I 1DlCKÁ FILOSOI�IE I

Přeložil Dr. A dol{ J anál\' k

Sarvapalli Rádhakri�nan se naro­dil roku 1888 ve vesnici Sarvnppalli ve státč Andhra. V r. 1909 absolvo­val madraskou universitu. Po mnoho let se zabýval studiem dčjin indické filosofie, o niž t�z pi·ednášel na uni­versitách v Lonclvnč a t<alkatc. Vedl katedry filosofie· na rírzn)·ch indic­kých universitách. V r. 19:36 byl jmenován profesorem východních ná­boženství a etiky na Oxfordské uni­versitě v Anglii a v letech 1939 az 1948 byl prorektorem hindustánské university v Banárasu. Je čestným doktorem mnoha indických i zahra­ničních universit a členem Britské akademie včel. V červnu r. 1956 byl za návštěvy v Mosl<vč jmenován čestn)'m profesorem Moskevské uni­versity. Je rovnH čestným doktorem University Karlovy v Praze.

Zvláště záslužná a pozoruhodná je jeho neúnavná dlouholetí• n•lrotvor­ná činnost. Od r·. 1931 do r. 1939 byl členem Mezinárodnlho výboru pro intelektuální spolupráci pl-i Společ­nosti národtr, v r. 1946 vedl indickou delegaci v UN ESCO l! v lémze roce byl též zvolen členem Ustavodárného shromážděni. V r. 1949 byl povčl·en významnou funkci velvyslance In­dické republiky v Sovětském svazu. Od r.1952 je vicepresidentem Indické republiky a tuto funkci zastává do­dnes. Zároveií je i pi·edscdou Hady států indického parlamentu.

Dílo Indická filosofie je jednou z Rádhakrišnanových hlavnlch vč­deck)·cb praci. Zab"ývá se v ní smčry určujícími vývoj celé indické filosofie. Jeho dčjiny přitom nejsou výčtem velikého množství ppdrobnostl, jež v řade jiných prací tol\o dr·uhu bývají na pi·ekázku jasného pochopení dějin indické filosofie jako celku. Rádha­krišnanova lndiclcá filosofie j<' spíše rozpravou o ústi'ednich otázkách, které v Lom kterém období přcva�o­valy. Dilo je psáno pro evropského čtenáře. Auto1· osvčllujc rozdilnost myšlení indického a evropského, po­ukazuje však současnč i na určité spo­lečné rysy tčchto dvou velikých a sa­moslatn)' Ch myšlenkových oblasU.

Cena sv. 1 váz. t<ts :í I ,.íO

VSDECKÁ RED AKCE

Prof. dr. J. L. Fischer

Dr. Pavel Poucha

S. RÁDHAKRIŠNAN

INDICI(Á

FILOSOFIE.

I

NAKLADATELSTVl ČESKOSLOVENSKt AKADEMIE VĚD

PRAHA 1961

z anglického originálu INDI AN PHI LOSOPHY by Radhakrishnan, volume I, New York: The Ma�­millan Company, London: George Allen & Un;m� Ltd., 1956, přeložil dr. Adolf Janáček. Transknpcl indických slov upravil dr. Pavel Poucha. Translation ©dr. Adolf Janáček 1961. © The Macmillan Company-George Allen & Unwin Ltd. 1956.

PŘEDMLUV A,. K ČESKÉMU VYDANf

S potěšením se dovídám, že byl připraven čes­ký překlad mé Indické filosofie. Je to další doklad vzrůstajícího zájmu československého lidu o indické umění a kulturu.

Ačkoli jsme neprosluli velkým vojenským hrdinstvím ani průmyslovou moci, určité hodnoty, které se nám dochovaly, jsou trvalé a stále živé. Tyto hodnoty jsou spjaty s našimi filosofic­kými a náboženskými tradicemi.

V této knize jsem se téměř před čtyřiceti lety pokusil na­črtnout základní myšlenky indické filosofie, které převládaly po tak mnohá staletí našeho historického vývoje. Ctíme, co je ctěno jinými lidmi. Uznáváme zásadu "úcta za úctu". Jestliže se tato základní myšlenka rozšiti na národní i mezinárodní vztahy, mů­žeme dosáhnout světa svobodnějšího, spravedlivějšího a přá­telštějšího.

S. Rádhakrišnan Nové Dillt, 21. dubna 1961.

5

OBSAH

Předmluva k českému vydáni . Předmluva k druhému vydáni . Předmluva . . . . . . . . . Seznam zkratek . . . . . . . O přepise sanskrtu v této knize

Kapitola I

Str. 5 6 7

19 20

úv o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . 21 Obecná charakteristika indické filosofie - Přirodni poloha Indie - Převaha intelektuálního zájmu - Osobitost indické filosofie - Vliv Západu - Duchovní charakter indického myš­leni - Jeho úzký vztah k životu a náboženství- Důraz na subjektivní stránku - Psychologická základna metafysiky -Indické úspěchy v pozitivních vědách - Spekulativni syntéza a vědecká analýza - Hloubavý Východ - Monistický idea­lismus- Jeho druhy: nedualismus, čistý monismus, modifiko­vaný monismus a implicitní monismus - Bůh je vše - Intui­tivní povaha filosofie - Darsana - Sarpkarovy požadavky na kandidáta filosofiqkého studia- Konstruktivní konservatismus indického myšleni- Jednota a kontinuita indického myšleni­úvaha o některých obviněních vznášených proti indické filosofii, jako je pesimismus, dogmatismus, lhostejnost k etice a nepo­krokový charakter -Význam studia indické filosofie-Oprávně­nost názvu "indická filosofie" - Historická metoda - Obtíž­nost chronologického výkladu - Různá údobí indického myš­leni - Obdobi védské, epické, systematické a scholastické -"Indické" dějiny indické filosofie.

13

Část I

VÉDSKÉ OBDO BÍ

Kapitola II

· H y m n y I;,{gvédu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Čtyři védy - Části védO.: mantry, bráhmal}a, upanišady -Význam studia hymnO. - Doba a autorství - RO.zné názory na učeni hymnO. - Jejich filosofické tendence- Náboženstvi­"Déva1;t" - Naturalismus a antropomorfismus - Nebe a Země- Varul}a1}.- I;,{tam- Súrja1;t __: Sóma1;t- Jama1;t­Indra1;t _,_..Menši bohové a bohyně-Utříděni védských božstev­Monoteistické tendence_:_ Jednota přírody -Jednoticí podnět logické mysli - DO.sledky náboženského vědomi - Henoteis­mus - Visvakarmá, Brha�pati1;t, Pradžápati1;t ·a Hiral}ja­garbha1;t -Vznik úvah a kritiky - Filosofická nepřiměřenost monoteismu -Monismus - Filosofie a náboženství - Kosmo­logické spekulace védských hymnO.- Násadljasúktam-Vztah světa k absolutnu - Purušasúktam- Praktické náboženství­Modlitba - Oběť - Mravni pravidla - Karman - Askese -Kasta - Budoucí život - Dvě stezky bohO. a předkO. - Peklo -Znovuzrozeni - Závěr.

Kapitola III

P ř e c h od k up a n i š a d á m . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Obecný charakter Atharvavédu - Konflikt kultur - Primi­tivní náboženství Atharvavédu - Magie a mysticismus -Jadžurvédal;t - Bráhmal}a - Jejich náboženství oběti a modlitby - Vláda kněži - Autoritativnost védu - Kosmo­logie - Etika - Kasty - Budoucí život.

Kapitola IV

Filosofie upanišad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Ovod - Nestálý a neurčitý charakter učeni upanišad - Zá­padní učenci o upanišadách - Doba - Rané upanišady -Velci myslitelé doby- Srovnáni rgvédských hymnO. s učením upanišad - DOraz na monistické stránky hymnO. - Posuv zájmu od subjektu k objektu- Pesimismus upanišad- Pesi-

14

mistické dO.sledky pojetí sarpsáru- Námitky proti vnějšnosti védského náboženství - Podřadnost védského poznáni -Ostřednf problémy upanišad - Poslední skutečnost - Povaha átmanu rozlišena od těla, snového vědomi a empirického sub­jektu - RO.zné projevy vě,domi: bdělé, snové, bezesný spánek a extase - 'Vliv upanišadové analýzy subjektu na pozdější myšleni- Přibliženf ke skutečnosti ze strany objektu- Hmota, život, vědomi, inteligence a ánandah- Samkarah a Rámánud­žal;t o stavu ánanda - Brahma a

· átmá :_ Tat tvam asi -

Positlvnf charakter brahmana - Intelekt a intuice - Brahma a svět - Stvořeni - Nauka o máje -Zkoumáni Deussenova názoru- Stupně skutečnosti- Jsou upanišady panteistické? - Konečný subjekt - Etika upanišad - Povaha ideálu -Metafysická záruka etické teorie- Mravni život- Jeho obecné rysy -Asketismus - Intelektualismus - Džňánam, karman a upásanam - Morálka a náboženství - Mimo dobro a zlo -Náboženstvi upanišad- RO.zn� formy- Nejvyššf stav svobody

- Jeho dvojsmyslný výklad v upanišadách - Zlo - Utrpení - Karman - Jeho hodnota - Problém svobody -:- Budoucí život a nesmrtelnost - Psychologie upanišad - Nevédántské tendence v upanišadách - Sárpkhjam - Jóga)].- Njája1;1.­Obecné oceněni upanišadového myšleni - Přechod k epickému obdobf

Část ll

EPICKÉ O BDOBÍ

Kapitola V

Material ismus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Epické období od r. 600 př. n. I. do r. 200 n. I. - Intelektuální hnuti - Myšlenková svoboda - Vliv upanišad - Politické podmínky doby - Mnohostranná filosofická činnost epického období - Tři hlavni směry: etická vzpoura, náboženská rekon­strukce a systematická filosofie - Obecné myšlenky doby -Materialismus - Jeho předchO.dci - Lókájatam - Teorie poznáni - Hmota jedinou skutečnosti - Tělo a mysl -

· Neni budouciho života - Neni boha - Hedonistická etika -Neuznáváni autority védO. - Teoretické dfisledky - Pozdější kritika materialismu.

15

Kapitola Vl

P l u r a l i s t ický real ismus d žinistO. . . . . . . . . · · · · 280

Džinismus -Zivot Vardhamánilv -Rozděleni na sektu své­

támbarO. a digambaril -Literatura - Vztah k buddhismu -

Sálpkhjová filosofie a upanišady - Džinistická logika - Pět

druhil poznáni - Naje a jejich rozděleni - Saptabha:rpgí -

Kritika džinistické teorie poznáni-Její monistické dilsledky

- Psychologické názory džinistO. - Duše -Tělo a mysl -

Džinistická metafysika -Substance a kvalita -Džival}. a ad­

žíval}. - Akásal}., dharma!}. a a�harmal}..- čas - Hmo�a .. -

Atomistická teorie - Karman - LésJe - Dživy a JeJICh

druhy - Džinistická etika -Lidská svoboda -Srovnáni dži: nistické a buddhistické etiky - Kasta - Sa:rpghó - PostoJ

k bohu - Náboženstvi - Nirvána - Kritické zhodnoceni

džinistické filosofie.

Kapitola VII

E t i c k ý ideal ismus r a ného b u d d h i s m u . . . . . . . · · 335 úvod -Vývoj buddhistického myšleni - Literatura raného buddhismu - Tři pitaka - Otázky krále Milinda - Visud­dhimaggó -Zivot a osobnost Buddhova -Doba -Myšlen­kový svět - Marnost metafysiky - Stav nábožen�tvi -Mravní život - Etika nezávislá na metafysice a teologu- Po­sitivistická metoda Buddhova - Jeho racionalismus -Nábo­ženství v mezích rozumu -Buddhismus a upanišady - Čtyři pravdy -Prvni pravda o utrpení -Je buddhismus pesimis­tický? - Druhá pravda o příčinách utrpení -Nestálost věci -Neznáni - Dynamická koncepce skutečnosti -Bergson -Totožnost objektil a kontinuita procesu - Přič�nnost - N�­stálost a okamžitost-Světový řád- Byti a vznikání v upam­šadách a v raném buddhismu -Aristoteles, Kant a Bergson -Samkarah o kšanikavádu-Povaha vznikání -Je objektivní nebo jen

'subjekÚvní? -Vnější skutečnost -Tělo a mysl­

Empirický jedinec - Nairátmjavádal}. - Povaha átmana­Nágasénova teorie duše- Jeji podobnost s Humem-Povaha subjektu- Sa:rpkaral}. a Kant - Buddhistická psychologie -Její vztah k moderní psychologii - Smyslové pos�řehováni­Citěni VO.le a poznáni - Asociace -Trvání mentalnich stavfi

-Podvědomí -Znovuzrozeni -Pratitjasamutpádal}. - Ni­dánam - Avidjá a jiné články v řetězu - Umístěni avidje

16

v Buddhově metafysice - Buddhistická etika - Její psycho­logický základ -Analýza činu - Dobro a zlo - Střední cesta

-Osmerá cesta- Buddhistické dhjánam a jógová filosofie­Deset pout - Arhat - Ctnosti a hříchy - Motiv mravního života - Niternost buddhistické morálky - Okol intelek­tualismu - Stížnosti na askezi -ftád žebravých mnichO. -Satpghal}. - BuddhO.v postoj ke kastám a k sociální reformě -Autorita védO. - Etický význam karmanu - Karman a svo­boda - Znovuzrozeni - Jeho mechanismus - Nirvána -Její povaha a rozmanitosti - Buddhistická nirvána a upa­nišadový mókšal}. - BO.h v raném buddhismu - Kritika tra­dičních dO.kazO. o existenci boha - Absolutistické dO.sledky dO.kazO. o existenci boha -Absolutistické dO.sledky buddhistic­ké metafysiky - Zbožštěni Buddhy - Kompromisy s lido­vým náboženstvím- Buddhistická teorie, poznáni - BuddhO. v pragmatický agnosticismus - Buddhovo mlčení k metafysic­kým problémilm - Kant a Buddha - Nevyhnutelnost meta­fysiky- Myšlenková jednota mezi buddhismem a upanišadami - Buddhismus a sátpkhjová teorie - úspěch buddhismu.

Kapitola VIII

E p i c k á f i losof ie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465 Obrozeni bráhmanismu - Epika - Mahábháratam - Doba

- Její dO.ležitost - Rámájanam - Nábo�enské vření - Spo­lečné filosofické myšlenky - Uctiváni Durgy - Systém pá­supatový- Vásudéval}.- Krš:Qal}.- Višnuismus-Nábožen-stvi paňčarátrové - Domnělý vliv křesťanství - Kosmologie Mahábhárata - Sátpkhjové myšJenky v Mahábháratu- Guny - Psychologie - Etika - Bhaktil}. - Karman - Budo�cí život - Pozdní upanišady - Svétásvatara-upanišada Zákoník ManuO.v-Doba- Kosmologie a etika.

Kapitola IX

Teismus Bha g a v a d g í t y . . . . . . . . . . . . . . . . . 507 DO.ležitost Bhagavadgity v indickém myšleni -J'eji univer­zální význam - Doba - Vztah k Mahábháratu- Védy­Upanišady - Buddhismus - Bhágavatové náboženství -

Sá�khjam a jóga!}.- Indické komentáře k Bhagavadgítě­Etika Gity se opirá o metafysiku-Problém skutečnosti-Sku­tečno v objektivním a subjektivním světě - Brahma a svět -

2 indická filosofie I. 17

Purušóttamal}. - Intuice a myšleni - Vyšši a nižši pralqtil}. -Avatárové -Povaha vesmiru - Májá - Stvořeni- Indi­viduální duše - Pluralita duši - Znovuzrozeni - Etika Bha­gavadgity- Rozum, vůle a cit- Džňánamárgal}.- Věda a filo­sofie - Jógal}. Pataňdžaliho- Džňáni - Bhaktimárgal}. ­Osobnost boha - Náboženské vědomi - Karinamárgal}. -Problém mravnosti- Mravni norma- Nestranné jednáni­Gul}y - Védská teorie oběti - Kasty - Je čin slučitelný s mókšem 'l - Problém lidské svobody - Celistvý život ducha

- Poslední svoboda a jeji povaha.

Kapitola X

B uddhismus j a k o n.á b o ž e ns tv i . ... . . .. . . .. . , 568 Dějiny buddhismu po smrti Buddhově- Asókal}.- Mahájá­nam a hinajánam- Severní a jižni buddhismus- Literatura­Hinajánové nauky- Metafysika, etika a náboženstvi- Vznik maháj.ána- Jeji monistická metafysika- Náboženstvi mahá­jána- Jeho podobnost s Bhagavadgitou- Etika mahájána­Deset stupňů - Srovnáni mahájánové a hinajánové etiky -Nirvána - úpadek buddhismu - Vliv buddhismu na indické myšleni.

Kapitola XI

B u d dhis t i cké š k o l y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 597 úvod- Čtyři školy realistické a idealistické-Vaibhášikové­Povaha skutečnosti - Poznáni - Psychologie - Sautránti­kové- Poznáni vnějšiho světa- Bůh a nirvána- Jógáčárové

- Jejich teorie poznáni - Povaha álajavidžňána - Subjekti­vismus- Šatp.karova a Kumárilova kritika subjektivismu -Individuální já- Formy poznáni- Jógáčárová teorie o světě

- Avidjá a álajal}.- Nirvána- Dvojsmyslnost álajavidžňána - Mádhjamikové - Literatura- Mádhjamiková kritika jógá-čáru- Fenomenalismus- Teorie vztahů- Dva druhy poznáni -Absolutismus - · Šúnjavádal}.- Nirvána- Etika- Závěr.

Dodatek . . . . . ... . . . ... . .. .. ... . · . . 654 Metoda zkoumáni - Srovnávaci hledisko - Upanišady -Raný buddhismus - Negativni, agnostické a positivni názor� - Raný buddhismus a upanišady - Buddhistické školy -Nágárdžunova teorie skutečnosti - Šúnjavádal}. a advaitový védántal}..

Poznámky Rejstřík .

18

687 706

S EZNA M ZKR ATEK

Av. - Atharvavédah B.G. - Bhagavadgitá

E.R.E - Encyclopaedia of Religion and Ethics I. A. - Indian Antiquary ;·�·�·S.- Journal of the American Oriental S�ciety J

. . .S. - Journal of the Royal Asiatic Society .S. - Jógasútra Milinda - Otázky krále Milinda �.

SM. - M�� Muller, Six Systems of Indian Philosophy · • - NJáJasútra

O.S.T. - Original Sanskrit Texts P, - Paňčástikájasamajasáral}. P.M. S. - Púrvamimátp.sasútra R. B. G. - Rámánuážfiv ko tář (bh · · R. B. V. _ Rá

· men �ŠJam) k Bhagavadgitě }:)

. mánudžův komentář (bhašjam) k Védántasútrů "''v. - Bgvédah m S.B.E. - Sacred Books of the East �·�·�· - Šatp.karův komentář (bhášjam) k Bhagavadgitě · · ·

- Sacred Books of the Hindus �·�·:· -S

Šatp.karův komentář (bhášjam) k Védántasútrům · · · - arvadarsanasatp.grahah S.K. - Sátp.khjakáriká

· Skt. - sanskrt S.S. - Sátp.khjasútra

S.S.S.S. - Sarvasiddhántasárasamgrahah U. - Umásvátiho Tattvárthasútra ·

Up. - upanišady V.S. - Védántasútra W. B. T. - Warren, Buddhism iri Translations

19

O PŘEPISE SANSKRTU V TÉTO KNI ZE

V přepise zde užitém jsou sanskrtské hlásky, srov­nány podle české abecedy, tyto: a, á, ai, au, b, bh, č, čh, d, q, dh, qh, dž, džh, é, g, gh, h, ]]., i, L j, k, kh, I, m, JY!, n, J}., ů, ň, ó, p, ph, r, :r, s, s, š, t, t. th, th, u, ú, v.

Rozlišovacími znaménky v české abecedě neobvyklými jsou ozna­čeny jen hlásky, které se vyslovuji jinak než hlásky české: tečkou pod písmenem hlásky jazyčné q, c;lh, J}., t, th, dyšné ]]., za nimž ve výslovnosti následuje krátce ten zvuk, který mu předcházel před samým koncem slova; JY!, které naznačuje nosovost předchozí hlásky a často zastupuje nosovku příslušné řady, jaké je hláska následující; tečkou nad písmenem zadojazyčné ů; čárkou nad písmenem tzv. "polské" s; kroužkem slabi­kotvorné :r. Pro běžnou výslovnost postačuje vyslovovat jazyčné hlásky jako české hlásky zubné, tedy t, th, c;l, c;lh, J}. jako české t, th, d, dh, n; ]]. jako české h na počátku českého slova; JYl jako zubné n; ů jako české n ve slově banka; s jako š a slabikotvorné :r jako české r ve slově prst.

Sanskrtská slova v českém textu se skloňuji. Nejsou tedy ponechá­na ve tvaru nesklonném, který je jejich tvarem kmene v jiných evrop­ských jazycích. Kmenového tvaru sanskrtského slova, označeného leža­tou čárkou za slovem ( ... -), je užito jen tam, kde poměr takového výrazu k jinému slovu sanskrtskému neni zřejmý.

Při skloňováni se vychází ze sanskrtského 1. p. j. č., např. muž. rod na -a]].; ž. r. na -á, -ih; stř. r. na -am. Skloňujeme tedy Sarrkara]]., 2. p. Sarrkara; Gitá, 2. p. Gity; rúpam, 2. p. rúpa. Sanskrtská slova s měk­kou souhláskou skloňujeme podle měkkých vzorů. Slovo átmá má 2. p. j. č. átmana; brabma brahmana; náma námanu; hétul,t má 2. p. hétuu; Višnu]]. Višnua; mana]]., radžal,t, tama]]., tapal,t maji 2. p. manasu, rad­žasu atd. Pálijské -6, např. saiJ.ghó (sanskrt.sarrghal;l) má 2. p. saůgha. Zdomácnělá slova jsou např. karman, nirvána, Buddha apod.

20

KAPITOLA I

ÚVOD

. Obe7ná charakteristika indické filosofie - Přírodní poloha In�Ie ---:- Převaha mtelektuálniho zájmu - Osobitost indické fllo­�o�e,- Vhv Z�padu - �uchovni charakter indického myšleni - Jeho uz Y vzta� k. žrvotu a naboženstvi - Důraz na subjektivní stránku _ Psy?hologiCka zákl�dna metafysiky - Indické úspěchy v ozitivnich vědMch :-. Sp�.�ulat�vni syntéza a vědecká analýza - Hlouba�ý Východ - . omsbcky rdeahsmus - Jeho druhy: nedualismus čistý mo i �odiflkovaný monismus a implicitní monismus - Bůh je vše __.:.: :���� tlvni povaha filos?fie- Darsana-Sarrkarovy požadavky na kandidáta filojo�ckého studr:;t --:- K?ns�ruktivni konservatismus indického myšleni - e nota a kol?-tmmta ,U,ldi�kého myšleni - úvaha o někter · ch obvi­něníc�h vz

tn�šenych pr?tl mdiCké filosofii, jako je pesimismus, Jogmatis­!UU�, os eJnost k etice a nepokrokový charakter - Význam studia IndiCké filosofie - Oprávněnost názvu "indická filosofie" - Historická �etoda - Obtížnost chronologického výkladu - Různá údobí indické-o

1nmd1.

Yck

šlé

��idě-;:- O�d

dopf

kévé

fldl ské, epické, systematické a scholastické -" JinY m rc 1 osofie · ·

I. PŘÍRODNf P O L O H A INDIE

. . První nezbytnou podmínkou toho, aby se roz-vi�elo hds��vm��l�ní, aby vzkvétala umění a vědy, je usedlá spo­lec�o�t, zaJisťuJICI �ezpečnost a volný čas. Bohatá kultura je ne­mo�n� � nomádske společnosti, kde lidé bojují o život a zmírají stradan

.Im. Osud povolal Indii na místo, kde příroda štědře ský ...

tal� �ve da�y � k?e byly všechny vyhlídky slibné. Himálaj se svym1 nezmernym1 pásmy a výškou z jedné strany a moře z ostat­ních stran pomáhaly po dlouhou dobu chránit Indii před vpádem Štědrá

_Pří�oda �kýtala nadbytek potravy a člověk byl zbave�

lopoty I ex1stencního boje. Ind nikdy nepocítil, že svět je bitev-

21

je-li skutečnost. jednou roztříštěna ve vztahy, nemůže být nikdy pouhou logikou uvedena do původního stavu jednoty. Jak jsme již nejednou poznamenali, první dotek logiky odpovídá za pře­měnu Jednoho v systém.

XI. STVO:r:tEN1

Z našeho vysvětleni povahy brahmana je zřejmé, že upanišady jsou nespokojeny s materialistickými a vi­talistickými teoriemi evolučními. Z hmoty se nemůže vyvinóut život nebo vědomi, pokud by je neměla potenciálně ve své přiro­zenosti. Ani sebe větší množství nárazů z vnějšího okolí nemůže vynutit život z pouhé hmoty. ÁnandaQ. nemůže být cílem vývoje, leč by byl již jeho začátkem. Cil je přítomen všude, třebaže v po­tlačené formě. Jednotlivé věci světa mají rysy svého posledního zdroje i konce. "Cokoli přísluší synovi, přísluší otci; cokoli při-, sluší otci, přísluší i synovi" •119 Všechno na světě, nejen lidský jedinec, je ve své podstatě poslední skutečnosti samou. Vývoj znamená projev možnosti věci tím, že se odstraní zbraňovaci energie. Z vědeckého hlediska zaznamenáváme různé stupně vý­voje ve věcech světa. Filosof se zajímá o obecný základ jednoty. Zákládem mnohosti světa je jediný duch. "Kdo by věru mohl žit, kdo dýchat, kdyby nebyl tento ánanda\t v ákáSi ?"120 Slunce vychází přesně, hvězdy obíhají ve svých drahách a všechny ·věci stoji na svém místě a neumdlévají na svých hlídkách kvůli věč­nému duchu, který nedříme ani nespi. "Vše záři po něm, který září. Jeho záři je vše osvětleno."121 ÁnandaQ. je počátek i konec světa, příčina i účinek, kořen i výhonek vesmiru.122 Účinná a ko­nečná příčina jsou jedno. Hmota, s niž začíná evoluční proces, neni nezávislou jsoucnosti. Má v sobě skrytý nejvyšší ánandaQ..

118 Aitaréja-áranjakam, II, 1,8,1. 110 Tait., II. '

·

111 MuQc;laka, II, 2,10; 111 Múla� a túlam. Aitaréja-áraQjakam, II, 1,8,1.

178

Běh vývoje je přechod z potenciálního k aktuálnímu. Hmota má v sobě vice možnosti než život. Na stupnici existenčních typů jsou pozdější vyvinutější nebo utvářenější a dřívější jsou poten­ciálnějši nebo beztvarejší. Abychom použili slov Aristotelových,. dřívější je hmota a pozdější je forma, tvar. Hmota je pasivním· principem, který vyžaduje, aby mu byla dodána energie či aby byl utvářen. Podle logického vysvětlení máme boha, dohlížejí­cího na hmotu a podněcujícího ji k pohybu. Tímto bohep1 je pradžňánam neboli věčně činný rozum vědomý sebe.123 Je od­povědný za celou říši změn. Upanišady se vyhýbají kmiceP,ci vše­mocné, mechanicky pracující, preexistujfci hmoty ve vesmíru. Jestliže bůh vylučuje ze sebe hmotu, i když hmota je redukována, ria pouhou potenciálnost, nevyhneme se dualismu, protože by bůh stál v protivě k hmotě. Takový dualismus je charakteris­tickým rysem Aristotelova systému s jeho rozlišením prvého hy­batele a prvé hmoty. Pro upanišady jsou obě, forma i hmota,, stále činné vědomi a pasivní nevědomi, aspekty jediné skuteě­riosti. Hmota sama je bůh.124 Její první formy ohně, vody a země se pokládají za božské, neboť jsou všechny utvářený jed,nim. duchem. Sárp.khjový dualismus odporuje upanišadám. Transcen­dentní skutečnost je základem a vysvětlením boje-mezi duchem a hmotou.126 Celý svět je nazírán tak, jakoby měl stejný účel, jakož i společný podklad změny. Upanišady podávají v něko-: lika fantastických a mytologických výkladech stvořeni velkou pravdu o jednotě světa. Brahma je jecl,iným a celým výkladem světa, jeho hmotnou i účinnou příčinou. Jsoucnosti světa jsou uzly na lanu vývoje, který začíná hmotou a konči v ánandu. ·

"To se stvořilo samo".126 "On stvořil svět a vstoupil do něho" .127 Osobní bůh, PradžápatiQ., znaven samotou, vydává ze sebe vše, co existuje; či vytváří svět, když se byl rozdvojil

1aa Aitaréja-áraJ;Ijakam, I, 3,3,6.

1u čhán., VI, 8,4-6. 1u Praána, I, 3. 111 Tait. up.; viz Brh., II, 1,20; MuJJ.c;laka, I, 1,7; II, 1,1. 117 Brh., IV, 7.

179

XXII. PRVKY SÁ'l\'[KHJA A JÓGU V UPANISADÁCH

V upanišadách jsou zárodky nevédántských, filosofii jako je sá:q1khjam a jógal;t. Sá:q1khjová filosofie ustavuje� dualismus mezi purušem a prakrti, kde prakrtil;t je zřídlem veš�i keré existence a purušal;t je bezzájmový divák vývoje prakrti.' Sá:q1khjová filosofie uznává také pluralitu purušťt čili poznávají-; cích subjektů.820 Upanišady nezastávají teorii o pluralitě purušů,, ačkoli k ni vede přirozený postup i vývoj jedné stránky nauky. Viděli jsme, jak se monismus upani.šad, pokud jde o náboženské; cíle, stává monoteismem. Monoteismus předpokládá oddělenou. existenci individuální duše, postavené proti svrchované duši. Výsledkem je pluralita individuálních duši. Avšak sá:q1khjovi teoretikové došli k názoru, že lze stěží zastávat nezávislost svrcho­vané duše a individuálních duši. Jedno vyvrací druhé. Jedno muselo být odstraněno, buď svrchovaná duše nebo individuální· duše. Když byla tvořivá funkce přiznána· prakrti, bůh se stal. nadbytečným. Upanišady protestují proti tomu, aby tvořivé funkce byly přeneseny na pouhou hmotu, odloučenou od boha. Jejich hlavním záměrem je podepřít hypotézu o absolutním duchu, na jehož pozadí se tyči subjekt a objekt.821

aao Myšlenka avjakta čili prak:rti, zřidla veškeré diferenciace, je po­dána v upanišadách zcela jasně. "Nad smysly jsou základy jejich objektfl; nad těmito základy je mysl; nad mysli je átmá,známý jako mahat(velký), nad mahatem je avjaktam, neprojevené; nad avjaktem je purušal}., nad purušem neni nic" (Katha, III, 10,11; viz též VI, 7,8). Nad indetermino­vaným, odkudž pochází všechno stvořeni, je pouze bOb. "Tapasem vzrflstá brahma na velikosti a z toho se vytváří potrava; z potravy život, mysl, elementy, světy, karman a s nim jeho plody" (Mlll�Q.aka I, 1), Po­travu čili annam interpretuje v tomto dokladu Samkaral}. jako neproje­vené (avják:rtam). V Prasna-ul?anišadě (IV) se vysvětluje, jak jsou všechny věci rozpuštěny v nezmčitelnu do soustavy pěti elementfl s od­povidajictmi mátry čili jemnými elementy. (Viz Prasna-upanišada, IV, 8). V upanišadách se považuje prak:rtil}. za odvozenou z boha. Slovo "pu­rušal}." znamená svrchovaného átmana. Sá:rp.khjovou teorii o purušovi jako o pasivním diváku mflžeme ilustrovat slavnou pasáži o dvou ptácích, "kde jeden se krmi lahodnými plody a druhý neochutnávaje přihliži" (Mul}Q.aka, III, 1,1).

881 Aitaréja, I, 1,2; B:rh., I, 4, 3 Chán., VI, 2,6; Tait., II, 1.

254

Počátky jógového systému lze nalézt v upanišadách. Au­toři upanišad jsou přesvědčeni, že skutečnost neni postihová­na našimi nedokonalými poznávacími schopnostmi. Mysl člo­věka srovnávají se zrcadlem, v němž se odráží skutečnost. Rozsah, v jakém poznáváme skutečnost, závisí na stavu mysli, zda dovede reagovat na celé bohatství skutečnosti, nebo ni­koli. Barvy se nezjevuji slepci, ani hudba hluchému, ani filoso­fická pravda slabomyslnému. Poznávací proces I!eni ani tak tvo­řením jako spíše objevováním, ani ne tak vytvářením jako spíše zjevováním. Z toho plyne, že zjevováni bude nedokonalé nebo pokřivené, ulpívá-li nějaká skrvna nepo nedokonalost na nástroji. Sobecká přáni a vášně se dostávají mezi nástroj mysli a skuteč­nost, jež má být odhalena, Když působí osobnost subjektu na povahu nástroje, odraz se stává nejasným. Neznalost pozorova­telova zatemňuje objekt jeho výmysly. Předsudky, které u něho převládají, jsou vrhány na pravdu věci. Omyl spočívá v tom, že vady nástroje pronikají do skutečnosti. K objeveni pravdy je ne­zbytný nestranný a neosobni postoj a vše, co je pouze osobní, překáží tomuto procesu. Musíme se chránit před znetvářením a selháváním svých mysli. Rušná energie mysli musi být zkrocena,. aby přenášela pravdu pasivně jako kanál. Jógová metoda dává směrnice, jak zušlechtit mysl a zlepšit zrcadlo, udržovat je čisté tim, že vyloučíme vše, co p1;1tři jen jedinci. Pouze tímto vý­cvikem můžeme vystoupit do té výše usilovné neosobnosti, z niž takto vybavené duše světa vidí vzdálené vize. Tato metoda je v souladu s upanišadovou teorií já. Naše obyčejné vědomi se odvrací od věčného světa a je ztraceno v pomíjejícím neskuteč­ném světě, vytvářeném mysli na základě smyslových dojmů. Když vystoupíme nad empirické já, pak nejde o negaci, nýbrž o zin­tensivněni já. Jestliže je já spjato s empirickými událostmi, ne­může se jeho aktivita plně rozvinout. Když jsou pak hranice empirické existence překročeny, je zintensivněn univerzální život, já se obohacuje a osobnost se zvyšuje. Potom je celá zkušenost vtažena do tohoto já. Na nižších stupních, kde se já ztotožňuje· s jakýmsi určitým středem, vzniklým událostmi časovými a pro­storovými, nezachycuje celý svět zkušenosti. Dříve musíme pře-

255

Whitney 64, 82, 118, 503 Wilford 466 Williams, Monier, jeho Indian

Wisdom 29, 503, 594 Wilson 29, 63, 461, 466 Winternitz 687 Wordsworth 78, 93, 556

Západ, vliv, 21, 23, 24, 31, 36, 54 Zarathuštra 73, 250

734

Zeno 24 Zeus 40, 75, 243 Ziu 75 Znovuzrozeni 14, 16-18, 63, 111,

113, 130, 133, 144, 148, 206, 230, 243-250, 259, 270, 286, 287, 305, 335, 377, 392, 399, 400, 404, 406, 408, 409, 430 až 436, 472, 495, 505, 564, 574, 575, 659, 695, 703

žalmy viz Bible

S. R á d h akriš n a n INDI.CKÁ FILOSOFIE I

Z anglického originálu INDIAN PHILOSOPHY by Radhakrishnan, volume I, New York- London 1956, přeložil dr. Adolf Janáček. Transkripci indických slov upravil dr. Pavel Poucha

Vydalo nakladatelství československé akademie věd Praha 1961 Přebal a vazbu navrhl Jiří Lédr Redaktor publikace Viktor Hartmann Technický redaktor Jindřich Řeh�k

Vydání I. - 736 stran Vytiskl MÍR, novinářské závody, n. p., závod 1, Praha 1 46,13 AA - 46,89 V A - D - 14* 10 152

Ná�lad 1200 výtisků - 02/3 - 7025

Cena vázaného výtisku Kčs 51,60 63/I- 9