Home >Documents >Indicko-pأ،kistأ،nskأ½ konflikt: konflikt a spoluprأ،ce obou ... Sona - Indicko...آ ...

Indicko-pأ،kistأ،nskأ½ konflikt: konflikt a spoluprأ،ce obou ... Sona - Indicko...آ ...

Date post:09-Jul-2020
Category:
View:0 times
Download:0 times
Share this document with a friend
Transcript:
  • Západočeská univerzita v Plzni

    Fakulta filozofická

    Bakalářská práce

    Indicko-pákistánský konflikt: konflikt a spolupráce

    obou států od roku 1947 do současnosti

    Soňa Rubá

    Plzeň 2016

  • Západočeská univerzita v Plzni

    Fakulta filozofická

    Katedra politologie a mezinárodních vztahů

    Studijní program Mezinárodní teritoriální studia

    Studijní obor Mezinárodní vztahy – britská a americká studia

    Bakalářská práce

    Indicko-pákistánský konflikt: konflikt a spolupráce

    obou států od roku 1947 do současnosti

    Soňa Rubá

    Vedoucí práce:

    Doc. PhDr. Šárka Cabadová Waisová, Ph.D.

    Katedra politologie a mezinárodních vztahů

    Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni

    Plzeň 2016

    http://ff.zcu.cz/kap/about/people/?osoba=18433

  • Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených

    pramenů a literatury.

    Plzeň, duben 2016 ………………………

  • Poděkování

    Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní doc. PhDr. Šárce Cabadové

    Waisové, Ph.D. za vedení bakalářské práce, užitečné připomínky a cenné

    poznatky, kterými tuto práci výrazně obohatila, a v neposlední řadě také za její

    otevřený a přátelský přístup.

    http://ff.zcu.cz/kap/students/konzultacni-hodiny/?osoba=18433 http://ff.zcu.cz/kap/students/konzultacni-hodiny/?osoba=18433

  • Obsah

    1. Úvod ................................................................................................................ 6

    2. Definování konfliktu a spolupráce ................................................................ 11

    2.1. Definování konfliktu a spolupráce jako neslučitelných fenoménů ........ 11

    2.2. Definování konfliktu a spolupráce jako koexistujících fenoménů ......... 15

    3. Oblasti konfliktů a spolupráce mezi Indií a Pákistánem ............................... 18

    3.1. Události před ziskem nezávislosti a první válka o Kašmír (1947) ......... 19

    3.2. Indus Water Treaty, IWT – Smlouva o řece Indus (1960) ..................... 23

    3.3. Druhá válka o Kašmír (1965) ................................................................. 25

    3.4. Bangladéšská válka (1971) ..................................................................... 27

    3.5. Situace po dohodě v Simle ..................................................................... 30

    3.6. Jaderné zbrojení a Kárgilská válka (1999) ............................................. 33

    3.7. Spory a spolupráce ve 21. století ............................................................ 36

    4. Závěr - Důkaz možnosti koexistence konfliktu a spolupráce ....................... 41

    5. Seznam pramenů a literatury ......................................................................... 44

    6. Seznam použitých zkratek ............................................................................. 50

    7. Resumé .......................................................................................................... 52

    8. Přílohy ........................................................................................................... 53

  • 6

    1. Úvod

    Cílem práce bude analýza konfliktů a spolupráce mezi Indií a Pákistánem.

    Z metodologického hlediska se jedná o případovou studii, která je ohraničena jak

    časově – zkoumané období začne ziskem nezávislosti v roce 1947 a postupně

    budou vybrány události až do 21. století, tak místně - práce se zaměří na oblast

    jižní Asie, přesněji na země Indii a Pákistán.

    Nejprve definuji pojmy konflikt a spolupráce podle autorů, kteří zastávají

    názor, že se jedná o dva neslučitelné fenomény. Poté zmíním postoje autorů, kteří

    tvrdí opak, tedy že se jedná o fenomény občas koexistující. V průběhu práce se

    pokusím doložit, že konflikt a spolupráce mohou koexistovat, tedy probíhat

    zároveň nebo alespoň v časově blízkých obdobích.

    Dále budu zkoumat konfliktní oblasti, které jsem definovala podle databáze

    vytvořené Uppsalskou univerzitou a Mezinárodním institutem pro výzkum míru

    v Oslu. Jsou to především války o Džammú a Kašmír a dále některé spory v 21.

    století, jako například teroristické útoky nebo přetrvávající spor o oblast Sir

    Creek. Ve státech dochází k profilaci teroristických skupin, které způsobují

    svými činy ochlazování vztahů a znemožňují tak budoucí řešení situace.

    Neméně důležitou součástí bude i zkoumání spolupráce. Bohužel pro tuto

    oblast neexistuje databáze použitelná pro výběr konkrétních oblastí spolupráce,

    takže jsem příklady spolupráce vybrala z dostupné literatury. K potvrzení teze o

    možnosti koexistence konfliktu a spolupráce sestavím časovou osu (Tabulka č.

    3), na které zobrazím klíčové události za dané období. V závěru práce se

    pokusím na této ose specifikovat události, které podle mého názoru proběhly

    souběžně, a tedy dokázaly možnost koexistence zdánlivě neslučitelných pojmů

    spolupráce a konflikt.

    Stěžejními zdroji pro mě budou knihy zabývající se historickým vývojem

    států, které využiji při analýze jednotlivých válek mezi zeměmi. Také je potřeba

    zmínit knihy definující konflikt a spolupráci, které se mi podařilo najít jak

  • 7

    v českém tak anglickém jazyce. Při hledání zdrojů k jednotlivým oblastem

    konfliktů a spolupráce jsem našla i několik českých zdrojů, ale především

    anglické články, publikace a internetové odkazy.

    Indie i Pákistán patří mezi státy na jihoasijském subkontinentu, obklopené

    z jihu Indickým oceánem a na severu nejvyšším světovým pohořím Himalájemi.

    Tato oblast se řadí mezi nejdéle osídlená místa na světě a v počtu obyvatel

    nejvíce zalidněná a pestrá. Z náboženského hlediska je Pákistán zemí

    muslimskou, islám je zde státním náboženstvím, zatímco Indie je zemí převážně

    hinduistickou, najdeme zde ale i početnou komunitu muslimů.

    Území Indického subkontinentu bylo spravováno britským impériem. Po

    druhé světové válce rozdělil zákon o nezávislosti z července 1947 Britskou Indii

    na dvě dominia – Indii a Pákistán. Pákistán byl tvořen dvěma oddělenými

    územími na severozápadě a severovýchodě (Západní a Východní Pákistán).

    Problémovým územím se stalo Džammú a Kašmír ležící na hranici se

    severozápadní částí Pákistánu 1 . Bylo spravované hinduistickým mahárádžou Hari

    Singhem, ale většina obyvatel byli muslimové. V říjnu vpadly na toto území za

    podpory pákistánských úřadů skupiny Paštúnů. Hari Singh, který předtím doufal,

    že získá plnou nezávislost, se rozhodl podepsat přičlenění k Indii. Tím započala

    první indicko – pákistánská válka, kterou se zabývala i Rada Bezpečnosti OSN.

    Byla stanovena linie kontroly (příměří), která vytyčila hranice mezi oběma

    zeměmi [Strnad – Filipský – Holman – Vavrušková 2003: 824 – 826]. Po

    vyhlášení nezávislosti Indie a Pákistánu neexistovala žádná dohoda o využívání

    toků řek, a proto se tato oblast stala problematickou. V roce 1960 byla uzavřena

    dohoda Indus Water Treaty, která rozdělila využití jednotlivých přítoků řeky

    Indus mezi státy a přiměla tak státy ke spolupráci. [Biswas 1992: 208].

    V roce 1965 vypukl konflikt o jiné území na hranicích. Spor se týkal

    Kaččhských bažin na jihu u Arabského moře. Na vyřešení situace se podílel

    soud, který v roce 1967 rozhodl, že 90% území připadne Indii a zbytek

    1 Toto území je zobrazeno v příloze na Mapě č. 1

  • 8

    Pákistánu. Dalším problémem byla situace v Kašmíru podél stanovené linie.

    Pákistánci linii překročili s úmyslem obsadit strategická místa a vyvolat povstání.

    Boje probíhaly přes tři týdny až do té doby, kdy Rada bezpečnosti pomohla

    k uzavření příměří. Do řešení sporů se zapojil i Sovětský svaz, který uspořádal

    konferenci v Taškentu, která přiměla znepřátelené strany k souhlasu, že spory

    budou řešit jen mírovou cestou [Antonovová – Bongard-Levin – Kotovskij 1973:

    609 – 611]. Dále se dohoda věnovala navrácení vojenských pozic před boje

    v roce 1965, uplatňování politiky nevměšování se, obnovení diplomatických

    styků, otázkám repatriace zajatců a tvorbě orgánů, které by řešily další spory

    [Filipský – Knotková-Čapková – Marek – Vavrušková 2003: 271 – 272].

    Jak už bylo řečeno, Pákistán byl fragmentované území, tvořené Východním a

    Západním Pákistánem 2

Click here to load reader

Embed Size (px)
Recommended