJP

V. mezinárodní kongres germanistů v SevilleMetropole španělské Andalusie, multikul-turní Sevilla, přivítala letošní 5. oficiální me-zinárodní kongres germanistů (celkově jižosmý) nejen dosti nevyrovnaným a celkověspíše chladným a deštivým, vysloveně „ger-manistickým” počasím, ale tentokrát mimo-řádně i malým zemětřesením pár hodinpřed zahájením kongresu 16. prosince 2009ve 2:30 hodin. Epicentrum bylo naštěstí asi100 km od portugalského mysu Cabo deSan Vicente na jihozápadním cípu země(přesně 36,44 severní šířky a 10,04 západnídélky) a jeho síla jen 6,3 Richterovy stupni-ce, takže většinu účastníků pouze předčas-ně probudilo, j iných škod nenapáchaloa kongres mohl nerušeně zahájit i pokračo-vat až do svého zakončení 18. prosince2009 v impozantních prostorách centra sta-rodávné Universidad de Sevilla, bývalé to-várny Real fábrica de tabacos. K malémuzemětřesení se schylovalo i ve španělskévnitřní politice, neboť právě o víkendu předkongresem uspořádalo Katalánsko zatím je-nom neoficiální referendum o odtržení odŠpanělska, a to především kvůli finančnímodvodům do chudších částí země. Na kon-gresu se tento fakt nijak neprojevil, takžeorganizátoři z Ústavu germanistiky Filozo-fické fakulty Univerzity Sevilla, který slavilletos jubilejní 25. rok své existence, podpo-ření andaluskou vládou, děkanátem fakultya konzulátem Spolkové republiky Německov Seville, připravili jako vždy nabitý programobsahující 99 odborných referátů a předná-šek protagonistů španělské, evropské i svě-tové germanistiky, přičemž zastoupeny byly3 kontinenty (vedle Evropy i Asie a Afrika)a 20 zemí. Při moderování, do něhož byli le-tos zapojeni i všichni pardubičtí účastníci,se v jednotlivých sálech vystřídalo 17 mo-derátorů a celou akci využila i řada dalšíchgermanistů, studentů a doktorandů, kteří sekongresu zúčastnili pouze pasivně bez vlast-ních příspěvků. Všichni přispěli svým dílem

k tradičně vstřícné a přátelské atmosféřekongresu se zájmem o téma a činnost kole-gů, věcnými nekonfrontačními dotazy bezzbytečného exhibicionismu nebo inteligent-n ími a ku l t ivovanými diskusemi poněkterých příspěvcích.Letošní kongres se nesl v poněkud slav-nostním duchu díky čerstvému ocenění ně-mecké kinematografie udělením ceny Ev-ropské filmové akademie za nejlepší evrop-ský film roku – Bílá stuha (plus cenu za scé-nář a režii) – režiséru Michaelu Hanekeoviz 12. prosince 2009 a také samozřejmě díkynejvyššímu uctění německy psané literatury,udělení Nobelovy ceny za literaturu za rok2009 německé autorce narozené v rumun-ském Banátu, Hertě Müllerové, takže téma-ta věnovaná právě filmu, beletrii, esejům,žurnalistice a vůbec literárním textům, do-plněná opět pod vlivem bilingválního a bi-kulturního příkladu Herty Müllerové o čas-té příspěvky, týkající se interkulturníchnebo politických komplexů (např. problémztráty domova, literárního fenoménu tzv.migrantské literatury v německy mluvícíchzemích), převažovala nad příspěvky lingvis-tickými (frazeologie, onomastika, dialektolo-

gie), didaktickými, historickými, komparatis-tickými nebo obecně kulturními.Germanistika České republiky byla zastou-pena příspěvkem PhDr. Renaty Cornejo„Eine Suche nach Glück. Eine (E)Migration-sgeschichte über die Liebe und das Schrei-ben” z Univerzity Ústí n. L. a třemi příspěv-ky Univerzity Pardubice. O německýcha českých příjmeních („Deutsche undtschechische Familiennamen. Ein kontrasti-ver Blick auf zwei unterschiedliche Klassifi-kationssysteme”) zasvěceně referovala Mgr.Bianca Beníškova, Ph.D. Přednáška „Zugrei-se mit Franz Kafka über die böhmisch-bay-rische Grenze” Mgr. Lenky Matuškové,Ph.D. se týkala česko-bavorského soused-ství a autor tohoto textu seznámil účastní-ky kongresu v příspěvku „Adolf Burger –der letzte legendäre Geldfälscher des Drit-ten Reiches” s existencí padělatelské dílnyna falšování britských bankovek v koncent-račním táboře Sachsenhausen, osudemAdolfa Burgera jako pravděpodobně po-sledního žijícího aktéra „Akce Bernhard”a s memoárovou, dokumentární a beletristic-kou literaturou, vydanou k tomuto tématu.

zahájení kongresu (zleva): Prof. Dr. Rafael Lopez-Campos Bodineau – děkan FF Univerzity Sevilla,Dr. Eva Parra Membrives – vedoucí katedry germanistiky, Dr. Berthold Johannis – generalní konzulSRN, moderátor, Dr. Oleg Poldin – host z univerzity Nizhniy Novgorod, Prof. Dr. FernandoMagallanes Latas – hlavni organizátor kongresu

16

konference, semináře

Součástí kongresu byla i noční prohlídka Al-cázaru, hradu a sídla španělských králů,s nádhernou vnitřní výzdobou a úchvatnýmizahradami i diskuse s kolegy ze zastoupe-ných zemí o situaci a aktuálních problé-

mech germanistiky a nesmělo chybět anizávěrečné několikeré vřelé poděkováníhlavnímu organizátoru všech dosavadníchkongresů, germanistovi a profesorovi sevill-ské univerzity Fernandu Magallanesovi Lata-

sovi, díky němuž se toto každoroční setkánímůže v takovém rozsahu, kvalitě a atmosfé-ře konat.

PhDr. Jan Čapek, Ph.D.vedoucí Katedry cizích jazyků FF

dr. Čapek přednáší dr. Beníšková přednáší dr. Matušková přednáší

Profesorka Janáčková hostem kolokviana Fakultě filozofické

Dne 24. listopadu 2009 se uskutečnilov prostorách Fakulty filozofické UniverzityPardubice doktorské a magisterské kolokvi-um zaměřené na problematiku funkčnostiliteratury v závěrečné fázi vzniku moderní-ho českého národa, především pak na tvor-bu „družiny májové” a genderový aspektpostižitelný v dílech některých z autorů.Hlavní slovo měla na kolokviu nazvaném„Dědictví obrozeneckého mýtu a genderv kontextu generace májovců” odbornéi laické veřejnosti známá paní profesorkaPhDr. Jaroslava Janáčková, CSc. Dozvědět senové informace a proniknout do světa „lidíod pera, jež se neustále o něco přou” přišlodo videomístnosti ve 13. patře Fakulty filo-zofické velké množství posluchačů: kdo senedostavil včas, nedočkal se židle.

Kolokvium úvodním slovem zahájila a pří-tomné posluchače a posluchačky přivítalaprof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., kterázároveň nastínila odborný životopis profe-sorky Janáčkové.Navzdory momentální hlasové indispozicipřednesla profesorka Janáčková své tezea myšlenky s nezpochybnitelnou profesio-nalitou a odborným náhledem. Posluchačitak měli možnost dozvědět se více nejeno kulturním a vlasteneckém „podhoubí”dlouhého 19. století, ale také o inspiračníchzdrojích samotného vzniku májové družiny.Pozornost byla věnována především posta-vě Karla Hynka Máchy a jeho – dobovým li-terárním diskurzem nepřijatelnému – bás-nickému počinu Máj; stejně důkladně se ho-vořilo i o „českém” teologovi a matemati-

kovi , k ter ý by l „má jovcům” druhýminspiračním zdrojem, o Bernardu Bolzanovi.V souvislosti s tématem kolokvia zaznělai jména dalších představitelů generace má-jovců, jakými byli Jan Neruda či KarolinaSvětlá; paní profesorka věnovala pozornostprogramovým tezím a cílům májovců a je-jich literárním a vlasteneckým snahám. Vě-novala se rovněž akceptaci literárního tvůr-ce jako subjektu, prostředníka životníchzkušeností transformovaných a formulova-ných do literárních děl. Jednou z nejvýraz-nějších problematik je tzv. vertikální rovinarecepce, ve které se vytváří vztah mezitvůrcem a recipientem, zasahující do celko-vého vnímání předloženého textu.Na diskusi k přednášce prof. Janáčkové na-vázal bývalý student paní profesorky, dnes

17

konference, semináře

člen Katedry literární kultury a slavistikyFakulty filozofické UPa, PhDr. Ivo Říha, Ph.D.Svůj příspěvek zaměřil na vlastenecky-vý-chovné aspekty díla Karoliny Světlé, zřetel-né především v jejích tzv. ještědských ro-mánech. Zabýval se i poetikou ženské lite-rární postavy a vztahem milostné tematickélinie a vlastenecké tematické linie a jejich

antagonismem či symbiózou v dílech Světlé.I zde se předložené závěry setkaly s ohla-sem a diskuse se př í jemně pro táh la,především díky vynikající kooperaci paníprofesorky a doktora Říhy.Jsme rádi, že Univerzita Pardubice mohlapřivítat tak významnou osobnost, jakouprofesorka Janáčková je. Fakulta filozofická

zajistila kolokviu příjemné a kvalitní zázemí,takže proběhlo na adekvátní akademickéúrovni. Navíc se uskutečnilo přesně v dennarozenin paní profesorky, což dodalo celéakci mile osobní ráz a všem účastníkůmnabídlo možnost jubilantce poblahopřát.

Renata Bohačíková a Kristína Ljubkovástudentky navazujícího magisterského studia

oboru Kulturní dějiny FF

Studentská konference oboru Humanitní studia

Ve středu 17. února 2010 se v Aule Arnoštaz Pardubic uskutečnila studentská konferen-ce oboru Humanitní studia Fakulty filozofic-ké Univerzity Pardubice. Tato akce byla or-ganizována budoucími absolventy 3. ročníkupod záštitou vedoucí katedry věd o výchověPhDr. Mgr. Ilony Moravcové, Ph.D.Mezi pozvanými hosty se nacházeli jejichpotencionální zaměstnavatelé ze státníi soukromé sféry, studenti Univerzity Par-dubice i ostatní laická veřejnost.Studenti v sedmiminutových blocích pre-zentovali své dosavadní studijní a pracovníúspěchy za pomoci promítaných prezentací.Samotná akce i příprava její realizace bylapro studenty velkou zkušeností. Lze říci, že

z akce panovala všeobecná spokojenost,a proto je možno považovat ji za úspěšnou.Přestože pro většinu studentů byla totoprvní zkušenost s veřejným projevem před

publikem, všichni to zvládli bez většíchobtíží a mohou na sebe být pyšní.

Libuše Kaiserová (hlavní koordinátorka)a Pavel Adamec (koordinátor)

studenti 3. ročníku oboru Humanitní studia FF

10. ročník „Školy hmotnostní spektrometrie”V termínu 14. až 18. září 2009 se v malebném prostředí sečské pře-hrady v hotelu Jezerka uskutečnil jubilejní 10. ročník „Školy hmot-nostní spektrometrie” pořádaný Katedrou analytické chemie Fakul-ty chemicko-technologické a Spektroskopickou společností JanaMarka Marci. Tento ročník volně navazoval na předchozí a celý tý-den kurzu byl věnován pokročilé interpretaci hmotnostních spek-ter, která byla opět rozdělena na tři základní okruhy: a) interpreta-ce hmotnostních spekter měřených elektronovou ionizacís využitím v GC/MS, b) interpretace hmotnostních spekter organic-kých látek měřených měkkými ionizačními technikami s využitímv HPLC/MS, c) interpretace hmotnostních spekter peptidů a pro-

teinů. Kromě těchto cvičení byly součástí prakticky orientovanépřednášky zabývající se kromě jiného kvantitou v hmotnostní spek-trometrii, matričními efekty a potlačením odezvy, optimalizacíHPLC/MS a GC/MS metod, hmotnostní spektrometrií s vysokýmrozlišením, hmotnostní mikroskopií, anorganickou hmotnostníspektrometrií a také aplikacemi těchto technik na vybrané třídy lá-tek. Organizaci školy tradičně podpořily firmy Applied Biosystem,Bruker Daltonics, HPST, Thermo Scientific a Waters, takže kroměodborného programu byl zajištěn i bohatý společenský a sportovníprogram. Plné verze přednášek a seminářů byly jako vždy zahrnutydo sborníku (editoři: prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., Ing. Miroslav

18

studenti

Lísa, Ph.D. a Ing. Robert Jirásko, Ph.D., ISBN 978-80-7395-167-2),který vydala Univerzita Pardubice. Další, již 11. ročník „Školy hmot-nostní spektrometrie” se uskuteční 22. až 24. září 2010 (http://hol-capek.upce.cz/conferences.htm) v hotelu Horizont v Peci podSněžkou a bude orientován na novinky v oblasti hmotnostníspektrometrie.

Ing. Robert Jirásko, Ph.D.Katedra analytické chemie FChT

pohled na přehradu Seč

Pardubický kraj zná svého krále chemieVe čtvrtek 4. února bylo v Aule Arnošta z Pardubic vyhlášeno čtr-náct nejlepších řešitelů třetího ročníku soutěže „Hledáme nejlepší-ho mladého chemika”. Slavnostního předávání cen se zúčastnilinejen výherci a jejich rodinní příslušníci, ale i představitelé partne-rů, základních škol, Pardubického kraje a města Pardubic. Největšíradost měla pravděpodobně Základní škola Nadporučíka Eliášez Pardubic.Jména čtrnácti nejlepších vítězů byla tajná až do poslední chvíle,o to napínavější bylo postupné odtajňování výsledků, které se kona-lo v režii Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích. Slav-nostní večer se konal v aule Univerzity Pardubice a sto přítom-ných hostů celý večer bavila moderátorská dvojice složená ze stu-dentů SPŠCH – Tereza Borůvková (3. ročník) a Zdeněk Musílek(4. ročník).Úvodní slovo letos k talentovaným mladým chemikům pronesla Ing.Jana Šedová, zástupkyně ředitelky SPŠCH, která zde zastupovalanemocnou paní ředitelku Ing. Miroslavu Katzerovou. „Tímto bychchtěla jménem SPŠCH Pardubice poděkovat všem sponzorůma mediálním partnerům, kteří projekt v letošním roce podpořili.Zároveň bych chtěla vyjádřit své poděkování také všem základnímškolám, které se do soutěže pravidelně zapojují. Největší radostmáme ze vzrůstajícího zájmu ze stran základních škol,” uvedlamimo jiné Šedová.Vítězem soutěže se stal Jiří Kulhánek, žák 9. třídy ze Základní školyNadporučíka Eliáše v Pardubicích. Cenu novému králi chemie pře-dali prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., proděkan pro pedagogiku Fakultychemicko-technologické Univerzity Pardubice, a Ing. Jaroslav Deml,primátor města Pardubic. Vrcholem večera byla korunovace nové-ho krále. Korunu novopečenému králi předala Tereza Svědíková, ví-tězka loňského ročníku soutěže, která taktéž reprezentovalaZákladní školu Nadporučíka Eliáše.Druhé a třetí místo obsadili žáci Základní školy Sezemice. Cenu zadruhé místo Janu Plecháčovi předal pan Michal Kaněra, ředitel divi-ze neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny, a. s., a Ing. Jana Pernicová,členka Rady Pardubického kraje. Tomáš Kouřílek, třetí nejlepší mla-dý chemik, převzal ocenění z rukou Mgr. Tomáše Krejčíka, personál-ního ředitele rafinérie PARAMO, a. s., a Ing. Jiřího Reisse, zástupceSvazu chemického průmyslu České republiky.V rámci soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika” byly vy-hlášeny i výsledky tří doprovodných soutěží. Zlaté pero PARAMAza svou pohádku „Nejdramatičtější závod NASCAR všech dob” zís-kal Matouš Paukovič ze Základní školy Nadpor. Eliáše, na druhémmístě se umístila Tereza Marešová taktéž ze Základní školy Nadpor.Eliáše. Třetí nejlepší autorkou pohádky se stala Veronika Pitrová ze

Základní školy Proseč. Mladí autoři kromě věcných cen získalipozvání na exkluzivní exkurzi do redakce Pardubického deníku.Nejúspěšnější školou třetího ročníku soutěže se na základě výsled-ků svých žáků stala již zmiňovaná Základní škola Nadpor. Eliášez Pardubic. Cenu ČSOB Pojišťovny pro nejúspěšnější základní školyz rukou Michala Kaněry, zástupce ČSOB Pojišťovny, a Jany Pernico-vé převzali ředitel školy František Němec a učitel chemie Petr Cí-sař. „Chtěl bych tímto poděkovat našemu panu učiteli Císaři, kterýna naší škole chemii vyučuje, a jak se zdá, tak velmi dobře,” vzdalhold svému učiteli ředitel Němec. Nejúspěšnější škola obdržela po-ukázku k nákupu knih a speciální cenu ČSOB Pojišťovny, kterou bylšek na 10 000 korun.

nejlepší mladý chemik Jiří Kulhánek je ze ZŠ Nadporučíka Eliáše

na správný průběh korunovace nového krále chemie Jiřího Kulhánkadohlížejí primátor Ing. Deml a proděkan FChT prof. Kalenda

19

studenti

Rychle a zběsileMnoho lidí si myslí, že tanec není pořádný sport. Vždyť každý přecedokáže na diskotéce tancovat klidně celou noc. To sice ano, ale topřešlapování na místě s kabelkou na rameni je něco jiného nežnaše téměř každodenní 90 minutové tréninky. Z vlastní zkušenostimůžeme říci, že titul, který jsme získaly, rozhodně vydřený byl.Většina z nás tancuje už od 3 let v pohybovém studiu HROCH, aletitul mistra republiky jsme získaly poprvé. O to větší úspěch pronás znamená výhra v hlavní kategorii (od 15 let), kde je konkurenceopravdu vysoká. Soutěžní vystoupení trénujeme obvykle od září dobřezna a v dubnu a květnu pak absolvujeme soutěže.Celý náš úspěšný příběh se odehrál 23. května loňského roku v Plzni,kam jsme se probojovaly z mistrovství Čech. Taneční soutěž byla or-ganizována Svazem učitelů tance a byla rozdělena do několika kate-gorií. Kategorie, ve které jsme získaly titul, se jmenuje „Disco danceformace” a naše vystoupení nese název „Rychle a zběsile”.Hned dopoledne se konaly prostorové zkoušky, kde si všechnytýmy vyzkoušely své vystoupení nanečisto. A v poledne vypukl bojo zlato. Jelikož nás bylo 10 v kategorii, musela soutěž být rozdělenado 2 kol. Po zjištění výsledků po prvním kole byla u nás v šatně ob-rovská radost, postoupily jsme do finále! Ve finále se utkalo 5 nej-lepších vystoupení a po dotancování posledního šly všechny týmyna parket čekat na známky od porotců. Když postupně porotci od-krývali čísla k našemu vystoupení a my viděly 4 jedničky a jednutrojku, bylo vše jasné a my po sobě začaly skákat jako malé dětia užívaly si tu krásnou chvilku. Nakonec zazněla hymna a předali

nám medaile. Byl to krásný zážitek a doufáme, že se nám ho podařísplnit i tento rok.Na závěr bychom chtěly ještě poděkovat celé naší skupině a hlavnětrenérce Báře Němcové, která s námi má obrovskou trpělivosta díky které jsme skvělý tým.

Michaela Novotnástudentka bakalářského studia oboru Zdravotní laborant FChT

Zuzana Pávovástudentka bakalářského studia oboru Informatika ve veřejné zprávě

FES

61. výstava v Galerii Univerzity PardubiceANDREA TACHEZYOVÁ– KNIHY, TISKY, KRESBYV úterý 2. února v 17:00 hodin byla v Gale-rii Univerzity Pardubice otevřena již 61. vý-s tava – kn ih , t i sků a kreseb AndreyTachezyové.Práci vystavující autorky, která se věnujepřevážně kresbám, grafice, ilustraci a autor-ské knize, komentovala v programu k výsta-vě Marie Bergmanová takto:,,Současné tisky Andrey Tachezyové jsou přiro-zeným vyústěním několika dřívějších tematic-kých a pracovních okruhů. V kresbách z prvnípoloviny devadesátých let, které předcházelyzájmu o velkoformátovou grafiku, se zřetelněprosazovalo vyprávění konkrétních příběhů.

Vztahy člověka k sobě samotnému, ke svémunejbližšímu okolí, se odehrávaly v jednodu-chých výrazových zkratkách a vyhrocenýchmezních situacích.Pro autorku určující příklon ke grafice, její dů-kladné a mnohaleté zkoumání grafickýchstruktur, autorských postupů a velkoformáto-vých tisků je spojeno s aktivní účastí vesdružení Hraniční prostor, kde měla příležitostsvoji práci konfrontovat při mnoha pracovníchsoustředěních. Prozatím poslední práce se vý-razněji obracejí ke konkrétní realitě, v letmýchnáznacích zaznamenávají krajinné motivy, in-

Nejoblíbenějším učitelem chemie se stal Miloš Pechanec ze Základ-ní školy Jiráskova z Vysokého Mýta. Ten získal nadpoloviční většinuze všech došlých hlasů. Cenu mu předali pan Tomáš Dvořák, zastu-pující šéfredaktor Pardubického deníku, a primátor Jaroslav Deml.Nejoblíbenější učitel vyhrál víkendový pobyt v lázních pro dvě oso-by, který do soutěže věnovaly Léčebné lázně Bohdaneč, a. s. „Věří-me, že tento dar si pan učitel zaslouženě užije a načerpá zde dalšísíly pro svou vynikající práci,” doufá Lenka Uskobová-Studená,vedoucí oddělení marketingu.

K nadějným chemikům promluvili také představitelé města a kraje.Primátor Deml, který svou řeč začal netradičně oslovením „milípřátelé chemie a pyrotechniky”, poukázal na tradiční propojeníměsta Pardubice, potažmo celého Pardubického kraje s chemic-ko-technologickým průmyslem. V odlehčeném tónu se nesla taktéžzdravice krajské radní Jany Pernicové, která se u mladých chemikůpřimlouvala za objevení nových léků a účinné omlazující kosmetiky.

Mgr. Jana Koženáorganizační tým soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika”

autor fotografií – Luboš Jeníček, Deník

20

kultura

sp i ru j í se v zapomenutýc h zahradácha příbězích.Zmíněná realita je víc než jasně připomenutarůznými rostlinnými dekorativními detaily, cožjsou především zapracované textilní fragmentys kusy výšivek nebo krajek a pečlivě vykreslený-mi figurativními prvky, jako je třeba králík nebopoštolka. Od souboru Arytmie také pokračujeřazení a násobení zvolených motivů, dnes jejichopakování občas podpoří i užití zrcadlovéhotisku.”Výstava Galerie Univerzity Pardubice jeumístěna ve vestibulu Univerzitní knihovnya potrvá do 3. dubna. Je otevřena tradičněod pondělí do pátku od 8 do 18 hodin,v sobotu od 8 do 12 hodin. Vstup jezdarma.

(topo)

21

kultura

Studentské plesy opět tři...Počty vysokoškoláků stále rostou, a tak se není co divit, že se pořá-dají plesy hned tři (20. února, 13. a 26. března) a o všechny je velkýzájem. I letos se ABC klub na Olšinkách zaplnil tance – a zábavychtivými studenty, některými pedagogy z našich fakult a zaměstnan-ci rektorátních útvarů.Všichni se určitě dobře bavili a tančili, a to nejen díky dobré muzi-ce, připravenému programu (předtančení tanečního klubu LIFE, tro-chu netradiční taneční vystoupení T-BASS a barmanská show mistra

barmana Petra Hurty), ale i moderátorovi Hitrádia Magic HonzoviŠindelářovi.K tanci hrály jako v loňském roce hořická hudební skupina Ego Re-tro Music (hlavní sál) a DJ Dakr (kavárna). Samozřejmostí byla i tra-diční půlnoční tombola, při které ti šťastnější z nás mohli vyhrátceny drobné i hodnotné. Studentské plesy se i letos velmi povedlya nezbývá nám nic jiného než se těšit na příští rok.

(topo)

22

sport

Sportovní klání zahraničních studentůPoslední sobotní listopadové dopoledne minulého roku proběhlave sportovní hale akce s názvem „Games Without Borders”. Čle-nové Buddy programu, kteří se starají o zahraniční Erasmus studen-ty, zorganizovali sportovní klání, kterého se zúčastnili studentiz celé Evropy. Původně měl být turnaj soubojem mezi zahraničnímistudenty naší univerzity a Univerzity Hradec Králové, ale nakonecbohužel tým z nedalekého Hradce nepřijel. Organizátoři se ovšems touto skutečností lehce vypořádali a v „míčovém trojboji” seutkala čtyři družstva studentů UPa mezi sebou. Soutěžilo se ve vo-lejbalu, fotbalu a streetbalu. Týmy byly vytvořeny náhodným výbě-rem, proto se spolu mohli setkat na jednom hřišti studenti z Turec-ka, Itálie, Polska, Slovenska, Řecka, ale i z dalekého Taiwanu. Hráči semezi sebou domlouvali především v anglickém jazyce, ale vzhledem

k určité jazykové bariéře zde velkou funkci plnila neverbálníkomunikace a výstižná gestikulace. Zahraniční sportovce přišlipovzbudit v hojném počtu fanoušci, také z Erasmus programu, kteřívytvořili výbornou atmosféru.V tomto netradičním turnaji nebylo poražených, ale pouze vítězů.Už jenom proto, že byli studenti schopni vypořádat se s rozlišnýmijazyky, ale i kulturou. Pro některé z nich to bylo první setkání s vo-lejbalovým nebo s basketbalovým míčem a první zkušenost sesportovní soutěží. Je skvělé, že je zahraničním studentům, kterýchje na naší univerzitě v rámci programu Erasmus přes sto, umožněnozařadit se do sportovního života. Toto určitě nebyla poslední spor-tovní událost, kterou Buddy program připravil, proto už se těšímena další akce a určitě vás o nich opět budeme informovat.

Mikulášský maratón v aerobikuNecelý měsíc po úspěšné akci „Víkends aerobikem” se studentky, které jsou vy-znavačkami cvičení, sešly na Mikulášskémmaratónu v aerobiku. Tento semestr se ma-ratón konal těsně před mikulášskými osla-vami, a to 2. prosince 2009. Děvčata se se-šla v 17:00 hodin v tělocvičně naší univerzi-ty a hned po úvodním slovu vedoucího ka-tedry tělovýchovy a sportu Mgr. TomášeMacase je již čekalo pět hodin rozmanitýchforem aerobiku. Maratón zahájila vedoucícelé akce Mgr. Eva Čaladi svižnou lekcí ae-robiku s tanečními prvky, v které se děvča-ta zahřála a naladila do dalších hodin. Po de-setiminutové pauze, která byla mezi každoulekcí, plynule převzala slovo studentka Fa-kulty filozofické (FF) Lada Šolcová. Tutosympatickou cvičitelku již studentky znajíz hodin USK. Třetí lekce byla vedena úspěš-nou reprezentantkou UPa v aerobiku LiouJonovou z Fakulty ekonomicko-správní(FES). Po této hodině měla děvčata chvilkuna oddech, v které zhlédla dvě vystoupenítaneční skupiny z Pohybového studia Hrochz Pardubic. Velký úspěch měla čtvrtá hodinadouble aerobiku s Ivou a Editou Chalupníč-kovými, které svojí energií vlily do děvčatsílu do poslední taneční lekce, a tou byla

očekávaná Zumba pod vedením Bc. RenátyPetráňkové. Na děvčata se nezapomnělpři j í t podívat samotný Mikuláš, kterýpřinesl malé občerstvení a dárečky.Mikulášský maratón je každoročně akcí,jejíž výsledky se započítávají do Standartyrektora. Nebylo tomu jinak ani tentokrát.Cenné body pro své fakulty si mohly stu-dentky připsat pouze v případě, že vydrželyodcvičit celých pět hodin. Podle počtu zá-stupců jednotlivých fakult byla vyhodnoce-na celá soutěž. Po konečném součtu získalynejvíce bodů studentky FES, hned v závěsuse umístila Fakulta chemicko-technologická(FChT) a třetí skončila FF.

Studentky se na akci výborně připravilynejen po stránce fyzické, ale i estetické,a to oblečením a různými doplňky v červe-no-černé barevné kombinaci, což ještě zdů-raznilo naladění do reje Mikulášů, čertůa andělů. Zájem byl opět nečekaně velký.Počet se vyšplhal na 130 účastnic a téměř50 studentek vydrželo odcvičit celých pěthodin. Celá akce se nesla ve velmi příjemnénáladě. Závěrem patří opět velké poděková-ní všem cvičitelkám, které si pro děvčatapřipravily zajímavé hodiny, a doufáme, že sena Aprílovém maratónu sejdeme minimálněve stejném počtu.

23

sport

Novoroční sportování na univerzitěPrvní sportovní utkání na naší univerzitě v roce 2010 na sebe nene-chala dlouho čekat. Hned v pondělí 4. ledna, po novoročních osla-vách, si měli studenti možnost poměřit své síly ve dvou soutěžích,a to ve finálovém boji turnaje ve futsale a ve squashovém turnaji.Squash se konal ve sportovním centru IXI Club a celkem se zúčast-nilo 9 studentů a 7 studentek. Poměrně velký počet přihlášenýchděvčat byl potěšující a zároveň překvapující. Je příjemné zjištění, žehráček squashe, které si chtějí změřit své síly ve vzájemných sou-bojích, každým rokem přibývá. Všichni přihlášení hráli ve dvou sku-pinách systémem „každý s každým”. Studentky hrály na dva sety do11 bodů, studenti na dva vítězné sety také do 11 bodů. Dále pokra-čovali tři nejúspěšnější z každé skupiny, a ti mezi sebou hráli o 1. až6. místo, tentokrát vždy na dva vítězné sety. Po napínavých finálo-vých a semifinálových bojích skončil v kategorii studentů na prvnímmístě Michal Janeček z Fakulty zdravotnických studií (FZS), na stří-brném místě se umístil Daniel Šiller z Fakulty ekonomicko-správní(FES) a bronzový skončil Jiří Janovský z Dopravní fakulty Jana Per-nera (DFJP). První místo v kategorii studentek obsadila Šárka Me-dáčková, druhá skončila Alena Musilová a třetí místo uhrála nako-nec Karolína Mandelíková, všechny sportovkyně jsou studentkamiFES. Jako téměř všechna sportovní klání na Univerzitě Pardubicei tento turnaj je zařazen do soutěže Standarta rektora. Do těchtovýsledků se sčítají muži i ženy dohromady. Nejvíce bodů získala Fa-kulty ekonomicko-správní, na druhém místě se umístila Dopravnífakulta Jana Pernera a jako třetí bodující byla Fakulta zdra-votnických studií. Zápasy měly opravdu vynikající úroveň, hráčipředvedli svou bojovnost a touhu po vítězství. Je dobré, že jemožnost využívat prostory centra IXI Club a že se studenti mohouúčastnit sportů, pro které zatím není vybudované zázemív tělocvičnách UPa.Ve stejný den se v tělocvičně na katedře tělovýchovy a sportu do-hrávala finálová skupina futsalového turnaje. Tato sportovní událostprobíhala ve čtyřech termínech v průběhu zimního semestru a celé

akce se zúčastnilo více jak 110 hráčů ve 12 týmech. Po dva listopa-dové večery a jeden prosincový podvečer tato družstva bojovalav jednotlivých skupinách, z kterých pak postupoval ten nejlepší týmdo závěrečného utkání o medaile. Boje o postup byly napínavéa úroveň zápasů velmi vysoká. O tom svědčilo i překvapivé nepo-stoupení favorizovaného týmu „Rakety”, který vypadl v základnískupině. Finále dopadlo nakonec následovně. Jako třetí skončil týms názvem „Vylitomyšláci” z Fakulty restaurování (FR), na druhémmístě se umístilo družstvo z FES „Moravinho” a první místovybojoval tým s názvem „Pobřeží lihoviny” z DFJP. Vítěznýmfakultám se taktéž připsaly cenné body do soutěže Standartarektora.Studenti se v novém roce vrhli do sportování se zápalem. Doufáme,že se stejným nadšením budou navštěvovat další připravované akcea soutěže v tomto roce a že účast při turnajích bude stále většía větší.

vítězný tým turnaje ve futsale „Pobřeží lihoviny”

PARDUBICE OPEN – nohejbalový turnajv tělocvičně naší univerzitySportovní areál Univerzity Pardubice mají možnost využívat nejenstudenti, ale i široká veřejnost. Jedna z významných sportovníchakcí, která se uskutečnila v sobotu 9. ledna 2010 v halách KTS, bylnohejbalový turnaj trojic Pardubice open, svým rozsahem jedenz největších v republice. Již druhý ročník této akce, kterou organi-zovala Tělovýchovná jednota Dynamo Pardubice, nabídl nohejbalo-vá utkání týmů různé výkonnosti, od družstev hrajících okresní pře-bor až po extraligové týmy. Sobotní ráno zasáhla Českou republikusněhová kalamita, proto se pořadatelé obávali menší účasti. Alei přes bílé závěje na silnicích přijelo do Pardubic 36 týmů.Pořadatelé využili obou našich tělocvičen, proto se mohlo hrát napěti nohejbalových hřištích. Bylo vytvořeno osm skupin, z kterýchprvní tým postupoval automaticky do dalších bojů. Družstva nadruhém a třetím místě ve skupině sehrála vzájemné zápasy o po-stup do osmifinále. Dále se postupovalo vyřazovacím systémemplay-off. Do čtvrtfinále pokračovalo osm týmů, z nichž nejlepší čtyři

dále do semifinále. Výtečnou atmosféru vytvořili nejen diváci, kteřípřijeli své favority podpořit z dalekých krajů, ale i hráči samotní,kteří ve volných chvílích fandili svým protihráčům a zároveňpřemýšleli o nejlepší strategii hry v dalších utkáních.O třetí místo se nakonec popraly pražské týmy Start „B” a Solidari-ta. Toto derby dopadlo vítězně pro Solidaritu a na druhý pražskýtým zbyla medaile „bramborová”. Domácímu týmu a vítězi loňské-ho ročníku Dynamo „A” se tento rok nepodařilo propracovat zezákladní skupiny, ale pardubičtí nemuseli zoufat, protože do bojeo medaili nejcennější se probojoval tým Dynamo „B”. Ve finálovémzápasu se utkali s družstvem Modřice „A”. Přes snahu a obrovskoupodporu publika nakonec skončili domácí borci na druhém místě.Konečné pořadí nakonec tedy dopadlo takto: 1. Exmost Modřice„A”, 2. Dynamo „B” Pardubice, 3. Solidarita Praha.

Mgr. Lenka DoležalováKatedra tělovýchovy a sportu UPa

autorka všech sportovních příspěvků

24

osobnosti

Projev prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc.rektora Univerzity Pardubice 2006 – 2010Aula Arnošta z Pardubic – 15. února 2010

Rectores magnifici, spectabiles, honorabiles, cives academici carissi-mi, dámy a pánové, vážení a milí hosté.Před čtyřmi lety jsem promlouval z tohoto místa a ve svém inaugu-račním projevu zmiňoval dva trendy, které lze v blízké budoucnostiočekávat. Prvním bylo výrazné zpomalení nárůstu počtu studentůa s tím spojená zvýšená konkurence v oblasti terciárního vzdělává-ní. Druhým trendem bylo užší propojení výuky s tvůrčí vědeckouprací při nutnosti respektovat mezinárodně uznávané standardy,které jsou definovány a přijaty odbornou komunitou, mají obecnoupovahu a nejsou příliš závislé na konkrétních pracovištích. Stálejsem v hloubi duše přesvědčen o obecné platnosti obou zmíněnýchvývojových trendů. Život však bývá složitější a často příliš nere-spektuje naše očekávání. K výraznějšímu zpomalení nárůstu počtustudentů v uplynulých čtyřech letech nedošlo, alespoň ne na našívysoké škole. Stojí však jako výzva před námi a jistě to bude jednoz naléhavých témat blízké budoucnosti. Těsná vazba mezi výukoua tvůrčí činností však postupně nabývala většího významu a odletošního roku se významněji projevuje v systému financovánívýzkumu a vysokých škol.Univerzita Pardubice v uplynulém období, kdy jsem měl tu čest státv jejím čele, zaznamenala výrazný rozvoj v mnoha ohledech. Podaři-lo se úspěšně realizovat výstavbu nových tělovýchovných zařízenía výstavbu moderního areálu Fakulty chemicko-technologické. Sou-borně se jednalo o druhou nejrozsáhlejší investiční akci realizova-nou v sektoru veřejných vysokých škol v posledních letech. Bylypřipraveny a podány tři projekty v rámci operačního programu Vý-zkum a vývoj pro inovace, které svým finančním rozsahem ještěo čtvrtinu převyšují zmíněnou investici. Kromě toho pokračovalyrekonstrukce a modernizace stávajícího univerzitního areálu. Všebez zadlužení a při zachování finančního zdraví instituce, které jezejména v dobách ekonomických turbulencí pro budoucí rozvojnaprosto klíčové.Dále se podařilo od města Pardubice odkoupit areál na nám. Čs. le-gií, kde před 60 lety vznikla a po 40 let se vyvíjela Vysoká školachemicko-technologická, která se později stala pevným základemdnešní Univerzity Pardubice. Za velmi významný a důležitý krokz hlediska budoucího rozvoje univerzity osobně považuji získání

pozemků na pravém břehu Labe, které jsme získali bezúplatnýmpřevodem z majetku města Pardubice. Za tento krok, který podlemého názoru umožní rozvoj areálu Univerzity Pardubice na budou-cích 50 let, vděčíme městské radě, zastupitelstvu města Pardubic,ale především panu primátorovi Ing. Jaroslavu Demlovi. Velmi sivážím jeho rozhledu, zájmu o vysoké školství, schopnosti vidět věciv souvislostech a upřímně mu děkuji za vše, co pro rozvoj městaa univerzity vykonal.Univerzita se vyvíjela rovněž z hlediska své vnitřní struktury. Najaře roku 2006 byla slavnostně inaugurována Fakulta restaurování,která sídlí v Litomyšli, a do funkce instalován její první děkan. Odpočátku roku 2007 byla uvedena v život Fakulta zdravotnickýchstudií, která velmi úzce spolupracuje s Pardubickou krajskou ne-mocnicí. Následující rok byla založena Fakulta elektrotechniky a in-formatiky. Počátkem roku 2009 byl vytvořen nový vysokoškolskýústav Centrum materiálového výzkumu, který připravuje stejno-jmenný projekt v rámci operačního programu Výzkum a vývoj proinovace. Ve všech případech zmíněných konstitutivních aktů se jed-nalo o završení dlouhodobého a pečlivě plánovaného procesu pří-pravy. Fakulty na Univerzitě Pardubice bez výjimky vznikají transfor-mací již dříve existujících součástí, a to jen tehdy, když jsouzajištěny materiální a technické předpoklady vzniku a pokud lzes vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat jejich finančníintegritu a nezávislost.V oblasti mezinárodních vztahů se podařilo navázat velké množstvíspoluprací se zahraničními partnery v zemích EU i zámoří. Početzahraničních studentů překročil hranici 3 %. Jsem rád, že UniverzitaPardubice v roce 2009 obdržela od Evropské komise prestižní oce-nění Diploma Supplement Label. Za velký úspěch považuji podepsá-ní dohody o spolupráci s National Institute for Materials Sciencev japonské Tsukubě, která nám umožňuje vysílat naše studentydoktorských studijních programů na dlouhodobější výzkumné po-byty a podílet se na společných projektech s touto významnou vý-zkumnou institucí.Počet studentů univerzity se za poslední čtyři roky zvýšil více jako pětinu a v letošním akademickém roce přesáhnul hranici 10 tisícstudentů, kterou jsme před 10 lety společně s kolegy v tehdejšímvedení univerzity s jistým rozechvěním odhadovali. Mimochodem,tehdy u nás studovalo přibližně 4 200 studentů. Je potěšující, žei při takto dynamickém rozvoji vzdělávacích kapacit univerzity ne-došlo k poklesu výzkumných aktivit. Podle metodiky Rady pro vý-zkum vývoj a inovace se Univerzita Pardubice z hlediska výsledkůza pětileté období hodnocené v roce 2009 umístila na sedmémmístě mezi vysokými školami v ČR. Stejné místo jí přísluší i podleabsolutního počtu citací publikovaných prací podle EssentialScience Indicators, a to za posledních 10 let. Přirozeně, ne všechnyuniverzitní součásti se rovnou měrou podílejí na těchto výsledcích.Co je však důležité, je vůle a schopnost se přizpůsobit novým pod-mínkám. Myslím, že se nám tu vždy dařilo dospět k dohodě, a toi ve velmi neklidných dobách, kdy dopředu nebylo jasné, v jakémrozsahu budou rozvojové aktivity univerzity financovány. Domní-vám se, že šestinásobná výměna ministrů školství za poslední čtyřiroky, vždy doprovázená většími či menšími změnami ve způsobu ří-zení rezortu, výmluvně hovoří o tom, co mám na mysli.

25

osobnosti

V poslední době se často hovoří o nutnosti změn způsobu řízenívysokých škol, o manažerském přístupu a o podnikatelských uni-verzitách. Jistě je dobré integrovat společné činnosti a manažerskyefektivně je řídit, nastavit obecně platná, jednoduchá a jasně srozu-mitelná pravidla. Jsem však hluboce přesvědčen, že to, co je skuteč-nou esencí univerzit, se podle manažerských pravidel řídit nedá. Načem nejvíce záleží a co v konečném důsledku podmiňuje kvalitua renomé vysoké školy, jsou kvalitní a vysoce produktivní akademič-tí pracovníci a jejich talentovaní studenti. Osobně jsem vždy vnímalsvoje působení ve funkci rektora jako aktivního moderátora zájmůa rozvojových možností jednotlivých fakult při respektování dlou-hodobých vizí směřování instituce. Velmi mi pomáhalo, že jsem ni-kdy nepřestal být pedagogem okouzleným výzkumnou prací, kteráani na okamžik člověku nedá možnost si myslet, že pochopil vše, žeje vše jasné, srozumitelné a snadno zařaditelné. Věřím ve slušnost,vzájemnou úctu k lidem, jejich myšlenkám a názorům a hlavně narespekt k odlišnostem.Jsem velmi rád, že jsem měl možnost být rektorem Univerzity Par-dubice. Chtěl bych poděkovat kolegyním a kolegům v České konfe-

renci rektorů za spolupráci a také za důvěru, kterou mi projevovaliv průběhu uplynulých čtyř let. Opravdu si velmi vážím přátelskýchvztahů s univerzitami a výzkumnými organizacemi v České republi-ce i v zahraničí, které se podařilo navázat a úspěšně rozvíjet. Veliceděkuji svým nejbližším kolegům ve vedení univerzity, prorektorům,kvestorovi, paní kancléřce. Rád bych též poděkoval děkanům fakulta ředitelům vysokoškolských ústavů, a to jak těm současným, taki minulým, se kterými jsem měl příležitost spolupracovat. Příjemněse mi pracovalo s kolegyněmi a kolegy na rektorátě a ve společ-ných útvarech.Mému nástupci ve funkci rektora prof. Ing. Miroslavu Ludwigovi,CSc. bych rád popřál hodně zdaru a úspěchů. Domnívám se, žejeho zkušenosti, které získal po dvě prorektorská a dvě rektorskáobdobí v čase zatím největšího růstu a rozvoje univerzity, muumožní s přehledem zvládat i složité situace, které někdy život nauniverzitě může přinést. Univerzitě Pardubice, jejímu vedení, fakul-tám, všem pracovníkům a studentům přeji prosperitu a skvělépodmínky na tvůrčí práci.Quod bonum, felix, faustum fortunatumque sit.

Promoční projevprof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc.promluva při udělení čestného doktorátu Univerzity Pardubice dne 18. ledna 2010

„Jsme všichni v Evropě na jedné lodi”(Evropa na rozcestí mezi minulostía budoucností)Vaše Magnificence pane rektore,spectabilis pane děkane Fakulty filozofické Univerzity Pardubice,pane předsedo Akademie věd České republiky,magnificence, spectabiles, honorabiles, dámy a pánové,před několika měsíci se podařilo pod záštitou České komise proUNESCO dokončit první stálou expozici věnovanou dějinám českévzdělanosti. S pořadatelským Pedagogickým muzeem J. A. Komen-ského v Praze na tomto díle spolupracovala vedle Akademie vědČR především Univerzita Pardubice. Tato poměrně ještě mladá, aleo to dynamičtěji se rozvíjející univerzita, jíž vděčím za dnešní slav-nostní chvíle, vyslala k účasti na společné prezentaci naší vzděla-nosti nejlepší síly své Fakulty filozofické, počínaje bývalou paní dě-kankou a nynějším děkanem a konče představitelkou svých úspěš-ných doktorandů. Expozice dostala příznačný název – Odkaz

26

osobnosti

J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě. Nebylo tojen proto, že šlo o jednu z reprezentativních akcí k českému před-sednictví v Evropské unii, ale především z toho důvodu, že se tvůrciexpozice shodli na základním kritériu pro posuzování české vzděla-nosti minulé, současné i budoucí – tímto měřítkem je důstojné mís-to českých zemí v Evropě a ve světě.Také proto se nová formulace dějin české vzdělanosti soustředilana dominanty, které nás těsně spojují s evropskou kulturou, a zvláš-tě na vrcholné výtvory a projevy, které dokázaly oslovit celou Evro-pu, někdy i ostatní kontinenty. Od vstupu do evropského civilizační-ho okruhu prostřednictvím christianizace přes vrcholná obdobípražské univerzity a jedinečný rozmach českého pedagogickéhomyšlení až po vznik technického a speciálního školství, úlohu stu-dentstva v boji proti totalitním režimům a demokratizaci vzděláváníprostřednictvím nové sítě českých vysokých škol v nedávné době.Nad dvanácti zvolenými dominantami ční jedinečné dílo Jana Amo-se Komenského, patrně nejpronikavějšího génia, který kdy vzešelz českého a moravského prostředí. Jeho velikost nespočívá jenv rozhodujícím podílu na vytvoření moderní didaktiky a pedagogiky,ale také ve výjimečné schopnosti porozumět světu své doby, před-vídat možnosti jeho vývoje v příštích staletích a předložit mu svoukomplexní reformní představu. Obecná porada o nápravě věcí lid-ských, Komenského vrcholné dílo, je přístavem, do něhož semůžeme uchýlit, chceme-li v odstupu od hektické každodennostipřemýšlet o Evropě a o sobě, a zároveň zůstává nepřebernýmzdrojem podnětů a obrazů, které pomáhají formulovat představyo Evropě i ve 21. století. „Jsme všichni v Evropě na jedné lodi, a dívá-me se na ostatní světadíly, jak se na svých lodích potácejí v oceánu lid-ských pohrom,” napsal Komenský, když mluvil o své i o naší době.Komenského všenápravné dílo se stalo výzvou k přemýšlení, pozná-vání a odpovědnému konání v každé škole a v každém městě,v každé zemi i v celé Evropě; stalo se podnětem k vědomí, že žádnývelký problém nelze trvaleji řešit bez dostatečného zřetele k šir-ším mezinárodním souvislostem, ale také že žádné lidské řešenínemůže začít jinde než ve vědomí, svědomí a vzdělání jednotlivýchmyslících lidí. Právě proto, že to byli badatelé a učitelé UniverzityPardubice, kteří obětavě přistoupili k prezentaci odkazu a výzevvelkého českého humanisty, opovažuji se předstoupit na půdě Uni-verzity Pardubice se skromnou úvahou o jedné z naléhavých výzev,které stojí před námi i před naším – evropským – kouskem světa.Jak se tedy cítíme my Evropané? Kdyby nebylo světové finanční kri-ze a kdybychom si odmysleli více či méně oprávněné nářky nad po-litickými reprezentacemi, pak snad docela dobře. Sociologické vý-zkumy dokládají, že stále více Čechů i příslušníků jiných národův nových zemích Evropské unie si zvyká na toto společenství a pro-jevuje spokojenost s růstem životní úrovně. Dlouhodobý mír a po-měrně blahobytný klid nás ukolébávají v přesvědčení, že nemá smy-sl zabývat se otázkami širšího dosahu, protože je beztak za nászodpoví někdo jiný, možná i za hranicemi naší země. Pokud nász tohoto poklidu vyruší teroristický útok, cítíme jen, že je to kdesidaleko; když nás někdo straší klimatickými změnami, můžeme siříci, že asi nastanou, ale ještě to dlouho potrvá; a jestliže někdo po-hrozí důsledky předlužení, můžeme doufat, že my už se finančníhozhroucení nedožijeme. Jak dlouho si budeme moci tento pokliddopřávat, ukáže čas.Na evropské lodi se však ozývají i jiné postoje, které vycházejíz nově získávaných zkušeností. Uvědomují si to Pařížané, když je-jich ulice vypalují přistěhovalci z předměstí, kteří odmítli přijmoutfrancouzský způsob života a respektovat platné právo. Poznávají toAngličané, když v některých jejich městech navrhují imigranti zatím

lokální zavedení islámského práva. Všímají si toho Němci, když tu-recký premiér vyzve tamní tureckou menšinu, aby nepřijímala zvyk-losti většinového německého obyvatelstva. Pociťují to Švýcaři, kdyžse bouří proti pozvolné islamizaci symbolizované minarety, Nizo-zemci, šokovaní rituální vraždou režiséra van Gogha, či Dánové, udi-vení muslimským bojkotem v důsledku zveřejnění několika zdánlivěnicotných karikatur. A navíc se celý svět třese před masovýmivraždami a projevy nenávisti, jež vycházejí z prostředí islámskéhofundamentalismu. Svět čeká na to, až se mlčící muslimská většinabude od těchto projevů důrazně distancovat, čeká a čeká…Britský historik Niall Ferguson nedávno prohlásil, že politici blaho-sklonně přihlížejí k tomu, jak „skoro po celé Evropě volně působí isla-mistické radikální skupiny, někde se dokonce nechávají vydržovat zestátních peněz. Teroristické skupiny se organizují víceméně na veřejnosti.Přistěhovalecké komunity slouží jako podhoubí terorismu… Nevím,” po-kračuje Ferguson, „co se ještě musí stát, aby se politická elita probudilaa znemožnila islamistické operace ve svých zemích.” A Fergusonovovysvětlení zní: je to důsledek politické korektnosti čili strachu při-znat si pravdu a cynismu, s nímž politici sbírají hlasy i těch voličů,kteří vítají toleranci vůči islámským fundamentalistům. „Tohle je kri-minální nedbalost našich politiků. A ohromný problém celé Evropy,” do-dává se smyslem pro vyhrocení tématu tento britský kritik.Obavy z muslimů a z islamizace, ale hlavně strach z terorismupřiživují události, které se před očima Evropanů odvíjejí na ostat-ních kontinentech. Takové země jako Libanon či Kosovo se stávajílaboratořemi, v nichž se procesy islamizace odehrávají takřka„v přímém přenosu”. Narůstající strach Evropanů už přináší prvníhysterické reakce. Nejnápadnější z nich je nedávné obnovení irské-ho zákona o přísném postihu těch, kdo se rouhají. Pod trestní sank-ci byly v katolickém státě postaveny všechny projevy, které mohouvzbuzovat pohoršení věřících. Na jedné straně je to pokus o ochra-nu víry, na druhé straně nesplnitelná snaha zajistit ničím neproble-matizované soužití vyznavačům různých náboženství. Avšak z pova-hy různých konfesí plyne, že leccos z toho, čemu jedni pevně věří,druzí odmítají, neboť je to v rozporu s jejich vírou. Nejde tedy jeno urážky jinověrců, ale také o kritické uvažování, ať již z hlediskakonkrétního náboženství, či z pohledu agnostiků a ateistů.V důsledku znamená takový zákon vážný zásah proti svoboděkritického myšlení, na němž byla budována moderní Evropa.Dnes už některé kritické reakce zaznívají také od nás. Sociolog IvoMožný sice varuje před „paranoickým pocitem všeobecného ohrožení”,ale zároveň charakterizuje naši civilizaci jako „zlenivělou, poživačnoua rapidně degenerující”. Filosof Erazim Kohák nabádá k zachování zá-kladních hodnot naší civilizace – svobody, spravedlnosti a solidarity,ale dodává, že pokud je evropská civilizace natolik okoralá, že nebu-de schopna hájit vlastní hodnoty, pak zanikne, ať již k nám budou při-cházet muslimové, nebo ne. A konečně teolog, odstupující pražskýarcibiskup Miloslav Vlk, přímo varuje před islamizací Evropy, která –pokud nevyužije poslední příležitosti – „bude pykat za opuštění svýchduchovních základů”. Kardinál Vlk shledává slabost Evropy nejenv rychlém početním růstu muslimských přistěhovalců a v jejich vyso-ké porodnosti, ale také a především v jejich „duchovní výzbroji”oproti bezbranné, ideově vyprázdněné Evropě. Tři uvedené příkladynaznačují, jakým způsobem uznávané autority hodnotí naši nynější si-tuaci. Jak jsme se však do této vážné situace dostali?V uplynulých dvou tisíciletích prošla Evropa velmi složitým vývo-jem, který vedl v polovině 11. století k definitivnímu rozdělení nazápadní a východní křesťanský okruh a od 15. století – počínaječeskou a později německou a švýcarskou reformací – k rozpadu zá-padního křesťanstva do několika soupeřících proudů. Evropa zažila

27

osobnosti

dlouhá období náboženských válek, které nakonec vedly k poznání,že mocenskými prostředky nelze nastolit konfesijní jednotu. Evrop-ské národy si po trpkých zkušenostech postupně osvojily nesmírnědůležité umění tolerance ve vlastních zemích i mezi sebou navzá-jem. Osvícenství 18. století a revoluce vycházející z jeho idejí pod-statně oslabily vliv církví na veřejný život, ale nepopřely křesťanské,přesněji řečeno křesťansko-židovsko-antické základy evropské civi-lizace. Otevřely cestu k sekularizaci a zároveň i ke snazšímu doro-zumění mezi zeměmi, které v předchozích staletích vyrůstaly podkonkurenčními vlivy katolicismu, pravoslaví či různých forem pro-testantismu. Tato nová situace konečně přinesla plné zrovnopráv-nění židovské menšiny, bez jejíhož intelektuálního vkladu si vůbecnelze představit kulturní a vědecký vzestup moderní Evropy. Ve 20.století, v jehož průběhu sekularizace výrazně pokročila, ale kdy setaké projevila strašlivá podoba ideologické nenávisti a holocaustu,se stalo osudem Evropy soužití praktikujících a věřících křesťanůa židů s těmi, kdo sice náboženskou víru nevyznávají, ale přesto –vědomě či bezděky – na křesťanské a židovské kořeny navazují.V posledních desetiletích 20. a na počátku 21. století si začali Evro-pané silně uvědomovat nový fenomén – mimořádně rychlý růstpočtu cizinců přicházejících z jiných kontinentů. Byl to jev starýi nový zároveň. Cizinci, byť v menším počtu, byli v Evropě přítomnivždy, ani nemluvě o tom, že etnogeneze dnes existujících evrop-ských národů byla ve středověku významně ovlivněna posunemasijských etnik z východu na západ eurasijského prostoru. Bylo tuvšak i cosi převratného. Evropa, jež měla od 16. až do počátku20. století obrovské populační přebytky a která byla schopna osíd-lit Ameriku a Austrálii, dokonce zakotvit i v Africe a Asii, tuto síluztratila a sama se stala předmětem hromadného přistěhovalectví.Dvě světové války zdecimovaly několik generací mladých fertilníchEvropanů a dalekosáhlá proměna rodiny, spjatá se zavedením anti-koncepce, zpečetila fakt, že Evropa začíná vymírat. To vše přicháze-lo v době, kdy bylo zapotřebí pracovních sil k poválečné rekon-strukci a k nastartování německého hospodářského zázraku a kdyse rozpadaly staré koloniální říše. Migrace Turků, Alžířanů,Pákistánců a příslušníků jiných národů do západní Evropy začalaměnit její etnickou, ale i náboženskou a s tím spjatou civilizačnístrukturu.Zatímco příchod nových, podnikatelsky zdatných obyvatel z Dálné-ho východu nevytvářel zvláštní obtíže, masové přistěhovalectvíz muslimských zemí se projevilo jako vážný problém. Zapůsobila tujak stará historická zátěž, tak i aktuálně probíhající vývoj. Dějiny stře-dověké a novověké Evropy byly totiž poznamenány existenčním zá-

pasem mezi křesťanskou Evropou a jejími muslimskými sousedy. Od8. do 15. století probíhalo válečné soupeření s Araby na jihozápadě,od 14. do počátku 20. století s osmanskými Turky na jihovýchoděstarého kontinentu. Po více než tisíc let se utvářel obraz úhlavníhonepřítele na půdorysu muslimských výbojů do Evropy na jedné stra-ně, a křížových výprav do Levanty a koloniálního panství v severníAfrice a na Blízkém východě na straně druhé. Řeky prolité krve vy-tvořily na obou stranách stereotypy nepřátel na smrt.Evropané až do druhé světové války zakládali své výsadní postavenína jednoznačné technologické a mocenské převaze. Následný roz-pad koloniální soustavy uvedl ovšem islámský svět do pohybu. Jehopočetně a teritoriálně nejvlivnější – arabská – složka pociťovala po-třebu překonat dlouhodobou zaostalost za Evropou a v bipolárnímsvětě druhé poloviny 20. století experimentovala se socialismempod sovětskou patronací i s nacionalismem, který měl vést ke sjed-nocení (alespoň podstatné části) Arabů rozdělených do řady státůAfriky a Asie. Oba projekty ztroskotaly a jako jediný skutečněvyužitelný integrační prvek se začalo osvědčovat náboženství. Zpo-litizovaný islám (jakkoli oslabovaný vnitřními rozpory) se stal ideo-logií, která dodala muslimskému – nikoli jen arabskému – světu se-bevědomí síly a ofenzívnosti více než miliardového společenství ná-rodů, sahajícího od Maroka po Indonésii. Znovu ožily dávné před-stavy o tom, že „svět míru” čili „svět islámu” je předurčen k tomu,aby ovládl i další kontinenty, především Evropu. Islámská revolucev Íránu, porážka sovětských vojsk v Afghánistánu a nakonec i úspěš-né přenesení války na území USA propůjčily tomuto úsilí novoudynamiku a průraznost. Islám se znovu stal silným politickým –integračním i ofenzivním – činitelem.Evropský vývoj se ubíral v téže době zcela opačným směrem.Náboženství už bylo odděleno od politické moci, stalo se převážněsoukromou záležitostí věřících, evropská společnost prošla ve vět-šině států sekularizací a snášenlivost vůči jinověrcům přerostlamnohde až k vzájemné lhostejnosti. Respektování lidských právvčetně svobody vyznání v zásadě vycházelo z představy, ženáboženské spory patří minulosti a že stejnou míru apolitické tole-rance budou vykazovat stoupenci všech náboženství. I když tohotocíle nebylo dosaženo beze zbytku ani v celé Evropě, teprve radikál-ní politizace islámu tuto koncepci rozvrátila. Sekularizovanékřesťanství se v novém světle začalo jevit jako slabé a bezbranné,a přesycená evropská společnost, která položila jednostranný důrazna zajištění svého blahobytu, se možné konfrontace zalekla.Nejen odlišný přístup k náboženství a jeho politizaci, ale i způsobpolitického myšlení Evropu oslabovaly. Reálná politika mocenských

prof. j. Pánek přebírá diplom dr.h.c. UPa (zleva) hosté – náměstkyně primátora MUDr. Š. Fraňková, náměstekhejtmana R. Línek, předseda AV ČR prof. J. Drahoš, nám. MŠMTprof. V. Růžička, vedoucí SLChPL prof. Tichý

28

osobnosti

zájmů byla totiž ovlivňována „politickou korektností”, snahou sku-tečně nebo alespoň verbálně otupit problémy ve vztazích mezi lid-mi, sociálními skupinami a národy. Evropa a Severní Amerika muselyve druhé polovině 20. století projít očistcem politické korektnostijako karanténou po již ukončeném období evropské převahy nadostatním světem. Vždyť Evropa v minulosti přinesla ostatnímu svě-tu kromě mnohostranné modernizace také těžká břemena v podo-bě kolonialismu a rasismu, nacismu a komunismu se všemi jejich vá-lečnými a genocidními důsledky. Sebemrskačskou lázní politické ko-rektnosti se Evropa časem dokázala zbavit přezíravosti vůči ostat-ním kontinentům a opustila nehumánní představu o nadřazenostibílé rasy. Mezitím ovšem proběhly bouřlivé proměny světa. Mocen-ská převaha se přesunula přes Ameriku do Pacifické oblasti; Evropase stala cílem milionů přistěhovalců z Asie a Afriky; Evropané a dě-dictví evropské kultury byli postupně vytěsňováni z řady bývalýchkolonií. Otřesená a slábnoucí Evropa musí hledat záchranu v conejširší integraci. Karanténa, kterou si „bílá” část lidstva uložila,splnila svůj účel, ale na počátku 21. století se zjevně přežila a stalase překážkou realistického posuzování mezilidských a mezinárod-ních vztahů.Zdá se, že Evropa stojí dnes na rozcestí. Málo jí pomůže, budou-lijednostranně snášeny pouze doklady o jejím úpadku. Jistě, je třeba onich mluvit a věcně je analyzovat. Pokud však nechceme přistoupitna odevzdaný fatalismus a nemíníme se oddat beznaději, pak je nut-no hledat i pozitivní východiska. Základní otázkou je, zda evropskoukřesťansko-židovsko-antickou civilizaci pokládáme za hodnotu, kterási zaslouží přežít, a zda je tu svobodná vůle něco za tímto cílem uči-nit. Pokud usoudíme, že tato civilizace je naším domovem a že svůjdomov má každý člověk a každá společnost právo chránit před záni-kem či pohlcením, měli bychom si stanovit, které jsou podstatné rysytohoto domova v porovnání s ostatními civilizacemi světa.Měli bychom najít takové znaky, které budou odpovídat obecné hu-manitě a nebudou v rozporu s existenčními zájmy Evropanů. Je tře-ba to učinit včas už proto, aby se této tematiky důrazněji než do-sud nechopili domácí fundamentalisté a nezačali Evropu „hájit” podzrůdnými hesly neonacismu či jiných šovinistických ideologií. Mys-lím, že hned na počátku je třeba odmítnout rasové pojetí Evropy,neboť stejně dobrými dědici evropské civilizace mohou být lidé bílí,černí či žlutí. Na druhé straně by se však předmětem diskuse mělystát základní konfrontační body evropské a islámské civilizace – po-jetí svobody, úcty k životu a k pluralitě jeho projevů, rovnoprávnostžen a další. Zvláštní váhu má otázka práva. Jakkoli nejsme dnes spo-kojeni s jeho výkonem, jeho základní rys, totiž teritorialitu, bychomměli rozhodně bránit. Je to výsledek tisíciletého evropského vývoje,který přinesl principiální rovnost občanů před zákonem. Prosazeníislámského práva, byť zpočátku jen lokální, by znovu zavedlo dávnopřekonanou personalitu práva a celý systém evropského uspořádá-ní by rozvrátilo. To by byl skutečně první krok k zániku dosavadníEvropy a počátek její islamizace.Evropa by se měla ve svých základních dokumentech přihlásit kesvému duchovnímu dědictví. Pokud jde o peníze, Evropa se neostý-chá to učinit – na bankovkách Evropské měnové unie nechybí sym-bolické prvky románské baziliky či gotické katedrály. Jakmile všakjde o formulaci ústavy, utápí se nekonečné jednání v tisíceru dílčíchnorem, jen aby nebylo nutné formulovat podstatu a kořeny, z nichžvyrostla Evropská unie. Místo jasné deklarace, kdo jsme, odkud při-cházíme a kam chceme v pestrém a mnohotvárném světě směřo-vat, sdílíme zatím bezbarvé, bezpříznakové evropské občanství.Tato programová neurčitost už narazila na odpor v zemích, jejichžobyvatelé – nebo alespoň jejich intelektuální elity – mají vyhraně-

nou představu o své národní, náboženské a tím i civilizační zakotve-nosti. Diskuse o vztahu křesťanství a evropanství, probíhající v sou-sedním Polsku, to jednoznačně dokládají.To vše jsou na první pohled témata pro vrcholné politiky. Ve sku-tečnosti ovšem jejich řešení či opomenutí dopadne na každéhoz nás a zvláště na generace našich žáků a potomků. Máme tedy ml-čet jen proto, že nedisponujeme výkonnou a legislativní mocí a žeu nás není zakotven institut referenda? Před téměř čtyřmi staletímito byl J. A. Komenský, kdo zastupoval poražené a vyhnané, a pokudmu někdy naslouchali mocní, pak především proto, že v něm viděliúspěšného školmistra či nenapravitelného snílka. Komenský sepřesto nevzdával a myslel za horizont vlastního života, neboť věřil,že současné konflikty dokáže svět překonat a jednou se může státlepším místem pro život. Neodmítejme malověrně tuto inspiracia uvažujme, co lze dělat v malé zemi, jíž se víc než kdykoli dříve do-kořán otevřel evropský komunikační prostor. Vyjděme od výukya výchovy lidských bytostí, od činnosti, která je důstojným poslánímvšech typů škol, ale při níž největší tvůrčí prostor mají univerzity,neboť učí nejen své žáky, ale i příští učitele a budoucí politiky.Co je tedy v našich možnostech? Pokud bychom se chtěli inspiro-vat Komenského přesvědčením, že cesta k nápravě vede přes vzdě-lávání a kultivaci ducha, pak se nabízí několik vzájemně se doplňují-cích možností. Žádná z nich není jednoduchá a každá klade nárokyna dlouhodobou vytrvalost. Jejich podstatnou výhodou je to, žejsou alespoň zčásti, zejména v počátcích, zvládnutelné ve vysoko-školském a akademickém prostředí. Tedy:(1) Učiňme téma evropské civilizace jedním ze závažných předmětů na

vysokých a postupně i na středních a základních školách. Poskytně-me nastupujícím pokolením vzdělávání v tomto směru, diskutuj-me s nimi o tom, co pro nás tato civilizace znamená, do jakémíry nám na ní záleží a zda máme vůli ji zachovat. Učme je to-leranci a porozumění vůči jiným civilizacím, ale pěstujme jejichsebevědomí k obraně dědictví, které nám zanechaly desítky mi-nulých pokolení.

(2) Rozviňme o tomto tématu diskusi na celospolečenské úrovni; zbav-me se tabuizace závažných otázek a strachu z přemýšlení o bu-doucnosti; postavme téma civilizace na úroveň srovnatelnou s téma-ty ekologickými. Pokusme se přenést tato témata do ideově vy-prázdněného politického prostoru a nabídněme je prozíravěj-ším politickým stranám. Můžeme při tom využít konceptu „vůd-čí kultury”, nabízejícího kritéria pro trvalé a pokojné začleněnímenšin do většinové společnosti při jasném stanovení podmí-nek, jakými jsou zejména osvojení si většinového jazyka jako zá-kladního komunikačního nástroje, zvládnutí nezbytných znalostínového prostředí, respektování platného práva a dalších civili-začních norem.

(3) V mezinárodních diskusích se snažme vyjádřit české stanovisko jakopříspěvek země, která má za sebou zcela výjimečné zkušenosti,neboť se už 600 let potýká s problémem soužití různých věr,a která – ať již v dobrém či zlém – pokročila tak daleko v seku-larizaci veřejného i soukromého života.

(4) Snažme se formulovat jasná, ale poučená stanoviska k přistěhova-lectví do otevřeného schengenského prostoru a k jeho regulaci,k otázkám asimilace, integrace a multikulturalismu, tedy ke kon-ceptům, s nimiž již jsou určité zkušenosti, které však čekají nanezávislé vědecké zhodnocení. V univerzitním a akademickémprostředí máme možnost – na rozdíl od nezávazných a napros-to neinformovaných prohlášení některých politiků – véstvážnou diskusi o tom, které cesty do budoucnosti jsou schůdnéa které příliš riskantní; zda a v jaké podobě si přejeme rozšíření

29

osobnosti

Promoční projevprof. Ing. Jaroslava Šestáka, DrSc.promluva při udělení čestného doktorátu Univerzity Pardubice dne 18. ledna 2010

Excelence, magnificence, spectabiles, honorabiles, cives academici,ladies and gentleman, Damen und Herren, dámy a pánové, váženíhosté, kolegové.Člověk vyrůstal jak v hlubokém respektu, tak i v opojném okouzle-ní přírodou a jejímu tajuplnému obsahu se snažil porozumět. Právědar poznávání je nedocenitelný výdobytek lidstva a stal se i součástívyspělosti civilizace. Jednou z účelností lidského hledání je i statutbadatelství, které pátrá po pravidelnostech přírodních vztahů. Darhodnotového poznávání dnes reprezentuje oblast vědy, kterou ni-kdo nevynalezl a která se vyvinula v průběhu staletí. Mnoho filosofůi politiků se snaží najít vysvětlení podstaty vědy a jejího fungování,které by bylo aplikovatelné v jakémkoliv myslitelném světě. Nic ta-kového neexistuje, je zde jen touha po poznání a dychtivost, kteráje obsažena v kterékoliv lidské činnosti. Věda je jak úděl, tak poslá-ní, vědec nesmí ztratit jak svoji odvahu bádat, tak svoji fantazii zob-razovat. Stejně tak badatel nesmí pozbýt svého okouzlení přírodou,ať se jedná o klasika, který prohlubuje soudobé znalosti, nebo rebe-la či buřiče, který nastoluje názory nové a často protichůdné. Právěosobní názor musí být ve vědě respektován, protože může sehrátrozhodující roli v dalším rozvoji civilizace. Vědecké objevynemůžeme předjímat, protože pak by to už nebyly objevy, a ani jenemůžeme dopředu naplánovat nebo dokonce nadiktovat tak, abybyly ihned prakticky použitelné. Můžeme jen věřit, že věda a lidstvotyto znalosti ve svém vývoji jednou účelně upotřebí. Věda jesvébytnou součástí kultury společnosti, je výdobytkem vzdělanostia můžeme si připomenout, že již Louis Pasteur kdysi zdůraznil:„Neexistuje žádná aplikovaná věda, ale pouze aplikace vědy jakotakové.”Struktura jak společenského, tak fyzikálního světa zpodobňuje ten-denci přírody narušovat symetrii, a to jak v prostoru, tak v čase,čímž se mění nestabilní volnost „potenciality” ve stabilní stav usku-tečněné „reality”. Důležitou roli při popisu realit sehráli rebelovévědy. Např. Jan Amos Komenský, známý jako učitel národů, je chá-pán jako klasik, který zdůrazňoval hlediska sjednocování v průběhuprocesu vzdělávání. Na druhé straně je dobré si uvědomit, že byli vědeckým buřičem, který napsal v roce 1659 knihu „Disquisitio-nes de Caloris et Frigoris Natura”, ve které uvádí nové aspekty po-hledu na tehdy mystický oheň a jeho poznávání: „Abychom účinkytepla a zimy spatřili světle, sluší se vzíti předmět viditelný, i sluší se

prošetřovati změn jeho, když se ohřeje a zase když se ochladí, byse očitě ukázalo, co teplo a zima dělají smyslům pochopitelné.” Za-vedl také označení „kalorik”, čímž zjevně položil prazáklad termínukalorimetrie. Dlouho se spekulovalo, co zabraňuje, aby se částicehmoty neshlukly v důsledku gravitačních sil do jednoho celku, a takse použila právě vize kalorika, dnes bychom řekli „teplíku”, jakésizvláštní složky, obdobné kapalině, která obaluje a tak oddělujeveškeré částice a která se přelévá z místa na místo podle potřebteploty. Od té doby nauka o teple významně pokročila, alekalorimetrický popis matematiky tepelných toků zůstal platnýdodnes.V roce 1824 francouzský buřič Sadi Carno použil pro popis kalorikaprincip potenciálu analogického proudu vody tekoucí z vyšší hladinydo nižší a dal tak základ pro charakterizaci parního stroje, kde práceje definována na makroskopické úrovni pohybem pístu ve válci. Ob-dobná definice práce na mikroskopické úrovni všech molekul všakchybí, protože by nám vlastně vymazala z popisu zobecněné naukyo teple osobitý pojem tepla jako takového, což se stalo jistým osu-dem soudobé termodynamiky. Skutkově zde došlo k propojení sta-rověkých živlů ohně, vody a vzduchu, spolu se čtvrtým organizova-ným živlem zemí, v celistvý mechanismus, který v řecké ideologii jepropojen ucelující „formou”, v dnešní terminologii informací. Maxi-mální účinnost takového tepelného stroje je úměrná jen rozdílu pra-

Evropské unie na východ a jihovýchod, či jaké důsledky by mělopřijetí Turecka, v němž se znovu probouzí programový islamis-mus, za perspektivně nejlidnatější stát Evropské unie.

(5) Navažme na dobré zkušenosti s výchovou zahraničních studentůa uplatněme je v co největším rozsahu s důrazem na ty země,v nichž je vůle sdílet s námi evropské hodnoty. Někteří z takovýchabsolventů u nás zůstanou a obohatí český genofond, jiní sevrátí a většinou po celý život zůstanou věrnými přáteli a pod-porovateli společných myšlenek, které si osvojili v době studií.Uprostřed krize se takový návrh může jevit jako nesplnitelný,ale mějme na paměti, že tu nejde o program na rok či dva,nýbrž na celá desetiletí!

Dovolte mi slovo závěrem: Vím, jak je nepopulární mluvit o novýchpovinnostech a nákladech v době, kdy máme už dosavadních sta-

rostí nad hlavu a kdy cítíme stálý nedostatek financí. Jsem však pře-svědčen, že před námi stojí a narůstají vážné problémy, jejichžzvládnutí si vyžaduje pevnou vůli a dlouhodobé intelektuální úsilí.Perspektiva je stále ještě otevřená, ale neměli bychom spoléhat nato, že tomu tak bude i za deset, dvacet či padesát let. Není příliš da-leká doba, kdy by i pro evropskou loď v oceánu lidských pohrommohlo být pozdě. Mysleme tedy na dědictví evropské kultury a nacivilizaci, v níž chceme žít a pro niž chceme vychovat své žáky i svépotomky. Ještě je čas!Magnificence, spectabiles, honorabiles, dámy a pánové, děkuji vám,že jste mi dovolili promluvit o starostech, které mě tíží při toulkáchčasem a prostorem, a vám, pane rektore a pane děkane, vyjadřujihlubokou vděčnost, že jste mě vyslechli při této – pro mne takvzácné – příležitosti.

30

osobnosti

covních teplot bez ohledu na použité medium a za dosažení její ma-ximální hodnoty zaplatíme extrémní pomalostí (tzv. reverzibilitou).Protože v běžném životě nemáme čas, musíme uhradit zvýšenourychlost sníženou účinností, a stejně tak za práci platíme energiía časem, protože ve světě přírody nic není zadarmo. Navíc nepo-může nám jen úprava provozních podmínek, ale musíme vynaložitchytrost, tj. informaci nezbytnou při vylepšování konstrukce stroje.Funkci tepelného stroje lze zdůvodnit různou hodnotou či kvalitoutepla vztaženou k okamžité pracovní teplotě. Užitečnou práci takmůžeme získat jen tehdy, když pracujeme při dvou různých hodno-tách tepla spolu s dvojí vnitřní uspořádaností pracovního systému.Můžeme si představit, že teplota vyjadřuje jakousi toleranci systémuvzhledem k jeho neuspořádanosti, což nám umožňuje uplatněnínebo lépe – zpodobnění zákonů termodynamiky i do společenskýchvěd, kde ale není stav společnosti determinován standardním mini-mem fyzikální energie, ale naopak pocitem maximální spokojenosti.Srovnatelný společenský stroj musí být realizován analogicky, a toopět v různých podmínkách tolerance a uspořádání daných např.ekonomikou různých zemí. Teplotně-ekonomický cyklus tak může vesvém průběhu vytvořit teplotní práci formou obecného zisku, např.penězi nebo jinými užitnými hodnotami. Jinými slovy – prospěšnoupráci tak představují finanční prostředky, získané z výroby na neu-spořádaném (levném) trhu a z jejich prodeje na trhu uspořádanějšíma bohatším. Obvyklá nerovnováha (ireversibilita) způsobená trans-portními nesnázemi při překonávání hranic vede zdánlivě k tomu, žebohatí se stávají bohatšími, což je analogie Oswaldova zrání, kde naúkor malých částic rostou velké potřebou zmenšit poměr povrchuk objemu. Na druhé straně to může vést k vytváření nových pro-středků a k nasměrování k nepředvídatelnému stavu vyrovnávání.Otázkou ale zůstává definice zisku a ztrát nejen z ekonomického, alei ze sociologického hlediska, protože tato situace má nádavkem i lid-ský rozměr, což je náš obecný prospěch. Zisk jako prosté hromaděnímajetku může ale znamenat stagnaci systému částic, kdy už nevzni-kají nová rozhraní, myšlenky ani nápady, chudí nemají z čeho dávat,nepodporuje se věda, a zbohatlá elita má zájem jen o své bohatství.Tak se civilizace světa částic opět dostává ke svým prvotním otáz-kám prostého přežití, a to i v období nepoměrného zbohatnutí, cožmůže iniciovat krizi hodnot a ztrátu pocitu odpovědnosti.V přírodě se setkáváme s pojmem tolerance v obecné rovině, cožje charakteristické zejména u elementárních částic, kde elektronyjako zástupci fermionů jsou netolerantní a na své úrovni nesnesoukonkurenci, zatímco bosony (neutrony) jsou tolerantní a snesou sei ve společnosti ostatních. Naskýtá se otázka, jak je to s bohatstvím,duchovní symbiózou a tolerancí u lidí? Jak už jsem se zmínil, je tep-

lo hodnotově zastoupeno sociologickým pojmem seberealizace,případně ekonomickou zámožností, stejně tak je soudržná energiemolekul nahraditelná materiální tradicí nebo ziskem, vazebná ener-gie pak náklonností nebo investicí a odpuzující energie je zaměni-telná nedůvěrou nebo výdajem. Postupujeme-li od minimální tole-rance v částicovém uspořádání pevných látek přes kapalinu ažk maximální toleranci chaosu molekul ve stavu plynném, můžemedefinovat obdobné stavy společností, tj. od hierarchie přes demo-kracii až k anarchii. Naše lidské zákony platí (nebo by alespoň mělyplatit) pro všechny částice-lidi bez rozdílu. Tento druh symetriemůžeme chápat jako vlastnost žádanou v moderní fyzice, kdy jednučástici zaměníme za druhou, aniž by se cokoliv stalo. Tato symetrieale nezaručuje, že životní podmínky všech lidí jsou stejné, protoženěkdo je chudší a jiný bohatší. Navíc lidé nezačínají se stejnými vý-chozími vlastnostmi a možnostmi, jejich vývoj je narušen širokoumožností životních rozhodnutí, a tak případná počáteční symetrieje spontánně narušena, což je princip, který určuje i základy modeluelementárních částic ve fyzice. Při spontánním narušení symetrievystupuje rozhodující veličina fiktivního pole, jehož nositelem jsouzatím imaginární částice (Higgsovy bosony), které zprostředkováva-jí silové působení (např. hmotnost částic). Je otázkou, zdali se tytočástice kdy podaří na nových super-urychlovačích vůbec nalézta jejich funkci potvrdit. Můžeme se domnívat, zda neexistuje lidskýprotějšek, jakési „mentiony”, které by mohly zprostředkovat exis-tenci mentálního pole nebo nezištný úzus morálního chování. V te-orii částicové fyziky vyplývá, že se příroda chová spíše hierarchickynež demokraticky, že vykazuje obrovské rozdíly v numerickýchhodnotách konstant, interakcí a hmotností. Ale takový je náš světpřírody a člověk je jeho součástí i produktem, který nechtěně sdílířadu těchto přírodních atributů. Možná, že právě architektura asy-metrií je zkonstruována tak, aby mohla hostit člověka, a že mozekčlověka je uzpůsoben k tomu, aby mohl pochopit složitosti přírodya snad jednou pochopit i sám sebe. Nechme vědu, aby rozsoudila,co je co, nechme vědu, aby se vyvíjela bez ekonomického útlaku,uchraňme vědu jejímu kulturnímu poslání a zachovejme vědu našimpotomkům.Přeji akademické půdě univerzity, aby i nadále dodržovala oddanostsvému svobodnému poslání, respektovala akademickou svoboduslova i ducha, tolerovala klasiky i buřiče a nezapomínala na své otce,kteří slovutnou univerzitu zbudovali, mezi mnoha jmény dovolte mizmínit zesnulého profesora Zdeňka Šolce, který mně umožnil zdepřednášet, i když jsem to měl zapovězené. Nakonec prosím přijmě-te hluboké díky za výjimečnou poctu, které se mi od pardubickéuniverzity a její chemicko-technologické fakulty dostalo.

(zleva) hosté – rektoři VVŠ V. Konopa, J. Hron, L. Dvořák, J. Průša,J. Dvořák

prof. J. Šesták přebírá diplom dr.h.c. UPa

31

osobnosti

Vzpomínka na docenta Jaroslava Jandu

„A za vše, za vše dík.Za lásku, jaká byla,za život, jaký byl...”

Po krátké a těžké nemoci nás nenadáleopustil v sobotu dne 13. února 2010 vevěku nedožitých 69 let

docent Ing. Jaroslav Janda, CSc.

Při posledním rozloučení ve smuteční síniměstského krematoria v České Třebovév pátek 19. února 2010 ve 12 hodin se zavšechny přítomné i nepřítomné kolegya přátele se zesnulým docentem Jandourozloučil rektor Univerzity Pardubiceprof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. slovy:

„Vážená paní Jandová, vážení členové truchlícírodiny, vážení účastníci smutečního obřadu.Sešli jsme se na tomto pietním místě, abychomse všichni společně rozloučili s naším dlouhole-tým kolegou doc. Ing. Jaroslavem Jandou, CSc.Docent Janda se narodil v roce 1941. Vysokouškolu Dopravní studoval v Praze a Žilině. Pro-moval na Fakultě strojní a elektrotechnickév roce 1963. Po odborné praxi ve Vagónce Stu-dénka nastoupil zpět na Vysokou školu dopra-vy a spojů v Žilině, a to na katedru kolejovýchvozidel, motorů a zdvihadel. Docentem se stalv roce 1990, kdy se úspěšně habilitoval předvědeckou radou Fakulty strojní a elektrotech-nické, a to v oboru Stavba dopravních strojůa zařízení.Docent Janda byl v roce 1993 jedním ze za-kladatelů Dopravní fakulty Jana Pernera Uni-verzity Pardubice. Za svého působení na ka-tedře dopravních prostředků se staral mimojiné o budování a rozvoj oddělení kolejových vo-zidel, a to zejména ve spojení s pracovištěm fa-kulty v České Třebové. V poslední době jako ve-doucí katedry mechaniky, materiálů a částístrojů měl významný podíl na rozvoji této ka-tedry a tím i celé dopravní fakulty. V prvnímobdobí existence fakulty zastával pan doc. Jan-da významnou funkci ve vedení fakulty – bylproděkanem pro pedagogické záležitosti. Do-cent Janda rovněž významně přispěl k rozvojicelé Univerzity Pardubice, tři funkční obdobív letech 1997 až 2006 působil v pozici pro-rektora pro vzdělávání.

Docent Janda byl velmi oblíbeným učitelem,jeho odbornost byla zaměřena hlavně na kon-strukci kolejových vozidel, jejich brzdové systé-my a také části strojů, které přednášel s pře-hledem a velkou erudicí. Pro svoji upřímnost,kolegialitu a klidnou povahu byl velmi oblíbenu svých kolegů i u studentů. Byl rovněž známjako člověk s širokým rozhledem a nadhledem.Například jeho znalosti literatury a umění bylyhodny obdivu. Byl vždy skromným a vstřícnýmčlověkem, který byl připraven kdykoliv pomocidruhému v nesnázích.Jaroslav Janda byl celých devět let svého pro-rektorského působení mým velmi blízkým spo-lupracovníkem a kolegou, kterého jsem potká-val každý den, a měl jsem proto příležitost hopoznat velmi zblízka. Stali jsme se dobrýmipřáteli a já si ho velmi vážil. Takové přátelstvísamozřejmě neskončilo jeho návratem na fa-kultu. Jeho laskavý pohled mi bude velmichybět.V docentu Jandovi ztrácíme nejen erudovanéhoodborníka, ale osobnost s laskavým přístupemke studentům a každému z nás. Vystupovalvždy s určitou noblesou, neztrácel humor, svýmpřátelským úsměvem dodával sílu ostatníma dokázal tak prozářit nejeden nelehký den.Vážený pane docente, milý Jaroslave,děkujeme za všechno, co jsi pro naši alma ma-ter udělal. Výsledky Tvojí práce tu zůstávají prodalší generace studentů a pracovníků Univerzi-ty Pardubice.

Čest Tvé památce.”

Premiér – statistik a naše univerzitaVšechny vědecké konference, ať již se konají doma, nebo v cizině,jsou příležitostí, aby se na ně sjížděli lidé nejrůznějšího naturelu.Pracovníci naší univerzity se proto na nich někdy potkávají až s me-diálními celebritami. Jindy zase s tichými lidmi, kteří se nijak neho-ledbají svým odborným věhlasem. Jenom nevyzpytatelný osud při-tom ví, že i ti mají leckdy před sebou vpravdě hvězdné chvíle. Právěmezi navenek nenápadné osobnosti se po dlouhá léta řadil ředitelČeského statistického úřadu. Z titulu své funkce sice Ing. JanFischer, CSc. od dubna roku 2003 na konference příliš nejezdil, zatomu přibylo jiných povinností. Občas se mu tak v rukou ocitly téžprachobyčejné nůžky. Co jiného s nimi měl udělat, než přestřihnoutpásku a uvést do chodu třeba nějakou novou budovu.Zrovna to ho čekalo 24. listopadu 2005 v Pardubicích. Zrekon-struovaná budova Českého statistického úřadu se sice k žádnýmarchitektonickým skvostům neřadila, přesto se na její další léta po-zvedly číše již před desátou hodinou dopolední. Podle mínění ně-kterých z přítomných tím sice došlo k porušením etikety, ale kdoby čekal, až odbije deset a jejím pravidlům se tak učiní zadost. Popravdě řečeno, příliš se toho ani nevypilo. Dokonce bylo tak krátcepo snídani, že na stolech zůstalo i drobné pohoštění, připravené

studenty Labské hotelové školy. Ještě než se však hosté z novotouzářící budovy rozjeli nebo rozešli, tak se slavnostně hovořilo.Jako první vystoupila nejvyšší místní statistička – ředitelka tehdejšíKrajské reprezentace Českého statistického úřadu v PardubicíchIng. Veronika Tichá. Pro zástupce naší univerzity bylo nadmíru pří-jemné, když mimo jiné zmínila dobrou spolupráci se zdejšími fakul-tami. Právě i toto její konstatování zaujalo Jana Fischera. Vzájemnouvstřícnost „statistiky” a univerzity označil za něco, co není všudeobvyklé. Přitom jistě věděl, o čem hovoří, protože tehdy neměl ni-jak velký odstup od doby, co byl vedoucím výzkumných pracovišťFakulty informatiky a statistiky pražské VŠE.Své dobré mínění o zdejší univerzitě si Ing. Jan Fischer, CSc. potvrdilběhem její letošní lednové návštěvy. Svědčí o tom jeho vyjádření nanavazující tiskové konferenci. Tím spíše je třeba, aby se podařilo na-plnit všechny záměry, které na ní zazněly. Nesporně by tak vzrostlkredit pardubického vysokého školství. To by umožnilo, aby k námze Strakovy akademie s jistým respektem zajížděli i nástupci JanaFischera.

PhDr. Miloš Charbuský, CSc.Ústav veřejné správy a práva FES

32

z obsahu

Vydává Univerzita Pardubice jako svou nepravidelnou účelovou publikaci. Adresa redakce: Univerzita Pardubice, Rektorát, Studentská 95,532 10 Pardubice 2, telefon: 466 036 555, fax: 466 036 361, e-mail: promotion@upce.cz.Zpravodaj UPa je zveřejněn též na webové stránce univerzity na adrese: http://www.uni-pardubice.cz. Šéfredaktor: Ing. Valerie Wágnerová.Redakční okruh: doc. Dr. Ing. Libor Beneš, Ing. Ivo Holava, PhDr. Miloš Charbuský, CSc., doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D., doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc.,doc. Ing. Tatiana Molková, Ph.D., Tomáš Pospíchal, Ing. Iva Ulbrichová, CSc., Ivana Veselá. Fotodokumentace: Univerzitní konferenční centrum –Adrian Zeiner, Lukáš Báchor a archív pořadatelů akcí. Grafická úprava a sazba: Informační centrum – Ing. Alena Komárková.Tisk: Tiskařské středisko Univerzity Pardubice – březen 2010 – náklad 1 600 ks

univerzita■ Inaugurace rektora Univerzity Pardubice

profesora Miroslava Ludwiga 1

■ Inaugurační projev rektora 3

■ Premiér Jan Fischer navštívil univerzitu 6

■ Dva čestné doktoráty univerzityvýznamným osobnostem české vědy 7

fakulty

■ Děkan Dopravní fakulty Jana Perneravstupuje do druhého funkčního období 8

■ Dny otevřených dveří na fakultách 9

■ Účast na Veletrhu pomaturitníhovzdělávání Gaudeamus 2010 v Praze 10

■ Fakulta elektrotechniky a informatikyotevřela nové učebny a laboratoře 11

■ Elektroanalytická skupina v novémpůsobišti aneb Ohlédnutí za rokem2009 a velkým stěhováním 12

■ Den GIS 2009 na Fakultěekonomicko-správní 13

■ Přednáška o vesmíru na univerzitě 14

konference a semináře

■ Patnácté kolokviumna Dopravní fakultě Jana Pernera 14

■ V. mezinárodní kongres germanistův Seville 15

■ Profesorka Janáčková hostem kolokviana Fakultě filozofické 16

■ Studentská konference oboru Humanitnístudia 17

■ 10. ročník „Školy hmotnostníspektrometrie” 17

studenti

■ Pardubický kraj zná svého krále chemie18

■ Rychle a zběsile 19

kultura

■ 61. výstava v Galerii UniverzityPardubice ANDREA TACHEZYOVÁ –KNIHY, TISKY, KRESBY 19

■ Studentské plesy opět tři... 21

sport■ Sportovní klání zahraničních studentů 22

■ Mikulášský maratón v aerobiku 22

■ Novoroční sportování na univerzitě 23

■ PARDUBICE OPEN – nohejbalovýturnaj v tělocvičně naší univerzity 23

osobnosti■ Projev prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc.

rektora Univerzity Pardubice 2006 –2010 24

■ Promoční projev dr.h.c.prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc. 25

■ Promoční projev dr.h.c.prof. Ing. Jaroslava Šestáka, DrSc. 29

■ Vzpomínka na docenta Jaroslava Jandu 31

■ Premiér – statistik a naše univerzita 31