Ing. Jana Sedláčková, Ph.D. Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí FVHE

Ing. Jana Sedláčková, Ph.D.Ústav veterinární ekologie a ochrany životního

prostředí FVHE

Determinace nejdůležitějších Determinace nejdůležitějších škodících hlodavců a ptáků škodících hlodavců a ptáků za pomocí fotografií za pomocí fotografií

a materiálů, a materiálů, sloužících k tvorbě výukových sloužících k tvorbě výukových

karet s jednotlivými škůdcikaret s jednotlivými škůdci

Potkan (Potkan (Rattus norvegicusRattus norvegicus))Biologie:Biologie:- nemá jednotné typické zbarvení, hřbet obyčejně šedohnědý, břicho světlejší, vyskytují se různé barevné odstíny i albíni- čenich tupý, ušní boltce viditelné (při ohnutí dopředu nedosahují k očím)- tlustý ocas, kratší než tělo, dospělec: tělo 22 – 30 cm- maximální váha 500 g- čerstvě narozené mládě: tělo 3 cm, slepé, holé, pohlavně dospívá za 3 měsíce- samice jsou ve stáří 3 – 18 měsíců vždy březí (max. 15 mláďat ve vrhu)- březost 3 týdny, ve vrhu 7 – 10 mláďat, laktace 4 týdny- normální délka života 1 rok, max. 2,5 roku- úmrtnost mláďat je vysoká (odhad okolo 75%) v závislosti na množství „hnízdění“ a dostupnosti potravy.

Charakteristické Charakteristické znakyznaky

- výborně plave, hrabe a šplhá - orientuje se čichem- všežravec, příjem až 20 g denně- potřebuje denně pít- brání svá teritoria proti vetřelcům.

ŠkodyŠkody - přenos chorob, znečištění, propad půdy v důsledku nor

ŠířeníŠíření- dopravními prostředky- migrace z přemnožených populací

Prevence Prevence a hubení a hubení

- základy vnějších zdí nejméně 60 cm pod povrchem- první kontrola staniček se provádí 3 dny po položení,

Potkan (Potkan (Rattus norvegicusRattus norvegicus))

Potkan (Potkan (Rattus norvegicusRattus norvegicus))

Krysa (Krysa (Rattus rattusRattus rattus))Biologie:Biologie:- nemá výrazné zbarvení- různé barevné odstíny- rozšířena po celém světě námořní dopravou, - v mírném klimatu se vyskytuje - čenich má zašpičatělý, uši velké (sklopeny dopředu přesahují oči)- ocas tenký, delší než tělo, dospělec je velký 14 – 23 cm, - maximální váha 250 g- nově narozená mláďata jsou 3 cm velká, slepá a holá, - pohlavně dospívá za 3 měsíce- samice stáří 3 – 24 měsíců jsou vždy březí (průměrně 6 vrhů v roce) březost trvá 3 týdny, ve vrhu 6 – 10 mláďat, - doba laktace 3 týdny- normální délka života 2 roky, maximálně 4 roky


- dobře hrabe a šplhá, málokdy plave- orientuje se čichem- všežravec, příjem až 15 g denně- vydrží i několik dní bez pití- brání svá teritoria proti vetřelcům.

ŠkodyŠkody - přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot

ŠířeníŠíření - dopravními prostředky- migrace z přemnožených populací



Krysa (Krysa (Rattus rattusRattus rattus))

Myš domácí (Myš domácí (Mus musculusMus musculus))

Biologie:Biologie:- tmavě šedohnědá, břicho světlejší, - vyskytují se různé barevné odstíny i albíni- protažený čenich, velké uši, oči jak korálky, - 5 prstů na každé noze- tenký ocas, stejně dlouhý jako tělo nebo delší - dospělec má tělo 7 – 10 cm dlouhé, - váží 15 – 30 g- samice ve stáří 2 – 12 měsíců mají v průměru 6 – 10 vrhů, - čerstvě narozené mládě je slepé, holé, - váha 1 g- březost 3 týdny, ve vrhu 5 – 6 mláďat, - doba laktace 3 týdny- normální délka života 1 rok, výjimečně 2 roky


- dobře šplhá, vyskočí až 30 cm- orientuje se čichem- všežravec, příjem až 3 - 5g denně- vydrží i několik dní bez pití- teritorium může být menší i než 10 m2

ŠkodyŠkody- přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot

ŠířeníŠíření- migrace z přemnožených populací

Prevence Prevence a hubenía hubení




Myšice lesní (Myšice lesní (Apodemus flavicolisApodemus flavicolis)

Biologie:Biologie:

- hřbet od žlutohnědé k tmavě hnědé, břicho světlejší, - rozhraní mezi hřbetem a břichem je označeno oranžově hnědou linkou,- protažený čenich, velké odstáté uši, velké černé oči, - ocas stejně dlouhý nebo trochu delší než tělo, lze z něj stáhnout kůži, - typické jsou dlouhé zadní nohy, díky nim jsou schopny skočit až 60 cm vysoko a 80 cm daleko, - dospělec je velký 7 – 11 cm,- samičky pohlavně dospívají v šesti týdnech, - březost 3 týdny,- rodí se 4-6 holých, slepých mláďat, - samice mají 2 – 4 vrhy ročně,- délka života kolem 1 roku.


- potravou jsou zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní, hmyz, červi…- dává přednost okrajům lesa- žije v norách se dvěma až třemi vchody a sklad. komůrkou, někdy až 1 m hlubokých


ŠířeníŠíření - z okolí


- odstraňovat vysokou trávu,-nosí nástrahu ze staniček do skladovacích komůrek, do staniček naopak natahají různý materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd.

Myšice lesní (Myšice lesní (Apodemus flavicolisApodemus flavicolis)

Myšice křovinná (Myšice křovinná (Apodemus sylvaticusApodemus sylvaticus))

Biologie:Biologie:

- hřbet od žlutohnědé k tmavě hnědé, břicho světlejší - šedé, - rozhraní mezi hřbetem a břichem je označeno oranžově hnědou linkou, která je méně patrná než u myšice lesní,- protažený čenich, velké odstáté uši, velké černé oči, - ocas stejně dlouhý nebo trochu delší než tělo, lze z něj stáhnout kůži, - typické jsou dlouhé zadní nohy, díky nim jsou schopny skočit až 60 cm vysoko a 80 cm daleko, - dospělec je velký 7 – 11 cm,- samičky pohlavně dospívají v šesti týdnech, - březost 3 týdny,- rodí se 4-6 holých, slepých mláďat, - samice mají 2 – 4 vrhy ročně,- délka života kolem 1 roku.


- potravou jsou zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní, hmyz, červi…- dává přednost okrajům lesa- žije v norách se dvěma až třemi vchody a sklad. komůrkou, někdy až 1 m hlubokých




- odstraňovat vysokou trávu,-nosí nástrahu ze staniček do skladovacích komůrek, do staniček naopak natahají různý materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd.

Myšice křovinná (Myšice křovinná (Apodemus sylvaticusApodemus sylvaticus))

Myšice temnopásá (Myšice temnopásá (Apodemus agrariusApodemus agrarius))

Biologie:Biologie:

- má rezavohnědý hřbet s ostře kontrastujícím černým pruhem od temene až po kořen jednobarevného ocasu kratšího než tělo- velikost těla je 9 – 11 cm, délka ocasu 7 – 9 cm- březost trvá 21-23 dní - mláďata se rodí dva až třikrát za sezónu, - ve vrhu je jich 4-9 - myšice žijí obvykle rok - dobře běhá, méně leze a skáče- škodí tvorbou nor, hnízd a okusem- aktivní jsou převážně v noci


- potravou jsou zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní, hmyz, červi…- výskyt okolo stojatých vod, vlhčí a otevřené lokality, stohy, stodoly, v zimě i v budovách




- odstraňovat vysokou trávu,- nosí nástrahu ze staniček do skladovacích komůrek, do staniček naopak natahají různý materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd.



Hraboš polní (Hraboš polní (Microtus arvalisMicrotus arvalis))

Biologie:Biologie:- hřbet od žluté k šedohnědé, - tupý čenich, oči a uši jsou skryty v kožíšku- ocas krátký 3 – 4,5 cm- mláďata jsou holá a slepá, - dospívají po 4 týdnech- samice mají 5 – 6 vrhů ročně- březost je 3 týdny, - ve vrhu je okolo 5 – 6 mláďat, - maximální délka života 16 měsíců- polní populace hrabošů se může zvětšit každých 3 – 6 let, „hraboší rok“



- velmi dobře hrabe díry, - obývá suchá slunná a krytá místa- potrava jsou obiloviny, cibuloviny, brambory, zelí, mrkev, kořeny a kůra mladých stromů- úkryty jsou v podzemí v norách- nory do hloubky 60 cm, hnízda v 15 – 30 cm

ŠkodyŠkody

- přenos horečnatých onemocnění po kousnutínebo kontaktu s močí- škody okusem a podhrabáváním trávníků


Prevence Prevence a hubení a hubení - mechanické pasti s mrkví


Norník rudý (Norník rudý (Clethrionomys glareolusClethrionomys glareolus))Biologie:Biologie:- má tmavě rezavohnědý hřbet a světlé bělošedé či žlutošedé břicho, - velikost těla je 8 – 12 cm, - délka ocasu je 3 – 7 cm- běhá a leze po keřích a stromech méně obratně než myšice- vytváří mělké nory, zásobárny a hnízda, až 100 ks/ha- zřetelný pohyb v hrabance i za dne- živí se rostlinnou i živočišnou potravou, ohryzem stromů


- vyskytuje se v lesích, v parcích, remízcích, větrolamech, lesních budovách, spižírnách, skladech potravin- při přemnožení vytváří četné nory,

ŠkodyŠkody

- přenos horečnatých onemocnění po kousnutínebo kontaktu s močí- škody okusem stromů


Prevence Prevence a hubení a hubení - mechanické pasti

Norník rudý (Norník rudý (Clethrionomys glareolusClethrionomys glareolus))

Norník rudý (Norník rudý (Clethrionomys glareolusClethrionomys glareolus))

Bělozubka šedá (Bělozubka šedá (Crocidura suaveolensCrocidura suaveolens)) Biologie:Biologie:- patří do řádu hmyzožravců, nejběžnější druh v obydlích, - má hnědé zbarvení hřbetu, břicho světlejší,- hlava protažená, čenich špičatý, ocas ochlupený, - dospělci jsou velcí okolo 7 cm,- samičky vrhnou dvakrát ročně po 2-6 mláďatech,- po opuštění hnízda vodí mláďata za svým tělem, - délka života dospělců je jeden a půl, v zajetí až dva roky, - k vyhledávání potravy využívá čich a hmatové vousy, - živí se hmyzem, jinými drobnými bezobratlými, pokud mají příležitost, nevyhnou se ani pečivu či sýrům.


- rychle se pohybuje, dobře plave, - vydává jemné kničivé a pískavé zvuky- dělá si nory pod kořeny stromů, - v místech krytých bujnou vegetací- trus slepený dohromady, je s pískem a zapáchá

ŠkodyŠkody- zápach- znečišťování močí a výkaly- hluk nad stropy



- zaslepit všechny (myší) otvory ve vnějších zdech, i když jsou užší než 0,5 cm- denně sežerou potravu o váze poloviny své hmotnosti - pokud mají málo potravy, do dvou dnů hynou

Bělozubka šedá (Bělozubka šedá (Crocidura suaveolensCrocidura suaveolens))

Holub domácí zdivočelý Holub domácí zdivočelý ((Columba livia domesticaColumba livia domestica))

Biologie:Biologie:- potomci divokého holuba - rozmnožují se celoročně s výjimkou období zimy- páry jsou si věrné- samice klade 2 bílá vejce- mládě se líhne po 17 dnech - mláďata vylétají po 14 týdnech - dospívají asi za 5 měsíců- maximální délka života 20 let- potrava se skládá ze semen, rostlin a odpadků


- holub domácí žije v hejnech a hnízdí v koloniích, které jsou ovládány několika nejsilnějšími samci. - zdivočelí holubi hnízdí i na tvrdém povrchu (půdách, balkonech, okenních římsách, pod mosty)

ŠkodyŠkody

- šíří paratyfus, ornitózu a ostatní ptačí nemoci+jsou hostiteli parazitů - trus znečišťuje fasády, sochy, zacpává okapy, dělají hluk


- pletiva, sítě, dráty, bodce, plašit- repelentní gel – nestabilita (barví)- elektrického odpuzování- pohybující objekty a imitace predátorů- zvuky, magnetické vlny, ultrazvuk, lasery- poplašná volání přirozených nepřátel

Holub domácí zdivočelý Holub domácí zdivočelý ((Columba livia domesticaColumba livia domestica))

Vrabec domácíVrabec domácí ( (Passer domesticusPasser domesticus))

Biologie:Biologie:- samice a mláďata jsou tmavě hnědé s bříškem špinavě bílým, samci s krkem hnědavým,- samice klade 2 – 5 vajec, - mláďata se líhnou po 13 dnech, - snůška 3 – 4x ročně- mláďata vylétají po 2 týdnech- délka života 2 – 3 roky- potrava se skládá ze semen, ale i hmyzu a pavouků i ze skladovaných potravin, jsou-li pro vrabce přístupné


- vyskytuje se po celém světě, - v blízkosti lidských sídel nachází místo k hnízdění a dostatek potravy.

ŠkodyŠkody

- z hlediska hygieny je nelze tolerovat, - přenáší nemoci a trusem znečišťují potraviny- v hnízdech mají různý hmyz a roztoče



- zavírat dveře, okna a ostatní přístupy- instalovat zasouvací dveře nebo závěsy- omezit zdroje potravy- instalací pletiv či sítí

Vrabec domácíVrabec domácí ( (Passer domesticusPasser domesticus))

Špaček obecný (Špaček obecný (Sturnus vulgarisSturnus vulgaris))

Biologie:Biologie:- mláďata hnědo-šedivá, - dospělý špaček černý se světlými skvrnami v zimním období, ocas je na jaře žlutý- samice klade 4 – 8 vajec, - mláďata se líhnou po 12 dnech- vylétají po 2 – 3 týdnech- 1 – 3 snůšky ročně- jsou to všežravci, dávají přednost ovoci, semenům a hmyzu


- hnízdí v dutinách stromů a kde je to možné i na budovách

ŠkodyŠkody- velká hejna na podzim na stromech- trus je ve velkém množství, zapáchá- škodí hlavně v sadech


Prevence Prevence a hubenía hubení

- zabránit hnízdění a hřadování např. sítěmi- stromy prořezávat, - plašení detonacemi (dělbuchy) - poplašné volání špačků, - jestliže je to nutné, opakovat plašení 3 – 4x během noci, - úspěch přesto není zaručen

Špaček obecný (Špaček obecný (Sturnus vulgarisSturnus vulgaris))

DĚKUJI ZA POZORNOSTDĚKUJI ZA POZORNOST

Date post:	22-Feb-2016
Category:	Documents
Upload:	trent
View:	40 times
Download:	0 times

Ing. Jana Sedláčková, Ph.D. Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí FVHE

Documents