Pota = je v informatice elektronick zazen, kter zpracovv data pomoc pedem vytvoenho programu

I N O F R M A T I K A

Pota = je v informatice elektronick zazen, kter zpracovv data pomoc pedem vytvoenho programu

Hardware = pevn sousti potae (to, na co si mohu shnout)

Software = programov vybaven potae (nedotknu se ho)

Vstupn zazen = my, klvesnice, scanner, teka (otisku prst), to, pomoc eho vkldm njak dataatd.

Vstupn zazen = tiskrna, monitor, plotter = velkoplon tiskrna, to, co se mi zobrazuje, vsledek moj prce

Bit = pamov jednotka, je to bu 1 nebo 0

Byte = 8 bit, tvoena z1 a 0

Operan systm = je v informatice zkladn programov vybaven potae (tj. software), kter je zavedeno do pamti potae pi jeho startu a zstv v innosti a do jeho vypnut, tzn. = je to nap. windows, pomoc nj mu nahrvat, spoutt dal programy, hrt freecell, internet +Microsoft office jsou programy, kter si nahraji do potae a pomoc operanho systmu je pak spustm

Soubor = oznauje v informatice pojmenovanou posloupnost byt uloenou na njakm datovm mdiu (viz nap. pevn disk, disketa, CD, Flash disk). Kad soubor m svj nzev, dlku a ppadn dal atributy vyuvan operanm systmem. Obsahem souboru mohou bt rzn data (text, binrn data obsahujc strojov kd njak aplikace, obrzek atp), vysvtlen: kad soubor m nzev, za nzvem je teka, pak ppona ta definuje typ souboru.

Datov soubor = soubor obsahujc mnoinu dat uspodanou uritm zpsobem (nap. text, tabulka, obrzek), kter vznik jako vstup uritho programu (nap. textovho editoru). Vysvtlen: je to p. Obrzek, kter jsem si nakreslila a uloila, teoreticky je to ve, co je soubor..ale hlavn word, excel, powerpointobrzek

Program (apilikace) = p. Freecell, microsoft wordvechny potaov programy oznaujeme souhrnn jako software. Je v informatice postup operac, kter popisuje realizaci dan lohy. Potaov program me bt vytvoen programtorem zpisem algoritmu v njakm programovacm jazyce. Vysvtlen: j zmknu B, pole procesoru info, e jsem napsala B, procesor si to nape v0 a 1 a m se to zpt zobraz na vstupnm zazen jako B (tzn. Na obrazovce).

Algoritmus = je postup, kterm lze vyeit dan typ lohy. Pojem algoritmu se nejastji objevuje pi programovn. Obecn se ale algoritmus me objevit v jakmkoli jinm vdeckm odvtv. Jako jist druh algoritmu se me chpat i nap. kuchysk recept. Vysvtlen: nejdve dm do tsta vajka, pak to upeup. Programtor bude chtt udlat kalkulaku, nejdve si definuje sla, pak + - : . Pak definuje kdy to, tak se stane to..to je algoritmus

Sloka (adres) = ikona (objekt), kter se zobrazuje voperanm systmu, mu do nj vkldat soubory, me bt uloena kdekoli, kam si ji ulom, pojmenuji atd

Stromov struktura adres = otevrm sloky a podsloky, ve se mi zobrazuje, zan to hlavn slokou (root). Je zpsob, jak reprezentovat hierarchickou povahu struktury v grafick form

Jmno souboru = to, co si napu, e se tak bude jmenovat. Zvolm si ho sama, ulom ho kam chci ukldm na C: tzn. Na disk..nebo do pamov bb.; vystihuje obsahovou npl souboruPpona souboru = definuje typ souboru, 3-4 znaky, zachytv charakter souboruTXT = je soubor pro uchovvn prostho elektronickho textu. Text je zde reprezentovn prostou sekvenc znak, textov soubor nen vnitn strukturovan. Prost textov soubory se pouvaj pedevm tam, kde se pedpokld strojov zpracovn textu. Vysvtlen: nen to dokument microsoft word, ale word pad

RTF = je Microsoftem vyvinut, na platform nezvisl formt souboru pro uloen textu, kter obsahuje co nejvt mnoinu formtovacch pkaz. Pomoc tohoto formtu je obecn mon vymovat dokumenty mezi nejrznjmi programy pro zpracovn textu se zachovnm vzhledu a formtu. Na rozdl od vtiny vlastnch formt soubor textovch editor je RTF iteln i v prost textov podob, tedy jeho obsah vypad jako zvltn text ASCII, nikoliv jako zm nesmyslnch znak. Vysvtlen = zkl. textov formt, te text, aby se nezobrazovaly tvereky nebo nesmysln znakyDOC = ppona patc programu patc Microsoft Word, je to textov soubor

XLS = ppona souboru vytvoenho vprogramu (= aplikaci) Microsoft Excel, je to bukov soubor

PPT = ppona oznaujc soubor sprezentac vytvoenho vprogramu Microsoft PowerPoint

MDB = Microsoft Access Databze, ppona pro databziHTML/HTM = HyperText Markup Language, oznaovan zkratkou HTML, je znakovac jazyk pro hypertext. Je jednm z jazyk pro vytven strnek v systmu World Wide Web, kter umouje publikaci dokument na Internetu.

BMP = je to obrzkov soubor, tzv. bitmapov grafika (rastrov grafika), V bitmapov grafice je cel obrzek popsn pomoc jednotlivch barevnch bod (pixel). Body jsou uspodny do mky. Kad bod m uren svou pesnou polohu a barvu (nap. RGB). Tento zpsob popisu obrzk pouv nap. televize nebo digitln fotoapart.

JPEG/JPG = je nejpouvanj obrzkov soubor, pouv se napklad u fotografi u obrzku zinternetu,

AVI = Audio Video Interleave, znmj pod zkratkou AVI, obsahuje audio i video stopu, napklad staen film zinternetuMPEG/MPG = slou ke snen datovho toku a tm i velikosti vslednho souboru u digitln zpracovvanch videozznam pi co nejmenm viditelnm zhoren kvality po dekomprimaci (=dozipovn). Stejn jako AVI m video i audio stopu. Setkme se snm na DVD discch a staench vide zvideokamery

Databze = neboli datov zkladna, meme si j pedstavit jako kartotku srznmi daji napklad o pacientech nebo autech; mnoina dat a nstroj, kter stmito daty manipuluj, databze je uloena na disku vsouboru, databze lze vytet vMS Access, OpenOffice, MS SQL ServerData = je vraz pro daje, pouvan pro popis njakho jevu nebo vlastnosti pozorovanho objektu. Data se zskvaj menm nebo pozorovnm, jsou organizovna v tabulkchInformace = V informatice tvo informaci kdovan data, kter lze vyslat, pijmat, uchovvat a zpracovvat technickmi prostedky.

Struktura databze = data vdatabzi jsou organizovna vtabulkch (jedna databze me obsahovat i vce tabulek); jak tabulky (a vztahy mezi nimi) tvo celou databziZznam vdatabzi = kad tabulka vdatabzi je tvoena jednotlivmi zznamy (dek tabulky)Datov pole = kad zznam vdatabzi se skld zjednotlivch datovch pol (sloupce tabulky), oznauj se t jako poloky nebo atributyPrimrn kl = je pole nebo kombinace pol, jednoznan identifikujc kad zznam v databzov tabulce. dn pole, kter je soust primrnho kle, nesm obsahovat hodnotu NULL. Kad tabulka m mt definovan prv jeden primrn kl. Primrn kl m dv zkladn vlastnosti: jedinenost v rmci tabulky a ne ULL-ovou hodnotu. Obvykle je to cel kladn slo nebo automatick slo, jedinen pro kad zznam vcel tabulceRelace = je databze zaloen na relanm modelu = je nejrozenjm zpsobem uloen dat v databzi. Jedn se zpsob uloen v logickm smyslu. Jsou to vlastn vztahy a vazby mezi tabulkami.Filtr = pouitm filtru zskme napklad pacienty se stejnm rokem narozen krozeslan pozvnek, nebo se stejnou diagnzou

Dotaz = vybere zznam podle zvolench kritriPotaov s = je to spojen hardware a software za elem sdlen informac a dat za uritch pravidel

Adresa potae vsti = je to vlastn IP adresa, kterou je uren konkrtn pota vsti napklad 192.168.0.1. vst nemou existovat dv stejn adresy potae

Sov sluby = jsou vlastn monosti, kter nm nabz s. Napklad jde o POP3 (Post Office Protocol) protokol pro zskn poty z potovnho serveru, NTP synchronizace asu (en pesnho asu), FTP penos soubor po sti, DHCP dynamick pidlovn IP adresE-mailov adresa = je daj, kter v e-mailov zprv uruje adresta zprvy a obvykle t daj o odeslateli zprvy. E-mailov adresa identifikuje elektronickou potovn schrnku uivatele e-mailu. E-mailov potovn schrnka je fyzicky umstna na njakm internetovm serveru. Populrn jsou zejmna servery, kter nabzej e-mailovou schrnku zdarmaWWW = World Wide Web, ve volnm pekladu celosvtov pavuina, je oznaen pro aplikace internetovho protokolu HTTP. Je tm mylena soustava propojench hypertextovch dokument.

Prohle = je potaov program, kter slou kprohlen WWW. Program umouje komunikaci s HTTP serverem a zpracovn pijatho kdu kter podle danch standard zformtuje a zobraz webovou strnku.

URL = je etzec znak s definovanou strukturou, kter slou k pesn specifikaci umstn zdroj informac na internetu.

Hypertext = je zpsob strukturovn textu, kter nen linern. Obsahuje tzv. hyperlinky neboli esky (hypertextov) odkazy. Rovn odkazuje i na jin informace v systmu a umouje snadn publikovn, drbu a vyhledvn tchto informac. Nejznmjm takovm systmem je WWW.Balk kancelskch aplikac = do balku kancelskch aplikac pat napklad u Microsoftu. Microsoft Excel, Microsoft Word, Microsoft Access. Kancelsk balk meme mt i od jinho vrobce napklad voln staiteln je OpenOfficeTextov editor = je program, kter slou k pravm prostho textu neobsahujcho formtovac informace. Na rozdl od textovch procesor, se ktermi se asto pletou, postrdaj textov editory schopnost mnit vzhled obsahu dokumentu. Zamuj se pouze na vytvoen obsahu.Prezentace = je sled obrzku i vide pro prezentovn uritho nzoru i produktu. Prezentaci meme vytvoit vMicrosoft PowerPointu.

Tabulkov procesor = je program zpracovvajc tabulku informac .V jednotlivch bukch mohou bt uloena data i vzorce potajc s tmi daty. Takov tabulkov procesor meme najt vpodob Microsoft Excel

Absolutn adresa buky = absolutn adresu buky zadme tam, kde chceme i pi koprovn vzorce vychzet ze stejnch promnnch vcelm dokumentu.

Relativn adresa buky = je nejpouvanj zadvn adresy ve vzorcch, adresa se mn skoprovnm vzorc vodorovn i svisle.Vkldn vzorc = vzorce jsou rovnice, kter provd vpoty se zadanmi hodnotami. Vzorce zanaj znamnkem = (rovn se). Vzorce meme bu vytvoit (=F3+G3), nebo meme vzorec vloit pes funkci vloit funkci.

Graf = graf je grafick znzornn vypotanch nebo znzornnch hodnot. Grafy mohou bt sloupcov, vseov, spojnicov, bodov.

Prmr aritmetick = je to statick veliina, popisuje soubor mnoha hodnot, vypotme ji tak, e seteme hodnoty vech prvk, pak je dlme potem prvkPrmr geometrick = je to statick veliina, vypotme ji jako n-tou odmocninu souinu vech hodnot, vMicrosoft Excel funkce GEONEMANMedin = stedn hodnota, polovina prvk je mench a polovina je vtch

Modus = nejastji se vyskytujc hodnota, tzn. hodnota znaku snejvt relativn etnostKvartil = rozdluje hodnoty po 25%,

1. kvartil (= doln kvartil) = hodnota, od kter je 25% hodnot znaku mench nebo rovnch

2. kvartil = medin, rozdluje hodnoty na 2 poloviny

3. kvartil (horn kvartil, 75%) = hodnota, od kter je 75% hodnot znaku mench nebo rovnch

0. kvartil = minimum, 4. kvartil = maximum

Percentil = rozdlen hodnot po 1%Analogov signl = analogov signl taky nazvn spojitm signlem je napklad EKG kde dan body na sebe navazuj, mohou mt nekonen mnostv hodnotDigitln signl = vyznauje se nespojitost vhodnot na ase. M jen dv hodnoty a to NULA a JEDNA.

Vzorkovn = celkem obrazovch bod = poet dk x poet sloupc (p. 256x256; 128x128; 64x64; 32x32)Kvantovn = kad pixel/voxel m piazenou njakou barvu, reprezentujc namenou hodnotu intenzity, jasu i signlu -> kvantovnJas = je jedna z fotometrickch veliin, definovan jako mrn veliina svtivosti,Kontrast = je vlastn nepodobnost. Mal kontrast je tedy napklad dv svtl barvy zatmco velk kontrast je jedna svtl a druh tmav, rozdl jasu 2 bodHistogram = dv pedstavu o rozdlen jasovch hodnot a jejich zastoupen (etnosti) vdigitlnm obrazu

Pixel = je nejmen jednotka rastrov grafiky, jeden pixel, je to vlastn jeden svtiv bod na monitoru (prnik dk a sloupc vdigitlnm obrazu)Voxel = stice objemu, pedstavujc hodnotu v pravideln mce tdimenzionlnho prostoru potaov grafiky. Je to vlastn 3D pixel)Specificita = podl negativn testovanch (T-) mezi vemi testovanmi bez tto nemoci (D-) a/(a+c) = PT+/D+ - pravdpodobnost vskytu pznaku pi tto diagnze hodnota blzk 1 znamen, e pozitivn vsledek testu se velmi mlo vyskytuje u osob bez tto nemoci, test dobe odli psl. diagnzu od jin

testy s vysokou specificitou (specifinost) je vhodn pout v rznch kombinacch pro uren konen diagnzy tzv. konfirman testy (nap. vonkologii)Senzitivita = podl pozitivn testovanch (T+) mezi vemi testovanmi, kte skuten maj tuto nemoc (D+).

vy hodnota naznauje, e tento pznak se vyskytuje u tto diagnzy asto (1 = vdy), tedy schopnost testu odhalit a zachytit pslunou diagnzu, me ale zachytit i testovan bez tto diagnzy a/(a+c) = PT+/D+ - pravdpodobnost vskytu pznaku pi tto diagnze

vyeten s vysokou senzitivitou (citlivost) jsou vhodn ke skrningu rznch onemocnn tzv. vyhledvac (orientan) testy (nap. skrning novorozenc na fenylketonurii)PPV = pozitivn prediktivn hodnota podl skuten nemocnch (s pslunou diagnzou) mezi pozitivn testovanmi a/(a+b) = PD+/T+ - pravdpodobnost, e pozitivn testovan m skuten tuto nemoc mra schopnosti testu potvrdit pozitivnm vsledkem pslunou diagnzuNPV = negativn prediktivn hodnota podl osob bez dan diagnzy mezi negativn testovanmi d/(c+d) = PD-/T- - pravdpodobnost, e negativn testovan skuten nem tuto nemoc

mra schopnosti testu vylouit negativnm vsledkem pslunou diagnzuVsledky testu a diagnza - 4-poln tabulka (a, b, c, d etnosti zjitn testem T)Diagnza plat (D+)Diagnza neplat (D-)

Test pozitivn (T+)aba/(a+b)

PPV pozitivn predikt.hodnota

Test negativn (T-)cdd/(c+d)

NPV negativn predikt. hodnota

a/(a+c) senzitivitad/(b+d) specificita

Teoretick tmata ke klasifikovanmu zpotu

1. Technick aspekty zdravotnick informatiky operan pam = intern pam pipojen pes sloty nebo pmo na zkladn desce, je rychl. Doasn se do n nahrvaj data, kter procesor vykonv, po vypnut potae se smae (RAM = umouje ten i zpis, ROM = pouze ke ten, naprogramovan vrobcem, obsahuji BIOS (slou kinicializaci PC po zapnut))

pevn disk (HDD) = magnetick mdium, zznamov zazen uchovvajc informace i po vypnut, m velkou kapacitu (stovky GB)

disketa (FDD, floppy disk) a dal vnj pamov mdia, disketa magnetick, kapacita 1,44MB, CD optick (700MB), DVD optick (4,6GB), flash disk- mdium sipem, pes USB (128MB a 32GB), BlueRay (optick, destky GB), pamov karty (fok, mobil)

vstupn zazen = my, klvesnice, scanner, teka (otisku prst), mikrofon, to, pomoc eho vkldm njak dataatd., vstupn zazen = tiskrna, monitor, plotter = kreslen obrazu pomoc tuky, reprky; to, co se mi zobrazuje, vsledek moj prcevelikost pamti RAM-128 MB, 256 MB, 512 MB, 1024 MB (1 GB), 2048 MB (2 GB), 4 GB

pamov prostor na vnjch pamtech viz ve

program (aplikace) = soubor sprogramovmi instrukcemi a pkazy, je spustiteln, program pracuje sdaty, instrukce vykonv procesor

datov soubor = soubor obsahujc mnoinu dat uspodanou uritm zpsobem (nap. text, tabulka, obrzek), kter vznik jako vstup uritho programu (nap. textovho editoru)

textov soubor vs. dokument: textov soubor (oznaovan zkratkoutxt) jesouborpro uchovvn prostho elektronickho textu. Text je zde reprezentovn prostou sekvenc znak, textov soubor nen vnitn strukturovan. Dokument vytvoen textovm procesorem, obsahuje formtovan textasociace = propojen ppony datovho souboru sprogramem, kter sdanm typem souboru pracuje (nap .doc se oteve ve Wordu, .ppt v PowerPointu)

zkladn typy uivatelskch program

Souborov manaery ulehuj prci se soubory a adresi (Total Commader, Przkumnk Windows)

Textov editory vytven a editovn textovch dokument (MS Word, Wordpad, Wintext602)

Tabulkov procesory tvorba tabulek a graf (MS Excel, Wintab602, Lotus 1-2-3, OpenOffice Calc)

Programy na tvorbu prezentac (MS PowerPoint, OpenOffice Impress)

Databze (MS Access, Oracle, Paradox, Foxpro, SyBase, OpenOffice Base)

Prohlee prohlen obsahu soubor (informan zdroje na WWW Internet Explorer i Mozilla Firefox, obrzky ACDSee, IrfanView)

Komunikan programy komunikace uivatel v sti (e-mail Outlook, Mozilla Thunderbird, online komunikace ICQ, QIP, Skype)

Grafick programy k tvorb a editaci obrzk a fotografi (Paintbrush, Corel Draw)

Antivirov programy k ochran ped potaovmi viry a kodlivm softvrem (AVG, NOD32, Norton Antivirus, Avast), Firewally , Antispywarov programy

Kompriman programy et msto, dokou zhustit data na men kapacitu (RAR, ZIP)

Multimediln programy k pehrvn videa a hudby (Media Player, Winamp, BS Player)

Vukov programy, Hry, atd.

potaov s = vzjemn propojena soustava autonomnch pota, kter si mohou vymovat informace

pipojen kpotaov sti pomoc SW obsaenho vpotai, sov kabel, Wifi

klient-server a peer-to-peer sov architektura: K-S nadazen a podazen; jeden pota (server) nebo vce pota (nkolik server) nadazen jinmu potai (klientovi) i nkolika potam (nkolika klientm) P2P = rovn srovnm, kad pota je zrove server i klient.

PAN = (Personal Area Network) tzv. osobn s, pipojen mobilu, PDA, laptopu, skeneru, tiskrny i digitlnho fotoapartu k 1 potai

LAN = (Local Area Network) lokln, mstn s s nkolika destkami pota v jedn budov nebo skupin blzkch budov

MAN = (Metropolitan Area Network) nkolik LAN je spojench do vtho celku, metropolitn st

Na zem vtho msta (Praha), ve velkch podnicch, organizacch (univerzita+fakulta+nemocnice)

WAN = (Wide Area Network) rozlehl st velkho rozsahu s mnoha pepojenmi LAN a MAN (i bezdrtovmi ()

Intranet = podnikov lokln s v rmci 1 budovy nebo i ve vce budovch (firma, kola, instituce)

Internet = celosvtov potaov s (zdroj a uivatel)

sov sluby = co nm s nabz, Sdlen dat, tiskren a dalch perifernch zazen, dlkov sprva pota (a uivatel), sdlen pipojen kInternetu, komunikace uivatel, archivace a zabezpeen dat, hran sovch potaovch her, atd.

komunikan protokol = konvence nebo standard, podle kterho probh elektronick komunikace a penos dat mezi dvma koncovmi body (realizovan nejastji potai).

adresa potae vsti = je to vlastn IP adresa, kterou je uren konkr. pota vsti, jedinen

emailov adresa = identifikuje elektronickou potovn schrnku uivatele e-mailu

WWW = (World Wide Web) obrovsk mnostv informanch zdroj fyzicky uloench v souborech na rznch serverech a pstup k nim

URL = je etzec znak s definovanou strukturou, kter slou k pesn specifikaci umstn zdroj informac na internetu.

hypertext = obecn odkaz na jinou strnku, mon pechod kliknutm (pod textem je zaven njak odkaz link

odkaz (link) dky nmu se pesunu na jinou strnku

vstupn strnka (portl) = webov server, kter slou brna do svta internetu. Typicky obsahuje katalog odkaz, jaksi internetov rozcestnk. Dnes nabz i dal sluby, jako nap. bezplatn email, zpravodajstv aj. Vsouasn dob tak portly stle pedstavuj velmi dleitou soust internetu, ada uivatel je pouv pro vyhledvn, jako domovskou strnku prohlee apod.

vyhledvac sluby hledaj mnou zvolen obas ve sv databzi internetovch strnek; Google.com, Bing.com, Seznam.cz..

netiketa = pravidla slunho chovn na Internetu (net + etiketa); neposlat spanmy, neuret ostatn na chatu, nestahovat kraden SW, nedlat hackera, nelhat o sob

sociln st = spoleensk i komunitn s, je propojen skupina lid, kte se navzjem ovlivuj,

dnes nov komunikan kanl. Pomoc socilnch st se prostednictvm internetovch slueb sdruuj lid, kte by se jinak fyzicky nemohli setkat. Nap. Facebook, Twitter, MySpace, seznamky, 2. Zdravotnick informatika a klinick informace

informatika vs. vpoetn technika vs. ICT: ICT = informan a komunikan technologie; informatika = vda o informacch; vda o informacch a jejich automatickm vpotovm zpracovn; primrn se nezabv nstroji ani technologiemi, ale zskvnm poznatk o potn

vpoetn technika = pota, elektronick zazen, kter zpracovv data pomoc pedem vytvoenho programu; odvtv zbvajc se technickmi prostedky a pstroji, kter slou ke sbru, ukldn, zpracovn a penosu informac (implementace HW i SW)

strun historie pota a informatiky:

1. Pomcky k potn (prsty destkov soustava, Abakus hlinn nebo devn destiky, do nich se vkldaly kamnky, Logaritmick pravtko, tabulky)

2. Mechanick stroje (mech. Kalkulaky, drn ttky k zen chodu tkacho stroje )

3. Dvact stolet:a. 40. Lta rel a elektronky, uit pro vojensk ely

b. 50. Lta tranzistory, uit pro vojensk ely a hromadn zpracovn dat

c. 60 lta integrovan obvody, prvn PC, uit pro hromadn zpracovn dat a vdeck vpoty

d. 70 lta prvn mikropotae vyuvajc vylepen IO mikroprocesory, irok vyuit v ekonomice a vd

e. 80. Lta PC podobn souasnm, mikroprocesory, pronikn do vech oblast zpracovn a penosu informac

f. 90. Lta vkonnj mikroprocesory, vt a vt miniaturizace, pota se hromadn objevuje ve kolstv a domcnostech

biomedicnsk informatika - v centru pozornosti stoj biomedicnsk informace; 4 aplikan oblasti: Bioinformatics molekulrn a bunn procesy, Imaging Informatics tkn a orgny, Clinical Informatics pacienti, Public Health Informatics populace a spolenost

typy informace /daj = popis jevu, vlastnosti objektu (vsledky vyeten pacienta, biosignl), znalost = abstraktn modely svta, vznikajc zobecnnm dat, interpretace=aplikace znalost na data

variabilita daj dna pesnost a sprvnost men (analytick variabilita), plus kolsnm hodnot u te osoby v dsledku denn doby, zte, genetickch vliv, apod. (biologick variabilita)

problm normlnosti daj - Stanoven standardnch (referennch) mez je velmi obtn, obecn normln jsou hodnoty zahrnujc 95 % populacekdovn informace - informace mohou bt zachyceny a vyjdeny rznmi zpsoby, co je klov zejmna u penosu informace. Systm, pomoc kterho se informace vyjduj, lze obecn nazvat jazykem. Kd je pravidlo konverze kousku informace (psmeno, slovo, frze, gesto) do jin podoby i formy (symbol, znak) ne nutn stejnho typu (vizuln, akustick).Zsobu symbol (znak) jazyka (kdu) nazvme obecn abecedou.V informatice a vpoetn technice je dnes zkladn abecedou binrn kd, jeho abeceda je tvoena nulou a jednikou.

bit = pamov jednotka, je to bu 1 nebo 0

byte = 8 bit

informace vs. data = vraz pro daje, pouvan pro popis njakho jevu nebo vlastnosti pozorovanho objektu, zskvaj se menm nebo pozorovnm; info = uritm zpsobem interpretovan data, tj data, kterm je piazen ur. vznam

komunikace a komunikan systm = sdlovn informac, mylenek, nzor a pocit mezi ivmi bytostmi, obvykle prostednictvm spolen soustavy symbol; systm: Zdroj informace generuje informaci a pedv ji vyslai, Vysla promuje (kduje) informaci do podoby signlu, Komunikan kanl prosted, ve kterm se uskuteuje penos signlu, Pijma zptn promuje (dekduje) pijat signl v informaci, Pjemce zuitkovatel informace

signl a um: signl = optick, elektrick, elektromagnetick, akustick, mechanick znamen, kter m urit vznam. Signly nositelem informace; um = ru komunikaci a sniuje srozumitelnost

komunikace vmedicn clem zskn informac pro ely diagnostickho, terapeutickho a prognostickho rozhodovn, dleit i podoba, v jak komunikace probh (Ofenzivn autoritativn vs. podprn partnersk pstup). Pro zdravotnky je dleit nejenom zskvn informac pomoc otzek a odpovd, ale i pozorovnm chovn pacienta

spn komunikace = umn mluvit + umn naslouchat + umn klst otzky + umn dlat kompromisy

klasifikace vmedicn /MKN = Mezinrodn klasifikace nemoc a pin smrti, zkladn klasifikan systm diagnz v klinick medicn, alfanumerick kdovn diagnz rozdlench do 21 skupin nemoc; TNM = klinicko-patologick klasifikace malignch ndor, prbn aktualizovna a doplovna, je na n zaloeno urovn stdia ndorov nemoci, od eho se pak odvj rozhodovn o lb, T velikost tumoru, N ptomnost ndorovch bunk v lymfatickch uzlinch, M ptomnost vzdlench metastz; SNOMED = Systematized Nomenclature of Medicine /

inspirace informatiky vbiologii - velk mnostv informatickch metod a technik bylo vce i mn inspirovno biologi, nap.: genetick algoritmy evoluce; celulrn automaty jednobunn ivot; nedeterministick systmy spoleensk hmyz; neuronov st mozek; datov loist pam; uml ivot ivot; antivirov ochrana imunitn systm; potaov st a komunikace epidemiologie a en nemoc; renderovn ke ivoich, srst, pe, ulity, kolonie bakteri; Lindemayerovy systmy rostliny; dle nap. senzorick st, membrnov potae, aj.

lovk jako zdroj informace - Anamnestick daje, Fyzikln vyeten, Pohled, poklep, pohmat, poslech, Laboratorn vyeten, Genetika, imunologie, neurologie, Biosignly, Zobrazovac metody, Biometriky, Populan data

klinick informace a jej specifick rysy informace zskvan od pacienta (ve)hodnocen online medicnsk informace /kritria HON/ - psn kriteria kvality pro webov prezentace zdravotnickch informac(uvst kvalifikaci autora, pouze dopluje informaci od lkae, ale nenahrazuje, utajen osobnch daj pedloench na webu, transparentnost financovn, rozliovat reklamu, citovat zdroje)algoritmy vmedicn: Snmn signlu pomoc idel a dalch vstupnch zazen, Digitalizace signlu analogov-digitln (A/D) pevodnky, Pedzpracovn a filtrace signlu prava dat s clem v dalch krocch zpracovvat pouze to, co m pro dan el vznam, Identifikace objekt zjmu a umu rozeznn objekt, kter z hlediska dalho zpracovn zaujmaj, Promen vpoet matematickch charakteristik rozeznanch objekt (dlky trvn, amplitudy, etnosti, perioda)

Klinick interpretace zalenn popsanch objekt do kategori, kter odpovdaj odbornm lkaskm znalostem

pravidla pro estetickou pravu textu v jednom dokumentu nekombinovat vc ne 2 rzn psma, interpunkce se pe hned za slovo, pot mezera, na konci dku nesm zstat jednopsmenn pedloka nebo spojka, text dlit do odstavc, lpe se tou

zsady sprvn prezentace - Prezentace by se nemla st, pimen mnostv snmk (cca. 2 min na 1 snmek), zmnit lenn prezentace na zatku, urit hlavn cl, vhodn zmnit vlastn vsledky a pnos (nap. u obhajoby diplomov prce), Nastaven vhodnho psma (font, velikost, styl) a barev!!! Dostaten velk obrzky

3. Databze a informan systmy ve zdravotnictvDefinice databze = neboli datov zkladna, meme si j pedstavit jako kartotku srznmi daji napklad o pacientech nebo autech; mnoina dat a nstroj, kter stmito daty manipuluj, databze je uloena na disku vsouboru, databze lze vytet vMS Access, OpenOffice, MS SQL ServerStruktura = data vdatabzi jsou organizovna vtabulkch (jedna databze me obsahovat i vce tabulek); jak tabulky (a vztahy mezi nimi) tvo celou databziVlastnosti = viz. definice databzeUit DB vmedicnskch aplikacch = databze pouvan vrznch odvtvch obsahuj konkrtn specifick funkce, nap. databze lk (AISLP), kartotka pacient (PC DOKTOR), databze slaboratornmi vyetenmi Definice informanho systmu (IS) = irok komplex lid, informac, programovho vybaven, technickch prostedk a systm organizace prce uivatele vpslun oblasti slouc ke sbru, penosu, aktualizaci, uchovn a dalmu zpracovn dat za elem tvorby a prezentace informac, kter by mly zefektivnit rozhodovn uivatel (prakticky kad potaov IS je postaven na njak databzi a sov architektue) = databze + potae (hardware) + uivatelUivatelsk role = uivatel maj (na zklad loginu a hesla) piazen role s nastavenm stupnm oprvnn (tj. jak se budou do IS dvat, co v nm budou moci dlat), role zohleduj rzn poadavky uivatel na IS (pkladem IS je Studentsk informan systm 1.LF webov rozhran s pstupem do DB, role student/uitel/referentka/sprvce, atd.)

Pklady zdravotnickch IS = NIZ viz. ne, laboratorn IS, AISLP (=automatizovan informan systm livch ppravk vytvoen soukromou eskou firmou; je to databzov aplikace humnnch a veterinrnch livch ppravk, parafarmak (homeopatik) a zdravotnick techniky, registrovanch (schvlench) a prodvanch v R a SR - databze je pipravovna podle podklad sttnch instituc a dalch organizac, informanch letku jednotlivch lk, apod., program je uren pro osobn potae, aktualizovn kad tvrtlet a en na komern bzi), PC DOKTOR (program na podklad databze pro veden dokumentace o pacientech a administrativn podporu ordinace praktickho a odbornho lkae)Nemocnin informan systm /NIS/ = nemocnin informan systm (angl. Hospital Information System, zkratka HIS), tento systm je zamen na hlavn podporu innosti pro danou aplikan oblast vnemocnici (klinick systmy, laboratoe, lkrna apod.), obsahuje dle programy na zen organizace (nkup, prodej, ekonomika, etnictv), programy na podporu kancelskch prac (oznamy, koly, statistiky), zajiuje komunikaci a propojen ostatnch modul sokolm (zdravotn pojiovna, ministerstvo, banka atd.). Systm tedy obsahuje centrln evidenci (centrln registr, evidence hospitalizovanch apod.), klinick moduly (lkov oddlen, ambulance, operan sly apod.), meme do nj ukldat a prohlet obrazov informace, vytovn poskytnut pe, obsahuje daje o lkrn, jdeln, skladu apod. -> funkce = archivace a zlohovn datElektronick zdravotn zznam = zpsob digitlnho uloen (nejastji vdatabzch) kompletn zdravotnick dokumentace. Jako svou soust integruje data elektronickho zdravotnho zznamu sdaji administrativnho charakteru, kter poskytuje nemocninmu informanmu systmuHlavn prvn aspekty pro prci selektronickm zdravotnm zznamem Obecn - povinnost vst zdravotnickou dokumentaci je lkam (zdravotnkm obecn) v dnen dob uloena jednak etickmi a morlnmi kodexy, a jednak rznmi zkonnmi normami a pedpisy (Mezinrodn listina zkladnch lidskch prv a svobod; Evropsk mluva o lidskch prvech a biomedicn; stava R; Zkon o pi o zdrav lidu; Vyhlka o zdravotnick dokumentaci (pedepisuje, jak m dokumentace vypadat, co m vechno obsahovat, za jakch okolnost a komu je pstupn, jakm zpsobem ji uchovvat, jak dlouho ji archivovat, atd.)) zdravotnick dokumentace je podkladem pro: zajitn kontinuity zdravotn pi - tj. pedn informac jinm lkam/zdravotnickm pracovnkm, pro prvn ochranu lkae/zdravotnickho zazen - tj. e zvolen postup byl lege artis (podle pravidel) hlavn zsady pro veden dokumentace: pravdivost, pravidelnost, plnost

Veden zdravotnick dokumentace v potai - dle vyhlky me bt zdravotn dokumentace v paprov a/nebo elektronick podob (pozor: podle platnch prvnch norem v R pi absenci digitlnho podpisu nen mon mt zdravotn dokumentaci pouze elektronickou, ale mus bt rovn na papru) zdravotn dokumentace vpotai obsahuje: kartotku pacient; vlastn zdravotn zznamy; plus dal doplujc funkce a nstroje (rzn u rznch program); pouv se t termn elektronick zdravotn dokumentace angl. CPR (Computer-based Pacient Record) i EMR (Electronical Medical Record)

Potaov aplikace pro CPR/EMR jsou 2 typ: samostatn program pro ambulanci praktickho lkae (nap. PC DOKTOR); soust NIS

kadodenn zlohovn a archivace dat po skonen prce lkae je nezbytnost, ztrta dat o pacientech me znamenat vn ohroen lkae (i pacient)! Nutnost archivace je zachycena i v prvnch normchDatov standard a jeho vznam = datov standard slou kpedvn pacientskch dat mezi zdravotnickmi IS. Skld se z velkho potu blok, kam se zapisuj informace v rznch ppadech. Datov standard umouje pedvat pacientsk data z mnoha oblast. Poslaj se informace typu identifikan data pacienta, dle zkladn informace o pacientovi (nacionle, rodn slo, adresy, vka, hmotnost atd.), urgentn informace (alergie, diagnzy), potom tak platebn vztahy, anamnza, okovn apod..

IZIP = internetov pstup ke zdravotnm informacm pacienta (tzv. internetov zdravotn knka), nalezneme zde shrnut zkladnch anamnestickch daj a informac o zdravotnm stavu pacient, se stlm pstupem knim. Je to uniktn esk projekt sputn v roce 2001.

- medicnsk pnos: rychl pedvn informac (pacient lka, lka lka); pacient nen lkai dotazovn stle na to sam; odstrann zbytench opakovanch vyeten; snen zte pacienta nevhodnmi kombinacemi lk

- ekonomick a spoleensk pnos: prvo pacienta nahlet do sv zdravotnick dokumentace zvyuje jeho odpovdnost za vlastn zdrav; zefektivnn a zkvalitnn zdravotn pe

- zpis do IZIP mon z vtiny ambulantnch aplikac pro veden zdravotn dokumentace, z NIS, i pomoc samostatn aplikace

- pacient udluje lkam 2 druhy pstupovch prv: ke ten, k zpisu

- zabezpeen dat a pstupu do systmu v souladu s platnou eskou legislativou4. Vyuit pota vmedicn

Pehled oblasti vyuit informanch a komunikanch technologi vmedicn = vmedicn nstup pota znamenal vrazn zlepen diagnostiky, evidence daj atd., co vkonenm dsledku znamenalo zven kvality zdravotnick pe klasick (kancelsk) vyuit komunikace (e-mail), zpracovn namench/zskanch dat a statistika (tabulky, grafy, atd.)

multimediln vukov aplikace a trenary

automatizace zpracovn laboratornch vyeten (biochemie, molekulrn genetika, mikrobiologie) zznam, zpracovn a analza biosignl (elektrofyziologick vyeten EKG = elektrokardiogram, EEG = elektroencephalogram, EMG = elektromyogram tzn. funkce sval, ECoG = elektrokortikogram, tzn. zpracovv signly zmozkov kry e-Health viz dle

biokybernetika, bioinformatika, neuroinformatika viz dle

zdravotnick pomcky kardiostimultory, implantty, uml orgny, rehabilitan pomcky

speciln diagnostick a monitorovac pstroje kardiologie, neurologie

databzov a informan systmy bioinformatick databze, databze liv (p. AISLP), elektronick kartotky pacient (p. PC Doktor), nemocnin informan systmy, portl IZIP

podpora klinickho rozhodovn specificita, senzitivita atd.

zobrazovac informatika audio/video zznam vyeten (p. endoskopie), fotografie, radiologie (ultrazvuk USG, vpoetn tomografie CT, magnetick rezonance MRI), nuklern medicna (pozitronov emisn tomografie PET; jednofotonov emisn vpoetn tomografie: SPECT), hybridn pstroje (CT/SPECT, CT/PET), rekonstrukce obrazu, 3D vizualizace

automatizovan systmy zen lkaskch pstroj (zen uml plicn ventilace, mimotln obh)

zen a navigace stereotaktickch pstroj (neurochirurgick operace, radioterapie

kybernetick zazen a robotick manipultory (operace provdn robotem Da Vinci)NIS = viz. Pedchoz otzkyE-Health = vyuit elektronickch forem komunikace a penosu dat (nejen potaovch st, ale i teba mobilnch telefon a dalch technologi) ve zdravotnictv i za elem poskytovn, zkvalitnn, atd. zdravotnickch slueb

-pat zde: vyhledvn informac (medicnsk databze) Consumer Health Informatics; telemedicna; penos informac ze zdravotn dokumentace (v R IZIP); e-Mail, ICQ, Skype, objednvn pacient, konzultace slkaem; pstup do online databz (v R AISLP)

- virm kontextu: e- Health = veker vyuit ICT ve zdravotnictvConsumer Health Informatics = vyuit ICT (= informanch a komunikanch technologi) pacienty kvyhledvn o nemocech, vyeten, terapii apod., soust e-HealthHodnocen online medicnsk informace = obecn zsady pro hodnocen informace aktulnost, ovitelnost, relevantnost, dvryhodnost (kontakt na autora, i star informace me bt aktuln nen dn novj, kter by ji vyvracela), obecn zsady plat jak pro lkae, tak i pro pacienta (pacient by neml vit vemu, co si o lb a o dan nemoci pete na internetu, ovit si zdroj, vzt vvahu individuln prbh nemoci atd.) Telemedicna = souhrnn oznaen pro zdravotnick aktivity, sluby a systmy, provozovan na dlku cestou informanch a komunikanch technologi za elem podpory globlnho zdrav, prevence a zdravotn pe, stejn jako vzdlvn, zen zdravotnictv a zdravotnickho vzkumu. = poskytovn zdravotnickch slueb tam, kde vzdlenost je kritickm faktorem, pi pouit informanch a komunikanch technologi pro vmnu validnch informac pro diagnostiku, len a prevenci nemoc a raz, pro vzkum a hodnocen a pro kontinuln vzdlvn poskytovatel zdravotn pe v zjmu zlepen zdrav jednotlivc a spoleenstv.

E-Learning = vzdlvac proces, vyuvajc informan a komunikan technologie ktvorb kurs, kdistribuci studijnho obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a kzen studia; e-learning vsob zahrnuje adu dlch aktivit, kter mohou bt propojen do ucelenho systmu, ale tak nemusej. Me se jednat o rozshl kurzy a propracovan nstroje uen, naopak ale me jt jen o doplnn prezenn vuky. Vhodnch ICT nstroj je ada: vystaven studijnch materil na internetu nebo intranetu, nabdka k nim vztaench autotest, komunikace prostednictvm diskusnch fr, e-mail a dalch synchronnch nebo asynchronnch komunikanch nstroj. E-Inclusion = prostedky informanch a komukanch technologi, politika a aktivity k dosaen pln funkn informan spolenosti v EU a zahrnut do n vech skupin obyvatelstva, tedy i takovch, kter by jinak byly znevhodnny kvli vzdln (e-Competences), postien (e-Accessability), vku (e-Age), pohlav, etnick pslunosti i geografick vzdlenosti, nedostupnosti, atd.

rovnice "equality = e-Quality" symbolizuje, do jak mry rovn pstup a tedy rovn ance ve spolenosti zvisej na e-kvalit, kvalit informanch systm a slueb, s pihldnutm k potebm vech uivatel, vetn zdravotn postiench uivatel e-Inclusion se tak stv hlavn hybnou silou pro otevenou informan spolenost

Biokybernetika = je aplikac kybernetiky vprodnch vdch, vytven model ivch organism (obraz relnho stavu), simulace chovn systm a jejich interakc (odvozen parametr konkrtnho stavu z modelu bez proveden experimentu), teorie zen a regulace

Modelovn a simulovn

model = abstrakce relnho objektu i stavu; = reprezentace uritho objektu nebo systmu pojat zuritho hlu pohledu, zjednoduen nicmn pod vystihujc jeho podstatu; model je sestaven na zklad doposud znmch informac a ml by ovit sprvnost doposud znmch fakt, provdt pedpovdi modelovn = vytven abstraktnch objekt, metoda zkoumn struktury a chovn uritho objektu (originlu) na objektu jinm (modelu); potaov modelovac jazyky nap. UML (tvorba SW aplikac), VRML (pro 3D grafick modely); vizualizace model metodami potaov grafiky

stimulace = napodoben reln situace i dje pomoc modelu; potaov simulovan jazyky velk mnostv, dl se na jazyky pro simulaci diskrtnch udlost, kontinulnch (spojitch) dj a hybridnBioinformatika = samostatn mezioborov disciplna, pat do irho kontextu odvtv vpoetn biologie, vyuit IT voblasti molekulrn biologie (nstroje: statick analza, databze, rozpoznvn struktur a obrazc, modelovn atd.), pat zde nap. HUGO a Human Geonome Project (sekvenovn lidskho genomu)

- hlavn oblasti zjm vsouasnosti: porovnn sekvenc, hledn gen, modelovn struktury protein a odhad jejich funkce, interakce protein, genomov asocian studie, komparativn genomika, modelovn evoluce a fylogenetick analza, sekvenace genom jinch ivch organism= informatiyk pro zkoumn genovch dat, modelovn protein atd. Neuroinformatika = m multidisciplinrn specializaci - bioinformatika (geny), strukturln informatika (reprezentace a modelovn biologickch struktur vech rovn) a zobrazovac informatika (zobrazovac metody) + neurovdy (morfologie, fyziologie, patologie nervov tkn a mozku, klinick obraz)

Nanotechnologie = oznauje technick obor, kter se zabv tvorbou a vyuvnm technologi v mtku dov nanometr, tzn. 109m.

medicnsk nanotechnologie zatm ve fzi vah, uvauje se nap. o nanoobalech, kter by dokzaly vyhledat buku, vstoupit dovnit, uvolnit ze sebe lk a nechat se bukou odbourat nebo pouit nanovlken, na kterch se vorganizmu uchyt buky nhradn tknUml inteligence vmedicn = obor zabvajc se tvorbou program a stroj vykazujcch znmky inteligentnho chovn (inteligentn chovn = lidsk rozum), pat mezi nejpokroilej metody zpracovn informace= metody inspirovan biologi a lidskm mylenm zkladn postupy (kolonie a hejna, neuronov st, evolun a genetick algoritmy, reprezentace znalost), komplexnj postupy (= asto kombinace zkladnch, nap. dobvn znalost, potaov vidn, vpoetn lingvistika)Dopady prce spotaem na zdrav /fyzick i psychick/ a zdravotnickou pi = prce spotaem je sedav zamstnn (zven namhn krn ptee a zad, zven zt rukou, o, dlouhodob sezen u potae + patn ivotosprva + nedostatek pohybu -> nadvha/obezita -> diabetes mellitus, vedov choroby gastroduodena ad.; otoky DK (mohou vst a kvarixm); zatovn zpst pi prci spotaem; zajmavost: u mu ast a oblben poloha dren notebooku na kln prokazateln vede ke snen plodnosti (zven teploty varlat za hodinu prce skoro o 3C vrazn negativn ovlivuje spermatogenezu)- mon psychick obte - pota jedn naprosto logicky a vdy stejn, nejedn jako lovk, nem pocity ani nlady, z toho pak pramen oekvn podobnho konn u lid (a nsledn rozarovn a odsuzovan konn ostatnch jako hloupho, strann se tchto hlupk a sociln izolace, atd.), naduvn socilnch st me vst ksociln izolaci jedince vjeho imaginrnm virtulnm svt-> problmy, kter se mus eit ve zdravotnictv: vechny problmy od bolest zad po diabetes mellitus, psychiatrie zvislost prce na potai a internetu (nvykovost vznik, protoe pi jist innosti (sex, surfovni na Internetu, apod.), kterou jedinec vykonv, jsou v mozku produkovny hormony endorfiny, kter pak u nj vyvolvaj pocit spokojenosti), kladen dleitosti internetov aktivity nad jin innosti, zmna nlad pi nemonosti se pipojit kinternetu aj.Asistivn technologie = technologie pstupnosti, jsou to postupy a principy, kter umouj zpstupnit urit informace. Populace strne, opout se vcegeneran domovy), vy nehodovost vdoprav, tk razy strvalmi nsledky -> to ve vede knrstu pacient npor na zdravotnick systmy a poskytovatele zdravotn pe, kter nebude mon od jistho bodu kapacitn zvldnout, co se te personlnho zabezpeen -> ztoho pak plyne logick snaha udret pacienta co nejdle doma (ni nklady pojioven a nemocnic, vce pohodl pacienta, een nap. inteligentn byty, monitorovn a diagnostika na dlku -> poslat u knmu zchranku? Bude stait, kdy za pacientem pojede zdravotnk, sestra, nebo je poteba poslat lkae?- do asistivnch technologi pat i kompenzan a rehabilitan nstroje a pomcky pro lidi snjakm omezenm (p. lid sporuchami mobility, senzorick poruchy) -> pizpsoben ovldn potae charakteru postien (nap. speciln myi, klvesnice, zen potae pohybem oka aj.)5. Biomedicnsk statistika Popisn a induktivn statistika- popisn (deskriptivn) statistika = shromaovn, uspodn a popis dat, pehledn sumarizace informac- induktivn (inferenc) statistika = na zklad vzorku se odvod obecn tvrzen o celku, zvry jsou stanoveny objektivn, lze vypotat procento jejich spolehlivosti (jsou zateny statistickou chybou

Kategorick data = kvalitativn data tzn. data vyjadujc kvalitu neho -> sloupcov i kolov graf

Numerick data = kvantitativn data tzn. data vyjadujc mnostv neho -> sloupcov, krabicov, rov i bodov grafTabulkov a grafick prezentace dat = tabulka reprezentuje namen data (pehlednost atd.); graf reprezentuje data ztabulek (vizualizace, pehlednost atd.)

Zkladn popisn statistick veliiny1. Mry stedn polohy = kolem jakho sla se data nachzej

- prmr, modus, medin viz ve

2. Mry variability = charakterizuj rozptlenost dat

- rozpt = rozsah dat, rozdl mezi maximem a minimem

- rozptyl = prmr tverc odchylek namench veliin od jejich aritmetickho prmru

- smrodatn odchylka = druh odmocnina zrozptylu

- varian koeficient = podl smrodatn odchylky karitmetickmu prmru, vyjaduje relativn rozptlen dat

3. Mra tvaru rozdlen = jak je podoba distribuce dat p. ikmost, piatostPouit percentilovch graf a orientace vnich = percentily = rozdlen hodnot po 1%- percentily jsou uvan pro srovnn individulnch hodnot se stanovenmi normami (nap. pro vytvoen a interpretaci rstovch kivek udt, i pi men schopnost a inteligence)- asto rovn uruj rozmez normlnch hodnot pro laboratorn nlezy, kdy obvykle je obor hodnot normlu stanoven mezi 5%- a 95%- (i 10%- a 90%-) percentilem, take pokrv 90% (resp. 80 %) hodnot uvaovan populaceZklady pravdpodobnosti -> pojmy- pravdpodobnostn (nhodn) jev = nevme urit, jestli jev v urit situaci nastane nebo ne, meme vak stanovit relativn etnost, s jakou se jev vyskytne, kdy se vchoz situace mnohokrt nezvisle opakuje - pravdpodobnost jevu = slo, ktermu se relativn etnost nhodnho jevu A pi mnohonsobnm nezvislm opakovn limitn bl, zname obvykle P(A)(jev A je nemon P(A) = 0, resp. jev A je jist P(A) = 1)- populace = urit skupina prvk, kter maj nco spolenho, jsou definovny podle uritho kritria, nebo tpln vyjmenovny

- nhodn vbr = viz ne

- nhodn veliina = promnn, kterou sledujeme na nhodn vybranch subjektech (p. krevn tlak u thotnch en, poet pacient s DM na oddlen, )Nhodn vbr = vbr podmnoiny z pvodn populace, asto se pouv u klinickch studi na zklad nhodnch kriteri; zptn zobecnn pro celou populaci statistick odhady, intervaly spolehlivosti, testovn hypotz a dal metody statistickho usuzovnRozloen pravdpodobnosti /normln, binomick a Poissonovo/ 1. Normln (Gaussovo) rozdlen pravdpodobnosti - nejznmj a nejastji pouvan, kivka tvaru zvonu, sledovat lze nap. vku jedinc, krevn tlak, IQ a dal

- nhodn veliina m normln rozloen pravdpodobnosti se stedn hodnotou a rozptylem 2

- zkladn vlastnosti: celkov obsah plochy pod kivkou se rovn 1, jde o symetrick rozdlen, stedn hodnota tedy pedstavuje zrove aritmetick prmr, modus i medin2. Binomick rozdlen pravdpodobnosti udlosti sdichotomickm vsledkem, nap. rozdlen pravdpodobnost, e rodina sN dtmi bude mt prv Kkluk

- popisuje etnost vskytu nhodnho jevu v n nezvislch pokusech, v nich m jev stle stejnou pravdpodobnost3. Poissonovo rozdlen pravdpodobnosti - vskyt vzcnch udlost, nap. poty pacient trpcch vzcnou chorobou

Vznam statistickch odhad a testovn hypotz pro medicnskou praxi = statistick odhady jsou dleit pro nae povdom nap. o tom, kolik pacient suritou nemoc meme vpopulaci oekvat, jestli se bude poet pacient suritou nemoc dle zvyovat, sniovat nebo zstane konstantn atd., testovn hypotz je dleit ktomu, abychom potvrdili i vyvrtili uritou hypotzu (vyvrcen nebo potvrzen pedpokladu)Zkladn statistick pojmy vepidemiologiia) natalita (porodnost) ukazatel udvajc podl narozench z urit skupiny za urit asov obdob, uvd se v promilech(), tedy v pepotu na 1000 jedinc

b) prevalence ukazatel nemocnosti (morbidity), pomr potu vech ppad danho onemocnn k potu jedinc v sledovan populaci k uritmu asovmu okamihu

c) incidence ukazatel nemocnosti, pomr nov vzniklch onemocnn v sledovanm asovm obdob k potu jedinc populace

d) mortalita (mrtnost) pomr potu zemelch na dan onemocnn (i obecn, jako nap. pi natalit) k celkovmu potu jedinc v dan populaci

e) letalita (smrtnost) pomr potu zemelch na dan onemocnn k celkovmu potu onemocnlch danou nemoc, udv se v procentech

6. Zpracovn biosignlu a obrazuanalogov a digitln signl: analogov = signl se spojitmi hodnotami ve spojitm ase; digitln = signl sdiskrtnmi hodnotami vdiskrtnm ase

- pozn. diskrtn (as, hodnota) = nabv jen uritch hodnot, nap cel sla, vurit konen mnoin; spojit = nabv vech relnch hodnot

vzorkovn = periodick odebrn vzorku signlu v ase

kvantovn piazuje pslun hodnot binrn slo

schematick algoritmus zpracovn biosignlu: Snmn signlu pomoc idel a dalch vstupnch zazen, Digitalizace signlu analogov-digitln (A/D) pevodnky, Pedzpracovn a filtrace signlu prava dat s clem v dalch krocch zpracovvat pouze to, co m pro dan el vznam, Identifikace objekt zjmu a umu rozeznn objekt, kter z hlediska dalho zpracovn zaujmaj, Promen vpoet matematickch charakteristik rozeznanch objekt (dlky trvn, amplitudy, etnosti, perioda)

Klinick interpretace zalenn popsanch objekt do kategori, kter odpovdaj odbornm lkaskm znalostem

frekvenn spektrum signlu = obsah kmitot, kter jsou vprbhu signlu obsaeny, sasovm prbhem ho spojuje Fourierova transformace, ta rozkld signl na jednotliv sinov a kosinov sloky o rznch amplitudch. Dky tomu vidme, sjakmi frekvencemi je pi penosu signlu jet teba potat, abychom signl nezkreslili.

jas a kontrast barev: jas je vlastn nastaven svtelnosti, zaznamenan intenzit zen je piazena barva; kontrast je rozdl jasu 2 bod

histogram = dv pedstavu o rozdlen jasovch hodnot a jejich zastoupen (etnosti) vdigitlnm obrazu

pixel = je nejmen jednotka rastrov grafiky, jeden pixel, je to vlastn jeden svtiv bod na monitoru (prnik dk a sloupc vdigitlnm obrazu);

voxel = stice objemu, pedstavujc hodnotu v pravideln mce tdimenzionlnho prostoru potaov grafiky. Je to vlastn 3D pixel)

2D a 3D zobrazovn: 2D je vjedn rovin (sagitln, frontln, transverzln), popisujeme dvma rozmry, meme spotat obsah; 3D m i objem, sloitj scna, potae dnes umouj sestavit 3D modely pro lep orientaci

pozen barevnch RGB obraz fotoapartem, scannerem, televizn kamerou, temi nezvislmi snmai; R = red, G=green, B=blue, smchnm tchto sloek vznik barevn obraz

um vobraze = nedouc poruchy, vznik pi snmn obrazu, penosu i zpracovn; odstrauje se prmrovnm (2 body vedle sebe maj pravdpodobn stejnou nebo podobnou hodnotu jasu), obraz se tm ale rozmazv...

obrazov formty: bezztrtov (BMP zkladn, RAW podporuj vrobci fok, TIFF obrovsk datov velikost, d se bezztrtov komprimovat); ztrtov (GIF webov grafika, m mn barev, JPEG obraz je rozdlen do mench blok, komprimovn a rzn transformovn, take dojde ke ztrt informac)

obrazov komprese: komprese u JPEG, vektorov kvantizace (kvantizuje mal bloky, blzk oblasti prmruje), kdovn fraktly (podobn pedchozm, sloit komprese, ale rychl dekomprese)

zkladn sti a vlastnosti digitlnho fotoapartu/kamery /

objektiv = oka nebo soustava oek, vytvejc opticky zmnn obraz, kter se obvykle jet dle zpracovv (zznamem, okulrem apod.). Pouv se napklad ve fotoapartu k soustedn svtla na senzor nebo na film

clona = zazen (otvor, jeho velikost se d podle poteby mnit), kter reguluje mnostv svtla prochzejcho objektivem fotoapartu. Funguje na podobnm principu jako lidsk on zornika a kontroluje mnostv svtla, kter dopad na fotocitliv materil nebo obrazov snma.

zvrka = zazen umoujc vstup svtla na film (nebo snmac prvek) po pesn urenou dobu (tzv. doba expozice). U klasickho fotoapartu se pouv zvrka mechanick centrln (ve form rozevracch clonek) nebo mechanick trbinov (provedenm bv pltn nebo plechov). Hlavn rozdl je vak v umstn zvrky. Centrln se umsuje co nejble optickmu stedu objektivu, trbinov co nejble expozin ploe.

doba expozice = doba, po kterou je zvrka fotoapartu otevena a umouje tak svtlu dopadat na obrazov senzor nebo film ve fotoapartu. Doba expozice me (negativn nebo naopak kreativn) ovlivnit podobu tch st snmky, kter se v dob expozice pohybuj. Pli dlouh doba expozice zpsob jejich rozmazn, velmi krtk doba expozice naopak jejich strnut vase

citlivost ISO = citlivost na svtlo; m je film citlivj, tm je mn nron na svteln podmnky - laicky eeno, citlivj film je vhodn pro fotografovn v horch svtelnch podmnkch (v podveer, v noci, pi zataen obloze, ...); ISO je norma definujc oznaen citlivosti fotografickho materilu nebo senzoru na svtlo. m vy je slo ISO, tm vy je svteln citlivost a tm mn svtla je potebn pro sprvnou expozici.

vyven bl = barevn vyven pedmtu snmn (a jeho svtelnm podmnkm) tak, aby se zachycen obraz co nejlpe shodoval s podnm barev, tak jak je vid lidsk oko.

zjmov oblasti zobrazovac informatiky:

Vizualizace biosignlu a dalch namench dat

Termografie, elektrofyziologick veliiny

Zobrazen vyuvajc viditeln svtlo

Mikroskopie (patologie), endoskopie (gastronterologie), fotografie (plastick chirurgie, dermatologie, soudn lkastv)

Vyetovac metody v radiologii a nuklern medicn

Digitln radiologie, vpoetn tomografick metody, scintigrafie,

hlavn zobrazovac metody vyuvajc potae

Digital Radiology (DR), t nkdy vpoetn radiologie (Computerized Radiology (CR))

Ni dvky RTG-zen pro pacienty

Men nroky na prostory pi archivaci snmk

Nov monosti zpracovn obrazu postpocessing (nap. digitln subtrakn angiografie (DSA), editace, oezn vykostn, odstrann artefakt, )

Rentgenov vpoetn tomografie (XCT, CT) vidm kost Jednofotonov emisn potaov tomografie (SPECT) celotlov scan, hledn metastz Pozitronov emisn tomografie (PET)

Hybridn systmy (SPECT/CT, PET/CT)

Nuklern magnetick rezonance (MRI, NMR) zobrazuje vodk, lep zobrazen mkkch tkn Ultrasonografie (USG, UZ)

kontraindikace kvyeten zobrazovacmi metodami:

- CT; SPECT thotn

- PET thotn, neml by ani rodinn pslunk thotn

- SPECT/CT, PET/CT thotn

- MRI lovk skardiostimultorem, kloubn feromagnetick nhrady, kochlern nhrady, klaustrofobik (ale toho je mono uspat, take to a takov kontraindikace nen).. a dnes ty nov kardiostimultory se daj vypnout, take teoreticky to nemus bt kontraindikace

- USG, UZ ME KAD

zobrazovac metody jako soust NISu, PACS a e-PACS

NIS = nemocnin informan systm, podporuje innost nemocnice, zajiuje komunikaci sokolnmi systmy

PACS = systm pro sprvu, zobrazovn, archivaci a penos snmk z digitlnch zobrazovacch systm (CT, MR, PET, angiografie, skiagrafie a dalch) v oblasti zdravotnictv. Systm umouje okamit pstup k snmkm z libovolnho msta (vetn zahrani), dle elektronick penos snmk mezi libovolnmi nemocnicemi a zdravotnickmi zazenmi.7. Podpora lkaskho rozhodovn Domny lkaskho rozhodovna) MKN-10 (ICD-10) = Mezinrodn klasifikace nemoc a pin smrti (International Classification of Diseases) - zkladn klasifikan systm diagnz v klinick medicn, alfanumerick kdovn diagnz rozdlench do 21 skupin nemoc

b) TNM klasifikace = klinicko-patologick klasifikace malignch ndor, prbn aktualizovna a doplovna; je na n zaloeno urovn stdia ndorov nemoci, od eho se pak odvj rozhodovn o lb (T velikost tumoru, N ptomnost ndorovch bunk v lymfatickch uzlinch, M ptomnost vzdlench metastz)c) DSM-IV = Diagnostick a statistick manul duevnch chorob

d) SNOMED = Systematized Nomenclature of Medicine

e) Klasifikace VZP = v R, klasifikace nemoc pro pojiovny Vyuit pota vlkaskm rozhodovn = pota me pomoci nap. vnvrhu monch diagnz, vyhodnocen pnosu vyeten pro upesnn diagnzy (v klinick praxi se ale dosud prakticky nevyuvaj, zatm potae doktora nedok nahradit), pouv se pedevm statick zpracovn pi hodnocen kvality test a innosti terapie

- pozn. pota nm me pomoci vrozhodovn ve uvedench vc, ale nikdy nm nepome vtom, jak lidsky se kpacientovi mme chovat atd.

4-poln rozhodovac tabulka = tabulka, kter m 4 pole a pome nm pi rozhodovn, viz veSpecificita a senzitivita vyeten = viz vePrediktivn hodnoty = PPV/NPV viz veZlat standard = vyetovac metoda pro danou diagnzu

- ideln vyeten, kter jednoznan rozdl populaci na nemocnch (pozitivn Dg.+) a zdravch (negativn Dg.-) senzitivita i specificita 100 % = nejlep dostupn metoda vyeten/terapie praxi jej asto nelze pout (p. vyeten spokozenm pacienta biopsie; drah vyeten; kontraindikace vyeten atd.)

Klinick studie = mohou bt: observan (sleduje se dj, ale nezasahuje se) x intervenn (experimentln, s aktivnm zsahem pozorovatele)

- z asovho hlediska se rozliuj studie retrospektivn (zptn vyhodnocen) x prospektivn (navrhovan do budoucnosti)

- pilotn studie pedbn, oven metodiky a pprava na rozshlej vzkum

- v klinickm vzkumu -> zejmna experimentln studie, a to: randomizovan (s nhodnm vbrem jedinc podrobench zkouen), kontrolovan (vedle zkoumanho souboru, na nm je uplatovna intervence, je sledovn i srovnateln kontroln soubor bez n), zaslepen (ke zven objektivity vsledk) -> zaslepen studie:a) jednoduch zkouen osoba nev, zda dostv lk nebo placebob) dvojit tuto informaci nem ani hodnotc lkac) trojit ani hodnotc statistik nev, kter vtev je pokusn a kter kontroln

Bias = systematick chyba ve sbru nebo pi hodnocen dat, vyplv z koncepce studie a me vst ke zkreslenm zvrmMedicna zaloen na dkazech /Evidence Based Medicine EBM/ = vdom a uvliv vyuit vsledk klinickch studi a dalch seriznch zdroj informac, a to jednak k tvorb vdecky podloench doporuench postup, a jednak k individulnmu rozhodovn lkae pi poskytovn zdravotn pe.

- m chrnit pacienty ped pouvnm nespolehlivch, a nkdy dokonce kodlivch lebnch metod, kter vychzej pouze ze subjektivn zkuenosti a intuitivnho mylen

- jednotliv zpsoby lby jsou posuzovny podle vsledk vdeckch studi a dalch daj, kter bvaj publikovny v kvalitnch lkaskch asopisech nebo na specializovanch internetovch serverech- ke sprvnmu uplatnn EBM je nutn rozumt alespo zkladm statistiky, klinickch studi a zsadm hodnocen diagnostickch test a metod!Hierarchie dkaz vEBM = systm hodnocen dkaz nem jednoznanou a definitivn podobu, nap. hierarchie dkaz dle Greenhalgha:1. Systematick pehledy svtovch vsledk2. Randomizovan (=namtkov, nhodn proveden) kontrolovan studie na velkm potu pacient, s jednoznanmi vsledky

3. Randomizovan kontrolovan studie na malm potu pacient, a/nebo s nejednoznanmi vsledky

4. Nerandomizovan kontrolovan studie

5. Kohortov studie, prezov studie, studie ppad a kontrol, porovnny s historickmi kontrolnmi skupinami jednotlivc

6. Kazuistiky, nekontrolovan studie, zkuenosti a nzory autorit, komis, expertLimity vyuit EBM = omezen uit EBM nap:a) mnoha situacch nejsou k dispozici vhodn studie, kter by bylo mon vyutb) nkter studie jsou zateny vce i mn zjevnm biasem.

c) statistick vsledky studi mluv o jakmsi prmrnm pacientovi, kter ale v relu vbec nemus existovat, a asto se vbec nezmiuj o hranicch pouitelnosti dokazovanch tvrzen, tj. kte pacienti se u tomuto prmru vymykaj

-> proto se vdy vyplat zachovat si vlastn kritick mylen. Racionln uvaovn je nezbytn, avak nelze zatracovat ani intuici.8. Zklady potaov bezpenosti a ochrany dat

bezpenostn rizika

- vnj (komunikace v potaov sti prodn ivel & katastrofa infiltrace kodlivm softvrem neoprvnn pstup & tok (pm nebo z potaov st))

- vnitn (pokozen hardvru vpadek el. proudu nemysln programov chyby inkompatibilita datovch formt mezi verzemi program inkompatibilita softvru a hardvru chyba uivatele & selhn lidskho faktoru (smazn dat, prozrazen hesel, instalace a sputn kodlivho softvru infikovan soubory, warez)

- speciln (neoprvnn manipulace zevnit organizace mysln chyby vaplikacch)

bezpenostn funkce - Vyjden bezpenostnch poadavk - Identifikace a autentifikace deklarovn identity (Kdo jsem?) a oven identity (Jsem to opravdu j?)- Kontrola pstupu, autorizace uivatelsk role s danou rovn oprvnn (manipulace s daty, prava dat, atd.)- tovatelnost a audit zznamy aktivit uivatel (Kdo smazal dan data? Kdy? Co jinho jet udlal?) - Znovupouitelnost, pesnost, autenticita, atd.bezpenostn mechanismy - Zpsoby hardwarov a/nebo softwarov realizace bezpenostnch funkc

Podle oblasti zjmu je lze rozdlit:

- Ochrana fyzickho pstupu k nosi dat (prce sPC= fyzick pstup; me, zmky...)

- Ochrana logickho pstupu k datm (Identifikace pihlen (login, username), Autentizace prkaz toho, e jsem osoba, za kterou se vydvm, Dkaz znalost (tajn heslo), Dkaz vlastnost (biometrick parametry otisk prstu, obraz on duhovky i stnice), Autorizace zen pstupu, rzn prva pro uivatele z rznch rol (co mou dlat)

- Ochrana dat ped neoprvnnm tenm (ifrovn)- Ochrana uloench dat

- Ochrana dat penench potaovou st (ifrovn)- Ochrana dat ped znienm pstup chrnn heslem slou kochran logickho pstupu kdatm, nesvovat sv heslo jinm osobm, po ukonen prce se vdy dn odhlsit (Logout)

biometriky - autentizace otisku prst, on duhovky, on stnice, oblieje, mapy il na dlani ruky, DNA, dynamika stisku klves, charakteristika hlasu, charakteristika psma

ifrovn - ukryt vznamu a srozumitelnosti zprvy pomoc kle (kl je heslo, potebn k ukryt nebo odkryt tajemstv)digitln podpis - zabezpeuje Integritu dat data se od okamiku podpisu nezmnila, Nepopiratelnost dat identifikace podpisujc osoby;

- vyuit asymetrickch ifrovacch algoritm (veejn a soukrom kle) pi zaifrovn digitlnho otisku

Pjemce vypot stejnm algoritmem jako odesilatel digitln otisk pijat zprvy, rozifruje svm soukromm a odesilatelovm veejnm klem zaslan ifrovan digitln otisk (pipojen ke zprv), a oba tyto otisky pak porovn

Potaov virus = program, kter se doke sm it bez vdom uivatele. Pro mnoen se vkld do jinch spustitelnch soubor i dokument.

Spyware = program, kter vyuv internetu k odesln dat z potae bez vdom jeho uivatele. Nkte autoi spyware se hj, e jejich program odesl pouze data typu pehled navtvench strnek i nainstalovanch program za elem zjitn poteb nebo zjm uivatele a tyto informace vyut pro clenou reklamu. Existuj ale i spyware odeslajc hesla a sla kreditnch karet nebo spyware fungujc jako zadn vrtka.

Antivirov program = potaov software, kter slou k identifikaci, odstraovn a eliminaci potaovch vir a jinho kodlivho software (malware).Antispyware = program, jeho kolem je odstraovat i blokovat spyware, je se bez vdom uivatele nathl do jeho potae.

Firewall = sov zazen, kter slou k zen a zabezpeovn sovho provozu mezi stmi s rznou rovn dvryhodnosti a zabezpeen. Zjednoduen se d ct, e slou jako kontroln bod, kter definuje pravidla pro komunikaci mezi stmi, kter od sebe oddluje.

Banner = (reklamn prouek) je druh reklamy pouvan na WWW strnkch. Jedn se o zpravidla obdlnkov obrzek i animaci zobrazenou nejastji pobl okraje obrazovky. Bannery tvo stle jednu z nejastjch forem reklamy na Internetu.Spam = nevydan sdlen (nejastji reklamn) masov en internetem. Pvodn jen nevydan reklamn e-maily, dle i diskuzn fra, komente nebo instant messaging.

Hoax = nevydan e-mailov, Jabber nebo ICQ zprva, kter uivatele varuje ped njakm virem, pros o pomoc, informuje o nebezpe, sna se ho pobavit apod. Hoax vtinou obsahuje i vzvu dajc dal rozesln hoaxu mezi ptele, pp. na co nejvt mnostv dalch adres, proto se nkdy oznauje tak jako etzov e-mail.Phishing = podvodn technika pouvan na Internetu k zskvn citlivch daj (hesla, sla kreditnch karet apod.), principem je rozesln e-mail, kter se tv jako oficiln dost banky a vyzv adresta k zadn jeho daj na odkazovanou strnku. Tato strnka me napklad napodobovat pihlaovac okno internetovho bankovnictv a uivatel do nj zad sv pihlaovac jmno a heslo. Tm tyto daje prozrad tonkm, kte jsou pot schopni mu z tu vykrst penze.Sociln inenrstv = zpsob manipulace lid za elem proveden urit akce nebo zskn urit informace. Termn je bn pouvn ve vznamu podvodu nebo podvodnho jednn za elem zskn utajench informac organizace nebo pstup do informanho systmu firmy. Ve vtin ppad tonk nepichz do osobnho kontaktu s obt.

Zloha = (anglicky backup) je kopie dat uloen na jinm datovm nosii (nebo i mst). Zlon data jsou vyuvna v ppad ztrty, pokozen nebo jin poteby prce s daty uloenmi v minulosti. Zlohovn probh nepravideln (nap. v domcnostech) nebo pravideln podle rozvrhu (nap. ve firmch).Archivace dat = proces, kter slou k dlouhodobmu uchovn dat, piem data jsou obvykle vhodn zabalena v archivu tak, aby byla jednodue penositeln v ase a prostoru.

Komprese dat = (tak komprimace dat) je speciln postup pi ukldn nebo transportu dat. kolem je zmenit datov tok nebo zmenit potebu zdroj pi ukldn informac. Obecn se jedn o snahu zmenit velikost datovch soubor, co je vhodn nap. pro jejich archivaci nebo pi penosu pes s s omezenou rychlost (snen doby nutn pro penos).

drba potae:

Sprva (administrace) uivatel, kontrolu pstupu k potai Mazn a omezen obnova dat (Ko s ikonou na ploe)

Instalovn novch a odinstalovn nepouvanch i podezele se chovajcch program Vyitn disku od nepotebnho softwaruDefragmentaci disk

Kontrolu povrchu disk

- utrat prach na kejsu, nedrobit do klvesnice, nept!!hlavn bezpenostn zsady: pouit hesel (dlka hesla, nestandardn znaky, vce hesel pro rzn aplikace, neprozrazovat jinm, pravideln mnit), nenechvat zapnut pota bez dozoru, zlohovat, ifrovn tajnch dat, pouvat antivirov programy, pravideln aktualizace

potaov kriminalita Tradin (prmyslov pion krde loupe zpronevra), Nov (hacking (pronikn do systm) carding a skimming (zneuvn kreditnch a platebnch karet) krdee a nien dat zneuit osobnch daj machinace a manipulace sabote a konn proti informanmu systmu mysln chyby vprogramech)

softwarov pirtstv a warez - poruovn autorskch prv; nelegln stahovn hudby, film, e-knih

role potaov bezpenosti ve zdravotnictv:

- povinn mlenlivost a utajovn daj o patientech je deklarovna zkonem i etickmi kodexy (tk se vech lka, zdravotnickch specialist, zdravotnch sester a oetovatelskho personlu, ostatnch zdravotnickch povoln, a taky student medicny a dalch zdravotnickch obor )- zneuit dvrnch osobnch dat mon v rznch sfrch (zamstnavatel, pojiovny, bulvr, vydrai...)

- nutnost uchovvat zdravotn zznamy (zkonn normy, podklad k obhajob pi obvinn ze zanedbn pe)

tady Ti pu jet ty kontraindikace zpraktik, co kal

CT; SPECT thotn

PET thotn, neml by ani rodinn pslunk thotn

SPECT/CT, PET/CT thotn

MRI lovk skardiostimultorem, kloubn feromagnetick nhrady, kochlern nhrady, klaustrofobik (ale toho je mono uspat, take to a takov kontraindikace nen)..a dnes kal, e ty nov kardiostimultory se daj vypnout, take teoreticky to nemus bt kontraindikace

USG, UZ ME KAD

pozn. CT = magnetick rezonance na n nejde vidt kost