Ing. Petr David

Odborné vzdělávání v ekologickém zemědělství Identifikační číslo projektu: 11/013/1310b/564/002073

Možnosti zlepšování půdní úrodnosti v EZ:

1.Kultivace půdy2.Střídání plodin3.Meziplodiny4.Hnojení5.Pomocné půdní látky

Kultivace půdy:

-Základní kultivace: orba, podmítka-Příprava půdy před setím: smykování, válení, vláčení, kypření-Kultivace za vegetace: vláčení, plečkování, válení, ohrnování

Střídání plodin

Rozmanité zastoupení pěstovaných plodin – obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny

Meziplodiny:

Zimní meziplodiny: zabránění eroze, obohacení o organickou hmotu, boj proti plevelům

Letní meziplodiny – přerušovače, obohacení půdy organickou hmotou, boj proti plevelům

Hnojení:

1.Statková hnojiva- vlastní hnojiva- nakoupená hnojiva

2. Minerální hnojiva- Makroprvky příloha č. 2 NK- Mikroprvky NR 2003/2003

Velkochov:Velkochov je podnik, který splňuje alespoň 1 z těchto kritérií:

1) nemá žádnou zemědělskou půdu;2) chová více jak 50 VDJ a má vyšší zatížení zemědělské půdy hospodářskými zvířaty než 2,5 VDJ/ha ;

Velkochov:Velkochov je podnik, který splňuje alespoň 1 z těchto kritérií:3) chová v podniku více než a) 40 000 kusů drůbeže, b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), c) 750 kusů prasnic;4) používá klecové technologie nebo více než polovina podlahové plochy je roštové konstrukce.

Pomocné půdní látky:

-Směsy hornin (vápenatých a hořečnatých uhličitanů)-Mikroorganismy-Výluhy kompostů-Bylinné výluhy

Biodynamické zemědělství:

je alternativní způsob zemědělského hospodaření. Základní myšlenky prezentoval rakouský filozof, pedagog a esoterik Rudolf Steiner v sérii přednášek v roce 1924 na zámku Koberwitz v Německu (dnes Kobierzyce polském Dolním Slezku).

Biodynamické zemědělství:

Biodynamické zemědělství se řídí především zkoumáním vlastních jevů a působením vesmírné energie na zemědělskou výrobu.

Biodynamické zemědělství:

Idea "zemědělského organismu", dnes uznávaná i mimo biodynamický názorový proud. Zdůrazněn byl význam poznávání podstaty fyzických látek a jejich úloha coby "nositele duchovních sil".

Biodynamické zemědělství:

Probíral se správný vztah mezi polním hospodářstvím, pěstováním ovoce a chovem zvířat, hodnota lesa a tvorba biotopů, zásady krmení zvířat a výživa společnosti. Za obzvlášť důležité Steiner pokládal oživení půdy a udržení trvalé plodnosti – proto vznikla nová koncepce hnojení a kompostování.

Biodynamické zemědělství:

v roce 1928 byla zavedena značka Demeter pro označení produktů BDZ v roce 1932 je založen svaz Demeterv 30. letech se BD rozvíjí v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Anglii, Švédsku, Norsku a Novém Zélandu

Biodynamické zemědělství:

ve 40. letech nacisté činnost biodynamických organizací omezují a metoda se opět rozvíjí až po skončení druhé světové válkyv roce 1954 se v Německu utváří marketingové sdružení Demeter.

Principy BDZ:

1. Uzavřenost podniku – zemědělský statek je chápán jako organismus, který musí být do jisté míry uzavřený, aby zůstal zdravý. Každý podnik by měl mít jak rostlinou výrobu, tak i živočišnou – krmiva i hnojiva by měla pocházet pokud možno z vlastního statku.

Principy BDZ:

2. Podniková individualita - každý podnik je jiný díky jiným klimatickým, půdním a geografickým podmínkám, především ale individualitou zemědělce.

Principy BDZ:

3. Péče o půdu – pro péči o úrodnost půdy se používají speciální preparáty připravované z léčivých rostlin a živočišných orgánů. Důraz se klade na ošetřování statkových hnojiv a kompostování. Smyslem hnojení není dodávat půdě živiny, ale půdu oživit.

Principy BDZ:

4. Pěstování rostlin - pěstitelské postupy se příliš neliší od obecných předpisů pro ekologické zemědělství. Důraz se klade na to, aby rostlina vyrůstala z úrodné, živé půdy a byla vnitřně odolná vůči napadení zvenčí.

Principy BDZ:

5. Chov zvířat - výsadní postavení má v biodynamické zemědělství hovězí dobytek, který má schopnost velmi dobrého trávení umožňující zpracování velkého množství píce

Principy BDZ:

6. Organizace a ekonomika - mnoho podniků jsou klasická rodinná hospodářství. Půda by neměla být předmětem spekulací, často proto bývá majetkem nadace, sdružení spotřebitelů apod. a biodynamický zemědělec ji pouze obhospodařuje.

Principy BDZ:

7. Sociální význam - statek není jen místem produkce potravin, ale je místem soužití lidí. Na mnoha místech biodynamické statky slouží při terapii postižených lidí a lidí, kteří mají problém se začleněním do společnosti.

Principy BDZ:

8. Antroposofická filosofie - preparáty mají podněcovat v kompostu, hnoji a následně v půdě procesy, jejichž výsledkem jsou pak jednotlivé živiny.

Principy BDZ:

9. Životní styl - biodynamické zemědělství není jenom hospodaření, je to i životní styl.

Vliv měsíce:

Biodynamický měsíční kalendář vychází z předpokladu, že pohyb Měsíce po obloze má důležitý vliv na agrotechnické procesy. V tomto kalendáři Steiner předepsal, které fáze Měsíce jsou vhodné pro výsev, výsadbu, sklizeň a další činnosti.

Biodynamické preparáty

500: roháček 501: křemenáček502: květ řebříčku (Achillea millefolium)503: květ heřmánku (Matricaria recutita)504: listy kopřivy (Urtica dioica)505: kůra dubu (Quercus robur)506: květ pampelišky (Taraxacum officinale)507: květ kozlíku (Valeriana officinalis)508: stonek a listy přesličky (Equisetum arvense)