Instalace systému Debian GNU/Linux 2.1 naarchitektu°e Intel x86

Bruce PerensSven RudolphIgor GrobmanJames TreacyAdam Di Carlo

verze 2.1.11, 28 August, 1999

2

Souhrn

Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 2.1, na po£íta£ích Intel x86(�i386�). Naleznete v n¥m rovn¥º odkazy na dal²í dokumentaci. Návod není ur£en pro uºivatele sjiº nainstalovaným systémem, pokud chcete p°ejít k nov¥j²í verzi distribuce, podívejte se na Debian2.1 Release Notes (http://www.debian.org/releases/2.1/i386/release-notes/ ).

Autorská práva

Dokument m·ºe být ²í°en a pozm¥n¥n za podmínek licence GNU General Public License.� 1996 Bruce Perens� 1996, 1997 Sven Rudolph� 1998 Igor Grobman, James Treacy� 1998, 1999 Adam Di CarloTento dokument je voln¥ ²i°itelný, m·ºete ho distribuovat nebo pozm¥nit za podmínek uvedenýchv licenci GNU General Public Licence verze 2 p°ípadn¥ pozd¥j²í publikované Free Software Foun-dation.Dokument je distribuován s nad¥jí, ºe je uºite£ný, ale nevztahují se na n¥j jakékoli záruky, dokonceani záruka p°edpokládaná pro zakoupené zboºí a jeho vhodnost pro daný ú£el. Podrobnosti jsou vlicenci GNU General Public License.Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v souboru /usr/doc/copyright/GPLnebo na WWW GNU (http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html ). M·ºete o ní zaºádat dopisemna adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111-1307,USA.Poºadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden Debian a auto°i tohotodokumentu. Pokud pozm¥níte a vylep²íte tento návod, uv¥domte o tom autory zasláním zprávy naadresu <debian-boot@lists.debian.org> .

i

Obsah

1 Vítejte v Debianu 11.1 Uspo°ádání instala£ního návodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21.2 O licen£ních ujednáních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

2 Poºadavky na po£íta£ 42.1 Podporovaná za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

2.1.1 Podporované po£íta£ové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42.1.2 Procesor, motherboard a gra�cký výstup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52.1.3 Více procesor· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2.2 Postupy p°i instalaci Debianu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52.2.1 Podporovaná datová média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

2.3 Poºadavky na pam¥´ a diskový prostor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72.4 Ostatní za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72.5 Hardware ur£ený pro GNU/Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2.5.1 Vyvarujte se uzav°ených za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.5.2 Za°ízení ur£ená speciáln¥ pro Windows . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.5.3 Paritní pam¥´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

3 Neº za£nete 103.1 Záloha dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103.2 Dále budete pot°ebovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103.3 K £emu budete systém pouºívat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

OBSAH ii

3.4 Neº za£nete s instalací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123.4.1 Vyvolání menu systému BIOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123.4.2 Výb¥r zavád¥cího za°ízení OS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133.4.3 Pam¥´ Extended a Expanded . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133.4.4 Ochrana proti vir·m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133.4.5 Shadow RAM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133.4.6 Advanced Power Management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143.4.7 P°epína£ TURBO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143.4.8 P°etaktování procesoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143.4.9 Chyby pam¥ti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143.4.10 Procesory Cyrix a chyby p°i £tení disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153.4.11 Kontrola nastavení systému BIOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153.4.12 Kontrola hardwarových nastavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

4 Poznámky k rozd¥lování disku 164.1 Trochu teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

4.1.1 Omezení na disky v PC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174.2 Názvy za°ízení v Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174.3 Doporu£ené rozd¥lení disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184.4 P°íklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194.5 Rozd¥l¥ní disku p°ed instalací Debianu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

4.5.1 Rozd¥l¥ní disku v systémech DOS a Windows . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194.6 Zm¥na rozd¥lení disku bez ztráty dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194.7 Vytvá°ení oddíl· pro DOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

5 Postupy p°i instalaci Debianu 215.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215.2 Volba instala£ního média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.2.1 Volba média pro nataºení systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

OBSAH iii

5.2.2 Volba média pro instalaci základního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225.3 Popis soubor· instala£ního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225.4 Instalace z pevného disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

5.4.1 Instalace z oddílu systému DOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245.4.2 Instalace z oddílu systému Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

5.5 Instalace z CD-ROM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255.6 Instalace z NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255.7 Zavedení systému z disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255.8 Instalace základního systému z disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255.9 Instalace na systémech s malou pam¥tí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265.10 Zápis obraz· disk· na diskety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

5.10.1 Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem . . . . . . . . . . . . . . 265.10.2 Zápis disket ze systém· DOS, Windows a OS/2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 275.10.3 Spolehlivost disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

6 Nataºení instala£ního systému 286.1 Parametry p°i startu systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286.2 Nataºení systému z Rescue Floppy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296.3 Systémy s malou pam¥tí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306.4 Nataºení systému z CD-ROM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306.5 Hlá²ení o startu systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306.6 Problémy p°i startu systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

7 Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 327.1 Úvod do programu dbootstrap . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327.2 �Vyberte barevný nebo monochromatický monitor.� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337.3 �Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux� . . . . . . . . . . . . . . . . 337.4 �Kon�gurovat klávesnici� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337.5 Poslední varování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

OBSAH iv

7.6 �Rozd¥lit pevný disk� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347.7 �Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347.8 �Inicializovat linuxový oddíl� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357.9 �Instalovat jádro a moduly opera£ního systému� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357.10 �Kon�gurovat podporu PCMCIA� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367.11 �Kon�gurovat moduly s ovlada£i za°ízení� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367.12 �Kon�gurovat sí´� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 377.13 �Instalovat základní systém� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 377.14 �Kon�gurovat základní systém� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387.15 �Startovat Linux p°ímo z pevného disku� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387.16 �Vytvo°it startovací disketu� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387.17 Okamºik pravdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397.18 Heslo pro uºivatele root . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397.19 Vytvo°ení uºivatelského ú£tu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397.20 Shadow Password . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407.21 Odstran¥ní podpory PCMCIA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407.22 Výb¥r a instalace pro�l· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407.23 P°ihlá²ení do systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417.24 Nastavení PPP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417.25 Instalace zbytku systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

8 Dal²í kroky 438.1 Za£ínáte se systémem UNIX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438.2 Orientace v Debianu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438.3 Dal²í informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448.4 Kompilace nového jádra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

9 Technické údaje o zavád¥cích disketách 479.1 Zdrojový text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

OBSAH v

9.2 Rescue Floppy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479.3 Vým¥na jádra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 479.4 Instala£ní diskety pro základní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

10 Administrativní záleºitosti 4910.1 Jak p°isp¥t k tomuto návodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4910.2 Hlavní spoluauto°i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4910.3 �eský p°eklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5010.4 Ochranné známky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

1

Kapitola 1

Vítejte v Debianu

Máme radost, ºe jste se rozhodli vyzkou²et Debian. Poznáte, ºe je výjime£ný mezi distribucemiopera£ních systém·. Debian p°iná²í kvalitní voln¥ ²i°itelný software z celého sv¥ta a spojuje jej dokoherentního celku.Distribuci Debian tvo°í softwarové balíky. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných binárníchsoubor·, skript·, dokumentace a kon�gura£ních soubor·. Kaºdý softwarový balík má správce, kterýza n¥j zodpovídá. Distribuce se skalárn¥ rozr·stá. Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími zDebian Social Contract (http://www.debian.org/social_contract ) se m·ºe stát správcem. Novývývojá° m·ºe k distribuci p°ipojit dal²í softwarový balík, za p°edpokladu, ºe program je podle na²ichkritérií voln¥ ²i°itelný a balík bude, co se tý£e kvality, vyhovovat.Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract\#guidelines ) je stru£néa p°esné vyjád°ení podmínek, za kterých je software povaºován za voln¥ ²i°itelný. Je to p°ínosnýdokument pro voln¥ ²i°itelný software a byl vzat za základ Open Source Free Software Guidelines(http://opensource.org/osd.html ).Pouze Debian má rozsáhlé speci�kace standard· kvality obsaºené v Debian Policy ( http://www.debian.org/doc/debian-policy/ ). Dokument ur£uje kvality, které uplat¬ujeme na balíky.Aby byl Vá² systém ochrán¥n p°ed trojskými koni a jinými zlovolnými programy, ov¥°uje se, ºe balíkyp°icházejí do distribuce od jejich skute£ných správc·. Debian rovn¥º usiluje o to, aby programy bylybezpe£n¥ nakon�gurovány. Pokud se vyskytnou bezpe£nostní problémy s distribuovanými balíky,jsou záhy k dispozici jejich opravy. Pravidelným updatováním systému si nahráváte a instalujete iopravy k bezpe£nostním problém·m.Obecné informace o Debianu najdete v Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/ ).

Kapitola 1. Vítejte v Debianu 2

1.1 Uspo°ádání instala£ního návodu

Tento dokument je ur£en uºivatel·m, kte°í s Debianem za£ínají. Od £tená°· se p°edpokládají pouzeobecné znalosti o fungování hardwaru.Pokro£ilej²í uºivatelé zde najdou zajímavé údaje o minimální velikosti nainstalovaného systému,podrobnosti o podporovaných za°ízeních apod.Povídání je uspo°ádáno chronologicky, jak budete postupovat b¥hem instalace. Popis krok· p°iinstalaci odpovídá £len¥ní dokumentu:

1. Zjist¥te, zda Vá² po£íta£ vyhovuje po stránce hardwaru poºadavk·m pro instalaci systému,více v `Poºadavky na po£íta£' on page 4.

2. Zazálohujte si disky, instalaci si promyslete a prove¤te nastaveni hardwaru podle `Neº za£nete'on page 10.

3. Rozd¥lte si disk podle `Poznámky k rozd¥lování disku' on page 16. Toto je významný krok,pon¥vadº s rozd¥leným diskem budete muset n¥jakou dobu vydrºet.

4. `Postupy p°i instalaci Debianu' on page 21 popisuje zp·soby, jakými lze Debian instalovat.P°ipravíte si médium, ze kterého budete instalaci provád¥t.

5. Poté nahrajete instala£ní program, tuto proceduru popisuje `Nataºení instala£ního systému'on page 28. Dozvíte se, co d¥lat v p°ípad¥ potíºí p°i nataºení systému.

6. Po£áte£ní nastavení systému se diskutuje v oddílech `Nastavení po£áte£ního systému pro-gramem dbootstrap ' on page 32, `Úvod do programu dbootstrap ' on page 32 a � `Kon�gurovatsí´� ' on page 32.

7. Instalace základního systému podle � `Instalovat základní systém�' on page 32.8. Nataºení nov¥ nainstalovaného systému a dokon£ení instalace v `Okamºik pravdy' on page 32.9. Doinstalování zbytku systému a spust¥ní programu dselect v `Instalace zbytku systému' on

page 32.

Aº budete mít systém nainstalován, m·ºete si pro£íst `Dal²í kroky' on page 43. Seznámí Vás sdal²ími zdroji informací o opera£ním systému Unix a distribuci Debian. Budete-li si chtít p°ipravitvlastní jádro, podívejte se do `Technické údaje o zavád¥cích disketách' on page 47.A na záv¥r v `Administrativní záleºitosti' on page 49 jsou informace o tomto dokumentu a jak kn¥mu m·ºete p°isp¥t.

Kapitola 1. Vítejte v Debianu 3

1.2 O licen£ních ujednáních

Licen£ní podmínky v¥t²iny program· oprav¬ují k pouºívání programu pouze na jednom po£íta£i.Debian Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na dal²í po£íta£ ve ²kole £izam¥stnání, zap·j£íte známým a pom·ºete jim s instalací. M·ºete dokonce vyrobit kopie a prodávatje, sta£í dodrºet jistá omezení. To v²echno je moºné díky tomu, ºe Debian je zaloºen na voln¥²i°itelném softwaru .Voln¥ ²i°itelný neznamená, ºe software postrádá copyright nebo ºe se distribuuje zdarma na CD.Znamená to, ºe licence jednotlivých program· nevyºadují poplatek za právo program kopírovat.Kdokoli m·ºe program roz²í°it, p°izp·sobit, pozm¥nit a ²í°it výsledné dílo. 1Na mnoho program· se vztahuje GNU General Public License neboli GPL. Tyto programy lze ²í°itpouze spole£n¥ s jejich zdrojovými texty, tím se zaji²´uje, ºe uºivatel m·ºe program upravovat.Zdrojové texty jsou tedy obsaºeny i v distribuci Debian. 2Pro programy v Debianu mohou platit jiné licen£ní podmínky a copyright, po instalaci je najdetev souboru /usr/doc/\textit{název--balíku}/copyright .Informace o licencích a kritériích, podle nichº se rozhoduje, zda program má dostate£n¥ volnoulicenci, aby mohl být v hlavní £ásti distribuce, naleznete v Debian Free Software Guidelines ( http://www.debian.org/social_contract\#guidelines ).D·leºité upozorn¥ní: Na tento souhrn program· nelze uplat¬ovat ºádné záruky. Auto°i je uvolnili,aby z nich m¥li uºitek i ostatní. Není zaru£ena vhodnost vyuºití t¥chto program· pro daný ú£el.Nicmén¥, jelikoº se jedná a volný software, máte právo programy uzp·sobit, aby vyhovovaly Va²impot°ebám, a zuºitkovat práci jiných.

1Pozn. V distribuci jsou k dispozici i programy, které podmínky volné ²i°itelnosti nespl¬ují. Nacházejí se v £ástechdistribuce nazvaných contrib a non�free, pro£t¥te si Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), pod �TheDebian FTP archives�.2Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/) podává informaci, jak nalézt a rozbalit zdrojové texty balík·.

4

Kapitola 2

Poºadavky na po£íta£

Tato £ást obsahuje informace o hardwarových poºadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy nadal²í informace o za°ízeních podporovaných Linuxem.

2.1 Podporovaná za°ízení

Debian neklade na hardware jiná omezení neº ta, která jsou dána jádrem Linuxu a programy GNU.Tedy na libovolné po£íta£ové architektu°e, na kterou bylo p°eneseno jádro Linuxu, knihovna libc,p°eklada£ gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, m·ºete nainstalovat Debian.Existují nicmén¥ omezení, jaká za°ízení jsou podporována v na²í sad¥ zavád¥cích disket. N¥kteréz platform, na kterých Linux funguje, nejsou p°ímo podporovány na²imi zavád¥cími disky. Pokudnastane tato situace, m·ºete si p°ipravit vlastní disketu nebo vyzkou²et sí´ovou instalaci.Nebudeme se snaºit popsat v²echny podporované kon�gurace pro architekturu Intel x86, zam¥°ímese na obecné informace a uvedeme odkazy na dopl¬ujíci dokumentaci.

2.1.1 Podporované po£íta£ové architektury

Debian 2.1 podporuje £tyri po£íta£ové architektury: Intel x86, po£íta£e na bázi procesor· Motorola680x0 jako Atari, Amiga a Macintosh, dále po£íta£e s procesory DEC Alpha a SPARC. Odkazujemese k nim postupn¥ jako i386, m68k, alpha a sparc.Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektu°e i386. Pro ostatní architektury jsou návodyzvlá²´.

Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 5

2.1.2 Procesor, motherboard a gra�cký výstup

Úplnou informaci o podporovaných za°ízeních naleznete v Linux Hardware Compatability HOWTO(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html ). Tato kapitola nasti¬uje základní nároky.Tém¥° v²echny procesory °ady x86 jsou podporovány. Linux neb¥ºí na procesorech 286 a niº²ích.Systémová sb¥rnice je £ástí motherboardu, umoº¬uje procesoru komunikaci s perifériemi jako jsounap°íklad datová média. Vá² po£íta£ musí být vybaven sb¥rnicí ISA, EISA, PCI, MCA (Microchan-nel Architecture - tu mají po£íta£e IBM PS/2) nebo VESA Local Bus (VLB, n¥kdy také ozna£ovanéVL bus).Instalovat m·ºete i na notebook. Notebooky mají £asto nestandardní nebo uzav°ené hardwarovéprvky. Na adrese Linux Laptop pages (http://www.cs.utexas.edu/users/kharker/linux-laptop/ )zjistíte, zda na Vá²em laptopu b¥ºí GNU/Linux.Pro výstup v textovém reºimu pot°ebujete gra�ckou kartu kompatibilní se standardem VGA, coºdnes tém¥° kaºdá gra�cká karta spl¬uje. Historické gra�cké karty kompatibilní s CGA, MDA neboHGA jsou rovn¥º posta£ující, pokud neplánujete vyuºití systému X11. Pozn. b¥hem instalace segra�cký systém X11 nepouºívá.Podpora gra�ckých karet v gra�ckém reºimu závisí, zda pro kartu existuje ovlada£ pro systém X11od XFree86. Nov¥j²í video sloty AGP jsou úprava normy PCI a v¥t²ina karet AGP s XFree86 funguje.Podrobnosti o podporovaných gra�ckých kartách, sb¥rnicích, monitorech a ukazovacích za°ízeníchnaleznete na http://www.xfree86.org/ . Debian 2.1 je dodáván s verzí 3.3.2.3a ovlada£· pro systémX11.

2.1.3 Více procesor·

Tato architektura umoº¬uje vyuºití více procesor· - tzv. symetrický multiprocesing SMP. Stan-dardní jádro v distribuci Debian 2.1 podporu SMP nezahrnuje. M·ºe to pro Vás znamenat prácinavíc, ale nem¥lo by to zabránit instalaci. Jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systémus více procesory, systém bude vyuºívat pouze jeden procesor.Pro vyuºití více neº jednoho procesoru budete muset nahradit jádro opera£ního systému. Postupje v `Kompilace nového jádra' on page 43. Pro jádro (kernel verze 2.0.36) podpory SMP docílíteodstran¥ním komentá°e na °ádce s SMP = 1 v hlavním souboru Make�le ve zdrojovém stromu.Budete-li jádro kompilovat na víceprocesorovém systému, p°e£t¥te si dokumentaci k p°epína£i �j vmanuálu p°íkazu make(1).

2.2 Postupy p°i instalaci Debianu

Instalaci Debianu lze provést z disket, CD, pevného disku nebo sí´ov¥. B¥hem jedné instalace m·ºetekombinovat tyto metody, podrobn¥ji to rozebírá `Postupy p°i instalaci Debianu' on page 21.

Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 6

Instalace z disket je £astá volba, i kdyº nejmén¥ pohodlná. �asto je nutné provést první nataºenísystému z Rescue Floppy. Pot°ebujete pouze disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB.K dispozici jsou rovn¥º zavád¥cí diskety s kapacitou 1200 kB.N¥které architektury umoº¬ují instalaci z CD. Na po£íta£ích s moºností nataºení systému z CDmechaniky se lze p°i instalaci vyhnout pouºití disket. I v p°ípad¥, ºe systém nejde zavést p°ímo zCD, m·ºete vyuºít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média `Instalace z CD-ROM'on page 21.Vyuºít m·ºete jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM. Navíc jsou podporována i nestandardní rozhraníjako Mitsumi a Matsushita. M·ºe se Vám ale stát, ºe tyto mechaniky budou vyºadovat zvlá²tníparametr p°i startu systému, abyste je zprovoznili. Je rovn¥º nepravd¥podobné, ºe by z t¥chtomechanik ²lo rovnou zavést opera£ní systém. Linux CD�ROM HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/CDROM-HOWTO.html ) obsahuje podrobné informace k pouºívání CD mechanik v Linuxu.Máte moºnost instalovat z pevného disku. V p°ípad¥, ºe na jiném oddílu na disku, neº kam chceteLinux instalovat, je dostatek místa, jde jist¥ o dobrou volbu. N¥které platformy mají programy,které spustí instalaci (nap°. z opera£ního systému AmigaOS).Poslední eventualitou je sí´ová instalace, pro kterou se vyuºívá NFS.Po instalaci základního systému m·ºete pro dokon£ení instalace vyuºít libovolný sí´ový protokoljako jsou FTP, HTTP nebo NFS. Toto platí i pro p°ipojení p°es PPP.Podrobn¥j²í popis a rady týkající se výb¥ru vhodné metody instalace jsou v `Postupy p°i instalaciDebianu' on page 21. Do£t¥te tuto £ást a ujist¥te se, ºe za°ízení, ze kterého se chystáte zavést systéma provést instalaci, jsou podporována v instalaci Debianu.

2.2.1 Podporovaná datová média

Zavád¥cí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoºstvím ovlada£·, aby fungovaly na co nej²ir²í²kále po£íta£·. Takto p°ipravené jádro je zbyte£n¥ velké pro b¥ºné pouºití, Podívejte se na návod`Kompilace nového jádra' on page 43, jak si p°ipravit vlastní jádro. Podpora mnoha za°ízení nainstala£ních discích je ºádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému.Instala£ní systém Debianu obsluhuje disketové jednotky, disky IDE, disketové jednotky IDE, diskyIDE na paralelním portu, °adi£e a jednotky SCSI. Pracuje se souborovými systémy MINIX, FAT,FAT s roz²í°ením Win-32 a dal²ími. Upozor¬ujeme Vás, ºe �lesystém NTFS není podporován.Neº abychom se snaºili vyjmenovat v²echna podporovaná za°ízení, omezíme se na hardware, kterýse p°i instalaci vyuºít nedá.Podporovány jsou disky emulující rozhraní �AT�. Bývají ozna£eny jako MFM, RLL, IDE nebo ATA.Podpora starých 8 bitových °adi£· pouºívaných v po£íta£ích IBM XT je pouze v modulu do jádra.Jsou podporovány °adi£e SCSI disk· od r·zných výrobc·, podrobnosti jsou shromáºd¥ny v LinuxHardware Compatibility HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html ).

Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 7

V jád°e nejsou ovlada£e pro disky na rozhraní IDE SCSI a n¥které °adi£e SCSI v£etn¥

• Adaptéry SCSI za°ízení s protokolem EATA-DMA jako jsou SmartCache III/IV, SmartRAID°adi£e DPT PM2011B, PM2012B.

• SCSI °adi£e rodiny 53c7 NCR. Pozn. 53c8 a 5380 jsou podporovány.

2.3 Poºadavky na pam¥´ a diskový prostor

Instalaci lze provést s minimáln¥ 4MB pam¥ti a 35MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovatstandardní £ást distribuce se systémem X window System a vývojovým prost°edím, budete pot°e-bovat alespo¬ 300 MB, pro vícemén¥ úplnou instalaci je t°eba kolem 600 MB. Abyste nainstalovalinaprosto v²echny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skute£nosti nainstalovat v²echnybalíky nemá smysl, nebo´ n¥které z nich nelze mít na systému zárove¬.

2.4 Ostatní za°ízení

V Linuxu m·ºete pouºívat r·zné vybavení jako my², tiskárnu, scanner, modem, sí´ovou kartu,za°ízení PCMCIA. �ádné z nich není nutné p°i instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam za°ízení,které systém p°i instalaci neumí obsluhovat, a£koli obecn¥ v Linuxu podporována být mohou.Znovu Vás odkazujeme na Linux Hardware Compatibility HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html ), abyste zjistili, zda pro Va²e za°ízení ovlada£ pro Linux existuje.N¥které karty pro sí´ová rozhraní v instala£ním systému podporu nemají, ale m·ºete si p°ipravitjádro, které je obsluhovat umí. Jedná se o karty pro AX.25, dále 3Com EtherLink Plus (3c505) aEtherLink16 (3c507), NI5210, sí´ové karty °ady NE2100, NI6510 a NI16510 EtherBlaster, SEEQ8005, Schneider & Koch G16, Ansel Communications EISA 3200 a vestav¥nou kartu Zenith Z-Note.Rovn¥º nejsou podporovány sí´ové karty na sb¥rnici MCA, karty a protokol FDDI.Z oblasti ISDN není v sad¥ zavád¥cích disk· zahrnuta podpora pro protokol D-channel n¥mecké sít¥1TR6 a karty Spellcaster BRI.Instala£ní jádra také postrádají podporu zvukových karet.

2.5 Hardware ur£ený pro GNU/Linux

V sou£asnosti n¥kte°í prodejci dodávají po£íta£e s jiº nainstalovaným Debianem p°ípadn¥ jinoudistribucí GNU/Linux. Patrn¥ si za tuto výhodu trochu p°iplatíte, ale zbavíte se starostí, pon¥vadº

Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 8

máte jistotu, ºe hardware po£íta£e je kompatibilní se systémem GNU/Linux. Budete-li nuceni zak-oupit po£íta£ se systémem Windows, p°e£t¥te si pozorn¥ licenci, zda software m·ºete odmítnout abudou Vám vráceny peníze. Více najdete na http://www.linuxmall.com/refund/ .A´ zakoupíte po£íta£ s instalací Linuxu nebo bez ní, nebo jiº pouºitý po£íta£, je d·leºité se p°esv¥d£it,ºe hardware je podporován jádrem opera£ního systému. Zkontrolujte, jestli jsou v²echna za°ízenív po£íta£i uvedena ve vý²e zmín¥ných odkazech jako podporovaná. P°i nákupu se netajte tím, ºekupujete po£íta£, na kterém pob¥ºí Linux. Dejte p°ednost zboºí, jehoº výrobci Linux podporují.

2.5.1 Vyvarujte se uzav°ených za°ízení

N¥kte°í výrobci hardwaru nám neposkytují informace pot°ebné k napsání ovlada£e pro Linux, p°í-padn¥ poºadují smlouvu o uchování t¥chto informací v tajnosti p°ed t°etí osobou, coº znemoº¬ujeuve°ejn¥ní zdrojového kódu pro takový ovlada£. Jedná se nap°íklad o zvukový systém (DSP) nalaptopech IBM (n¥kdy v kombinaci s modemem) montovaný v sou£asnosti do po£íta£· ThinkPadnebo o osazení star²í °ady po£íta£· Macintosh.Z d·vodu nedostupnosti dokumentace pro n¥ neexistují ovlada£e pro Linux. M·ºete výrobce poºádato uvoln¥ní dokumentace, pokud se na n¥j obrátí více lidí, uv¥domí si, ºe uºivatelé Linuxu p°edstavujípo£etnou skupinu zákazník·.

2.5.2 Za°ízení ur£ená speciáln¥ pro Windows

Znepokojivým trendem je roz²í°ení modem· a tiskáren ur£ených pro Windows. Byly konstruoványspeciáln¥ pro pouºívání s opera£ním systémem Microsoft Windows a nesou ozna£ení WinModemnebo Vyrobeno pro systémy s Windows. Obvykle tato za°ízení postrádají vlastní procesor a jsou ob-sluhována ovlada£em zam¥stnávajícím hlavní procesor po£íta£e. Díky této strategii je jejich výrobalevn¥j²í, ale tato úspora se nemusí projevit v koncové cen¥ za°ízení, které m·ºe být dokonce draº²íneº obdobné °e²ení s vloºeným procesorem.Doporu£ujeme vyvarovat se t¥chto za°ízení �vyrobených pro Windows� z následujících d·vod·. Zaprvé jejich výrobci zpravidla neposkytují informace pro napsání ovlada£e pro Linux - obecn¥ hard-ware i software pro tato za°ízení je vlastnictvím výrobce a dokumentace není dostupná bez uzav°enídohody o jejím nezve°ejn¥ní, pokud tedy v·bec dostupná je. Takový p°ístup k dokumentaci je nes-lu£itelný s vytvo°ením voln¥ ²i°itelného ovlada£e, pon¥vadº jeho autor dává k dispozici zdrojovýkód. Dal²ím d·vodem je, ºe práci chyb¥jícího vloºeného procesoru musí odvád¥t opera£ní systém£asto s real-time prioritou a na úkor b¥hu Va²ich program·, kdyº se v¥nuje obsluze t¥chto za°ízení.Jelikoº ve Windows se narozdíl od Linuxu b¥ºn¥ nespou²tí více soub¥ºných proces·, výrobci t¥chtoza°ízení doufají, ºe si uºivatelé nev²imnou, jakou zát¥º klade jejich hardware na systém. Nicmén¥výkon libovolného víceúlohového opera£ního systému (i Windows 95 a NT) je degradován, kdyºvýrobce o²idí výkon periferií.

Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 9

V tomto p°ípad¥ m·ºete pomoci pobídnout výrobce k uvoln¥ní materiál· pro naprogramováníovlada£e, nejlépe je ale vyhnout se hardwaru, který není uveden jako funk£ní v Linux HardwareCompatibility HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html ).

2.5.3 Paritní pam¥´

Pod ozna£ením paritní pam¥´ se prodávají i tzv. virtuáln¥ paritní moduly SIMM. Moduly SIMM svirtuální paritou se dají £asto rozpoznat tak, ºe mají navíc pouze jeden £ip, men²í neº zbývající £ipy,namísto dal²ího neparitního pam¥´ového modulu. Pam¥ti s virtuální paritou pracují obdobn¥ jakoneparitní pam¥´ a nedokáºí rozpoznat chybu v uloºení jediného bitu narozdíl od skute£n¥ paritníchmodul· SIMM na uzp·sobených motherboardech. Za virtuáln¥-paritní moduly SIMM nemá cenuplatit víc neº za neparitní, skute£n¥ paritní moduly SIMM jsou draº²í, nebo´ na kaºdých 8 bit· jepot°eba jeden navíc.Pokud chcete podrobn¥j²í informaci o pam¥tech pro Intel x86, jakou pam¥´ si koupit, podívejtese na PC Hardware FAQ (ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet-by-hierarchy/comp/sys/ibm/pc/hardware/systems/ ).

10

Kapitola 3

Neº za£nete

3.1 Záloha dat

Neº za£nete s instalací, vytvo°te si zálohu soubor·, které máte na disku, p°i instalaci by mohlo dojítke ztrát¥ Va²ich dat. Instala£ní programy jsou docela spolehlivé a v¥t²ina z nich je prov¥°ená sedmilety pouºíváni, ale chyba by se Vám mohla zle vymstít. I po uchování obsahu disk· bu¤te opatrní apromyslete si odpov¥di a kroky p°i instalaci. Dv¥ minuty p°emý²lení mohou u²et°it hodiny zbyte£népráce.I kdyº budete instalovat Linux na po£íta£, kde jiº máte jiný opera£ní systém, p°esv¥d£ete se, ºemáte po ruce média pro jeho instalaci. Zvlá²´ v p°ípad¥, ºe se chystáte p°erozd¥lit systémový disk,se Vám m·ºe p°ihodit, ºe bude nutné obnovit zavád¥ní tohoto systému nebo dokonce nová instalaceopera£ního systému, jako je to v p°ípad¥ po£íta£· Macintosh.

3.2 Dále budete pot°ebovat

Krom¥ tohoto dokumentu budete pot°ebovat manuál k program·mcfdisk (cfdisk.txt)fdisk (fdisk.txt)Úvod do programu dselect (dselect-beginner.html ) aLinux Hardware Compatibility HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html ).Pokud Vá² Linux bude trvale p°ipojen do sít¥ (myslí se ethernetové a obdobné p°ipojení, ne PPP),zjist¥te si od správce sít¥ tyto informace

• Název po£íta£e (moºná si po£íta£ pojmenujete sami).

Kapitola 3. Neº za£nete 11

• Název va²í sít¥.• Adresu IP tj. £íselnou adresu p°id¥lenou Va²emu po£íta£i.• Adresu IP sít¥.• Sí´ovou masku.• Broadcast (vysílací) adresu.• Adresu IP, kterou má brána tj. po£íta£ spojující Va²í sí´ s dal²í sítí (nebo Internetem), pokudna Va²í síti brána je.• �íselnou adresu DNS, který zprost°edkovává p°evod názv· po£íta£· na adresy IP.• Zda budete p°ipojeni k síti typu Ethernet.• Je-li sí´ové rozhraní karta PCMCIA, zjist¥te její ozna£ení.

Jestliºe budete do sít¥ p°ipojeni jen p°es PPP nebo podobné vytá£ené p°ipojení, nejspí² neinstalujetezákladní systém sí´ov¥. K nastavení sí´ového p°ipojení se m·ºete vrátit, aº budete mít instalacihotovou. Návod je dále v textu `Nastavení PPP' on page 32.

3.3 K £emu budete systém pouºívat?

Je d·leºité v¥d¥t, k £emu budete systém pouºívat. Podle plánovaného vyuºití po£íta£e ur£íte nárokyna diskový prostor a rozhodnete se pro vhodné rozd¥lení disku.Pro usnadn¥ní instalace je p°ipraveno n¥kolik standardních sad balík· (viz `Výb¥r a instalace pro�l·'on page 32) ozna£ených k nainstalování.U kaºdé sady je uvedeno, kolik tato instalace zabere na disku. I kdyº si ºádnou z nich nezvolíte,následující údaje Vám poskytnou p°edstavu, jak velké oddíly na disku je t°eba vytvo°it.Zde je nabídka:

Standardní server Výb¥r balík· pro men²í server, úsporná instalace bez vymoºeností pro inter-aktivní práci. Zahrnuje server pro sluºby FTP, WWW, DNS, NIS a POP. Software na diskuzabere kolem 50 MB. K tomuto £íslu je t°eba je²t¥ p°ipo£íst velikost dat, které bude serverzprost°edkovávat.

Stanice pro vytá£ené p°ipojení Uºivatelská stanice se systémem X window system, gra�ckýmia zvukovými aplikacemi, editory atd. Balíky zaberou asi 500 MB.

Kapitola 3. Neº za£nete 12

Pracovní stanice Úsporný výb¥r balík· vhodný moºná pro notebooky. Neinstaluje se X windowsystem ani aplikace do tohoto prost°edí. Velikost okolo 140 MB. (Pozn. autor má na notebookunainstalován systém v£etn¥ X11, instalace zabírá okolo 100 MB)

Pracovní stanice s vývojovým prost°edím Stanice s ve²kerým vývojovým prost°edím pro pro-gramovací jazyky Perl, C, C++ atd. Velikost instalace kolem 475 MB. Pokud doinstalujeteprost°edí X11 a dal²í balíky, po£ítejte s 800 MB.

P°ipomínáme, ºe uvedené v uvedených odhadech nejsou zahrnuty uºivatelské soubory, po²ta, data.Bu¤te velkorysí p°i rozvaze, kolik místa si ponechat pro datové soubory.

3.4 Neº za£nete s instalací . . .

N¥kdy je t°eba p°ed instalací po£íta£ �poladit�. Jsou tím nechvaln¥ známé p°edev²ím po£íta£e °adyx86, nastavení hardwaru na jiných platformách bývá mnohem jednodu²²í.V této £ásti se popisuje nastavení hardwaru nutné p°ed vlastní instalací. Obecn¥ se tím myslíkontrola a p°ípadná zm¥na nastavení ��rmware� systému. �Firmware� je nejniº²í úrove¬ softwaru,který za°ízení v po£íta£i pouºívají, rozhodujícím zp·sobem ovliv¬uje start po£íta£e po jeho zapnutí.

3.4.1 Vyvolání menu systému BIOS

BIOS zabezpe£uje základní funkce nutné pro zavedení opera£ního systému. Vá² po£íta£ patrn¥umoº¬uje vyvolání menu, ze kterého lze BIOS nastavit. P°ed instalací si ov¥°te, ºe máte BIOSsprávn¥ nakon�gurován, vynechání tohoto kroku se m·ºe projevit pády systému nebo Vám Debiannemusí jít v·bec nainstalovat.Následující °ádky jsou p°evzaty z PC Hardware FAQ ( ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet-by-hierarchy/comp/sys/ibm/pc/hardware/systems/ ) z odpov¥di na otázku, jak vyvolat menu systému BIOS.Vzhled menu není jednotný, záleºí, kdo je autorem softwaru.[From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet)]

AMI BIOS Klávesa Del p°i úvodní obrazovceAward BIOS Ctrl-Alt-EscDTK BIOS Klávesa Esc p°i úvodní obrazovceIBM PS/2 BIOS Ctrl-Alt-Ins po Ctrl-Alt-DelPhoenix BIOS Ctrl-Alt-Esc nebo Ctrl-Alt-S

Kapitola 3. Neº za£nete 13

[From: mike@pencom.com (Mike Heath)] N¥které po£íta£e °ady 286 menu systému BIOS nemají.Vyºadují zvlá²tní program. Pokud tento program pro Vá² po£íta£ nemáte, m·ºete vyzkou²et n¥kterýze seznamu ftp://oak.oakland.edu/SimTel/msdos/at nebo ftp://ftp.uu.net/systems/msdos/simtel/at .

3.4.2 Výb¥r zavád¥cího za°ízení OS

Systémy BIOS v¥t²inou umoº¬ují výb¥r média, ze kterého bude zaveden opera£ní systém. Nastavtebootovací po°adí A: (první disketová jednotka), CD-ROM (pravd¥podobné ozna£ení D: nebo E:) anakonec C: pro první pevný disk. Tím umoºníte nataºení opera£ního systému bu¤ z diskety neboz CD, ze kterých se Debian instaluje nej£ast¥ji.Pokud p°ímo z CD-ROM systém startovat nelze, nezoufejte, k zapo£etí instalace jednodu²e spus´tez DOSu E:\(\backslash\)boot\(\backslash\)boot.bat , kde E: zastupuje jednotku s CD-ROM.Podrobnosti najdete v `Instalace z CD-ROM' on page 21.Diskety nebudete pot°ebovat ani v p°ípad¥ instalace z �lesystému FAT (DOS). `Instalace z oddílusystému DOS' on page 21 p°iná²í podrobnosti k této metod¥.

3.4.3 Pam¥´ Extended a Expanded

Pokud máte v po£íta£i nastavení obou druh· pam¥ti, nastavte co nejvíce ve prosp¥ch extended,kterou Linux vyuºívá.

3.4.4 Ochrana proti vir·m

Znemoºn¥te v BIOSu varování o výskytu vir·. Máte-li speciální desku s antivirovou ochranou, deak-tivujte ji nebo desku z po£íta£e odstra¬te. Její funkce není slu£itelná s b¥hem systému GNU/Linux.Díky p°ístupovým práv·m k soubor·m, chrán¥né pam¥ti jádra, o virech v Linuxu skoro neusly²íte.1

3.4.5 Shadow RAM

Vá² motherboard z°ejm¥ umoº¬uje volbu shadow RAM nebo nastavení typu �BIOS caching�, �VideoBIOS Shadow�, �C800-CBFF Shadow�. Deaktivujte toto nastavení. Shadow RAM zrychluje p°ístupdo ROM pam¥tí na motherboardu a n¥kterých °adi£ích. Linux místo této optimalizace pouºívávlastní 32-bitový p°ístup a poskytuje tuto pam¥´ program·m jako b¥ºnou pam¥´. P°i ponechánívolby shadow RAM m·ºe dojít ke kon�iktu p°i p°ístupu k za°ízením.

1Po instalaci m·ºete obnovit ochranu zavád¥cího sektoru. Po instalaci by nem¥lo být nutné do této £ásti diskuzapisovat. Z hlediska Linuxu ochrana nemá velký význam, ale ve Windows m·ºe zabránit katastrof¥.

Kapitola 3. Neº za£nete 14

3.4.6 Advanced Power Management

Nastavte úsporný reºim na volbu APM. Nepovolte moºnosti doze, standby, suspend, nap a sleep arovn¥º £asování pro uspání disku. Linux dokáºe uvést po£íta£ do úsporného stavu bez sluºeb BIOS.Z jádra na disketách ur£ených pro instalaci byl ovlada£ pro APM vyjmut, po úsp¥²né instalaciDebian/Linuxu si m·ºete podle `Kompilace nového jádra' on page 43 vytvo°it vlastní verzi jádraopera£ního systému, které bude provád¥t APM a dal²í funkce.

3.4.7 P°epína£ TURBO

Systémy s volbou rychlosti b¥hu CPU nastavte na vy²²í rychlost, pokud BIOS dokáºe vypnoutsoftwarové p°epínání rychlosti procesoru, u£i¬te tak. Na ur£itých systémech m·ºe p°i zkoumáníza°ízení dojít ke kon�iktu se softwarovým °ízením taktu procesoru.

3.4.8 P°etaktování procesoru

Mnoho uºivatel· se pokou²elo p°etaktovat chod procesoru na vy²²í neº ur£enou frekvenci (nap°.90MHz na 100MHz). Správná funkce po£íta£e pak m·ºe být závislá na teplot¥ a dal²ích faktorech an¥kdy hrozí i po²kození systému. Jednomu z autor· tohoto dokumentu fungoval p°etaktovaný systémp°es rok bezchybn¥ a pak za£alo docházet k ukon£ení b¥hu kompilátoru gcc chybou unexpectedsignal p°i kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo.

3.4.9 Chyby pam¥ti

Kompilátor gcc £asto jako první poukáºe na problémy s pam¥tí (nebo na jiné hardwarové problémyzp·sobující nep°edvídatelnou modi�kaci dat), nebo´ vytvá°í velké datové struktury, které opakovan¥prochází. Chyba v uloºení dat zp·sobí vygenerování neplatné instrukce nebo p°ístup na neexistujícíadresu. Symptomem je pak ukon£ení p°ekladu chybou unexpected signal (neo£ekávaný signál).Kvalitní motherboardy podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit na jednobitovou chybu vRAM. Bohuºel nedokáºí chybná data opravit a oby£ejn¥ dojde k okamºitému pádu systému. Stejn¥je ale lep²í v¥d¥t, ºe k takové situaci dochází, neº riskovat po²kození dat. Z tohoto d·vodu jsounejlep²í systémy vybaveny motherboardy podporujícími paritní a pravou paritní pam¥´. Více ktomuto tématu `Paritní pam¥´' on page 4.Pokud máte skute£n¥ paritní pam¥´ové moduly a motherboard, který je podporuje, povolte v sys-tému BIOS nastavení, která zp·sobí zastavení p°i chyb¥ paritní pam¥ti.

Kapitola 3. Neº za£nete 15

3.4.10 Procesory Cyrix a chyby p°i £tení disket

Mnozí majitelé procesor· Cyrix byli donuceni vypnout cache na dobu instalace Linuxu z d·vod·chyb p°i £tení disket. Jestliºe budete muset p°istoupit ke stejnému opat°ení, nezapome¬te po úsp¥²néinstalaci povolit pouºívání cache, systém b¥ºí bez cache výrazn¥ pomaleji.Nejedná se asi o chybu procesoru a bylo by moºné v Linuxu zjednat nápravu. Po p°echodu z 16 do32 bitového reºimu patrn¥ p°estane být platný obsah cache.

3.4.11 Kontrola nastavení systému BIOS

Najdete-li v menu BIOS poloºku �15-16 MB Memory Hole�, prosím, zakaºte tuto funkci. Linux budevyuºívat celých 16 MB, pokud je máte.Motherboard Intel Endeavor má volbu �LFB� neboli �Linear Frame Bu�er� obsahující dv¥ poloºky�Disabled� a �1 Megabyte�. Nastavte jí na �1 Megabyte�. P°i druhé alternativ¥ ne²lo správn¥ na£ístinstala£ní disketu a systém se zhroutil. V dob¥ p°ípravy tohoto dokumentu nebylo z°ejmé, co jep°í£ina, instalace byla prost¥ moºná jen s tímto nastavením.

3.4.12 Kontrola hardwarových nastavení

Mimo nastavení v systému BIOS je n¥kdy t°eba zm¥nit kon�guraci vlastních za°ízení. K n¥kterýmkartám jsou k dispozici programy na jejich kon�guraci, u jiných se provádí zm¥ny p°ímo na kart¥propojkami. Není moºné zde uvést úplný popis pro kaºdé za°ízení, cílem tohoto návodu je dátalespo¬ pár uºite£ných tip·.Pokud n¥které ze za°ízení poskytuje �mapování pam¥ti�, m¥lo by se odehrávat v oblasti od 0xA0000do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB do 1 MB) nebo alespo¬ 1 MB nad celkovou pam¥tí Va²eho systému.

16

Kapitola 4

Poznámky k rozd¥lování disku

4.1 Trochu teorie

Rozd¥lením disku se na disku vytvo°í n¥kolik vzájemn¥ nezávislých oddíl· (angl. partition). Dáse to p°irovnat k bytu roz£len¥nému zdmi, p°idáním nábytku do jedné místnosti nemá na ostatnímístnosti ºádný vliv.Jestliºe uº na po£íta£i máte n¥jaký opera£ní systém (Windows95, WindowsNT, OS/2, DOS, FreeBSD)a chcete na stejný disk je²t¥ umístit Linux, patrn¥ se nevyhnete p°erozd¥l¥ní disku. Obecn¥ zm¥naoddílu, na kterém je �lesystém, znamená ztrátu dat, takºe si rad¥ji disk p°ed zm¥nami do tabulkydiskových oddíl· zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu taky rad¥ji vynesete ve²kerýnábytek, neº budete p°estavovat zdi. Na²t¥stí je zde pro n¥které uºivatele alternativní °e²ení `Zm¥narozd¥lení disku bez ztráty dat' on the current page.Jako úplné minimum pot°ebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je vyuºit pro opera£nísystém, programy a uºivatelská data. V¥t²ina uºivatel· pokládá navíc za nutnost mít vyd¥lenou £ástdisku pro virtuální pam¥´. Tento oddíl slouºí opera£nímu systému jako odkládací prostor. Vyd¥lenímswap partition umoºní efektivn¥j²í vyuºití disku jako virtuální pam¥ti. Je rovn¥º moºné pro tentoú£el vyuºít oby£ejný soubor, ale není to doporu£ené °e²ení.V¥t²ina uºivatel· vy£lení pro Linux více neº jeden oddíl na disku. Jsou k tomu dva d·vody. Prvnímje bezpe£nost, pokud dojde k po²kození �lesystému, v¥t²inou se to týká pouze jednoho oddílu,takºe potom musíte nahradit ze záloh pouze £ást systému. Jako minimum m·ºete uváºit vyd¥leníko°enového svazku soubor·. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliºe dojde po²kozenín¥jakého dal²ího oddílu, budete schopni spustit Linux a provést nápravu, m·ºe Vám to u²et°it novouinstalaci systému.Druhý d·vod je oby£ejn¥ závaºn¥j²í p°i pracovním nasazení Linuxu, ale záleºí k £emu systémpouºíváte. P°edstavte si situaci, kdy n¥jaký proces za£ne nekontrolovan¥ zabírat diskový prostor.Pokud se jedná o proces se superuºivatelskými právy, m·ºe zaplnit celý disk. Naru²í chod systému,

Kapitola 4. Poznámky k rozd¥lování disku 17

pon¥vadº Linux pot°ebuje p°i b¥hu vytvá°et soubory. K takové situaci m·ºe dojít z vn¥j²ích p°í£in,nap°íklad nevyºádaný e-mail Vám lehce zaplní disk. Rozd¥lením disku na více oddíl· se lze uchránitp°ed mnoha problémy, v p°íkladu uvedeném vý²e p°i odd¥lení /var/spool/mail na zvlá²tní £ást diskubude systém fungovat, i kdyº bude zahlcen nevyºádanou po²tou.Dal²ím d·vodem m·ºe být velký IDE disk, na kterém nepouºíváte LBA nebo p°ekládací ovlada£ odvýrobce. Potom je nutné umístit ko°enový oddíl do prvních 1024 cylindr· na disku (obvykle prvních524 MB).Jedinou nevýhodou p°i pouºívání více diskových oddíl· je, ºe je obtíºné dop°edu odhadnout kapacitujednotlivých oddíl·. Jestliºe vytvo°íte n¥který oddíl p°íli² malý, budete muset systém instalovatznovu a nebo se budete potýkat s p°esunováním soubor· z oddílu, jehoº velikost jste podhodnotili.V opa£ném p°ípad¥, kdy vytvo°íte zbyte£n¥ velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by sedal vyuºít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale pro£ vyhazovat peníze oknem.

4.1.1 Omezení na disky v PC

BIOS obecn¥ p°idává dal²í omezení na rozd¥lení disku. Je ur£eno, kolik m·ºete na disku p°ipravit�primárních� a �logických� oddíl·. N¥kdy BIOS dokáºe zavést systém jen z £ásti disku. Informace natoto téma podává dokument Linux Partition HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/mini/Partition.html ), zde uvádíme jen stru£ný p°ehled.�Primární� oddíly jsou p·vodní koncept rozd¥lení disku. Na disku mohou být maximáln¥ £ty°i. Totoomezení p°ekonávají oddíly �roz²í°ené� a �logické�. Zm¥níte-li jeden primární oddíl na roz²í°ený,m·ºete tento prostor vyuºít k vytvo°ení libovolného po£tu logických £ástí. Na disku lze v²ak vytvo°itmaximáln¥ jeden roz²í°ený oddíl.Linux omezuje po£et oddíl· na 15 pro disky SCSI (t°i primární a dvanáct logických) a 63 oddíl· nadisku IDE (3 primární a 60 logických).Poslední omezení, kterého si o systému BIOS musíte být v¥domi, se týká umíst¥ní oddílu s jádremopera£ního systému. Oddíl se musí nacházet v prvních 1024 cylindrech na disku. Oby£ejn¥ je oddíl,ze kterého zavádíte systém, totoºný s oddílem ko°enového svazku, zkontrolujte, ºe se Vám tatooblast ve²la do prvních 1024 cylindr·.Velké disky v n¥kterých p°ípadech vyºadují p°epo£et £ísla cylindru p°i p°ístupu. Tyto reºimy (nap°.LBA) se nastavují v BIOSu. Více se dozvíte v Large Disk HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/mini/Large-Disk.html ). V takovém p°ípad¥ se musí oblast, ze které se zavádí systém, vejítdo 1024. cylindru v nové, transformované geometrii.

4.2 Názvy za°ízení v Linuxu

Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odli²né názvy neº v jiných opera£ních systémech. Budetepot°ebovat v¥d¥t, jak se za°ízením v Linuxu p°id¥lují názvy.

Kapitola 4. Poznámky k rozd¥lování disku 18

• První disketová jednotka je nazvána �/dev/fd0�.• Druhá disketová jednotka je �/dev/fd1�.• První disk na SCSI (podle £ísel za°izení na sb¥rnici) je �/dev/sda�.• Druhý disk ma SCSI (vy²²í £íslo na sb¥rnici) je �/dev/sdb� atd.• První CD mechanice na SCSI odpovídá �/dev/scd0�, ekvivalentní za°ízení �/dev/sr0�.• Master disk na prvním IDE °adi£i �/dev/hda�.• Slave disk na prvním IDE °adi£i �/dev/hdb�.• Master a slave disk·m na druhém °adi£i jsou postupn¥ p°i°azeny �/dev/hdc� a �/dev/hdd�.Nov¥j²í °adi£e IDE mají dva kanály, které se chovají jako dva °adi£e.

• Prvnímu disku XT odpovídá �/dev/xda�.• Druhému disku XT odpovídá �/dev/xdb�.

Oddíly na discích jsou rozli²eny p°ipojením £ísla k názvu za°ízení: �sda1� and �sda2� p°edstavujíprvní a druhý oddíl prvního disku na SCSI.Nap°íklad p°edpokládejme po£íta£ se dv¥ma disky na sb¥rnici SCSI na pozicích 2 a 4. Prvnímu diskuna pozici 2 odpovídá za°ízení sda, druhému sdb. P¥t oddíl· na disku �sda� by bylo pojmenováno�sda1�, �sda2�, . . . , �sda5�. Stejné schéma ozna£ení platí i pro disk �sdb'.Máte-li v po£íta£i dva °adi£e pro SCSI, po°adí disk· zjistíte ze zpráv, které vypisuje p°i startuLinux.Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a £íslem oddílu, nap°. /dev/hda1odpovídá prvnímu primárnímu oddílu na prvním disku na IDE. Logické oddíly jsou £íslovány od 5,takºe na stejném disku má první logický oddíl ozna£ení /dev/hda5 . Roz²í°ený oddíl, tj. primárníoddíl obsahující logické oddíly, sám o sob¥ pouºitelný není.

4.3 Doporu£ené rozd¥lení disku

Jak jsme jiº uvedli, máte-li místo na disku, m¥li byste si ur£it¥ vytvo°it dva svazky - men²í ko°enovýa v¥t²í, na n¥mº bude p°ipojen adresá° /usr. V¥t²in¥ uºivatel· sta£í dva oddíly. Zvlá²´ v p°ípad¥, ºemáte jeden malý disk, vytvo°ením mnoha oddíl· plýtváte prostorem na disku. Chcete-li instalovatvíce program·, které nejsou p°ímo sou£ástí distribuce, m·ºe se Vám hodit samostaný oddíl pro /usr/local. Pro po£íta£, který zpracovává hodn¥ po²ty, má smysl vytvo°it svazek pro /var/spool/mail .N¥kdy je dobré odd¥lit adresá° /tmp na oddíl s kapacitou 20 - 32 MB. Na serveru s více uºivateli je

Kapitola 4. Poznámky k rozd¥lování disku 19

výhodné vymezit velký oddíl pro jejich domovské adresá°e /home. Obecn¥ platí, ºe rozd¥lení diskuse li²í po£íta£ od po£íta£e a záleºí, k £emu Linux pouºíváte.P°i instalaci komplikovan¥j²ího systému (nap°. serveru) se podívejte na Multi Disk HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html ), na podrobnou informaci. Tento odkaz m·ºebýt zajímavý rovn¥º pro zprost°edkovatele p°ipojení k Internetu.Z·stává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pam¥´. Názory systémových administrátor· jsou r·zné,jedna zku²enost je mít stejn¥ odkládacího prostoru jako máte pam¥ti, pro v¥t²inu uºivatel· p°itomnemá smysl vytvo°it více jak 64 MB virtuální pam¥ti. Samoz°ejm¥, ºe existují výjimky, budete-li°e²it soustavu 10000 rovnic na po£íta£i s 256 MB, budete pot°ebovat více jak gigabyte odkládacíhoprostoru. Pokud pot°ebujete hodn¥ virtuální pam¥ti, zkuste umístit její oddíly na r·zné disky.Pozn. Linux vyuºije z jednoho odkládacího oddílu maximáln¥ 128 MB, takºe není d·vod, pro£p°ekra£ovat tuto hranici. Nicmén¥ m·ºete vytvo°it n¥kolik odkládacích oblastí a doplnit je po in-stalaci do souboru /etc/fstab , Máte-li v¥t²í nároky na virtuální pam¥´, zkuste umístit odkládacíoddíly na r·zné disky (�²pulky�).

4.4 P°íklady

M·j po£íta£ má 32 MB pam¥ti a 1,7 GB IDE disk na za°ízení /dev/hda . Na /dev/hda1 je oddílpro DOS o velikosti 500 MB (m¥l jsem jí vytvo°it jen 200 MB, pon¥vadº jí skoro nepouºívám).Odkládací oddíl má 32 MB a je na /dev/hda3 . Zbytek tj. asi 1,2 GB na /dev/hda2 je ko°enovýsvazek pro Linux.

4.5 Rozd¥l¥ní disku p°ed instalací Debianu

Rozd¥lení disku m·ºete provést bu¤ p°ed instalací Debianu nebo v jejím pr·b¥hu.

4.5.1 Rozd¥l¥ní disku v systémech DOS a Windows

Pokud budete m¥nit diskové oddíly se souborovýmy svazky FAT nebo NTFS, doporu£uje se bu¤postup popsaný dále v textu nebo pouºití program· ze systém· DOS nebo Windows. Není nutnéprovád¥t rozd¥lení disku z t¥chto systém·, lep²ích výsledk· obvykle docílíte v Linuxu.

4.6 Zm¥na rozd¥lení disku bez ztráty dat

Jedna z nej£ast¥j²ích situací je p°idání Debianu na systém, kde uº je DOS (p°ípadn¥ Windows 3.1),Windows 95, Windows 98, Windows NT nebo OS/2, aniº by se zni£ila p°edchozí instalace. Jak uº

Kapitola 4. Poznámky k rozd¥lování disku 20

bylo vysv¥tleno v `Trochu teorie' on page 16, zmen²ování velikosti diskového oddílu vede skoro jist¥ke ztrát¥ dat, pokud se neprovedou jistá opat°ení. Metoda, kterou zde popí²eme, sice nezaru£uje,ºe nep°ijdete o data, ale v praxi velice dob°e funguje. Rozhodn¥ si ale vytvo°te zálohu dat.Nejprve se rozhodn¥te, jak disk chcete rozd¥lit. Postup v této sekci rozd¥lí jeden oddíl na dva. Jedenbude obsahovat p·vodní opera£ní systém a druhý bude pro Debian. B¥hem instalace Debianu budetemít p°íleºitost druhou £ást disku dále rozd¥lit.Postup se zakládá na p°esunu dat na za£átek oddílu a následné zm¥n¥ do záznam· o rozd¥lení diskutak, ºe nedojde ke ztrát¥ dat. D·leºité je, abyste mezi p°esunutím dat a zm¥nou oddíl· provedli conejmén¥ operací, sníºíte tak moºnost zápisu n¥jakého souboru do volného místa na oddílu a poda°íse Vám vyd¥lit z p·vodního oddílu v¥t²í £ást.Budete pot°ebovat program fips, který najdete v adresá°i tools na serverech zrcadlících distribuciDebianu. Rozbalte archív a nakopírujte soubory RESTORRB.EXE , FIPS.EXE a ERRORS.TXT na sys-témovou disketu. Systémová disketa se vytvo°í p°íkazem sys a:. Program �ps je dopln¥n velmikvalitním popisem. který jist¥ oceníte v p°ípad¥, ºe pouºíváte p°i p°ístupu na disk kompresi datnebo diskový manaºer. Vytvo°te si systémovou disketu a neº za£nete defragmentaci, p°e£t¥te sidokumentaci.Dal²í krok je p°esun dat na za£átek oddílu. To umí program defrag, který je sou£ástí systému DOSverze 6.0 a pozd¥j²ích verzí. Dokumentace k programu fips obsahuje seznam jiných program·, kterém·ºete k tomuto úkonu pouºít. Jestliºe pouºíváte Windows 95, musíte pouºít jejich verzi programudefrag, pon¥vadº verze pro DOS nezvládá FAT32.Po ukon£ení defragmentace disku, která m·ºe na v¥t²ích discích chvíli trvat, zave¤te systém zp°ipravené systémové diskety. Spus´te a:\fips a postupujte podle návodu.Pozn. Existují dal²í programy pro správu disku, pokud s programem fips neusp¥jete.

4.7 Vytvá°ení oddíl· pro DOS

P°i vytvá°ení oddíl· pro DOS nebo zm¥n¥ jejich velikosti pozorovali n¥kte°í uºivatelé problémy stakto p°ipravenými oddíly. N¥kdy se jednalo o zhor²ení výkonu, £asté potíºe s programem scandisknebo divné chyby systém· DOS a Windows.Kdykoliv vytvo°íte nebo zm¥níte velikost oddílu ur£eného pro DOS, je dobré vymazat prvních pársektor·. P°ed spu²t¥ním programu format v systému DOS, prove¤te z Linuxu

dd if=/dev/zero of=/dev/hdXX bs=512 count=4

21

Kapitola 5

Postupy p°i instalaci Debianu

5.1 Úvod

Instalace Debianu sestává z n¥kolika krok·:

1. nataºení instala£ního systému2. kon�gurace prvotního systému3. instalace základního systému4. nataºení nov¥ nainstalovaného základního systému5. instalace zbytku systému

Nataºení instala£ního systému Debianu se provádí z Rescue Floppy nebo z CD.První nataºení systému m·ºe p°edstavovat nejobtíºn¥j²í £ást instalace, záleºí na jaký instalujetepo£íta£. Tento krok je popsán v `Nataºení instala£ního systému' on page 28.Aº se Vám poda°í rozb¥hnout systém, setkáte se s programem dbootstrap , který se spustí a provedeVás druhou £ástí instalace, kon�gurací systému. Více najdete v `Nastavení po£áte£ního systémuprogramem dbootstrap ' on page 32.Základní systém Debianu je sada balík·, které jsou nutné pro samostatný b¥h systému. Aº nain-stalujete a nastavíte základní systém, Vá² Debian uº bude schopen �stát na nohou�. Základní systémm·ºete instalovat z disket, pevného disku, CD nebo z NFS. Instalaci provede program dbootstrap ,� `Instalovat základní systém�' on page 32.Posledním krokem je doinstalování balík· s programy a dokumenty, které budete na po£íta£i pouºí-vat. Jedná se o systém X Window System, editory, interprety p°íkaz· a vývojová prost°edí. Instalaci

Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 22

m·ºete dokon£it z CD nebo po£íta£e zrcadlícího distribuci Debianu (sluºby HTTP, FTP, NFS). Vtéto £ásti vyuºijete programy dselect nebo apt�get pro správu balík· v Debianu `Instalace zbytkusystému' on page 32.Pro r·zné £ásti instalace nemusíte pouºívat stejné instala£ní médium. Systém m·ºete zavést zRescue Floppy, základní systém potom nainstalovat z NFS a zbytek systému z CD. Sí´ovou instalaciz archívu Debianu obvykle zahájíte nataºením a instalací základního systému z disket a zbyteksystému se instaluje z Internetu.Instala£ní systém pot°ebný pro první t°i fáze instalace je rozd¥len do t°í £ástí: �Záchranná disketa�,�Disketa s ovlada£i� a �Základní systém�. Dále v textu je popis instala£ních metod a soubor·, kteréinstalace m·ºe vyºadovat. Pro jednotlivé metody instalace pot°ebujete r·zné soubory.

5.2 Volba instala£ního média

Nejprve si zvolte, z jakého média natáhnete instala£ní program. Potom si vyberte jakou metodounainstalujete základní systém.

5.2.1 Volba média pro nataºení systému

Instala£ní systém lze zavést z disket, CD-ROM, z jiného opera£ního systému.Zavedení systému z disket p°ichází v úvahu na v¥t²in¥ platforem. Není moºné na po£íta£ích Amigaa Mac. Postup najdete v `Zavedení systému z disket' on the page before.Snadno lze instalovat z CD-ROM. Máte-li sm·lu a jádro z CD Vám nefunguje, lze se uchýlit k jinémetod¥. Instalaci z CD-ROM popisuje `Instalace z CD-ROM' on the preceding page.�asto je výhodné spu²t¥ní instalace z jiného opera£ního systému, jak je to popsáno v `Instalace zpevného disku' on the page before. Pro n¥které po£íta£e je to dokonce jediná moºnost.

5.2.2 Volba média pro instalaci základního systému

Základní systém lze instalovat z disket (`Instalace základního systému z disket' on the precedingpage), CD-ROM (`Instalace z CD-ROM' on the page before), ze serveru NFS (`Instalace z NFS' onthe preceding page) nebo z lokálního disku (`Instalace z pevného disku' on the page before). Vybertesi z nejsnadn¥j²í zp·sob z médií, které máte k dispozici.

5.3 Popis soubor· instala£ního systému

V této £ásti najdete seznam soubor· z adresá°e disks--i386 se stru£ným popisem. Nemusíte si jenahrávat v²echny, sta£í vybrat jen ty, které jsou zapot°ebí pro Va²í metodu instalace.

Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 23

V¥t²ína soubor· jsou vzory disket, nahráním souboru na disketu vytvo°íte poºadovaný disk. Tytovzory se pochopiteln¥ li²í pro diskety r·zných kapacit (1,44 MB, 1,2 MB, 720 kB). Pro platformumohou být dostupné jen n¥které z nich. Soubory pro disketové jednotky s kapacitou 1,44 MB majív názvu '14', pro jednotky 1,2 MB '12' a pro jednotky 720 kB je v názvu obsaºeno '72'.�tete-li tento dokument na Internetu, nejspí² si m·ºete nahrát uvedené soubory kliknutím najejich název, jinak jsou dostupné z adresy ftp://ftp.debian.org/debian/dists/slink/main/disks-i386/current/ nebo podobného adresá°e z po£íta£e zrcadlícího distribuci Debianu.resc1440.bin , resc1440tecra.bin , resc1200.bin � Rescue Floppy Toto je obraz Rescue Floppy,

pouºívá se na po£átku instalace a rovn¥º v nouzovém p°ípad¥, ºe by Vá² systém n¥kdy ne²elspustit. Doporu£uje se vytvo°it si tuto disketu i v p°ípad¥, ºe instalaci nebudete provád¥t zdisket.Pro diskety diskety o velikosti 5,25 palce, jsou ur£eny soubory s £íslem `1200' v názvu, jinakpouºijte soubory ozna£ené '1440'. Obrazy s ozna£ením 'tecra' vyzkou²ejte v p°ípad¥ problém·se standardními disky.

drv1440.bin , drv1440tecra.bin , drv1200.bin � Drivers Floppy jsou obrazy Drivers Floppy.Obsahují moduly do jádra, ovlada£e pro r·zná za°ízení, která nejsou nezbytná p°i po£áte£nímzavád¥ní systému. B¥hem instalace budete vyzváni k výb¥ru pot°ebných ovlada£·.

base2_1.tgz nebo base14-1.bin , base14-2.bin , base14-3.bin , base14-4.bin , base14-5.bin , base14-6.bin , base14-7.bin nebo base12-1.bin , base12-2.bin , base12-3.bin , base12-4.bin , base12-5.bin , base12-6.bin , base12-7.bin , base12-8.bin , base12-9.bin � základní systém.V t¥chto souborech je uloºen základní systém, který se b¥hem instalace nakopíruje na Vá²linuxový oddíl na disku. P°edstavují minimální systém pot°ebný k instalaci zbytku balík·.Soubor base2_1.tgz je pro instalaci provád¥nou bez disket, tj. z CD nebo p°es NFS.

root.bin � obraz ko°enového svazku soubor·. Soubor obsahuje obraz do£asného svazku soubor·,který se natáhne do pam¥ti p°i startu systému. Pouºívají ho instalace z pevného disku a CD-ROM.

rawrite2.exe Program pro DOS pro zápis obrazu diskety ze souboru na disketu. Pouºijte tentoprogram pro p°ímý zápis soubor· na disketu namísto oby£ejného kopírování.

loadlin.exe � zavád¥cí program. Tento zavád¥cí program spustitelný v DOS vyuºijete, pokudinstalujete z pevného disku nebo z CD. `Instalace z oddílu systému DOS' on page 21.

install.bat Dávka pro DOS, zahájíte s ní instalaci z pevného disku nebo z CD. `Instalace z oddílusystému DOS' on page 21.

linux � jádro linuxu. Jádro Linuxu pro instalaci z pevného disku nebo CD.install.txt , install.html � Instala£ní manuál. Tento soubor, m·ºe být ve formátech HTML

a ASCII.fdisk.txt cfdisk.txt Pokyny k pouºití dostupných program· pro rozd¥lení disku.basecont.txt Seznam soubor· v základním systému.

Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 24

5.4 Instalace z pevného disku

V n¥kterých p°ípadech je výhodné natáhnout systém z jiného opera£ního systému. Lze také zkom-binovat nataºení systému jiným zp·sobem s instalací základního systému z pevného disku.

5.4.1 Instalace z oddílu systému DOS

K instalaci m·ºete vyuºít jiº existující oddíl DOSu na stejném po£íta£i. Máte na výb¥r bu¤ instalacibez disket nebo zavedení systému z Rescue Floppy s následnou instalací základního systému zlokálního disku.Postup p°i instalaci bez disket:

1. Nahrajte si soubory ze seznamu a uloºte je na oddíl systému DOS: resc1440.bin , drv1440.bin, base2_1.tgz , root.bin , linux, install.bat a loadlin.exe .

2. Spus´te DOS (ne Windows) bez ovlada£·. Docílíte toho stiskem F8 ve správném okamºiku.3. Spus´te install.bat z p°ipraveného adresá°e.4. Pokra£ujte v `Nataºení instala£ního systému' on page 28.

Kombinovaná instalace: P°ipravte si Rescue Floppy a Drivers Floppy podle návodu `Zápis obraz·disk· na diskety' on page 21, nahrajte si na oddíl DOS soubor base2_1.tgz .

5.4.2 Instalace z oddílu systému Linux

Debian lze nainstalovat z �lesystém· ext2fs nebo Minix, nap°íklad v situaci, kdy chcete úpln¥nahradit stávající systém Debianem.Oddíl, ze kterého instalujete, by se nem¥l shodovat s oddílem, kam chcete systém umístit. (tj./,/usr,/lib apod.).P°i instalaci z disku Linuxu postupujte následovn¥:

1. Seºe¬te si tyto soubory (v nejv¥t²í moºné variant¥) a nahrajte si je na disk• obraz Rescue Floppy• obraz Drivers Floppy• base2_1.tgz

2. podle `Zápis obraz· disk· na diskety' on page 21 p°ipravte Rescue Floppy3. Zaloºte disketu s Rescue Floppy do mechaniky a restartujte po£íta£.4. Pokra£ujte v `Nataºení instala£ního systému' on page 28.

Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 25

5.5 Instalace z CD-ROM

V p°ípad¥, ºe máte CD a mechaniku, ze kterých lze zavést systém, obejdete se bez disket. Nastavte sipo£íta£ podle popisu `Výb¥r zavád¥cího za°ízení OS' on page 10. Vloºte CD do mechaniky a restar-tujte po£íta£. Na systému, který vyºaduje zavedení pomocí soubor· �tecra�, zaloºte do mechanikydruhé CD a restartujte po£íta£. Dále se °i¤te pokyny v `Nataºení instala£ního systému' on page 28.Na po£íta£i, kde nejde systém z CD-ROM zavést, spus´te DOS a v n¥m dávku boot.bat z adresá°e\(\backslash\)boot na CD. P°esko£te aº k `Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 'on page 32.Nezáleºí na tom, jak natáhnete systém, k instalaci základního systému m·ºete vyuºít CD-ROM. Aºinstala£ní program dojde k instalaci základního systému a pozd¥ji i p°i instalaci zbytku systému,nasm¥rujte program na CD-ROM podle návodu v � `Instalovat základní systém�' on page 32.

5.6 Instalace z NFS

Z povahy metody vyplývá, ºe je moºné ji vyuºít aº k instalaci základního systému. Pot°ebujetezavád¥cí disk a disk s ovlada£i, které nainstalujete jedním z uvedených zp·sob·. P°ed instalacízákladního systému z NFS je nutné projít postup z `Nastavení po£áte£ního systému programemdbootstrap ' on page 32. Nezapome¬te do jádra nahrát ovlada£ sí´ové karty a modul pro NFS.Aº bude program dbootstrap zji²´ovat, odkud instalovat základní systém, zvolte NFS a postupujtedle návodu.

5.7 Zavedení systému z disket

Návod je jednoduchý, obstarejte si soubory pro Rescue Floppy a Drivers Floppy a nahrajte je nadiskety zp·sobem popsaným v `Zápis obraz· disk· na diskety' on page 21. Rescue Floppy si m·ºetev p°ípad¥ pot°eby upravit, viz `Vým¥na jádra' on page 47.

5.8 Instalace základního systému z disket

Tento zp·sob instalace nedoporu£ujeme (s výjimkou situace, kdy nemáte na pevném disku �lesys-tém), pon¥vadº diskety jsou nejmén¥ spolehlivé médium.Prove¤te postupn¥:

1. Nahrajte si obrazy disket (obsah soubor· je popsán v `Popis soubor· instala£ního systému'on page 21):

Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 26

• Rescue Floppy• Drivers Floppy• základní systém, tj. base14-1.bin , base14-2.bin , atd.

2. Seºe¬te si dostate£né mnoºství disket.3. Zapi²te soubory na diskety, návod je v `Zápis obraz· disk· na diskety' on page 21.4. Vloºte do systému Rescue Floppy a restartujte po£íta£.5. P°ejd¥te k návodu `Nataºení instala£ního systému' on page 28.

5.9 Instalace na systémech s malou pam¥tí

Na po£íta£ích s mén¥ neº 5MB pam¥ti upot°ebíte zvlá²tní disk pro systémy s malou pam¥tí lowmem.bin. Tento soubor je t°eba zapsat na disketu a vloºit do disketové jednotky jako první. Nahlédn¥tedo odstavce `Systémy s malou pam¥tí' on page 28 pro dal²í pokyny.

5.10 Zápis obraz· disk· na diskety

Obrazy disk· p°edstavují úplný obsah diskety. Soubory jako je nap°. resc1440.bin nelze na disketujednodu²e nakopírovat, jejich zápis se provádí speciálním programem p°ímo do sektor· na disket¥.P°íprava disket se li²í systém od systému. Tato kapitola se zabývá p°ípravou disket pod r·znýmiopera£ními systémy.Aº budete mít diskety vytvo°ené, ochra¬te je p°ed neúmyslným p°epsáním nastavením disket pouzepro £tení.

5.10.1 Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem

Zápis disket m·ºe v¥t²inou provést pouze uºivatel root. Zaloºte do mechaniky prázdnou disketu ap°íkazem

dd if=soubor of=/dev/fd0 bs=512 conv=sync ; sync

zapi²te soubor na disketu. /dev/fd0 bývá za°ízení disketové jednotky. (Na systému Solaris je to/dev/fd/0). Disketu vyjm¥te aº po zhasnutí kontrolky na mechanice, p°íkaz dd Vám m·ºe vrátitp°íkazový °ádek, je²t¥ neº systém dokon£í zápis souboru. Na n¥kterých systémech lze vyjmoutdisketu z mechaniky pouze softwarov¥. (Solaris má pro tento ú£el p°íkaz eject, viz manuál).

Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 27

N¥které systémy se snaºí automaticky p°ipojit disketu, jakmile ji vloºíte do mechaniky. Budeteasi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo moºné zapsat disketu p°ímo. Zeptejte se systémovéhoadministrátora na detaily, na systému Solaris se jedná o program vold.

5.10.2 Zápis disket ze systém· DOS, Windows a OS/2

Ze stejného adresá°e, kde jsou soubory pro instala£ní diskety, si nakopírujte rawrite2.exe spolu spopisem programu rawrite2.txt .Zapsání souboru na disketu se provede p°íkazem rawrite2 ze systému DOS. Spu²t¥ní rawrite2dvojitým kliknutím z programu Windows Explorer nebo z okna DOS ve Windows nemusí fungovat.Pokud nevíte, jak nastartovat DOS, zmá£kn¥te F8 b¥hem startu po£íta£e.Spus´te

rawrite2 -f soubor -d jednotka

kde soubor je jeden z obraz· disket a jednotka m·ºe být bu¤ a: nebo b:, podle toho, na jakoumechaniku zapisujete.

5.10.3 Spolehlivost disket

Problémem £íslo jedna p°i první instalaci Debianu bývá nespolehlivost £tení z disket.Nejv¥t²í problémy jsou s Rescue Floppy, pon¥vadº tuto disketu £te p°ed nataºením Linuxu BIOS.BIOS nedokáºe £íst disketu tak spolehliv¥ jako linuxový ovlada£ a £tení se m·ºe zastavit bez vypsáníchybového hlá²ení, pokud dojde k chybnému na£tení dat. Také m·ºe dojít k chybnému £teni z disketDrivers Floppy a základního systému, to se v¥t²inou projeví mnoºstvím hlá²ení o chybách I/O.Pokud Vám instalace vázne p°i £tení ur£ité diskety, vyzkou²ejte její obsah znovu nahrát a zapsat najinou disketu. Oby£ejné reformátování diskety nesta£í, i kdyº formátování a nové zapsání prob¥hnebez chyb. N¥kdy se vyplatí disketu vytvo°it na jiném po£íta£i.Jeden z uºivatel· napsal, ºe se mu poda°ilo vytvo°it bezchybnou zavád¥cí disketu aº na t°etí takovýpokus.Podle dal²ích uºivatel· m·ºe systém úsp¥²n¥ nab¥hnout aº na n¥kolikátý pokus p°i £tení ze stejnédiskety. P°í£inou jsou nespolehlivé disketové jednotky nebo chyby ve �rmware.

28

Kapitola 6

Nataºení instala£ního systému

V p°edchozí kapitole jste si zvolili médium, ze kterého zavedete systém. Jedná se o Rescue Floppy,CD-ROM, nebo start z jiº nainstalovaného opera£ního systému. Tato kapitola popisuje, jak se dápr·b¥h nataºení systému ovlivnit, jaké problémy se p°i n¥m mohou vyskytnout, jak je °e²it nebonám je alespo¬ pomoci hledat.Na n¥kterých po£íta£ích neprovede Control�Alt�Delete úplný restart. P°i instalaci z jiného oper-a£ního systému je to jedno, v ostatních p°ípadech po£íta£ rad¥ji vypn¥te a znovu zapn¥te.

6.1 Parametry p°i startu systému

Parametry zadané p°i startu se p°edají jádru Linuxu a obecn¥ slouºí jako dopl¬ující informace prosprávnou obsluhu za°ízení. Ve v¥t²in¥ p°ípad· jádro provede správn¥ autodetekci, n¥kdy je t°ebamu trochu napov¥d¥t.P°i nataºení systému z Rescue Floppy nebo CD-ROM se objeví výzva boot k zadání parametr·.Detaily naleznete v `Nataºení systému z Rescue Floppy' on the current page. Spou²títe-li insta-laci z jiného opera£ního systému, parametry se p°edávají jádru odli²n¥. Nap°íklad upravíte souborinstall.bat . Úplný seznam parametr· je v Linux BootPrompt HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html ), zde uvádíme jen p°ehled t¥ch nejvýznamn¥j²ích.Poprvé ºádné parametry jádru nedávejte, zkuste, jestli Linux nab¥hne sám. Kdyº se vyskytnouproblémy, systém restartujte a vyhledejte, jak jádro informovat o hardwaru, který v po£íta£i máte.Jedna z prvních zpráv p°i zavád¥ní systému je Memory: avail k/total k available . Hodnotatotal by se m¥la shodovat s velikostí pam¥ti, kterou máte v po£íta£i. Jestliºe je odli²ná, dodejte údajnásledovn¥: mem=ram , kde ram je dostupná pam¥´ v kilobytech (s p°íponou �k�) nebo v megabytech(p°ípona �m�). Nap°íklad stejný význam 8 MB RAM mají mem=8192k a mem=8m.

Kapitola 6. Nataºení instala£ního systému 29

N¥které po£íta£e jsou vybaveny disketovou jednotkou s �obrácenými DCL�. Pokud se budete potýkats chybami p°i £tení disket a myslíte si, ºe diskety jsou v po°ádku, zkuste zadat parametr floppy=thinkpad .Jiné systémy mohou mít problémy s detekcí disku. Jedná se zejména o disky IDE v po£íta£ích °adyIBM PS/1 nebo ValuePoint (s ovlada£i ST-506). Nejprve vyzkou²ejte start bez parametr·, jinakzjist¥te geometrii disku (cylindry, hlavy, sektory) a zadejte jí parametrem hd=cylindry,hlavy,sektory .Je²t¥ p°ipomínáme, úplný seznam parametr· pro jádro a tipy k problematickým za°ízením najdetev Linux BootPrompt HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html ).

6.2 Nataºení systému z Rescue Floppy

Zavedení systému z Rescue Floppy je snadné, zaloºte do mechaniky disketu a zmá£kn¥te reset nebopo£íta£ vypn¥te a zapn¥te.Doporu£uje se �úplný restart� po£íta£e.M¥la by se rozsvítit kontrolka p°ístupu k disket¥ a na obrazovce se objevit zpráva o záchrannédisket¥ zakon£ená výzvou boot:.P°i alternativním zavedení systému, postupujte podle instrukcí a po£kejte, aº se objeví výzva boot:.Na po£íta£i s mén¥ jak 5MB pam¥ti pouºijte disketu pro systémy s nedostatkem pam¥ti. (viz`Instalace na systémech s malou pam¥tí' on page 21). P°i instalaci z jednotky o kapacit¥ men²í neº1,44 MB zvolte postup s ramdiskem a budete navíc pot°ebovat je²t¥ disketu s ko°enovým svazkemsoubor·.Kdyº je na obrazovce výzva boot: m·ºete si bu¤ p°e£íst informace dostupné po stisknutí funk£níchkláves F1 aº F10 nebo spustit zavád¥ní systému.Jestliºe se p°i startu systému nepovede automaticky zp°ístupnit n¥jaké za°ízení, pod klávesamiF4 a F5 je nápov¥da parametr·, kterými lze detekci za°ízení up°esnit. Dopl¬ující parametry sezadávají za volbu metody startu odd¥lené mezerou. Nap°íklad linux floppy=thinkpad . Pokudpouze zmá£knete Enter, odpovídá to zavád¥cí metod¥ linux bez dal²ích dopl¬ujících parametr·.Disketa Rescue Floppy se nazývá záchranná, pon¥vadº ji m·ºete pouºít rovn¥º v nouzovém p°ípad¥,ºe by Vá² nainstalovaný systém n¥kdy ne²el spustit. Doporu£uje se vytvo°it si tuto disketu uschovati po zdárném dokon£ení instalace. Klávesa F3 zobrazí informaci, jak v takovém p°ípad¥ postupovat.Po stisknutí Enter se má objevit hlá²ení Loading... následované Uncompressing Linux... astránkou o hardwaru Va²eho po£íta£e.Pokud budete instalovat jiným zavád¥cím postupem (nap°. �ramdisk� nebo ��oppy�), budete vyzvánik zaloºení diskety s ko°enovým svazkem, aº vloºíte disketu do první mechaniky, zmá£kn¥te Enter.(volba �oppy1 £te disketu z druhé disketové mechaniky.)

Kapitola 6. Nataºení instala£ního systému 30

6.3 Systémy s malou pam¥tí

Na po£íta£i s mén¥ jak 5MB pam¥ti se objeví informace o nedostatku pam¥ti a menu se £ty°mipoloºkami. Znamená to, ze systém je málo pam¥ti pro standardní instalaci a je t°eba postupovatjiným zp·sobem. Projd¥te menu v tomto po°adí:

• Programem fdisk vytvo°te na disku odkládací oddíl. Jeho £íselný kód je 82. Tato £ást diskuse bude pouºívat jako virtuální pam¥´, instalace vyºaduje více pam¥ti neº máte v systému.Velikost virtuální pam¥ti ur£ete podle Va²ich nárok· na chod nainstalovaného systému. 16MB je asi nejmen²í rozumná velikost, pokud máte místo navíc, p°ipravte ji 32 MB nebo 64MBytovou.Dále p°ipravte oddíl pro svazek soubor· MINIX (typ 81). Na n¥j se na po£átku instalaceumístí ko°enový svazek soubor·. Její velikost by m¥la být alespo¬ 2 MB. Tuto £ást diskum·ºete po nainstalování systému smazat.• Aktivujte virtuální pam¥´.• Nakopírujte ko°enový systém soubor· na disk. Pot°ebujete k tomu disketu naformátovanoupro DOS se souborem root.bin (nap°. Rescue Floppy).• Po ukon£ení se spustí normální instala£ní systém.

6.4 Nataºení systému z CD-ROM

Sta£í vloºit CD do mechaniky a restartovat po£íta£. M¥l by se objevit výzva boot:, kam m·ºetezapsat parametry ovliv¬ující nataºení systému a vybrat si jádro.

6.5 Hlá²ení o startu systému

B¥hem zavád¥ní systému se nejspí² objeví mnoho výpis·. V¥t²ina hlá²ení typu can't find something(nemohu najít ..), something not present (.. není p°ítomen), can't initialize something (nemohuinicializovat ..) nebo i this driver release depends on something (tato verze ovlada£e závisí na..) je ne²kodných. Objevují se, pon¥vadº zavád¥cí disk je p°ipraven na p°ítomnost mnoha r·znýchza°ízení. Samoz°ejm¥ nikdo nemá po£íta£ vybaven v²emi t¥mito za°ízeními, takºe opera£ní systémvydává chybová hlá²ení o hardwaru, který nevlastníte. Systém se rovn¥º m·ºe p°i startu pozdrºet£ekáním na odezvu od za°ízení, které v po£íta£i fyzicky není. Pokud z tohoto d·vodu trvá nataºenísystému p°íli² dlouho, vytvo°te si po instalaci podle `Kompilace nového jádra' on page 43 vlastníjádro systému pouze s ovlada£i za°ízení, která v po£íta£i máte.

Kapitola 6. Nataºení instala£ního systému 31

6.6 Problémy p°i startu systému

M·ºe se Vám stát, ºe jádro se b¥hem startu zastaví, nerozpozná n¥které ze za°ízení nebo chybn¥deteguje disky. Nejprve se zam¥°te na parametry jádra, kterými se zabývá `Parametry p°i startusystému' on page 28.Jindy závadu vy°e²íte odstran¥ním n¥kterého ze za°ízení a novým startem systému. Zvlá²tní po-zornost v¥nujte vnit°ním modem·m, zvukovým kartám a za°ízením Plug-n-Play.Notebooky Tecra, r·zné laptopy, ale i n¥které nep°enosné po£íta£e nedokáºí vyprázdnit cache p°isignálu A20, k tomuto stavu dochází p°i zavád¥ní jádra ve formátu bzImage. S jádry typu zImageproblémy nejsou. Jestliºe start systému kon£í chybou A20 gating failed , pouºijte zavád¥cí diskys ozna£ením �tecra�.Pokud problém p°etrvává, prosíme Vás o zaslání popisu chyby na adresu <submit@bugs.debian.org> .Je nutné na za£átku zprávy uvést nasledující °ádky:

Package: boot-floppiesVersion: version

Ujist¥te se, ºe version odpovídá verzi sady disket, které jste zkou²eli. Neznáte-li verzi, uve¤te alespo¬datum, kdy jste si diskety nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. �stable�, �frozen�).Dále uve¤te tyto údaje:

architecture: i386model: výrobce a typ po£íta£ememory: velikost pam¥tiscsi: typ °adi£e SCSIcd-rom: typ CD-ROM a zp·sob jejího p°ipojení (ATAPI)network card: typ sí´ové kartypcmcia: údaje o za°ízeních PCMCIA

Dal²í informace závisí na povaze závady. M·ºe být uºite£né uvést typ disku, kapacitu disku, modelgra�cké karty.Ve zpráv¥ problém popi²te a v p°ípad¥ zamrznutí jádra dopl¬te hlá²ení, která jsou na monitoru.Uve¤te Vá² postup p°i instalaci.

32

Kapitola 7

Nastavení po£áte£ního systému

programem dbootstrap

7.1 Úvod do programu dbootstrap

Program dbootstrap se spustí po zavedení instala£ního systému. Má na starost po£áte£ní kon�gu-raci a instalaci �základního systému�.Hlavní úlohou programu dbootstrap je nastavení klí£ových prvk· systému. Provádí nap°íklad nas-tavení sí´ové adresy, názvu po£íta£e a sítování obecn¥. Dále obstará kon�guraci �modul·�, ovlada£·,které se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovlada£e za°ízení, sí´ové ovlada£e, podporu znakových sad aperiférií.Tato nastavení se provádí jako první, pon¥vadº mohou být nezbytná pro dal²í instalaci.dbootstrap je jednoduchá aplikace v textovém reºimu (n¥které systémy nezvládají gra�ku). Snadnose ovládá, bude Vás postupn¥ vést instalací. M·ºete se také vrátit zp¥t, pokud zjistíte, ºe jste ud¥lalichybu.Program dbootstrap se ovládá ²ipkami a klávesami Enter a Tab.Zku²ený uºivatel Unixu nebo Linuxu m·ºe sou£asným stiskem Left Alt-F2 p°epnout do dal²í vir-tuální konzole, ve které b¥ºí interpret p°íkaz· na bázi Bourne shellu ash. LeftAlt je klávesa Altnalevo od mezerníku, F2 funk£ní klávesa v horní °ad¥. V tomto okamºiku máte systém b¥ºící zRAM disku a k dispozici je omezená sada unixových program·. Jejich výpis získáte p°íkazem ls/bin /sbin /usr/bin /usr/sbin . Interpret p°íkaz· a tyto programy jsou zde pro p°ípad, ºe dojdek problém·m p°i instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u aktivace virtuální pam¥ti,pon¥vadº instala£ní program nezjistí, ºe jste tento krok provedli z vedlej²í konzole. LeftAlt-F1 Vásvrátí do menu. Linux poskytuje aº 64 virtuálních konzolí, z Rescue Floppy je jich k dispozici pouzen¥kolik.

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 33

Chybová hlá²ení jsou obvykle p°esm¥rována na t°etí virtuální konzoli (ozna£ovanou tty3). M·ºetedo ní p°epnout stiskem Alt-F3 (podrºte Alt a zmá£kn¥te funk£ní klávesu F3 ), zp¥t do programudbootstrap se vrátíte pomocí Alt-F1.

7.2 �Vyberte barevný nebo monochromatický monitor.�

Po nab¥hnutí systému by se m¥la objevit volba �Vyberte barevný nebo monochromatický monitor.�.Na monochromatickém monitoru pokra£ujte stiskem Enter. Jinak ²ipkou vyberte poloºku Colorpro barevné zobrazování a stiskn¥te Enter. Zobrazování by m¥lo být v barvách. Klávesou Enterpokra£ujte v instalaci.

7.3 �Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux�

Moºná uvidíte hlá²ení �Instala£ní program zji²´uje sou£asný stav systému a dal²í instala£ní krok,který by se m¥l provést.�. M·ºe zmizet rychleji neº ho stihnete p°e£íst. Bude se objevovat mezijednotlivými kroky v menu, tato kontrola umoº¬uje instala£nímu programu dbootstrap pokra£ovatv zapo£até instalaci, pokud by se Vám v jejím pr·b¥hu poda°ilo zablokovat systém. Pokud spustítedbootstrap znovu, budete muset pouze projít volby barevné/£ernobílé zobrazování, klávesnice, akti-vace odkládacího oddílu a p°ipojení d°íve inicializovaných disk·, v²echna ostatní nastavení z·stanouuchována.V pr·b¥hu instalace budete procházet hlavním menu �Hlavní nabídka instalace systému DebianGNU/Linux�. Volby v horní £ásti se budou aktualizovat a ukazovat, jak pokra£ujete s instalací. PhilHughes napsal v £asopisu Linux Journal (http://www.linuxjournal.com/ ), ze instalaci Debianuby zvládlo ku°e. Myslel klováním do klávesy Enter. První poloºka v menu je totiº vºdy dal²í krok,který máte provést, podle aktuálního stavu systému. M¥lo by se objevit �Dal²í : var � a tím je te¤�Kon�gurovat klávesnici�.

7.4 �Kon�gurovat klávesnici�

Ujist¥te se, ºe je zvýrazn¥né �Dal²í : var � a klávesou Enter p°ejd¥te do menu nastavení klávesnice.Vyberte klávesnici odpovídající Va²emu národnímu prost°edí nebo blízkou, pokud poºadované ro-zloºení klávesnice v menu není. Po instalaci systému si m·ºete vybrat ze ²ir²ího spektra klávesnicprogramem kbdconfig .P°esu¬te ²ipkami zvýrazn¥ní na Va²í volbu klávesnice a zmá£kn¥te Enter. �ipky jsou ve v²echklávesnicích na stejném míst¥.

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 34

7.5 Poslední varování

�íkali jsme Vám, abyste si zazálohovali data na discích? Te¤ p°ichází chvíle, kdy si m·ºete necht¥n¥smazat data, máte poslední ²anci zazálohovat starý systém. Pokud jste neprovedli kompletní zálohu,vyjm¥te disketu z mechaniky, resetujte systém a spus´te zálohování.

7.6 �Rozd¥lit pevný disk�

Nemáte-li zatím rozd¥lený disk s oddíly pro Linux a virtuální pam¥´, jak popisuje `Rozd¥l¥ní diskup°ed instalací Debianu' on page 16, �Dal²í : var � Vás p°ivede do menu �Rozd¥lit pevný disk�. Sp°ipravenými oddíly p°ejd¥te �Dal²í : var � k inicializaci odkládacího prostoru �Inicializovat a ak-tivovat odkládací oddíl�, na systémech s nedostatkem pam¥ti p°esko£te i tento krok, nebo´ odkládacíprostor jiº pouºíváte. Nezáleºí, kam Vás zavede �Dal²í : var �, pokra£ovat m·ºete v �Rozd¥lit pevnýdisk�, ke kterému p°ejdete pomocí ²ipky.Menu �Rozd¥lit pevný disk� Vám nabídne disky k rozd¥lení a spustí program, který provede záznamdo tabulky oddíl·. Musíte vytvo°it alespo¬ jeden oddíl �Linux native� (typ 83) a nejspí² budete chtítvytvo°it i oddíl �Linux swap� (typ 82) pro virtuální pam¥´. Podrobné informace jsou v `Poznámkyk rozd¥lování disku' on page 16.K rozd¥lení disku nabízí kaºdá architektura r·zné programy. Zde je jejich seznam:

fdisk P·vodní program na správu oddíl· na disku, p°e£t¥te si fdisk manual page ( fdisk.txt)cfdisk Program na správu oddíl· na disku, má snadné ovládání. Popis je v cfdisk manual page

(cfdisk.txt)

Pokud si nevíte rady, jak disk rozd¥lit, zkuste se znovu vrátit do `Poznámky k rozd¥lování disku'on page 16.Doporu£ujeme vytvo°ení oddílu pro virtuální pam¥´, ale jestli máte víc neº 16 MB a budete trvatna svém, instalace je moºná i bez ní. Potom zvolte �Pokra£ovat bez odkládacího oddílu�.Nezapome¬te ozna£it oddíl s ko°enovým svazkem soubor· jako �aktivní�.

7.7 �Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl�

Tato poloºka bude �Dal²í : var � po rozd¥lení disku. Va²e moºnosti jsou inicializovat a aktivovat novýoddíl pro virtuální pam¥´, aktivovat d°íve inicializovaný oddíl nebo pokra£ovat bez virtuální pam¥ti.Vºdy je moºné oddíl virtuální pam¥ti znovu inicializovat, takºe zvolte �Inicializovat a aktivovatodkládací oddíl�, pokud si nejste jisti, jak pokra£ovat.

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 35

Dal²í krok je aktivace virtuální pam¥ti ve �Vyberte oddíl, který se má zaktivovat jako odkládacíza°ízení.�. Program by Vám m¥l nabídnout k aktivaci oddíl p°ipravený jako odkládací prostor.Zmá£kn¥te Return.Následuje volba otestování swap oddílu na výskyt ne£itelných blok· na disku. Je jí uºite£né provést,pokud máte disk typu MFM, RLL nebo star²í SCSI disk, a nem·ºe ni£emu u²kodit. Správn¥ fungujícímoderní disky tuto kontrolu nepot°ebují, vylou£í z pouºívání ²patné bloky vlastním mechanismem.Na záv¥r potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zni£í ve²kerá data, která se nachází v tomtooddílu na disku. Pokud je v²e v po°ádku, zvolte �Ano�. Obrazovka bude po spu²t¥ní programublikat.

7.8 �Inicializovat linuxový oddíl�

Dal²í menu bude �Inicializovat linuxový oddíl�. Pokud tomu tak není, nedokon£ili jste rozd¥lenídisku nebo jste vynechali n¥co v p°íprav¥ oddílu pro virtuální pam¥´.M·ºete inicializovat oddíl pro Linux nebo p°ipojit d°íve inicializovaný �lesystém. Program dbootstrapneprovede upgrade star²í instalace, aniº by jí nep°epsal. Chcete-li nedestruktivn¥ p°ejít k nov¥j²íverzi Debianu, program dbootstrap nepot°ebujete, p°e£t¥te si pokyny k upgradu (http://www.debian.org/releases/2.1/i386/release-notes/ ), jakým zp·sobem se dá p°ejít z p°edchozíchverzí na Debian 2.1.Pokud pro instalaci chcete pouºít £ást disku, která není prázdná, m¥li byste jí inicializovat, tímtaké smaºete její d°ív¥j²í obsah. Dále musíte inicializovat oddíly, které jste vytvo°ili d°íve p°i d¥lenídisku. Asi jediným d·vodem pro volbu mount a partition without initializing it (p°ipojte oddíl bezinicializace) m·ºe být pokra£ovat v nedokon£ené instalaci ze stejné sady instala£ních disket.Zvolením poloºky �Dal²í : var � p°ipravíte a p°ipojíte oddíl na / �lesystém. První oddíl, kterýp°ipojíte nebo inicializujete, bude p°ístupná jako / - nazývá se �root� (hlavní, ko°enový svazeksoubor·). Bude Vám nabídnuto provést otestování disku na výskyt ²patných blok· jako tomu bylou odkládacího oddílu. Platí, co bylo na toto téma bylo jiº °e£eno, na velkém disku kontrola zabere10 minut i více.Po p°ipojení oddílu /, poloºka �Dal²í : var � bude �Instalovat jádro a moduly opera£ního systému�,pokud uº nemáte n¥co z instalace hotovo. Pomocí ²ipek m·ºete p°ipravit nebo p°ipojit dal²í £ástidisku, jestliºe existují. Na tomto míst¥ inicializujte a p°ipojte oddíly pro /var, /usr a dal²í �lesys-témy, které jste d°íve vytvo°ili.

7.9 �Instalovat jádro a moduly opera£ního systému�

Menu následuje po p°ipojení ko°enového svazku soubor·, pokud jste jiº tuto £ást instalace neprovedliv p°edchozím spu²t¥ní programu dbootstrap . Nejprve potvr¤te, ºe je ko°enový svazek p°ipojen ke

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 36

správnému za°ízení. Potom si vyberte podle Va²eho zám¥ru z `Volba média pro nataºení systému'on page 21 za°ízení, ze kterého budete instalovat jádro opera£ního systému.Pro instalaci z lokálního �lesystému zvolte �harddisk�, pokud za°ízení zatím není p°ipojeno nebo�mounted� pro p°ipojené za°ízení. Dále zvolte oddíl, kam jste podle `Instalace z pevného disku'on page 21 nainstalovali instala£ní systém Debianu. Následující dotaz bude na umíst¥ní soubor·na �lesystému, cestu za£n¥te znakem �/�. Potom nechte program dbootstrap soubory najít, jestlineusp¥je, máte moºnost cestu k nim up°esnit.Instalace z disket vyºaduje diskety Rescue Floppy, kterou máte patrn¥ v mechanice, a DriversFloppy.

7.10 �Kon�gurovat podporu PCMCIA�

�Kon�gurovat podporu PCMCIA� je dal²í krok, p°edchází �Kon�gurovat moduly s ovlada£i za°ízení�.Slouºí ke kon�guraci podpory PCMCIA.Pokud máte za°ízení PCMCIA, ale nepot°ebujete je k instalaci systému, m·ºete nastavení odloºita vrátit se k n¥mu po dokon£ení instalace. Pokud p°i instalaci budete pouºívat nap°. sí´ovou kartuna rozhraní PCMCIA, je nutné kon�guraci provést nyní, je²t¥ p°ed nastavením sít¥.V p°ípad¥, ºe PCMCIA pot°ebujete, zvolte �Kon�gurovat podporu PCMCIA�. Odpov¥zte, jaký mátetyp °adi£e PCMCIA . V¥t²inou se jedná o i82365, Dal²í moºnost je tcic, p°esné ozna£ení by m¥luvést výrobce v dokumentaci k notebooku. Následující polí£ka asi ponecháte nevypln¥ná, pokudza°ízení nebude pracovat, podívejte se do Linux PCMCIA HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/PCMCIA-HOWTO.html ), jaké hodnoty zadat pro r·zná za°ízení.Ve výjime£ných p°ípadech je t°eba provést úpravu souboru /etc/pcmcia/config.opts . P°epn¥tedo druhé virtuální konzole stiskem Left Alt-F2 a upravte soubor. Potom zvolte novou kon�guraciPCMCIA nebo do jádra znovu nahrajte moduly pomocí p°íkaz· insmod a rmmod.Aº budete mít za°ízení úsp¥²n¥ nakon�gurované, vra´te se k nastavení ovlada£· za°ízení, kterépopisuje p°edcházející kapitola.

7.11 �Kon�gurovat moduly s ovlada£i za°ízení�

Vyhledejte v nabídce �Kon�gurovat moduly s ovlada£i za°ízení� za°ízeni, která máte v po£íta£i.Nastavte jejich pouºívání a systém bude tyto moduly vºdy p°i zavád¥ní automaticky nahrávat.V tomto bod¥ není pot°eba kon�gurovat v²echna za°ízení, sta£í se zam¥°it na ta, která jsou nutná pronainstalování základního systému (viz `Volba média pro instalaci základního systému' on page 21).M·ºe jít o ovlada£e sí´ové karty nebo o p°ístup na r·zné souborové systémy.

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 37

Pro instalaci základního systému ze sít¥ p°es NFS musíte nahrát a nastavit modul ovlada£e sí´ovékarty a modul pro NFS dostupný v sekci ��lesystémy�. Instalace z lokálního disku vyºaduje modulpro daný typ �lesystému. Podpora jiº m·ºe být v jád°e, ale rad¥ji si to ov¥°te.Dal²í £asto pouºívaný je ovlada£ pro my² typu PS/2. Jedná se o modul �psaux� v kategorii �misc�Pozd¥ji na nainstalovaném systému lze kon�guraci modul· zm¥nit programem modconf.

7.12 �Kon�gurovat sí´�

Kon�gurace se provádí i na systémech bez sít¥, v takovém p°ípad¥ sta£í vyplnit název po£íta£e v�Vybrat hostitelský název� a záporn¥ odpov¥d¥t na otázku�is your system connected to a network?�,zda je po£íta£ p°ipojen k síti.Na sí´ovém systému je t°eba znát údaje uvedené v `Dále budete pot°ebovat' on page 10. Kon�guracisít¥ neprovád¥jte, pokud pro první p°ipojení po£íta£e k síti chcete pouºít PPP.Program dbootstrap Vás vyzve k vypln¥ní údaj· z `Dále budete pot°ebovat' on page 10. Na záv¥rshrne zadané informace a poºádá o jejich potvrzení. Dále zadejte sí´ové za°ízení pro sí´ové spojení.Obvykle se jedná o �eth0�. Na notebooku se pravd¥podobn¥ jde o �pcmcia�.Pár technických poznámek: program p°edpokládá, ºe adresa Va²í sít¥ je bitovým sou£inem adresyIP a sí´ové masky. Pokusí se odhadnout vysílací adresu jako bitový sou£et IP adresy systému abitového dopl¬ku sí´ové masky. Odhadne, ºe gateway zprost°edkovává i DNS. Pokud n¥jaký údajnebudete znát, ponechte u n¥j p°ednastavenou hodnotu. Kon�guraci m·ºete na nainstalovaném sys-tému upravit editací souboru /etc/init.d/network . (V Debianu jsou startovací skripty v adresá°i/etc/init.d/ .)

7.13 �Instalovat základní systém�

Zvolte poloºku �Instalovat základní systém�. Dostanete nabídku za°ízení, ze kterých je moºné na£ístzákladní systém. Vyberte za°ízení, pro které jste se rozhodli podle `Volba média pro instalaci zák-ladního systému' on page 21.P°i instalaci z disket Vás program dbootstrap vyzve k postupnému vloºení disket. P°i chyb¥ £teníz diskety budete muset vytvo°it náhradní disketu a znovu za£ít instalaci základního systému. Poúsp¥²ném na£tení v²ech disket, systém nainstaluje soubory, které z nich na£etl, na pomalém po£íta£ito bude trvat asi 10 minut.Pro instalaci základního systém z NFS, vyberte volbu NFS a budete vyzváni k zadání serveru,sdíleného disku na serveru a podadresá°e, kde se na n¥m nachází base2\_1.tgz . P°i problémechs p°ístupem na server si ov¥°te, zda systémový £as na serveru zhruba odpovídá nastavení Va²ehopo£íta£e. Systémové hodiny lze p°izp·sobit na tty2 p°íkazem date. Nápov¥du k tomotu programunajdete v manuálu date(1).

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 38

7.14 �Kon�gurovat základní systém�

Nyní máte na disku v²echny soubory základního systému, zbývá provést pár nastavení, vyberte zmenu poloºku �Kon�gurovat základní systém�.Zadejte £asové pásmo. Je n¥kolik zp·sob·, jak toho docílit, v �Adresá°e:� lze nap°íklad zadat zemip°ípadn¥ kontinent. Tím se zúºí nabídka a snadn¥ji vyberete zemi, oblast nebo stát z moºností v��asová pásma:�.Potom odpov¥zte, jak se mají nastavit hardwarové hodiny po£íta£e - máte dv¥ moºnosti, nastavitmístní £as nebo £as na poledníku v Greenwich (GMT). Pro systém, kde b¥ºí pouze Linux nebo jinýUnix, vyberte GMT (tzn. �Ano�), pokud máte nainstalované i Windows nebo DOS, vyberte místní£as (�Ne�). Unix a Linux udrºují na systémových hodinách £as podle GMT a softwarov¥ p°evádí na£as v místním £asovém pásmu. Tak lze sledovat p°echody na zimní a letní £as, p°estupné roky adokonce uºivatelé p°ipojení k Va²emu systému z jiného £asového zóny si mohou nastavit své £asovépásmo. Budete-li mít £as nastaven na GMT, systém bude sám ve správné dny m¥nit £as z letníhona zimní a naopak.

7.15 �Startovat Linux p°ímo z pevného disku�

Jestliºe se rozhodnete, aby se systém zavád¥l p°ímo z pevného disku, program Vás poºádá o instalacibootovacího záznamu (MBR). Nepouºíváte-li boot manaºer (patrn¥ nepouºíváte, jestli nevíte, o£ sejedná), a na po£íta£i nemáte dal²í opera£ní systém, odpov¥zte �Ano�.Pozn. odpov¥dí �Ano� nap°íklad znemoºníte start systému DOS. Bu¤te opatrní.Po odpov¥di �Ano� bude následovat otázka, zda se má Linux po zapnutí po£íta£e automatickyzavád¥t z pevného disku. Tím se nastaví oddíl obsahující Linux na aktivní a bude se z n¥j na£ítatopera£ní systém.Odpovíte-li �Ne�, m·ºete pozd¥ji nastavit v Linuxu aktivní oddíl programy fdisk nebo activate . VDOSu lze pouºít program fdisk /mbr pro obnovení bootovacího záznamu. Potom je t°eba startovatDebian n¥jakým jiným zp·sobem.P°i instalace Linuxu na jiný neº první disk na po£íta£i si rozhodn¥ vytvo°te zavád¥cí disketu. V¥t²inapo£íta£· umoº¬uje zavedení opera£ního systému pouze z prvního disku. Toto omezení lze obejít podokon£ení instalace. K tomuto tématu si p°e£t¥te návod v adresá°i /usr/doc/lilo .

7.16 �Vytvo°it startovací disketu�

Zavád¥cí disketu byste si m¥li p°ipravit i v p°ípad¥, ºe systém chcete startovat z pevného disku.Zavedení systému z diskety bude jist¥ fungovat i v p°ípad¥, ºe do²lo k chyb¥ v nastavení startu

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 39

systému z pevného disku. Zvolte �Vytvo°it startovací disketu� a zaloºte do mechaniky prázdnoudisketu. Zkontrolujte, ºe není chrán¥ná proti zápisu, nebo´ instala£ní program ji zformátuje a zapí²e.Ozna£te si, ºe se jedná o Va²i zavád¥cí disketu a nastavte na ní ochranu proti zápisu.

7.17 Okamºik pravdy

Te¤ p°ichází chvíle zaho°ení systému, co bude následovat, kdyº systém poprvé spustíte. Vyjm¥tedisketu z mechaniky a zvolte poloºku �Restartovat systém�.Jestliºe Linux z disku nenab¥hne, zkuste to znovu z Va²eho instala£ního média (nap°íklad z RescueFloppy) nebo zaloºte Va²i vlastní zavád¥cí disketu a zmá£kn¥te Reset. P°i zavád¥ní systému by sem¥ly objevit stejné zprávy jako p°i bootu z instala£ní diskety plus n¥která nová hlá²ení.

7.18 Heslo pro uºivatele root

Ú£et root je ú£tem pro superuºivatele, na kterého se nevztahují bezpe£nostní omezení. M¥li byste hopouºívat pouze, kdyº provádíte správu systému, a jen na dobu nezbytn¥ nutnou. Nepouºívejte ú£etsuperuºivatele jako Vá² osobní ú£et. Budete vyzváni k vytvo°ení osobního ú£tu a ten byste m¥lipouºívat k vy°izování po²ty a ve²kerou práci v Linuxu. Pracujete-li jako superuºivatel, m·ºe Vámbýt nap°íklad podstr£en program nazývaný trojský k·¬, který zneuºije práv, jeº jako root máte,a naru²í bezpe£nost Va²eho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového opera£ního systémuVám jist¥ podrobn¥ji osv¥tlí problematiku, jestliºe v Unixu za£ínáte, uvaºte £etbu na toto téma.Uºivatelská hesla by m¥la být sestavena ze 6 aº 8 písmen, obsahovat malá a velká písmena i dal²íznaky (nap°. % ; ,).

7.19 Vytvo°ení uºivatelského ú£tu

Systém Vás vyzve k vytvo°ení uºivatelského ú£tu (ú£et je právo k pouºívání po£íta£e, tvo°í hojméno uºivatele a jeho heslo). Jak jiº bylo °e£eno, nepouºívejte ú£et superuºivatele pro b¥ºnoupráci, p°ípadná chyba by mohla mít katastro�cké d·sledky a mohla by si vyºádat novou instalacisystému. Nezapome¬te, nep°edpokládá se, narozdíl od jiných nevyzrálých opera£ních systém·, ºeby bylo nutné systém GNU/Linux n¥kdy p°einstalovat.Nap°íklad, pokud se jmenujete Jan Ková°, vytvo°te si nový ú£et �kovar�, �jkovar� nebo �jk�.

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 40

7.20 Shadow Password

Shadow password je prost°edek k zabezpe£ení systému. Systémy bez shadow password uchovávajíuºivatelská hesla v za²ifrované podob¥ v souboru /etc/passwd p°ístupném v²em uºivatel·m. Tentosoubor musí z·stat £itelný, pon¥vadº obsahuje d·leºité informace o uºivatelích, nap°íklad jak semají p°evád¥t uºivatelská jména na odpovídající £íselné hodnoty. Kdo získá soubor /etc/passwd ,m·ºe útokem hrubou silou zkou²et, jaká hesla mají uºivatelé systému.Pokud povolíte pouºití shadow passwords, hesla budou se budou uchovávat v souboru /etc/shadow ,který není £itelný, p°ístup k n¥mu má pouze root. Doporu£ujeme pouºívat shadow passwords.Na shadow password m·ºete systém p°evést i pozd¥ji programem shadowconfig . Po instalaci na-jdete postup v souboru /usr/doc/passwd/README.debian.gz .

7.21 Odstran¥ní podpory PCMCIA

Jestliºe nebudete vyuºívat za°ízení PCMCIA, m·ºete v tomto bod¥ jejich podporu odstranit. Pro£istíse tím zavád¥ní systému a taky budete mít snaº²í pozici p°i p°íprav¥ vlastního jádra. Podpora PCM-CIA vyºaduje v¥t²í souhlas mezi verzemi ovlada£· pro PCMCIA, modul· jádra a samotným jádrem.

7.22 Výb¥r a instalace pro�l·

Program Vám nyní p°edloºí nabídku p°ipravených softwarových pro�l·. P°i instalaci si m·ºete balíkpo balíku ur£it, co se má instalovat, k tomu slouºí program dselect. Projít v²echny programy Vámzabere hodn¥ £asu, budete vybírat z 2250 balík·!Z tohoto d·vodu Vám rad¥ji nabízíme pro�ly nebo zadání. Zadáním se myslí funkce, kterou systémbude schopen plnit. M·ºete volit n¥kolik z p°edp°ipravených zadání, nap°íklad �Programování vjazyku Perl�, �Tvorba dokument· ve formátu HTML�, �Zpracování £ínských text·�. Pro�l je hlavníposlání Va²eho po£íta£e, m·ºe se jednat t°eba o �sí´ový server� nebo �uºivatelskou stanici�. Narozdílod zadání lze zvolit jen jeden pro�l.Pokud sp¥cháte, zvolte si jeden z p°ipravených pro�l·. Máte-li více £asu, zvolte �Custom pro�le�, znabidky zadání si p°ipravíte vlastní pro�l. Chcete-li p°esn¥ ur£it, co se má nainstalovat, p°esko£tetuto volbu a vyberte si balíky programem dselect. Tato kon�gurace je £asov¥ nejnáro£n¥j²í.Brzy vstoupíte do programu dselect. Jestliºe jste provedli výb¥r balík·, zapamatujte si, ºe v n¥mmusíte p°esko£it volbu �Select�, pon¥vadº sadu balík· k instalaci jste si jiº zvolili.Upozorn¥ní: uvedená velikost zadání je sou£et velikostí v²ech balík·, které jsou v zadání obsaºeny.Dv¥ r·zná zadání mohou obsahovat stejné balíky, pokud je ob¥ zvolíte, skute£né poºadavky nadiskový prostor budou men²í neº sou£et velikostí obou zadání.

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 41

Aº p°ipravíte ú£et superuºivatele a osobní ú£et, spustí se program dselect. V dselect Tutorial(dselect-beginner.html ) jsou informace, které byste m¥li znát p°edtím, neº dselect za£netepouºívat. dselect slouºí k výb¥ru balík·, které se nainstalují na Vá² systém. Pokud máte v po£íta£iCD s distribucí Debianu nebo jste p°ipojeni na Internet, m·ºete v instalaci hned pokra£ovat. Jinakprogram ukon£ete a spus´te ho znovu pozd¥ji, aº si obstaráte balíky s programy. Program dselectje nutné spustit jako superuºivatel.

7.23 P°ihlá²ení do systému

Po ukon£ení programu dselect se setkáte s výzvou k zalogování. P°ihla²te se na sv·j osobní ú£et.Systém je p°ipraven k pouºívání.

7.24 Nastavení PPP

Pozn.: Instalujete-li z CD-ROM nebo máte-li p°ímé p°ipojení k síti, m·ºete tento oddíl bez obavp°esko£it.Základní systém obsahuje balík pro ppp. Umoºní Vám p°ipojení k zprost°edkovateli Internetu pro-tokolem PPP. Uvedeme postup pro nastavení p°ipojení. Na zavád¥cích discích se nachází programpppconfig , který Vám pom·ºe PPP nastavit. Název pro p°ipojení, na který se program zeptá,uve¤te �provider�.Doufáme, ºe s pomocí programu pppconfig snadno spojení nastavíte. Pokud by se Vám to nepo-da°ilo, následují podrobn¥j²í pokyny.Pro nastavení PPP pot°ebujete znát základy prohlíºení a editace soubor· v Linuxu. K zobrazeníobsahu souboru pouºívejte programy more nebo zmore pro komprimované soubory s koncovkou .gz.Nap°íklad soubor README.debian.gz si m·ºete prohlédnout p°íkazem zmore README.debian.gz .Lep²í stránkovací prohlíºe£ soubor· se jmenuje less, ale ten není v základním systému. Doinstalujtesi balík s programem less, jak jen to bude moºné. Jediný editor v základním systému se jmenujeae. Má jednoduché ovládání a nezvládá mnoho funkcí. M·ºete si vybrat z v¥t²í nabídky editor·, aºspustíte program dselect.V souboru /etc/ppp/peers/provider nahra¤te �/dev/modem� °et¥zcem �/dev/ttyS#�, kde #zna£í £íslo sériového portu. V Linuxu se porty ozna£ují £ísly od 0, takºe COM1 odpovídá /dev/ttyS0. Dále upravte soubor /etc/chatscripts/provider , kam vloºíte telefonní £íslo ke zprost°ed-kovateli Internetu, uºivatelské jméno a heslo. Ponechte '\q' v úvodu hesla, zabra¬uje zapisováníhesla do soubor· se záznamem spojení.Mnozí zprost°edkovatelé pouºívají PAP nebo CHAP místo ov¥°ení uºivatele v textovém reºimu.Dal²í pouºívají oba druhy. Jestliºe Vá² poskytovatel poºaduje PAP nebo CHAP, je t°eba postupovatjiným zp·sobem. Zm¥¬te na komentá° v²e za vytá£ecí sekvencí (za£íná ATDT) v /etc/chatscript/

Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 42

provider . Upravte /etc/ppp/peers/provider podle návodu uvedeného vý² a p°ipojte user jmeno ,kde jméno je Va²e uºivatelské jméno u zprost°edkovatele p°ipojení. Dále editujte soubor /etc/pap--secrets nebo /etc/chap--secrets a dopl¬te do n¥j heslo.Do souboru /etc/resolv.conf je²t¥ dopl¬te £íselnou adresu DNS u Va²eho zprost°edkovatele p°ipo-jení. �ádky souboru /etc/resolv.conf jsou v následujícím formátunameserver xxx.xxx.xxx.xxx kde x znamenají £ísla v adrese.Pokud Vá² poskytovatel pouºívá standardní p°ihla²ovací proceduru, m¥lo by být v²e p°ipraveno kp°ipojení. PPP spojení spustíte pod uºivatelem root p°íkazem pon a jeho pr·b¥h se sleduje pomocíplog. Odpojení se provede pomocí poff.

7.25 Instalace zbytku systému

O tom, jak doinstalovat zbytek systému, pojednává dokument dselect Tutorial ( dselect-beginner.html).

43

Kapitola 8

Dal²í kroky

8.1 Za£ínáte se systémem UNIX

Jestliºe se sytémem Unix za£ínáte, moºná budete mít zájem p°e£íst si dostupnou literaturu. VUnix FAQ (ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/ ) najdete odkazy naanglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na User�Friendly Unix FAQ ( http://www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm ).Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) ( http://www.linuxdoc.org/ ) je shromáºd¥no velké mnoºství elektronických dokument· a HOWTO (návod·jak na to) týkajících se Linuxu. V¥t²inu z t¥chto materiál· si m·ºete pro£ítat lokáln¥, sta£í nainstalo-vat jeden z balík· doc�linux�html (HTML verze) nebo doc�linux�text (ASCII verze), dokumentybudou v /usr/doc/HOWTO . V balících jsou dostupné rovn¥º p°eklady n¥kterých návod·.�esky vy²ly knihy:

1. Michal Brandejs (http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/ ): UNIX - Linux. Kniha je ur£enapro za£ínající uºivatele Linuxu a systém· UN*X. Zabývá se základními p°íkazy a systémem zhlediska uºivatele. Vydala Grada (http://www.grada.cz ).

2. Pavel Satrapa (http://www.kin.vslib.cz/~satrapa ): Linux � Internet Server (http://www.kin.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html ). Kniha popisuje Linux z pohledu správcesítí, kon�guraci základních sí´ových sluºeb a podobn¥.

8.2 Orientace v Debianu

Debian se v li²í od ostatních distribucí Linuxu. I kdyº jste jiº s Linuxem pracovali, je t°eba seznámitse s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrºeli v po°ádku. Tato kapitola Vám pom·ºe sev Debianu lépe zorientovat. Op¥t se jedná pouze o letmý p°ehled.

Kapitola 8. Dal²í kroky 44

Nejd·leºit¥j²í je pochopit, jak pracuje balí£kovací software. Systém je z velké £ásti spravován balí£ko-vacím systémem. Jedná se o adresá°e:

• /usr (vyjma /usr/local)• /var (výjimkou bude /var/local , pokud ho vytvo°íte)• /bin• /sbin• /lib

Nap°íklad kdyº nahradíte program /usr/bin/perl , nejspí² bude v²e fungovat, ale s p°echodem knov¥j²í verzi balíku perl o své úpravy p°ijdete. Zku²ení uºivatelé tomu dokáºí zabránit p°evedenímbalíku do stavu �hold�.

8.3 Dal²í informace

Hledáte-li popis n¥jakého programu, vyzkou²ejte nejprve man program a info program .Uºite£né informace najdete v adresá°i /usr/doc . Zajímavé dokumenty jsou v podadresá°ích /usr/doc/HOWTO a /usr/doc/FAQ .

8.4 Kompilace nového jádra

Pro£ byste si mohli chtít p°ipravit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, pon¥vadº jádro dodávanés Debianem funguje ve v¥t²in¥ po£íta£·. Nové jádro m·ºe být uºite£né v následujících situacích:

• ve standardním jád°e postrádáte podporu za°ízení nebo n¥jakou sluºbu (nap°. Advanced powermanagement)

• chcete men²í jádro bez ovlada£·, které nepouºíváte. Urychlíte start systému a u²et°íte pam¥´.(neaktivní £ásti jádra nelze odloºit na disk).

• chcete jádro roz²í°it o n¥jakou funkci (nap°. �rewall).• chcete jádro z vývojové °ady.• chcete ud¥lat dojem na známé, vyzkou²et n¥co nového.

Kapitola 8. Dal²í kroky 45

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uºitek.Doporu£ený zp·sob kompilace jádra v Debianu vyºaduje tyto balíky: kernel�package , kernel�source�2.0.36(aktuální verze v dob¥ vzniku dokumentu), fakeroot a dal²í, které jiº máte patrn¥ nainstalo-vané (úplný seznam je v souboru /usr/doc/kernel--package/README.gz ). Pozn. Jádro nemusítep°ipravovat touto cestou, ale domíváme se, ºe s vyuºitím balí£kovacího softwaru se proces zjednodu²²ía je také bezpe£n¥j²í. M·ºete si klidn¥ vzít zdrojové texty jádra p°ímo od Linuse a nebudete pot°e-bovat balík kernel�source�2.0.36 .Popis balíku kernel�package se nachází v adresá°i /usr/doc/kernel--package . V následujícíchodstavcích najdete jen úvod k jeho pouºití.V dal²ím budeme p°edpokládat, ºe zdrojové texty jádra verze 2.0.36 uloºíte do /usr/local/src .Jako superuºivatel vytvo°te adresá° /usr/local/src a zm¥nte jeho vlastníka na Vá² normálníú£et. Zalogujte se na sv·j ú£et a p°ejd¥te do adresá°e, kde chcete mít zdrojové texty jádra ()( cd/usr/local/src ), rozbalte archív (tar xzf /usr/src/kernel�source�2.0.36.tar.gz ) a jd¥te dotohoto adresá°e (cd kernel�source�2.0.36/ ). Prove¤te kon�guraci jádra p°íkazem make xconfigv prost°edí X11 nebo make menuconfig . Pro£t¥te si nápov¥du a pozorn¥ vybírejte z nabízenýchmoºností. Pokud si v n¥kterém bodu nebudete v¥d¥t rady, je v¥t²inou lep²í za°ízení do jádra vloºit.Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, je rad¥ji nechte na p°ednastavenýchhodnotách. Nezapome¬te do jádra zahrnout "Kernel daemon support (tj. automatické vkládánímodul·)� v "Loadable module support�, které p°ednastavené není, Debian tuto sluºbu p°edpokládá.1P°íkazem /usr/sbin/make�kpkg clean pro£istíte strom zdrojových text· a nastavení balíku kernel�package .Kompilaci jádra provedete p°íkazem fakeroot /usr/sbin/make�kpkg �-revision=custom.1.0 kernel_image .�íslo verze si m·ºete podle vlastní úvahy, slouºí k Va²í orientaci v p°ipravených balícich. Kompilacezabere chvíli £asu, záleºí na výpo£etním výkonu Va²eho po£íta£e.Pokud vyuºíváte za°ízení PCMCIA, nainstalujte také balík pcmcia�source . Rozbalte archív vadresá°i /usr/src (Programy p°edpokládají, ºe najdou moduly v adresá°i /usr/src/modules ).Balík p°ipravte p°íkazem make�kpkg modules_image . Pro oba úkony musíte být p°ihlá²eni jakouºivatel root.Aº kompilace skon£í, jádro nainstalujete jako kaºdý jiný balík. Jako root napi²te dpkg �i ../kernel�image�2.0.36� subarch _config.1.0_i386.deb .subarch je volitelné up°esn¥ní architektury, nap°. �i586�, , které jste zadali p°ed kompilací jádra. dpkg�i kernel�image... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se t°eba o souborySystem.map , který je uºite£ný p°i dohledávání problém· v jád°e a /boot/config--2.0.36 obsahu-jící kon�gura£ní soubor jádra. B¥hem instalace balíku kernel�image�2.0.36 dojde i ke spu²t¥níprogramu lilo a obnoví se zavád¥cí záznam na disku. Pokud jste vytvo°ili balík s moduly, je nutného rovn¥º nainstalovat.

1V jádrech °ady 2.2 je �kerneld" nahrazen procesem "kmod� a je t°eba místo vý²e uvedené volby vybrat podporu�Kernel module loader�.

Kapitola 8. Dal²í kroky 46

Nyní m·ºete spustit systém znovu s novým jádrem. Projd¥te si výpisy, zda se p°i instalaci jádranevyskytly problémy a spus´te shutdown �r now .Popis balíku kernel�package najdete v adresá°i /usr/doc/kernel--package .

47

Kapitola 9

Technické údaje o zavád¥cích disketách

9.1 Zdrojový text

Balík boot�floppies obsahuje ve²keré zdrojové texty a dokumentaci k instala£ním disketám.

9.2 Rescue Floppy

Rescue Floppy je vytvo°ena na �lesystému OS MS-DOS a m¥la by být £itelná pod opera£nímisystémy DOS, Windows a systémy schopnými p°ipojit tento �lesystém. Jádro Linuxu se nachází vsouboru linux. Soubor root.bin je programem gzip komprimovaný obraz 1,44 MBytového �lesys-tému Minix, nahrává se do ramdisku a slouºí jako ko°enový svazek soubor·.

9.3 Vým¥na jádra

Pokud pot°ebujete na záchranné disket¥ jiné jádro, musíte vytvo°it jádro Linuxu podporující:

• prvotní ramdisk• �lesystémy MSDOS, Minix a EXT2• programy ve formátu ELF.

Podpora t¥chto funkcí musí být p°ímo v jád°e, ne v modulech. Nakopírujte nové jádro do souborulinux na Rescue Floppy a potom spus´te skript rdev.sh, který je na disket¥.

Kapitola 9. Technické údaje o zavád¥cích disketách 48

9.4 Instala£ní diskety pro základní systém

Instala£ní diskety mají 512 bytovou hlavi£ku, za kterou je archív tar komprimovaný pomocí pro-gramu gzip. Kdyº odstraníte hlavi£ky a spojíte zbylé £ásti dohromady, vznikne komprimovaný tararchiv obsahující základní systém, který se instaluje na pevný disk. Jakmile je archiv nainstalován,musíte projít v menu �Kon�gurovat základní systém� a dal²í menu pro nastavení sít¥, jádra oper-a£ního systému a modul·, aby byl systém pouºitelný.

49

Kapitola 10

Administrativní záleºitosti

10.1 Jak p°isp¥t k tomuto návodu

Problémy a vylep²ení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug reportu (hlá²ení o zá-vad¥) v balíku boot�floppies . Pro£t¥te si popis balíku bug nebo dokumentaci na Debian BugTracking System (http://www.debian.org/Bugs/ ). Je dobré nejprve zkontrolovat v databázi openbugs against boot��oppies (http://www.debian.org/Bugs/db/pa/lboot-floppies.html ), zda uºzávada nebyla hlá²ena. Pokud stejný problém najdete mezi neuzav°enými chybami, m·ºete doplnitexistující popis o Vá² poznatek zasláním zprávy na adresu <XXXX@bugs.debian.org> , kde XXXXje £íslo jiº nahlá²eného problému.Prosíme Vás, abyste nekontaktovali autory tohoto dokumentu p°ímo. Existuje diskusní list balíkuboot�floppies , který je zam¥°en i na tento manuál. Jeho adresa je <debian-boot@lists.debian.org> .Návod, jak se do listu p°ihlásit je na Debian Mailing List Subscription ( http://www.debian.org/MailingLists/subscribe ), zprávy jsou dostupné z archívu na Debian Mailing List Archives(http://www.debian.org/Lists-Archives/ ).

10.2 Hlavní spoluauto°i

K tomuto dokumentu p°isp¥lo mnoho uºivatel· a vývojá°· Debianu. Zmíníme alespo¬ MichaelaSchmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem Debian Installation Instructions for Amiga ( http://www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html )). Dále to jsou Arto Astala,Eric Delaunay (SPARC) a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu)Uºite£né informace sepsal JimMintha. P°ínosné Vámmohou být Debian FAQ ( http://www.debian.org/doc/FAQ/ ), Linux/m68k FAQ (http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html ), Linux for SPARCProcessors FAQ (http://www.ultralinux.org/faq.html ), Linux/Alpha FAQ (http://www.alphalinux.

Kapitola 10. Administrativní záleºitosti 50

org/faq/FAQ.html ) a dal²í. Uznání pat°í i lidem, kte°í tyto voln¥ dostupné a bohaté zdroje infor-mací spravují.

10.3 �eský p°eklad

Tento dokument smí být ²í°en za podmínek uvedených v GNU General Public License. Vlastníkyautorských práv k p°ekladu jsou Pavel Makovec <pavelm@debian.cz> (lokalizace spou²t¥cích disketa instala£ního programu), Ji°í Ma²ík <masik@debian.cz> (p°eklad tohoto dokumentu) a VilémVychodil <vychodiv@alpha.inf.upol.cz> (�Úvod do programu dselect�,�Release notes�, �Manuál kprogramu cfdisk�).

10.4 Ochranné známky

V²echny ochranné jsou majetkem jejich vlastník·.