IV. a efektivita v... · Kvalita a efektivita v prevenci rizikového chování dětí a...

Kvali

ta a

efe

kti

vit

a v

pre

ven

ci

rizik

ovéh

o c

ho

ván

í d

ětí

a d

osp

ívajícíc

h

Kvalita a efektivita

v prevenci rizikového

chování dětí a dospívajících

Michal Miovský

a kolektiv

Mic

hal M

iovs

ký a

kol

ektiv

Publikace navazuje na tři monografi e zabývající se školskou prevencí rizikového chování a zpracovává

téma kvality a efektivity jako součást 15 let budovaného a vyvíjeného systému mezioborově a me-

ziresortně ukotvené prevence. Autoři v úvodu představují základní rámec a kontext, ve kterém jsou

témata kvality a efektivity v České republice v prevenci rozvíjena. Důraz je v celé knize kladen právě

na kontinuitu vývoje celého systému a vazbu témat kvality a efektivity na oblast intervencí, profesio-

nálů a jejich vzdělávání i na praktické aspekty hodnocení. V první části knihy je proto detailně předsta-

ven systém standardů kvality preventivních intervencí od vzniku pracovní verze v letech 2000–2001

přes první ofi ciální verzi standardů adiktologických preventivních intervencí až po současnou verzi

z roku 2012. Vedle toho je vysvětlen celý proces vzniku certifi kací kvality a základní rámec jejich prová-

dění i dalšího možného vývoje. Ve druhé části knihy jsou popsány praktické příklady realizace evaluací

přípravy a procesu a na nich je vysvětlen a demonstrován základní repertoár možností, včetně aplika-

ce smíšených výzkumných plánů. Třetí část knihy je pak věnována původnímu návrhu a originálnímu

konceptu hodnocení profesní přípravy a erudice preventivních pracovníků. Celý koncept publikovaný

poprvé v roce 2012 stojí na struktuře čtyřúrovňového modelu kvalifi kačních stupňů pro hodnocení

profesionálů v prevenci. Poslední, čtvrtá část knihy je pak věnována tématu efektivity. Na příkladech

jsou představeny různé možnosti metodologického uchopení tématu (zvoleny byly příklady využívají-

cí kvaziexperimentální a experimentální výzkumné plány) u proběhlých úspěšných tuzemských studií.

NEPRODEJNÉ

ISBN: 978-80-7422-395-2

1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze

a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Apolinářská 4 / 128 00 Praha 2

Česká republika

www. adiktologie.cz

M O N O G R A F I E IV.IV.

4 kvalita a efektivita_potah.indd 14 kvalita a efektivita_potah.indd 1 25. 6. 2015 14:49:5025. 6. 2015 14:49:50

KVALITA A EFEKTIVITA

V PREVENCI RIZIKOVÉHO

CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH

IV.

Klinika adiktologie1. LF UK v Praze

a VFN v Praze

KVALITA A EFEKTIVITA

V PREVENCI RIZIKOVÉHO

CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH

IV.

Michal Miovský a kolektiv

Autorský kolektiv Michal Miovský

Roman GabrhelíkMiroslav Charvát

Lenka ŠťastnáLucie Jurystová

Veronika Pavlas Martanová

Autoři tuto knihu věnují svému kolegovi docentu MUDr. Kamilovi Kalinovi, CSc.k jeho 70. narozeninám jako poděkování za jeho celoživotní práci pro obor adiktologie a mimořádný přínos v oblasti právě kvality a účinnosti preventivních a léčebných intervencí a inspirující osobní angažovanost a pracovní nasazení.

Recenzenti:doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc.PhDr. Václava Masákovádoc. PhDr. Helena Záškodná, CSc.

KVALITA A EFEKTIVITA V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH

Michal Miovský, Roman Gabrhelík, Miroslav Charvát, Lenka Šťastná, Lucie Jurystová, Veronika Pavlas Martanová

Vydala Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolinářská 4, Praha 2 v NLN. s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, Dykova 15, Praha 10

Tato publikace byla vydána díky podpoře projektu Implementace a evaluace minimálního preventivního programu, systémových nástrojů ve vzdělávání a vytvoření sběrného systému v oblasti prevence rizikového chování pro pracovníky škol a školských zařízení na celostátní úrovni (ESF OPVK č. CZ.1.07/1.1.00/53.0017), jehož hlavním cílem bylo otestovat a ověřit možnosti zavedení celonárodního systému školské prevence rizikového chování (včetně prevence užívání návykových látek, šikany atd.) pro děti základních škol.

Příprava vydání publikace byla dále podpořena z programu institucionální podpory vědy Univerzity Karlovy v Praze PRVOUK č. P03/LF1/9.

© Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika adiktologie, 2015

Jazyková korektura: Lenka TomsováObálka: Hana ValihorováTypografie a sazba z písma Baskerville a John Sans: Jan PetříčekTisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.První vydání, Praha 2015ISBN 978-80-7422-395-2ISBN 978-80-7422-391-4 (soubor)ISBN 978-80-7422-392-1 (1. svazek)ISBN 978-80-7422-393-8 (2. svazek)ISBN 978-80-7422-394-5 (3. svazek

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její části nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu autorů.

5

Obsah

Úvodní slovo 11

1. Kvalitaaefektivitaveškolsképrevencirizikovéhochování 15

1.1 Kvalitaaefektivitavkontextusoučasnéhosystému školsképrevencevČeskérepublice 15

1.2 Charakteristikykvalitníaefektivníškolsképrevence 18

2. Hodnoceníkvalityaefektivitypreventivníchprogramůaintervencí 21

2.1 Předpokladyprohodnoceníkvalityaefektivity 21

2.2 Typyevaluacízhlediskaprácesvýsledkyevaluace 24

2.3 Typyevaluacízhlediskahodnocenýchfázíprogramu 25

2.4 Typyevaluacízhlediskaužitéhotypuvýzkumu 28

2.5 Ekonomickéevaluace 29

2.6 Kontraindikaceevaluaceamožnévedlejšíúčinky 29

2.7 Nežádoucí(nezamýšlené)vedlejšídopadypreventivníchintervencí 30

I.částStandardymetod,postupůazpůsobůjejichaplikacevpraxi

3.Standardykvalityškolsképrevenceaprocescertifikací 35

3.1 Východiskapřitvorběstandardůkvalitypreventivníchintervencí aprocescertifikace 31

3.2 Vývojstandardůkvality 32

3.3 Charakteristikynejvýznamnějšíchtrendůvevývoji standardůkvality 45

6

Kvalita a efektivita v prevenci rizikového chování dětí a dospívajících

II.částHodnocenípřípravyaprocesurealizacepreventivníintervence

4. Hodnocenípřípravyaprocesurealizacepreventivníintervencevpraxi 51

5. Hodnocenípřípravyaprocesuzpohleducílovéskupiny,místaazpůsoburealizace:příkladzpraxe 53

5.1 Cíleavýzkumnéotázky 53

5.2 Metodyzískáváníaanalýzydat 54

5.3 Popisvýzkumnéhosouboru 55

5.4 Výsledky 55

5.5 Diskuse 60

5.6 Závěryprezentovanéstudiezroku2007 63

6. Hodnocenípřípravyaprocesuspohleduposkytovateleaprocesuzaváděnípreventivnímetodydopraxe:příkladzpraxe 65

6.1 VzdělávánívprogramuUnplugged 66

6.2 MetodikaprogramuUnplugged 67

6.3 Odbornápodporapedagogůvprůběhupilotní implementaceprogramu 67

6.4 Cílestudieavýzkumnéotázky 68

6.5 Soubor,metodyzískáváníaanalýzydat 68

6.6 Výsledky 70

6.7 Diskuzeazávěrprezentovanéstudie 72

III.částVzděláváníakvalifikacepreventivníchpracovníků

7. Kontextvznikukonceptučtyřúrovňovéhomodelu 77

8. Základnípojmykonceptučtyřúrovňovéhomodelu 83

7

Obsah

9. Čtyřúrovňovýmodelkvalifikačníchstupňůveškolsképrevenci 85

9.1 Základníúroveň(preventivníminimum) 86

9.2 Středněpokročiláúroveň (středněpokročilýpreventivnípracovník) 88

9.3 Pokročiláúroveň(pokročilýpreventivnípracovník) 90

9.4 Expertníúroveň(expertprimárníprevence) 93

10. Návrhsrovnávacíkvalifikačnízkoušky 95

10.1 Akreditovanévzdělávacíinstituceaautorizovanéosoby 95

10.2 Hodnoticístandardproověřováníkvalifikačníchstupňů: formaaobsahzkoušek 97

10.3 Přechodnéobdobí,uznáváníkvalifikacíapředchozíhovzdělání 99

IV.částEfektivitaintervencíškolsképrevencerizikovéhochování

11. Účinnostpreventivníchintervencíajejichtestovánívpraxi 103

11.1 EvaluaceprogramuKouřeníajá 104

11.2 EvaluacekomunitníhopreventivníhoprogramunaPraze6 106

11.3 EvaluaceprogramuPřipraveninaživot 108

11.4 EvaluaceprogramuDrogy-Důvod-Dopad 110

11.5 EvaluacepreventivníhoprogramuUnplugged 111

11.6 Významprovedenýchtuzemskýchstudií 113

12. Kvaziexperimentálnístudieměřeníefektivity:příkladzpraxe 115

12.1 Cílestudieahypotézy 117

12.2 Metodysběruaanalýzydat 117

12.3 Popisvýzkumnéhosouboru 118

12.4 Výsledky 120

12.5 Diskuse 129

12.6 Závěr 132

8

13. Experimentálnístudieměřeníefektivity:příkladzpraxe 133

13.1 PreventivníintervenceUnplugged 134

13.2 Designevaluacepreventivníhoprogramu 135

13.3 Výsledky 136

13.4 Diskuse 137

13.5 Závěrystudie 139

Závěr 141

Literatura 143

Seznam použitých zkratek 156

Seznam obrázků 157

Seznam tabulek 158

Věcný rejstřík 159

Jmenný rejstřík 161

Abstrakt 163

Summary 164

Zusammenfassung 165

Résumé 167

Publikace vznikla a byla vydána pod odbornou záštitou a koordinací:

Díky finanční podpoře:

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR

a

projektu Implementace a evaluace minimálního preventivního programu, systémových nástrojů ve vzdělávání a vytvoření sběrného systému v oblasti prevence rizikového chování pro

pracovníky škol a školských zařízení na celostátní úrovni (ESF OPVK č. CZ.1.07/1.1.00/53.0017)

a

programu institucionální podpory vědy Univerzity Karlovy v Praze PRVOUK č. P03/LF1/9

1 Prevence rizikového chování 001-.indd 9 8. 6. 2015 12:36:35

11

Úvodní slovo

Úvodní slovo

KvalitaaúčinnostreprezentujívkaždémoborujakýsipomyslnýtematickýOlympvesmyslunáročnostivteoretickéipraktickérovině.TímtočtvrtýmknižnímdílemsoučasněuzavírámeceloutetralogiivěnovanousoučasnýmotázkámastavuvývoješkolsképrevencerizikovéhochovánívČeskére-publice. Zatímco předchozí díly měly za úkol definovat základní pojmyakoncepty,vysvětlitvztahmezinimi,ukázatpříkladydobrépraxeado-poručitzpůsobjejichaplikacedopodobytzv.Minimálníhopreventivníhoprogramuzákladníškoly,zdevečtvrtémdílesebudemecílenězabývatté-matykvalityaefektivityceléhotohotosnažení.Tedyklástsiotázkynatémakvalifikaceaodbornáerudice,zabývatsetím,jakposuzovatkvalitupro-gramůato,zdaopravduměníchovánídětínebojejichrodičů.Stejnětaksebudemezabývatpojmyjakojebezpečnostprogramůajejichvedlejší,nežádoucíefekty.

Tato kniha úzce navazuje na několik původních publikací vzniklýchv rámci projektu VYNSPI-11 a zabývajících se posuzováním kvalifikacíaodbornostipracovníkůvprevenci(Charvátetal.,2012a,2012b)astan-dardy kvality preventivních programů (Pavlas Martanová, 2012; PavlasMartanováetal.,2012).Tytopublikacesloužily jakopodkladyčipřímobylyněkteréjejichčástipromítnutydotétoknihy.Jakprotatotémata,takvdalšíchčástechknihypakdálevyužívámeanavazujemena sériidrob-nějšíchdřívepublikovanýchprací(článků,sborníkovýchpracíčibrožur),díkykterýmjsmednesschopnisestavitjižtaktokomplexněpojatouknihua zobrazit v ní téměř všechna klíčová témata kvality a účinnosti. Samo-zřejmě,žetentoprvnípokusokomplexnízpracováníasumarizacinašichdosavadníchpracíneníanemůžebýtúplnýanidokonalý.Mámnohomálovyváženýchčástíadokoncevněmkterátématatéměřchybí,resp.nejsouadekvátněrozpracovaná(jako jenapř.nákladovostanákladováefektivi-taatd.).Vněkterýchtěchtooblastechprostěmámejakotýmzatímmálozkušenostíačastonarážímenasoučasnépersonální,institucionálníaeko-

1 Tvorba systému modulárního vzdělávání v oblasti prevence rizikového chování pro peda-gogické a poradenské pracovníky škol a školských zařízení na celostátní úrovni (reg. čísloCZ.1.07/1.3.00/08.0205ESFOPVK).

12


nomickélimity.Očekávámevšak,žeivtěchtoprozatímmálorozvinutýchoblastechpůjdečasemškolskáprevencekupředuazískáadekvátnípodpo-ruizájemcezřadpraktikůiakademiků.

Podobnějakovpřípaděpředchozíchdílůcelétetralogiejdetakévtom-to čtvrtém díle koncepčně a autorsky spíše o spojení struktur a obsahua zásadní rekoncepci již dříve publikovaných prací, vydaných původněsamostatně.Tynynítvořínovýcelekajádrotétomonografie.Nejdetedyvpravémsmysluslovaodruhávydání,aleonovýpublikačníútvarmajícíjižvětšíambice.Našísnahoubylospojitdojednépublikacečástitak,abyčtenářidávalceleklogikuadokázalsipropojitaintegrovatdílčíčásti.

Monografie takvucelené forměpředstavujepublikační výsledekprácezapočatévroce2008(navazujícínaliniipracívycházejícíchzrealizaceavý-sledkuPhare Twinnig project 2000)reprezentovanýsériípracívoblastistan-dardů kvality a certifikace, posuzování odbornosti a kvalifikace a měřeníefektivity.Týmtakčerpázpostupněbudovanétradiceanávrhunárodníhosystémuinterdisciplinárněpojatéškolsképrevencerizikovéhochování.Prv-nípracovnípředstavajezpracovánaprávěprostřednictvízmíněnétetralogie,jejížčtvrtýdíldržítenynívrukou.Tetralogievytvářícelek,kterývhomo-gennípodoběpředstavujeteoretickávýchodiska,praxiivýzkum.Obsahujetématadotýkajícísemanagementukvality,tématadotýkajícísebezpečnosti,vzděláváníakvalifikacíatd.Tetralogiejejednímzhlavníchpublikačníchvý-stupůprojektuVYNSPI-2.Každázečtyřmonografiízpracováváapopisujeurčitoučástsystémunebojehokomponentamájinýúčel:

• prvnímonografiePrevence rizikového chování ve školstvíjezákladnímvýchozímtextem,nabízejícímucelenýpřehledteoretickýchapraktic-kýchaspektůspojenýchsrealizacíškolsképrevencerizikovéhocho-vání,

• druhámonografieVýkladový slovník základních pojmů prevence rizi-kového chovánídoplňujeaúzcenavazujenaprvníasloužíjakovýkla-dovýslovníchklíčovýchkonceptů,kterévprevencirizikovéhochová-nípoužíváme,anabízízákladnídefiniceajejichteoretickéukotvení,

• třetí monografie Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi jekoncipovánjakopraktickýpomocníkprofesioná-lůmvprevencipřitvorběkomplexníchprogramůveškoláchaobsa-hujepraktickéukázkyrůznýchprogramůaintervencíinávod,jakjevzájemněkategorizovatakombinovat,

• kolekciuzavíráčtvrtámonografieKvalita a efektivita v prevenci rizi-kového chování dětí a dospívajících,kterávysvětlujezákladnírámecapojmyvoblastikvalityaefektivityapřibližujepakpraktickézku-šenosti a příklady výzkumu v prevenci a popis systému hodnoceníkvality, včetně vyvíjeného celonárodního systému certifikací kvalityvČeskérepublice.

13

Úvodní slovo

Ačkoli se může zdát, že celý postup prací na vývoji celonárodní školsképrevence rizikovéhochování jepoměrněrychlýahomogenní,není tomutakzcela.Paralelněběžímnohodiskusínarůznýchkomunikačníchplatfor-mách,kdesicelýzáměrijehovedlejšídůsledkystáleujasňujemeařešíme,jakdálepostupovat.Současnějealedůležitézdezmínit,žetovšenenípou-zevýsledkemprácepostupněsevyvíjejícího týmuodroku2000,odvýšezmíněnéhoPhare Twinning projektu.Rádbychzdevúvoduvzdalholdapo-děkoval jednomuzkolegů,na jehožpráci jsmev tomto smyslunavázaliaokterémmohubezfalešnéskromnostihovořitjakonestoroviprávětématkvalityaefektivityvnašemoboru.PandocentKamilKalinabylodzačátkuklíčovýmhybatelempracísahajícíchdoprvnípoloviny90.letaústícíchaždozformovánípracovnískupinypřiMinisterstvuzdravotnictvíČR(vroce1995),kteránásledněsměřovalaažknávrhuaformulaciprvníchstandardůkvalityvléčbězávislostí.Zásadněovlivniloborovéhoduchadobyavtiskltématuprvnístrukturu.Těžkosiumímpředstavit,žebynásledujícíproces,rodícíseveškolsképrevenciažokololet1999–2000,mohlzískattakrychlenasíleavnitřníintegritěažebynáštýmdokázalkonceptualizovatzákladnípojmyaprocesy,pokudbynebylonacoanakohonavazovat.Roleprv-níchprůkopníkůjevelicenevděčná.Nutnostrekonceptualizace,zásadníchzměn,úpravapoučeníizneúspěšnýchpokusůčastosodstupemčasuzastí-ní,jaksložitýtentovývojjeakolikenergieaautorskéinvencestojí.Mnohanověpříchozím,zejménamladšímkolegůmpakmnohdypřipadávšesamo-zřejmé,jasnéaněkdyzapomínají,žejejichpráceseproměňujeastáváúspě-chemprávědíkynávaznostinajejichpředchůdce.Nechci,abychomztrácelihistorickoupaměťaabychomsnižovali respekt,úctuazásluhy lidí,kteřívdanéoblastipomohlinasvětněčemuvelmisložitémuazáslužnému.Sa-mozřejměžekroměpanadocentaKalinybysizasloužilivyjmenovatidalšíkolegovéažejimtaktéžpatřítentodík.Jejichseznambybylvelmidlouhýamuselibychomsetéžponořitdopředrevolučníchčasů,abychommohliněkteréautorskéaideovéliniiadekvátněpochopit,uchopitavyložit.Snadalespoň toutokrátkouzmínkouaoceněnímmohupřispětnejenk tomu,abychomna tutoprácinezapomínali, aleabychomvbudoucnudokázaliudržetsmyslprokontextuálnívazby,historickésouvislostianedopouštělisedezinterpretací.Vnitřníintegritajekonceptdůležitýnejenvliniikaždéhojednotlivce, ale též celéhooboru.Má-li vbudoucnuprevence rizikovéhochovánírůstdoemancipovanéhoazdravěserozvíjejícíhooboru,pakjetře-ba,abychomzachovávaliastřežilijakjehovnitřníkonzistenciaintegritu,takneztrácelihistorickoupaměťaodvahukekonfrontaciazměnám,kdy-koliseukáže,žejetožádoucínebodokoncenutné.

V Praze 20. března 2015 Michal Miovský

15

1 Kvalita a efektivita ve školské prevenci rizikového chování

1.1 Kvalita a efektivita v kontextu současného systému školské prevence v České republice

Vpraxijemožnéčastosesetkatsvelmirůznorodýmvýkladempojmůkva-litaaefektivita.Kalina(2000,2001),kterýzásadněovlivnilformovánípří-stupuktématukvalityaefektivity(nejen)vkontextuadiktologie,sitrefněs odkazem na některé klíčové práce vydané WHO všímá, že kvalitu lzeodvozovatrůzně.Můžemetedydefinovatrůznápojetíkvalityavyužívatpřitomširokéspektrumrůznýchkonceptů.Vprevencirizikovéhochovánímůžemekvalituodvozovatod:

a) programů/metod/intervencí,b)procedur/způsobu,jakýmjedanámetoda/program/intervence

aplikována,tj.praktickyrealizovánaatentoprocedurálníaspektjetakdalšímzásadnímkritériem,

b)poskytovatelů(organizací/právníchsubjektů)(včetněprovozníchpředpisů,bezpečnosti,informováníatd.),

c) pracovníků(tedykvalitaodvozenáodkvalifikaceaodbornézpůso-bilostičlověka,kterýdanouintervencidoručujecílovéskupině,

e) etickýchstandardů/pravidel/norem,f) cílovýchskupin,jejichcharakteristikapotřeb.

Současnýsystémprevencerizikovéhochovánítak,jakbylpodobuposled-ních15letvČeskérepublicevyvíjen(podrobnějivizMiovský,2015),nenízatímschopendohloubkypostihnoutvšechnyuvedenéaspekty.Snahoubylopostupněvytvářetpředpokladyařešitdílčíoblastivpořadívýznam-nosti/naléhavostizadanýchpodmíneklimitujícíchekonomicky,technic-ky,personálněakapacitněnašipráci.Následujícípřehledobsaženývtétoúvodníčástiknihyjetakpracovníreflexítoho,cosezatěchto15letpoda-řilootevřítadonějakémíryvČeskérepublicekonkrétněřešit.

Vprůběhulet1999–2015bylvČeskérepublicepostupněvytvářenkon-cept integrovaného systému školské prevence rizikového chování. Jehodefinitivní podoba byla propracována, popsána a v dílčích částech ově-řenavletech2014–2015(podrobněpopisceléhosystémuakontextjehovznikuvizMiovský,2015;Miovskýetal.,2015a).Vjádruceléhokonceptustojísnahadosáhnouvětšímíryharmonizacemezidvěmaklíčovýmiresort-

16


nímipřístupuMinisterstvaškolství,mládežea tělovýchovyČR(dále téžMŠMT)aMinisterstvazdravotnictvíČR(dále téžMZ).Jejichharmoni-zaceasynchronizacemůžezásadněpomociřešitnejenklíčovékoncepční,ekonomickéapersonálníotázky,aletéžzásadněpozitivněovlivnitcelko-voupolitikukvality,efektivityabezpečnosti(podrobnějivizMiovský&Gabrhelík,2015a,2015b).Odvýraznéhosynergickéhoefektuceléhopro-cesuimplementacepakočekávámenejenzískánívětšípoliticképodpory,ale především také podpory širší rodičovské veřejnosti a veřejnosti jakocelku.Samozřejměpakdosaženítakévyššímotivaceklíčovýchaktérůza-pojitsedotohotointegračníhoprocesu.Zásadnívlivnacelýsystémmělymj.dvaprojekty(podrobnějiMiovský,2015).Prvníznich,VYNSPI-1(ře-šenývletech2009–2011),pomohlktomu,abyněkterézhlavníchmyšlenekaprincipůbudovanéhosystémuprošlyširokoudiskusíadostalykonkrétnípodobuaparametry.KlíčovévýstupyprojektuVYNSPI-1,díkykterýmbylvČeskérepubliceformulovánprvnípracovnínávrh1celonárodníhosys-témuškolsképrevencerizikovéhochování,nynídostávajínovývýznamanovoupodobu.Hlavnírámecaklíčovékomponentysystémujsoupub-likoványvhlavnímvýstupuprojektuVYNSPI-2prostřednictvímkolekcečtyřmonografií.Našímzáměrembyloprostřednictvímtétotetralogiepřed-stavitrámec,vekterémsecelýkonceptpohybuje,apopsatjehodílčíčástiajejichvzájemnývztahafunkci.Každázečtyřmonografiíprotozpracová-váapopisujeurčitoučástsystému(viztéžúvodníslovotétomonografie)nebojehokomponentamávysvětlitdůležitékontextuálnívztahy,funkcivšechkomponentijejichvzájemnývztah(podrobnějivizMiovskýetal.,2015a,2015b,2015c).

Základnírámecceléhosystémuškolsképrevenceseskládácelkemzečtyřkomponent(podrobnějivizMiovský,2015)jejichžvzájemnývztahgrafickyvyjadřujeschémanaobr.č.1.(1)Jehoteoretickéjádrovycházízkoncep-turizikovéhochování(Miovskýetal.,2015a)aprokultivaciterminologieaharmonizacipřístupůvzniklkromězákladní teoretickémonografie téžvýkladovýslovníkzákladníchpojmů(Miovskýetal.,2015b).(2)Základnírámecdefinujecíle,hlavnícílovéskupinyavyužíváčleněníintervencídleEMCDDAnavšeobecnou,selektivníaindikovanouprevenci(Miovskýetal.,2015a).(3)Obsahovéjádrotvořídoporučeníkurikulumprevenceprozákladní školy (věk 6–15 let) nazývané Minimální preventivní program(Miovskýetal.,2015c). Jedefinována jehozákladní strukturakombinu-jící(a)programypodporujícízdravíabezpečnostveškole,(b)programyzaměřené na sociální dovednosti a dovednosti seberegulace a sebeřízenía konečně (c) programy specificky zaměřené na jednotlivé hlavní formyrizikovéhochování(sexuálněrizikovéchování,užívánínávykovýchlátek,

1 Vizvýstupynawebovémportáluwww.adiktologie.cz

17


šikanaatd.).Definovánjedoporučenýrozsahzahrnujícípřibližně90ho-dinprocelouzákladníškoluadoporučenéjsouprogramy,jimižjemožnétuto strukturuvyplnit (prostřednictvímManuáludobrépraxepreventiv-níchprogramů).Systémuzavírákomponenta(4)řešícíkvalituaefektivitu(tatosamotnákniha).Tajesloženazčásti(a)zaměřenénavývojaimple-mentacistandardůkvalitypreventivníchprogramůajejichposkytovatelů(prostřednictvímcertifikacíkvality), z části (b)zaměřenénaposuzováníkvalifikace a odborné způsobilosti (znalosti, dovednosti a kompetence)profesionálůvprevenci,akonečnězčásti(c)zaměřenénapodporuvědyvoblastivýzkumuefektivitypreventivníchintervencí.PrototoposuzováníbylvytvořenoriginálnísystémnazvanýČtyřúrovňovýmodelposuzováníkvalifikace.

(1) Jednotný teoretický a terminologický rámec a klíčové koncepty školské prevence rizikového chování

(2)Jednotný výkladový rámec využívající koncept rizikového chování

2a. Cíle školské prevence 2b. Cílové skupiny 2c. Úrovně realizace

(3)Doporučené kurikulum prevence pro základní školu (tzv. Minimální preventivní program)

3a. Programy podporující zdraví

3b. Životní dovednosti 2c. Specifické programy

(4)Kvalita a efektivita ve školské prevenci rizikového chování

4a. Kvalita programů (certifikace)

4b. Kvalita profesionálů v prevenci

4c. Efektivita programů a intervencí

Obrázek 1 | Schéma základních komponent celkového modelu školské prevence v ČR (Miovský, 2015)

Za prevenci rizikového chování považujeme jakékoli typy výchovných,vzdělávacích, zdravotních, sociálních či jiných intervencí směřujícíchk předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících jeho další pro-gresi,zmírňujícíchjižexistujícíformyaprojevyrizikovéhochovánínebopomáhajícíchřešitjehodůsledky(Miovskýetal.,2015a).PlnáverzeImple-mentačníhoplánujezpracovánavklíčovémvýstupuprojektuVYNSPI-2Implementační plán meziresortního Systému prevence rizikového chování dětí a mládeže v České republice pro období 2015–2025 (dále též Implementačníplán)autorůMiovskéaGabrhelíka(2015a,2015b).

18


1.2 Charakteristiky kvalitní a efektivní školské prevence

Každávětšíučebniceprevence sepokoušídefinovat základní charakteris-tikykvalitníaefektivnípreventivní intervence.Bylozpracovánomnožstvímetaanalýzsnažícíchseodpovědětnaotázku,cojemožnézprovedenýchapublikovanýchvýsledkůtestovánípreventivníchintervencízjistitajaktytovýsledkypromítnoutdopraxe(např.velmizdařilýpřehledMcGrathetal.,2006).Jednímznejvýznamnějšíchzdrojů,kroměsamotnýchčasopiseckýchpůvodníchpracíapřehledovýchprací,jevtomtosměruTheCochraneLib-rary.Zdejemožnézpětnědohledávatstaršíprovedenépřehledyasoučasnězískatnejnovějšípoznatky.Vroce2015bylapublikovánaprozatímposled-nípřehledováprácetýmuvedenéhoFabriziemFaggianem(Faggianoetal.,2014).Zdidaktickýchdůvodůihomogenitytétoknihyjsmesevšakvrátilikjiždřívepublikovanémusouhrnuzákladníchcharakteristikkvalitníaefek-tivní školské prevence využitých pro formulaci standardů kvality preven-tivníchprogramůvČeskérepublice(vizMŠMT,2005,2008a2012).Tentosouhrncharakteristikjevzásaděsoučasnětéždoporučenímavodítkempřitvorběarealizaciškolsképrevenceakaždýprogram/intervencebymělbýtnazíránprizmatemprávětěchtodoporučení/požadavků:2

a) Komplexnostakombinacemnohočetnýchstrategiípůsobícíchnaur-čitoucílovouskupinu(škola,rodina,vrstevníci,komunita,masmédia).

2 Původněbyltentopřehledvyužitpřitvorběaformulacistandardůkvality(MŠMT,2005,2008a2012,případněpodrobnějivizvedruhéčástiknihy)abylzpracovánoznásledujícíchtřízdrojů:

Bém,P.,Kalina,K.(2003).Úvoddoprimárníprevence-východiska,základnípojmyapřístupy.InKa-linaK.akol.:Drogyadrogovézávislosti–mezioborovýpřístup.Kapitola10/1.ÚřadvládyČR,Praha.

Kalina,K.(2000).Kvalitaaúčinnostvprevencialéčbězávislostí.SANANIM/Inverze,Praha. Nešpor,K.akol.(1999).Zásadyefektivníprimárníprevence.Sportpropag,Praha.

Kniha v zásadě následuje naznačené členění různých perspektiv pohle-du na kvalitu a efektivitu. Nejdříve v této úvodní kapitole specifikujeme základní pohledy na evaluaci kvality a efektivity a představujeme základní pojmy a kategorie. Kapitola tak dává všem třem hlavní částem de facto strukturu a pojmy. První samostatná část knihy je věnována tématu stan-dardů metod a postupů. Představuje vývoj originálního systému hodnocení kvality v ČR a jeho základní parametry a filozofii. Druhá část je věnována kvalitě odvozené od pracovníků, tedy profesionálů pracujících v prevenci a reprezentuje další originální počin, kterým byl vznik tzv. čtyřúrovňového modelu a celý systém hodnocení kvalifikací, resp. kvalifikační připravenos-ti pro preventivní praxi. Poslední část knihy je pak věnována náročnému tématu hodnocení a ověřování efektivity preventivních intervencí.

19


Z bio-psycho-sociálního modelu a výčtu rizikových faktorů zřetelněvyplývá,žepříčinyrizikovéhochováníjsouznačněrůznorodé.Preven-tivníprogramyjetedynutnékoncipovatkomplexnějakosouhrnvícefaktorůajakokoordinovanouspoluprácirůznýchinstitucí.

b)Kontinuitapůsobeníasystematičnostplánování.Programynasebemusínavazovatavzájemněsedoplňovat.Tato jejichvzájemnápro-vázanostmusíbýttransparentníazohledněnavezpůsoburealizace.Preventivnípůsobenímusíbýtsystematickéadlouhodobé.Jednorá-zovéaktivity,bezohledunarozsahanáklady,např.jednorázovépřed-náškynebocelostátnímultimediálníkampaně,nejsouobvyklepřílišefektivní. Jednostranné (zdůrazňující pouze negativní účinky drognafyzickou,psychickouasociálnípohodujedince)azjednodušujícíinformace mohou být i škodlivé jak pro klienta programu, tak prodůvěryhodnostsamotnéhoprogramuucílovéskupiny.

c) Cílenostaadekvátnostinformacíiforempůsobenívzhledemkcí-lovépopulaciajejímdemografickýmasociokulturnímcharakteristi-kám.Ukaždéhopreventivníhoprogramujetřebadefinovatprojakoucílovou skupinu je určen. Musí být zohledněn věk, míra rizikovos-ti,úroveňvědomostí, sociokulturnízázemí, etnickápříslušnost,po-stojedanéskupinykezneužívánínávykovýchlátekacharakteristikymístníhospolečenství.Programmusíbýtprodanoucílovouskupinuatraktivní,abydokázalnejenzaujmoutaudržetpozornost.

d)U adiktologické prevence je důležité propojení prevence užívánínelegálních návykových látek a těkavých návykových látek s pre-vencíproblémůpůsobenýchalkoholematabákem.Tabákaalkoholjsounejrozšířenějšínávykovélátkyapůsobínejvětší lidskéimateri-ální škody. Jsou také v určitém smyslu iniciačními návykovými lát-kami– jejichužíváníobvykleprovází a častopředchází zneužívánínelegálníchnávykových látek.Nevždy jevšak totospojenívhodnéamůžemezformulovatrůzné„balíčky“programů,vnichžlzeefektiv-nípreventivníposelstvívyslat.3

e) Včasný začátek preventivních aktivit, ideálně již v předškolnímvěku.Osobnostníorientace,názoryapostojeseformují jižvnejra-nějšímdětskémvěku.Jednoznačněseukazuje,žečímdříveprevence

3 Efektivníposelstvívprimárníprevencimůžespojovatrůznátémata:nelegálnínávykovélátky,těkavé substance, alkohol a tabák, jiná zdravotní rizika (zejm. infekční nemoci - HIV/AIDSahepatitidy,aletakéúrazyasebevraždy)akonečnějináspolečenskárizikaaproblémy,např.kriminalituakomunitníbezpečnost, trávenívolnéhočasu,životníprostředí.Proformulováníúčinnéhobalíčkutématvprimárníprevenciužívánínávykovýchlátekmusímetytoproblémovéokruhyspojovatpodlepotřeby,alenikolivdogmaticky,sezřetelemnaskutečnázdravotníaso-ciální rizika, stupeň sociální toleranceurčitýchnávykových látek, charakter cílové skupinyčipopulaceavneposlednířaděpotřebyaproblémydanékomunity.

20


začíná,tímjevevýsledkuefektivnější.Formypůsobenímusíbýtsa-mozřejměpřizpůsobenyvěkuamožnostemdětí.

f) Pozitivníorientaceprimárníprevenceademonstracekonkrétníchalternativ.Podporazdravéhoživotníhostylu,využívánípozitivníchmodelůanabídkapozitivníchalternativatraktivníchvpříslušnécí-lovéskupiněbymělybýtsoučástíkaždéhopreventivníhoprogramu.

g)VyužitíKABmodelu.Orientacenikolivpouzenaúroveň informací,ale především na kvalitu postojů a změnu chování. Kvalita postojůazměnachováníčastonemusísrozsáhlostíahloubkoupoznatkůpří-lišsouviset.Cílemprevencejeovlivnitchování:součástíprogramůbyprotomělobýtzískánírelevantníchsociálníchdovednostíadovednostípotřebnýchproživot,např.posíleníschopnostimladýchlidíčelittlakukužívánínávykovýchlátekzvýšenýmsebevědomím,nácvikemasertivi-tyaschopnostíodmítat,zkvalitněnímsociálníkomunikaceaschopnos-tiobstátvkolektivuařešitproblémysociálněpřiměřenýmzpůsobem.

h)Využitípeerprvku,důraznainterakciaaktivnízapojení.Prodětiadospívající jsouvrstevníci častoautoritou s většímvlivemnež ro-dičeaučitelé.Vrstevnícimajívýraznývlivnautvářeníjejichnázorůapostojůamohoutakúčinněpřispětksníženírizikovéhochování.Aktivníúčastdětí,jejichiniciativaaspontánnívýměnanázorůzvyšu-jípravděpodobnostúspěšnostipreventivníhoprogramu.Realizátořiprogramůbymělivystupovatspíševroliiniciátorůamoderátorůnež-lipřednášejících.

i) Denormalizace.Primárníprevencemápřispívatkvytvořenítakové-hosociálníhoklimatu,kterénenípříznivékšířenírizikovéhochová-ní.Pojem„denormalizace“znamená,žesenormyahodnotyurčitéhospolečenství změní tak, aby lidem nepřipadalo užívání a šíření ná-vykových látek jakožádoucí, ale ani jakoneutrální sociálnínorma.Cílemdenormalizacejepředevšímzvýšitvdanémspolečenstvínapř.„drogovévědomí“,morálkuaúčastnařešeníproblému.

j) Podpora protektivních faktorů ve společnosti. Vytváření podpůr-ného a pečujícího prostředí. Součástí preventivních programů mábýt podpora a vytváření podmínek pro společensky přijatelné akti-vityavytvářenípodpůrnéhoprostředí,kterédětemamladýmlidemumožňujenavázáníuspokojivýchvztahů.Doprimárníprevencepatříinabídkaspecializovanépéčevpřípaděpotřebyakontaktůproeven-tuálníkrizovésituace.

k)Nepoužívání neúčinných prostředků. Jako neúčinné se prokázalopouhéposkytovánízdravotníchinformacíoúčincíchnávykovýchlá-tek,odstrašování,zakazování,přeháněnínásledkůužívání,moralizo-váníavneposlednířaděiafektivnívýchova,postavenápouzenaemo-cíchapocitech.

21

2 Hodnocení kvality a efektivity preventivních programů a intervencí


2.1 Předpoklady pro hodnocení kvality a efektivity

Khodnocení(evaluaci)preventivníchprogramůaintervencílzepřistupo-vatrůzně.4Existujevícemodelů,jakotěchtoprogramechuvažovatajakjehodnotit(Springer,Uhl,1998).Najednéstraněselzesetkats jednoukrajnívariantouspočívajícívodmítáníjednotnýchstandardů(tj.jednotné-hopojetíkritériíkvality)avdůrazupouzenavyhodnocenídopadůtěchtoprogramů.Vrámcitohotopřístuputedynenínašímcílemzjišťovatadefi-novatnějakájednotnákritériakvalityakonkrétníprogramysnimiporov-návat.Tentokonstruktivistickyladěnýpřístupmámnohozastánců,kladevšakznačnénárokynaerudovanostpersonálu,připravenostvýzkumnýchakontrolních institucíafinančnízajištěníevaluace. Jistounevýhodou jeobtížnostsrovnánídanánašimiomezenýmimožnostmivýzkumněuchopitněkterésložitéfenoményaadekvátnějepřievaluacizohlednit.Dalšímož-nostíjeprostřednictvímsrovnáváníavýzkumurůznýchmodelůpřístupuaprogramůprimárníprevencedefinovatobecnákritériakvalityastěmi-tokritériinásledněostatníprogramysrovnávat,resp.srovnávatmíruna-plněníjednotlivýchkritérií(požadavků).Tentopřístupjefinančněméněnáročnýasnadnějirealizovatelný.Jehonevýhodoujevšakurčitárigiditaapomalostvreagovánínaproměnupotřebcílovýchskupinamenšípoten-ciálproinovaci.Hlavnímproblémempřiexpanzivýchovyzaměřenénari-zikovéchováníaprováděnéveškoláchimimonějeudržetpozornostmla-déhojedincektématu.Jaktotižmladílidédospívají,získávajínapř.stálevícesvýchznalostíodrogáchpřímoz„drogovékultury“(jejísoučástíjsounejen nejrůznější kluby a diskotéky, ale i restaurace, hospody, prodejnytabáku,oddělnísalkoholemvobchodechspotravinamičistánkovýpro-dejalkoholu),kterésestávajísoučástí,eventuálněsesoučástítétokulturystávajíjejichpřáteléainformanti(Whiteetal.,1997).

Vývoj situacevČeské republicenakonecvyústil vkompromisní řešení,které v sobě integruje prvky obou přístupů. Nejdříve byla na základěpřehleduodbornéliteraturyapraktickýchzkušenostísrealizacípreven-

4 Tatokapitolavzniklazkrácenímaúpravoupůvodněpublikovanýchtextů:Miovský,M.,Miov-ská,L.,2004;Miovský,M.,2008;Miovskýetal.,2011aMiovskýetal.,2015a.

22


tivních programů formulována a publikována určitá obecná představaotom,kteréfaktoryovlivňujíúčinnostprimárníprevence(Nešporetal.,1999;Kalina,2000;Bém,Kalina,2003).Popisfaktorůovlivňujícíchúčin-nostprimárníprevencesenásledněstalsoučástíprvníhoucelenéhoná-vrhustandardůspecificképrimárníprevence.Tennavázalnapředchozípokusdefinovatzákladníkritériaproposuzovánípreventivníchprogra-můrealizovanývrámcijižzmíněnéhoprojektuPhareTwinningProject:DrugPolicy (Trapková et al., 2002).Vedruhépolovině roku2004pakproběhlpilotníprojektmajícízacílověřitvzniklouoficiálnípracovníver-zicertifikačníchstandardůprimárníprevence(MŠMT,2004)pozdějipu-blikovanýchjakooficiálnídokumentMŠMT(MŠMT,2005)súpravamiústícímiaždosoučasnépodobypublikovanéosedmletpozději(PavlasMartanová,2012).

Existencestandardůjeklíčováprodefinicitoho,cojeprevenceriziko-véhochováníaproto,abyspecifikovala,kde,kým,proč,jak(ajakdlou-ho) a s jakými cílovými skupinami má být vůbec prováděna. Standardyprogramůprevencetakzhlediskaevaluacepředstavujísouhrnzákladníchpožadavkůna to,abybylaevaluacev současnýchpodmínkáchzaúnos-nýchnákladůvůbecrealizovatelná.Materiál(MŠMT,2004)takmázásadnívýznamprávězhlediskarozlišenímeziaktivitamiprovolnýčasurčenýmipro celou populaci a specifickými programy určenými pouze pro určitécílovéskupiny.Beztohotojasnéhopopisuprogramu,jehocílovéskupiny,cílůatd. jeprovádění jakékolievaluacepraktickyvyloučeno.Z tohodů-vodu není možné např. u volnočasových aktivit (nespecifické prevence)validněověřitdopadjejichpreventivníhopůsobení.Dleautorůvelmiroz-šířenéučebnicedrogovéprimárníprevenceHandbookofPrimaryPreven-tion(Stel,Voordewind,1998)jeproprovedeníevaluacenezbytněnutnéreflektovattytopožadavky:

• účinnostintervencemusíbýtprokazatelná,• jenutnépopsatavysvětlitmechanismy(faktory),kterébrání,nebo

naopakpodporujíefektintervence,• mělobybýtmožnéspočítatnávratnostinvesticedodanéintervence,• mělybybýtidentifikoványapopsányneúmyslnéanežádoucíúčinky

intervence.

Čímpřesnější jepopiscílů,metodacílovýchskupindanéhoprogramu,tímlépejemožnéjehodopadvýzkumněověřovat.Neznamenátosamo-zřejmě,žebyzákladnímstavebnímkamenemceléhosystémupreventivní-hopůsobenínemělyinadálezůstatprávěprogramynespecificképrimárníprevence,kteréseúzcevážoukhlavnímuprincipustrategieprevenceri-zikovéhochování,kterýmjevýchovadětíamládežekezdravémuživot-nímustylu,kosvojenípozitivníhosociálníhochováníarozvojiosobnos-

23


ti (viz téžpojetíMPP,Miovskýet. al., 2015c). Je třebavšak reflektovatfakt,žeexistujíavždybudouexistovatdětiamladí lidé,prokterétytoprogramy atraktivní či dostupné z nějakého důvodu nebudou. Nemusíse přitom jednat pouze o nízkou motivaci a špatné výchovné prostředívrodině,můžesejednatomnohemhlubšízdrojeproblémů,jakojevelmišpatnásociálnísituacerodiny(zejménanapř.uskupinspoluobčanůohro-žených sociální exkluzí, u rodin přistěhovalců atd.), osobnostní či jinápatologie rodičů (nezvládnuté psychiatrické onemocnění v rodině atd.)neborodinnézázemínemajížádné(dětizdětskýchdomovů,výchovnýchústavůatd.)(Rhodesetal.,2003).Znamenáto,jakjsmejižuvedlidříve,ževespolečnostijsouabudoudětiamladílidé,kteříjsouprotisvýmvrstev-níkůmurčitýmzpůsobemhandicapováni(LLoyd,1998;Miovský,2001).Mnohéznichvyžadují specificképodpůrnéprogramy,které jimumož-nívyrovnávatsesesvýmhandicapemazabránitjejichvyčleněnízběžnéspolečnosti.Dětí,kterévyžadujítakovýtospecifickýpřístup,jepoměrněvelkémnožstvíasoučasnějetřebazdůraznit,žesenejednáodětitvořícíjednuhomogennískupinu.Existujírůznéskupinydětí,kteréjsouhandi-capoványrůznýmzpůsobemakterévyžadujírůznéformypomoci.Tytoformypomocipřitommusíodpovídatprávějejichskutečnýmpotřebámaproblémům.Toznamená,žepomocmusíbýtspecifickáprevence(čle-něnádálenaselektivníaindikovanouprevenci),abyprácebylaskutečněúčinná(vizMiovskýetal.,2015a,2015b).Stejnějakoexistujíprogramyspecificképrevencerizikovéhochovánínapř.voblastišikanyanásilíneboprevencerasismuaxenofobie,existujítaképrogramyspecificképrevenceužívánínávykovýchlátek(adiktologickáprevence).Individuálněrozdílnáúroveňznalostí,postojůadovednostíumladýchjedincůvytvářípotřebuvývojeintervenčníchprogramů,kteréumožňujítakovoumíruindividua-lizace,ježzajistí,žekaždýjedineczcílovéskupinybudeschopenvstřebatcelýobsahintervence.Sděleníobsaženávpreventivníchintervencí,kterájsou v rozporu s osobní zkušeností mladých lidí většinou nemají na cí-lovou skupinu žádný pozitivní vliv (Abdulrahim et al., 1994). Mimotoznačnáčást informacíposkytovanýchvrámci takovýchvzdělávacích in-tervencí jenepřesná,dálezvyšujenedůvěrustudentůavytvářípřekážkyproúčinnostdanéhoprogramu.Například„drogovákultura“jepakmla-dýmilidminahlíženajakospolehlivějšízdrojinformací,kterývšakčastějizdůrazňuje bezpečnost návykových látek a schopnost budit rozkoš nežjejichpotenciální škodlivéúčinky(Horanetal.,1988).Vodbornémpí-semnictví se často uvádí potřeba různých cílených intervencí pro různécílovéskupiny(Jensonetal.,1993;KressandElias,1993;VanHasseltetal.,1993;WerchandDiClemente,1994),nicménězvětšíčástitytolépeza-cílenéintervencestálečekajínasvůjvývoj,zavedenídopraxeaevaluaci.Ažnaněkolikmálovýjimeksetvůrciprogramůprevencerizikovéhocho-

24


vánídomnívají,že jimizvolenéstrategiebudoustejnouměrouefektivnívcelépopulacianepřipravujírůznéintervenčnístrategieprorůznécílovéskupinyprogramu(WerchandDiClemente,1994).Tomutopojetímusíodpovídattaképojetícílůpreventivníchprogramů.Tymusíbýtrealistickéaodpovídatsoučasnémustavuvtétooblasti.

Odbornáliteraturanabízírůznédefinicetermínuevaluacepreventivníchprogramůastrategií.PodleSpringeraaUhla(1998)jeevaluacevširšímvý-znamuslovasouborrůznýchaktivitpřinášejícíchnáminformaciovýzna-mechspojenýchschápánímsebenebovnějšíhookolíurůznýchcílovýchskupin.Dalšímmožnýmvýkladempojmuevaluacepreventivníintervenceneboprogramujesystematickéshromažďování,analyzováníainterpreto-vání informací o průběhu intervence a jeho možných účincích. Získanéinformacemohoubýtpoužitykrozhodováníozlepšeníintervence,kjejí-murozšířeníneboodmítnutí(EMCDDA,1999).Dočeskéhojazykabylamj.přeloženapracovníverzedalšízpublikacíEMCDDAGuidelanes for the evaluation of drug prevention(EMCDDA,1998).Právětatopublikace,spoluspřekladem11dílůevaluačníhomanuáluSvětovézdravotnickéorganizace(WHO,2000)sevnašízemidočkalarozšířenídookruhuodborníkůza-bývajícíchseevaluacemidrogovýchprogramů.VesnazefacilitovatproceszaváděníevaluačníchnástrojůdopraxepřipravilotakéMŠMTpublikacevěnujícísetétooblasti(MŠMT,2002).Tatopublikacesevšaksetkalaskri-tickýmpřijetímzestranypedagogickéveřejnosti,neboťjejípojetínebylozcelaadekvátnícílovéskupině.Přetrvávajícímproblémem(viztakéMio-vskýetal.,2015a,2015c)nadálezůstávápředevšímnedostatekvyzkouše-nýchkonkrétníchnástrojůaschopnostpracovníkůvprevencitytonástrojepoužívat(Miovský,2002b).

2.2 Typy evaluací z hlediska práce s výsledky evaluace

Jednotlivéevaluačnímetodyselišípodletoho,kčemumajíbýtvýsledkyevaluacepoužity.Přiformativníevaluaci(případněformativnímpřístupuvevaluaci)jehlavnímcílemnaléztsilnéaslabéstránkyevaluovanépreven-tivníintervenceanavrhnoutzměny,kterépovedoukodstraněníčizlepšeníslabýchstránek(WHO,2000a).Cílemformativníevaluacejevšakvýhrad-nězlepšeníčizdokonalení(programu, lektoraatp.),nikolipřímýpostihzazjištěnéchybyčijinénedostatky.Naprotitomuhlavnímdůsledkemnor-mativníevaluace(případněnormativníhopřístupuvevaluaci)mohoubýtprávě„politické“důsledkyjakorušeníprogramu,sankcerealizátorůmpro-gramuzanedostatky,nižšídotacevdalšímdotačnímřízeníapod.Někteříautořiužívajítakétermínsumativníevaluace(Kröger,1998).Přinormativ-

25


níevaluaciporovnávámehodnocenýprogramnapř.sjižexistujícímistan-dardy(hodnotímemíruakvalitunaplněnístandardů)nebojejsrovnámesjinýmprograme.Obatytozákladnípřístupykevaluacisevýznamněod-lišujívmetodologickýchaepistemologickýchvýchodiscíchapředpokla-dech(Kröger,1998)apřijejichpraktickéaplikacijetřebatytoodlišnostirespektovat.

2.3 Typy evaluací z hlediska hodnocených fází programu

Dalšímožností,jakrozlišovatmezijednotlivýmipostupyevaluacejeorien-tacetěchtometodnarůznéfázerealizacepreventivníintervence(Kröger,1998).

a) Evaluace přípravyRealizacikaždéúspěšnéaefektivnípreventivníaktivitypředcházífázepo-drobnéhoplánováníapřípravyvlastnírealizace.Přievaluacipřípravysepředevšímsleduje,jakkvalitnějedanýprogrampřipravenpředtím,nežjespuštěn.Evaluacesetakzaměřujepředevšímnastavpřípravnédokumen-taceaveškerýchpřípravnýchkroků(Jerfelt,1998).Tovyžadujesledováníkvality projektového managementu, přípravy finančního a materiálníhozajištěníprojektu,adekvátníúrovněvzdělánívšechrealizátorůpreventivníintervence atd. (EMCDDA, 1998). Příprava každého, nejen preventivní-hoprogramujevelmidůležitoufází.Bezkvalitnípřípravynelzekvalitněrealizovatžádnýprojekt.Samozřejmě,žeivpřípaděsebelépenaplánova-néhoprogramusevjehoprůběhuvyskytnounepředpokládanéproblémy.Protokvalitnípřípravazahrnujetakéschopnostpočítats toutoeventua-litouaponechávatdostatečnoučasovou,materiální ipersonální rezervuvplánovanémharmonogramurealizacejednotlivýchfázíprojektuproře-šeníproblémůzjištěnýchažběhemvlastnírealizace.Vpřípaděpodceněnépřípravyprojektusepaknepředpokládanéproblémyprovázejícírealizacimohou stát příčinou neúspěchu teoreticky velmi efektivní, inovativní čipro cílovou skupinu jinak přitažlivé preventivní intervence. Při evaluaciprocesupřípravyjenezbytnésledovat,zdapředvlastnírealizacíprojektubylyuspokojivězodpovězenynásledujícíokruhyotázek:

• Jeplánovanáintervencevůbecpotřebná?Jeadekvátnězdůvodněno,pročmábýtprovedena?Jeempirickyověřeno,žedanácílováskupi-napotřebujeprávě tentoprogramažezvolenémetodyodpovídajícílovéskupině?

26


• Jedokumentaceprojektuprovedenanaadekvátníúrovni?Odpovídákvalitapřípravnédokumentacerozsahu,náročnostiapředpokládané-muefektuplánovanéintervence?

• Jedostatečněpopsánaaidentifikovánacílováskupina?Jsoujasněpo-psánycharakteristikycílovéskupiny,jejíodlišnostiodobecnépopu-lace,jejíspecifika,kterájetřebapřipřípravěintervencezohlednit?

• Jecílováskupinazvolenaadekvátněvzhledemkplánovanépreven-tivníintervenci?Odpovídáobsahaformaprogramucílovéskupině?Jeintervencedostatečněatraktivníprocílovouskupinu,abyupoutalajejípozornostafacilitovalapředpokládanouzměnuchování,případ-něposilovalaprotektivnífaktory?

• Jsouplánovanéintervencevhodnězkombinovány?Navazujínasebeadoplňujíse?

• Je časový a celkový realizační plán realistický? Je možné realizovatplánovanéaktivityvpožadovanékvalitěvplánovanémčasovémúse-ku?

• Jsoucílejasnědefinovány?Jsoureálnědosažitelné?Jeprovedenreál-nýodhad,ujakvelkéčásticílovéskupinyjemožnoočekávatnavozenízměnychování?Jsoupřipravenynástrojenaověření,zdačidojakémírybylocílůdosaženo?

• Máprojekt(program)jasnýazdůvodněnýekonomickýrámec?Od-povídajínákladyprojektuobvyklýmcenám?Odpovídajínákladypří-nosůmznavozenípředpokládanézměnychováníucílovéskupiny?

b) Evaluace procesuPřievaluaciprocesusekladedůraznavlastníimplementaciprogramu.Vy-hodnocujísejednotlivékroky(části)intervencesohledemnapřípravnoufázi.Hodnotíme,zdanaseberůznéčástinavazujívlogickémpořadí,kteréusnadníorientacivproblémupříjemcůmpreventivníintervencečijakájevlastníkvalitajednotlivýchkrokůprogramu(WHO,2000b;Kröger,1998).Evaluaceprocesujepoměrněobtížnoučástíevaluacepreventivníinterven-ce.Jdeohodnoceníprůběhuimplementaceprogramu.Zatímcopřievalu-acipřípravyavýsledkumůžehodnotitelvycházetzpísemnýchdokumentůzpracovaných při plánování projektu (podkladů poskytnutých navrho-vatelem intervence do příslušného dotačního řízení či závěrečné zprávy,eventuálně odborných publikací typicky informujících o výsledku kon-krétníintervenceucílovéskupiny),přievaluaciprocesuječastoodkázánpředevšímnavýpovědirealizátora,jehospolupracovníkůneboinformacezískanépřímoodúčastníkůprogramu,případněnadatazískanávlastnímpozorováním.Hlavníotázky,nakterébymělhodnotitelprocesurealizacenaléztodpovědi,pokudmožnozrůznýchinformačníchzdrojů,jsou:

27


• Jeprojekt(program)realizovánvsouladusplánem?Jeplándosta-tečněflexibilníkřešeníneočekávanýchproblémůpřirealizaciinter-vence?

• Provádíprogramosobysdostatečnýmvzděláním?• Jsoupoužíványvhodnépomůcky?Odpovídázpůsobpoužitípomů-

cekcílovéskupině?• Jsoudodržoványověřenépostupy,neboprogramobsahujeimprovi-

zace(ajakjesnimizacházeno)?Odpovídáobsahjednotlivýchinter-vencíúrovninadůkazechzaloženýchznalostíodanémproblému?

• Odpovídázpůsobprováděnídanýmkritériímkvality(např.standar-dům)?

• Jeprogramskutečněakomodovándopodmínekkonkrétníškoly?Re-spektujejejíreálie?Jesníharmonizován,nebo„trčí“jakonehomo-genníprvek?

• Doplňujesesjinýmiaktivitaminaškole?Jak?Jetonějakmodelováno(koordinováno),nebosetakděježivelně?

• Přijímáprogramcílováskupina?Jakjejhodnotícílováskupina?Jakjejpřijímajídalšíaktéři(pedagogové,rodiče)?

• Jaksezaměstnancůmprogramrealizuje?Jaknanějpracovnícisamireagují(„jaksejimprovádí“)acosioněmmyslí?

c) Evaluace výsledkuPoslední částí preventivního programu, kterou lze podrobit evaluaci, jevýsledekintervence.Evaluacevýsledkusledujedopadintervenceucílovéskupinydefinovanévpřípravnéfáziprojektu,případnědalšídopady,kteréprogrammá(Kuipers,1998).Při sledovánídopadu intervence jevýhod-nékombinovatkvantitativníakvalitativnívýzkumnémetody,protožejensyntézazjištěníoboupřístupůmůžezprostředkovatinformacioreálnéma do kontextu zasazeném výsledku evaluované intervence. Bez kvalita-tivních výzkumných metod se lze jen těžko obejít při hledání odpovědinaotázku,zdaevaluovanáintervenceskutečněovlivňujeto,coovlivňovatmá,čijakýmzpůsobemzvolenoucharakteristikucílovéskupinyveskuteč-nostiovlivňuje(WHO,2000c;Kröger,1998).

Hodnotitvýsledekprogramůprevencerizikovéhochováníjeobtížnéz několika důvodů. Změna chování plánovaná v důsledku preventivníintervenceseucílovéskupinymůževměřitelnémířeprojevitsdelšímča-sovýmodstupem,nežprobíhásamotnéhodnocení.Některéžádoucí,alevelmidiskrétnízměnychováníjedincůzcílovéskupinysenemusínave-nekprojevitvůbec,eventuálnějedinci,unichžkezměněchovánídošlo,semohouinadálevobavězodsudkuvrstevníkůpřihodnoceníjevitjakointervencíneovlivněnáčástcílovéskupiny.Opačnýmextrémemjecílová

28


skupina,kterápřihodnocenívykazujenavozenípředpokládanézměnychování,zatímcouvětšinyjedincůztakovéskupinykžádnézměněpo-stojůknávykovýmlátkámnedošlo.Důvodemtohoto„maskování“můžebýtnechuťsenadáleúčastnitpreventivníintervence,nesympatiekrea-lizátorůmčiprostýžert,přikterémsejedincizcílovéskupinybavítím,žerealizátorintervencihodnotí jakoúspěšnounazákladězavádějícíchinformací,kterémuposkytlizkreslené.Přievaluacivýsledkůsiobvykleklademenásledujícíotázky:

• Bylsplněncíldanýnapočátkuprogramu(projektu)?• Projevilseprogramnějaknacílovéskupině?Jak(došlokočekávaným

změnám–např.zvýšeníznalostí,oddáleníprvnízkušenostisnelegálnídrogou,nižšípočetdětípravidelněužívajícíchalkoholnebotabákatp.)?

• Mádosaženývýsledekskutečněvztahkprováděnémuprogramu?Ne-způsobilozměnuněcojiného?

• Jakvýraznájedosaženázměna?Lzejinějakmodelovat(dáleprohlu-bovat,udržet)?Jakýminástrojiapostupy?

• Bylobymožné tétozměnydosáhnout jinak?Mávůbecsmysldanýprogramprovádět?

• Jaknákladnébylodosaženíměřitelnézměny?• Jaké přínosy má dosažená změna? (Nižší počet výskytu rakoviny,

menšípočetosobkonzumujícíchalkoholvevysokýchdávkách,méněrizikové vzorce užívání alkoholu, menší nemocnost, nižší výskytcirhózetc.)

2.4 Typy evaluací z hlediska užitého typu výzkumu

Kröger (1998) rozlišuje celkem tři základní typy evaluací podle užitéhovýzkumnéhoplánuRossiho,FreemanaaHofmana:experimentální,kva-ziexperimentálníaneexperimentálníevaluaci.Experimentální typevalu-acepředpokládápoužitíexperimentálníakontrolnískupinyvybranéná-hodnýmvýběrem,ukterýchhodnotíme(měříme)stavpředapoprovedeníintervence (případně takév jejímprůběhu).Nazávěrpakporovnávámevýsledek(rozdíl)dosaženýuexperimentálnískupiny(kterábylapodrobe-naexperimentálnímuzásahu)akontrolnískupiny(bezzásahu).Kvaziex-perimentálníevaluacespočívávtom,ževýběrexperimentálníakontrolnískupiny není náhodný, ale je podřízen určitým podmínkám či kritériímačastotakpřiněmvyužívámezáměrnéhovýběru(Bryman,2001).Přine-experimentálníevaluaciobvyklenemámekontrolnískupinuapracujemepouzeseskupinou,kterájepodrobenapreventivníintervenci.Jiníautořijižreflektujítakémožnosti,kteréevaluaciprimárníprevencepřinášejíkva-litativnímetody(Brounsteinetal.,2001),jakojezúčastněnépozorování,

29


různétypyinterview,ohniskovéskupinyatd.Důležitájesamozřejměade-kvátnostzvolenéhotypuvýzkumu,případněkombinacevícetypůvpřípa-děsložitějšíchprojektů.

2.5 Ekonomické evaluace

Způsobůtříděníevaluacítedyexistujemnoho.Prodoplněnípředchozíchzpůsobůtříděnítakuvádímeještěevaluacinákladů(WHO,2000d),tj.eva-luaci, při které hodnotíme náklady na realizaci určitého preventivníhoopatřeníaevaluacinákladůapřínosů(WHO,2000e).Taspočívávevzá-jemnémsrovnánícelkovýchnákladůspojenýchsrealizacíurčitéhopreven-tivníhoopatřeníapřínosů,kterýchdíkytomudosáhneme(resp.jsmedo-sáhli).Aplikacetěchtotypůanalýzjepoměrněnáročnáavyžadujeznalostiekonomieaspeciálníchmetodprovýpočtyrůznýchtypůnákladů.Zvláštníkategorii pak představují studie zaměřené na tzv. nákladovou efektivitu(Godfrey,Parrott, 1998).Ty lzenahlížet jakourčitý vrchol výzkumnéhohodnocení,neboťpřinichhodnotímecelkovédopadyprojektu(výsledekintervenceucílovýchskupin)aporovnávámejestím,zajakýchokolností(nákladů)bylo těchtovýsledkůdosaženoapřípadně také čím lzevýsle-dekmaximalizovat(tedy,zdazměnouurčitéhoparametrunelzenapříkladzadalšíhominimálníhonárůstunákladůdosáhnoutlepšíhonebotrvalejší-hovýsledkupreventivníintervence).

2.6 Kontraindikace evaluace a možné vedlejší účinky

Některé situace vylučují provedení spolehlivé evaluace. To úzce souvisísprocesempřípravypreventivníhoprojektu.Častoupříčinounemožnostihodnotitdanoupreventivníintervencijeabsencejasnědefinovanýchamě-řitelnýchcílů,čidefinicesamotnéintervencenebocílovéskupiny.Vtěchtopřípadechsečastosetkávámesezcelanerealistickýmicíli, jakonapř.do-saženíúplnéabstinenceu celépopulace či zabráněníprvnímukontaktusdrogouu100%cílovépopulace.Příklademtaktopochybnýchprogramůmohoubýtnapříkladjižvzpomínanépreventivníprojektyscientologickécírkve,které jižv samotnémnázvučastonesouprávěonennerealistickýcíltypuBěhzaČeskourepublikubezdrog2003neboStrážciživotabezdrog,kdykroměsamotnéhocíle5můžemetakézřetelněrozeznatdalšípod-

5 Nikdyvhistoriiani současnosti senepodařilonávykové látkyz lidskéspolečnostieliminovatalogickytoneníanimožnéjižproto,žemnohétytolátkypotřebujemevmedicíněiprůmyslu,kdezaněneexistujejakákoliadekvátnínáhrada.

30


statnénedostatky,jakojestanoveníneměřitelnýchcílů,praktickynulovýprocedurálnípopisintervence,nedefinovanácílováskupina(„celáspoleč-nost“)atd.(Scientologickácírkev,2004).Nejasnévymezenícílovéskupinyznemožňuje provedení spolehlivé evaluace, protože není jasné, v jakýchsociálních skupinách by mělo k plánované intervenci a následné změněchovánídojít.Nedostatkyharmonogramurealizovanýchaktivitavplánupersonálníhozajištěnívedouknejasnostem,co,jak,kdyakýmbudepro-váděno,cožznemožňujeevaluacijakpřípravy,takprocesurealizacepre-ventivníhoprogramu.

Druhýokruhsituací,zakterýchnelzeprovéstspolehlivouevaluaci,sou-visíhlavněsprocesemrealizacepreventivníhoprojektu.Neexistuje-lihra-niceoznačující,cosepovažujezakritériumkvality(nejsou-li jasnědánypožadavkynakvalitu– standardy),nelzenásledněprovéstněkteré typyhodnocení spočívající v tom, zda určité obecné požadavky byly skuteč-něpřirealizaciprojektudodrženy,či jenaopakrealizátorprojektuzcelaopomněl,eventuálnězespecifickýchpříčinzáměrněignoroval.Není-lire-alizátordostatečnědostupnýproevaluačnínástroje(např.odmítápoužitírůznýchhodnoticíchnástrojů,bojkotuječasověneboovlivňuje-linegativ-něcílovouskupinusměremprotievaluaciatd.).

Poslední okruh kontraindikací se týká všech fází programu. Evaluacinelzekvalitněprovést,nejsou-linanikdispozicidostatečnéfinančnípro-středky.Evaluacemánenulovénákladyaobecněplatí,ževýšerozpočtupřímoúměrněovlivňuješíři,hloubku ikvalitusamotnéevaluace.Vzhle-demkobecnémunedostatkudostatečněkvalifikovanýchrealizátorůpre-ventivníchprojektůahodnotitelů jejichkvalityvČeskérepublicebývajíčastorealizátorahodnotitelrůzněprovázáni jižpředzačátkemevaluaceprojektu.Totoomezenínezávislostipředstavujeurčitýproblém,jemužjetřeba věnovat průběžně pozornost. Standardní nezávislá evaluace je vy-loučenanapř.vsituaci,kdymezirealizátoremahodnotitelemexistujene-přiměřená vazba (zaměstnanecký poměr atd.) nebo možnost realizátora(zadavatele)přímoovlivnitvýšiodměnyproevaluátora.

2.7 Nežádoucí (nezamýšlené) vedlejší dopady preventivních intervencí

Každá intervence s sebou při realizaci přináší určitá rizika spočívajícívtom,žekroměžádoucíchdopadůsemohouobjevittakérůznédopadynežádoucí. Mezi množstvím různých témat můžeme vybrat diskutovanýpříkladtýkajícíseprimárníprevenceužíváníkonopnýchdrog.Pokudna-příkladbudoužáci5. třídzákladníchškolpři edukačníchpreventivníchprogramechinformovániotom,žekonopnédrogyjsoustejněnebezpečné

31


jakonapříkladheroinažejejichkonzumacemůžesnadnozpůsobitsmrt,pakvmomentě,kdysedostanoudověku15–16let,můžedojítknebez-pečnémuparadoxu.Vtomtověkuvícenežtřetinaznichkonopnédrogyvyzkoušíatéměřpětinajezačnesurčitoupravidelnostíužívat.Jejichzku-šenostsebuderozcházetsinformací,kterouzískaliodautority.Výsledkempakmůžebýtprávěopačnýefekt,kdyodžádnéautorityjižnebudoudalšíinformacepřijímatjakodůvěryhodné,přestožebýttakovémohou.Snadnotímmůžedojítprávěktomu,ženásledněpodcenírizikaspojenásjinýmidrogami(včetněalkoholu)nežprávěskonopím.

Významkritériavhodnostiurčitéhoprogramuprourčitoucílovousku-pinu je další v praxi často podceňovanou oblastí. Pokud například stu-dentům4.ročníkugymnáziaumožnímebesedusesoučasnýmčibývalýmuživatelemnelegálníchdrogtypupervitinneboheroin,bývávýsledekpro-gramupřidobréprácipreventivníhopracovníkauspokojivý.Tatocílováskupinajeschopnareflektovatfenomény,kterénejsounaprvnípohledvi-dětakritickysezískanouzkušenostízacházet.Silnýemotivnínábojtako-vétodobřeprovedenédiskusepakmůžesehrátsvojipozitivníroli.Pokudnaopak takovýtoprogramzařadímeprožáky5.nebo6. tříd základníchškol,můževýsledekzpůsobitpřesněopačnýefekt,tedyprogrammůžebýtnávodný.Tatocílováskupinaneníschopnavdanémvěkuadekvátněpo-souditazpracovatvšechnyvýznamnéaspektyajejícelkováemočníaso-ciálnínezralostmůžeznemožnitpozitivnívyužitítakovétozkušenosti.

I. částStandardy metod, postupů

a způsobů jejich aplikace v praxi

35

3 Standardy kvality školské prevence a proces certifikací


Prvnívážněmíněnádiskuseovznikuspecifickýchstandardůkvalityproškolskou prevenci rizikového chování proběhla v rámci Phare Twiningprojektu2000.Uvnitřpracovní skupiny6proprevencipostupněv letech2000–2001vykrystalizovalojádroněkolikanadšenců,7kteřísepokusilifor-mulovatprvnípracovníverzidokumentu.Tatoverzeprošlavnitřnímpři-pomínkovýmkolem(vprůběhuroku2002)pracovnískupinyabylavesvétřetíverzischválenajakosamostatnápřílohazávěrečnézprávyPharepro-jektu(Trapkováetal.,2002).PartnerempřivznikutohotodokumentubylaAsociace neziskových organizací (A.N.O.). Jednalo se o velmi ojedinělýanasvojidobuodvážnýkrok,kterýnemělvíceméněpodporujinounežprávěcitovanéhoprojektu.Podařilosevšakvrámciprojednáváníařešeníjehovýsledkůvroce2003dosáhnouttoho,žeMinisterstvoškolství,mlá-dežeatělovýchovynejenodsouhlasilovšechnyvýstupypracovnískupiny(tj. včetně první pracovní verze standardů kvality), ale současně s nimizačaloreálněopravdupracovatapočítat. Ipřesvelmiskepticképostojevelkéčástiodbornéveřejnostizačalavroce2004probíhatserióznídiskuseuvnitřMŠMTomožnostiuvéststandardykvalitydopraxeazačítsnimipracovat.Významnýpodílnatomměltehdejšíředitelodboru24MŠMTJiří Pilař, který navzdory zmíněné skepsi a nezájmu pomohl celý záměrprosadit.Vprůběhukonceroku2004azačátkuroku2005takvzniklaprvníoficiálníverzestandardůkvalityvznikláúpravou,přepracovánímadopl-něnímcitovanéhopracovníhodokumentu(Trapkováetal.,2002).MŠMTponěkolikaměsíčnívnitřnídiskusidalomateriáltakédovnějšíhomezire-sortního připomínkového řízení, v jehož závěru byl dokument skutečněpřijat,schválenavydán(MŠMT,2005).Zrodilsetakveškolsképrevencinovýfenomén–národnístandardykvalitypostavenénaprincipunorma-

6 VedenéMichalemMiovskýmvrámcijímkoordinovanétřetíkomponentyceléhoprojektu,kambylaškolskáprevencespolusdalšími5pracovnímiskupinamizařazena.

7 NaprvníverzidokumentupracovalačtveřicepracovníkůvesloženíTrapková,Piňos,KolářováaMiovskýkontraktovanátehdyÚřademvládyČRvrámciPhareTwinningProject2000.

36


tivníevaluacepřípravyaprocesu.Odzačátkusetotižpočítalonejensesa-motnýmformativnímvlivemtěchtostandardůvpraxi(tj.tím,žestandardybudoučteny,budeseonichdiskutovat,postupněsedostanoupoširšíhopovědomíabudoumít tedynepřímývlivnapreventivnípraxi),ale taképřímosurčitouformoukontrolyavyžadovánínaplněnítěchtostandardůzestranyposkytovatelůpreventivníchintervencí.Přizvánatehdydocelé-ho procesu byla přímo organizace MŠMT Institut pedagogicko-psycho-logickéhoporadenství(dáletéžIPPP).TehdejšíředitelkaIPPPJanaZa-pletalovámělaprocelýzáměrmimořádnépochopeníaustanovilapronějmaličkýtýmvesvéinstituci.Díkytomujižrokpovydáníprvníoficiálníverze standardůkvality (2005)vzniká takéucelenápředstavaomožnos-techpraktickérealizaceprocesukontrolynaplňováníadodržovánítěchtostandardů.Vznikásystémcertifikacíkvalityškolskýchprogramůpreven-ce rizikovéhochování,avšakv tétodoběvýhradněprooblast adiktolo-gie(Martanová,2006).Žádnájináoblastzpracovánanebylaastandardykvalityzroku2005ananěnasedajícísystémcertifikacívzniklabylzpo-čátkuprovozovánazaměřenvýhradněnaoblastprevenceužívánínávyko-výchlátekajehodopadůaneumělpostihnoutjinouoblast.Jehourčitýmpředobrazemainspiracíbylsystémhodnoceníkvalityacertifikacíkvalityvoblastiléčbyzávilostí(kterýsevČeskérepublicerozvíjelodroku1995).Jehodruhýmaneméněvýznamnýmomezenímbyloto,žeažnavýjimkyzahrnovalposkytovateleprevencevoblastineziskovéhosektoru(nestátníneziskovéorganizace)tvořícínejvětšíprocentožadatelůodotacevrámcidotačníhosystémuMŠMT(vizpodrobnějiMiovskýetal.,2015a).Ipřestosevšakspustilzásadníprocesvznikuavývojeoriginálníhosystémuhod-nocenikvalityvČeskérepubliceaipřesvšechnydětskénemociceléhosys-témusejednalooinovativnípočinmajícídalšíširšípozitivníkonsekvencezhlediskadalšíhovývojeceléškolsképrevencerizikovéhochování.

3.1 Východiska při tvorbě standardů kvality preventivních intervencí a proces certifikace8

Certifikaceodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůškolsképrimár-níprevencejeposouzeníaformálníuznání,žeprogramodpovídástano-venýmkritériímkvalityakomplexnosti(PavlasMartanováetal.,2012c).Jdeoprocesposouzeníslužby(poskytovatele)podlekritériístanovenýchschválenýmistandardyauděleníčineudělenícertifikátuojejichnaplnění.

8 Kapitola(3.1.a3.2.)bylapůvodněvúplnéverzipublikovánajakosamostatnýčlánekvčasopiseAdiktologie(PavlasMartanová,2012),kterýjepouzeredakčněupravenaaktualizovánpropo-třebyvydánítétoknihy.

37


Je to jedenzpříkladůpraktické realizacenormativníevaluacepřípravyaprocesu(Miovskýetal.,2004).Udělenácertifikacejerespektovánajakogarancekvalityprogramuaovlivňujesměřovánístátníchfinančníchdota-císměremkposkytovatelůmpreventivníchprogramů.Proškolyjeprocescertifikacedůležitýzhlediskaobjednavatelůprogramů.Díkyudělenécer-tifikacimáškolamožnostpoznatodbornýkreditdanéhoprogramualépeserozhodnout,kterýprogramspecificképrimárníprevenceprosvéžákyobjednat.Jakjižbylořečeno,certifikacejeprocesposouzeníslužbypodlekritériístanovenýchschválenýmistandardy(Standardyodbornézpůsobi-lostiposkytovatelůprogramůprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek,dálejenPPUNL,MŠMT,2005,2008;odroku2012pakStandardyodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůškolsképrimárníprevencerizikové-hochování–dálejen„Standardy“).

StandardyPPUNLbylyrozsáhlýmdokumentemrevidovanýmapřijatýmministerstvemškolství,mládežeatělovýchovyvletech2005a2008.Vroce2012pakbylvrámciprojektuVYNSPI-1(Projektč.CZ.1.07/1.3.00/08.0205ESFOPVK)rozšířennavšechnytypyrizikovéhochování(tedyStandar-dyPPRCH).Standardyvesvéobecnéaspeciálníčástidefinujízákladnípojmy,cílovéskupinypreventivníchprogramůazásadyefektivityprimár-něpreventivníhopůsobení.Dálepakvpodoběbodovatelných(bodověhodnocených) kategorií vymezují charakteristiky, které by měl kvalitníprogramobecněsplňovat,například:dostupnost,zacílení,respektkprá-vuklientů,hodnocenípotřebklienta,adekvátnípersonálníaorganizačnízabezpečeníprogramů,odpovídajícímateriálně-technickézázemíadalší.VesvéspeciálníčástiseStandardyzroku2005a2008věnujíkonkrétněpětitypůmprogramů,ojejichžcertifikacilzežádat:programyspecificképrimárníprevenceposkytovanévrámciškolnídocházky,programymimorámec školnídocházky,programyvčasné intervence, vzdělávacíprogra-my (určené pedagogům) a ediční činnost v oblasti primární prevence.Odroku2012 siStandardykladouzacílmožnostposouzeníprogramůzaměřených na jakýkoli typ rizikového chování a rozlišují již pouze třitypypříméhopreventivníhopůsobení,tedytřitypyprogramů:programyvšeobecné,selektivníaindikovanéškolsképrimárníprevencerizikovéhochování.

Mluvíme-livsouvislostiscertifikacemioprogramech,chápemejimipro-gramy specifické školské prevence rizikového chování, přičemž za něpovažujeme takovéaktivityaprogramy,které jsouúzcezaměřenéprávěnaoblastkonkrétníhorizikovéhochováníarizikastímspojená.Certifiko-vanéprogramyspecificképrimárníprevencerizikovéhochovánísevyzna-čujíčtyřmihlavnímicharakteristikami(Miovskýetal.,2010,2015a):

38


• přímýmaexplicitněvyjádřenýmnegativnímvztahemkoblastiriziko-véhochování;

• jasnou časovou a prostorovou ohraničeností realizace (organizacepředrealizacímapujepotřebyškolyaspecifikacílovéskupiny,násled-něvytváříplánprogramunamíru,mápísemnoumetodiku,sekterouseznámíškolu,programjerealizováninteraktivněsmalouskupinou,třídouanakonecjeprogramzhodnocenajezajištěnajehonávaznost);

• zacílenímnajasněohraničenouadefinovanoucílovouskupinuastímsouvisejícímzdůvodněnímmatchingu(tj.přiřazovánímurčitéskupi-nyčijednotlivcekdanémutypuprogramuodpovídajícímupotřebámaproblémůmcílovéskupiny);

• pracovníciprogramumajívzdělánípřiměřenétypuprogramuajsousupervidováni.

Vprocesucertifikacemajímožnoststátníinestátnízařízenízažádatocer-tifikacisvýchprogramůaspeciálněvyškolenícertifikátořirealizujínazá-kladějejichžádostimístníšetřeníuposkytovateleslužby.Udělenácertifi-kacejerespektovánajakogarancekvalityprogramuaovlivňujesměřovánístátníchfinančníchdotací.Procescertifikaceodbornézpůsobilostiposky-tovatelůPPUNL iPPRCHbylvybudovánv souladu s českýmiverzemiplatnýchevropskýchnoremproposuzování,certifikaceaaudit.9Tytocerti-fikačnínormyzaručujíminimalizacirizikastřetuzájmů,objektivnostane-strannostceléhoprocesu.Základnímiprincipycertifikacívoblastiškolsképrimární prevence rizikového chování jsou jednak dobrovolnost, neboťcertifikacenenípovinná,organizaceonisamažádáapodílísenahrazenísnísouvisejícíchfinančníchnákladůvpoměrustanovenémMŠMT,jednaktransparentnostceléhocertifikačníhoprocesuanezávislostšetření.Vne-poslední řadě jezákladnímprincipempoužíváníodbornědefinovaných,obecně akceptovaných kritérií (standardů) pro hodnocení, schválenýchMŠMTaRadouvládyprokoordinaciprotidrogovépolitiky.Vesvýchzá-kladních principech koresponduje certifikace školské primární prevencescertifikacíodbornézpůsobilostislužebprouživateledrog(kterouudě-lujeRVKPP).

Od roku 2006 je systém certifikace odborné způsobilosti poskytovatelůprogramů primární prevence implementován v České republice do pra-xe10.Získánícertifikátuodbornézpůsobilostijejednouzpodmínekproposkytnutífinančníchprostředkůze státního rozpočtu (dotacevoblasti

9 NormyČSNEN45012;ČSNEN,ISO/IEC17024;ČSNENISO19011;MPA60-01-04.

10 PodrobnějivizMartanová,V.(2006).Certifikaceprogramůprimárníprevenceužívánínávyko-výchlátek.Adiktologie.2006,roč.6,č.4,p.514–519.

39


drogovéprevence),avšaknezakládánároknajejichpřidělení.Procesudě-lovánícertifikacímápředepsanýpostup(definovanýCertifikačnímřádemaMetodikoumístníhošetření),kdysežadatelobracínacertifikačníagentu-ru(servisníorganizace,kterájejmenovánaMŠMT)sesvoužádostíopro-vedenímístníhošetření.Certifikačnítým,kterýjezcertifikačníagenturyvyslándozařízenínamístníšetření, jetříčlennýa jesloženzodborníkůvoblastirizikovéhochování,kteříúspěšněabsolvovalikurzvzdělávánícer-tifikátorůajsouprůběžnědálevzdělávániasupervidováni.Certifikátořimajímnoholetézkušenostivprimárníprevenciadobřeznajíškolsképro-středí.Členovécertifikačníhotýmujsouvybírániagenturouzrejstříkucer-tifikátorůsohledemnanepředpojatostazabráněnímožnéhostřetuzájmů.Jejichprácespočívávtom,ženazákladěstudiadokumentaceanávštěvyprogramuposoudí,zdaprogramodpovídánárokůmStandardů.Násled-něsvézávěryvpodoběProtokoluzmístníhošetřeníaZávěrečnézprávypředajíVýboruproudělovánícertifikací,zřízenémpřiMŠMT.Certifikátodbornézpůsobilostipakskonečnouplatnostíudělujeministr/ministryněškolstvímládežeatělovýchovynazákladěstanoviskaVýboruproudělo-vánícertifikacíaodebírátaktéžministr/ministryněškolstvímládežeatě-lovýchovynazákladězjištěnívážnýchnedostatků,kterébyseneslučovalyspožadavkydleStandardůnakvalituslužebuposkytovanéhoprogramu.ObecnouplatnostcertifikátustanovujeMŠMT(vminulostibylatřiapotéčtyřiroky,poslednírevizecertifikačníhořádunavrhujeprodlouženínapětlet),vodůvodněnýchpřípadechjecertifikaceudělovánanajedenrok(přiodstraňovánídrobnýchnedostatků,tzv.podmínečnácertifikace).

Základními cíli certifikací je hospodárné financování služeb z veřejnýchprostředků, zajištění a zvyšování kvality programů primární prevence,zefektivnění sítě poskytovatelů programů a začlenění programů školsképrimárníprevencedoširšíhosystémupreventivníhopůsobení.

Paralelně s českým procesem vývoje standardů probíhala též tvorbaStandardůevropskédrogovéprevence11,kterébylyvletech2009–2011roz-sáhlepřipomínkoványšestizeměmiEUavroce2011bylyslavnostněvydá-nyaprezentoványvodbornémfóru.

11 Brotherhood,A.,Sumnall,H.R.(2011).Europeandrugpreventionqualitystandards.Amanualforpreventionprofesionals.EMCDDA,Luxembourg:ThePublicationsOfficeofEuropeanUni-on.Evropskéstandardyprodrogovouprevencidefinujízákladníkrokypřiplánování,realizaciaevaluaciprogramudrogovéprevence.Jsounástrojemprosebevzděláváníisebeevaluaci,kterýpostihuje8projektovýchfází:posouzenípotřebazdrojů,formulaciprogramuadesignuinter-vence,managmentamobilizacizdrojů,dodávkuamonitorováníprogramu,evaluacianáslednéšířeníavývoj.Napříčtěmitofázemipakprostupují4standardy:udržitelnostafinancování,ko-munikaceazapojenízúčastněných stran, rozvojzaměstnancůaetikadrogovéprevence.Celápublikacejedoplněnapřehlednýmslovníkemzákladníchpojmůvdanéoblasti.

40


Publikovanástudie(PavlasMartanová,2012)znížvycházítatokapito-la,sikladlazacílanalyzovatnejvýznamnějšíposunyvevývojistandardůajejichimplementace.Sledovalajednotlivérevizeapokoušísecharakte-rizovatnejvýznamnější trendyvdanéproblematice.Standardyvobdobí2005–2012prošly rozsáhlýmvývojem, jehožpopis a evaluacinabízí tatostudie.Jednáseonásledujícíobdobí: I. Etapadoroku2005–tvorbaprimárníchstandardůvrámcimeziná-

rodníspolupráce II. Etapa, kdy v letech 2006–2008 probíhala prvotní implementace

avprůběhuroku2008bylarealizovánaprvnírevizedokumentuace-léhoprocesu

III. Etapavobdobí2008–2012bylapokračovánímimplementaceavle-tech2011–2012bylatvořenadruhározsáhlárevizedokumentuacelé-hoprocesu.

Vrámciprvnírevizeproběhlozejménadotazníkovéšetření,bylyrealizo-ványohniskové skupinycertifikátorůaproběhlaexterníevaluacezávě-rečnýchzprávaprotokolůzmístníchšetření.Vobdobíodlednadočerv-na2008bylaprovedenarozsáhláevaluaceceléhocertifikačníhoprocesu.Vdotazníkovémšetřeníbylyzískányzpětnévazbyodcertifikátorů,kteřímělinejvětšípraxivrealizacimístníchšetření.Dalšídotazníkovéšetřeníproběhlomezizařízeními,kteráabsolvovalacertifikačníproces–úspěšněineúspěšně,tedyzískalainezískalacertifikát(celkemcca30dotazníků).Byl realizován výzkum formou vytvoření ohniskové skupiny a vedenyrozhovory s lidmi, kteří se pohybují na poli procesu certifikace, s pre-ventisty,súředníky,snezávislýmiexperty(sedmosob,pětsetkání).Databylavyhodnocenaazpracovávánavrámcipracovnískupinyprorozvojstandardů.Nazákladězískanýchinformacíbylyevaluoványapřepraco-vány základní dokumenty (přepracovány Standardy a Certifikační řádametodikamístníhošetření,inovovánManuálcertifikátora).

Druhárevizeproběhlanazákladěpanelovýchdiskusí,zápisůzohniskovéskupiny,analýzodborníkůzřadcertifikátorů,sběruzpětnýchvazebzteré-nuabylazavršenaexternímioponenturamipracovnípodobydokumentu.Vrámcidruhérevizedošlokpoužitívícemetod:

• Fokusní skupina I (FG I) – celkem osm lidí, zastoupeni byli certi-fikátoři,realizátořipreventivníchprgramů,pracovníciAgenturyprocertifikace,FGbylarealizovánanapočátkuroku2011.

• FGII–totožnásFGI,realizovánavpoloviněroku2011,zastoupenicertifikátoři, pracovník MŠMT, pracovník Kliniky adiktologie, pra-covníciAgenturyprocertifikace,externíevaluátor,primárnímobsa-hemFGbylykonkrétnínávrhynarevizimateriálů.

41


• Kvalitativníanalýzazpětnýchvazebzterénu–vobdobítříletprobí-halvAgentuřeprocertifikacesystematickýsběrpřipomínekcertifiká-torů,certifikovanýchinstitucíadalšíchklíčovýchúčastníkůcertifikač-níhořízení,připomínkybylyzasílányzejménae-maily.

Bylyvyžádányazapracoványexpertníoponenturytextůodřadyexpertů,naoponentníchpřipomínkáchsepodíleli:certifikátorka,oblastnímetodič-kaprevencevpedagogickopsychologicképoradně(Mgr.K.Homolová),vedoucíÚtvarusociálníprevenceMěstsképoliciehl.m.Prahy(Mgr.Bc.T.Řezník),certifikátorprimárníprevencealéčby,vedoucícentradrogovýchzávislostí(Mgr.J.F.Žák),pracovníksekretariátuRVKPP(Mgr.Š.Veis),vedoucíodborumetodikyaprevenceNárodníprotidrogovécentrályPo-licieČR(JUDr.B.Brejcha). Jako třetíkrokv tétostudiibyla realizová-na deskripce a metaanalýza obecných trendů ve vývoji Standardů. Tatokvalitativnímetodakombinujeinformacezpředchozíchstudií,kterébylyprovedenynezávislena sobě,alezabývají se stejnou tématikoua jsou sizhlediskadesignuvelmiblízké.Homogenitajednotlivýchstudiíjeklíčo-výmpředpoklademmetaanalýzyvycházejícízezávěrůdílčíchstudií.

3.2 Vývoj standardů odborné způsobilosti

ÚkolvypracovatpůvodníStandardyspecificképrimárníprevenceužívánínávykovýchlátek(MŠMT,2005)vyplynulzUsnesenívládyč.1045zroku2000 (o Národní strategii protidrogové politiky na období 2001–2004)aprácenajehosplněníbylyzahájenyjižvprůběhuPhareTwinningpro-jektu Drogová politika ve spolupráci s odborníky z Belgie a Rakouska.Standardybyly schválenév roce2005aproces implementace sezapočalod roku 2006. V roce 2006 byla zřízena a zahájila svou činnost Agentu-raprocertifikacedlePříkazuministryněškolství,mládežeatělovýchovyč.14/2006dne1.7.2006.Následněbylavypracovánametodikacertifikač-ního řízeníprooblastprimárníprevence,byly spuštěnywebové stránkyAgenturyprocertifikace,vytvořenmanuálcertifikátora,etickýkodexadal-šízákladnídokumenty.Bylakreditovánkurzprocertifikátoryaznějvze-šlo46úspěšnýchabsolventů.Dne2.10.2006byloficiálnězahájenprocescertifikaceprimárníprevenceatrvaldoroku2008.

a) Revize standardů kvality v roce 2008Nazákladězískanýchinformacíbylyevaluoványapřepracoványzákladnídokumenty(přepracoványStandardy,Certifikačnířádametodikamístní-hošetření,inovovánManuálcertifikátora).RevidovanéStandardyaCer-

42


tifikačnířádametodikamístníhošetřeníbylyschválenyporadouvedeníMŠMTdne18.12.2008.TextStandardůbylzjednodušenabyloupravenobodovánínazákladěpotřebcertifikátorůiúspornosticeléhocertifikačníhoprocesu.Zároveňbylohodnocenízpřísněnovtom,žebylyjasněvymezenybodynezbytnéprozískánícertifikace,tj.takové,kterémusíbýtnaplněnyzestaprocent.TakovébodyjsouoznačenypísmenemAapopřečtenírevi-dovanýchStandardůbyloihnedjasnéjakžadatelitakcertifikátorovi,cojenepodkročitelnýmpožadavkem.Jsoutokategorie,kteréjsouprokvalitníprogramnepostradatelné,napříkladmusímít jasnědefinovanoucílovouskupinu,musíbýtinteraktivníakomplexní,musípracovatsmalouskupi-nou/třídou,musímítvymezenápravidlaapísemnězpracovanoumetodi-kupráce,pracovníciprogramumusímítpřiměřenévzděláníamusíbýtsu-pervidováni.Tytopožadavkybylyvyhodnocenyjakozásadníprokvalitníprogramprimárníprevence.Zároveňsevprůběhucertifikačníhoprocesuukázalojakonezbytné,abynedílnousoučástímístníhošetřeníbylanávště-vacertifikátoranarealizovanémprogramu.Hlavnímpilířemcertifikacezů-stalostudiumpředloženédokumentace,bylovšaktřebatakéověřitvlastníprůběhprogramuaposkytnouttakcertifikačnímutýmuobjektivizovanývhleddoprogramu.Doroku2008bylanávštěvaprogramuvolitelnousou-částímístníhošetření,nakteroučastonezbývalčas;povstoupenírevidova-néhoCertifikačníhořáduvplatnostvprosinci2008senávštěvaprogramustalapovinnousoučástícertifikačníhoprocesu.Certifikátořibyliinstruová-ni,abypostupovalidlevypracovanéhomanuálu.

VCertifikačnímřáduametodicemístníhošetřeníbylyvroce2008nověošetřeny situace, které vznikly v průběhu procesu certifikace (stížnostinaprůběhcertifikačníhořízení,návštěvaprogramu,certifikacenovýchza-řízeníapod.).Všechnyzávěrečnézprávyvytvořenécertifikátorybylyroz-sáhleevaluovány,expertníposudekvytvořilexterníhodnotitel(Mgr.Ra-dimeckýPh.D.,MSc).Tatoexpertizaposloužilazejménaprozdokonaleníformulářůprotokoluazávěrečnézprávyzmístníhošetřeníakvětší jed-notnostipodávanýchzpráv.Jedenkrátměsíčněodsrpna2007doprosince2008sepravidelněscházelapracovnískupinaprorozvojstandardů,slo-ženázezástupcůAgenturyprocertifikace,IPPP,MŠMT,Centraadiktolo-gie1.LFUK,Národníhomonitorovacíhostřediskaprodrogyadrogovézávislosti a nezávislých expertů. Tato skupina se v první fázi zaměřova-lanarevizistávajícíchdokumentůapotézapočalapracovatnavytvořeníkomplexníhoaaktuálníhoslovníkuprimárníprevenceazároveňnaroz-šířeníStandardůnadalšítypyrizikovéhochování.ČinnosttétopracovnískupinyvšakbylanáhlepřerušenapersonálnímizměnaminaMŠMT,kdeoblastcertifikaceprimárníprevencebylaodsunutadopozadí.

43


Procesimplementacebylvnásledujícímobdobístálekomplikovánperso-nálnímizměnaminaMŠMT,kdyseoblastcertifikacetěšilarůznémířezá-jmuvedeníresortu,atakseobdobíhladkéhoprůběhustřídalasobdobímivyčkávání,protrahovánípřidělenífinančníchprostředkůnačinnostAgen-turyprocertifikacečipozastaveníjejíčinnosti.Anidnes,tedyvdoběvzni-kutohotočlánkuvroce2012,neníproceszcelajasnědefinován.Potřebarozšířenýchstandardůnadalšískupinyrizikovéhochováníbylajižvroce2008pociťovánavpraxijakovelmiaktuální.Ipřesřadudílčíchzměnbylomožnécertifikacizískatpouzeproprogramyzaměřenénaprevenciužívá-nínávykovýchlátek.Cílemdobudoucnatedyzůstalovytvořitnovéstan-dardy,dlenichžbudemožnégarantovatkvalituakomplexnostiudalšíchprogramůprimárníprevencerizikovéhochování.

b) Revize standardů kvality v rámci projektu VYNSPI-1 Vletech2011–2012prošlystandardydalšírevizíabylyupravenytak,abybylomožnocertifikovatvšechnyprogramyprimárníprevencebezohledunato,nakterýtyprizikovéhochovánísezaměřuje.Tatozměnavycházízdlouhodobépotřebyoblastiškolsképrimárníprevence–jednáseopo-třebujednotnostivterminologiiivdotačnípoliticestátu.VtextuStandar-důbylarealizovánaopětovnáredukceduplicitakoncentracepožadavkůna kvalitní program primární prevence realizovaný ve škole. Výsledkemjsoučtyřizákladníobecnéstandardy(ošetřujícíprogramsamotný,právaklientů,personálníprácivzařízeníaorganizačníaspektynamístopůvod-ních 12 drobnějších standardů) a tři speciální standardy. Speciální stan-dardy od roku 2012 postihují v souladu s aktuální terminologií tři typyprogramůdletypuprimárníprevence–programyvšeobecné,selektivnía indikovanéškolsképrimárníprevence.Certifikačnípraxeukázala,žežádosti o certifikaci ediční činnosti jsou ojedinělé a vzdělávací aktivityproučitelejsouošetřenyakreditacíMŠMT.Minimalizujesetímtéžrizikošpatného výkladu standardů v případech, kdy by poskytovatel frontálníneinteraktivnípřednáškuprodětichtěletablovatjakokvalitnípreventivníprogram(vzdělávácíprogrambylvpůvodníchstandardechzamýšlenjakokurzvzdělávánípedagogů).Přetrvávátedypotřebacertifikovatpouzepro-gramypříméprácesžákyastudentynatřechzmíněnýchúrovních.Totopreventivní působení na poli školy je též nově definováno jako školskáprimárníprevencerizikovéhochování.

Textaideastandardůbylyharmonizoványvoblastiterminologieakva-lifikačníchpožadavkůnarealizátoryprevenceveškolesnověvzniklýmido-kumenty.ZejménasVýkladovýmslovníkemzákladníchpojmůasČtyřúro-vňovýmmodelemkvalifikačníchstupňůpropracovníkyvprimárníprevenci(obadokumentyvizseznamliteratury).Proúplnostajednotnostsezáklad-

44


nítextyvěnovanépopisucílovýchskupinakvalifikačníchstupňůsestalyvesvézkrácenéverzipřímopřílohousamotnýchStandardů.Zásadnímpo-sunemprožadateleocertifikacijerozšířenístandardůorozsáhlýpraktickývýklad– tedyopraktickoučást,kteráposkytujekonkrétnějšívýkladovýrámecproprácisestandardyaprocertifikaciprogramůprimárnípreven-ce.Obsahujepodrobnějšírozpracováníněkterýchodkazůvestandardechpouzenaznačenýchazejménakonkrétnívzorovédokumenty,kterémohousloužitproinspiraciposkytovatelůmprogramů.Jejichpodobajezárukou,žesplňujípožadavkystandardů,avšaknenízávazná.

TatozatímposlednírevizeStandardůzroku2012sesnažípracovatstím,abymohlybýtcertifikoványidalšíprogramyvstupujícídoškol:PolicieČR,Městská policie, poradenské subjekty, osoby samostatně výdělečně činnéainadálesamozřejmězařízenínestátníchneziskovýchorganizací.Vrámcioponentskýchřízeníbylyvšechnyzmíněnéresortyžádányovyjádření,zdajetatoverzestandardůanáslednéhocertifikačníhoprocesuproněakcepto-vatelnáajejichpřipomínkybylydotextuzapracovány.Základnírámecnava-zujícíchStandardůspecifickéškolsképrimárníprevencerizikovéhochování(2012)jevsouladuscelouřadouzákladníchlegislativníchakoncepčníchdokumentů12.Tytosouvislostibylyaktualizovány.Významnýmposunemjetéž reflexe na existenci evropských standardů kvality drogové prevence13.Zdejevšakještětřebadetailnějšíhoporovnáníaharmonizacevbudoucnosti.

PraktickýmidopadydruhérevizeStandardůjsoupakdílčízměnyvrevi-dovanémcertifikačnímřáduavmetodicemístníhošetření–kterénaStan-dardyvroce2012navázaly.Jsoujimi:Platbaprocesuze100%žadatelemamožnostočástkusoutěžitvrámcidotačníhořízení jednotlivýchresor-tů (doposud platil žadatel pouze 30% nákladů), návrh omezení vstupuprogramů do škol – MŠMT by dle návrhu doporučovala vstup do školnapreventivníakcepouzecertifikovanýmprogramům(atímbysetéžre-gulovalsměrfinančníchvýdajůškolvoblastiprevence),vyššípodílprofes-

12 Národnístrategiíprotidrogovépolitikynaobdobí2005až2009inaobdobí2010–2018,Koncep-ceprevencezneužívánínávykovýchlátekadalšíchsociálněpatologickýchjevůudětíamládeženaobdobí1998–2000,Strategieprevencesociálněpatologickýchjevůudětíamládeževpůsob-nostiMinisterstvaškolství,mládežeatělovýchovynaobdobí2001–2004a2005–2008aStrategieprevence rizikovýchprojevůchováníudětíamládeževpůsobnosti resortuškolství,mládežea tělovýchovy na období 2009–2012. Akčním plánu realizace Národní strategie protidrogovépolitikynaobdobí2010až2012aveStrategiiprevencekriminalityvČeskérepublicena léta2012–2015,Národnímprogramemrozvojevzdělávání,tzv.Bílouknihou,sProtidrogovoustra-tegiíEUnaobdobí2005–2012aAkčnímplánemEvropskéuniebojeprotidrogámproobdobí2000–2004,2005–2008a2009–2012asdokumentyWHO,např.Evropskézdraví21–Cíl12čiGlobálnístrategieprosníženíškodlivéhoužíváníalkoholu.

13 Brotherhood,A.,Sumnall,H.R.(2011).Europeandrugpreventionqualitystandards.Amanu-alforpreventionprofesionals.EMCDDA,Luxembourg:ThePublicationsOfficeofEuropeanUnion,(Dostupnézaúhraduelektronickyna:http://bookshop.europa.eu.)jenověvseznamuliteraturyStandardů.

45


níchsdruženínarozhodováníoprocesucertifikace(jejichúčastveVýborupro udělování certifikací na MŠMT) a prodloužená platnost certifikátunadobutrvánípětlet.Tatopraktickáopatřeníbymělajednoduchouces-toucertifikačníproceszprůhledňovatausnadnit jehorealizacibezvyššífinančnízátěžeproresortMŠMT.

3.3 Charakteristiky nejvýznamnějších trendů ve vývoji standardů kvality

Základníotázkousoučasnésituacejedalšísměřováníazpůsobprácejaksestandardamikvality,takcelýmsystémemcertifikovacíprogramůškolsképrevencerizikovéhochováníakontexttétoprácejakvrámciČeskérepub-liky,takvrámciEvropskéunie.

TrendyI.:Vprvní reviziStandardůdošlok identifikacinížepopsanýchzákladníchjevůarevizesepokusilananěpraktickyreagovat.

• Vyššíkontaktsrealitouposkytovanéhoprogramu–vřazenanávštěvaprogramu.

• ZúženíStandardůaodstraňováníduplicitníchbodů.• Jednoznačnostvýkladuahodnocení–zavedenyanárokoványpovin-

né„Abody“.• Ošetřenínověvzniklýchsituací.• Aktualizacelegislativníhorámce.

Trendy II.: Při druhé revizi Standardů se pokračovalo v již započatýchtrendech,naplňovalyseněkterépožadavky,kterésenepodařilorealizovatvpředchozímobdobí,azároveňseobjevilapotřebaharmonizacesaktuál-nímiposunyvoblastiprimárníprevence.

• Univerzalizace standardů – aktualizace na všechny typy rizikovéhochováníaakceptovatelnostvšemiresortyvstupujícímidoškol.

• Respekt k různým poskytovatelům preventivních programů, avšakjednotnostvzákladníchnárocíchanávrhomezenívstupudoškolpronecertifikovanésubjekty.

• Jednotnostsezákladníliteraturouaškolskýmidokumenty(voblastiterminologieivýzkumnýchtrendů).

• Pokračovánívzužovánía jednotnostivýkladustandardů, typologieprogramůprimárníprevence(všeobecná,selektivníaindikovaná)seodrážívespeciálníchstandardech,opouštísecertifikacevzdělávacíchprogramůaedičníčinnosti.

• Jednotnostvevzděláníaprofesnípřípravěpreventivníchpracovníkůvstupujícíchdoškol.

46


• Praktickývýkladovýrámecjakonávodnápřílohastandardů.• Aktualizacelegislativníhorámce.

TrendyIII.:Budoucívize,diskuseoudržitelnosti• Vobourevizíchjsounaznačenyvizedobudoucnosti,aktuálněpřetr-

vávajítytotrendy,kteréjsouvýzvoupronásledujícíobdobí.• Uvedenívkontextaporovnánísevropskýmistandardy.• Implementacecertifikačníhoprocesu(pilotážanáslednáostráreali-

zace)zanověnastavenýchpodmínek.• Implementace Čtyřúrovňového modelu kvalifikačních stupňů pro

pracovníky v primární prevenci, až bude tento model aplikovanývpraxi,lzezeStandardůněkterépožadavkyvypustit.

• Jednotnostpostupuvoblastiškolsképrimárníprevencenapříčresor-ty–potřebavzájemnékomunikace,rozvojspolupráce.

• S předchozím bodem související jednotnost toku dotací a ochranaškolypřednekvalitními,neefektivnímianecertifikovanýmiprogramyprimárníprevence.

• Vrcholemvýšezmíněnýchaktivitbymohlbýtmj.např.zákonoprevenci.

?Evropský kontext

2012Univerzalizace

Jednotnost v terminologii, v nárocích na program i jeho poskytovatele, regulace.

2008Jednoznačnost a zpřesňování

Zúžení standardů a odstraňování duplicit, zvyšován kontakt s realitou, jednoznačnost výkladu a hodnocení, ošetření nově vzniklých situací

a aktualizace legislativního rámce.

Obrázek 2 | Schéma vývoje základních trendů (Pavlas Martanová, 2012)

47


VývojdokumentuStandardyicertifikačníhoprocesuvykazujejednoznač-něidentifikovatelnétrendy,kterénasebenavazujíarozvíjejíse(viztakéobrázekč.2).Voboufázíchpřetrvávajíurčitékonkrétníúkolydobudouc-naaotázkouzůstává,zda,kýmavjakémčasovémhorizontumohoubýtnaplněny.Témaseocitlovbodě,kdyjejižcelářadavývojovýchpotížívy-řešena,jsouhotovézásadnírevizenejdůležitějšíchdokumentů,vrámcijižzmiňovanéhoprojektuVYNSPI-1vzniklyzákladnítextydefinujícíoblastškolsképrimárníprevence.ProjektVYNSPI-2paknavázalapropracovalněkteréčástiavznikltaksoučasněImplementačníplán(Miovský&Gab-rhelík,2015a,2015b),jehožsoučástíjetéžpolitikakvalityasystémcertifi-kacíastandardůkvality.Budetedynadalšímvývojiadiskusi,dojakémírysepodaříněkterénosnémyšlenkyceléhosystémudálerozvíjetanaopakkteréčástibudouutlumeny.

II. částHodnocení přípravy a procesu realizace

preventivní intervence

51

4 Hodnocení přípravy a procesu realizace preventivní intervence v praxi

4 Hodnocení přípravy a procesu realizace preventivní intervence v praxi

Hodnocení(evaluace)přípravyaprocesubýváčasto(neprávem)výzkum-ně i prakticky podceněným tématem, které bývá zastíněno hodnocenímefektivity(účinnosti),jemužsevěnujemevposlední(IV.)částitétoknihy.Ačkolinássamozřejměvýsledkytestováníefektivityzajímají,neníbezhlub-šíasystematickéanalýzypřípravyaprocesumožnéporozumětasprávněinterpretovathodnoceníprávěsamotnéhovýsledku.Vše,coseodehrávápřipřípravěarealizaci,sepřímopromítádovýsledkuaplikacedanépre-ventivníintervence.Beznichječastonemožnéodhalitdůvody,pročnapř.danáintervencenebyladostatečněúčinnánebopročnanicílováskupinanereagovaladleočekáváníatd.Podrobnějijsmeseevaluacípřípravyapro-cesuzabývalivedruhékapitoleknihy(viz).Protojsmesedoknihyrozhodlizařaditdvaprakticképříkladydemonstrujícíponěkudodlišnýpohled,nežjakýnabízejí standardykvalityacertifikačníproces(vizpředchozíprvníčástknihy).Zatímcostandardykvalityacertifikačníprocesposuzujímírushodymezidopředudefinovanýmkritériem,tedynormativnípřístup,na-bízísetakéjinýmožnýpohledapostup.Nevýhodounormativnípřístupujetotižpředemdanástruktura,pevněstanovenýrámecatedymaláflexibi-litaanemožnostzohlednitindividuálníodlišnostiakontextuálníaspekty.Jdeodaňza relativně rychlé, jasnéaprocedurálněa technicky snadnějirealizovatelnéhodnocení.Navíchodnoceníumožňujícíporovnávatnejenprogramyvůčinastavenémukritériu,aletéžprogramymezisebou,právězhlediskashodysdefinovanýmikritérii.Existujívšaktakéjinémožnosti.Prostřednictvímnapř.smíšenýchtypůvýzkumnýchplánůneboprostřed-nictvímipouzekvalitativníchmetodapostupůjemožnérealizovathod-nocenípřípravyaprocesutak,abybylavícezohledněnajedinečnostdanémetody/intervence, podmínek její implementace nebo specifických pod-mínekposkytovatele(realizátora).Taktostavěnéhodnoceníjejižvkate-goriiformativníhopřístupu.Jehonespornouvýhodoujeprávěflexibilitaaotevřenostačastozcelaunikátníajedinečnýpřínoszhlediskamožnos-tí jakprogramvylepšit, jakodstranitdílčínedostatky(jakojenapř. lépezpracovaný informační leták, lepší soubor pomůcek atd.) nebo jak lépe

52


vdanémetodětrénovatpreventivnípracovníkynebojakzpřesnitčivylep-šitinstrukceatd.Nevýhodoujeomezenápřenositelnostvýsledkunajinápracoviště,jinémetodynebojinéposkytovatele,případnějeobtížné(častonemožné)využítpodobnádatakjakémukoliporovnáváníintervencímezisebouneborůznýchadaptacídanéintervencevrůznýchzemíchneboměs-tech.Vtomtosměrujerozhodnutívrukourealizátorastudie,kterýmusírespektovatazohlednitzadáníacílestudieavybratnejvhodnějšípostupametody.Obanásledujícípříkladyzpraxe jsouvelmizdařilou ilustracínaznačenýchlimitůimožností,jakéformativnípřístupkevaluacipřípravyaprocesunabízíajaksekonkrétnírealizátořivyrovnalivtuzemskýchpod-mínkáchspožadavkyzadavatelůstudiíapodmínkamivterénupřisamot-némhodnocenídanémetodyčisouborumetod.

53

5 Hodnocení přípravy a procesu z pohledu cílové skupiny, místa a způsobu realizace: příklad z praxe

5 Hodnocení přípravy a procesu z pohledu cílové skupiny, místa a způsobu realizace: příklad z praxe14

Kapitolapředstavujeprovedenouevaluacipřípravyaprocesurealizacetzv. minimálního preventivního programu (viz Miovský et al., 2015c)na základních školách Prahy 6 a jejím okolí. Ve studii se realizátořipokoušeli získat podrobnější informace o způsobu realizace obousrovnávaných programů, porovnávat tyto informace s oficiálními do-kumenty k oběma typům programům a mít tak k dispozici nezávislýzdrojkvalitativníchdatovýchodiscíchacharakteruprováděnýchavý-zkumemsrovnávanýchpreventivníchintervencí.MinimálnípreventivníprogramchápeMinisterstvoškolství,mládežeatělovýchovyČR(dáletéžMŠMT)jakozákladnínástrojprevencevresortuškolství,mládežeatělovýchovypředstavujeajakokomplexnísystémovýprvekvrealizacipreventivníchaktivitvzákladníchškolách,středníchškoláchaspeciál-níchškolách(ibid).

5.1 Cíle a výzkumné otázky

Cíleformativníevaluaceprimárně-preventivníhoprogramunakomunitníbázilzerozdělitdočtyřzákladníchoblastí:

• Zmapovatrealizaciminimálníhopreventivníhoprogramunazapoje-nýchškolách:hlavníotázkajeCovšetentoprogramnajednotlivýchškoláchzahrnujeavjakémrozsahu?

• Popsat situaci, školní prostředí na zapojených školách z perspekti-vyškolníchmetodikůprevenceadokumentůoškole:Jakájesituacena škole v oblasti nabídky volného času mládeže, vybavenosti ško-ly,jakéješkolníprostředíacelkovýkontextvekterémjeminimálně--preventivníprogramrealizován(např.spolupráceostatníchpedago-gů,přístupřediteleatd.)?

14 Kapitola vznikla redakčníúpravoua zkrácenímpůvodního článkupublikovanéhove sloven-skémčasopiseAlkoholismusadrogovézávislosti(Miovskýetal.,2007b).

54


• Popsat práci školního metodika prevence: Jak vypadá běžná práceškolníhometodikaprevence?Covšedoníspadáakolikčasujednot-livýmoblastemvěnuje?

• Zjistit, s jakými problémy se školní metodik prevence nejčastěji se-tkává:Covrealizaciprogramunejvícepřekáží?Cochybínebojinýmzpůsobemomezujepráciškolníhometodikaprevence?

5.2 Metody získávání a analýzy dat

Dotétočástikvalitativnístudiesezapojili školnímetodiciprevence,kte-ří pracovali na školách participujících na realizaci výzkumného projektuakteříbyliochotninejenposkytnoutinformaceosvépráciarealizacimini-málníhopreventivníhoprogramu,aletakébyliochotnivyhraditsi,většinoupopracovnídobě,časpotřebnýprorozhovor(cožsenestalovevšechpřípa-dech–vizdále).Skaždýmrespondentembylprovedenjedenpolostruktu-rovanýrozhovor.PřiplánovánírozhovorůjsmevycházelizpojetíBarkera(2000)aKvaleho(1996).Vrozhovorujsmesezaměřilinazískáníinformacíoškole,orealizaciminimálníhopreventivníhoprogramu,opráciškolníhometodikaprevence.Zaměřilijsmesezejménanasilnéaslabéstránkytěchtotematických oblastí. Všechny rozhovory byly nahrávány a poté doslovněpřepsány.Doslovnépřepisyrozhovorůbylykvůlizajištěnívětšípřehlednos-tiupravenypomocíredukceI.aII.řádu.RedukcíI.řádurozumímeprocestransformace údajů obsažených ve významových jednotkách do podobyvhodnější pro další analytickou práci. Z plného přepisu jsou vynechányvšechnyčástivět,kterénesdělujíidentifikovatelnouinformaciadálejetextočištěnovýrazy,jejichžpřítomnosttentotextspíšenarušujeakterénejsouvýznamovoujednotkou(Miovský,2000).RedukceII.řádumázaúkol„se-lektivně na základě hlavních výsledků analýzy případové studie zvolit všechny iden-tifikované hlavní kategorie a vzájemně je spojit do smysluplného celku s kategoriemi identifikovanými v rámci analýzy ostatních případových studií. Výsledkem je tvorba sítě vztahů mezi těmito hlavními kategoriemi. V případě úspěšné práce je na základě této sítě možné zpětně vysvětlit a interpretovat jakoukoli analyzovanou případovou studii. Naopak při nenasycenosti dat dochází ke vzniku „trhlin“ při výkladu a inter-pretaci při této zpětné kontrole“ (Miovský,2000,p.40).

Základnímpředpoklademazávazkempřizískáváníinformacíprostřed-nictvímrozhovorubyloneohrozitanepoškoditúčastníkyvýzkumu,kon-krétně školní metodiky prevence a nepřímo také samotnou školu a jejížáky.Rozhovorytedyprovádělizaškolenítazatelé.Respondentisezúčast-nilizceladobrovolně,beznárokunaodměnuabylivždynazačátkurozho-voruseznámenisevšemizákladnímiinformacemiostudiiasvýchprávech,včetně práva odmítnout nahrávání nebo práva kdykoli žádat o zničení

55


nahrávky (informovaný souhlas). Nahrávky byly bezpečně archivoványamohoubýtvyužityvýhradněproúčely tohotovýzkumu.Nemáknimmítpřístupnikdodalšíanesmíbýtvyužitykžádnéjinéčinnostianikým,kdo není členem výzkumného týmu. Všechny údaje, jež by bylo možnévyužítkidentifikacirespondenta,bylyzpísemnéhozáznamuodstraněny(Miovský,Miovská,Gajdošíková,2004).Dalšímzdrojemdatbylaobsaho-váanalýzapísemnéhomateriálu,atominimálníhopreventivníhoprogra-mu,kterýzpracovávákaždázákladníškola(podlemetodickéhopokynuMŠMTčj.14514/2000-51).

Hlavnímetodouvyužitoupropřípravuazpracovánítohototextubylaobsahováanalýzapřepisůzískanýchrozhovorůadokumentůjednotlivýchškoldodanýchškolnímimetodikypřináslednéminterview.Přianalyticképráci s těmito kvalitativními daty jsme pracovali s využitím zejména třítechnik(postupů)MileseaHubermana(Miles,Huberman,1994).Jednáse o techniku zachycování vzorců, témat, či „gestaltů“ v přímých výpo-vědích respondentů (přepis rozhovorů). Dále techniku (kombinující sesprvní) spojovánídílčíchprvkůdoobecnýchkategorií.Posledníužitoutechnikoubylovyznačovánívztahůmezikvalitativnímiproměnnýmiain-terpretace těchto vztahů. Vzhledem k různorodosti a nehomogenitě zís-kanýchdatbylotřebavelmidůslednědbátnatechnickykontrolyvalidity(Čermák,Stěpaníková,1998).

5.3 Popis výzkumného souboru

Zcelkem25škol(viztabulka1)zapojenýchdotohotoevaluačníhoprojek-tusetétosubstudieúčastnilo19školníchmetodikůprevence,sekterýmibylproveden45–60minutovýpolostrukturovanýrozhovornatémamini-málnípreventivníprogramajehorealizacenazákladníškole.Zbývajícíchšestmetodikůrozhovorzrůznýchdůvodůodmítlo.ZvýběrovéhosouboruA(experimentálnískupina)byloprovedenocelkemdevětrozhovorů(čyřimužiapětžen),zesouboruBaC(kontrolnískupiny)byloprovedenode-setrozhovorůseškolnímimetodikyprevence(třimužiasedmžen).

Soubor Školy Třídy Žáci Chlapci (%) Dívky (%)

A 13 30 619 52,7 44,6

B+C 12 31 559 53,1 46,2

Celkem 25 61 1 178 52,9 45,3

Tabulka 1 | Počet žáků ve školách a třídách podle výběrového souboru

56


5.4 Výsledky

a) Minimální preventivní program a situace na školáchMinimálnípreventivníprogram(MPP)jezaměřennazdravýživotnístylaprevencirizikovýchforemchování,tzn.,ženenízaměřenpouzenapre-venciužívánínávykovýchlátek,aletakénaprevencišikanyapod.Reali-zacezačínáudětína1.stupnizákladníškolyaintenzivnějiprobíhána2.stupnizákladníškoly.Využívánejenmožnostiinformovatodrogách,aletakérůznýchneverbálních,interaktivníchtechnik,skupinovýchforemhry,nácvikudovedností,technikrozvíjeníosobnostiapod.Dálejsoučastopo-řádányzážitkovéprogramyprožáky,méněčastorůznézážitkovéakceprorodičeadětispolečně.RealizaciMPPzajišťuješkolnímetodikprevence,nutnájepodporavedeníškolyatakéostatníchpedagogů.Citovanýmeto-dickýpokynMŠMT(2000)uvádínásledujícíkomponentyprogramu,zekterýchvybírámepouzety,kterémetodiciprevenceuvádějímeziskutečněrealizovanými(alespoňujednézezapojenýchškol):a)Obsahprogramuprožáky:

• výukavrámcijednotlivýchpředmětů(zejménachemie,biologie,ob-čanskánauka),

• volnočasovéaktivity(kroužky,dílny,soutěže),• zážitkovéprogramy,• přednášky, besedy, interaktivní semináře aj. pořádané externími or-

ganizacemizabývajícímisespecifickouprimárníprevencínaškolách(např.právěPrev-Centrem),

• návštěvarůznýchzařízení,kteráposkytujípéčiuživatelůmdrog(nej-častějisejednáonávštěvukontaktníhocentra),

• možnostzapůjčenísiliteraturyodanémproblému,• možnostosobníkonzultaceseškolnímmetodikemprevence,případ-

něschránkadůvěry.

b)Obsahprogramuprorodiče:• spoluúčastnavolnočasovýchaktivitách(vedoucíkroužků,programy

zaměřenénarodičeaděti),• informacenatřídníchschůzkách,• letáky,brožurkyapod.• besedy(uváděnmalýzájemaúčastrodičů).

c)Obsahprogramupropedagogy:• informaceorealizaciMPPnaspolečnýchporadách,• vzdělávánípedagogůvoblastiužívánínávykovýchlátek,• zážitkovápedagogika.

57


Tabulka2srovnávásouborAaB+CzhlediskaobsahuMPP.Vtabul-cejsouuvedenypouzetyaktivity,kteréškolnímetodiciprevenceuvedli,žerealizují.StandardnísoučástíMPPjezařazeníinformacíonávykovýchlátkáchdoběžnévýukyadálezařazeníkroužkůavolnočasovýchaktivit.VevšechškoláchzesouboruAjedorealizaceMPPtakézapojenanestátníneziskováorganizacezabývajícíseprimárníprevencí,konkrétněsejednáoo.s.Prev-Centrum,cožbylopodmínkouúčastivestudii.VeškoláchzesouboruBaC jedo realizaceMPPzapojena častějipolicienežorgani-zacezabývajícísepřímoprimárníprevencí.OprotiškolámzesouboruBaCškolyzesouboruAvelmičastorealizujírůznézážitkovéprogramyprožáky.

Počet škol ze souboru A

(celkem zde hodnoceno 9 škol) Počet škol ze souborů B+C

(celkem zde hodnoceno 10 škol)

MPP je zaměřený také na prevenci šikany 2 3

Informace v rámci výuky 9 10

Kroužky, volnočasové aktivity 9 10

Odpolední klub 1 2

Zážitkové programy 7 3

Zapojení dalších institucí

– policie 1 5

– nestátní neziskové organizace 9 2

– pedagogicko-psychologická poradna 2 0

– jiná preventivní instituce 2 5

Zapojení rodičů 8 8

Zapojení ostatních pedagogů

– vzdělávání pedagogů 5 5

Evaluace MPP 4 3

Tabulka 2 | Srovnání experimentálního a kontrolního souboru z hlediska obsahu MPP

Zesrovnánívtabulce2vyplývá,ževevětšiněsledovanýchoblastísiobasouboryjsouvelmipodobné.Celkemjevšakvpětioblastechzřejmé,žeseobjevilpoměrnězajímavýrozdílostřediferencujícímezikontrolníaex-perimentálnískupinou.Jednáseovýraznoupřevahuexperimentálnísku-pinyvoblastirealizacezážitkovýchprogramů,zapojeníspecializovanýchneziskovýchorganizacíapedagogicko-psychologickýchporaden.NaopakkontrolnískupinamělavýraznoupřevahuvrealizaciprogramůzapomociPolicieČRaměstsképolicieavoblastizapojeníjinýchsubjektůnežnezis-kovýchorganizacíapedagogicko-psychologickýchporaden.

58


b) Práce školního metodika prevenceŠkolnímetodikprevencepíšekaždý rokMPP, aktualizujehoa takévy-hodnocuje.Zodpovídázarealizacirůznýchaktivitnesouvisejícíchpřímoseškolnímiaktivitami(besedy,přednášky)aspadajícíchdoMPP.Posky-tujeporadenstvíprožáky,rodičeaostatníučitele.Spolupracujesvýchov-ným poradcem a psychologem. Spolupracuje s ostatními učiteli (výukavjednotlivýchpředmětech,řešeníkonkrétníchproblémovýchsituací).Prů-běžněsevzdělává.Doporučuje,konzultujevzděláváníproostatníučitele.Jakukázalapodrobnáanalýzaúkolůapožadavkůnaškolníhometodikaprevence,stejnětakjakonařediteleškolyvtétooblasti15(Miovský,Štast-ná, 2002), jsou tyto požadavky zcela nepřiměřené a nereálné. Současnáekonomickásituaceanisituacevoblastiodbornépřipravenostiakvalifi-kace neumožňuje splnění těchto požadavků. Díky tomu plošně docházíkdevalvacivkritériíchhodnoceníplněnítěchtopožadavkůacelkovémuznehodnocenívýsledkůpráce,jichžbylovněkterýchoblastechdosaženo.PokudbyČeskáškolníinspekce(zodpovědnázakontroluMPP)apliko-valaodpovídajícímetodikuakritéria(vdikcicitovanévyhlášky),naprostávětšinaškolbyvhodnocenínemohlaobstát–cožvšaknenímožnéklástzavinutěmtoškolám,aleprávěmnohaneadekvátnímpožadavkůmvyhláš-kynerespektujícíreálnýstavoblasti.Pravděpodobnějendíkynestandard-nímunasazeníčástiokresníchakrajskýchmetodikůprevencevněkterýchkrajích se podařilo vytvořit podmínky a motivovat a podporovat školnímetodikytak,žeselzevněkolikaoblastechsetkatsvelmidobroukvalitoupreventivnípráce.Zdesevšaknejednáopozitivnívlivsystému,alezřetelněonestandardnínasazeníaprácijednotlivců.

c) Problémy při realizaci minimálně preventivního programu

Prvnímčastozmiňovanýmproblémemjepočethodinvyhrazenýchnareali-zaciprogramu(úlevajednaaždvěhodinynebopeněžníodměna)–ideálně0,5–1,0úvazku(formálněvšakdnesmetodikmánároknafinančníodměnupouzevpřípaděabsolvováníspeciálníhoakreditovanéhodvouletéhovzdě-lávacíhokurzuvrozsahumin.250hodin–vizvyhláškakdalšímuvzdělá-vánípedagogickýchavýchovnýchpracovníkůč.317/2005Sb.).Zásadnímtématemproškolnímetodikyprevencejeotázkapodporyřediteleashodasředitelemnatom,jakbymělaprevencevypadat.Ukazujese,žeřediteljeklíčovým„hráčem“udávajícím,podobnějakovjinýchoblastechživotaškoly,pravidlapropreventivnípráci.Postoj,jakýkprevencizaujímá,jaké

15 PodrobněspecifikovánovmetodickémpokynuMŠMTčj.14514/2000-51.

59


jeochotenvytvořitmetodikovizázemíajaksizasvýmrozhodnutímvtétooblastistojívůčizbytkupedagogickéhotýmuseukazujíbýtnaprostozá-sadnímzdrojempodpory,nebonaopakdevalvaceažznemožněníefektivníprácemetodika.Podporaostatníchučitelůavzájemnáspoluprácejevět-šinouhodnocenajakonedostatečnáazdesekroměprávězásadníhovlivuřediteleprojevujeiosobnostmetodikaajehoprofesníiosobnízralost.Prá-věschopnostvymezitseaobhájitsvojiprácivůčikolegůmapokudmožnoalespoňčástznichzískatprokooperacijevelmiobtížné,alenutné.Ostat-níučitelésesicenepodílínarealizacivětšíčástiprogramu,neboťrealizujípouzedílčíkomponentyvrámcidanýchpředmětů,nicménějejichpostoj,poznámkypředžákyči jinýmikolegy,aktivitapouzevpřípaděnařízenívedenímškolyatd.způsobujímetodikůmvýraznéproblémypřipráciavět-šinoujevýraznědemotivují.

Zvláštnímtématemjepakvzájemnáspolupráceapodpora.Jakodůle-žitýavysoceceněnýbylvyhodnocenkontaktsokresnímmetodikempre-venceaprotidrogovýmkoordinátoremnapříslušnéměstskéčástiajejichzapojení (zřetelnézejménaumetodikův souboruC).Role těchtodvoupracovníkůbymělabýtvkontaktovánímetodikůprevence,organizová-ní(pravidelné)schůzekvšechmetodikůprevencepříslušnéměstskéčásti,informováníokvalitníchvzdělávacíchprogramech,ozařízeníchajinýchorganizacíchzabývajícíchsepříslušnýmproblémemapod.

d) Výsledky studie z hlediska dalšího zpracování dat kvaziexperimentální části

Částškolvkontrolnískupiněrozvíjípoměrněvelmibohatéspektrumpre-ventivníchprogramůapřekračuje takhraniciběžnýchaktivitoznačova-nýchjakoMPP–vesrovnánísprůměrnýmvýkonemškolpřitěchtoakti-vitách(viznapř.Miovský,Šťastná,2002neboBroža,Miovský,2006).Tutoskutečnostjenutnézohlednitdosrovnánípři1.a2.retestu,neboťbudepravděpodobněnarušovathomogenituvýsledkusrovnáníobouskupin.Tojevelmizásadnímzjištěním,které jemožnéoznačitzanaprostozásadnívýsledek kvalitativní části a výsledek, který se pravděpodobně promítnedosamotnéhokvaziexperimentu.Bezkvalitativníčástibytentofaktnebylvůbeczjištěnajezřetelné,žekvalitativníčástprojektupřinášídata,kterámajíprokvantitativníčástzásadnívýznam(zhlediskaodhalenímožnýchzkreslení)ažetatodatabypřistandardněprováděnémkvaziexpetimentunebylavůbeczískatelná.Vtomtosmyslustudiepotvrzujevýznamasmyslkombinace obou metodologických přístupů (Miovský, 2006). Poznatkymůžemeshrnouttakto:

a) kontrolnískupinanenízhlediskarealizovanýchprogramůtakhomo-genní,jakautořipředpokládalinazačátkustudie,

60


b)jednačástkontrolnískupinyvykazujevýrazněvyššíaktivitu,kvalitua rozsah preventivních programů – tato skupina vytváří podmínkypromnožstvírůzných,častovelmikvalitníchprogramů,avšakprogra-mů,nemajícíchvždysjednocujícíprvek,strategieaskutečněkvalitnínávaznostavzájemnouprovázanost(identifikovánajezdechybějící„páteřní“strukturadávajícíjednotlivýmprogramůmsjednocujícíspo-lečnýrámecapravidla),

c) experimentálnískupinanaopakpotvrdilapoměrněvýraznouhomo-genitustranrealizaceprogramůazpůsobujejichzajištění.

Výsledkypodporujípředpoklad,ževzájemnéporovnáváníškoljeproble-matickézhlediskamnožstvíakvalityrozdílůmezinimi.Schopnostmeto-dikůpostihnoutpodstatnéproblémypreventivníchprogramůareagovatnanějeznačněrozdílná(souvisítovněkterýchpřípadechsmalouprofesníkompetencí,vjinýchsesnahouprezentovatškoluconejlépea„maskovat“problémy). Dále je zřejmé, že příprava metodika na výkon jeho funkceneníjednotnáaukazujenaznačnénedostatkyanejasnostijižvzákladnídefinicijehokompetencí,nástrojůpropráciatd.Problémzřetelněsouvisísvýšezmíněnýmnerealistickýmzadánímze stranyMŠMTasoučasnýmnedostatečným zázemím pro prevenci. Jak bylo uvedeno výše, problémnenízcelavyřešenaninovýmzákonemavyhláškouodalšímvzdělávánípedagogickýchavýchovnýchpracovníků.

5.5 Diskuse

Získané výsledky jsou s domácími studiemi obtížně srovnatelné, neboťpraktickyžádnáznichnemáplněsrovnatelnoustrukturu.OstatněprojektbylzestranyGAČRpodpořengrantemprávěproto,žesejednáopůvodníounásdoposudvtétopodoběnerealizovanýdesignkombinujícíkvalita-tivníakvantitativnímetody.Základnínávrhprojektu(vícetakénawww.evaluaceppp.cz)vznikalvdobě,kdyvstoupilavplatnostjednazklíčovýchvyhlášekMŠMTČR(2000)týkajícísemetodikůprevenceavdobě,kdycelýsystémprocházelkritickýmmomentem.Jednaloseojižcitovanéstu-die IPPP (2000) a zhodnocení stavu prevence v ČR v rámci Phare Twi-nningprojektu2000(Miovský,Kreeft,2002).Tentoprocespakvdalšíchletechvyústilvodmítnutídosavadníhoodborněchybnéhopojetíprimárníprevence,kterýdoroku2000prosazovaloMŠMTČR,kterésvůjpřístuppřehodnotiloaodroku2004mnohemdůslednějisměřujekpojetíprevenceodpovídajícímodernímpoznatkůmvýzkumu.Výsledkemtohojemj.takévznikcitovanéprvníverzestandardůprogramůprimárníprevencevadik-tologii(MŠMT,2005).

61


Klíčové publikované práce v oblasti evaluace prevence jsou poměrněskeptickékhodnocenídosaženýchvýsledkůprovedenýchstudií.Přehledzákladníchpřístupůkevaluacipreventivníchprogramůjsmečeskýmaslo-venským čtenářům nabídli v práci z roku 2004 (Miovský, Kubů, Miov-ská,2004).Zejménanovějšíšpičkovéprácevtétooblastizřetelněsměřujíkvyššímířeopatrnosti,zejménavůčipřevládajícímdosavadnímpřehnaněoptimistickýmpostojům.

VČeské republiceprozatímmnoho studií, kteréby splňovaly základ-níkritériapromoderníevaluačnívýzkumvprevencipublikovánoneby-lo.Většinou seobjevujíproblémysadekvátnostípoužitýchnástrojůprohodnocenínebonekvalitněsestavenývýzkumnýsoubor.Výšecitovanéza-hraničníprácepřitompoměrněpřesvědčivěukazují,žeprobudoucívývojvevaluacipreventivníchprogramůmajínapř.průřezovéstudieastudiebezkontrolnískupinypraktickynulovýpotenciál.Množstvívýznamnýchfak-torůapraktickánemožnostověřovatvšechnyrelevantnívztahymezinimipostupněvedoukpoužíváníkvaziexperimentálních,alespíševšakdnesjižexperimentálníchdesignů.

Tématučlánkunejvícerelevantníanalýzoujenašedřívějšípráce(Miov-ský,Šťastná,2002).Vníjsmeprovedlidetailníanalýzunáplnípráceškol-níchmetodikůprevenceavčlánkuopakovaněcitovanévyhláškyMŠMTČR upravující úkoly školního metodika prevence a ředitele školy. Došlijsmekzávěru,žezatehdejšíchpodmínek(studieprovedenavletech2000–2001) MŠMT ČR nevytvářelo potřebné ekonomické a technické zázemíabylovyloučeno,abymohlbýtsystémprevencerealizovánvevyhláškoupožadovanémrozsahuakvalitě.Večtyřechoblastechpožadavkůjezčástimožnéúkolyplnit,nikolivšakvplnémrozsahu(díkyobrovskéšířiaroz-manitosti forem rizikového chování): koordinuje přípravu minimálníhopreventivníhoprogramuapodílísenajehorealizaci,odborněametodic-kypomáhápředevšímučitelům,poskytujeučitelůmaostatnímpracovní-kůmškolyneboškolskéhozařízeníodbornéinformacezoblastiprevence.Vedvouoblastechjepožadavekvyplývajícízvyhlášky,uplatněnýdodů-sledku,praktickynaúrovniškolníhometodikaprevencenerealizovatelný:metodiknavrhujevhodnéodbornéametodickémateriályajinémateriályprorealizaciMPP.Uplatňujevesvéčinnostipředevšímmetody,kterémajíověřenouúčelnosta lzeunichměřitefektivitu.Vyvíjetnovépreventivníprogramy je v podmínkách školy prakticky nemožné a pro tuto činnostchybímetodikůmnejenvzdělávání,aletakéjakékoliodpovídajícízázemí.Nemluvímezde také anio tom, že vdobě,kdy inkriminovanávyhláškavstoupilavplatnost(rok2000),takMŠMTČRnebyloschopnévůbecod-borněakceptovatelnýmzpůsobemdefinovat,cojetopreventivníprogramacojetoefektivnípreventivníprogramajaktutoefektivituověřit.Budemeseopakovat,kdyžzdeuvádíme,ževůbecprvní standardypreventivních

62


programůdefinujícíchobaklíčovépojmyMŠMTČRvydalovroce2005.Dalšímdůležitýmfaktemje,žeškolnímetodikprevencemělvdoběvydánívyhláškyaještěněkolikletpotévmnohapřípadechvelmivágnípracovnínáplň,učilvrozsahustejnémjakojehokolegovéazaprácimetodikanebylhonorován.Toznamená,žetutoprácidělánadrámecsvýchběžnýchpo-vinností.Tentostavodpovídalsituaciaždovstoupenívplatnostvyhláškyodalšímvzdělávánípedagogickýchavýchovnýchpracovníků(č.317/2005Sb.).Nicméněanitatovyhláškaneřešívpotřebnémrozsahuzcelanevyho-vujícíekonomické,metodickéamateriálnízázemípráceškolníchmetodi-ků.Jevšakrozhodněkrokemsprávnýmsměrem.

Dostejnéhoobdobíjakojecitovanáanalýzazroku2002(tedyobdobílet1999–2001)patřítakéanalýzavzdělávacíchametodickýchpotřebškolníchmetodikůaokresníchmetodikůprevenceprovedenávrámciPhareTwin-ningprojektu2000(Miovský,Kreeft,2002a).Studiespočívalavoslovenízástupcůškolníchmetodikůprevenceprostřednictvímanketníhodotazní-ku.Instrukceprovyplněnídotazníkubylyzáměrněformuloványtak,abynazákladěanalýzyodpovědíbylomožnéusuzovatnaznalostčineznalostvybraných termínů (např. standardy, síťování, supervize atd.). Záměr seažnavýjimkypodařil,přestože seuněkterých respondentů setkal sne-volí anegativními reakcemi.Zcelkem64došlýchodpovědíod školníchmetodikůprevencevyplynulo,žezásadnímproblémemproně je rozsahhodin,kterébymělybýtpedagogůmnatutoprácivyčleněny,nebonaopakfinančnízvýhodněnízaprácinavíc.DálepřístupMŠMTČRseprořešenísoučasnéhostavusystémuminimálníchpreventivníchprogramů(úvazkyškolníchmetodikůapod.)náhodněoslovenýmpedagogůmjevíjakonedo-statečnýabezvyřešeníhlavníchproblémůjejpovažujízanefunkční.Me-todickémateriályjsoupropedagogymálopraktickéanávodné,hodnotíjejakoobecnéavágní.Výraznýnedostatekmetodicipociťujívtom,žechybípříkladydobrépraxe,jakkterýprogramprovádět,jakprogramykombino-vat,rozvíjet,kontrolovatatd.Tentopožadavekseobjevovaluvícenežpo-lovinyrespondentů.Pedagogovépovažujízavelminedostatečnézvládnutíprávníchnorem,kteréprosvoupreventivníprácipotřebují.Opakovaněseobjevovalakritikamaléznalostiainformovanostivoblastiprávníchnoremadefinovánísprávnéhopostupupedagogavkonkrétníchsituacích.Právníminimumadobráznalostpředpisůjsoujednímzidentifikovanýchhandi-capů.Mezidalšíproblémypedagogovéřadípotřebustážíapraxíatd.

DalšístudieúzcenavazujícínapředchozíazabývajícísepracíškolníhometodikaprevencebylaprovedenávrámciprojektuevaluaceprotidrogovépolitikyStředočeskéhokrajeazaměřilasenatypyrealizovanýchprogramůa jejichzajištěnízhlediska realizátora (Broža,Miovský,2005).Výsledkyukázaly,ženejvětšíčástprogramůsizajišťujíškolysamyaobvyklepou-

63


zenaspeciálnítypyprogramůsizvoudoškolyvnějšísubjekty.ObvyklejdeoPoliciiČRanestátníneziskovéorganizace.Autořistudiekonstatují,že jižpřizískávánídatnaraziliumnohýchmetodikůnanejasnostiane-pochopení ohledně termínu specifická primární prevence, a to i přesto,že jim byly dány informace v úvodní instrukci pro vyplnění dotazníku.Tatoneobvyklásituacenaznačuje,žedodnesnevšechnyškolyjsouvůbecschopnédiferencovatmezijednotlivýmitypyprogramůažejetedyněkdyobtížnéprovádětvůbeczákladnímonitoringtěchtoprogramů.Dostudiesezapojilocelkem57%školStředočeskéhokraje.Většíčástpreventivníchprogramůrealizovalyškolyvlastnímisilamiaspoluprácesvnějšímisubjek-tymírněstoupásvyššímiročníky.Zatímcona1.stupniZŠjepoměr65,5:34,5,jepoměrnastředníchškolách60:40.NejčastějizvanýmisubjektykaktivitámspecificképrimárníprevencejsouPolicieČRapedagogicko--psychologické poradny. Začínají se prosazovat profesní sdružení, kteráveškoláchrealizujídlouhodobějšíprogramy.Zajímavéje,žetatozjištěníodpovídajísituacispíševkontrolnískupiněnašístudie.Naopakpoměrněostřekontrastujísesituacízjištěnouvevětšiněškolvexperimentálnísku-pině–přitomzásadnísejevíprávětyoblasti,vekterýchbylshledánrozdílmezioběmaskupinamidletabulky2(vizkomentářktabulce).

5.6 Závěry prezentované studie z roku 2007

Oslovenímetodicizahrnujídosvéhoprogramuvolnočasovéaktivity,zážit-kovékurzy,spolupracujíspolicií,dvětřetinyškolrealizujíprogramtakéspomocíexterníchorganizací(nejčastějiPrev-CentrumaŽivotbezzávis-losti).Zajímavéje,žespolečnýmrysemoslovenýchmetodikůje,ževlastnípreventivníprogram(nasvéškole)hodnotíjakodostatečnýamajídojem,že„dělajívícenežostatníškoly“.Někteříreflektují„drobnénedostatky“,obvyklevšakpřevládámenšíschopnostkritickéhoúsudku,schopnostpo-souzeníkontextuálníchvztahůapředevšímsrovnáníaznalostodpovídají-cíchkritériíatd.

Velkým nedostatkem v oblasti evaluace realizovaných preventivníchprogramů je, že jezajišťovánanejčastěji formoudiskusenebopísemnouformouprostřednictvímotázek„Cosetilíbilo?Cosetinelíbilo?“.Chybípoužívánístandardníchevaluačníchnástrojů,odpovídajícíznalostvjejichpoužití amožnostech.Častá jeznačnáneznalostobecně limitů jednotli-výchtypůhodnoceníapřeceňováníroleprevenceahodnoticíchnástrojů.Vtomtokontextuneníbezzajímavosti,žeseoslovenímetodiciažnaně-kolik málo výjimek domnívají, že mají dostatek informací ke své práciatytoinformacejsoudobředostupné(prostřednictvímexterníorganizace,protidrogového koordinátora, časopisu Prevence). Je proto otázkou, co

64


všehrajeúlohuvtétomenšíkritičnostiadojakémíryexistujevztahmeziní apozorovanoumenšímotivacípropreventivnípráci.Nejzásadnějšímvýsledkemcelé substudie jeobjevenínehomogenity vkontrolní skupiněanavrženířešeníprotestováníhypotéz,tedyrozděleníkontrolnískupinynadvěčástiatestováníhypotézjakspůvodněkonstruovanoukontrolnískupinou,taktestovánípojejímrozdělenínadvěpodskupiny.Kvalitativnístudietakpřinesladataumožňujícítutooperaci,vjejímžrámcibudemož-néověřovatzdrojezkreslenívýsledkukvantitativníčásti,kterémohoubýtzpůsobenyvýraznýmirozdílyvaplikaciMMPuškolkontrolnískupiny.

65

5 6 Hodnocení přípravy a procesu z pohledu poskytovatele a procesu zavádění preventivní metody do praxe: příklad z praxe

6 Hodnocení přípravy a procesu z pohledu poskytovatele a procesu zavádění preventivní metody do praxe: příklad z praxe16

6 Hodnocení přípravy a procesu z pohledu poskytovatele a procesu zavádění

preventivní metody 6

Sohledemnato,ževelkáčástprogramůjedoČeskérepublikypřebíránazezahraničí,jeotázkaadaptaceanáslednéimplementacedanépreventivníinterevencezásadníotázkouaúkolem.Formativní evaluace je vhodnýmnástrojemprořešenítohototématuavybralijsmeprotutokapitoluukázkudnes jižvČRpoměrněvelmirozšířenéaúspěšnépreventivní intervenceUnplugged.Dáleprezentovanáformativníevaluacepředstavujedílčívý-sledkyevaluacezaměřenénaorganizačníaodbornoupodporupedagogůpři realizaci metodiky Unplugged ve školách v rámci projektu EUDAP.PreventivníintervenceUnpluggedjekoncipovánajakoucelenýpreventiv-níprogramprimárníprevencerealizovanýběhemjednohoškolníhorokusžákyšestýchtříd,tj.vevěku12–14let(viznapř.Miovskýetal.,2015c).OsnovyprogramubylyadaptoványanáslednětestoványvmnohastátechEU(Bohrnetal.,2008),včetněČeskérepubliky.JádroprogramuUnplug-gedvycházíteoretickyzmetodvyužívajícíchtzv.modelkomplexníhovlivusociálníhoprostředí(Comprehensivesocialinfluencemodel,dálejenCSI).Programobsahuje12lekcí,kteréjsourealizoványpřibližněvtřítýdenníchintervalech.Každáhodinavdélce45minutjevěnovánajednomutématu.Realizátorem–instruktoremprogramujevždyučiteldanéškoly,obvyk-le se jednáoškolníhometodikaprevence, školníhopsychologa,výchov-ného poradce apod. (Jurystová, 2008). V původním konceptu metodikyUnpluggedbylzahrnuttakésystémlekcíaprogramůprorodiče,kterýbylvrámcidruhérevizemetodikyvypuštěn,neboťurodičovskékomponentyprogramu nebyla prokázána její efektivita. Nicméně v současné době seinovujístrategiena„rekonstrukci“tétočástiprogramu(Pellaux,2010;TheEu-dapstudygroup,2007).

16 Kapitolavznikla redakčníúpravouazkrácenímpůvodníhočlánkupublikovanéhovčasopiseAdiktologie(Jurystováetal.,2009).

66


6.1 Vzdělávání v programu Unplugged

ProgramUnpluggedbylvČR17pilotně realizovánnazákladníchškoláchškolnímimetodikyprevencečipedagogyhumanitníchpředmětůtypuob-čanskánaukaapod., ale také školnímipsychologyčipedagogyzcela jinéaprobace.Propilotnírealizaciprogramubylibudoucírealizátořiprogramuvyškolenivedvoudennímvstupnímkurzu.Obsahovaljakzákladníinforma-ceoprogramuajehovzniku,takoúčinnýchpreventivníchstrategiích,alepředevšímosamotnýchlekcích,způsobujejichrealizace,tématechatechni-káchvyužívanýchvetřídě.Nedílnousoučástíškoleníbylpraktickýnácvikaktivit. Pro výběr do kurzu nebyla vyžadována detailnější kritéria vstupuvsouvislostispředešlýmabsolvovanýmvzděláním.Dlenověakreditované-hoškolenívmetodiceUnpluggedjsouvsoučasnédoběstanovenyminimál-nídoporučenépodmínky,kterébymělybýtsplněnyúčastníky,pokudchtějíabsolvovat školení, apotéprogram realizovat ve třídách. Jedná sepřede-všímo1)absolvovanéspecializačnístudiumproškolnímetodikyprevencevrozsahu250hodindlevyhlášky18,nebo2)pětiletápraxevrolimetodikačilektorapreventivníchprogramůasouhrnněalespoň60hodinkurzůstéma-tikouzoblastiprimárníprevencerizikovéhochováníčipráceseskupinou,anebo3)praxevdélcealespoňjednohorokunapozicivýchovnéhoporadcesespecializací,školníhopsychologa,etopeda,oblastníhometodikaprevencevrámcipedagogicko-psychologicképoradny(Akreditačníspis,2010).

Vrámcidiseminaceprogramujevsoučasnédobězakotvenospecifickéško-lenívmetodiceUnpluggedjakonezbytnýpředpokladpro jehorealizacivetřídě.Školeníjenastavenojakodvoudennítrénink(celkem16hodin)ajehocílemjepřipravitúčastníkynasamostatnouprácismetodikou,kterábylavytvořena,realizována,vyhodnocenaaadaptovánavrámcimulticen-trickéstudievmnohaevropskýchstátech,včetněČeskérepubliky.Školeníjevysoceinteraktivní, jednáseopraktickýnácvikjednotlivýchlekcí.Pe-dagogovéseběhemnějmnohokrátocitajívpozicižákůanavlastníkůžiprocházejíaktivitamipozdějivyužívanýmipřirealizaciprogramuvetřídě.Školenísamozřejmězahrnujeiinformačníčást,zejménazákladníinforma-ceonávykovýchlátkáchaujasněnípostojůučitelůknimikprevencije-jichužívání,včetněodbourávánímýtů,aprezentaciaktuálníhovědeckéhopoznánívoblastipreventivníchaktivit(Akreditačníspis,2012).Vtomtospecifickémškoleníjetedykladenvysokýdůraznaaktivnízapojenívšechúčastníků.Předzapočetímškoleníjsouúčastnícivyzváni,abysijednotli-

17 Středočeskýkraj,Jihomoravskýkraj,Zlínskýkraj,Plzeň,Rokycany.

18 Vyhláška317/2005Sb.§9c,odalšímvzdělávánípedagogickýchpracovníků,akreditačníkomisiakariérnímsystémupedagogickýchpracovníkůzedne8.srpna2005.

67

6 Hodnocení přípravy a procesu z pohledu poskytovatele a procesu zavádění preventivní metody

vémateriálypředempročetli(vizdále„metodikaprogramuUnplugged“nebo„metodika“),apřiškoleníse jižzabývajídůležitýmibodyčiobtíž-nýmiaktivitami,kčemužlektorpodávázpětnouvazbu.Jednáseonovýstylpráce,kterýnemusíbýtvšempedagogůmodpočátkuvlastní,jelikoždosamotnéhoprogramuvetříděpřináší„sebesama“vpodoběnápadů,zkušeností,postojů,pocitů,řešeníproblémů,členstvíveskupině(Pellaux,2010;Akreditačníspis,2010).

6.2 Metodika programu Unplugged

MetodikuUnpluggedtvoříManuálproučitelesdetailnímpopisemlekcí,kvízovékartyabarevnépracovnísešityprožáky.Metodikaobsahujezejmé-nastanovenícílů,potřebnýchpomůcek,způsobyzahájení,popisyhlavníchaktivitaukončenílekcí.Dálezderealizátořiprogramunaleznourozšiřujícíinformacekněkterýmtématům(např.onávykovýchlátkách,instrukceprohranírolíatp.)Vrámciněkolikalekcísevyužívajíkvízovékartičky–zjednéstranyotázkasmožnýmiodpověďmi,nadruhésprávnáodpověďsdoplňu-jícímkomentářem (EUDAP,2007).Každýžákobdrží svůjpracovní sešit,sekterýmběhemlekcípracuje.Jednáseoosobnísešit,kterýsiučitelmůžeběhemprogramuněkolikrátvybrat,abymělzpětnouvazbukprobíhajícímlekcímiprogramucelkově(Miovskýetal.,2007).,aleposkončeníprogra-mužákovizůstává.MetodikabylanazákladěpilotníhoověřováníprogramuvČRupravenaavícepřiblíženapotřebámčeskýchučitelůapracovnísešitypotřebámčeskýchžáků,zejménapostránceterminologické(EUDAP,2009).

6.3 Odborná podpora pedagogů v průběhu pilotní implementace programu

Účastnícipilotníhoprojektu,pedagogové,kteřírealizovalijednotlivélek-ce,pokaždéhodiněsepsalizásadnímomentyuskutečněnélekce(on-linedotazník)arovněžseúčastniliskupinovýchsetkáníorganizovanýchregio-nálnímikoordinátoryprojektu.19Přinichdiskutovalioúskalích ipoziti-vechproběhlélekceazároveňsepřipravovalinalekcedalší.Setkáníbylapoměrněneformálního rázu (Jurystováet al., 2009)avprůběhupilotnírealizaceseuskutečnilacelkemšestažsedmkrát.Koordinátořiprojektu20

19 Metodik v pedagogicko-psychologické poradně, další zaměstnanci pedagogicko-psychologic-kýchporaden,zaměstnancineziskovýchorganizací.

20 TehdejšíCentrumadiktologiePsychiatrckékliniky1.LFUKaVFNvPraze(dnesKlinikaadik-tologie1.LFUKaVFN).

68


takpravidelnědostávalizpětnouvazbuoprocesuimplementaceprojektu.Odbornoupodporouvprůběhuprogramujsouvnašempřípaděmíněnyvšechnyaktivity,kterébylyběhemimplementaceprogramusrealizátoryprogramuuskutečněny.Tj.skupinovásetkánísregionálnímikoordinátoryprogramu,která se skládalazedvoučástí, supervizní část21 ametodickáčást(tabylazaměřenazejménanaobsahovézvládnutíjednotlivýchlekcí).Stejnětakdoodbornépodporyzahrnujemevšechnydalšíčinnostivprů-běhu celého roku pilotní realizace projektu, zejména informačního cha-rakteru,cožopětznejvětšíčástipříslušelodoodpovědnostíregionálníchkoordinátorů.22

6.4 Cíle studie a výzkumné otázky

Cílemprezentovanéstudiejenazákladědostupnýchmateriálů,proběhléstudie evaluace implementace projektu a analýzy dokumentace projektuanazákladěsemistrukturovanýchinterviewpokusitsenavrhnoutsystémodbornéaorganizačnípodporypedagogůprodalšírealizacipreventivní-hoprogramuUnpluggedvČR.

• Jakýmzpůsobemprobíhalasetkáníběhempilotníimplementacepro-gramuUnplugged? Jakápozitiva činegativabylaběhempilotníhoověřovánízjištěna?

• Jakbyměla/mohlavypadatodbornápodporarealizátorůprogramupřidalšídiseminaciprogramu?

6.5 Soubor, metody získávání a analýzy dat

Proúčelystudiejsmezvolilitypformativní evaluaceprocesu implementaceprogramu.Cílemformativníhotypuevaluacejezjistitsilnéaslabéstrán-kypreventivníaktivity,kterépotéumožnízkvalitněníintervence/službyrealizátorůprogramu(Miovskýetal.,2004).Jakoprvnímetoduprozís-kání dat jsme zvolili polostrukturované interview v úpravě Seidmanna(1997).Rozhovory s regionálními koordinátoryseuskutečnilyběhemčervnaa července 2010, byly zaznamenávány na diktafon, případné pomocnépoznámky na záznamový arch. Délka rozhovoru v průměru nepřesáh-la30minut.Vzhledemkodstupupilotníevaluaceprogramuanynějšího

21 Supervizejenezbytnousoučástírealizacepreventivníchprogramů.Poskytujepravidelnýprostorkreflexivlastníčinnosti,jejímuobsahuaprocesu.Podstatnousoučástíjerovněžsdíleníazískánízpětnévazby,jistoty,oceněníataképodporyprodalšípráci.(Standardyodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek,MŠMT2005).

22 Např.specifickéinformaceonávykovýchlátkách,aktualizaceinformacídlestatistikatp.

69


sběrudatjsmeuskutečnilirozhovor„pouze“sedvěmazpětiregionálníchkoordinátorů.

Dalšípolostrukturovaná interviewseuskutečnilas16 pedagogypilotněrea-lizujícímiprogramUnplugged.Rozhovoryproběhlyvlednu2008adélkanepřesáhla60minut.Obsahrozhovorůbylopětzaznamenávánnadikta-fonapoznámkovýarch.Prosemistrukturovanérozhovorybylovytvořenourčitéschéma–okruhyotázek,nakterésetazatelkavrozhovoruzaměřo-vala. Pomocí upřesňování a vysvětlení odpovědí účastníků se dále témarozpracovávalodohloubky.Hlavnímúčelemrozhovorubylozískatrele-vantníinformace,nedodržetdanoustrukturu,aprotositazatelkaotázkyflexibilně přizpůsobovala a pokud možno spontánně reagovala na nověvynořenátémata.

Zrozhovorůbylvytvořendoslovný přepis,prodalšípráciuloženýjakotextvelektronicképodobě.Přitranskripcidocházelokprvotníredukcidatazavedenísystémuzkratekprojasněurčenévýrazynásledněnapo-máhalorychlejšíorientacivtextu.Zároveňbylavyužitametodaredukce prvního řádu,přinížbylyvynecháványvšechnyčástivět,kterénesdělo-valyidentifikovatelnouvyjádřenouinformaci,tzv.slovnívata(Miovský,2006).Potésepřistoupilokekódování dat,přiněmžbylyoznačoványrůz-něrozsáhléúsekyvtextu(větyčiodstavce), ježbylypojmenovávány–kódovány. Tyto zakódované části byly následně tříděny do větších cel-ků,tzv. clusterů, trsů,podlevzájemnýchpodobností(Miles&Huberman,1994).Clusteryjsmeseskupilidovětšíchcelků,kategorií,jimžbylapřiřa-zena označení obecnějšího charakteru, ačkoli v rámci každé kategoriebylystálebrányvpotaznuancejejichjednotlivýchčástí(clusterů).Prozískáníbohatšíchdatjsmerovněžprovedlianalýzu dokumentaceprojektu(zprávyzpravidelnýchsetkánírealizátorůprogramusregionálnímikoor-dinátoryprogramu,dotazníkyvyplňovanépokaždéuskutečněnélekci).Přianalýzedokumentacejsmehledalispolečnéprůsečíky,témata,kterásevmateriálechopakovala,adáleinformace/data,kterátatotémataroz-šiřujíčiupřesňují.

V průběhu výzkumu byla maximálně dodržována ochrana soukromíúčastníků. Nejsou uvedena jejich jména, škola ani další údaje, které bymohlyjednotlivéosobyblížeidentifikovat(např.jménajinýchosobzmíně-nýchpřirozhovoru).Participantůmbylynapočátkurozhovoruobjasněnynejnutnějšíinformaceosmysluacílirozhovorůstejnějakoozpůsobu,ja-kýmbudezajištěnajejichanonymita.Rozhovorybylynahráványnadik-tafonnazákladěinformovanéhosouhlasuúčastníkůstím,žedatamohoubýtvyužitakuvedenémuvýzkumnémuúčelu.Kzáznamůminterviewmápřístuppouzevýzkumnýtým.Všichniúčastnícispolupracovalibeznárokunafinančníodměnučijinoumateriálníkompenzaci.

70


6.6 Výsledky

a) Průběh setkání realizátorů s koordinátorySetkánírealizátorůprevencesregionálnímikoordinátorybylovprůběhuověřovánímetodikynedílnousoučástíimplementaceaobvykleseuskuteč-ňovalozhrubajednouzašesttýdnů,respektivepravidelněpodvoulekcíchuskutečněných ve třídě. V některých regionálních skupinách se účastní-cischázelipravidelně,jindeněkteřípravidelněabsentovali.Obecněbysedalasetkánírozdělitnadvakompaktnějšíúseky–částsupervizníačástmetodickou.Polovinasetkání se tedyzaměřovalanapodánízpětnévaz-byouplynulýchdvoulekcích,polovinabylazacílenanapřípravunadalšílekce.

Jakvyplývázdokumentacejednéskupiny,„ŠMP (školní metodici preven-ce – pozn. autorů) si vždy připravili písemné zhodnocení proběhlých lekcí, odpre-zentovali jej ve skupině a diskutovali o situacích v programu. Druhá část programu byla zaměřena na následující dvě lekce programu, kde byla po metodické stránce ošetřena úskalí a příprava k jejich zvládnutí.“Včástisuperviznísepodrobnějiskupinazabývalatématytýkajícímisereakcížákůnaprogram,problema-tickýmisituaceminastalýmipřiprogramu,rozebíránímjednotlivýchkazu-istikadoporučeními,cobymohlobýtfunkční,případněkteréaktivitylzevyužítjinýmzpůsobempřiprácistřídou.23

V části metodické se jednalo především o osvěžení obsahu lekce (časnaúvodnímškoleníbylnapodrobnéprocházení lekcí limitovaný)avy-týčenízákladníchapodstatnýchcílůlekce,výměnazkušenostíaupozor-ňovánínaslabámístalekcí.24Vevšechskupináchseobjevilfenomén„vzá-jemnéhoškolení“mezirealizátoryprogramu,kdyjeden(čivíce)pedagogůuskutečnililekci„napřed“činaopak„pozadu“.Vtakovýchpřípadechuči-telé,kteřímělináskok,mohlipředatdopředuinformace,upozornit,covy-vstalozaproblémyapod.,cožostatnímusnadňovalopřípravuanáslednourealizaciprogramusžáky.

b) Názory realizátorů programu na setkáníZ rozhovorů s pedagogy, kteří absolvovali setkání s regionálními koor-dinátory, vyplývá, že tato setkání jsou velmi důležitou součástí samotnérealizaceprogramuvetřídách.Realizátorůmprogramusedostaneporady,

23 Např.jakzapojitdodiskusí/aktivitiméněprůbojnéžáky,jakzacházetsomezenoučasovoudotacílekcíatd.

24 Vjednéskupině,kdeseprogramUnpluggeduskutečňujejižtřetímrokem,sekoordinátorvždyobracíkezkušenýmrealizátorůmprogramu,abypřispělisvýmipoznatkyzpraxe.

71


jakslekcínaložit,cozkusitanacosidátpozor.Jedenznichudává:„Kdy-bych neměla ty hodiny v Benešově (pozn. autorů – setkání), tak bych asi nevěděla a některé věci bych možná dělala úplně jinak, než byly myšlené...“. Zrozhovoruizprávyregionálníchkoordinátorůvyplývá,žepravidelnásetkávánímělatakérozměrjiný,atovesmyslu„propojení“jednotlivýchškolníchmetodi-ků,drženíspolečnéhocíle.

Spoluprácesregionálnímkoordinátorembylavšemirealizátoryprogra-muhodnocenavelmipozitivně,jelikožmimofaktu,žemohlikdykoliza-volataověřitsi,zdaseubírajísprávnýmsměrem,oceňovalipředevšímpro-aktivituaochotukoordinátorů.„Spolupráce s naší koordinátorkou je perfektní, všechno vysvětlí a co potřebujeme, to pošle mailem.“ „Vím, že se na koordinátorku můžu vždycky s čímkoli obrátit.“ „Všichni dělají všechno pro to, aby ten program byl dostatečný… aby mohl fungovat.“Realizátořilekcísamispatřovalinejvětšívýznamsetkánízejménavpředánízkušenostíanačerpánínovýchimpulzůprodalšípráci.„Osobní zkušenost ostatních kolegů v programu byla vítána, neboť i další pak mohli mít lepší pocit, že někdo měl stejné problémy, že je stejně řešil, že měli na věc stejný pohled.“Pedagogové sena setkáníobvykle těšili. Ipřesojedinělýnázor,žedojížděnínasetkáníbylorelativněčasověnáročné,po-važovaliprácizavelmiinspirativníapříjemnou.

c) Budoucnost programu vs. odborná a organizační podpora realizátorů programu

Zrozhovorůskoordinátoryisrealizátoryprogramuvyplývalo,žesetkávatsepravidelnějejednoznačněefektivníapřínosné.Zpohledukoordinátorůpři-mějepedagogypřipravovatsenalekcidvakrát,poprvénasetkání,podruhétěsněpředrealizacívetřídě,čímžseeliminujípotenciálníproblémyabudevevětšímířezaručenakvalitarealizovanéhoprogramu.Někteřídotazovanísetkánípovažujídokoncezanutnost–aby„někdo“mělregionálněpřísluš-nérealizátoryprogramu„nastarost“,protože„úvodní školení v délce 16 hodin nemůže poskytnout vyčerpávající základnu pro zdárnou realizaci programu ani zku-šenému pedagogovi“.Zároveňpravidelnásetkávání(aregionálníkoordinátor)poskytujíplatformuprotypedagogy,kteřísepotřebujíujistitvinformacíchčipostupech. „Program by mohl utrpět i tím, že by se metodik musel doptávat jinde, např. svých kolegů, čímž by sám pedagog ztrácel jistotu a mohl by v aktivitě v progra-mu skončit…“ Supervizepředevšímnapomáhalyrealizátorůmprogramudlejejichvlastníchslovujasnitsi,cojevnásledujícíchlekcíchčeká,řešitobtížespojenésnárokyněkterýchtématasdělitčisdíletzkušenostitěch,kteřímělikonkrétnílekcejižzasebou(Jurystová,2008).

Z rozhovorů a zkušeností koordinátorů vyplývá, že setkání by mělabýtorganizovánavmístěpůsobenírealizátoraprogramuajejichdatana-plánovánaještěpředzapočetímnovéhoškolníhoroku,dokudjemožné

72


termínyvyblokovat v rozvrhu.Zároveňpoukazujína vhodnost sníženíadministrativní zátěže, která byla nutná v době pilotní implementaceprogramu.Spřibývajícímizkušenostmirealizátorůlekcíbynasetkáníchbylomožnéprobíratpouzeožehaváčiproblematickátématavyvstanuvšívhodinách.

Někteřírealizátořiprogramurovněžnavrhují,abyškolenímprošlivšich-nikolegovézpedagogickéhosboru,„aby se jim mohlo osvětlit, co se za těmi zavřenými dveřmi zázračného děje“. Dle nich by to snad podpořilo důvěružákůvpedagogy,kteřídoprogramunejsoupřímozapojeni.Stejnětakjepodleněkterýchvelmidůležitáspoluprácesvedenímškolyavykomuni-kováníčasovéhoprostoruprovčleněníprogramudoběžnévýuky.25Jedenzkoordinátorůmátyto„podmínkyrealizaceprogramu“ošetřenyformálněsmlouvouseškolou.Vjednomregionujedokonce„zakotvení“programuvplánupreventivníchaktivitkraje,kdyregionálníkoordinátorkomuniku-je,koordinujeaslaďujeaktivitysaktivitamikrajskéhoúřadu–krajskýmškolským koordinátorem, s okresním metodikem prevence a s krajskýmprotidrogovýmkoordinátorem.

6.7 Diskuse a závěr prezentované studie

Z výsledků studie vyplývá, že pravidelná setkání v průběhu pilotní rea-lizaceprogramupřineslapozitivníkonsekvenceproprůběhimplementa-ceprogramuvčeskýchškolách.Přínosněsetkáníhodnotilijakregionálníkoordinátořiprojektu,taksamotnírealizátořilekcíprogramuUnplugged.Zjejichpohledusetkánízejménaplnilaúčelvsouvislostisujištěnímopo-stupechpoužívanýchpřirealizaciprogramu,spředávánímzkušenostíapřičerpánínovýchpodnětůproprácise třídou,což jevsouladusprincipysupervizníhoametodickéhosetkání.Rovněžvelmikladněhodnotilimož-nostflexibilníkomunikaceaspoluprácesregionálnímkoordinátorempro-jektu.Zhlediskaregionálníchkoordinátorůmělasetkánínavícještětmelicícharakter,atovesmyslunaplňováníspolečnéhocílecelouskupinouúčast-níků.Dálevyzdvihovali fakt,žesetkávánímaopakovanýmosvěžovánímlekce(poprvénaškolení,podruhénasetkání,potřetípřivlastnípřípravěpředlekcí)lzedosáhnoutkvalitnějšíhozvládnutílekcepřisoučasnéelimi-naci problematických či překvapujících momentů, které ve třídě mohounastat.

Otázkabudoucíhozakotvenípravidelnýchsetkávánípřirealizacipro-gramuUnpluggedpřineslaněkolikpodnětůatakévýzev.Zvýstupůstu-dievyplývá,žebybylovhodnévsetkáních(podvoulekcích)pokračo-

25 Cožseobvykledařívpřípaděpředmětů,jakoje„občanskánauka“či„rodinnávýchova“.

73


vat,nicméněbybylozapotřebítatosetkáníorganizovatvmístěpůsobenírealizátorůprogramuatermínystanovitseznačnýmpředstihem,nejlépepředzapočetímškolníhoroku,kdyjemožnévyjednávatoskladběroz-vrhusvedenímškoly.Rovněžbybylonutnésnížitadministrativnízátěžrealizátorů – autoři článku navrhují pravidelné souhrnné zprávy např.jednouzapůlrokurealizaceprogramuvetřídě26nebopourčitémpočtuabsolvovaných lekcí. Na základě zkušeností z pilotní implementace bybyložádoucízajistitprokaždýurčitýregionkoordinátora,kterýbyzod-povídalzaprůběhprogramuve své lokalitěabylby jehometodickýmgarantem. Tuto funkci by mohla personálně zajistit tzv. krajská centraprimárníprevence(Miovský,2010).Takovátocentraprevencebypřede-všímmohlaplnitmetodickouakoordinačnífunkcinazákladědobrovol-néhozapojeníostatních subjektů,žádnázorganizacíbynebylacentrupodřízena.Zásadnímsmyslemvznikucentrabybylazejménametodic-kápodpora,vývojnovýchprogramů,pomocpřiharmonizaciprogramů,evaluaceaevidence,vzděláváníacelokrajsképrojekty.Zároveňbyhráladůležitou roli ve spolupráci a vyjednávání s krajskými úřady a při za-jišťovánífinancíplynoucíchdosystémuprevence.Rolikrajskéhocentraprevencemohousnadnovykonávatpedagogicko-psychologicképoradnyčineziskovéorganizace,některévsoučasnédobějižtakovoufunkcine-oficiálněplní.

Rovněžbybyložádoucídoprogramu„vtáhnout“celouškolu,vnížsebuderealizovat,respektivepedagogickýsborazejménavedeníškoly,neboťjeprokázáno,žepříznivéklimaaangažovanézapojenízainteresovanýchosobvelmiovlivňujeúspěšnostpreventivníhoprogramu.Tytofaktorymajívlivnazměnuvchovánížáků,protožepodporujíotevřenoukomunikaciavzájemnýrespektvbezpečnémprostředí(Galláetal.,2005).Přievaluaciprocesu implementaceprogramuvyplynulo,ženevevšechškoláchmajírealizátořiprogramuoptimálnípodmínkyprojehouskutečňování,cožpo-slézeovlivňujecelkovýefektprogramu(Jurystováetal.,2009).Dleautorůbyceláškolaarovněžrodičeměliobdržetjasnouinformacioprogramua jehocílechazpůsobech jejichnaplňování,cožbysedalozajistitkrát-kouúvodníinformačníschůzkoupředzapočetímprogramu(případnědo-provázenoukázkouaktivitzprogramu)vedenounapř.právěregionálnímkoordinátorem programu. Zejména pro rodiče tato informace může býtužitečnávsouvislostispřípadnoupozitivnízměnouchováníjejichdítěte.27Zároveňtakovýmtozpůsobemlzepodpořitdůvěruvkvalitupreventivníaktivity,kterásenaškolebudeodehrávat(Pellaux,2010).

26 Oprotiinformovánípokaždéuskutečněnélekci.

27 Vpřípadech,kdysedítěbudenapř.„snažittrénovat“komunikačnídovednostinebobudeupo-zorňovatrodiče-kuřákynaškodlivostcigaretapod.

74


Vreflexikmetodámvýběrusouborujenutnéuvést,žeexistujímožnéli-mityvpočtuoslovenýchregionálníchkoordinátorů.Nicménětitodvaoslo-veníkoordinátořibylispolečně„zodpovědní“(atudížvkontaktu)zavícenež třetinu všech škol zapojených v programu. Stejně tak 16 realizátorůprogramunepředstavujevžádnémpřípaděreprezentativnívzorek.Jednalosepřevážněopedagogy,kteříbylimotivovanějšíkespolupráciskoordiná-toryprojektu.Limitovanájsouidatazískanázesetkánísregionálnímiko-ordinátoryprogramu,neboťvněkolikapřípadechsestávalo,ženasetkánísedostavovalystejnéosobyastejnéosobypravidelněabsentovalyarovněžněkterézápisyzeschůzekbylyvíceorientovanénadeskripciprůběhunežnatématasouvisejícínapř.shodnocenímsetkáníúčastníkyatp.

Nicméně, i přestože nelze výsledky považovat za generalizovatelné,nabízejínámzcela jistěužitečná témata,kterábudepotřebné řešit, a topoměrněrychle.VsoučasnédobědocházíkdiseminaciprogramuUnplu-ggednaněkteréčeskézákladníškolyabylobytedyvelmižádoucíotevřítadořešitotázkutoho,jakýmzpůsobembudezajištěnastálákvalitaprogra-mu,ježjeneoddělitelněspojenásodbornoupodporoujehorealizátorů28.

28 Vevětšiněpřípadůsejednáoškolnímetodikyprevence(Adámková,2009,Jurystová,2008).

III. částVzdělávání a kvalifikace

preventivních pracovníků

77

7 Kontext vzniku konceptu čtyřúrovňového modelu

7 Kontext vzniku konceptu čtyřúrovňového modelu29

Další perspektivou v pohledu na kvalitu je kromě standardů metod a in-tervencí(jimižjsmesezabývalive3.kapitole)standardvzdělávání,tj.dleKaliny (2000) kvalita odvozená od pracovníků, profesionálů zabývajícíchseprevencí.Vtétooblastisezabývámeotázkamijakvzdělávatpreventivnípracovníky,jakzajistittentovzdělávacístandardajakzajistitprůnikmezirůznýmipožadavkynatutoprofesnískupinu.Současnějenutnéneopomíjetfakt,žekroměprofesníchznalostí,dovednostíakompetencívstupujedohrytakésouborosobnostníchcharakteristik,motivaceaosobníhistoriedanéhopracovníka,kterézásadněovlivňujíjehoschopnostpracovatsdětmibezpeč-něaefektivně.DosavadnípraxevČeskérepublicebylaorientovánavýhrad-něpoliniivzdělávánídílčíchprofesí,kterésevprevencipohybují.Nejčastějijdeopedagogy,speciálnípedagogy,psychology,praktickélékařeatd.Tytoprofesevrůznémířevesvémkurikuluobsahujítématadotýkajícíseškolsképrevence.Neexistovalvšaknástrojprojakékoliporovnávánínebozjištění,dojakémíryakvality.Zatímtoúčelemvzniklzáměrvytvořitnástroj,jehožprostřednictvímbybylomožnénezávislenajinýchregulačníchnástrojíchověřit,dojakémíryjedanýprofesionálpřipravenprorůznéúrovněpre-ventivníchprogramůazohlednitpřitomjehosamostudium,životníipro-fesnízkušenostiatd.TímtonástrojemvytvořenýmvrámciprojektuVYN-SPI-1 (2009–2011) se stal tzv. čtyřúrovňový model posuzování kvalifikacíprooblastškolsképrevence(Charvátetal.,2012a,2012b).NávrhověřovanýpilotněvrámciprojektuVYNSPI-2(2014–2015)nabízísesoučasnoupraxíslučitelnýmodelčtyřkvalifikačníchstupňůanávaznéhosystémuvzdělává-nípropracovníkyvprimárníprevencirizikovéhochováníveškolství,kte-rý inovujea rozšiřuje současnéschémadalšíhovzdělávánípedagogickýchpracovníků(dáleiDVPP,vyhláškač.317/2005Sb.).AktuálnípodobaStan-dardůproudělováníakreditacíDVPP(MŠMT)nenabízíkonkrétnídefinici

29 Následujícíkapitolyvedruhéčástiknihypředstavujícíčtyřúrovňovýmodelkvalifikacívzniklyredakčníúpravouazkrácenímpůvodníchtextů(Charvátetal.,2012a,2012b).

78


hodnotitelnýchparametrůprokurzyDVPP30aobsahujepouzejednupozi-cipreventivníhopracovníka, jímž je školnímetodikprevence.Autořimo-delu vycházejí z potřeby koordinovaného systému vzdělávání pracovníkůvPPRCH,atonejenupedagogickýchavýchovnýchpracovníků,aletakéu všech dalších profesí vstupujících v rámci preventivních aktivit do školaškolskýchzařízení(např.speciálnípedagogové,psychologové,adiktolo-gové,sociálnípracovníci,policisté,zdravotničtípracovníci,aleidobrovol-nípracovníci).Tytoprofesedisponujírůznýmiodbornýmikompetencemi,které jevšakpotřebaneustáledoplňovatakultivovat,zejménazpohleduproblematikyškolníprevenceapsychosociálníhovývojedítěte.Navrhovanýmodelvycházízeškolskélinieprimárníprevence,koordinačníroletedyzů-stávávgesciMinisterstvaškolství,mládežeatělovýchovy(MŠMT).

Výsledkyvýzkumůipříkladydobrépraxezeškoljasněukazují,cood-lišujeefektivníprimárněpreventivníprogramyodtěchnefunkčních(Čer-ný & Lejčková, 2007; Miovský, Šťastná, Gabrhelík & Jurystová, 2011).Funkční jsou například (podrobněji viz kapitola 2) programy založenénadlouhodobéakontinuálnípráci sdětmi,prácivmalých skupinkách,založené na aktivním zapojení cílové skupiny, připravenosti realizátorůprevence, reagujícínaaktuálnípotřebycílové skupinyatp.Vpraxivšakvětšinoutytopožadavkystálenejsounaplňovány,přestožejekdispozicimnohonástrojůpočínajemetodikamirůznýchpreventivníchprogramůažpoevaluačnínástrojeprohodnoceníkvalityprogramů.Svourolivtomtohrajezejménanedostatekprofesionálůseskutečněodpovídajícímvzdělá-nímreflektujícímsoučasnénáročnépožadavkyškolsképrevencerizikové-hochování.Navrhovanýmodelvycházízezákladníhopožadavku,abyseprogramyametodikysověřenouúčinnostídostalykcomožnánejvětšímupočtužákůabylypřitomprováděny/realizoványprofesionálysdostateč-nou odbornou erudicí. Jednoznačný důraz na kvalifikační předpokladypracovníkavprimárníprevencikladeiStrategieprevencerizikovýchpro-jevůchováníudětíamládeževpůsobnostiresortuškolství,mládežeatě-lovýchovynaobdobí2009–2012.Citujeme:„Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, kvalifikovaný, komunikativně, psycholo-gicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vý-voji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí. Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti rizikovým projevům chováním vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských

30 Z analýzy nabídky poskytovatelů specializačního studia ŠMP v ČR vyplývá, že řada 250ho-dinových Specializačních studií pro školní metodiky prevence akreditovaných dle vyhláškyč.317/2005Sb.,márůznou,nepřílišvysokoukvalituaomezujesevpraxiobvyklenasouhrnteoretickýchpřednášek.Podobnázjištěníbylaidentifikovánaivrámciohniskovýchskupinsod-borníkyvoblastiprimárníprevence.TentostavmůžebýtzapříčiněniznačnoubenevolencípřiudělováníakreditacívsystémuDVPP.

79


zařízeních“(MŠMT,2009,p.7).NavrhovanýModelnovězavádíčtyřihi-erarchicky seřazené úrovně odbornosti preventivního pracovníka: první,základníúroveň,tzv.preventivníminimum,druhou,středněpokročilou,třetí, pokročilou a čtvrtou, tzv. expertní úroveň. Jednotlivé úrovně jsouv kvalifikačních standardech odstupňovány dle náročnosti prováděnýchpreventivních aktivit a vyšší úroveň vždy vyžaduje předchozí naplněníúrovněnižší(blíževizdále).Absolvováníprvnízákladníúrovnětzv.pre-ventivníhominima“jedletohotomodelunutnoupodmínkouprovšechnyjedince,kteříchtějínaškoláchaveškolskýchzařízeníchrealizovatjakéko-livprimárněpreventivníaktivity,programyaintervence(týkásetonapří-kladiexterníchodborníkůzvanýchdoškolčidobrovolnýchpracovníkůspolupracujícíchsneziskovýmiorganizacemi).Tytopožadavkynejsousa-moúčelné, jdepředevšímosnížení rizikapoškozeníčinegativníhovlivunamládežpřineodbornémprováděníprimárníprevence.

Zezkušenostívzdělavatelůvoblastiprimárníprevencevyplývá,žepeda-gogovévřaděpřípadůneumípracovatscílovýmiskupinamitak,abydoká-zalivéstefektivníprimárněpreventivníprogram.ŠMPjetaknaškolečastojedinýmpracovníkem,kterýmápředstavuotom,jakmáprimárněpreven-tivníprácescílovouskupinouvypadat.Ostatnípedagogové,kteřítytozna-lostiadovednostinemají,sedopreventivníchaktivitradějivůbecnepouštějínebojenvomezenémířeaspíšeformálnímzpůsobem.31Dobudoucnasetéžpředpokládá,žeprvníidruhákvalifikačníúroveňbyupedagogůmělabýtstandardnězískávánajižběhembakalářskéhočimagisterskéhostudianape-dagogickýchfakultách.Tomuvšakmusípředcházetsjednoceníazajištěnívýukydanýchteoretickýchipraktickýchčástíazajištěnískutečněsrovnatel-nýchznalostí,dovednostíakompetencípoabsolvovánítakovýchpředmětů.

Proúspěšnéplošnézaváděníprogramůvšeobecnéprimárníprevence,dledefiniceEMCDDA(nedatováno)doškoljenutnéproškolitconejvětšípo-četpracovníkůprávěnaprvní–základníatéžnadruhé–středněpokročiléúrovnitak,abypracovníkůsuvedenoukvalifikacíbylnakaždéškoledosta-tekamohlipravidelněpracovatscílovýmiskupinamivpotřebnémrozsahuakvalitě.Tentokrokseovšempravděpodobněneobejdebezúčinnépod-poryMŠMTanáslednédůslednékontrolyzestranyČeskéškolníinspekce.

Třetí–pokročiláúroveň–odpovídásvýmnavrhovanýmrozsahemzna-lostíadovednostízoblastiPPRCHnejvícesoučasnýmpozicím,jakonapří-kladškolnímetodikprevence,školnípsycholog,školníspeciálnípedagogčioblastnímetodikprevencevrámciPPP.Tatoúroveňjeurčenanapříkladproprácisnáročnějšímipreventivnímiprogramy(selektivníaindikovanápreven-ce)a/neboprokoordinacisystémuprevencenaškole.Považujemezadůleži-

31 Tytozkušenostibyly získányv rámciohniskových skupin sposkytovateli vzdělávání v rámciprojektuVYNSPI-1.

80


ténatomtomístěvysvětlit,žesoučasnároleŠMPjehlavněkoordinační.Vět-šinazeŠMPnemávrámcisvéhopracovníhoúvazkuvymezenýprostorprorealizacipřímépreventivníprácescílovýmiskupinamiaanitonemávpopisunáplněpracovníčinnosti.Vsoučasnostisenavícškolnímimetodikyprevencebohuželčastostávajípracovnícinezkušenínebotakoví,kterýmjetatopozicepřidělenaaonisaminejsouprotutočinnostmotivováni.Protosedomnívá-me,ženapoziciŠMPbymělibýtdosazovánizkušenípreventivnípracovnícimajícíprotoodpovídajícíerudici.Toznamená,žedobudoucnabymělybýtvedenímškolynatytopozicevybíránypředevšímosobysdelšízkušenostís preventivními aktivitami a na základě splnění předpokladů třetí úrovnětohotonavrhovanéhomodelu(atovčetnědovednostipříméprácescílový-miskupinami).Nejvyšší,čtvrtá–expertníúroveňopravňujekekoordinaciprimárníprevencenadrámecjednohozařízení.Vtétosouvislostijdezejmé-naoorganizacisystémuPPRCH,realizacivzděláváníaintervizívPPRCH,tvorbunovýchmetodikatp.Titoexpertihrajíklíčovourolivcelémsystémutaképroto,žeplnírolizkoušejících(tzv.autorizovanýchosob)projednotlivéúrovně.Vrámciregionunatétoúrovnidostačujíspíšejednotkyexpertů.

NávrhmodelukvalifikačníchstupňůpropracovníkyvPPRCHintegrujeidalšíodborníky,kteřítakévstupujínapoleprevenceajejichžzákladníprů-pravapropreventivníaktivitymůžebýtzcelaodlišná(např.policisté,lékaři).Titoprofesionálovémajíčastohlubokéakvalitníznalostizespecifickéoblastiproblematikyrizikovéhochování(napříkladporuchypříjmupotravy,drogoválegislativaatp.),přičemžvšaknemusejíbýtobeznámenidopotřebnéhloubkyskaždodennírealitouškolyamnohdynemajíanipřílišintenzivníkontaktscí-lovýmiskupinamiprevence,tedysžákyastudenty.Aniutěchtopracovníkůnelzepřesjejichodbornouerudiciaprioripředpokládatdovednostefektiv-níhopreventivníhopůsobeníapřestojenutnéjedosystémukvalifikacízahr-nout.Dalšíspecifickouskupinupředstavujípreventivnípracovnícipůsobícívneziskovémsektoru,jejichžznalostizoblastiPPRCHidovednostiinterak-tivnípreventivníprácescílovýmiskupinamibývajímnohdynadstandardní.Mnozísenatutočinnostspecializují,navštěvujířaduexistujícíchkvalitníchkurzůaučíseodzkušenějšíchkolegů.VNNOsevšaksetkávámespoměrněvysokoufluktuacípracovníků,aprotoiztohotodůvodupovažujemezaefek-tivnínabídnoutjednotnýsystémkvalifikacíavzděláváníamožnostprofesio-nálníhorůstuvprimárníprevenciipronepedagogickéskupinypreventivníchpracovníků.32Další33důležitouinovacinavrhovanéhomodelupředstavujejas-

32 Vtomtosmysluzakvalifikovanouosobupovažujemetakédobrovolníka.Dobrovolnickáprácejeprooblastprimárníprevencesamozřejmězásadní,nicméněidobrovolníkmusídisponovatpotřebnýmimi-nimálnímiznalostmi,dovednostmiakompetencemipotřebnýmiproúroveňpráce,vjakésepohybuje.

33 MezivýstupyprojektuVYNSPIpatříiStandardyodbornézpůsobilostiproposkytovateleprimár-níprevence,kterétentoModelkvalifikacíavzděláváníjižzohledňují(PavlasMartanová,2012).

81


nédefinovánípožadovanýchznalostí,dovednostíakompetencí34pracovníkůvprimárníprevencinakaždéúrovni,kteréjsoupotéověřoványpomocístan-dardizovanýchkvalifikačníchzkoušek(blíževizdále).

Provýkonpreventivníchaktivitbymělpreventivnípracovníknajakéko-liúrovnidisponovattakéurčitýmipostojovýmianázorovýmivlastnostmi,jakonapříkladmítjednoznačněvyhraněnýnegativnívztahkoblastiriziko-véhochováníaprezentovat jej.Otázka jinýchosobnostníchpředpokladůpreventivníhopracovníkazůstáváotevřená,protožejevrámcikvalifikačníchzkoušekvelmiobtížněhodnotitelná.Stejnětakjeproblematickýpožadavek,kterýjevymezenahodnocennapříkladveStandardechPPRCH2005–2012(MŠMT,2005,2012)ataké,že„ten,kdorealizujeprogramprimárnípreven-cerizikovéhochování,bymělbýtcílovouskupinouakceptován“.Jednásetedyspíšeodoporučeníproklamativníhocharakteruametodickýproblém,nakterémjevhodnédobudoucnadálepracovatavéstoněmdiskusi.35

Vkontextunavrhovanéhomodelujenutnédálezmínitičastokladenouacitlivouotázkupofinančnínáročnostivpřípadězavedeníceléhomodeludopraxe.Jakoautořitohotodokumentunechcemevtomtobodězasaho-vatdokompetencíMŠMTanášnávrhsinekladeambicenadefinovánífinančních požadavků a rovněž nezohledňuje případné změny v náplnipráce jednotlivých profesí, na něž by mohl mít navrhovaný model vliv.Domnívámesevšak,žemodelpřicitlivémpostupnémzaváděnídostávají-cípraxenemusínutněgenerovatzvýšenénákladyvneúnosnémíře.Jedostdobřemožné,žedokoncenárůstbymohlcelkověbýtvelmimalýazane-dbatelný,neboťklíčovéjevtomtopřípadějednotnépojetívýstupníchkri-tériíasystémkontroly.Uvedemestručněalespoňdvazásadníargumenty:

a) Systém vzdělávání v primární prevenci včetně řady již vyškolenýcha kvalifikovaných lektorů a celkového institucionálního zázemí jižexistují. Navrhovaný model do této již existující praxe přináší pou-zepotřebnoumírustandardizace–sjednoceníteoretickéaprakticképerspektivy, kritérií a terminologie. Vzdělávání je i v tomto modelukoordinovánoMŠMTanaplňováno jímakreditovanýmivzdělávací-miinstitucemiproDVPPanověiautorizovanýmiosobami.36Přiza-

34 V tomtoohledu jemodel inspirovánmimo jiné téžMetodikounaplňováníNárodní soustavykvalifikacíaPostupemtvorbyvzdělávacíchmodulůprodílčíkvalifikace.JednáseomateriályNÚOV(dnessoučástNÚV).Přidefinováníjednotlivýchznalostí,dovednostíakompetencíjsmeseinspirovaliiprojektemIPNNárodníkvalifikačnírámecterciárníhovzdělávání(Q-RAM)(Ná-rodníkvalifikačnírámecterciárníhovzdělávání,2012).

35 ZdezvažujemeaktivnípřístupakreditačníkomiseDVPPkekontrolekvalityposkytovatelůaje-jichkurzů.

36 Autorizovanéosobyjsouvrámcinavrhovanéhomodeluzodpovědnézazkoušeníaověřováníznalostíadovednostíabsolventůkurzůažadatelůouznáníjednotlivýchúrovníkvalifikacepre-ventivníhopracovníka.Tytoosobymusímítabsolvovánučtvrtouexpertníúroveň.

82


váděnímodelusetedypočításmístnímietablovanýmiorganizacemipůsobícíminapoliprimárníprevence,tj.stzv.přirozenýmikrajskýmicentryprevence,jdenapříkladopedagogicko-psychologicképoradny,univerzity,nestátníneziskovéorganizace(Miovskýetal.,2010,2015a).

b)Systémověřovánícílovýchkompetencíjeplněvrežiijednotlivýchlek-torůkurzů–autorizovanýchosob,kterémohousvákurikulakurzůpo-měrněsnadnoabezvýraznéhozvýšenýchnákladůpřizpůsobitnutnostiověřitpředávaníznalostíatrénovanýchdovednostívprůběhučinakon-cikurzu.Protytoúčelybylvypracovándoporučenýhodnoticístandard(Návrhzkušebníhomanuáluproověřováníznalostí,dovednostíakom-petencí),kterýdoplňujetentomodelabudeodbornéveřejnostizdarmaposkytnutvplnémzněníspolusostatnímivýstupyprojektuVYNSPI.

AutořizdepopsanýmodelpředložilikdispoziciMŠMTvroce2012aběžíkněmuveřejnádiskuse.VrámciprojektuVNYPI-2pakbylyprovedenapi-lotníimplementacevečtyřechkrajíchČR.Modelbylzpřístupněnapředsta-venvšemzainteresovanýminstitucímaodborníkůmpůsobícímvprimárníprevencirizikovéhochováníscílemzahájitveřejnoudiskusiomožnostijehodalšíhovyužití.Dalšívývojprimárníprevencevyžadujesystémovéakoor-dinovanékrokyvevšechoblastech,včetněvzděláváníakontrolyjehokva-lity.Tentomodelpředstavujesamozřejmějenjednuzmnohamožností,jakdosáhnoutsystémovýchzměn,nicménějdeopromyšlenýainovativnísys-témvzniklýnazákladědiskusepředníchodborníkůpůsobícíchdlouhálétavpraxiprimárníprevence.Autořijsousamozřejměpřístupniaktualizacímmodelutýkajícíchseúpravyjednotlivýchdílčíchparametrůavěří,žejehopostupnáacitliváimplementacemůžedosáhnoutkýženéhoefektuvětšíhar-monizacevkritériíchposuzováníkvalityvzdělávacíchprogramů,azejménapakkvalityjejichvýstupů,tj.profesionálněpřipravenýchpracovníkůvpri-márníprevenci.Vzásadějejednojakouformou,jakýmimetodamiavjakémrozsahukaždývzdělavatelpřipravujeaprovozuje svékurzy,podstatný jevýsledek,tj.úroveňodbornépřipravenostipreventivníchpracovníkůajejichschopnostkvalitněabezpečněposkytovatpreventivníintervence.Nejdeto-tižsamozřejměpouzeoto,abyužívanémetodyaintervencepřipreventivníprácibylyověřenéaúčinné,aleioto,abyjejichprostřednictvímnemohlodojítkpoškozenínebojakémukolinežádoucímuaneplánovanémunegativ-nímuovlivněnídětí.Kprofesionalitěpatříznalostmetodapostupůpreven-tivnípráce,znalostlimitůamožnostítěchtometodaschopnostjesprávnýmzpůsobemaplikovatprodanoucílovouskupinuavesprávnémčase.Nezna-lost,nevědomostanezkušenostjsounebezpečnéjakproškoloupovinnédětiamládež,takpropreventivnípracovníky.Našíspolečnousnahoubymělobýtvytvořenípředpokladůproto,abychomsestěmitoneduhyvprimárně--preventivnípraxiveškolstvísetkávaliconejméně.

83

8 Základní pojmy konceptu čtyřúrovňového modelu

8 Základní pojmy konceptu čtyřúrovňového modelu

Prosprávnépochopeníainterpretacinavrhovanéhomodelujesamozřejmězásadníporozumětklíčovýmpojmůmakonceptům,nakterých jevysta-věn.Obecnýrámecsoučasnéškolsképrevencerizikovéhochováníjezpra-cován v publikované monografii (Miovský, 2015; Miovský et al., 2015a)aklíčovépojmyakonceptyzpracovávávýkladovýslovníkškolsképrevence(Miovskýetal.,2015b).Propotřebytohototextupakdoplňujemedefiniceněkolikadalšíchpronějklíčovýchpojmů.

Znalosti: jsouučenímosvojené informace.Rozlišujeme faktickéznalostijakosouborfaktůateoretickéznalostijakosouborteorií,konceptůaprin-cipů příslušného oboru. Např.: Znalost základních etických, právníchaprofesionálníchnoremastandardůproprácisdětmiamládeží.

Dovednosti:jsouschopnostipoužívatznalosti.Jednáseobecněodoved-nostřešeníproblémůasituací,ovládáníspecifickýchpracovníchprostřed-kůčiodbornýchmetodikatp.Např.:Dovednostpracovatinteraktivnífor-mousestředněvelkouskupinoudětíčimládeže.

Kompetence (profesní způsobilost): jsou schopnosti používat znalostiadovednostivurčitémkontextu,kterýjevymezenstupněmsamostatnostiaodpovědnosti, jakožimírousložitostiprostředí.Odbornékompetencespecifické říkají, co by pracovník (případně dobrovolník) v dané pozicimělumětpoodbornéstránce,např.:SchopnostvéstprogramvšeobecnéPPapřizpůsobithodanýmpodmínkámacílovéskupině.Odbornékom-petenceobecnéříkají,cobypracovníkvdanépozicimělzvládatnadsvo-jiodbornost,aleco je současněprovýkondanépozicenezbytné,např.:efektivníkomunikace,prácenapočítačinebotzv.měkkékompetence(softskills),kampatřítřebaschopnostempatickéhonaslouchání.

Kvalifikační standard: je zákonem definován jako strukturovaný popisodbornézpůsobilosti fyzickéosobyprořádnývýkonpracovníchčinnos-

84


tívurčitémpovolání(zákonč.179/2006Sb.,ouznávánívýsledkůdalší-hovzdělávání).Jetosouborpožadavkůpotřebnýchprozískánípříslušnéúrovněkvalifikace,tj.comádržitelkvalifikaceznátaumět.

Hodnoticí standard: je zákonem definován jako soubor organizačníchametodickýchpostupůstanovenýchproověřovánídosaženíodbornézpů-sobilosti vykovávat řádně soubor pracovních činností v určitém povolá-ní (zákonč.179/2006Sb.,ouznávánívýsledkůdalšíhovzdělávání). Jdetéžosouborkritériíapožadavkůstanovenýchvkvalifikačnímstandardu(tj. jaksevpraxiověří, jestlitouchazečokvalifikaciskutečnězná,umí,dovede).

Kvalifikačnízkoušky:vycházejízkvalifikačníhoahodnoticíhostandardu.Zkoušeníuchazečůaudělováníosvědčeníorganizujíakreditovanévzdělá-vacíinsitituce,vlastnízkouškuprovádějíautorizovanéosoby.

Uchazeč: je fyzická osoba, která si podala formální žádost příslušnémuakreditovanémupracovištioověření,případněuznánísvékvalifikaceprodanouúroveňodbornostipreventivníhopracovníka.

Akreditovanévzdělávacíinstituce:mohouvnavrhovanémmodeluorga-nizovat vzdělávání a realizovat kvalifikační zkoušky, v případě pověřenízMŠMTtéžuznávatpředchozíkvalifikacivpřechodnémobdobí,případ-něgarantovatasupervidovatpreventivníaktivityosobnanižšíchúrovních.

Autorizovanéosoby:získávajíodMŠMT(nebojímpověřenéorganizace)nazákladězákona179/2006Sb.,autorizaciproposuzovánísplněníodbor-nýchpožadavkůstanovenýchvhodnoticímstandardu.Tytoosobyprová-dísamostatněnebovkomisiověřováníznalostí,dovednostíakompetencídlepříslušnéhohodnoticíhostandardu.Téžpůsobíjakolektořiagarantivrámcivzdělávánípracovníkůvprimárníprevenci.

Sebezkušenost:jdeopojempoužívanýzejménavevzdělávánípropomá-hající profese. Cílem sebezkušenostního vzdělávání (někdy též zážitko-vého) je rozvoj sebepoznání, získávání náhledu na vlastní motivaci propráci,zvyšovánívědomísebeasvéhoukotvenívsociálníchvztazíchatp.Sebezkušenost tedy v tomto modelu nezaměňujme za běžně užívanouinteraktivní formu předávání jiných specifických znalostí a dovednostínapříkladformouheraskupinovýchtechnikvrámcihodinvěnovanýchminoritámatp.Sebezkušenostníkurzbymělvéstlektorsesebezkušenost-nímvýcvikem.

85

9 Čtyřúrovňový model kvalifikačních stupňů ve školské prevenci


Navrhovanýmodelvzdělávánízahrnuječtyřinovékvalifikačnístupněhi-erarchickyuspořádanédlenáročnosti,kteréodpovídajívpraxitypickýmpozicímpreventivníhopracovníkaveškolskémsystému.Každávyššíúro-veňautomatickyzahrnujepožadavkyimožnostiuplatněníúrovnínižších.37Novějekaždázúrovnídefinovánajasnýmipožadavkynacílovéznalosti,dovednostiakompetence(způsobilosti),kterémusíuchazečsplňovat,ni-kolivpouzerozsahemhodinabsolvovanýchvkurzech.Předjmenovánímdokonkrétnífunkcečipředzahájenímvlastnípreventivníprácebydobu-doucnamuselpreventivnípracovníkdoložitnaplněnítěchtodalšíchkva-lifikačníchpředpokladů.38Návrh(vizobr.č.3)dálevymezuje,zajakýchpodmínekajakýmzpůsobemlzezískatkvalifikaciurčitéúrovně,ajaktatokvalifikacebudeověřována.Návrhdefinujeimožnostuznáníkvalifikacevpřechodnémobdobívpřípadě,žeuchazečotutokvalifikacidefinovanéznalosti,dovednostiakompetencezískalvpředchozíchletech,předzave-denímtohotonovéhoModeluvjinýchkurzechčipraxí.39Každýzkvalifi-kačníchstupňůjevnásledujícímtextu(kapitoly9.1až9.4)definovánavy-světlenpomocí(a)popisuúrovněatypickýchpozica(b)kvalifikačníhoahodnoticíhostandardu.

37 Toznamená,ženapříkladuchazečo3.pokročilouúroveňmusímítjižuznánučisplněnu1.zá-kladníúroveň(preventivníminimum)i2.středněpokročilouúroveň.Vpraxibudemožnéžádatiouznánívícestupňůnajednou.Jetéžmožné,ženěkterékurzybudousvéposluchačepřipravo-vatnapř.tzv.„znuly“rovnouna3.úroveňapod.Musítomuovšemodpovídatrozsahaobtížnostzkoušek,kterébudouzahrnovatověřováníznalostí,dovednostíizpůsobilostízevšechúrovní.

38 Termín„dalšíkvalifikačnípředpoklady“odpovídáterminologiipoužívanévrámciDVPPajdeokvalifikačnípředpoklady,kterédoplňujípůvodníprofesníkvalifikaci.

39 Modeldobudoucnadálepočítáismožnostízavedeníceloživotníhovzdělávánípropracovníkyvprimárníprevencinavšechurčenýchúrovních.

86


1. Základní úroveň (primárně preventivní minimum)

2. Středně pokročilá úroveň (středně pokročilý preventivní pracovník)

3. Pokročilá úroveň (pokročilý preventivní pracovník)

4. Expertní úroveň (expert primární prevence)

Obrázek 3 | Schéma navrhovaného modelu kvalifikačních stupňů pracovníků v PPRCH (Charvát et al., 2012a, 2012b)

9.1 Základní úroveň (preventivní minimum)

Tatokvalifikačníúroveňpracovníkapůsobícíhovprimárníprevencinaškoláchjezákladní,jepředpoklademprovýkonprimárněpreventivníprácenanejnižšíúrovniobtížnosti.Jednáseominimálnípožadavkynavšechnyosoby,kterépreventivněpracujíseskupinamidětíamládeževeškolství.Dletypuaktivitsemlzezařaditnapříkladedukačníaosvětovéčinnosti,práceskomunitnímkruhemasklimatemtřídyajinéběžněužívanéprostředkyvšeobecnéprimárníprevence.Naúrovnipreventivníhominimajižvšaknelzeprovádětnapříkladprogramy selektivní a indikované prevence nebo programy všeobecné pre-vence40,vyžadujícívyššíkompetencepropráciskolektivemči jednotlivcem.Pracovníknaúrovnipreventivníhominimamusímítnapracovišti,kdepůsobí(veškole,školskémzařízení,neziskovéorganizaciatp.),možnostodbornéhovedenípracovníkemnaminimálně3.úrovni,sekterýmsvoupreventivníčin-nostpravidelněkonzultuje.Příkladytypickýchpozicprozákladníúroveňjsou:

• Pedagogrealizujícípreventivníčinnostizakomponovanédíkyškolní-muvzdělávacímuprogramuaminimálnímupreventivnímuprogramudosvýchpředmětů(napříkladedukaceoetnickýchmenšináchvrám-cistandardnívýukyzeměpisuatp.).

• Třídníučitelrealizujícípřitřídnickýchhodinách„komunitníkruh“čijinéobdobnépreventivnímetodypráceskolektivemčiklimatemtřídy.

• Odborníkzřadsložekzáchrannéhosystému,kterýveškolevedepre-ventivníosvětovoupřednáškučinasvémpracovištirealizujeprimár-něpreventivníprogramsetřídnímkolektivem.

• Dobrovolnýpracovníkrealizujícípoddohledemkmenovéhopreven-tivníhopracovníkazexterníNNOpreventivníprogramnaškole.

Kvalifikační a hodnoticí standard:

a) Pracovníkmusímítdokončenéstředoškolskévzdělánísmaturitou.

40 Pojmyvšeobecná,selektivníaindikovanáprevencepodrobněvysvětlujenapříkladMiovskýetal.(2012)neboMiovskýetal.(2010).

87


b)Pracovník musí mít absolvován základní kurz primární prevencevrozsahu40hodinsminimálnímpodílemosmhodinsebezkušenosti.

c) Pracovníkmusímítalespoňzapočatédalšístudium(VOŠ,VŠ,jináspecia-lizačnístudia),které jesvýmobsahemzaměřenonaprácis lidmi(mezinejvhodnějšíoboryvtomtoohledumůžemezařaditpedagogiku,speciálnípedagogiku,psychologii,adiktologii,zdravotnictví,sociálnípráciatp.).

Pozn.: Jenutné splnitvšechnybody,avšakbodc) lzevodůvodněnýchpřípadechnahradit spe-cifickýmiznalostmiadovednostmivrůznýchoborech(napříkladzástupcizáchrannéhosystému,policisté,pracovnícihygienickýchalékařskýchzařízeníatp.)čidlouholetoupraxí.41

ZNALOSTI

Možný způsob ověření DOVEDNOSTI

Možný způsob ověření ZPŮSOBILOSTI

Možný způsob ověření

Rozlišuje efektivní a neefektivní typy primárně preventivních intervencí.

USTZK TEST

ONLINE

Používá osvětovou a edukační formu PPRCH.

DEMO Je schopen připravit program všeobecné PP v oblasti, na kterou se specializuje, dle doporuče-ných postupů.

PIPR PROJ

Zná základy vývojové psychologie a fungování lidské psychiky v období dětství a dospívání.

USTZK TEST

ONLINE

Umí pracovat interaktivní formou se středně velkou skupinou dětí či mládeže.

DEMO MODEL

Zvládne vést program všeobecné PP a přizpůso-bit ho daným podmínkám a cílové skupině.

MODEL OPOS

Zná hlavní formy a projevy rizikového chování u dětí a mládeže.

USTZK TEST

ONLINE

Všímá si dění ve skupině i nápadností v chování jednotlivců.

DEMO OPOS

Dokáže ve skupině, se kterou pracuje, rozeznat ohroženého jedince a pře-dat ho do návazné péče.

MODEL PRAXE

Ovládá dílčí odborné zna-losti ze specifické oblasti prevence RCH, na kterou se specializuje.

USTZK TEST

ONLINE

Rozvíjí a vhodně používá své komunikační a prezen-tační dovednosti.

DEMO OPOS

Je schopen předat infor-mace o RCH, na které se specializuje, přijatelnou a vyváženou formou.

DEMO OPOS

Zná základní etické, právní a profesionální normy a standardy pro práci s dětmi a mládeží.

USTZK TEST

ONLINE

Dokáže rozpoznat a profesionálně reagovat na chování, překračující sociální normy.

MODEL Uplatňuje hranice profesi-onálního vztahu, informuje pověřené osoby o pří-padných nestandardních situacích a nepřekračuje své kompetence.

MODEL OPOS

Tabulka 3 | Kvalifikační standard pro 1. základní úroveň: primárně preventivní minimum42 (Charvát et al., 2012a)

41 DEMO=demonstrace,prakticképředvedení,KAZU=kazuistika,případovástudie,MODEL=popisřešenípředloženémodelovésituace,NASL=náslechzkoušejícíhopřipreventivnípráciadepta,ONLINE= test administrovanýonlinepřesvhodnée-learningovéprostředí,OPOS=odbornéposouzenízkoušejícího,PIPR=písemnápráce(seminární,závěrečnáatp.),PRAXE=doloženídovednostičiznalostíabsolvovanoupraxí,PROJ=vypracováníprojektu,TEST=pí-semnýtest(sotevřenýmičiuzavřenýmiodpověďmi),USTZK=ústnízkouška.

42 DEMO=demonstrace,prakticképředvedení,KAZU=kazuistika,případovástudie,MODEL=popisřešenípředloženémodelovésituace,NASL=náslechzkoušejícíhopřipreventivnípráciadepta,ONLINE= test administrovanýonlinepřesvhodnée-learningovéprostředí,OPOS=

88


9.2 Středně pokročilá úroveň (středně pokročilý preventivní pracovník)

Hlavnínáplníaktivitpracovníka2.středněpokročiléúrovnějepřímáprá-cescílovýmiskupinamidětíaškolskémládeže.Jednáseosystematickoupreventivníprácinavyššíúrovniobtížnosti,tj.zejménajdeokomplexnějšíprogramyvšeobecnéprimárníprevenceneboselektivníprevence.Dletypuaktivit sem lze zařadit například vedení programů s interaktivní kompo-nentou(např.nácvikaosvojováníživotníchdovedností43).Důležitoudo-vedností jedálenapříkladpráce sezpětnýmivazbami, schopnostnaladitskupinuna(zpsychologickéhohlediska)náročnějšíinterakcečispecifickéznalostiojednotlivýchtypechrizikovéhochování.Pracovníknatétoúrovnije schopenzvládnoutkrizové situaceazpracovatnepříjemnéstavy,kterésemohouv rámci jehopreventivníprácevkolektivunebou jednotlivcůobjevit.Pracovníkmusímítspecifickédovednostijakonapříkladzvládáníčiidentifikaceagresivníchaneboohroženýchjedincůajejichpředánídoná-vazné odborné péče. Pracovník na 2. středně pokročilé úrovni musí mítnapracovišti,kdepůsobí,možnostodbornéhovedenípracovníkemnami-nimálně3.úrovni,sekterýmsvoupreventivníčinnostpravidelněkonzultu-je.Příkladytypickýchpozicprostředněpokročilouúroveňjsou:

• Proškolenýprimárněpreventivnípracovníkzřadpedagogůrealizují-cíinteraktivníprogramvšeobecnéprimárníprevencezaloženýnaroz-víjeníživotníchdovedností.

• Pozvanýexternílektor(např.zneziskovéorganizace)realizujícídlouho-dobýakomplexníprogramvšeobecnéprimárníprevencenadanéškole.

• Pracovníkveškolskémzařízeníprovýkonústavnívýchovyaochran-névýchovyrealizujícíspecifickyzaměřenýprogramselektivníprimár-níprevence.

• Pracovníknízkoprahovéhozařízeníprodětiamládežrealizujícípro-gramselektivníprimárníprevencesespecifickýmzaměřenímnazneu-žívánídrogajinézávislosti.


a) Pracovník musí mít dokončené vysokoškolské bakalářské studium,kteréjesvýmobsahemzaměřenonaprácislidmi(např.pedagogiku,

odbornéposouzenízkoušejícího,PIPR=Písemnápráce(seminární,závěrečnáatp.),PRAXE=doloženídovednostičiznalostíabsolvovanoupraxí,PROJ=vypracováníprojektu,TEST=písemnýtest(sotevřenýmičiuzavřenýmiodpověďmi),USTZK=ústnízkouška.

43 Např.rozvojkritickéhomyšlení,řešeníproblémů,efektivníkomunikace,vztahovédovednosti,zvlá-dáníemocíaempatieatd.PříklademmůžebýtmetodikaUnpluggedvizhttp://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/70/2591/Unplugged-Program-primarni-prevence-pro-zaky-6-trid-zakladnich-skol.

89


speciálnípedagogiku,psychologii,adiktologii,zdravotnictví,sociálnípráciatp.).

b)Pracovníkna2.úrovnimusítéžsplňovatvšechnynároky1.úrovně.c) Pracovníkmusímítabsolvovánstředněpokročilýkurzprimárníprevence

vrozsahu40hodinsminimálnímpodílem16hodinsebezkušenosti.44,45

Pozn.:Jenutnésplnitvšechnybody.

ZNALOSTIzpůsob ověření DOVEDNOSTI

způsob ověření ZPŮSOBILOSTI

způsob ověření

Zná výzkumem ověřené efektivní typy preventivních intervencí a rozumí jejich principu. Zná základy sekundární a terciární prevence a síť institucí, které tyto služby poskytují.

USTZK TEST

Uplatňuje principy PP založené na rozvoji životních dovedností a práci s normativním přesvědčením.

DEMO Je schopen připravit program všeobecné či selektivní PP s jednoznačně přítomnými funkčními prvky dle doporučených postupů.

PIPR PROJ

Rozumí fungování psychiky a odlišnostem ve vnímání, prožívání, jednání a chování v období dětství a dospívání včetně skupinových procesů.

USTZK TEST

Využívá psychologické a pedagogické principy k vedení malé a středně velké skupiny.

DEMO OPOS

Zvládne vést program všeobecné či selektivní prevence a přizpůsobit ho aktuálnímu stavu a potřebám cílové skupiny.

DEMO OPOS NASL

Rozlišuje specifické formy a projevy rizikového chování u jednotlivců i skupin a zná jejich typické potřeby.

USTZK TEST

Rozpozná existující normy a pravidla skupiny či komunity, je citlivý k odlišnostem v životním stylu, kulturním a jiným jedinečným potřebám skupiny či komunity. Řeší výskyt RCH či jinou mimořádnou událost dle doporučených krizových plánů a postupů.

MODEL OPOS

Je schopen navázat s cílovou skupinou rovnocenný pracovní vztah a vytvořit a udržet atmosféru důvěry a bezpečí, dokáže rozpoznat potenciálně rizikové situace v konkrétní skupině a reagovat na ně vhodným způsobem.

VIDEO1 NASL KAZU

Ovládá a doplňuje si repertoár technik práce se skupinou včetně doporučení a komentářů k vhodnosti jejich použití.

USTZK PIPR

Používá zaměřené pozorování a aktivní empatické naslouchání k identifikaci aktuální situace ve skupině.

DEMO OPOS

Zvládá řešení mimořádných situací, přičemž dokáže rozeznat, co je a co není schopen zvládnout vlastními silami, dodržuje zásady psychohygieny.

PRAXE KAZU OPOS

Tabulka 4 | Kvalifikační standard pro 2. středně pokročilou úroveň: středně pokročilý preventivní pracovník ( Charvát et al., 2012a)

44 Kumulativnějdeisprvníúrovníjižo80hodinkurzuspodílem24hodinsebezkušenosti.

45 Využitívideonahrávek jezdeuvedeno jako jednazmožností,nikoliv jakonutnost.U tohotozpůsobuzáznamujevždynutnébrátvúvahuzejménaetickéotázkya informovanésouhlasyzúčastněnýchčijejichzák.zástupců.

90


9.3 Pokročilá úroveň (pokročilý preventivní pracovník)

Preventivnípracovníkna3.pokročiléúrovni(pokročilýpreventivnípra-covník)můževykonávatprácivedvouliniích.Prvnípředstavujeorgani-začnílinie,kdesejednáočinnostimetodické,koordinačníainformační.Pracovník koordinuje tvorbu minimálních preventivních programů, me-todickyvedeostatnípracovníkypůsobícívprevencivrámcisvéinstituce,komunikujeaspolupracujesdalšímiaktéryprimárníprevencearelevant-nímiinstitucemivregionu,vedeevidenciopráciscílovouskupinou,mo-nitorujevýskytrizikovéhochovánívdanémzařízeníatp.Naškoláchjdeoklasicképovinnostidefinovanéproškolnímetodikyprevence(vyhláškač.72/2005Sb).Vdruhéliniijdeopřímoupreventivnípráciscílovýmisku-pinami.Pracovníkna3.úrovnijeschopenpracovatsevšemitypyprogra-mů46primárníprevence,včetněprevenceindikované.47Jednáseosložitějšíprogramy,které již využívají imetodblízkých terapeutickémupůsobení(většinoujednoduchéKBTtechniky).48Toznamená,žesepracujeijinýmzpůsobem,nežjeběžnépřivyučování,atoprostřednictvímmetod,kteréjemožnésvěřitpouzeproškolenýmasupervidovanýmpracovníkům.Vkon-krétníchodůvodněnýchindividuálníchpřípadechprovádípracovnícitétoúrovnětakéčasnouintervenci.Vrámciškolyčiorganizacemůžepokročilýpreventivní pracovník odborně vést (poskytovat konzultace apod.) pri-márněpreventivnípracovníky1.a2.úrovněasámzároveňspolupracujespreventivnímpracovníkem4.expertníúrovně(vizdále).Příkladytypic-kýchpozicpropokročilouúroveňjsou:

• Školníspeciálnípedagogčipsychologrealizujícíprogramindikovanéprimární prevence založený na screeningu rizikových osobnostníchfaktorů49

• Pedagogčietopedvroliškolníhometodikaprevencerealizujícímini-málnípreventivníprogramnaškole,kterývykonávádalšípovinnostispecifikovanévyhláškouč.72/2005Sb.,vplatnémznění.

• Speciálnípedagog(etoped)veškolskýchzařízeníchprovýkonústav-nívýchovyaochrannévýchovyčivestřediskuvýchovnépéčezodpo-vědnýzarealizaciprimárníprevence.

46 Samozřejmějenutnérespektovatpožadovanévstupnízaškoleníkevšemmetodám,kterétovy-žadují(CŽV).

47 Pokud indikacenespočívávespecifických,napříkladdiagnostickýchdovednostech,kterépakvyžadujíještědalšíkvalifikačnípředpoklady,jakonapříkladukončenéstudiumpsychologiečispeciálnípedagogiky.

48 Samozřejměpřirespektovánímezioborovéhranice,tj.žeprevenceneníterapií.

49 PříklademmůžebýtmetodikaPreventureajejíscreeningovýdotazníkSURPSvizhttp://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/218/1681/Metodika-indikovane-primarni-prevence-PREVentu-re-zakladni-informace.

91


• Vedoucípracovník,zodpovědnýzapodobuakvalituprimárněpre-ventivních a vzdělávacích aktivit v rámci certifikovaného programunestátníneziskovéorganizace.


a) Pracovníkmusímítdokončenévysokoškolskémagisterskéstudium,kteréjesvýmobsahemzaměřenonaprácislidmi(např.pedagogiku,speciálnípedagogiku,psychologii,adiktologii,zdravotnictví,sociálnípráciatp.).

b)Pracovníkna3.úrovnimusítéžsplňovatvšechnynároky1.a2.úrovně.c) Pracovník musí mít absolvován pokročilý kurz primární prevence

vrozsahu120hodinsminimálnímpodílem40hodinsebezkušenosti.50

d)Požadovány jsouminimálně2 rokypraxevprimárněpreventivníchaktivitáchprováděnýchna1.a2.úrovni.

Pozn.:Jenutnésplnitvšechnybody.



způsob ověření

Zná současné výzkumem podložené trendy, modely a strategie v PP, je obeznámen s aktuální nabídkou programů a metodik.

USTZK TEST PIPR

Umí efektivně vést dokumentaci o činnostech a událostech týkajících PPRCH v daném zařízení.

PRAXE Je způsobilý vytvořit a pravidelně aktualizovat minimální preventivní program pro konkrétní školu či jiné zařízení, kde působí.

PIPR

Zná legislativu věnující se problematice PPRCH a návazným oblastem (př. sociálně-právní ochraně dětí).

USTZK TEST

ONTEST

Umí vytvořit síť aktivních kontaktů na instituce působící v oblasti PPRCH ve svém okolí a udržovat ji aktuální.

PRAXE PIPR

Je schopen implementovat a udržet efektivní systém PPRCH v rámci školy či organizace, kde působí.

PRAXE OPOS

Zná velmi dobře všechny typy RCH popsané v dostupné odborné literatuře i způsoby jejich zjišťování.

USTZK TEST

Ovládá základní metody evaluace a zhodnocení stavu RCH v daném zařízení.

PIPR OPOS

Pravidelně používá evaluačních a monitorovacích nástrojů za účelem zhodnocení výchozího stavu RCH. Dokáže zjistit potřeby cílových skupin a implementovat vhodné intervence.

PIPR PRAXE OPOS

50 Kumulativnějdeisprvnímidvěmaúrovněmijižo200hodinkurzuspodílem64hodinsebezkuše-nosti.

92




způsob ověření

Zná základy poradenské a školní psychologie, speciální pedagogiky a psychopatologie.

USTZK TEST PIPR

Dokáže efektivně komunikovat s dospělými a motivovat je ke spolupráci, zejména při práci s rodiči a zákonnými zástupci či svými kolegy (případně i s médii).

DEMO MODEL OPOS

Je schopen svým kolegům poskytnout odbornou radu, dokáže po odborné stránce naplnit svou poradenskou roli.

KAZU NASL

PRAXE

Zná doporučené krizové postupy v případě výskytu RCH v konkrétním zařízení, kde působí.

USTZK TEST PIPR

Dokáže v rámci časné intervence vést poradenský či motivační rozhovor.

DEMO MODEL OPOS

Zvládne vést program indikované PP či včasné intervence dle doporučených postupů.

DEMO NASL

VIDEO

Chápe nejčastější v oboru identifikovaná úskalí, rizika a konflikty, které mohou nastat při preventivní práci na úrovni jednotlivce, skupiny, organizace či komunity.

USTZK PIPR

Uplatňuje etické a profesionální standardy za účelem minimalizace možného poškození svěřených klientů a posilování integrity primárně preventivních pracovníků.

OPOS PRAXE

Je příkladem spolupracujícího přístupu, celoživotního vzdělávání, mravní bezúhonnosti a zdravého životního stylu.

OPOS PRAXE

Tabulka 5 | Kvalifikační standard pro 3. pokročilou úroveň: pokročilý preventivní pracovník (Charvát et al., 2012a)

93


9.4 Expertní úroveň (expert primární prevence)

Preventivnípracovníkna4.expertníúrovnivykonávázejménačinnostikoor-dinační,metodické,poradenské,vzdělávacíasupervizní.51Koordinujesystémprimárníprevenceaspolupráciklíčovýchaktérůvrámcivětšíchcelků,napří-kladobcí,regionůčikrajů.Vmezíchsvépůsobnostimetodickyvedeostatnípreventivnípracovníkynižšíchúrovní.Monitorujevýskytrizikovéhochová-nívdanémúzemí,jeschopenevaluovatprobíhajícíprogramy,spoluvytváříainovujemetodikynovýchpreventivníchprogramů,podílísenajejichimple-mentaciatp.Organizujesystémvzdělávánípreventivníchpracovníků,kdepů-sobíjakolektoranebogarant.Vedeinterviznískupinypreventivníchpracov-níků.Jeschopenprovádětkrizovouintervenciči jinéobtížnější intervenčnízásahy,kteréškolynedokážousamyvyřešit.MůžepůsobitjakoautorizovanáosobapřikvalifikačníchzkouškáchpracovníkůvPPRCH.Publikujeodbornásdělenínavzdělávacíchakcích,konferencíchčivodbornýchčasopisechavě-nujeserozvojiPPRCH.Příkladytypickýchpozicproexpertníúroveňjsou:

• Vedoucíoblastnímetodikprevencevrámcipedagogicko-psychologic-kýchporaden.

• Metodik prevence či koordinátor prevence v rámci větších obcí čikrajskýchajinýchúřadů.

• LektorčigarantkurzunebospecializačníhostudiavrámciDVPP,res-pektiveiobecnějivrámcivzdělávánípracovníkůvprimárníprevenci.

• Lektorprimárníprevence(spraxíalespoň5let)adlouhodobýmsebe-zkušenostnímvýcvikemrealizujícíprosvékolegyintervizníčisuperviz-nísetkávání.


a) Pracovníkmusímítdokončenévysokoškolskémagisterskéstudium,kte-réjesvýmobsahemblízképrimárníprevencirizikovéhochování(např.pedagogiku,speciálnípedagogiku,psychologii,adiktologiiatp.).

b) Pracovníkna4.úrovnimusítéžsplňovatvšechnynároky1.,2.i3.úrovně.c) Pracovníkmusímítabsolvoványdalšípokročilékurzyprimárnípre-

vencevrozsahu96hodinsminimálnímpodílem32hodinsebezku-šenosti.52

51 Prořádnývýkonsuperviznípráce jeovšemsamozřejmězapotřebí ještě speciálnívýcvikvsu-pervizi.Supervizizdeuvádímejakomožnost,bezvýcvikumůžeexpertprimárníprevencevéstpouzesetkáníintervizní.

52 Kumulativně jde isevšemipředchozímiúrovněmi jižo296hodinkurzůspodílem96hodinsebezkušenosti.

94


d)Požadovánojeminimálně5letpraxevprimárníprevenciveškolstvíneboorganizováníprimárněpreventivníchaktivitscílovýmiskupina-midětíamládežečivzdělávánídospělýchvoblastiPPRCH.

Pozn.:Jenutnésplnitvšechnybody(Napříkladpředloženíodbornýchčlánkůatp.).



způsob ověření

Ovládá na expertní úrovni svůj původní obor a překryvy tohoto oboru s PPRCH.

USTZK PRAXE

Používá metodiku tvorby, standardizace a ověřování primárně preventivních programů a diagnostických nástrojů.

MODEL PIPR

OPOS

Je schopen tvorby, adaptace, implementace či evaluace nových metod, metodických materiálů a programů PP vhodných vzhledem k potřebám cílových skupin.

PIPR PRAXE

Zná releventní legislativu věnující se problematice primární prevence a krizové postupy v případě výskytu RCH, překračující normy školy, školského zařízení nebo organizace.

USTZK MODEL

Umí vytvářet v praxi uplatnitelné krizové metodické postupy v případě výskytu RCH.

PIPR Je schopen jako externí expert na pozvání organizace ve své působnosti zvládnout kritickou situaci u jednotlivce či v kolektivu pomocí zásad krizové intervence či senzitivního šetření vyšetřování.

PRAXE KAZU

Zná detailně síť organizací věnujících se PPRCH a zná též systémy návazné péče pro všechny formy RCH na celostátní případně i evropské úrovni.

USTZK PIPR

Používá vhodné komunikační a manažerské strategie pro propagaci, fundraising, koordinaci a motivaci důležitých institucí a osob v rámci komunity či regionu.

MODEL OPOS PIPR

Tvoří a podporuje technické zázemí a síť profesionálů a institucí včetně donátorů na poli prevence v oblasti své působnosti dle zásad komunitního přístupu v PPRCH.

PRAXE OPOS PIPR

Ovládá didaktiku a teorii vzdělávání dospělých a principy trenérství (lektorování).

PRAXE USTZK

Dokáže srozumitelně zprostředkovat (naučit) teoretické znalosti i praktické dovednosti potřebné preventivní pro práci s dětmi a mládeží a dospělými.

DEMO VIDEO NASL

Vytváří, realizuje a garantuje kurzy a jiné formy vzdělávání pro pracovníky v PP, je autorizovanou osobou pro uznávání kvalifikací na všech úrovních.

PRAXE OPOS PIPR

Ovládá základy odborné supervize a principy psychologického poradenství, mentoringu, koučingu a jejich rozdíly.

USTZK PRAXE

Dokáže zorganizovat a vést intervizní, případně supervizní skupiny a systematicky poskytovat podporu a posilovat motivaci pracovníků v primární prevenci na nižších úrovních.

DEMO VIDEO NASLKAZU

Celoživotně se vzdělává v oblasti PPRCH a odborně přispívá publikováním svých zkušeností, je po odborné stránce respektovanou osobou v rámci regionu.

PRAXE OPOSPIPR

Tabulka 6 | Kvalifikační standard pro 4. expertní úroveň: expert primární prevence (Charvát et al., 2012a)

95

10 Návrh srovnávací kvalifikační zkoušky


Podlezákonač.179/2006Sb.,ověřováníauznáváníkvalifikacíprovádějítzv.autorizovanéosoby,atopodlehodnoticíchstandardůpříslušnýchkva-lifikací.Ověřováníprobíháformouzkoušky,kdemusíuchazečzpůsobemstanovenýmvhodnoticímstandarduprokázatvšechnykompetenceuvede-névkvalifikačnímstandardupodlekritériíadalšíchpravidelstanovenýchv hodnoticím standardu. Pokud je prokáže, obdrží osvědčení o získáníkvalifikace, což je celostátně platný doklad. Autorizovanou osobou prourčitoukvalifikacidleuvedenéhozákonasemůžestátkaždáfyzickáneboprávnickáosoba,kterásplnípožadavkystanovenéveschválenémhodno-ticímstandardupříslušnékvalifikace.Autorizujícíorgán(vnašempřípaděMŠMT)porovná,zdazájemceoautorizacisplňujepožadavkynaautorizo-vanouosobustanovenévhodnoticímstandardu,apodletohobuďudělí,neboneudělíautorizaci.Naplněníkvalifikačníchpožadavkůprojednotlivéúrovněpracovníkůvprimárníprevencibude formálněposuzovánopro-střednictvímkvalifikačníchzkoušek,kteréjsouprokaždouúroveňrozdíl-něobtížné.Jednotlivévyššíúrovněvycházejízpředchozíchnižších,kterévsoběintegrují.Podrobnějšípopisprocesukvalifikačníchzkoušekjepo-psán v Návrhu zkušebního manuálu pro ověřování znalostí, dovednostíakompetencí,kterýjevypracovánjakonavazujícídokument.

10.1 Akreditované vzdělávací instituce a autorizované osoby

Akreditované vzdělávací instituce pro organizaci zkoušek v rámci kvali-fikačních stupňů pracovníků v primární prevenci by měly splňovat tytonáležitosti(návrhautorů):

a) Požadavky institucionální: Instituce realizujevzdělávánívprimárníprevenci,tj.realizujeakreditovanékurzydlevyhláškyodalšímvzdě-lávánípedagogickýchpracovníků(č.317/2005Sb.),institucesepro-kazatelnědélenež3 rokyvěnujevzdělávánípracovníkůvprimárníprevencirizikovéhochování.

96


b)Požadavkypersonální:Prozajištěnípožadovanéodbornostiakvalitypracovištějenezbytné,abyvevzdělávacíinstitucipůsobili(bylivpra-covněprávnímvztahu)alespoňdvapracovníci4.úrovně–expertipri-márníprevence.

Akreditovanýmivzdělávacímiinstitucemisemohoustátnapř.krajskácen-traprevence(např.pedagogicko-psychologicképoradny,nestátnínezisko-véorganizace,univerzity)adalšíorganizace,kterévsoučasnédoběpůsobíjakometodickáakoordinačnípracovištěvoblastiprimárněpreventivníchaktivitatutofunkcivpodstatějižneoficiálněplní.

Autorizovanéosoby:Autorizovanáosobajefyzickáosoba,kterájeopráv-něnavrámcikvalifikačníchzkoušekuuchazečůověřovatodbornéspecific-kékompetence(odbornéznalostiadovednosti)atéžodbornékompetenceobecné, stanovené v kvalifikačním a hodnoticím standardu pro všechnyčtyřiúrovně.Autorizovanouosobousemůženazákladěžádostianásled-néhoschváleníautorizujícímorgánem(MŠMT)státpouzeosobanačtvr-té,expertníúrovniprevence.

Zkušební komise pro ověřování kvalifikačních předpokladů: Zkušebníkomisejevždysloženazinternícha/neboexterníchpracovníkůakredito-vanýchvzdělávacíchinstitucí.Proověřeníkvalifikačníchpředpokladůprokaždouúroveňnavrhujemepočetautorizovanýchosobtakto:Pro1.základníúroveň(primárněpreventivníminimum)a2.středněpo-kročilouúroveň:Zkouškaprobíhápřed jednouautorizovanouosobouna4.úrovni.Pro3.pokročilouúroveň(pokročilýpreventivnípracov-ník):Zkouškaprobíhápředzkušebníkomisísloženouzedvouautorizova-nýchosobna4.úrovniodbornosti.Obačlenovézkušebníkomisemohoupocházetzjednohoakreditovanéhopracoviště.Pro4.expertníúroveň(expertprimárníprevence)zkouškaprobíhápředzkušebníkomisísloženouzedvouautorizovanýchosobna4.úrovniod-bornosti,přičemžalespoňjedenzečlenůzkušebníkomisemusípocházetzjinéakreditovanévzdělávacíinstituce,tj.nebýtsoučástípracovníhotýmuinstituce,znížpocházížadatelotutoúroveň,anemítspříslušnouvzdělá-vacíinstitucížadatelejinýpracovněprávnívztah.53Pro4.,3.i2.stupeňjemožnésložitsouhrnnouzkouškuzahrnujícívždyvšechnynižšístupněkva-lifikace.Tzn.,ženapříkladpro3.úroveňjemožnésejednorázověpřihlásitkezkoušce,kterábudezahrnovatvšechnystupněpředchozí.

53 Kroměsmlouvy(např.Dohodaoprovedenípráce)hradícísamotnépřezkušování.

97


10.2 Hodnoticí standard pro ověřování kvalifikačních stupňů: forma a obsah zkoušek

Hodnoticístandardjesoubororganizačníchametodickýchpostupůsta-novenýchproověřovánídosaženíodbornézpůsobilostivykonávatřádněsoubor pracovních činností v určitém povolání. Konkrétně je to souborkritériíazpůsobůověřovánípožadavkůstanovenýchvkvalifikačnímstan-dardu(tj.postup,jakbudevpraxiověřeno,zdamáuchazečpříslušnézna-losti,dovednostiakompetenceprodanoukvalifikaci).Formaaobsahkva-lifikačníchzkoušek jsoudiferencoványpro jednotlivéúrovněobtížnosti.Rozdílmeziúrovněmispočívávtematickémzaměřeníirozsahu/hloubcezkoušek.Existujítakérůznézpůsobyověřováníkritérií.54

a)Teoretická část kvalifikační zkoušky ověřuje zejména znalostiamůžezahrnovatnapř.:písemnýtestsuzavřenýmiodpověďmi,ústnízkouškunazákladělosovanýchzkušebníchokruhů.

b)Praktická část kvalifikační zkoušky ověřuje především dovednos-ti amůžezahrnovatnapříklad: řešenímodelové situace,prakticképředvedení,demonstrace,obhajobuzávěrečnépísemnépráce,rozborvideonahrávkyvlastnípraktickéčinnostiúčastníka.Dalšímožnostinaplněníčástihodnoticíhostandardu(dalšípožadavkynauchazeče):• doloženípotvrzeníoabsolvovánípraxe• doložení délky působení v primárně preventivních aktivitách

(v případě neexistence zaměstnavatele strukturované referenceoddvouosob4.úrovně)

• doloženídosaženéhovzdělání• doloženíabsolvovánírůznýchtypůvzdělávacíchaktivit.

Průběh a výsledek zkoušky je zaznamenán do příslušného protokoluo zkoušce aprotokolpodepsánzkoušejícím, resp. všemi členy zkušebníkomise.55

54 HodnoticístandardyjsouinspiroványNSK2(individuálnínárodníprojektMŠMT,kterýNÚOVrealizujevletech2009–2015podoficiálnímnázvemRozvojaimplementaceNárodnísoustavykvalifikací).

55 Uchazečmámožnostžádat rovnouocertifikátvyššíúrovně,pokudse takrozhodne,nemusídokládatpředchozícertifikáty,alepouzedoložitnakumulovanépožadavkyvšechpředchozíchúrovní.

98


Teoretická – znalostní část

Praktická – dovednostní část

Další požadavky na uchazeče57

1. Základní úroveň 50 %

písemný test, ústní zkoušení

50 % praktické předvedení maturitní vysvědčení

2. Středně pokročilá úroveň

30 % písemný test, ústní zkoušení

70 % praktické předvedení

VŠ diplom, certifikát 1. úrovně, min. 24 hod. sebezkušenosti

3. Pokročilá úroveň 50 %

písemný test, ústní zkoušení

50 % praktické předvedení

písemná prácevideo nahrávka

certifikát 2. úrovně, doložení 2 let praxe, min. 64 h.

sebezkušenosti

4. Expertní úroveň 50 %

ústní zkoušení

50 %praktické předvedení

video nahrávka

certifikát 3. úrovně, doložení 5 let praxe, min. 96 h.

sebezkušenosti

Tabulka č. 7 | Navrhovaný obsah a forma zkoušek a další požadavky pro jednotlivé úrovně (Charvát et al., 2012a)

56

Ověřováníobecnýchkompetencívčetnětzv.měkkých57jevelmiobtížné(častovpraxinahraniciproveditelnosti).Jevkompetenciautorizovanýchosob,provádějícíchzkoušky,rozpoznatvhodnostčinevhodnostuchazeče.Vodůvodněnémpřípadě58mohouuděleníkvalifikacezamítnoutsodůvod-něním(viznavazujícímateriálNávrhzkušebníhomanuáluproověřováníznalostí,dovednostíakompetencí).Svourolivtomtoohleduhrajíivedoucípracovníci(např.řediteléškol),kteříbydopozicrealizujícíchprimárnípre-vencimělinavrhovataobsazovatosobnostněvhodněvybavenéjedince,tj.napříkladpracovníkyspřirozenouautoritou.

Přestože navrhovaný Model kvalifikačních stupňů pro pracovníkyvPPRCHveškolstvíjepostavenpředevšímnaprincipuověřovánícílovýchkompetencíuuchazečů formoukvalifikačníchzkoušek,uvedemezdeale-spoňorientačnídoporučenýrozsahvzděláváníprojednotlivéúrovněvhodi-nách(viztabulkač.8).VrámciprojektuVYNSPI-1vzniklnávrhnaoptimál-níobsahovoustrukturuSpecializačníhostudiaproŠMP,kterýjevhodnouvýchozí platformou pro vývoj dalších vzdělávacích aktivit odpovídajícíchjednotlivýmúrovnímnavrhovanýmvtomtomateriálu.Předpokládámetedy,ževpřípaděuvedenítohotonavrhovanéhoModeludopraxeserealizátořikurzůsvýmobsahemvzdělávacíchaktivitpružněpřizpůsobípožadovaným

56 Uchazečmámožnostžádatrovnouocertifikátvyššíúrovně,pokudsetakrozhodně,nemusídoklá-datpředchozícertifikáty,alepouzedoložitnakumulovanépožadavkyvšechpředchozíchúrovní.

57 Tzv. soft skills, jejichž spektrum sahá od empatie přes komunikativnost či sebekritičnost ažposchopnostprosaditse,vésttýmaneboschopnostnadchnoutostatníprospolečnýcíl.

58 Můžesejednatopsychickouporuchu,výrazněnezdravýčirizikovýživotnístyl(aktuálníužívánídrog),výraznouosobnostnínevyzrálost,totálníabsenciměkkýchdovednostíatp.

99


cílovýmkompetencímpreventivníchpracovníků.Skladbachybějícíchkom-petencí(zejménanavyššíchúrovních)můžebýtujednotlivýchpracovníkůvzhledemkjejichrozličnýmpůvodnímprofesímrůzná,tysiposlézeuchaze-čimohoudoplňovatspíševrámciindividuálníchvzdělávacíchplánů.

Kvalifikační úroveň

Doporučené hodinové dotace na jednotlivé komponenty vzdělávání

Teoretické znalosti

Praktické dovednosti Sebezkušenost

Celkem v každé úrovni

Celkem kumula-

tivně

Základní úroveň 16 40 % 16 40 % 8 20 % 40 40

Středně pokročilá úr. 8 20 % 16 40 % 16 40 % 40 80

Pokročilá úroveň 40 33 % 40 33 % 40 33 % 120 200*

Expertní úroveň 32 33 % 32 33 % 32 33 % 96 296

Kumulativně ve sloupcích: 96 --- 104 --- 96 --- --- ---

* Navrhovaný počet hodin je nižší než platné znění vyhlášky 317/2005 Sb.Tabulka č. 8 | Doporučený orientační rozsah vzdělávání dle jednotlivých úrovní a komponent (Charvát et al., 2012a)

Pozn.: Orientační hodinové dotace jsou z praktických důvodů počítány jako násobky osmi (8 h. = 1 výcvikový den).

10.3 Přechodné období, uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání

Vpřechodnémobdobí(ccapodobu3letodschválenídokumentu)navr-hujeme,abypřisplněnípříslušnýchvýšedefinovanýchprofesníchpředpo-kladůapopředloženížádostinapříslušnépracovištěMŠMT59nebojímpověřenéorganizacebylapřiznána:

a) Kvalifikace1.základníúrovně(primárněpreventivníminimum)pe-dagogůmčijinýmpracovníkůmvprimárníprevencipůsobícíchvpra-xi(tj.praktikujícíchkontinuálněprimárněpreventivníprogramy)mi-nimálně1rok,kteřídoložíabsolvovánívsoučtuminimálně40hodinkurzů sprimárněpreventivnínáplní čipsychosociální a sebezkuše-nostnítematikou.

59 Tentoprocessevpraxibudeříditdlestandardníchaosvědčenýchpostupůurčenýchzákonemprouznáváníkvalifikacívresortuškolstvíčijinémpříbuznémresortu,dleaktuálníchmožnostířídícíhoorgánu–MŠMT.

100


b)Kvalifikace2.středněpokročiléúrovně(středněpokročilýpreventiv-nípracovník)pedagogůmčijinýmpracovníkůmvprimárníprevencipůsobícíchvpraximinimálně2roky,kteřímajívysokoškolskévzdě-lánívoborechzaměřenýchnaprácislidmiadáledoložíabsolvovánív součtu minimálně 80 hodin kurzů s primárně preventivní náplní,zčehožminimálně24hodinmusímítsebezkušenostnínáplň.

c) Kvalifikace 3. pokročilé úrovně (pokročilý preventivní pracovník)všemabsolventůmspecializačníhostudiaproŠMPdlevyhláškyodal-šímvzdělávánípedagogickýchpracovníkůč.317/2005Sb.,kteřído-ložíplatnéosvědčení.Dálemůžebýttatokvalifikačníúroveňpřizná-nadalšímpracovníkůmvprimárníprevenci,majícímvysokoškolskévzdělání v oborech zaměřených na práci s lidmi (viz výše v textu),kteřídoložípůsobenívpraximinimálně3 roky,akteřív celkovémsoučtuabsolvovali(adoloží)minimálně200hodinvzdělávacíchak-tivitsprimárněpreventivnínáplní,znichžminimálně64hodinbudemítsebezkušenostnínáplň.

d)Kvalifikace4.expertníúrovně(expertprimárníprevence)všempra-covníkům v primární prevenci působícím v praxi minimálně 5 let,kteřídoložívysokoškolskévzdělání(alespoňMgr.)voborechzamě-řenýchnaprácislidmiadáledoložíabsolvovánívsoučtuminimálně296hodinkurzůsprimárněpreventivnínáplní,zčehožminimálně96hodinmusímítsebezkušenostníobsah.Natétoúrovnibudetéžzo-hledňováncelkovýdlouhodobýpřínosprorozvojprimárníprevencevuplynutýchletechuvedenývživotopiseuchazeče.Toznamená,žepožadavekna„hodinyvkurzech“či„praxe“,„příméprácescílovýmiskupinamidětí amládeže“mohoubýt částečněnahrazenyvýznam-noupublikačníčiprojektovoučinnostívoblastiPPRCHčiletypraxevevzdělávánídospělýchpracovníkůvoblastiPPRCHatp.

IV. částEfektivita intervencí školsképrevence rizikového chování

103

11 Účinnost preventivních intervencí a jejich testování v praxi


Účinnostnebo téžefektivitapatříknejtěžším tématůmprevence.Mě-řeníúčinnostijevelmináročnýmúkolemametodologickyjdevětšinouosložitésmíšenévýzkumnéplány.Českárepublikazachytilatrendvze-stupuzájmuotototémaavprůběhuposledníchletzdebylyrealizová-nyrůznézajímavéstudie.V tétokapitole60přinášímezákladnípřehledtěchtoprovedenýchtuzemskýchstudií,pokudjejichvýsledkybylyřád-něčasopiseckypublikoványajsouveřejnědostupné.Autořiprotopro-vedlirešeršidomácíliteraturyahledali,kteréstudiebylyvtétooblastizaposledníchdvacet letvČeské republicepublikoványakteré splňu-jíalespoňzákladníkritériaprováděníevaluačníchstudiípreventivníchintervencízhlediskaevaluacedopadů/efektivity(vizkapitola2).Iden-tifikováno bylo celkem pět studií (jedná se o programy: Kouření a já,KomunitníprogramnaPraze6,Připraveninaživot,Drogy–Důvod–Dopad,Unplugged).VtextupředstavujemesoučasnousituacivoblastiprováděníevaluaceefektivitypreventivníchintervencívČeskérepubli-cezperspektivykonkrétníchrealizovanýchstudií.Tytostudiejednotněpopisujeme,včetněmetodiky,jakoubylyprovedenypříslušnéevaluačnístudieakjakýmvýsledkůmdospěly.Souboruvedenýchstudiítvoříja-kýsipomyslnýzákladdobrépraxev tétooblasti výzkumuamůžebýtnejeninspiracíprodalšípodobnéstudie,alepředevšímpomocivícesys-tematizovat budoucí aktivity na tomto poli a posloužit jako základníteoretickáipraktickábáze.Ve12.a13.kapitole(viz)sepakpodrobnějizabývámedvěmapříkladynakterýchjsoudemonstroványdvarůznézá-kladnípřístupyktestováníefektivity,tj.prospektivnístudievyužívajícíkvaziexperimentálnívýzkumnýplán(kapitola12)aklasickýexperimen-tálnívýzkumnýplán(kapitola13).

60 Kapitolabylavytvořenaredakčníúpravouazkrácenímpůvodněpublikovanéhočlánkuzčaso-pisuAdiktologie(Miovskýetal.,2011).

104


11.1 Evaluace programu Kouření a já

Projekt Kouření a já představuje program výchovy k nekuřáctví pro žáky2.stupnězákladníchškol.Žákům6.–9.třídzákladních,zvláštníchškoliví-celetýchgymnáziíjemimorozšiřováníznalostíovlivuaktivníhoipasivníhokouřenínazdravíposkytovánprostorpro formovánípostojůaosvojení sidovednostíodmítatjakoukolivdrogu(Hrubá,Kachlík,2000).Intervenceučížákyrozpoznatrizikovésituace,trikyreklamyazejménarozvíjíschopnostcílevědoměserozhodovatosvémživotnímstylu.Metodikaprogramujeza-loženanatzv.peer(vrstevnickém)přístupu,kdeúlohaučitelespočívápřede-všímvefacilitováníaktivitmenšíchskupinekžáků,sumarizacevýstupůjejichpráce,doplňováníinformací,usměrňovánínázorůasituací.Kmetodicebylvytvořenpodrobnýmanuálurčenýpropedagogicképracovníky/realizátoryprogramuapřiprogramusevyužívajírůznévizuálnípomůckyamodely.Celýprogramzahrnujecelkemšesttematickynavazujícíchlekcí(45minut)reali-zovanýchvintervaludvatýdnyažměsíc(Hrubá,Kachlík,2000).61ProgrambylpodpořengrantemMZČR,uznanýMŠMTagarantovanýSpolečnostíhygienyakomunitnímedicínyČeskélékařskéspolečnostiJ.E.Purkyně.

Evaluační studie

Typ(y)evaluaceazvolenýdesignstudie:Jednáseoevaluacivýsledkufor-moukvaziexperimentálnístudieaformativníevaluaciprocesu(pilotnífázeprojektu)(Hrubá,1997).Popis studie: Evaluace výsledku: Celkem bylo zapojeno patnáct okresůvČR,respektive355základníchškol(Hrubá,Kachlík,2000).62Formativníevaluaceprocesuběželavprvníchdvouletechověřovánímetodiky,kdysistudenti-lektořinapravidelnýchporadáchvyměňovalizkušenostizreali-zaceprogramuvetřídách,čímžpomáhalitvořitkonečnouverziprogramu(Hrubá,1997).Soubor a užitá výběrová metoda: Výběrový soubor čítal celkem 6 051žáků63(2888dětívexperimentální,3169dětívkontrolnískupině).Školybylyvybrányaoslovenyprostřednictvímregionálníchhygienickýchstanicvokresechsjižexistujícíspolupracíavpřípaděsouhlasubylydostudiezařazeny.Nástroje pro sběr dat: K šetření byl využit anonymní dotazník, kterýobsahovaldotazynakuřáckéchování,konzumacialkoholickýchnápo-

61 Viztakéhttp://www.khspce.cz/index.php?nad=n3&cla=ipp_koureni1

62 Přesně:Blansko,Jihlava,Karviná,Klatovy,Kolín,MladáBoleslav,Most,NovýJičín,Olomouc,Ostrava,Šumperk,Tábor,Zlín,KutnáHora,ČeskýTěšín.

63 Jednaloseočtvrtétestovánížáků,v8.ročníku,tj.vetřetímrocerealizovanéhoprogramu.

105


jů,opilostadalšíchdrogběhem letníchprázdnin (kterébylohlavnímkritériemhodnoceníúčinnostiprogramu).Dotazníkbyldoplněnootáz-kyvztahujícíseksexuálnímuchovánídětí(vynucenýsexuálnístyk,na-bídkaúplatyzastyk,zaúčastnapornografii,styksdospělouosobou)akezkušenostemshracímiautomatya šikanováním.Namátkověbylyodebírányslinynafiktivnívyšetřeníreziduínikotinu/kotininu.Kontrola dalších preventivních intervencí, které mohou ovlivnit výsle-dek:N.A.Výsledky:Zprůběžnýchvýsledkůevaluaceprogramuvyplývá,žeúspěš-něovlivňujenárůstprevalencekuřáctvímezižáky.Prevalencenekuřáků,občasnýchkuřákůapravidelnýchkuřákůuexperimentální skupinysestatistickyvýznamnělišíodskupinykontrolní.Oprázdnináchmezi8.a9.ročníkemnekouřilostatistickyvýznamněvícedětíveskupině,kdeprobíhal program oproti skupině kontrolní (58% ku 53% nekuřáků =p < 0,05). Opakované pokusy s kouřením a pravidelné kuřáctví bylorovněž statisticky významně častější v kontrolní skupině (18,6%) nežvexperimentální(14,3%,=p<0,01).Celkováprevalencekouřícíchdětíveškoláchsprogramemsezvýšilavkontrolnískupiněo15,7%,kdežtovexperimentálnío11,3%(p<0,01).Votázkáchprevalencekonzumacealkoholu, opilosti a užívání nelegálních drog stejně jako u zkušenostishracímiautomaty,šikanouasexuálnímiaktivitaminebylymezioběmaskupinamivýznamnérozdíly.Nicménězprůběžnýchvýsledků jemož-nosledovatvýznamnéasociacemezikuřáckýmchovánímakonzumacíalkoholu,dalšíchnávykovýchlátekahroushracímiautomaty.Upravi-delněkouřícíchdětíbylyrovněžvýznamněčastějšífrekvencerizikovéhochovánínežutěch,kteréskouřenímjenexperimentovaly(Hrubá,Kach-lík,2000).Zhodnocení publikovaných sdělení s výsledky projektu: Omezenímstudie je výběrováprocedura,kterávnášíurčité zkreslení tím, že školybylydozapojoványnazákladěpředvýběruzestranyregionálníchhygi-enických stanic, nikoli procesem klasického znáhodnění dle zvolenéhoalgoritmu.Rovněžnebylysledoványdalšímožnépreventivníintervencerealizovanénaškolách(tedynebylysledoványdalšíintervenceprováděnénaškoláchvexperimentálnískupině,paralelněstestovanouintervencí,aniaplikovanéintervencenaškoláchveskupiněkontrolní,kdetestovanáintervenceaplikovánanebyla).Tomohlovýsledkydourčitémíryzkres-lit,přestožecelkovávelikostsouborutentomožnýzdrojchybydourčitémírykoriguje.

106


11.2 Evaluace komunitního preventivního programu na Praze 6

Testovaná intervence byla vytvořena a je realizována Centrem primár-níprevenceo.s.Prev-CentrumsesídlemvPraze(NGO),kterézajišťujekomplexníprogramprimárníprevencedrogovýchzávislostíadalšíchfo-remrizikovéhochování.Intervencejezaměřenanapřímouprácisdětmiamládeží,jejichrodiči,pedagogyanavzdělávacíaktivity.Jednotlivékom-ponenty intervence na sebe navazují s ohledem na specifičnost cílovýchskupin.Vroce2002došlokrozděleníintervencedočtyřúrovnídlecílo-výchskupin:všeobecnouprimárníprevenci,selektivníprimárníprevenci,indikovanou primární prevenci a vzdělávací aktivity (Stel, Voordewind,1998). Program je složen z edukační komponenty, vrstevnického (peer)programu,tréninkusociálníchdovedností(lifeskills)aprogramuproro-diče. Tyto komponenty jsou propojeny do jednoho celku realizovanéhovširšímrámcinabázikomunitníhoprogramupraktickynacelémúzemíměstskéčástiPraha6,včetnědlouhodobéprácespedagogynazapojenýchškolách,úpraváchpodmíneknatěchtoškoláchazapojovánímrodičůašir-šíkomunity(Miovskýetal.,2007).

Evaluační studie

Typ(y)evaluaceazvolenýdesignstudie:Projektovýzáměrevaluacevý-sledku/dopadu intervence (v kombinaci s formativní evaluací procesu)vzniknakonci90.letabylrealizovánjakokvaziexperimentálnívýzkumnástudieskontrolnískupinou.Popis studie:Testovanábylakombinace školníhopreventivníhoprogra-mu a komunitně orientovaného programu, kterou vytvořilo NGO Prev-centrum a realizovalo jej na území městské části Praha 6 (program bylmj. vložen jako vzorovový program do systému EDDRA (Exchange onDrug Demand Reduction Action) provozovaného The European Moni-toringCentre forDrugsandDrugAddiction(EMCDDA)).Studieměladvě ramena. První z nich testovalo účinnost intervence prostřednictvímporovnáníexperimentálníakontrolnískupiny(test-retest).Prvníretestbylproveden s odstupem dvou (v polovině realizované intervence) a druhýsodstupemčtyřletodprestestu(12měsícůposkončeníintervence).Pro-jektbylpodpořen jakgrantovouagenturouGAČR,takrůznýmidalšímisubjektystátnísprávyasamosprávnýchinstitucí.Souboraužitávýběrovámetoda:Výzkumnýsoubortvořilo619dětívex-perimentálnía559dětívkontrolnískupině.Randomizacenebylapouži-ta u experimentální skupiny, neboť do studie bylo zapojeno 100% škol,které danou intervenci implementovaly. Částečná randomizace proběh-

107


lanaúrovnikontrolnískupiny,dokterébylyzařazenyškoly,kterédanýprogramneimplementovalyakterésevPrazenacházelyvesrovnatelnýchměstskýchčástech.Jednaloseoprostýnáhodnývýběrvkombinacisúče-lovýmvýběrem(prvníkoloúčelovývýběrdlelokality,druhékoloprostéznáhodnění).Nástrojeprosběrdat:Prostřednictvímdotazníkuměřícíhopostoje,zna-lostiabehaviorálníindikátory(viztakéMiovskýetal.,2006)byloprostřed-nictvímpretestuanáslednéhoretestusodstupem12měsícůpoukončeníintervenceprovedenohodnocení.Konkrétněbylpoužitmodifikovanýdo-tazník ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and OtherDrugs)aznalostnídotazníkvlastníkonstrukce.Kontrola dalších preventivních intervencí, které mohou ovlivnit výsle-dek:Byly sledoványpouzezákladníparametryprostřednictvímanketní-hodotazníkuvyplňovanéhoškolnímimetodikyprevence(experimentálníikontrolnískupina).Výsledky: Projekt (Miovský et al., 2007) prokázal relativně nízký efektnaúrovnivšobecnépopulace.Ipřeskontroludalšíchsouvisejícíchfakto-rů(např.díkykombinaciskvalitativnímimetodamiscílemzkoumatširšíkontext intervenujících proměnných jako jsou vrstevnické vztahy neboatmosféravetřídě/školečivnímánípostojůrodičůatd.)senepodařilovíce objasnit příčiny zjištěného slabého výsledku z hlediska roviny vše-obecnéprevence.Naopaknaprostozásadnímzjištěnímbylfakt,žedanýprogramvykazujevelmidobrévýsledkyavysokouefektivituvroviněse-lektivní prevence, tedy že má výrazný vliv na některé rizikové skupinydětí(neúplnérodiny,konfliktyašpatnákomunikacevrodiněatd.)vin-dikátorech:prevalenceužívánídestilátuvposlednímměsíci,pitívícenežtřísklenicdestilátupřiposlednípříležitosti,nákupdestilátuvposlednímměsíciaprevalenceužívánímarihuanyvposlednímroce(na95%hladiněvýznamnosti).Ukázalosetedy,žeprvníprovedenáevaluacetohotopro-gramunaznačuje,žejejlzeobecněpovažovatzaefektivníselektivnípre-venciažejetřebaposílitjehojednotlivékomponentytak,abybylzvýšenefektnaúrovniprevencevšeobecné(např.kombinacísověřenouefektivníintervencínatétoúrovni).

Zhodnocenípublikovanýchsdělenísvýsledkyprojektu:Projektnemělpříliš mnoho časopiseckých výstupů, ale posloužil jednak k ověření sa-motnémetodikyajednakkpřípravěpřehledovýchtextůpublikovanýchpozdějiknižně(např.Miovskýetal.,2010).Nejzásadnějšímpublikačnímvýstupemječlánekpopisujícíhlavnívýsledkydlerizikovýchskupin(Mio-vskýetal.,2007).Limitemstudiejejednakslabýteoretickýrozboranedo-statečnýpopisintervence(kterápředstavujesložitoukombinacirůznýchmetod) a neexistence časopiseckého výstupu s tímto popisem. Druhým

108


nedostatkem pak je problematická externí validita daná malým počtemškol, které intervenci implementovaly a nemožnost provést rozsáhlejšíporovnání implementačnípraxe (např. srovnánímškolzvětšíchamen-šíchměstčirůznězaměřenýchškolsrůznýmiparametrypokudjdeodětiaprostředí).

11.3 Evaluace programu Připraveni na život

ZajímavýmprojektemrealizovanýmvČeskérepublicebylaadaptaceškol-níhopreventivníhoprogramuPřipraveniproživot,vycházejícíhozpůvod-níhoamerickéhoprogramuLions-QuestProgramSkillsforAdolescence.TenvycházízWeisbergovyteoriesocio-emocionálníhovývoje(Asheretal.,1984)abylvminulostijižpodrobentestováníefektivity(viznapř.Eisenetal.,2003).Vletech2003–2004proběhlaprvnístudiesčeskouverzípodná-zvemPřipraveniproživot(Jacobsonováetal.,2004).Tavyšlazadaptace4.verzeamerickéhoorigináluLionsQuestProgram–SkillsforAdolescence(NIDA,2003).Adaptovanáverzeprogramumáčtyřikomponenty:tréninksociálníchdovednostísloženýze102lekcí,dáleučeníslužbou(podporují-císpolupráci,starostlivostazájemoostatní),komunitníčást(zapojeníro-dinnýchpříslušníkůamístníkomunitydovzdělávacíhoprocesu)akoneč-něrozvojpozitivníhoškolníhoklimatu.Dotěchtočástíjsouvloženylekcezaměřenéna specifickouprotidrogovouprevenci (tedypodobnýprincipjakonapř.uadaptaceprogramuUnplugged,vizkapitola6).

Evaluační studie

Typ(y)evaluaceazvolenýdesignstudie:Provedenákvaziexperimentálnípilotnístudie(Jacobsonováetal.,2004)bylapostavenanaprincipupretes-t-posttest,bezvyužitíkontrolnískupinyajednaloseokombinacievaluacevýsledku/dopaduaformativníevaluaceprocesu.Popis studie: Hlavními cíly studie bylo jednak ověřit výsledek samotnéadaptace(evaluaceprocesu)školníhopreventivníhoprogramuPřipraveniproživotajednakprovéstvyhodnocenídopadutohotoprogramunaděti(evaluacedopadu).Souboraužitávýběrovámetoda:Studiebylaprovedenanasouboru337žáků(53,4%chlapců,46,6%dívek)šestýchtřídZŠnacelkemsedmiško-lách.Studieseúčastnilypouzeškoly,kteréimplementovalyprogram(de-signnezahrnujekontrolnískupinyaporovnávátedypouzeškolyzapojenédoprogramuasledujeudětístavpředapoaplikaciintervence).Základníproškolenívšechosobavedeníimplementačnístudiebyloprovedenotý-memPedagogickéfakultyUKvPraze.

109


Nástrojeprosběrdat:Dotazníkbyladministrovánpředintervencí(říjenalistopad2003)apojehoukončení(koneckvětnaaprvnípolovinačervna2004).Vyplněníproběhlov rámcivyučovacíhodinyzavyužití externíchspolupracovníků.Nástrojembylanonymnídotazníkobsahující48položekzahrnujícíchzákladnísociodemografickéúdajeodětech,položkyzaměře-nénaužíváníalkoholu,tabáku,nelegálníchnávykovýchlátekainterakcisesociálnímprostředím.Dětimělykdispoziciudílčíchpoložekpětibodovouškálu, případně část položek byla dichotomická. Dotazník byl vyvinutývrámcistudiezamřenénaevaluacitestovanéhoprogramu,realizovanéUr-banInstitute(WashingtonDC,USA).Kontrola dalších preventivních intervencí, které mohou ovlivnit výsle-dek:N.A.Výsledek:Efektintervencebylhodnocenzhlediskavlivunarizikovécho-vání,názorunazdravotnírizikaavlivunaoblíbenostvrstevníky(Jacob-sonová et al., 2004). Obecně autoři efekt programu hodnotí na základědosaženýchvýsledkůpozitivně,přestožestatistickyvýznamnérozdílybylynalezenypouzevsouvislostisezabráněnímužívánímarihuanyzaposled-ních 30 dnů a zvýšení vnímání zdravotních rizik spojených s kouřením.Prevalence za posledních 30 dnů před zahájením intervence dosahovalahodnot:užíváníalkoholu31%,tabák9%,konopí<1%(p≤0,05).Poapli-kaciintervencedosáhlatřicetidenníprevalencehodnot:užíváníalkoholu34%, tabáku9%,konopí<1%(p≤0,05).Porovnánímpředapoaplikaciintervence provedli autoři neparametrickým testem marginální homoge-nity.Hodnoty testovaných indikátorů jsoupřed implementacíprogramuvevšechpřípadechvyšší.Pouzevšakvečtyřechpřípadechjsouodlišnostistatistickyvýznamné.Nejlepšíhovýsledkubylodosaženouindikátorůuží-váníkonopíanázorechnazdravotnídůsledkykouření.Zhodnocenípublikovanýchsdělenísvýsledkyprojektu:Publikovanástu-die(Jacobsonováetal.,2004)jevkategoriipilotníchprojektů.Jejítěžištěbylovícevoblasti formativníevaluace(zaúčelemdokončení implemen-tačníhoprocesuprogramu)nežlivoblastihodnoceníefektuudětí.Fakto-rem,kterýsnižujevýzkumnouhodnotuvýsledku,jenezařazeníkontrolnískupinyanemožnostklasickérandomizace.Tedyškolybylyzařazenypou-ze v regionu působnosti realizátorů na základě svého zájmu a současněkvýběrovémusouborunebylasestavenaaporovnávánakontrolnískupina.Publikovanáprácesoučasněneinfomujeokontroledalšíchrealizovanýchprogramůnaškolách,zařazenýchdostudieanenímožnétakzjistit,kteréškolyměly vdobě studie implementovány jinéprogramy,případně jakéavjakémrozsahu.Bezpochybypozitivnímaspektemstudiejekomplexníinformaceosamotnétestovanéintervencispodrobnýmpopisemhistorieavývojetétometodyajejíchteoretickýchvýchodisek.

110


11.4 Evaluace programu Drogy – Důvod – Dopad

Intervencebylavytvořenavrámcipilotníhopreventivníhoprojektuškol-skévšeobecnédrogovéprevencesnázvemDDD:Drogy–Důvod–Dopad(Kachlík,Matějová,2004a2006).Realizátorembylyvletech1999–2002KatedraspeciálnípedagogikyPedagogickéfakultyaÚstavpreventivníholékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Autory textůbyliv letechPetrKachlík,HalinaMatějováaPetraHanelová.Cílovouskupinouintervencejsoužácizákladníchškol7.,8.a9.třídZŠ.Interven-ciprováděliučitelé,vyškolenílektořiaposluchačipedagogickéfakulty.Intervencebylasloženazcelkem20lekcí,kterébylydoručenyvobdobítří let. Metodika byla složena z 20 pracovních listů pro žáky a 20 me-todických listů pro pedagogy a lektory, dále další podpůrné materiályvpodoběplakátů,záložekdoknihatd.Intervencebylazaměřenananá-sledujícítémata:Postojeahodnoty,Pocitypovznesenénáladyvyvolanéjinýmizpůsobynežpomocínávykovýchlátek,Zdravýživotnístyl,Styksprostředím,Odexperimentováníkzávislosti,Reklama,Uměníodmít-nout,Návykovélátky,Kouření,Alkohol,Drogy–pojem,historie,tradi-ce,medicína,Trávení volnéhočasuakomunikacev rodině,Kolik stojízávislost, Drogy v silničním provozu, Jak mohu pomoci, Jak si zajistitúspěchbezdrog,Mojecesta.

Evaluační studie

Typ(y)evaluaceazvolenýdesignstudie:Randomizovaná,kontrolovanástudieškolskévšeobecnépreventivní intervence.Autořiprovedlivrámcipilotnístudiejakevaluacivýsledku,takformativníevaluaci(Kachlík,Ma-tějová,2004a2006).Popisstudie:Evaluacevýsledku:Studiebylaprovedenanacelkem10zá-kladníchškoláchvjihomoravskémregionu,napětiškoláchprobíhalain-tervence,pětškolsloužilojakokontrola.Vrámciformativníevaluacebylyvyhodnocoványtaképoznatkyazkušenostipedagogůalektorůintervence.Souboraužitávýběrovámetoda:Randomizaceproběhlanaúrovniškoly.Pětškolvkontrolníapětškolvexperimentálnískupině.Velikostvýběro-véhosouborubylapro1.rokN=317,52,37%chlapců;2.rokN=352,50%chlapců;3.rokN=267,47%chlapců.Nástroje pro sběr dat: Nástrojem pro sběr dat byl šestnáctipoložkovýanonymnídotazník, jehožcílembylozhodnotitoblastiznalostí,postojůavlastníchzkušenostísnávykovýmilátkami.Dotazníkbylpravděpodobněvlastníkonstrukce.Existovalydvěverzedotazníků,proletníaprozimníobdobí.Dotazníkybylyadministroványpředzahájenímintervenceapoje-jímukončení.

111


Kontrola dalších preventivních intervencí, které mohou ovlivnit výsle-dek:N.A.Výsledky:Evaluacedopadu(Kachlík,Matějová,2006)hodnotilakonzu-macinávykovýchlátek(kouřenícigaret,konzumacepiva,vínaadestilátů,výskytopilosti,experimentysnelegálníminávykovýmilátkami)zaobdo-bíposledníchšestiměsíců.Autořizaznamenalipopřibližněšestiměsícíchodbaselinetestingstatistickyvýznamnouvyššímírukonzumacevínaali-kérů–nikolipivaadestilátů–vkontrolní skupině(p<0.01).Efektivitapreventivní intervence nebyla dle autorů výrazná. Podařilo se v prvnímrocedosáhnoutstatistickyvýznamnéhosníženípočtupravidelnýchkuřá-kůveprospěchintervence(p<0.01).Spostupujícímčasemstudiebylza-znamenánnárůstpravidelnýchtýdenníchkuřákůivintervenčnískupině.Výsledkyformativníčástievaluaceautořipoužilipřiúpravěintervence,ča-sovýchrozvrhůatypůpreventivníchaktivit.Zhodnocenípublikovanýchsdělenísvýsledkyprojektu:Evaluačnístudietak,jakbylapublikována(Kachlík,Matějová,2006),jezatíženaněkolikametodologickýminedostatky,případněnenína tytonedostatkyreagová-noadekvátněvpublikovanémčlánku.Jdezejménaozavedenízcelanovéproměnné(výskytopilostivposledníchšestiměsících)vprůběhustudie,chybíinformaceotom,zdaajakbylsouborrandomizovánnaexperimen-tálníakontrolnískupinu;školymělyvprůběhustudieúdajeomířeužívánínávykových látek v dané škole k dispozici od výzkumníků, což mohlonásledněnegativnímzpůsobemkvalitudatpocházejícíchznásledujícíchšetření(můžemesitaképoložitotázkuoetickýchaspektechtakovéhokro-ku);nebylysledoványdalšípreventivníintervence,kterémohlyzkreslovatvýsledeksledovanéintervence.

11.5 Evaluace preventivního programu Unplugged

Preventivní intervence Unplugged vychází z modelu komplexního vlivusociálníhoprostředí(ComprehensiveSocialInfluence,CSI)(Sussmanetal.,2004).Jednáseovšeobecněpreventivníkurikulumrealizovanépeda-gogickýmipracovníkypřímovprostředíškoly.Intervencejeurčenažákůmšestých tříd (zpravidla ve věkovém rozmezí 11–13 let), kteří ji absolvujív rámci12hodin/lekcí realizovanýchvprůběhu školního roku (vanderKreeftetal.,2009).Vyškolenípedagogičtípracovnícimajíkdispozicime-todickýmateriálaspeciálníkartyUnplugged,znichžmohučerpatvšech-ny informace,kterépotřebujíkúspěšnémuprovedení intervence (sloužíjakopomůckaprorealizacijednotlivýchlekcí).Každýžákobdržípříslušnýpracovní sešit.Odroku2007 jevyužívánadruhárevidovanáverze inter-vence,kterájekdispozicivevícenežsedmijazykovýmmutacích,včetně

112


anglickéačeské.Podrobnější informacevizvanderKreeftetal.(2009),(2012a,2012b),Jurystováetal.(2009),Adámkováetal.(2009),Miovský,M.,Voňková,H.,Gabrhelík,R.,Šťastná,L.(2015).

Evaluační studie

Typ(y)evaluaceazvolenýdesignstudie: Autořiprovedlivrámcipilot-ní studie formativní, experimentálníevaluacivýsledku(Gabrhelíketal.,2012) i evaluaciprocesu (Jurystová et al., 2009;Adámkováet al., 2009).Bylarealizovánaprospektivnírandomizovanákontrolovanástudiezamě-řenánahodnoceníefektivityevropskéškolnívšeobecněpreventivníinter-vencevevztahukrizikůmkonzumacealkoholu,kouření,užívánítěkavýchlátekanelegálníchdrogužákůzákladníchškolvČeskérepublice.Popisstudie:CílembylovyhodnotitdopadintervenceUnpluggedvČeskérepublice.Předvlastníintervencíproběhlpretest(baseline).Následovalasériepětiretestů(follow-up)realizovanýchpostupněvprůběhu34měsíců(Gabrhelíketal.,2012).Pedagogovépřiřazeníkintervenčnívětviabsolvo-valiproškolenítýkajícísesprávnéimplementaceprogramu(Adámkováetal.,2009).Souboraužitávýběrovámetoda:Stratifikovanýnáhodnývýběr,přičemžstrata byla odvozena od počtu obyvatel v okolí dané školy. Školy bylysoučasněpoužityjakojednotkyrandomizace.Pretestusezúčastnilo1874žákůšestýchtříd(11–13let)ze75škol.Závěrečnétestováníabsolvovalocelkem1753 žáků.Abybylomožné sledovat vývoju jednotlivýchžákůnapříčvšemivlnamistudie,bylypoužityunikátníanonymníkódy.Rozdílymeziexperimentální(N=914)akontrolní(N=839)skupinoubylyvypočí-tányprokaždývýstupzvlášť.Nástrojeprosběrdat:Databylasbíránaprostřednictvímsebehodnoticíhodotazníku.ProtentoúčelbylapoužitačeskáverzedotazníkuESPAD2003(Csémyetal.,2006;Hibelletal.2004).Dotazníkybylyvyplňoványpoddohledem vyškolených asistentů výzkumu po dobu přibližně 45 minut.Primárně byla shromažďována data o těchto sledovaných proměnných:kouřenícigaretvposledních30dnech,každodenníkouření (6avíceci-garetdenněvposledních30dnech),intenzivníkouření(20avícecigaretdenněvposledních30dnech),opilostcelkově(minimálnějedenstavopi-lostivposledních30dnech),častáopilost(třiavícepřípadůopilostivpo-sledních30dnech),užíváníkonopícelkově(alespoňjednoužitímarihua-nyvposledních30dnech),častéužíváníkonopí(užitímarihuanytřikrátavícezaposledních30dní)aceloživotníužívánínelegálníchdrog(užitímarihuany,heroinu,amfetaminu,extáze,LSDnebohalucinogenů,GHBnebolékůnauklidněnízískanýchbezlékařskéhopředpisualespoňjednouvživotě)(Gabrhelíketal.,2012).

113


Kontrola dalších preventivních intervencí, které mohou ovlivnit výsle-dek: V rámci intervenční větve byla monitorována správnost realizaceintervenceUnpluggeddlepředepsanémetodiky, jakož idalšípreventiv-níaktivityzaměřenénaužívánínávykovýchlátek,kterébylyrealizoványnezávislenaprováděnéevaluačnístudii.Vevšechtřídách,kterésestudiezúčastnily,bylouskutečněnovšech12lekcí(100%).Výsledkyevaluace:Nazákladěposledníhoretestubylstatistickyvýznamnýefektintervencezjištěnutěchtoproměnných(Gabrhelíketal.,2012):kou-řenícelkově(OR=0,73,95%CI0,58–0,92),kouřenídenně(OR=0,62,95%CI0,41–0,93),častáopilost(OR=0,57,95%CI0,38–0,87),užíváníkono-pícelkově(OR=0,67,95%CI0,46–0,97),častéužíváníkonopí(OR=0,46,95%CI0,26–0,81)aužívánídrogcelkově(OR=0,62,95%CI0,49–0,78).Dlevýsledkůstudiemáintervencejenminimálnídopadnaintenzivníkou-ření(OR=0,4395%CI0,19–1,00p=0,0513).Autořistudierovněžuvádějídata týkající se epidemiologického indikátoru Number Needed to Treat(NNT),jenžudávápočetosob,kterébymělyabsolvovatintervencivzá-jmuzabráněnínějakédalšínežádoucíudálosti.HodnotaNNTsepohybo-valaod14uceloživotníprevalenceužitíjakékolidrogypo42uceloživot-níhoačastéhoužíváníkonopí.Zhodnocení publikovaných sdělení s výsledky projektu: IntervenceUnplugged je efektivním nástrojem prevence užívání ATDD na školáchaužákůzákladních školvČR.Nejvýznamnějším limitemtéto studie jecelkovýdrop-out (vypadnutí) škol,kterýchzkontrolní skupinyvypadlocelkempět(6,3%) ještěpředprovedenímpretestu.Tytoškolynebyly jižvestudiinahrazeny.Publikovanástudieipřesuvedenénedostatkyvýzn-amněpřispíváknarůstajícíevidencioefektivitěvrámcisystematickéevalu-aceškolskýchpreventivníchintervencí.JednáseoprvnístudiisvéhodruhuvČR,kterou lzepovažovatzapříkladdobrévýzkumnépraxeakterá jezároveň zlatým standardem evaluace preventivních programů. ČeskouverzipreventivnímetodyUnpluggedlzepovažovatzazákladnístavebníkámennaevidencizaloženéevaluaceprogramůprevenceužíváníATDD,kterésikladouzacílsnížitvysokouincidenciaprevalenciužíváníNLmezičeskýmiadolescenty.

11.6 Význam provedených tuzemských studií

Vývojposledníchpatnácti letvoblastievaluacepreventivních intervencívČeskérepubliceukazuje(srovnejtéžsčlánkemMiovský,2015),žezájemotutooblastjeažeseobjevujístudiesrovnatelnésezahraničím.Přestožejecelkovětěchtostudiímálo,jsouřádněpublikoványvodbornýchčasopi-sechajednoznačnělzehovořitspostupnékultivacicelététooblasti.Jistě,

114


rychlosttohotoprocesunenívysoká,alemásvéprvníodezvytéžvprak-tickérovině.Nejdepřitompouzeosamotnouexistencicertifikačníhopro-cesuadefinovanýchkritériíkvalityškolsképrevence,aletakéopostupněvzrůstající publikační kulturu celé oblasti (viz také II. část knihy věno-vanácertifikacímastandardůmkvality).Přetrvávajícímobecnýmproblé-memdomácíscénynadálezůstává(kroměsamotnéhomaléhopočtuřádnětestovanýchprogramůspublikovanýmivýsledky–viztéžMiovskýetal.,2015c)předevšímnedostatekvyzkoušenýchkonkrétníchnástrojůaschop-nostpracovníkůvprevencitytonástrojepoužívat.Namístějetakévhodnézmínit,žedosavadnípřístupvmnohazemích,kterýzcelaignorujejakou-kolivážnějimíněnouevaluaciefektivityaprosazoványbývajíčastoneúčin-néčidokoncekontraproduktivníintervence,vyvolal(nikolipoprvé)vlnuskeptickýchpostojů(viznapř.Saxeetal.,2006;Tighe,Saxe,2006).Do-dnesjemezizeměmipatrnývýraznýrozdílvpřístupuapohledunatutootázkuabohuželaniplatformy, jakými jenapř.PompidouGroupRadyEvropy,nedokáží tentoproblémdnesadekvátně řešit.Mezi zeměmi takvznikajíčastoažpropastnérozdíly,kdynapř.inaposlednímzasedánízá-stupcůtétoplatformybylyjakoseriózněmíněnéprezentoványprogramy,ukterýchvýzkumpřesvědčivědoložilnízkoučipraktickynulovouefektivi-tuakteréjsounavzdorytomufaktuněkterýmizeměmivášnivěobhajoványanadáledonichplynouznačnéprostředky.Jednouzvýzkumnýchainter-venčníchskupin,kterávposledních letechvznikla, je týmokoloprojek-tuEUDAP(TheEuropeanDrugAddictionPrevention,www.eudap.net)sdůrazemnaaplikacitzv.evidencebasedpřístupuvprimárníprevenci.Diskusevroce2009pakpostupněmezičástíprofesionálůnatomtopolivyústilavpotřebuzaložitodbornouspolečnostsnadnárodnímpůsobenímapropojitjednotlivceitýmy.VzniklatímEvropskáspolečnostprovýzkumvprevenci.64Časukáže,zdapodobnéaktivitypovedouskutečněkestálesilnějšímuprosazováníevidencebasedaracionálníaplikacejehovýsledkůnebobudenadálepřevažovatiracionálníaideologickéhledisko,sekterýmserukuvrucespojujelobbingacílenámanipulaceněkterýchzájmovýchskupinvtétooblasti.

64 EuropeanSocietyforPreventionResearch(http://euspr.org),podrobnějiviztakéMiovskýetal.,2015a.

115

12 Kvaziexperimentální studie měření efektivity: příklad z praxe


JednímzvelmizajímavýchprojektůrealizovanýchvČeskérepublice,kterýbylzařazendopřehleduvkapitole11.2.jeevaluacekomunitníhotypupre-vence.Vybralijsmeprototentoprojekt65jakoprvnívelkouukázkupraktickéevaluaceprotutoknihu.Důvodemjejednakoriginalitaprojektu,protožesenejednalooadaptacizahraničníhoprogramu,aleopůvodníprogramvyví-jenýnaPraze6organizacemipodvedenímPrev-centraPraha,ajednakbylprávěprokomplexnostceléhoprogramuzvolensmíšenýtypstudiekombi-nujícíkvaziexperimentálnívýzkumnýplánskvalitativnímimetodami.

ProjektEvaluaceprimárněpreventivníhoprogramunaúzemíPrahy6sikladlzahlavnícílporovnatrozdílmezivýsledkemintervencespočívajícívrealizacipreventivníhoprogramunakomunitníaškolníbáziainterven-cezaloženénaaplikacípouzetzv.minimálníhopreventivníhoprogramu.Bylkonstruovánjakokvaziexperimentálnípětiletástudiebezrandomizacevevýběruúčastníků(Bryman,2001;Miovskýetal.,2004a).Prostřednic-tvímtestu(užáků5.třídZŠ)aprvního(užáků7.třídZŠ)adruhéhore-testu(užáků9.třídZŠ)jesrovnávánvlivpreventivníintervencenaexperi-mentálnískupinu.Totohodnocenívýsledků(výstupů)projektu(Kuipers,1998;WHO,2000) jeprovedenoprostřednictvímsrovnánívývoje riziko-výchindikátorů(užívánínávykovýchlátek,postojeknávykovýmlátkámajejichuživatelům,znalosti)navýběrovémsouboružákůzákladníchškolPrahy 6, kde kontrolní skupinu tvoří školy nezapojené do komunitníhoprojektuo.s.Prev-Centrum(NNO)arealizujícípouzetzv.minimálnípre-ventivníprogram(MŠMT,2000).Obrázek4znázorňujestrukturuceléhoprojektu,kterýjesložencelkemzetřísubstudií.Jádroprojektu,jakjižbylozmíněno,jezaloženonakvaziexperimentálnímvýzkumnémplánuatatosubstudie byla zahájena v r. 2003 testem s dětmi v 5. třídě ZŠ s násled-nýmretestemv7.(2005)a9.třídě(2007).Zbývajícídvěsubstudieapliku-jíkvalitativnímetody(naobrázku4pravástranaschématickéhonákresu

65 Kapitola 9 vznikla redakčníúpravoua zkrácenímpůvodněpublikovanéhočlánkuv časopiseČs.psychologie(Miovskýetal.,2007a).

116


struktury).Prvníznichjezaměřenánapostojeanázorydětíajeprovádě-nametodouohniskovýchskupin(Morgan,1997)v6.a8.tříděparalelněs kvaziexperimentem. Druhá substudie je zaměřená na školní metodikyprevence,kteříjsounakaždéškoleodpovědnizarealizacipreventivníhoprogramu(MŠMT,2000)asekterýmibyloprovedenopolostrukturovanéinterview(Kvale,1996)scílemprovéstdetailnídeskripcivšechdalšíchpre-ventivníchaktivitnadanéškoleapopsatindividuálnístrategiikaždéškolyzapojenédoprojektu(substudiejenaobrázku4jezcelavpravo).

RealizátoremtestovanéhoprogramujeCentrumprimárníprevenceo.s.Prev-Centrum (NNO), které zajišťuje komplexní program primární pre-vencedrogovýchzávislostíadalšíchforemrizikovéhochování.Intervenceje zaměřena na přímou práci s dětmi a mládeží, jejich rodiči, pedagogyanavzdělávací aktivity.Činnost centra je cílenanapředcházeníproblé-můmspojenýchsužívánímnávykovýchlátekuosob,kterénejsousdrogouvkontaktu.Dálecentrumrealizujeaktivity,kterésenepřímonebopřímosoustřeďujínapotencionálníkonzumenty.Jednotlivésubprogramynasebenavazujísohledemnaspecifičnostcílovýchskupin.Vr.2002došlokroz-dělenínačtyřitypyslužeb:všeobecnouprimárníprevenci,selektivnípri-márníprevenci,indikovanouprimárníprevenciavzdělávacíaktivity(Stel&Voordewind,1998).Programjetedysloženzněkolikavrstevintervencí:edukačníkomponenta,peerprogram,tréninklifeskillsaprogramyproro-diče.Anglickémutermínuprimarydrugpreventionodpovídáčeskýtermínspecifickáprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek,kterýdefinujemejako jakoukolipreventivní intervenci,která jeúzcezaměřenanaužíváníauživatelenávykovýchlátekarizikastímspojená(MŠMT,2005).

Vzhledemkjedinečnostivytvořenéhoanašístudiíevaluovanéhoprogra-munenímožnépoužítklasickýexperimentálnívýzkumnýdesign,neboťtentotypprogramujevČRvtomtorozsahuapojetíprováděnjedinouor-ganizací.Jetakpraktickyvyloučenajakákolirandomizacepřisestavováníexperimentálnískupinyaautořibylinuceniprostudiizvolitjižzmíněnýkvaziexperimentálnídesign(Bryman,2001).Prvnítestovánísouboru(test)byloprovedenouexperimentálníikontrolnískupinysoučasněvevěku11let(5. třídaZŠ)vr.2003.Základnímpředpoklademvycházejícímzpro-vedených studiína středoškolsképopulaci (Csémyetal., 2003;Miovský&Urbánek,2001)bylo,žesevšechnydětibudouvtomtověkunacházetpřibližněnastejnéúrovniužívánínávykovýchlátek,tj.žemeziexperimen-tálníakontrolnískupinounebudevžádnémzrelevantníchindikátorůsta-tistickyvýznamnýrozdíl.Zvýsledkůtohotoprvníhotestovánívyplývá,žeexperimentálníakontrolnísouborsevýrazněnelišíapředpoklad,žesev5.tříděbudoudětinacházetpřednástupemvýraznějšíchprojevůrizikovéhochovánívevztahuknávykovýmlátkámnapřibližněstejnéúrovnisepo-tvrdil.Přestobylzjištěnstatistickyvýznamnýrozdílmezioběmasoubory

117


vpřípaděceloživotníprevalencezkušenostistabákem,atopouzeuchlap-ců,vezkušenostisalkoholemvposledních30dnechaopilostivposled-ních12měsících(Miovskýetal.,2004a).

Druhétestování(prvníretest)byloprovedenovr.2005ustejnéhosou-boružáků,kteříbylivdobětestovánívevěku13let(7.tříděZŠ).Výsledkytohotodruhéhotestováníbudousrovnánysvýsledkytestuvevšechzáklad-níchindikátorech.Cílemtěchtoanalýzjesrovnatexperimentálníakont-rolnísouborzhlediskamíryužívánínávykovýchlátek,postojůaznalostíonávykovýchlátkáchaosobnostníchcharakteristikazjistitpřípadnéroz-dílymezioběmasouboryameziprvnímadruhýmtestováním.

12.1 Cíle studie a hypotézy

Hlavnícílevýzkumnéhoprojektulzerozdělitdotřízákladníchoblastí:a) Provést zhodnocení efektivityprimárněpreventivníhokomunitního

programuprováděnéhonaúzemíPrahy6(prostřednictvímformativ-níhohodnocení).

b)Vyhodnotitefektivitudopaduprováděnéprevencezhlediskasrovná-nívoblastechznalostí,postojůazákladníchepidemiologickýchuka-zatelůvevtahukužívánínávykovýchlátek.

c) Provést vyhodnocení efektivity dvou srovnávaných typů programůvširšímkontextufungováníaaplikaceprotidrogovépolitikynaúze-míměstskéčásti(např.voblastisíťováníslužeb,efektivníahospodár-névyužíváníslužeb,kvalitaaschopnostspolupráceatd.).

Hlavníhypotézytestovanépřiprvnímretestu,nakterésezaměřujeitentotext:a) Experimentálníakontrolnískupinasenebudestatistickyvýznamně

lišitvhlavníchsledovanýchpsychosociálníchznacích(úplnostrodi-ny,příjmyrodinyapod.).

b)Experimentálníakontrolnískupinasebudestatistickyvýznamnělišitvhlavníchsledovanýchepidemiologickýchindikátorechtýkajícíchseužívánínávykovýchlátek.

c) Experimentálníakontrolnískupinasebudestatistickyvýznamnělišitvoblastipostojůkužívánínávykovýchlátek.

12.2 Metody sběru a analýzy dat

Pro testování byly vybrány metody, které jsou podle autorů schopnépostihnoutpřípadnéprůkaznérozdílymeziexperimentálníakontrolnískupinouasoučasněumožnísrovnánísvýsledkyjinýchstudií.Obětes-

118


továníbylaanonymníaneumožňujítedyidentifikacijednotlivýchžáků.Neumožňujítakspárovánívýsledkůjednotlivcůmezitestemaprvnímre-testem.Tentokompromisbylučiněnzaúčelemvyššíochranysoukromírespondentůvýzkumuausnadněnízískánísouhlasujejichzákonnýchzá-stupců.66Celýsetnástrojůprokaždétestovánítvořiljedentestovýsešit,kterýobsahoval:

• Dotazníkproměřeníepidemiologických indikátorů:prohodnocenízákladníchepidemiologickýchindikátorůbylpoužitdotazníkESPAD(Csémyetal.,2003),kterýbylmírněmodifikovánapřizpůsobencílo-vépopulaci.

• Metodyprohodnocenípostojůaznalostíonávykovýchlátkách:pro-střednictvímškálbylyměřenypostojeanázorynadrogy,jejichužívání,výrobu,distribuci,postojekuživatelůmdrog, jejich trestánía léčeníapod.Dáletakéhodnocenímožnostivlastnízkušenostisnávykovýmilátkami.Hodnocenybylytakéznalostiodrogáchajejichuživatelích.

• Kvalitativní metody: mezi testem a prvním retestem byly provedenyohniskovéskupinysžákyvybranýchZŠapolostrukturovanérozhovo-ryseškolnímimetodikyprevencepůsobícíchnavšechzapojenýchZŠ.

ZískanádatabylaanalyzovánapomocístatistickéhoprogramuSTATA9,vyu-žitybylyzákladnídeskriptivnístatistikyametodachíkvadrátu(Pearson2א).

12.3 Popis výzkumného souboru

Výzkumnýsouborjetvořenexperimentálníakontrolnískupinou.Přise-stavováníexperimentálníhosouborubylopoužitometodytotálníhovýbě-ru(Hendl,2005),kdysezákladnísouborshodujesesouboremvýběrovým.Doexperimentálnískupinytedybylizařazenivšichnižáci,kteříjsouúčast-níky hodnoceného primárně preventivního programu zajišťovaného o.s.Prev-Centrum. Konstruování a výběr kontrolní skupiny tak byl výraznělimitovánskutečností,žeexperimentálnískupinajetvořenazesociálníhoaenvironmentálníhohlediska relativněhomogennímsouboremdětí,na-vštěvujícíchškolyvýhradněvměstskéčástiPraha6.Proto,abykontrolnísouborbylsrovnatelnýsesouboremexperimentálním,bylonutnédokon-trolníhosouboruzařaditvšechnyzbývajícížákystejnéhověkunavštěvu-jící školynaPraze6. Jednalosevšakcelkempouzeo třizbývající školyakontrolnísoubortakmuselbýtdoplněnškolamiztěchměstskýchčástí,kterépřiléhajíkPraze6akterénejvíceodpovídajípodmínkámaprostředíPrahy6.Celkemtakbylyvytvořenytřivýběrovésoubory:

66 Každýžákmuselpředzahájenímstudiepřinéstdoškolypísemnýsouhlasrodičůnebojinéhozákonnéhozástupcesezapojenímdovýzkumnéstudie.

119


• experimentálnískupina(souborA):tvořížáciZŠzapojenýchdoeva-luovanéhoprimárněpreventivníhoprogramunaPraze6,

• kontrolní skupina (soubor B): který tvoří žáci ZŠ nezapojenýchdoevaluovanéhoprimárněpreventivníhoprogramunaPraze6,

• kontrolní skupina (soubor C), který tvoří žáci ZŠ nezapojenýchdoprimárněpreventivníhoprogramuasídlícíchvhraničníchoblas-techPrahy6.

Vroce2003bylovrámcistudieotestovánocelkem1178žáků5.tříd(52,9%chlapcůa45,3%dívek).Vroce2005bylotestováníopakovánonastejnépopulacižáků,vtédoběv7.tříděZŠ.Dotázánobylocelkem1142žáků(53,1%chlapcůa45,8%dívek)(tabulka9).Tabulkač.10pakukazujezá-kladnícharakteristikyexperimentálníhoakontrolníhosouboruzhlediskatestuv5.tříděZŠaprvníhoretestuv7.tříděZŠ.

Test v 5. třídě ZŠ První retest v 7. třídě ZŠ

SouborŽáci

celkem

Chlapci Dívky Žáci celkem

Chlapci Dívky

abs. % abs. % abs. % Abs. %

A 619 326 52,7 276 44,6 612 324 53,8 278 46,2

B 116 70 60,3 46 39,7 107 67 63,2 39 36,8

C 443 227 51,2 212 47,9 423 215 51,1 206 48,9

B + C 559 297 53,1 258 46,2 530 282 53,5 245 46,5

Celkem 1 178* 623 52,9 534 45,3 1 142** 606 53,1 523 45,8

Tabulka 9 | Přehled počtu respondentů * 21 respondentů neuvedlo svoje pohlaví** 13 respondentů neuvedlo svoje pohlaví

Test v 5. třídě ZŠ První retest v 7. třídě ZŠ

Experimentální soubor A

Kontrolní soubor B + C

Experimentální soubor A

Kontrolní soubor B + C

Velikost souboru 619 559 612 530

Průměrný věk (range) 12(9–15)

11,6(10–13)

13,55(13–15)

13,65(13–15)

abs. % abs. % abs. % abs. %

Formální struktura rodiny

Úplná 464 75,0 407 72,8 440 71,9 356 67,2

Restrukturalizovaná 38 6,1 47 8,4 56 9,2 70 13,2

Matka sama 91 14,7 75 13,4 91 14,7 82 15,5

Ostatní 26 4,2 30 5,4 25 4,1 22 4,1

120


Vzdělání rodičů

Oba základní 16 2,6 14 2,5 5 0,8 6 1,1

Oba střední škola s maturitou 55 8,9 57 10,2 89 14,5 79 14,9

Jeden ukončené vysokoškolské 248 40,1 181 32,4 273 44,6 188 35,5

Ostatní 300 48,5 307 54,9 245 40,0 257 48,5

Materiální poměry rodiny

Bohatá 143 23,8 120 22,3 170 27,8 165 31,1

Průměrná 416 69,1 383 71,1 375 61,3 303 57,2

Chudá 43 7,1 36 6,7 39 6,4 51 9,6

Tabulka 10 | Srovnání experimentálního a kontrolního souboru v rámci prvního a druhého testování

Charakteristikamateriálníchpoměrů(tabulka10)vycházízesubjektivní-hodojmužákůaneníopřenaožádnévnějšíkritériumjakojenapř.reálnýpříjemrodinyatd.Žácizdemělizaúkolzaznamenatsvévidění/hodnocenímateriálníchpoměrů.

12.4 Výsledky

a) Srovnání experimentální a kontrolní skupiny v rámci testu

Vr.2003proběhloprvnítestování,kteréhosezúčastniližáci5.třídZŠ.Zjiš-ťovalijsme,zdaseexperimentálníakontrolnísouborstatistickyvýznamněnelišívevýznamnýchindikátorech.Stanovilijsmecelkem12těchtozáklad-níchindikátorůazjistilijsme,žesouboryselišívprevalenciužíváníalko-holuvposlednímměsíci,celoživotníprevalenciužívánítabákuavezku-šenostisopilostívposlednímroce(tabulka11).Dálejsmeidentifikovalistatistickyvýznamnérozdílyv10dalšíchindikátorech(otázkách)(tabulka12).Těchto10indikátorůlzeseskupitcelkemdotříoblastí.Prvníoblasttvoříotázkydotazujícísenaprostředíužíváníalkoholu.Dětizexperimen-tálního souboru častěji uváděly, že pily alkohol doma na rozdíl od dětízkontrolníhosouboru,kteréuvedly,žečastějipilyalkoholdomauněkohojinéhoavrestauraci.Druháoblastjetvořenaotázkamizabývajícímiseob-tížnostísehnatdrogy.Experimentálníakontrolnísouborselišilyvnázorunadostupnostcigaret,pivaavína,přičemžsehnattytodrogyjeobtížněj-šíproexperimentální soubor.Třetíoblast jezaměřenánavlastnípocity,negativnísebehodnocení,negativnípostojkživotu,kesvětuapod.Tytonegativnípocityčipostojebylycharakterističtějšíprokontrolnísoubor.

121


Soubor A Soubor B + C

abs. % N abs. % N

Alkohol (celoživotní) 407 67,2 606 359 65,9 545

Alkohol v posledních 30 dnech** 92 16,1 571 95 18,2 521

Opilost v posledních 12 měsících** 21 3,5 595 42 8,0 527

Opilost v posledních 30 dnech 3 0,5 594 14 2,7 525

Tabák (celoživotní)* 139 22,6 615 141 25,4 556

Tabák v posledních 30 dnech 17 2,8 617 25 4,5 557

Konopné látky (celoživotní) 10 1,6 615 19 3,4 556

Konopné látky v posledních 30 dnech 0 0,0 603 4 0,7 537

Extáze (celoživotní) 2 0,3 613 5 0,9 552

Těkavé látky (celoživotní) 17 2,8 615 14 2,5 556

Pervitin (celoživotní) 1 0,2 613 4 0,7 552

Heroin (celoživotní) 0 0,0 614 3 0,5 552

Tabulka 11 | Prevalence užívání drog u jedenáctiletých v r. 2003 * rozdíly jsou signifikantní na hladině 0,05** rozdíly jsou signifikantní na hladině 0,01

2א N p

Alkohol v posledních 30 dnech 18,79 1 092 0,005

Opilost v posledních 12 měsících 14,6 1 122 0,006

Tabák (celoživotní) 13,89 1 171 0,031

Naposledy jsem pil alkohol doma. 6,76 1 166 0,009

Naposledy jsem pil alkohol doma u někoho jiného. 8,80 1 166 0,003

Naposledy jsem pil alkohol v restauraci. 6,01 1 165 0,01

Jak obtížné je pro tebe sehnat cigarety? 10,97 1 143 0,05

Jak obtížné je pro tebe sehnat pivo? 16,36 1 139 0,006

Jak obtížné je pro tebe sehnat víno? 11,17 1 126 0,048

Někdy se cítím zbytečný. 8,76 1 104 0,033

Mám pocit, že jsem neúspěšný. 9,38 1 107 0,025

Jak často jsi během posledních 7 dnů ztratil chuť k jídlu? 11,14 1 147 0,011

Je těžké věřit čemukoli, protože se vše mění. 11,55 1 096 0,021

Tabulka 12 | Rozdíly mezi experimentálním a kontrolním souborem v rámci testu

Výsledek srovnání ukazuje, že experimentální a kontrolní skupina seodsebestatistickyvýznamnělišívetřechdůležitýchprevalenčníchindiká-torech(podrobnějivizsrovnánívtabulce11:alkoholvposledních30dnech,opilostvposledních12měsících,tabák–celoživotníprevalence).Stímto

122


rozdílemjetedytřebapracovatazohlednitjejpřiinterpretacivýsledkuprv-níhoapozdějivroce2007idruhéhoretestu,abynedošlokjehozkreslenívlivemprávězjištěnýchrozdílůpředprovedenímsamotnéevaluovanépre-ventivní intervence.Statistickyvýznamnérozdílyzjištěnévdalšíchsledo-vanýchoblastech(postoje,sebehodnoceníatd.)nepředstavujíprosamotnéjádroevaluace(stojícíprávěnatestováníhypotézvoblastizměnyvužívá-nínávykovýchlátek)přílišdůležitézjištění(viztabulka12).Samozřejmě,ževdalšíchanalýzáchbudouuvedenéhodnotyindikátorůajejichvztahyzohledněny,nicméněvtexturigorózněsledujemeahodnotímepředevšímsamotnéchovánívůčinávykovýmlátkám(jakopožadovanýakruciálnívý-sledekhodnocenídanéhoprogramu)anikolirůzné(přestožepsychologic-kyzajímavéadůležité)souvislostisvlivemnapostoje,sebehodnoceníatd.

b) Srovnání experimentální a kontrolní skupiny v rámci prvního retestu

Stejné srovnání jako bylo provedeno u prvního testování jsme provedlitakéuretestu.Cosetýkáužívánídrog(hodnocenyprevalenčníindikáto-ry),experimentálníakontrolnísouborsestatistickyvýznamněnelišíve12námistanovenýchindikátorech(tabulka13).Statistickyvýznamnýrozdílbylzaznamenánuprevalenceužitídestilátuvposlednímměsíciaucelo-životníprevalenceužíváníanabolickýchsteroidůnebodopingu(tabulka14).Celkemsetytodvasouborystatistickyvýznamnělišív21indikátorech(otázkách),kterélzeseskupitdoněkolikaoblastí.

Soubor A Soubor B + C

abs. % Celkem abs. % Celkem

Alkohol (celoživotní) 550 91,8 599 475 91,2 521

Alkohol v posledních 30 dnech 275 46,3 594 214 41,6 514

Opilost (celoživotní) 232 38,5 602 218 41,5 525

Opilost v posledních 30 dnech 59 9,9 593 53 10,2 520

Tabák (celoživotní) 366 60,3 607 333 63,2 527

Tabák v posledních 30 dnech 105 17,3 607 105 19,8 530

Konopné látky (celoživotní) 81 13,3 608 75 14,2 529

Konopné látky v posledních 30 dnech 17 2,8 605 27 5,2 521

Extáze (celoživotní) 3 0,5 609 3 1,3 527

Těkavé látky (celoživotní) 41 6,7 609 45 8,5 529

Pervitin (celoživotní) 3 0,5 609 4 0,8 527

Heroin (celoživotní) 2 0,7 609 2 0,4 527

Tabulka 13 | Prevalence užívání drog u dvanáctiletých v r. 2005

123


2א N p

Destilát v posledních 30 dnech 12,78 1 118 0,047

Anabolické steroidy nebo doping (celoživotní prevalence) 11,69 1 132 0,039

Po požití alkoholu bych se cítil uvolněně. 11,25 1 086 0,024

Po požití alkoholu bych se dostal do potíží s policií. 14,2 1 078 0,007

Po požití alkoholu bych se cítil šťastný. 12,33 1 073 0,015

Po požití alkoholu bych byl přátelštější a otevřenější. 10,34 1 074 0,035

Marihuanu nebo hašiš lze sehnat na ulici, v parku apod. 5,85 1 114 0,016

Marihuanu nebo hašiš lze sehnat na diskotéce, v baru. 7,22 1 114 0,007

Jak velké je riziko, že si lidé uškodí, když kouří cigarety příležitostně? 12,7 1 115 0,013

Jak velké je riziko, že si lidé uškodí, když užijí marihuanu, hašiš jednou až dvakrát? 13,04 1 117 0,011

Jak velké je riziko, že si lidé uškodí, když kouří příležitostně marihuanu, hašiš? 12,16 1 087 0,016

Jak velké je riziko, že si lidé uškodí, když zkusí LSD jednou až dvakrát? 11,56 1 110 0,021

Jak obtížné je pro tebe sehnat LSD? 12,48 1 112 0,029

Jak obtížné je pro tebe sehnat těkavé látky? 11,7 1 107 0,039

Jak obtížné je pro tebe sehnat anabolické steroidy? 15,74 1 113 0,008

Měl jsi někdy problém: nehoda, zranění? 10,2 1 117 0,017

Měl jsi někdy problémy ve vztazích s přáteli? 9,99 1 107 0,019

Někdy se cítím zbytečný. 11,61 1 087 0,009

Přál bych si, abych si sám sebe mohl víc vážit. 9,61 1 083 0,022

Řídím se takovými pravidly, jakými sám chci. 9,69 1 112 0,046

Doopravdy nikdo neví, co ho v životě čeká. 9,62 1 112 0,047

Tabulka 14 | Rozdíly mezi experimentálním a kontrolním souborem v rámci retestu

c) Rizikové faktory spojené s užíváním alkoholuPraktickynejvýznamnějšíoblastí,vekterésepodařiloprokázatúčinnosthodnocenéhoprogramu, jeužíváníalkoholu. Jedná seopoměrněvelmidobrývýsledeksvědčícíveprospěchprogramu,neboťrozdílbylprokázánjaknaúrovniprevalenčníchindikátorů,taknaúrovnipostojové.Statistic-kyvýznamnýrozdílmezioběmaskupinamibylvindikátoru„užitídestilá-tůvposledních30dnech“veprospěchexperimentálníhosouboru.Vtomtosměru je v oblasti primární prevence stále častěji možné zachytit reflexifaktu,žeprogramyminimalizacerizikspojenýchsužívánímalkoholumusítvořitsoučáststandardníchpreventivníchprogramů.Tentoracionálnípří-stupsepakpromítátakédohodnocenívrámcirealizovanýchstudií(např.

124


McBrideetal.,2004).Zajímavévtomtokontextuje,žekontrolnísouborsoučasněvykazujevyššímírurizikavečtyřechdalšíchindikátorech.Jednáseoindikátorsledovanýotázkou„popožitíalkoholubychsecítiluvolně-ně“,kdeexperimentálnísouborskórovalve26,8%,oproti32,9%vpřípa-děkontrolníhosouboru.Stejnětakdopadlindikátor„popožitíalkoholubychsedostaldopotížíspolicií“(21,8%experimentálnía27,4%kontrolnísoubor),indikátor„popožitíalkoholubychsecítilšťastný(23,8%expe-rimentálnía25,4%kontrolnísoubor)akonečně indikátor„popožitíal-koholubychbylpřátelštějšíaotevřenější“(34,6%experimentálnía41,0%kontrolnísoubor).Statistickévýznamnostijsouuvedenyvtabulce14.

d) Praktické informace a znalosti o návykových látkách a dopadu jejich užívání

Úroveňznalostíainformovanostiorizicíchspojenýchsužívánímnávyko-vých látek jednespovažovánazastandardní součástkaždéhokomplexněpojatého preventivního programu (MŠMT, 2005). Samotná míra znalostísamozřejmě nezaručuje odpovídající promítnutí do postojů a následnéhojednání, jevšak jehoprvnímpředpokladem.Přikomponování jakéhokoliprogramu jeprotozajištěníkvalitníchacílovéskupiněadekvátních(svojíformou,rozsahematd.)informacípovažovánozajedenzezákladníchpoža-davků(Stel&Voordewind,1998).Experimentálnísoubordosáhlstatistickyvýznamnéhorozdíluvpětioblastech–informaceojednotlivýchtypechná-vykovýchlátek:pervitin,crack,kokain,extáze,halucinogenníhouby.Totohodnocení však stojí na subjektivním dojmu vlastní znalosti, proto bylomnohemzajímavějšísrovnáníobouskupinprostřednictvímpoložek,kteréskutečněprověřujíreálnéznalosti.Vtomtosměrupoužitýdotazníknabízísériipoložek,vekterýchmajírespondentiúkolzhodnotit,dojakémírymůžeužíváníjednotlivýchnávykovýchlátekmítvlivnazdraví.Tytopoložkyjsourelativněvelmicitlivénaskutečnéznalostiojednotlivýchlátkáchaumíod-halitjednaksamotnoufaktickouneznalost,aledoznačnémírytaké„znalos-ti“odvozenézmasmediálníchzprávnebopostojůrodičů.Celkemvečtyřechoblastechbylyzjištěnystatistickyvýznamnérozdíly,všechnykonzistentněveprospěchexperimentálníhosouboru.Všechnytytozjištěnérozdílysvědčíolepšíchznalostechonávykovýchlátkáchacojepozitivní,takéoschopnos-tiaplikovattytoznalostinavícekontextuálněvázanépříklady.Zdásetak,žedětivexperimentálnímsouborudokáží lépediferencovatmezirizikemspojenýmsrůznýmilátkamiajsouvesvýchhodnoceníchvícerealistické.

Prvníoblastíjehodnocení(prostřednictvímčtyřbodovéškály)rizikapří-ležitostnéhokouřenícigaret,kdedětizexperimentálníhosouborusprávněpřiřadilyspíšenižšímírurizika,zatímcokontrolnísouborčastějiskórovalspíševyššímírurizika.Podobnědopadlohodnocenírizikavyzkoušenísi

125


Obrázek 4 | Struktura projektu Evaluace komunitního programu PP

Pretest: 5. třída ZŠ

I. posttest: 7. třída ZŠ

II. posttest: 9. třída ZŠ

Vyhodnocení výsledků testování

Vyhodnocení výsledků kvalitativní analýzy

Vyhodnocení výsledků Závěrečná zpráva

Kvalitativní substudie

Struktura projektu evaluace komunitního programu PP

Výběrový soubor A (zapojen do KPP)



Výběrový soubor B + C (nezapojen do KPP)



Ohniskové skupiny I.(6. třída)

Ohniskové skupiny II.(8. třída)

Sekundární analýza dat

Interview(školní metodici

prevence)

Soubor A(2 školní třídy

experimentální skupina)

Soubor B(2 školní třídy

kontrolní skupina)

Soubor A(2 školní třídy

experimentální skupina)

Soubor B(2 školní třídy

kontrolní skupina)

126


konopnýchdrog.Zdeopětdětivexperimentálnímsouborusprávněvolilyzdrženlivéhodnoceníačastějiuváděly,že sedomnívají, že riziko je spí-šemenší.Naopakdětivkontrolnískupiněsemnohemčastějidomnívaly,žetakovátojednorázovázkušenostjespojenásvelkoumírouzdravotních(adalších)rizik.Stejnětakdopadlohodnocenípříležitostného(nepravi-delného)užíváníkonopíahodnoceníjednorázovézkušenostisLSD.

e) Ostatní oblasti zjištěných rozdílů mezi oběma soubory

Obtížně interpretovatelný je výsledek v oblasti hodnocení dostupnostijednotlivých návykových látek (tabulka 14). Soubor položek dotazníkusledující tuto oblast po vyhodnocení ukázal statisticky významný rozdílcelkemvpětioblastech.Experimentálnískupinačastějiuvedla,žejesnaz-šísiopatřitkonopí(1)naulici,parku,dále(2)nadiskotéceavbaruažeje (3) snadné získat těkavé látky. Naopak experimentální skupina častě-jiuvedla, že jeproniobtížnější (4) siopatřitLSDa (5)anabolické ste-roidy.Najednustranusezdenabízíjistáparalelashodnocenímznalostí,neboťuvedenérozdílysvědčíspíšeorealističtějšímzhodnocenímožnostíatedydobréúvaze.Ačkolijetakovátointerpretacedojistémíryspekula-tivní,podporujejifakt,žeuvedenépoložkynehodnotíreálnouzkušenostaschopnostopatřitsiuvedenélátky,67alepouzevlastnídojemčipředstavuotétoschopnosti.Častojetedyodpověďdoznačnémíryodrazempostojů,dojmůzvnímanémediálnídiskusenebozdiskusísrodičiaodrazemjejichzkušenostíapostojůktěmtolátkámajejichuživatelům.

Mnohemzásadnějšímvýsledkemjenálezstatistickyvýznamnýchrozdílůmeziexperimentálnímakontrolnímsouboremvoblasti souvisejícíchpsy-chosociálníchfaktorů(tabulka14).Jednáseosouborindikátorů,kterélzejakocelekjednoznačněinterpretovatjakorizikovéanaprostávětšinaznich(pětzešesti) jsouvneprospěchkontrolnískupiny.Čtveřici rizikových in-dikátorůvneprospěchkontrolní skupiny tvoříodpovědinapoložky, zdavevztahu snávykovými látkamiměl respondentnějakývážnějšíproblém(nehoda,zranění)neboproblémyvevztazíchspřáteli.Dálepakdětivkont-rolnímsouboručastějiskórovalyvotázkách,zdaseněkdycítíbýtzbytečné,zdabysipřály,abysisamysebemohlyvícevážitazdasouhlasísvýrokem,žeseřídítakovýmipravidly,jakýmichtějíonysamy.Jedinýindikátorvtétosku-pině,kterývyšelvneprospěchexperimentálnískupiny,setýkalhodnoceníbudoucnosti,kdydětiztétoskupinyčastějinežkontrolnísouborsouznělysformulací,že„doopravdynikdoneví,cohovživotěčeká“.

67 Většinadětívobousouborechsnimi(anis jejichzískánímadržením)nemážádnoureálnouzkušenostaodpovídátedynadotazryzehypoteticky(viztabulky11,12a13).

127


f) Srovnání obou provedených testování

Srovnání trendu nárůstu užívání alkoholu a tabáku mezi testem a retestem

Vzhledemktomu,ževýzkumnýsouborprocházíběhemstudienejvíceri-zikovýmobdobímzhlediskazahájenípravidelnéhoužívání tabákuaal-koholu a prvních zkušeností s nelegálními látkami, je na místě zobrazitalespoňněkolikindikátorůvtétooblasti.Přihodnocenívýsledkůjetřebamítnapaměti,žehodnotíme,o jaképrocento jenárůstzkušeností sná-vykovými látkaminižšíu experimentální skupiny (ověřovanýkomunitníprogram),nežjepředpokladukontrolnískupiny(běžnýtypprogramu).Nárůstjealesamozřejmýuobouskupinadocházíkněmuuvšechtypůdrogvprůběhusledovanýchdvoulet(mezitestemaretestem).

Největší nárůst jsme zaznamenali u 6 indikátorů týkajících se užívánítabákuaalkoholu(obrázek5aobrázek6).Jednáseoočekávanývýsledek,neboťmnohéstudie(např.Miovský&Urbánek,2001;Csémyetal.,2003;Kachlík & Matějová, 2006 a další) opakovaně ukazují, že právě alkoholatabákjsouvtétověkovéskupiněhlavnímiužívanýmilátkami,přestožejsouprotutověkovouskupinutakévkategoriinelegálníchlátek(zákonnýzákazprodejepod18letuoboulátek).Prolepšínázornostjsmeprotovy-bralicelkemšestvýznamnýchindikátorů,nakterýchjetentotrenduoboulátekdobřepatrnýajemožnéuobousouborůsledovat,ojakvýraznýná-růstmezitestemaretestemsejedná.

67,2

91,8

42,6

78,5

26,2

60,3

22,0

46,3

16,1

45,1

8,3

25,1

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

test (%) retest (%)

alkohol celoživotní prevalence alkohol v posledním roce

pivo v posledním měsíci tabák celoživotní prevalence

alkohol v posledním měsíci destilát v posledním měsíci

Obrázek 5 | Srovnání prevalence užívání drog v rámci testu a retestu u experimentálního souboru

128


65,9

91,2

42,6

74,9

29,8

63,2

25,4

42,3

18,2

41,6

9,9

26,3

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

test (%) retest (%)

alkohol celoživotní prevalence alkohol v posledním roce

pivo v posledním měsíci tabák celoživotní prevalence

alkohol v posledním měsíci destilát v posledním měsíci

Obrázek 6 | Srovnání prevalence užívání drog v rámci testu a retestu u kontrolního souboru

Srovnání dopadu mezi testem a retestem u rizikových skupin

Jakbylovpředchozímtextuvícekrátuvedeno,hlavnídůrazpřihodnoce-ní výsledkuevaluace efektivityhodnocenéhopreventivníhoprogramu jekladen na samotné užívání návykových látek, tedy na oblast faktickéhochování cílové skupiny programu. Tabulka 15 obsahuje souhrn dopadůhodnocenéhoprogramuzhlediskavícerizikovýchskupinvobousoubo-rech.Protutoanalýzujsmeseinspirovaliněkterýmipublikovanýmiprace-mizabývajícímiseprávěspecifičnostírůznýchfaktorůazpůsobem,jakýmudefinovanýchskupinzvyšujívulnerabilituvůčinávykovýmlátkám(Ha-wkinsetal.,1992b;Lloyd,1998).

Riziková skupina Indikátor Soubor A Soubor B+C

test retest test retest

Neúplná rodina

Destilát v posledním měsíci** 14,6 20,8 17,8 34,3

Množství destilátu při poslední příležitosti – 3 sklenky a více** 0,6 1,1 2,6 7,2

Koupil destilát v posledním měsíci* 3,2 6,7 6,6 12,2

Neuspokojivé vztahy alespoň s jedním z rodičů

Destilát v posledním měsíci** 25,0 17,2 24,1 43,3

Marihuana v posledním roce** 12,5 12,1 3,4 21,7

Tabulka 15 | Vliv preventivního programu na prevalenci * rozdíly jsou signifikantní na hladině 0,05 pro retestužívání u rizikových skupin ** rozdíly jsou signifikantní na hladině 0,01 pro retest

129


Vzhledem k omezenému prostoru zde prezentujeme pouze dva rizikovéfaktory.Jednačástdětíuvedla,ževyrůstajívneúplnérodině(rozvodrodi-čůnebosvobodnámatka).Utétoskupinysestatistickyvýznamněčastějidětichovajírizikovějivůčialkoholuhnedvetřechindikátorech(tabulka15), přitom při testování v 11 letech rozdíly v těchto třech indikátorechnebylymezioběmasouborystatistickyvýznamné.Ještěvýrazněvětšíroz-díl sepakukázaluskupinydětí,kteréuvedly,ženemajísesvýmirodiči(čialespoňsjedním)dobrévztahy.Utěchtodětíseobjevilažpřekvapivěvelkýrozdílmezitestemaretestem,kdedokoncedošlokesníženíhodno-ty prevalenčního indikátoru a rozdíl mezi oběma skupinami je propast-ný(praktickynaúrovninásobkuhodnoty).Evaluační studie jednoznač-něprokázala,žeefekthodnocenéhoprogramunaPraze6jeuvybranýchskupinsvyššímíroupsychosociálníhorizikavýrazněvyšší,nežtomubylouobecnépopulacereprezentovanécelýmsouboremdětívestudii.Protytoskupiny(neúplnárodina,špatnévztahysrodičiastaršísourozenciužívají-cínávykovélátky)jejlzetedypovažovatzaúspěšný.

12.5 Diskuse

Legálnídrogy,alkoholatabák,jsouvČeskérepublicestejnějakovostat-níchevropskýchstátechnejčastějiužívanýmidrogamivobecnépopulacivůbec.VČeskérepublicedlouhodoběpřetrvávávysokáspotřebaalkoho-luapodlestudieGENACISdosahujeprůměrnádenníspotřebaalkoholu16,6g a je nejvyšší ve věku 35–44 let (Lejčková et al., 2005). Zkušenostsalkoholemučinili téměřdvě třetinyrespondentůdo12 letvěkua90%respondentůudělalotutozkušenostdo14letvěku.PodlestudieESPAD(Csémyetal.,2006)učinízkušenostsalkoholemcelkem98,4%16letých,znichžpouze4,3%mladistvýchpatřímezivýjimečnékonzumentyalko-holu.Připlánovánípreventivníchaktivit je tedynutnébrát zřetelprávěnatentonízkývěkprvníchzkušenostísalkoholem(před12.rokem)atakénafakt,žedětialkoholnejčastějipoprvévyzkoušejídomazapřítomnostirodičů (Karmelitová, Týc, 2003). Údaje o celoživotní prevalenci užíváníalkoholu respondentů této studie jsou ve srovnání s ostatními studiemivyšší.Podlevýsledkůstudieprovedenévr.2002(N=725)učinilovPrazecelkem91,9%respondentůvevěku11–16letzkušenostsalkoholem(Šev-čík, 2002). Oba výsledky nejsou příliš srovnatelné vzhledem k tomu, ževýsledky studie Ševčíka (2002) reprezentují věkovou skupinu 11–16 let,kdečtrnáctiletítvořípouze28,4%výběrovéhosouboru.

Zanejběžnějianejčastějikonzumovanýalkoholve14letechlzepovažo-vatpivo,následujevínoadestiláty(Blatnýetal.,2004).V16letechsealepodlestudieESPAD(Csémyetal.,2006)dostanenadruhémístokonzu-

130


macedestilátů.Pokudjdeorizikovéformyspotřebyalkoholu,tedyopitínadměrnýchdávekalkoholupřijednékonzumníepizodě(pětavíceskle-nicalkoholu)azkušenost sopilostí, ve14 letechmázkušenost sužitímnadměrnéhomnožstvíalkoholuběhemposledníhoměsícepřibližně10%respondentů(takéBlatnýetal.,2004)asopilostíneceláčtvrtinačtvrnác-tiletýchrespondentů(takéŠevčík,2002).Do16letučinízkušenostsnad-měrnýmidávkamialkoholu47,2%populaceasopilostí39,5%populace.Právěztohotoúhlupohledusezjištěnývýsledek(vizobrázek5a6)jevíjakopozitivní.Najednéstranějezřejmé,žesicenebylouexperimentálnískupinydosaženopozitivníhovýsledkuvevztahukužíváníalkoholuobec-ně,ovšembylodosaženoprokazatelné,statistickyvýznamnédiferenciacevpreferencíchdruhualkoholu–tedyupřednostněnínízkoprocentníhoal-koholu(snímžjespojenoménězdravotníchrizik)uexperimentálnískupi-nynaúkorvíceprocentníhoalkoholu(snímžjespojenovícezdravotníchrizik), což reprezentuje v prevenci oceňovanou komponentu programůminimalizujícíchrizika(McBrideetal.,2004).Takédalšístudie(např.Mi-ovský&Urbánek,2001)dokládajínejenvelminízkývěkzahájenípravidel-néhoužíváníalkoholu,aletakétabákuavelmiúzkývztahmeziužívánímobou těchto látek. Jeproto samozřejmé, že realizovaná evaluační studiebudetěmitoepidemiologickýmitrendyvýrazněovlivněnaažehlavnívý-sledkysebudouvztahovatprávěkalkoholuatabákuaméněkjinýmnávy-kovýmlátkám,jejichžrozšířenostjeuvěkovéskupiny11a13letrelativněnízká.Protojevýsledektřebachápatvůčiostatnímlátkámspíšesrezervouavyčkatvýsledkůdruhéhoretestu(v15letech),kterýbymělopřípadnémvlivunaužívánítěchtodalšíchlátekvypovědětvíce.

U prací publikovaných v České republice se autoři málokdy zaměřilina podrobnější výzkum samotné intervence, resp. srovnávání efektivitydvou různých preventivních intervencí. Nicméně zajímavé výsledky od-povídající také zjištěním této studie přinesly např. studie Hrubé (1996),HrubéaKachlíka(2000)voblastikouření,Jacobsovéakolektivu(2004)v rámcipilotníevaluacepreventivníhoprogramuPřipraveniproživotčistudieKachlíkaaMatějové(2004,2006)zprojektuDrogy,důvod,dopad.Citovanéstudievrůznýchoblastechdokládajíprůkaznézměnyněkterýchindikátorůuexperimentálnískupinyasoučasněnaznačujípozitivnítrendvývojevýzkumuuvtétooblastiunás.

V současnosti v Evropě probíhá designově podobná evaluační studiepod názvem EU-Dap (European Drug Addiction Prevention trial: TheEvaluationof theEfficacyof aSchool-basedProgram forPreventionofDrugAbuse),kterámácílvyhodnotitefektivitupůvodníhomodelupre-ventivníhoprogramu, jehož jádro tvoříedukační složka,peerprogramy,tréninksociálníchdovednostíaprogramprorodiče(EU-Dap,2004a).Toto

131


jádro jevelmipodobnéhlavnímkomponentámevaluovanéhoprogramuo.s. Prev-Centrum (který je však pojat komplexně a zahrnuje také dalšíoblastirizikovéhochování,jedelšíanavazujevícenaprogramyvolnéhočasu).Výsledkytétostudie(EU-Dap,2004b;Kreeft,2006)jsouvmnohaindikátorechsrovnatelnéanaznačujímožnousouvislostprávěmezihlav-nímičástmiobouprogramůajejichefektivitou.Dobudoucnasetaknabízíotázka,zdavpřípaděprokázáníefektivitytěchkomponent,kterémajíobaprogramyspolečné,68bytakovývýsledekmohlbýtimpulzemkrestruktu-ralizaciprogramunaPraze6.

Důležitým výsledkem studie je nález statisticky významných rozdí-lůmeziexperimentálníakontrolní skupinouvoblasti souvisejícíchpsy-chosociálníchfaktorů.Jednáseosouborindikátorů,kterélzejakocelekjednoznačněinterpretovatjakorizikovéanaprostávětšinaznich(pětzešesti)jsouvneprospěchkontrolnískupiny.Čtveřicirizikovýchindikátorůvneprospěchkontrolnískupinytvoříodpovědinapoložky,zdavevztahusnávykovými látkamimělrespondentnějakývážnějšíproblém(nehoda,zranění)neboproblémyvevztazích spřáteli.Dálepakděti vkontrolnískupiněčastějiskórovalyvotázkách,zdaseněkdycítíbýtzbytečné,zdabysipřály,abysisamysebemohlyvícevážitazdasouhlasísvýrokem,žeseřídítakovýmipravidly,jakýmichtějíonysamy.TatozjištěníkorespondujísnálezyKrchaetal.(2004)vkontextuužíváníkonopí.Nicméněnašená-lezypodporujíspíšeteorii,žeuvedenérizikovéfaktorynejsoutolikspeci-ficképrojednolitélátky,jakospíšeproužívánílátekjakocelkuanavolbulátkyazpůsobužívánípakčastomajívlivspíšesituační,sociální,výchovnéadalšífaktory.

Výzkum konstelací rizikových a protektivních faktorů v kontextu pri-márníprevencepatřímezijednyzhlavníchtématvevýzkumuprevencevů-bec.Díkyrozsáhlýmmetaanalýzámvýsledkůtěchtostudií(např.Hawkinsetal.,1992a;Canningetal.,2003)lzevevaluačníchprojektechověřovatefektiviturůznýchprogramůurůzněrizikovýchcílovýchskupin.Jednímz klíčových témat je posouzení různého efektu preventivních programůu různých rizikových skupin a rozdíl mezi vlivem na obecnou populaciavlivemprávěutěchtorizikovýchskupin.Bezhlubšíhopochopeníinte-rakcemezijednotlivýmirizikovýmiaprotektivnímifaktoryjepřitomvelmiobtížné promítnout tyto výsledky do vyvíjených preventivních strategií.Uprezentovanéevaluačnístudiejsmeseprotoinspirovaliněkterýmipu-blikovanými pracemi zabývajícími se právě specifičností různých fakto-

68 Realizacístudie,kterábyzprogramunaPraze6vyňalapouzetykomponenty,kterémajíobaprogramyspolečnéavrůznékombinaciasamostatněověřilaefektiviturůznýchtaktovzniklýchkombinací.Omezenímvtomtopřípaděprozatímzůstáváto,žeprojektEU-Dapprozatímově-řujeefektivitupouzevoblastiužívánínávykových látek(stejně jakonáševaluačníprogram),nicméněprogramrealizovanýnaPraze6zahrnujeprevencivšechtypůrizikovéhochování.

132


rů a způsobem, jakým u definovaných skupin zvyšují vulnerabilitu vůčinávykovýmlátkám(např.Hawkinsetal.,1992b;Lloyd,1998).Evaluačnístudiesoučasnějednoznačněprokázala,žeefekthodnocenéhoprogramunaPraze6jeuvybranýchrizikovýchskupinvýrazněvyšší,nežtomubylouobecnépupulacereprezentovanécelýmsouboremdětívestudii.Protytoskupiny(neúplnárodina,špatnévztahysrodičiastaršísourozenciužívají-cínávykovélátky)jejlzetedypovažovatzamimořádněúspěšný.

12.6 Závěr

Vrámcitestováníexperimentálníhoikontrolníhosouboruvevěku11letbylyzjištěnypouzemalérozdílyavsouladus literaturou(Csémyetal.,2003; Miovský & Urbánek, 2001) byl ověřen předpoklad, že hlavní částsouborudostudievstupujeještěpřednástupemvícerizikovéhochovánívůčinávykovýmlátkám.Potébylasexperimentálnískupinouzahájenarea-lizacekomunitníhopreventivníhoprogramu.Prvníretestve13letechpro-kázalstatistickyvýznamnérozdílymezioběmaskupinavoblastiužíváníalkoholuavpostojíchaznalostechonávykovýchlátkách.Rozdílnaobec-népopulaciobousouborůvšaknebylpřílišvýrazný,ačkolivýsledeksmě-rem k minimalizaci rizik spojených s užíváním alkoholu je jednoznačněpozitivní.Podařilosevšakpřesvědčivěprokázatvelmivysokouefektivitutestovanéhokomunitníhoprogramuvoblastivlivunaužívánínávykovýchlátek(předevšímalkoholu)udětízneúplnýchrodinadětímajícíchale-spoňsjednímzrodičůvztahovéakomunikačníproblémy.Uexperimen-tálníhosouborudokoncedošlokmírnémuzlepšení,zatímcoukontrolníhosouborukvelmivýraznémuzhoršení.

133

13 Experimentální studie měření efektivity: příklad z praxe


Druhýmpodrobněpředstavenýmpříklademvybranýmprotutokapitolujenaopakprojekt,jehožcílembylotestovatadaptovanouzahraničníinter-venceUnplugged,ukterébylotřebaověřit,zdanačesképopulacibudemítsrovnatelnévýsledkyjakovjinýchzemích.Současněutohotoprojek-tubyladodrženavšechnazákladníkritériaprorealizaceexperimentálníchvýzkumnýchplánů(např.CONSORT).Jedenzvýstupůzaměřenýnaově-řeníefektivityintervenceUnpluggedprotabákbylpoužitprotutokapito-lu.69Mnohémetaanalýzyasrovnávacístudieefektivityškolníprevenceto-tižpoukazujínaznačněrozdílnouúroveňrůznýchprogramůzaměřenýchna prevenci kouření tabáku (Flay, 2009; Skara & Sussman, 2003; Wieheetal.,2005;Sussman,2002)inaodlišnouúroveňškolníchpreventivníchdrogovýchprogramůobecně(např.Tobleretal.,2000).Většinaprogramůškolníprevenceužívánítabáku(včetnějejichpřípadnýchkomponentzahr-nujícíchharmreductionariskreductionstrategies),jejichžefektivitabylaprokazatelněověřena, vzniklamimoevropskýkontinent (např.Petersonetal.,2000)ajsoutedyzatíženyodlišnoukulturouareáliemi(Adámkováet al., 2009). Většina evaluovaných projektů s prokázanou efektivitou jepouze národního charakteru a je tak do budoucna významnou otázkoujejichpřenositelnostmezi zeměmi a spolu sprocesemadaptace aověře-níúčinnosti.Příklademmohoubýtzemě jakoNěmecko(Hanewinkel&Asshauer,2004),Švédsko(Nilssonetal.,2009),Nizozemsko(Croneetal.,2003),VelkáBritánie(Campbelletal.,2008)amnohédalší,kterémajíta-kovétoprogramykdispozici,zatímcojinénikoli.P.vanderKreeft(2009)upozorňuje na situaci, že až do nedávné doby byl jediným programemuplatňujícímintegrálníhlediskoprevencekouřenívEvropěprojektESFA(DeVriesetal.,2006).

69 TatokapitolavzniklaredakčníúpravouakrácenímpůvodníhotextupublikovanéhovčasopiseAddicciones(Miovskýetal.,2012b).Zprojektujsoumj.kdispozicitéždalšízajímavévýsledky(viznapř.Gabrhelíketal.,2012neboMiovskýetal.,2015e).

134


Základníkoncepceprojektuzaměřenéhonaškolníprevenciužívánínávy-kovýchlátekEU-Dap(EuropeanDrugAddictionPreventiontrial)vznik-la přibližně před deseti lety. V rámci tohoto projektu vznikl preventivníprogram Unplugged, jehož se zúčastnili žáci za sedmi zemí EU (Itálie,Španělsko,Švédsko,Belgie,Řecko,RakouskoaNěmecko).Výsledkyroz-sáhlé evaluační studie prokázaly efektivitu programu u cílové populacedětívevěku12–14let(např.Faggianoetal.,2007;Faggianoetal.,2008).V souvislosti s potvrzováním efektivity projektu v rámci evidence-basedpřístupuvzniklnavazujícíprojektEU-Dap-2(ImplementationofEU-DapEuropeanDrugAddictionPreventiontrialatpopulationlevel),kterýbylvtétodruhéfázirozšířenoČeskourepublikuaPolsko(Adámkováetal.,2009).VČeskérepublicebylprojektEU-Dap-2zahájennapodzim2006a trvaldoroku2009.VrámciprojektuEU-Dap-2bylaprovedenarevizeaadaptacemetodikyUnpluggednačeskoupopulacidvanáctiažčtrnácti-letýchdětí.Napozadímezinárodníhoprojektubylapakzahájenarealizacerandomizované kontrolované studie efektivity preventivního programuUnplugged.

13.1 Preventivní intervence Unplugged

PreventivnímetodikaUnpluggedjesloženazdvanácti45minutovýchlekcíprožákyzákladníchškol(viztakékapitola6.2).Cílemprogramujekro-měpreventivníhopůsobenízároveňodklonitodjižexistujícíchrizikovýchvzorcůchování(experimentování,pravidelnéužívání).Kurikulumjeza-loženonakomplexnímpřístupuazohledňujerůznésociálnívlivy.LekcevprogramuUnpluggedjsouzaměřenypředevšímnarozvojintrapsychic-kýchasociálníchdovednostívrámciteorieComprehensivesocialinfluen-ceaproach(Sussmanetal.,2004).Jednáseokomplexnímetodikuposta-venounakombinacipreventivníchmetod,kterýmijsounapříkladmetodyrozvojeinterpersonálníchaitrapersonálníchdovedností,změnymylnýchnormativníchpřesvědčeníapostojů(Thomas&Petera,2006).Komplexnícharakterprogramubyměldosáhnoutvyššíúčinnostidanéintervence(Jo-sendaletal.,1998,2005;Flay,2009;Tobleretal.,2000).Zvláštnídůrazjekladennakorekcinormativníchpřesvědčeníonávykovýchlátkáchajejichužívání(Faggianoetal.,2010).Vrámciefektivníprevencejevelicedůleži-té,abydětemnepřipadalorizikovéchováníjakožádoucí,aleanijakone-utrálnísociálnínormaanebylpodceněnsociálníkontext(Burkhart,2011).Podrobné informace o kompletní metodice a teoretických východiscíchprogramuUnpluggedjsouuvedenyvečlánkuvanderKreeftetal.(2009).ProgramUnpluggedsezaměřujepředevšímnaprevenciužíváníalkoholuatabáku,přičemžprevencikouřenícigaretjevěnovánasamostatnálekce.

135


Fáze implementace a realizace metodiky na vybraných školách proběhlaveškolnímroce2007/2008.Intervenceprováděnáškolnímimetodikypreven-ce,kteříprošliúvodnímobsáhlýmškolením,bylavprůběhuceléhoprogramuvedenaasupervidovánatzv.regionálnímikoordinátoryprevence(většinoupracovníciněkterézmístníchNGO).Proúspěšnouimplementaciprogramubylavelminutnápodporamanagementujednotlivýchškol(Jurystováetal.,2009).Nazákladěevaluaceprocesuimplementaceprogramusepodařilotéžnavrhnoutnovýmodelkoordinaceakontrolykvalitypreventivníhoprogra-munaregionálníúrovni(Jurystováetal.,2009;Jurystová&Miovský,2010).

13.2 Design evaluace preventivního programuCíle studie a statistická analýza

HlavnímcílemstudiebyloověřeníefektivityprogramuUnplugged(res-pektivejehočeskéadaptacevrámciprojektuEU-Dap-2)včeskémškolnímprostředí:

• Ověřit, jaký má program Unplugged vliv na celoživotní prevalenciužívánítabáku.

• Ověřit, jakýmáprogramUnpluggedvlivna třicetidenníprevalenciužívánítabáku.

• Ověřenídélkytrvánídosaženéhoefektuvčase(vrámcináslednýchfollow-ups).

Zjišťoványbylypřitomstatistickyvýznamnérozdílymeziskupinamivjednot-livýchproměnných(PearsonChi-Square),kteréukazovalyjednotlivépreva-lenceužívánítabákovýchvýrobků.Vyhodnoceníazpracovánídatjsmepro-vedlizapomocistatistickéhosoftwaruSPSS.Výstupníproměnnétýkajícísetřicetidenníiceloživotníprevalencebylyanalyzoványjakodichotomické(1=ano;0=ne).Zdotazníkubylyvybrányotázkyzjišťujícíceloživotníprevalencikouřenítabákuajehoužitívposledníchtřicetidnech.Třicetidenníprevalencekouřenícigaret,kteréodrážístávajícístavužívání,jepovažovánozavýznam-nýprediktorbudoucíhoužívánínávykovélátky(Ellicksonetal.,1992).

Výzkumný design a popis souboru

Prospektivnírandomizovanástudiezaměřenánaotestováníefektivitypre-ventivníintervenceUnpluggedvkategoriivšeobenýchpreventivníchpro-gramů(dleEMCDDA).Studiebylaprovedenanadětech6.třídyzáklad-níchškol.Pretestbylprovedenvzáří2007anásledovalosedmtestovaníchvln.Poslednívlnaproběhla33měsícůpopretestu.Celkemsestudieúčast-nilo1874dětí(průměrnývěk11,82roku,chlapcůbylo50,8%).

136


13.3 Výsledky

Téměř70%všechrespondentů(6.testování,8.třídazákladníškoly)měloněkdyvživotězkušenostskouřenímcigaret.Rozdílymeziexperimentálníakontrolnískupinouvceloživotníprevalencikouřenícigaret(obrázek7)byly statistickyvýznamnépouzeve4. testování (p=0,05;PearsonChi--Square). Jeden rok po skončení intervence byla celoživotní prevalencekouřenícigaretuexperimentálnískupiny57,5%,zatímcouskupinykon-trolníkouřilocigaretyvposlednímroce61,8%žáků.Respondentizex-perimentálníhosouborumělivyššíceloživotníprevalencikouřenícigaretnazačátkua ihnedposkončení intervence.Přidalšíchtestováníchměličastějizkušenostskouřenímcigaretzacelýživotrespondentizkontrolnískupiny,vyjmazačátkuškolníhoroku2009/2010,kdypravděpodobnědů-sledkemprázdninovéhoexperimentováníbylaprevalenceshodná.

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

9/2007 6/2008 9/2008 6/2009* 9/2009 6/2010

experimentální skupina kontrolní skupina

Celoživotní prevalence kouření tabáku

36,5%33,0%

48,6% 47,4%

52,3% 54,0%57,5%

61,8%64,2% 64,2%

67,3%70,7%

Obrázek 7 | Celoživotní prevalence kouření tabáku (Pearson Chi-Square, *sign. p = 0,05)

Předzahájenímintervence(1.testování)mělirespondentizexperimentálnískupinyčastějizkušenostskouřenímcigaretvposlednímměsíci(obrázek8)oprotiskupiněkontrolní(experimentální10,1%,kontrolní7,5%).Dvarokyposkončeníintervencekouřilocigaretyvposlednímměsícitéměř30%všechrespondentů(6.testování,8.třídazákladníškoly).Uindikátoruprevalencekouřenícigaretvposlednímměsícibylystatistickyvýznamnérozdílymeziexperimentálníakontrolnískupinouihnedposkončeníintervence.Třimě-síceposkončeníintervencemělirespondentizkontrolnískupinystatistickyvýznamněčastějizkušenostskouřenímcigaretvposlednímměsíci(20,9%)

137


oprotiskupiněexperimentální(17,0%)(p=0,05;PearsonChi-Square).Je-denrokodskončeníintervencebylatřicetidenníprevalencekouřenícigaretu experimentální skupiny19,7%, zatímcou skupinykontrolníkouřilo ci-garetyvposlednímměsíci23,4%žáků(p=0,05;PearsonChi-Square).Pat-náctměsícůposkončení intervenceměli respondentizkontrolní skupinystatistickyvýznamněčastějizkušenostskouřenímcigaretvposlednímmě-síci(27,9%)oprotiskupiněexperimentální(23,4%)(p=0,05;PearsonChi--Square).Podvouletechodkonceintervencejižbylpozitivníefekttohotoprogramuještěvýraznější.Kouřenícigaretvposlednímměsíciuexperimen-tálnískupinybylzaznamenámu26,7%,zatímcouskupinykontrolníkouřilocigaretyvposlednímměsícijiž33,1%žáků(p=0,01;PearsonChi-Square).

Ačkolibylnárůstprevalencekouřenícigaretvposlednímměsíciuexpe-rimentálnískupinyvýrazněpomalejšínežuskupinykontrolní,jeuobouskupin patrná narůstající tendence. Zvyšování incidence kouření cigaretspolečněsnarůstajícímvěkemjevšakvranémdospíváníčastosledovanýmjevem,kterémunelzezcelazabránit(Faggianoetal.,2010).

30denní prevalence kouření tabáku

10,1%12,2%

17,0%

19,7%

23,4%

26,7%

7,5%

12,5%

20,9%

23,4%

27,9%

33,1%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

35,0%

9/2007 6/2008 9/2008* 6/2009 9/2009* 6/2010**

experimentální skupina kontrolní skupina

Obrázek 8 | Třicetidenní prevalence kouření tabáku (Pearson Chi-Square, *sign. p = 0,05; **sign. p = 0,01)

13.4 Diskuse

Preventivníprogramymohounajednéstraněvýrazněsnížitzdravotníri-zika spojená sužívánímnávykových látek,nadruhé straněvšakmohoupůsobitzcelaobráceněamohouvéstkužívánídrogvevyššímíře.Proto

138


jenezbytné,abybylkaždýškolníprogramprevenceužívánínávykovýchlátekpečlivěevaluován(Faggiano,2010;Jiménez-Iglesiasetal.,2010,Sán-chez-Martínez, 2010). V rámci evidence-based přístupu je nutné na eva-luačníkomponentumysletjižvsamotnémnávrhudesignupreventivníhoprogramu. Je důležité zabezpečit, aby škola nepodlehla populistickýmsnahámhledajícímrůznézkratkyanefunkčnípostupy.Příklademtakové-hotozcelanefunkčníhoakontraproduktivníhoprogramu,nakterýbylozbytečněvyplýtvánoznačnémnožstvífinančníchprostředků, jeprogramDARE(Ennett et al., 1994).Naševýsledkyevaluace školníhopreventiv-níhoprogramuUnpluggedzcelanekorespondujísvýsledkyprojektuEU-Dap, jehož metodiku (intervenci Unplugged) jsme se snažili adaptovatnačeskouškolnípopulaci.Studiezabývající seefektemtohotoprojektuneprokázalajehostatistickyvýznamnouúčinnostnapravidelnéužíváníta-bákuanikouřenícigaretvposlednímměsíciuskupinyžáků,kteráprošlapreventivníintervencí(Faggianoetal.,2010).Věkováhranice14letnaza-čátkuprojektuEU-Dap(Faggianoetal.,2008,2010)bylazdůvoduranéhoužívánínávykovýchlátekupopulacečeskýchdětíposunutanavěk12let(tzn.6.třídazákladníškoly).Jemožnésedomnívat,žeprávětentověkovýposunzačátku intervencemohlbýtdůvodemrozdílnýchvýsledkůvuží-vánítabákuvtěchtointervencích.GómezCruzetal.(2009)zdůvodňujíneprokázání efektivityu jiného školníhoprogramuzaměřenéhonakou-ření, který byl realizován ve Španělsku, především tím, že s preventivníintervencíbylozapočatopřílišpozdě.Srostoucímvěkemsubjektivněklesávnímánírizikovostikouřenítabáku,nadruhéstraněvšakrostehodnocenírizikproblémovéhoužíváníjinýchdrog(Csémy&Lejčková,2005).Vníma-nárizikovostsečastolišíivzávislostistypemživotníhostylujednotlivýchstudentů(Calafatetal.,1985).Epsteinetal. (1995)upozornilinato,ženedostatekinformacívedekpodceňovánírizikspojenýchsužívánímnávy-kovýchlátek.Významnouroliposkytovateleinformacíonávykovýchlát-káchhrajímédia(Wakefieldetal.,2003),ačkolisevprocesuinformovánídopouštějínežádoucíchzkresleníauchylujísekbulvarizaci(Nováketal.,2009,2010).Postojemladýchlidíkužívánínávykovýchlátekzvelkéčástiovlivňujeireklamníprůmysl(Montes-Santiago&Castro-Rial,2009).Zcelapředejítužívánítabákovýchvýrobkůuvšechadolescentůjesicenemožné,alejižsamotnéposunutízačátkukouřenídovyššíhověkumámnohévý-hody,napříkladnižšívýskytrakovinyalepšíprognózaodvykánívdospě-losti(Jitetal.,2010).Komplexnostpreventivníhoprogramujejednouzezákladníchpodmínekjehoúspěšnosti.Vyššíúspěšnostvykazujípředevšímprogramyzaměřenénasociálníainterpersonálnídovednosti(Faggianoetal.,2005).Zaefektivní jemožnopovažovatpředevšímtystrategie,kteréjsoukombinacírůznýchpreventivníchaktivit(Calafatetal.,2009).

139


Celoživotníprevalenceužívánítabákusloužíjakodůležitýúdajprokazují-cíexistencinabídkyipoptávkypodanédroze.Nelzejivšakvykládatjakoodraz rozsahu současného užívání, které lze charakterizovat předevšímnazákladěpravidelnostiafrekvence.Zatakovýtoukazatelvšakmůžemesmnohemvětšíspolehlivostípovažovatkouřenícigaretyvposlednímmě-síci(Csémyetal.,2007).Vysokátřicetidenníprevalenceužívánívpreado-lescentnímvěkujejednímzindikátorů(vkombinacinapř.spolusvysokouprevalancí užívání alkoholu), které mohou predikovat vyšší riziko dalšíprogreseužívánínávykovýmlátekažpřípadněkrozvojizávislostivpoz-dějšímživotě(Miovskýetal.,2007,Ellicksonetal.,1992).

Jednouzdalšíchmožnýchpříčin,ževýsledkynašíevaluačnístudievy-znívajítaktopozitivně,jefakt,žedlenašehošetřeníjenačeskýchzáklad-níchškoláchužívánojenmalémnožstvípreventivníchprogramů(Adám-kováetal.,2009).Najednéstranějetotozjištěnívelmipozitivnízhlediskametodologické čistotynaší studie,neboť jsmenezjistili vprůběhu inter-venceanipojejímskončenívprůběhudalšíchfollow-ups,žebybylapli-kovánprogram,kterýbymohlvýsledkynějaknarušitaporovnáníobouskupin zkreslit. Na straně druhé je však znepokojivým faktem, že inter-venceUnpluggedjetakjednouzprvníchspecifickýchintervencí,kterájedočeskýchškolvevětšímpočtuimplementována.Totakémůžebýtdůvo-dem,pročvýsledkyvycházejítaktopozitivněivmezinárodnímsrovnání.EfektuuintervenceUnpluggedmohlobýtprostědosaženodíkytomu,ženazapojenýchškoláchnebylvminulostianipřítomnostirealizovánžád-nýjinýprogramzaloženýnaSCImodelu,kterýnaopaknapř.veŠvédskupatřímezivýrazněrozšířené(Sussmanetal.,2004;Faggianoetal.,2008).

13.5 Závěry studie

Kouřenítabákujejednouzhlavníchpříčinpředčasnýchúmrtíavážnýchzdravotních problémů v Evropě. Toto rizikové chování je však možnév rámciefektivní školníprevencedourčitémíryomezit, ačkolivýsledkyukázaly,žekonkrétně intervenceUnpluggednabízív tomtosměrupou-zeomezenémožnosti.Přesdvětřetinyvšechžákůnačeskýchzákladníchškoláchmělonakonci8.třídyněkdyvživotězkušenostskouřenímciga-ret.Respondentizexperimentálníhosouborumělinazačátkuintervencečastějiceloživotnízkušenostskouřenímcigaret.Přidalšíchtestováníchsevšaktentotrendobrátil.Tutoskutečnostvšaknelzeplnězobecnit,protožeuvedené rozdílymeziexperimentálníakontrolní skupinouvceloživotníprevalencikouřenícigaretbylystatistickyvýznamnépouzeve4.testování.Vprevalencikouření cigaret vposlednímměsícibyly zjištěny statistickyvýznamnérozdílymeziexperimentálníakontrolnískupinouvnásledují-

140


cíchtestováníchihnedposkončeníintervence.Statistickyvýznamnérozdí-lyvpravidelnémužívánítabákovýchvýrobkůbylypozoroványipodvouletech po skončení preventivní intervence, kde se prokázalo, že nárůstprevalencekouřenícigaretvposlednímměsícibyluexperimentálnískupi-nyvýrazněpomalejší.EfektivitaprogramuUnpluggedbylavČeskérepub-liceprooblastužívánítabákovýchvýrobkůsiceprokázána,alezvýsledkůjepatrné,žeefektnenípřílišvýrazný(podobnějakovpřípaděvýsledkůostatníchzemízapojenýchvprojektuEU-Dap).Statistickyvýznamnéroz-dílymeziskupinou,kteráprogramabsolvovala,askupinoukontrolní,bylypatrnéještěpodvouletechodkonceintervence.Nabízísetakotázka,zdabyzjištěnépozitivnívýsledkyprogramuUnpluggednebylomožnéposílitpřípadnouaplikacívhodnéhoboosteruzaměřenéhoprávěnaoblastkouře-nítabákovýchvýrobků.

141

Závěr

Závěr

Prvnívydánítétoknihyjebezesporuvelminedokonalé.Vznikalozavel-mistresujícíchpodmínekprojektuVYNSPI-2.Nechtělijsmevšakzahoditpříležitostzvládnoutdoplnitcelýjižexistujícísoubortříprvníchmono-grafiíočást,kterábynemělatematickychybět.Muselijsmeprotorezigno-vat na původní velmi ambiciózní plán zpracovat pro první vydání tétoknihyfundovanýteoretickýpřehledoblastikvalityaefektivityazpracovatklíčové pojmy a koncepty. První dvě kapitoly alespoň trochu tento zá-měr,byťvevelminedokonalépodoběsuplují.Snažilijsmesepřitomvšakneustupovatzezáměruučinitknihujakýmsireprezentativnímpřehledemnaší tuzemskézkušenosti shodnocenímkvality a efektivity ademonos-trovat na ní patnáctiletou kontinuitu vývoje systému školské prevence(Miovský, 2015) právě z pohledu těchto témat. Chtěli jsme, aby knihapředstavilaprakticképrojektyaaktivityarůznorodostaplikačníchmož-ností.Vmnohaohledechječeskázkušenostvelmiunikátníadalanapř.vzniknoutpůvodnímukonceptustandardůkvalityacelémusystémucer-tifikacíkvality.Učili jsmesenadílčíchprojektechplánovata realizovatčastovelmimetodologickynáročnáhodnoceníavýsledkypakaplikovatv praxi. Současně jsem se postupně učili kultivovat tuto práci tak, abyuneslasrovnánísezahraničím.Díkytomujsmenapř.dokázalirealizovatprvnídvěvelkéstudietestováníefektivity(preventivníintervenceUnplu-gged),kterésplnilypřísnákritérianapř.systémuCONSORTproprová-děnírandomizovanýchkontrolovanýchstudií.Podařilosenámprosaditsesvýsledkytěchtoprojektůvprestižníchčasopisechadokoncesenaučitvyvíjetkomplementárníintervencearealizovatstudietestujícínašemož-nostimoderovatefektdílčíchintervencí.Tovšepostupněvedekekulti-vaci v praxi i na akademické úrovni. Zvyšuje se zájem o prevenci jakověduiprevencijakopraktickýaplikačníobor.Přicházejímladílidé,kte-řívnímajívýznamprevenceachápoumožnosti,kterétentoobornabízí.Někteříspojujísvojiprofesníakademickoudráhusvýzkumemvtétoob-lastiavevelicekrátkémčasedosahujíněkteřízajímavýchvýsledků.Tatoknihabytaknemělamítpouzespolečenskýrozměrreflexevývojetématkvalityaefektivityvtétozemi.Nemělabybýtanipouhousumarizacína-šichzkušeností.Našísnahoubylonastínitzákladníkonstrukciaukázat,

142


jaképřesahyjemožnévtétooblastinacházetakterýmsměremmohoujítdalšíúvahyorozvojiaposilovánípolitikykvality.Jdepřitomjakosměrdovnitř,taksměremdozahraničí.Tedynajednéstraněbychomsednesnemělihádataztrácetčasneproduktivnímikonflikty,spojenýmistím,žakaždý systém hodnocení kvality a každé hodnocení má své nedostatky,slabinyanedokonalosti.Mátakénezamýšlenévedlejšídopady.Současnějejedinoulogickoucestouvpřed.Hodnoceníkvalityaefektivyjejedinázárukarozvojebezpečné,kvalitníaúčinnéprevenceaneexistujízdealter-nativnísrovnatelnécesty.Dalšívývojtedymusíjítcestouracionalizacena-šehopostupu,přiměřenémírytoleranceazdrženlivostivprácisvýsledkyaudrženíkritického,avšakkonstruktivníhopřístupu.Současněsměremven to znamená udržení si naší současné pověsti spolehlivého partneraproprojekty s jinýmizeměmi.Udržení sipověstizemě,kterázvládla sihledatvlastnícestuapřitomsenebálaosvézkušenostiotevřeněhovořitanechatostatnínahlédnoutdovlastní„kuchyně“.Současnězemě,kterájeschopnásepoučitzvlastníchchyb,připustitareflektovattytochybyainspirovatseapoučitzezkušenostíjinýchzemí.Totovšejsoupředpo-kladyzdravéhoadobréhovývoje.Dalšírokynyníukáží,dojakémírysepředchozíprácenacházíspíševkategoriikrátkodobépozitivníanomálienebodo jakémíry jdeopravduodlouhodobýastabilní trendvevývojinašíškolsképrevence.

143

Literatura

Literatura

Adamkova,T.,Jurystova,L.,Gabrhelik,R.,Miovska,L.,Miovsky,M.(2009).PrimárníprevencenaškoláchzapojenýchdoprojektuEUDAP2.Adiktologie9,86–94.

AkreditačníspisMetodikaprevenceužívánínávykovýchlátekUnplugged(2010).AkreditovánoMŠMT,č.4143/2010-25-135.

Asher,H.B.,Weisberg,H.F.,KesselJ.H.,Shively,P.W.(eds.)(1984).Theory-BuildingandDataAnalysisintheSocialSciences.Knoxville:UniversityofTennesseePress.

Barker,G.(2000).Metodyrychléhoposuzovánízneužívánídrogvespolečnosti.Albert.Boskovice.

Baker,O.,Mounteney,J.,Neaman,R.(Eds.)(1998).EvaluationDrugPreventionintheEuropeanUnion.ScientificMonoghraphSeries,No.2.Lisabon:EMCDDA.

Ballard,R.(2002):School-basedDrugAbusePrevention.Viena:UNDCP.Bém,P.(2000).EvaluatingdrugpreventionincentralandeasternEurope.

InNeaman,R.,Nilson,M.,Solberg,U.(2000).Evaluation:akeytoolforimprovingdrugprevention.ScientificMonoghraphSeries,No.5.Lisabon:EMCDDA.P.101–106.

BémP.&KalinaK.(2003).Úvoddoprimárníprevence–východiska,základnípojmyapřístupy.InKalinaK.etal.(2003).Drogyadrogovézávislosti–mezioborovýpřístup.Kapitola10/1.Praha:ÚřadvládyČR.

Best,D.,Rawaf,S.,Rowley,J.,Floyd,K.,ManningV.&Strang,J.(2000).Drinkingandsmokingasconcurrentpredictorsofillicitdruguseandpositivedrugattitudesinadolescents.DrugandAlcoholDependence,60,319–322.

Blatný,M.,Hrdlička,M.,Květoň,P.,Vobořil,D.,Jelínek,M.(2004):VýsledkyčeskéčástimezinárodníhoprojektuSAHAII.:Deskriptivníanalýzarizikovéhochováníarizikovýchaprojektivníchfaktorůvývojemladistvýchzměstskýchoblastízhlediskavěkovýchkohort.Zprávy–PsychologickýústavAVČR.

Bohrn,K.,Fabiani,L.,Florek,E.,Gabrhelík,R.,Galanti,R.etal.(2008).Prevenceužívánínávykovýchlátekmezistudenty.Průvodceúspěšnouimplementacíosnovprogramůvycházejícíchzkomplexníhovlivusociálníhoprostředí.2008.EU:EU-Dap.

Böhrner,J.K.,Bühringer,G.,Janik-Konecny,T.(1994):ExpertReportonPrimarypreventionofSubstanceAbuse.IFTResearchReportSeries,Vol.60e.Munich.

Brotherhood,A.,Sumnall,H.R.Europeandrugpreventionqualitystandards.Amanualforpreventionprofesionals(2011).EMCDDA,Luxembourg:ThePublicationsOfficeofEuropeanUnion.

144


Broža,J.,Miovský,M.(2005).PoskytováníspecificképrimárníprevenceveškoláchStředočeskéhokraje.Závěrečnázprávač.6projektuEvaluaceprotidrogovýchopatřeníaprogramůrealizovanýchveStředočeskémkraji.NTI–consulting,s.r.o.,Liberec.

Brounstein,P.J.,Zweig,J.M.,Gardner,S.E.etal.(2001).Science-BasedSubstanceAbusePrevention:AGuide.TheDepartmentofHealthandHumanServices(DHHS).

Bryman,A.(2001).SocialResearchMethods.NewYork:OxfordUniversityPress.Burkhart,G.(2011).EnvironmentaldrugpreventionintheEU.Whyisitso

unpopular?Adicciones,23,87–14.Calafat,A.,Juan,M.&Duch,M.A.(2009).Preventiveinterventionsinnightlife:

Areview.Adicciones, 21,387–414.CalafatFar,A.,AmengualMunar,M.,FarresSnelders,C.&PalmerPol,A.

(1985).Life-styleanddrugusehabitsamongsecondaryschoolstudents.BulletinonNarcotics,37,113–123.

Campbell,R.,Starkey,F.,Holliday,J.,Audrey,S.,Bloor,M.,Parry-Langdon,N.,Hughes,R.,Moore,L.(2008).Aninformalschool-basedpeer-ledinterventionforsmokingpreventioninadolescence(ASSIST):aclusterrandomisedtrial.Lancet,371,1595–1602.

Canning,U.,Millward,L.,Raj,T.(2003):DrugusePrevention:areviewofreviews.London:HDA.

Caulkins,J.,Pacula,R.,Paddock,S.,Chiesa,J.R.(2002):School-BasedDrugPrevention:WhatKindofDrugUseDoesItPrevent?RANDPublications(PDFverzedokumentu:http://www.rand.org/publications/MR/MR1459/).

Crone,M.R.,Reijneveld,S.A.,Willemsen,M.C.,vanLeerdam,F.J.,Spruijt,R.D.,Sing,R.A.(2003).Preventionofsmokinginadolescentswithlowereducation:aschoolbasedinterventionstudy.JournalofEpidemiologyandCommunityHealth,57,675–680.

Csémy,L.&Nešpor,K.(2002).Zkušenostsalkoholem,tabákemamarihuanouvýraznězvyšujírizikoexperimentovanísheroinemapervitinem.ČeskáaslovenskáPsychiatrie,98,358–359.

Csémy,L.&Lejčková,P.(2005).Riskperceptionandattitudesofyoungpeopletowardsdruguse.Adiktologie,5,35–44.

Csémy,L.,Lejčková,P.,Sadílek,P.(2007).SubstanceUseAmongCzechAdolescents:AnOverviewofTrendsintheInternationalContext.JournalofDrugIssues,37,119–132.

Csémy,L.,Lejčková,P.,Sadílek,P.,Sovinová,H.(2006),Evropskáškolnístudieoalkoholuajinýchdrogách(ESPAD).VýsledkyprůzkumuvČeskérepublicevroce2003.Praha:ÚřadvládyČR.

Csémy,L.,Sadílek,P.,Sovinová,H.,Lejčková,P.(2003):Evropskáškolnístudieoalkoholuajinýchdrogách–Českárepublika,2003.Přehledhlavníchvýsledkůzlet1995,1999a2003.Zprávaprotisk.Praha:PsychiatrickécentrumPraha.

Čermák,I.,Štěpaníková,I.(1998).Metodykontrolyvaliditydatvkvalitativnímpsychologickémvýzkumu.Československápsychologie1(42),50–62.

Čermák,I.,Lindénová,J.(2000).Povolání:herec.Brno:Větrnémlýny.Černý,M.,&Lejčková,P.(2007)Systémovýpřístupvprevenciužívání

návykovýchlátek.Cofungujeanefungujevprimárníprevenci.Zaostřenonadrogy5(2),1–12.

145

Literatura

ČSNEN45012Všeobecnépožadavkynaorgányprovádějícíposuzováníacertifikaci/registracisystémůjakosti.

ČSNENISO19011Směrniceproauditovánísystémůmanagementujakostia/nebosystémůenviromentálníhomanagementu.

ČSNEN,ISO/IEC17024Posuzováníshody–všeobecnépožadavkynaorgányprocertifikaciosob.

DeVries,H.,Dijk,F.,Wetzels,J.,Mudde,A.,Kremers,S.,Ariza,C.,etal.(2006).TheEuropeanSmokingpreventionFrameworkApproach(ESFA):Effectsafter24and30months.HealthEducationResearch,21,116–132.

Dvořák,D.(1995).MetodikavzdělávacíchprogramůprevencedrogovýchzávislostíaHIV/AIDS.Praha:InstitutFilia.

Eisen,M.,Zellman,G.,Murray,D.(2003).EvaluatingtheLions-Quest„SkillsforAdolescence“drugeducationprogram:Second-yearbehavioroutcomes.AddictiveBehaviors28,883–897.

Ellickson,P.L.,Hays,R.D.,Bell,R.M.(1992).Steppingthroughthedrugusesequenze:longitudinalscalogramanalysisofinitiationandregularuse.JournalofAbnormalPsychology,101,441–451.

EMCDDA(2000).Evaluation:akeytoolforimprovingdrugprevention.Lisbon:EMCDDA.

EMCDDA(1998):Guidelanesfortheevaluationofdrugprevention.SeriesManualsNo.1.Lisabon:EMCDDA.

EMCDDA(nedatováno).EMCDDAOnlineGlossary.(http://www.emcdda.europa.eu/publications/glossary#u,staženo26.6.2012)

Ennet,S.T.,Tobler,N.S.,Ringwalt,Ch.L.,Flewelling,R.L.(1994):HowEffeciveIsDrugAbuseResistentEducation?AMeta-AnalysisofProjectDAREOutcomeEvaluations.AmericanJournalofPublicHealth9,1394–1401.

Ennett,S.T.,Tobler,N.S.,Ringwalt,C.L.,Flewelling,R.L.(1994).HoweffectiveisDrugAbuseResistanceEducation?Ameta-analysisofProjectDAREoutcomeevaluations.AmericanJournalofPublicHealth,84,1394–1401.

Epstein,J.A.,Botvin,G.J.,Diaz,T.,Toth,V.&Schinke,S.P.(1995).Socialandpersonalfactorsinmarijuanauseandintentionstousedrugsamonginnercityminorityyouth.JournalofDevelopmentalandBehavioralPediatrics,16,14–20.

EU-Dap(2004a):EuropeanDrugAddictionPreventiontrial:Programmepresentation.Turino,Italy.(Source:www.eudap.net).

EUDAP(2007).Unplugged.Metodikaproučitele–prevenceužívánínávykovýchlátek.1.vydání.Praha:Centrumadiktologie.

EUDAP(2009).Unplugged.Metodikaproučitele–prevenceužívánínávykovýchlátek.2.vydání.Praha:Centrumadiktologie.

Faggiano,F.,Vigna-Taglianti,F.D.,Versino,E.,Zambon,A.,Borraccino,A.,Lemma,P.(2005).School-basedpreventionforillicitdrugs’use.TheCochraneDatabaseofSystematicReviews(2),doi:10.1002/14651858,Art.No.:CD003020.pub2.

Faggiano,F.,Richardson,C.,Bohrn,K.,Galanti,M.R.,theEU-DapStudyGroup.(2007).Aclusterrandomizedcontrolledtrialofschool-basedpreventionoftobacco,alcoholanddrugsuse:theEU-Dapdesignandstudypopulation.PreventiveMedicine,44,170–173.

Faggiano,F.,Galanti,M.R.,Bohrn,K.,Burkhart,G.,Cuomo,L.,Vigna-Taglianti,F.,Fabiani,L.,Panella,M.,Perez,T.,Siliquini,R.,vanderKreeft,P.,

146


Vassara,M.,Wiborg,G.,theEU-DapStudyGroup.(2008).Theeffectivenessofaschool-basedsubstanceabusepreventionprogram:EU-DapClusterRandomisedControlledTrial.PreventiveMedicine,47,537–543.

Faggiano,F.(2010).Preventionofsubstanceabuse:Randomisedorobservationalevaluationisabsolutelyneeded.Adicciones,22,11–14.

Faggiano,F.,Vigna-Tglianti,F.,Burkhart,G.,Bohrn,K.,Cuomo,L.,Gregori,D.,Panella,M.,Scantigna,M.,Siliguini,R.,Varona,L.,vanderKreft,P.,Vassara,M.,Wiborg,G.,Galanti,MR.,theEU-DapStudyGroup.(2010).Theeffectivenessofaschool-basedsubstanceabusepreventionprogram:18-Monthfollow-upoftheEU-Dapclusterrandomizedcontrolledtrial.DrugandAlcoholDependence,108,56–64.

FlayB.R.(2009).School-basedsmokingpreventionprogramswiththepromiseoflong-termeffects.TobaccoInducedDiseases,5,6.

Faggiano,F.,Minozzi,S.,Versino,E.,Buscemi,D.(2014).Universalschool-basedpreventionforillicitdruguse(Review).TheCochraneLibrary 2014,Issue12.PublishedbyJohnWiley&Sons,Ltd.

Gabrhelik,R.,Duncan,A.,Lee,M.H.,Stastna,L.,Furr-Holden,C.D.M.,Miovsky,M.(2012a).SexSpecificTrajectoriesinCigaretteSmokingBehaviorsamongStudentsParticipatingintheUnpluggedSchool-basedRandomizedControlTrialforSubstanceUsePrevention.AddictiveBehaviors,37(10),1145–1150.

Gabrhelik,R.,Duncan,A.,Miovsky,M.,Furr-Holden,C.D.M.,Stastna,L.,Jurystova,L.(2012b).„Unplugged“:Aschool-basedrandomizedcontroltrialtopreventandreduceadolescentsubstanceuseintheCzechRepublic.DrugandAlcoholDependence,124(1–2),79–87.

Gallà,M.,Aertsen,P.,Daatland,Ch.,DeSwert,J.,Fenk,R.,Fischer,U.(2005).Jakveškolevytvořitzdravějšíprostředí.Příručkaoefektivníškolnídrogovéprevenci.Praha:ÚřadvládyČR.

Gardner,S.E.,Brounstein,P.J.,StoneD.B.(2001):Science-basedSubstanceAbusePrevention:aGuide.Rockwille:SAMHSA/DHHSPublication.

Godfrey,Ch.,Parrott,S.(1998).Thecost-effectivenessofdrugprevention.InBaker,O.,Mounteney,J.,Neaman,R.(Eds.)(1998).EvaluationDrugPreventionintheEuropeanUnion.ScientificMonoghraphSeries,No.2.Lisabon:EMCDDA.P.89–98.

GómezCruz,G.,BarruecoFerrero,M.,AparicioCoca,I.,Maderuelo,J.A.&TorrecillaGarcía,M.(2009).Programforthepreventionofsmokinginsecondaryschoolstudents.ArchivosDeBronconeumologia,45,16–23.

Guidelanesfortheevaluationofdrugprevention(1998).SeriesManualsNo.1.Lisabon:EMCDDA.

Hanewinkel,R.&Asshauer,M.(2004).Fifteen-monthfollow-upresultsofaschool-basedlifeskillsapproachtosmokingprevention.HealthEducationResearch,19,125–137.

Hansen,W.B.(1992):School-basedsubstanceabuseprevention:areviewofthestateoftheartincurriculum,1980–1990.HealthEducationResearch,3,403–430.

Hawkins,J.D.,Catalano,R.F.,Miller,J.Y.(1992a):RiskandProtectiveFactorsforAlcoholandOtherDrugProblemsinAdolescenceandEarlyAdulthood:ImplicationsforSubstanceAbusePrevention.PsychologicalBulletin,1,64–105.

147

Literatura

Hawkins,J.D.,Lisher,D.M.,Catalano,R.F.(1992b):ChildhoodPredictorsandthePreventionofAdolescenceAbuse.NewYork:NIDA.

Hendl,J.(2005):Kvalitativnívýzkum.Praha:Portál.Hibell,B.,Andersson,B.,Bjarnason,T.,Ahlström,S.,Balakireva,O.,Kokkevi,

A.,Morgan,M.,2004.TheESPADReport2003.AlcoholandOtherDrugUseAmong

Hibell,B.,Guttormosson,U.,Ahlstrom,S.,Balakireva,O.,Bjarnasson,T.,Kokkevi,A.andKraus,L.(2009).The2007ESPADReport:SubstanceUseAmongStudentsin35EuropeanCountries.Stocholm,Sweden:TheSwedishCouncilforInformationonAlcoholandOtherDrugs.

Hrubá,D.,Kachlík,P.(2000).ProgramKouřeníajáovlivňuježákyzákladníchškoljižpotřiroky.Hygiena1,3–9.

Hrubá,D.(1996):Kouřeníajá–projektvýchovyžákůzákladníchškol.III.celkovéhodnocenípilotnístudie.Hygiena,5,262–269.

Charvát,M.,Jurystová,L.&Miovský,M.(2012a).Čtyřúrovňovýmodelkvalifikačníchstupňůpropracovníkyvprimárníprevencirizikovéhochováníveškolství.Praha:UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

Charvát,M.,Jurystová,L.,Miovský,M.(2012b).Four-levelmodelofqualificationsforthepractitionersoftheprimarypreventionofriskbehaviourintheschoolsystem(Čtyřúrovňovýmodelkvalifikačníchstupňůpropracovníkyvprimárníprevencirizikovéhochováníveškolství).Adiktologie,(12)3,190–211.

IPPP(2002).Analýzaminimálníchpreventivníchprogramůškolaškolskýchzařízení.http://www.ippp.cz/14.srpna2004.

JacobsováP.,KrausB.,VacekP.,StaráJ.,ČápováE.,EisenM.(2004).EvaluacepilotnífázeškolníhopreventivníhoprogramuPřipraveniproživot.Adiktologie3,256–267.

Jerfelt,T.(1998).Evaluationplanning.InBaker,O.,Mounteney,J.,Neaman,R.(Eds.)(1998).EvaluationDrugPreventionintheEuropeanUnion.ScientificMonoghraphSeries,No.2.Lisabon:EMCDDA.Pp.67–72.

Jessor,R.,Turbin,M.S.,Costa,F.M.(1998).ProtectiveFactorsinAdolescentHealthBehavior.JournalofPersonalityandSocialPsychology,75,788–800.

Jessor,R.,Turbin,M.S.,Costa,F.M.,Dong,Q,Znahg,H.,Changhai,W.(2003).AdolescentproblembehaviorinChinaandtheUnitedStates:Acrossnationalstudyofpsychosocialprotectivefactors.JournalofResearchonadolescence,13,329–360.

Jha,P.&Chaloupka,F.J.(2000).Tobaccocontrolindevelopingcountries.Oxford:OxfordUniversityPress.

Jiménez-Iglesias,A.,Moreno,C.,Oliva,A.&Ramos,P.(2010).Anapproachtotheassessmentoftheeffectivenessofadrugusepreventionprograminsecondaryeducationinandalusia.Adicciones,22,253–265.

Jit,M.,Aveyard,P.,Barton,P.&Meads,C.A.(2010).Predictingthelife-timebenefitofschool-basedsmokingpreventionprogrammes.Addiction,105,1109–1116.

Josendal,O.,Aaro,L.E.,Torsheim,T.&Rasbash,J.(2005).Evaluationoftheschool-basedsmoking-preventionprogramBEsmokeFREE.ScandinavianJournalofPsychology,46,189–199.

Josendal,O.,Aaro,L.E.,Bergh,I.,1998.Effectsofaschool-basedsmokingpreventionprogramamongsubgroupsofadolescents.HealthEducationResearch13,215–224.

148


Jurystová,L.,Gabrhelík,R.,Miovský,M.(2009).“Unplugged”PrimaryPreventionProgramme–EvaluationoftheImplementationProcessbySchoolPreventionWorkers.Adiktologie,9,10–19.

Jurystová,L.&Miovský,M.(2010).VybranéaspektyorganizačníaodbornépodporypedagogůpřirealizacimetodikyUnpluggedveškolách:VýsledkyevaluaceimplementaceprojektuEUDAP.Adiktologie,10,147–153.

Jurystová,L.,Gabrhelík,R.,Miovský,M.(2009).FormativníevaluaceprocesuimplementacepreventivníhoprogramuUnpluggedškolnímimetodikyprevence.Adiktologie9(1),10–19.

Jurystová,L.(2008).EvaluaceprocesuimplementacepreventivníhoprogramuUnpluggedškolnímimetodikyprevence.(Bakalářskápráce,UniverzitaKarlovavPraze2010).

Kachlík,P.,Matějová,H.(2004).PilotníprojektDDD(Drogy-Důvod-Dopad)zaměřenýnaprimárníprevencizávislostínadruhéstupniZŠ.Adiktologie2,137–145.

Kachlík,P.,Matějová,H.(2006).PilotníškolníintervenčníprojektDDD(Drogy-Důvod-Dopad):analýzavýsledkůazhodnoceníefektivity.Alkoholismusadrogovézávislosti3,129–144.

Kalina,K.(2000).Kvalitaaúčinnostvprevencialéčbědrogovýchzávislostí.Praha:SANANIM&A.N.O.

Kalina,K.etal.(2003).Drogyadrogovézávislosti:mezioborovýpřístup(II.díl).Kapitola10:Primárníprevence.Praha:ÚřadvládyČR.

Karmelitová,P.,Týc,M.(2003):Průzkumžáků6.–9.třídZŠměstskýchčástíPraha3,8a10–závěrečnázprávazšetření.Nepublikovanévýsledky.Praha.

Kreeft,P.(2006):Dobrápraxeprevencezaloženénavýzkumemověřenýchpoznatcích.HlavníreferátIII.ročníkukonferencePrimárníprevencerizikovéhochováníkonanévPraze27.–28.listopadu2006vPraze.

Krch,F.,Csémy,L.,Drábková,H.(2004):Psychosociálnísouvislostiužívánímarihuanyudětístaršíhoškolníhověku.Čs.psychiatrie,6,348–355.

Kröger,Ch.(1998).Evaluation:DefinitionsandConcept.InBaker,O.,Mounteney,J.,Neaman,R.(Eds.)(1998).EvaluationDrugPreventionintheEuropeanUnion.ScientificMonoghraphSeries,No.2.Lisabon:EMCDDA.Pp.61–66.

Kuipers,H.(1998).Measuringoutcomes:metodology,Tudoryandmediatingvariables.InBaker,O.,Mounteney,J.,Neaman,R.(Eds.)(1998).EvaluationDrugPreventionintheEuropeanUnion.ScientificMonoghraphSeries,No.2.Lisabon:EMCDDA.P.73–80.

Kvale,S.(1996):Interviews.London,ThousandOaks,NewDelhi:SAGEPublications.

Lejčková,P.,Nešpor,K.,Králíková,E.,Sovinová,H.,Kubů,P.,Csémy,L.(2005):LegálnídrogyvČeskérepublice.Zaostřenonadrogy1.Praha:ÚřadvládyČR.

Lejčková,P.(2006).Primárníprevenceužívánídrog.Základníprincipyaefektivníprogramy.Zaostřenonadrogy1,1–8.

Lloyd,Ch.(1998).RiskFactorsforProblemDrugUse:identifyingvulnerablegroups.Drugeducation,preventionandpolicy,No.3,Vol.5,Pp.217–231.

Martanová,V.(2006)Certifikaceprogramůprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek.Adiktologieč.4(6),514–519.

McBride,N.,Midford,R.,Farringdon,F.,Phillips,M.(2000).Earlyresultsfromaschoolalcoholharmminimisationstudy.Addiction,95,1021–1042.

149

Literatura

McBride,N.,Farringdon,F,Midford,R.,Meuleners,L.,Philips.M.(2004):Harmminimizationinschooldrugeducation:finalresultsoftheSchoolHealthandAlcoholHarmReductionProject(SHAHRP).Addiction,3,278–291.

McGrath,Y.,Sumnall,H.,McVeigh,J.,Bellis.M.(2006).Drugusepreventionamongyoungpeople:areviewofreviews.Evidencebriefingupdate.NationalInstituteforHealthandClinicalExcellence.

McLelland,T.,Lewis,D.C.,O’Brien,C.P.,Kleber,H.D.(2000).Drugdependence,achronicmedicaldisease:implicationsfortreatment,insuranceandoutcomeevaluation.JAMA,284,1689–1695.

Miles,M.B.&Huberman,A.M.(1994).Qualitativedataanalysis:Anexpandedsourcebook.London,ThousandOaks,NewDelhi:SAGEPublications.

Miles,M.&Huberman,A.(1994).Qualitativedataanalysis:Anexpandedsourcebook.Sage,ThousandOakes.InČermák,T.&Štěpáníková,I.(1998).Kontrolavaliditydatvkvalitativnímpsychologickémvýzkumu.Československápsychologie,XLII,50–62.

Miovský,M.(2004a).ZhodnocenívývojeprimárníprevenceužívánínávykovýchlátekvČRzaposledních10let.PříspěvekpřednesenýnakonferenciRodinavsystémuprevence,30.září2004,Brno.

Miovský,M.(2004b).Scientologovévprimárníprevenci:nepovedenývtip,nebozlýsen?Psychologiednesč.10,ročník10.

Miovský,M.,Kreeft,P.(2002a).SouhrnnázprávaAnalýzypotřebvoblastiprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek.Pracovnískupina:Primárníprevence,Component3:PhareTwinningProject“Drugpolicy”.Přílohač.III/1/1Závěrečnézprávyč.III/1.Praha:ÚřadvládyČR.

Miovský,M.(2000).Analýzafaktorůvulnerabilityprodrogovoukariéru(kvalitativníbiografickáanalýzasuživatelidrogvrámcikvalitativnísubstudieprojektuCopernicus:globallapproachonDrugs).Závěrečnázpráva.Praha:SANANIM.

Miovský,M.(2006).Kvalitativnípřístupametodyvpsychologickémvýzkumu.Praha:GradaPublishing.

Miovský,M.,Kubů,P.,Miovská,L.(2004).EvaluaceprogramůprimárníprevenceužívánínávykovýchlátekvČR:základnívýchodiskaaaplikačnímožnosti.Adiktologie,2004/3.

Miovský,M.,Miovská,L.,Řehan,V.,Trapková,B.(2007a).Substanceuseinfifth-andseventh-gradebasicschoolpupils:Reviewofresultsofquasi-experimentalevaluationstudy.Československápsychologie51Supplementum51,109–118.

Miovský,M.,Miovská,L.,Trapková,B.(2007b).Zhodnocenírealizacetzv.minimálníhopreventivníhoprogramunazákladníchškoláchPrahy6aokolíprostřednictvímkvalitativníčástikvaziexperimentálníevaluačnístudie.Alkoholismusadrogovézávislosti,42(1),3–24.

Miovský,M.,Gabrhelík,R.Daněčková,T.,Miovská,L.(2007).ProjektEUDAP:NováalternativaškolníprevencevČeskérepublice.RetrievedJune24,2008,fromhttp://www.adiktologie.cz/download/1388/EUDAP-CR-2007.pdf

Miovskýetal.(2010).Krajskácentraprimárníprevence.Nepublikováno:pracovnímateriál.Praha:CentrumadiktologiePK1.LFUKaVFN.

Miovsky,M.,Novak,P.,Stastna,L.Gabrhelik,R.,Jurystova,L.Vopravil,J.(2012b).TheEffectoftheSchool-BasedUnpluggedPreventiveInterventiononTobaccoUseintheCzechRepublic.Adicciones,24(3),211–218.

150


Miovský,M.,Skácelová,L.,Čablová,L.(2012).DoporučenástrukturaarozsahMinimálníhopreventivníhoprogramuškolsképrevencerizikovéhochování.Praha:UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

Miovský,M.,Skácelová,L.,Zapletalová,J.,Novák,P.(Eds.)(2010).Primárníprevencerizikovéhochováníveškolství.Praha:SdruženíSCAN,UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

Miovský,M.,Šťastná,L.,Gabrhelík,R.,&Jurystová,L.(2011).EvaluationoftheDrugPreventionInterventionsintheCzechRepublic.Adiktologie,(11)4,236–247.

Miovský,M.(2015).VývojnárodníhosystémuškolsképrevencerizikovéhochovánívČeskérepublice:reflexevýsledků15letéhoprocesutvorby.Adiktologie15(1),vtisku.

Miovský,M.&Gabrhelík,R.(2015a).ImplementačníplánmeziresortníhoSystémuprevencerizikovéhochovánídětíamládeževČeskérepubliceproobdobí2015–2025. VstupprojektuVYNSPI-2.Praha:Klinikaadiktologie1.LFUKaVFN.Dokumentkestaženínawww.adiktologie.czvsekciZprávyavsekciOboradiktologie/prevence.

Miovský,M.&Gabrhelík,R.(2015b).StrukturanávrhuImplementačníhoplánu národníhosystémuškolsképrevencerizikovéhochovánívČeskérepubliceproobdobí2015–2025:harmonizacepřístupuresortuzdravotnictvíaškolství.Adiktologie15(1),vtisku.

Miovský,M.etal.(2015a).Prevencerizikovéhochováníveškolství.Praha:NakladatelstvíLidovénoviny&UniverzitaKarlovavPraze.

MiovskýM.,ZapletalováJ.(2005).Cílovéskupinyspecificképrimárníprevenceužívánínávykovýchlátekajejichrozlišenídlerezortnípříslušnosti.PracovníverzeproMŠMTČRč.1.

Miovský,M.etal.(2015b).Výkladovýslovníkzákladníchpojmůprevencerizikovéhochování.Praha:NakladatelstvíLidovénoviny&UniverzitaKarlovavPraze.

Miovský,M.etal.(2015c).Programyaintervenceškolsképrevencerizikovéhochovánívpraxi.Praha:NakladatelstvíLidovénoviny&UniverzitaKarlovavPraze.

Miovský,M.(Eds.)(2015d).AkčníplánprovytvořeníinterdisciplinárníhomeziresortníhorámceprimárníprevencerizikovéhochováníuvysoceohroženýchskupindětívČeskérepublice.Verze11.0.MateriálvzniklývrámcipracovnískupinyproprevencirizikovéhochovánívrámciprogramuZdraví2020.Praha:MZČR.

Miovský,M.,Voňková,H.,Gabrhelík,R.,Šťastná,L.(2015e).UniversalityPropertiesofSchool-BasedPreventiveInterventionTargetedatCannabisUse.PreventionScience16:189–199.

Miovský,M.,(2008).Evaluaceadiktologickýchprogramůaslužeb.InKalina,K.(2008).Základyklinickéadiktologie.Praha:GradaPublishing.ISBN978-80-247-1411-0.Pp.307–315.

Miovský,M.,Šťastná,L.,Gabrhelík,R.,Jurystová,L.,(2011).EvaluaceprimárněpreventivníchintervencívČR:Realizovanévýzkumnéstudie.Adiktologie(11)4,236–247.

Miovský,M.,Miovská,L.,Trapková,B.,Řehan,V.(2006).Užíváníalkoholuudětí5.a7.třídzákladníchškol:výsledkykvaziexperimentálníevaluačnístudie.Adiktologie6(2),162–173.

151

Literatura

Miovský,M.,Miovská,L.,Trapková,B.(2004a):Projektevaluaceprimárně-preventivníhokomunitníhoprogramu.Adiktologie,3,236–256.

Miovský,M.,Urbánek,T.(2001):NEAD2000:Zprávyzprojektuč.1–31.Boskovice:Albert.

Miovský,M.,Šťastná,L.(2002).Návrhmanuáluvstupníhovzdělávacíhokurzuproškolnímetodikyprimárníprevence.PracovnískupinaPrimárníprevencePhareTwinningproject„DrugPolicy“.Přílohač.III/1/2Závěrečnézprávyč.III/1.Praha:ÚřadvládyČR.

Miovský,M.,Gajdošíková,H.,Miovská,L.(2004).Etickéaspektyterénníhovýzkumusuživatelidrog.ČasopisBiograf35(12),33–52.

Montes-Santiago,J.&Castro-Rial,M.L.(2009).Alcoholismpreventionandalcoholadvertisinginvestmentinspain:Davidversusgoliath.Adicciones,21,203–206.

Morgan,D.(1997):Focusgroupsasmethodofqualitativeresearch.London,NewDelhi:Sage,ThousandOaks.

Morgan,M.,Hibell,B.,Andersson,B.(1999).TheESPADstudy:implicationsforprevention.Drugs:Education,Prevention&Policy,6,243–256.

MetodicképokynyproakreditaciMPA60-01-04MŠMT(2000):Metodickýpokynministerstvaškolství,mládežeatělovýchovy

kprevencisociálněpatologickýchjevůudětíamládeže.Čj:14514/2000–51.Praha:MŠMT.

MŠMT(2000).StrategieprevencespolečenskynežádoucíchjevůudětíamládeževpůsobnostiresortuMinisterstvaškolství,mládežeatělovýchovynaobdobí2001–2004.Praha:MŠMT.

MŠMT(2005,2008).Standardyodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek.Praha:MŠMT.

MŠMT(2009).Strategieprevencerizikovýchprojevůchováníudětíamládeževpůsobnostiresortuškolství,mládežeatělovýchovynaobdobí2009–2012,7.

MŠMT(2004).Certifikačnístandardyodbornézpůsobilostivoblastiprimárníprevenceužívánínávykovýchlátek.Pracovníverzestandardůč.4.Praha:MŠMT.

MŠMT(2002).Evaluaceadiagnostikapreventivníchprogramů.Praha:MŠMT.MŠMT(1998).Koncepceprevencezneužívánínávykovýchlátekadalších

sociálněpatologickýchjevůudětíamládeženaobdobí1998–2000(1998).Praha:MŠMT.

MVČR(1993).Koncepceprotidrogovépolitikyproobdobí1993–1994,předloženáministerstvemvnitraČR5.července1993.Praha:MVCR.

Národníkvalifikačnírámecterciárníhovzdělávání(2012).Metodikapoužívánínárodníhokvalifikačníhorámceterciárníhovzdělávání–Částtřetí.Jakpsátvýstupyzučeníprostudijníoboryapředměty(pracovníverze).(http://qram.reformy-msmt.cz/,staženo18.5.2012)

NationalInstituteonDrugAbuse,U.S.DepartmentofHealthandHumanServices(2003).PreventingDrugUseamongChildrenandAdolescents,Bethesda,MD.

Neaman,R.,Nilson,M.,Solberg,U.(2000).Evaluation:akeytoolforimprovingdrugprevention.ScientificMonoghraphSeries,No.5.Lisabon:EMCDDA.

Nešpor,K.etal.(1999).Zásadyefektivníprimárníprevence.Praha:Sportpropag.Nilsson,M.,Stenlund,H.,Weinehall,L.,Bergström,E.&Janlert,U.(2009).

„Iwoulddoanythingformychild,evenquittobacco“:Bonuseffectsfrom

152


aninterventionthattargetadolescenttobaccouse.ScandinavianJournalofPsychology,50,341–345.

Novák,P.,Miovský,M.&Šťastná,L.(2009).Themediaportrayalofcannabisinrelationtocriminalactivities.Adiktologie,9,196–203.

Novák,P.,Miovský,M.&Šťastná,L.(2010).Themediaportrayalofadditivesubstancesuseranditssocialpsychologicalperspective.Lekárskyobzor,59,80–84.

NovinyHavlíčkobrodska(2004).Bojovýmsportemprotidrogám.KrajVysočina,NovinyHavlíčkobrodska,9.10.2004,rubrika:ZprávyzVysočiny,p.3.

NovinyTřebíčska(2003).Baseballistéprotidrogám.KrajVysočina,NovinyTřebíčska20.6.2003,p.26(SportTrebíčska),autor:MariePokorná.

Paddock,S.M.(2005):School-BasedDrugPreventionandOtherStrategiesForReducingDrugUseSantaMonica:RANDCorporation.

PavlasMartanová,V.(2012).DevelopmentoftheStandardsandthecertificationprocessinprimaryprevention–anevaluationstudy(VývojStandardůaprocesucertifikacevprimárníprevenci–evaluačnístudie).Adiktologie,(12)3,174–188.

PavlasMartanová,V.etal.(2012).Standardyodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůškolsképrimárníprevencerizikovéhochování.Praha:UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

PavlasMartanová,V.(2012a).CertifikačnířádametodikamístníhošetřeníproprocescertifikacedleStandardůodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůškolsképrimárníprevencerizikovéhochování.Praha:UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

PavlasMartanová,V.etkol.(2012b).Manuálcertifikátora:nástrojkpraktickérealizaciprocesucertifikacedleCertifikačníhořáduametodikymístníhošetřenívsouladuseStandardyodbornézpůsobilostiposkytovatelůprogramůškolsképrimárníprevencerizikovéhochování.Praha:UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

Pellaux,D.(2010).Eudap-facultyclustertraining25–27/6/2010,Praha.Peterson,A.V.,Kealey,K.A.,Mann,S.L.,etal.(2000).HutchinsonSmoking

PreventionProject:Long-termrandomizedtrialinschool-basedtobaccouseprevention–Resultsonsmoking.JournaloftheNationalCancerInstitute,92,1979–1991.

Rhodes,T.,Lilly,R.,Fernandez,C.etal.(2003).RiskFactorsAssociatedWithDrugUse:theimportaceof„riskenviroment“.Drugs:education,preventionandpolicyNo.4.,Vol.10.Pp.303–329.

RVKPP(2004).Aktivityscientologůvoblastiprimárníprotidrogovéprevence:společnéstanoviskoVýboruzástupcůresortů(VZR),MŠMT,MV,NPCaSekretariátuRVKPP.Tiskovázpráva.Praha:ÚřadvládyČR(27.7.2004).

Saxe,L.,Kadushin,Ch.,Tighe,E.etal.(2006):Community-BasedPreventionProgramsintheWaronDrugs:FindingsFromthe„FightingBack“Demonstration.JournalofDrugIssue2,263–294.

Sánchez-Martínez,F.,Cardenal,A.A.,Giménez,A.P.,Ferrer,M.D.,Medina,M.J.L.&Adell,M.N.(2010).Processevaluationoftheschool-basedcannabisusepreventionprogram“xkpts.com”inadolescentsfrombarcelonain2006.Adicciones,22,217–226.

153

Literatura

Scientologickácírkev(2004).CoděláScientologickácírkevohlednědrog?Informaceoprojektu(internetováprezentace).Zdroj:http://www.scientologie.cz/tisk/index.php?display=page&ID=22&version=CZ&pg=1-5.12.10.2004,14:01.

Seidmann,I.(1997).Interviewingasqualitativeresearch.London:Teachers.SkaraS.&SussmanS.(2003)Areviewof25long-termadolescenttobaccoandother

drugusepreventionprogramevaluations.PreventiveMedicine,37,451–474.Sovinová,H.,Csémy,L.,Warren,CW.,Lee,J.,Lea,V.(2008).Changesintobacco

useamong13–15-year-oldsintheCzechRepublic–2002and2007.CentEurJPublicHealth,16,199–204.

Springer,A.,Uhl,A.(1998).EvaluationResearchinRegardtoPrimaryPreventionofDrugAbuse.Brussels:EuropeanCommission.

StandardyproudělováníakreditacíDVPP.Č.j.26451/2005-25,30908/2005-25,10405/2008-6/IPPP.

Stel,J.,Voordewind,D.(Eds.)(1998).HandbookofPrimaryPrevention:Alcohol,DrugsandTobacco.Amsterdam:JelinekInsitute.

Sussman,S.,Earleywine,M.,Wills,T.,Cody,C.,Biglan,T.,Dent,C.W.,Newcomb,M.D.,2004.Themotivation,skills,anddecision-makingmodelof„drugabuse”prevention.SubstUseMisuse.39,1971–2016.

Sussman,S.(2002).Effectsofsixtysixadolescenttobaccousecessationtrialsandseventeenprospectivestudiesofself-initiatedquitting.TobaccoInducedDiseases,1,35–81.

Studentsin35EuropeanCountries.TheSwedishCouncilforInformationonAlcoholandOtherDrugs(CAN)andthePompidouGroupattheCouncilofEurope,Stockholm:Sweden.

Ševčík,J.(2002):Formovánínegativníchpostojůdětíkužívánídrogalátekvzbuzujícíchnávyky.Závěrečnázprávazaobdobí1999–2001.Teplice:OkresníhygienickástaniceTeplice.

Širůčková,M.,Miovský,M.,Skácelová,L.akol.(2012).Příkladydobrépraxeprogramůškolsképrevencerizikovéhochování.Praha:UniverzitaKarlovavPraze&Togga.

Thomas,R.&Perera,R.(2006).School-basedprogrammesforpreventingsmoking.TheCochraneDatabaseofSystematicReviews(3),doi:10.1002/14651858,Art.No.:CD001293.

Tighe,E.,Saxe,L.(2006):Community-basedSubstanceAbuseReductinandGapBetweenTreatmentNeedandTreatmentUtilization.JournalofDrugIssue,2,295–312.

TheEU-DapStudyGroup(2007).Unplugged:Aneffectiveschool-basedprogramforthepreventionofsubstanceuseamongadolescents.EudapFinalTechnicalReportn.1.Italy:Author.

Tobler,N.S.(1992):DrugPreventionprogramsCanWork:ResearchFindings.JournalofAddictiveDiseases,3,1–28.

Tobler,N.C.,Stratton,H.H.(1997):EffectivnessofSchool-BasedDrugPreventionProgrammes:Ameta-analysisoftheResearch.TheJournalofprimaryPrevention1,71–128.

Tobler,N.C.,Roona,M.R.,Ochshorn,P.,Marshall,D.G.,Streke,A.,Stackpole,K.M.(2000):TheJournalofPrimaryPrevention,4,275–336.

Trapková,B.,Piňos,S.,Miovský,M.(2003).Minimálnístandardyprozařízeníaprogramyposkytujícíodbornéslužbyvoblastiprimárníprevencedrogových

154


závislostí.PracovníverzedokumentuvznikléhovespolupráciseSekcíprimárníprevenceANO.InMiovský,M.,Kreeft,P.(2002a).Závěrečnázprávač.III/1.Pracovnískupina:Primárníprevence,Component3:PhareTwinningProject“Drugpolicy”.Přílohač.III/1/3Závěrečnézprávyč.III/1.Praha:ÚřadvládyČR.

Usnesenívládyč.1045zedne23.10.2000bodč.5b.UNICRI.(2003).School-BasedDrugEducation:aguideforpractitionersand

thewidercommunity.UnitedNationsOfficeforDrugControlandCrimePrevention.

VanDerKreeft,P.,Wiborg,G.,Galanti,M.R.,Siliquini,R.,Bohrn,K.,Scatigna,M.,Lindahl,A.-M.Melero,J.C.,Vassara,M.,Faggiano,F.,TheEu-DapStudyGroup,2009.‚Unplugged’:AnewEuropeanschoolprogrammeagainstsubstanceabuse.DrugsEducPrevPol.16,167–81.

Vyhláškač.72/2005Sb.,vezněnípozdějšíchpředpisů,Koncepceposkytováníporadenskýchslužebveškoleč.j.27317/2004-24(VěstníkMŠMTČR,ročníkLXI,2005,sešit7),přílohač.3.

Vyhláška317/2005Sb.,odalšímvzdělávánípedagogickýchpracovníků,akreditačníkomisiakariérnímsystémupedagogickýchpracovníkůzedne8.srpna2005.

Wakefield,M.,Flay,B.,Nichter,M.,&Giovino,G.(2003).Roleofthemediaininfluencingtrajectoriesofyouthsmoking.Addiction,98,79–103.

Wiehe,S.E.,Garrison,M.M.,Christakis,D.A.,Ebel,B.E.,Rivara,F.P.(2005).Asystematicreviewofschool-basedsmokingpreventiontrialswithlong-termfollow-up.JournalofAdolescentHealth36,162–169.

WorldHealthOrganization.(2008).WHOreportontheglobaltobaccoepidemic,2008.Geneva:WHO.

WHO(2000).Mezinárodněplatnépokynykevaluacislužebasystémůzaměřenýchnaléčbuporuchzpůsobenýchužívánímpsychoaktivníchlátek.WHO/UNDCP/EMCDDA.

WHO(2000).Evaluacevýsledku(Outcomesevaluation).WorkbookNo.7.WHO,UNDCP,EMCDDA.Zdroj:http://www.drogy-info.cz/article/articleview/41/1/60.

WHO(2000a).InternationalGuidelinesfortheevaluationoftreatmentservicesandsystemsforpsychoactivesubstanceusedisorders.Geneva:WHO/UNDCP/EMCDDA.

WHO(2000b).ProcessEvaluations.WorkbookNo.4.Geneva:WHO/UNDCP/EMCDDA.

WHO(2000c).OutcomeEvaluations.WorkbookNo.7.Geneva:WHO/UNDCP/EMCDDA.

WHO(2000d).CostEvaluations.WorkbookNo.5.Geneva:WHO/UNDCP/EMCDDA.

WHO(2000e).EconomicEvaluations.WorkbookNo.8.Geneva:WHO/UNDCP/EMCDDA.

Zákonč.179/2006Sb.,ouznávánívýsledkůdalšíhovzdělávání.

155

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek

AOF autorizovanéosobyfyzickéAOP autorizovanéosobyprávnickéCŽV celoživotnívzděláváníDEMO demonstrace,prakticképředvedeníDVPP dalšívzdělávánípedagogickýchpracovníkůEMCDDA EuropeanMonitoringCentreforDrugsandDrugAddictionKAZU kazuistika,případovástudieMODEL popisřešenípředloženémodelovésituaceMŠMT Ministerstvoškolství,mládežeatělovýchovyNASL náslechzkoušejícíhopřipreventivnípráciadeptaNNO nestátníneziskovéorganizaceNÚOV Národníústavodbornéhovzdělávání(nyníjižsloučen

doNÚV–Národníhoústavuprovzdělávání)ONLINE testadministrovanýon-linepřesvhodnée-learningovéprostředíOPOS odbornéposouzenízkoušejícíhoPIPR písemnápráce(seminární,závěrečnáatp.)PP primárníprevencePPP pedagogicko-psychologickáporadnaPPRCH primárníprevencerizikovéhochováníPPUNL primárníprevenceužívánínávykovýchlátekPRAXE doloženídovednostičiznalostíabsolvovanoupraxíPROJ vypracováníprojektuREFR strukturovanáreferenceosoby4.úrovněRCH rizikovéchováníRVKPP RadavládyprokoordinaciprotidrogovépolitikyŠMP školnímetodikprevenceTEST písemnýtest(sotevřenýmičiuzavřenýmiodpověďmi)USTZK ústnízkouškaVIDEO videonahrávka,videotréninkVOŠ vzdělánínaúrovnivyššíodbornéškoly,příp.vyššíodbornáškolaVŠ vysokoškolskévzdělání,příp.vysokáškolaVYNSPI-1 ProjektCZ.1.07/1.3.00/08.0205ESFOPVK,Tvorbasys-

témumodulárníhovzdělávánívoblastiprevencesociálněpatologickýchjevůpropedagogickéaporadensképracovní-kyškolaškolskýchzařízenínacelostátníúrovni

IPPP Institutpedagogickopsychologickéhoporadenství,přímořízenáorganizaceMŠMT

WHO WorldHealthOrganization,Světovázdravotnickáorganizace

156


Seznam obrázků

Obrázek1:SchémazákladníchkomponentcelkovéhomodeluškolsképrevencevČR(Miovský,2015)

Obrázek2:Schémavývojezákladníchtrendů(PavlasMartanová,2012)Obrázek3:Schémanavrhovanéhomodelukvalifikačníchstupňůpracovníků

vPPRCH(Charvátetal.,2012a,2012b)Obrázek4:StrukturaprojektuevaluacekomunitníhoprogramuPPObrázek5:Srovnáníprevalenceužívánídrogvrámcitestuaretestu

uexperimentálníhosouboruObrázek6:Srovnáníprevalenceužívánídrogvrámcitestuaretestuukontrolního

souboruObrázek7:CeloživotníprevalencekouřenítabákuObrázek8:Třicetidenníprevalencekouřenítabáku

157

Seznam tabulek

Seznam tabulek

Tabulka1:PočetžákůveškoláchatřídáchpodlevýběrovéhosouboruTabulka2:Srovnáníexperimentálníhoakontrolníhosouboruzhlediskaobsahu

MPPTabulka3:Kvalifikačnístandardpro1.základníúroveň:primárněpreventivní

minimum(Charvátetal.,2012a)Tabulka4:Kvalifikačnístandardpro2.středněpokročilouúroveň:středně

pokročilýpreventivnípracovník(Charvátetal.,2012a)Tabulka5:Kvalifikačnístandardpro3.pokročilouúroveň:pokročilýpreventivní

pracovník(Charvátetal.,2012a)Tabulka6:Kvalifikačnístandardpro4.expertníúroveň:expertprimárníprevence

(Charvátetal.,2012a)Tabulka7:Navrhovanýobsahaformazkoušekadalšípožadavkyprojednotlivé

úrovně(Charvátetal.,2012a)Tabulka8:Doporučenýorientačnírozsahvzdělávánídlejednotlivýchúrovní

akomponent(Charvátetal.,2012a)Tabulka9:PřehledpočturespondentůTabulka10:Srovnáníexperimentálníhoakontrolníhosouboruvrámciprvního

adruhéhotestováníTabulka11:Prevalenceužívánídrogujedenáctiletýchvr.2003Tabulka12:RozdílymeziexperimentálnímakontrolnímsouboremvrámcitestuTabulka13:Prevalenceužívánídrogudvanáctiletýchvr.2005Tabulka14:Rozdílymeziexperimentálnímakontrolnímsouboremvrámci

retestuTabulka15:Vlivpreventivníhoprogramunaprevalenciužíváníurizikových

skupin

158


Věcný rejstřík

A

aktivitypreventivní 19,25,53,66,68,72,73,78–81,84,91,94,96,97,111,113,116,129,138

C

centraprevencekrajská 73,82,96certifikace 12,17,35–45,47,114,

141certifikačníagentura 39–43certifikačnístandardy 22certifikačnítým 39,42

Č

Českáškolníinspekce 58,79činnostikoordinační 90,93činnostimetodické 90,93činnostiporadenské 93činnostisupervizní 93činnostivzdělávací 43,91,93,97,

98,100,106,116

D

dalšívzdělávánípedagogickýchpracovníků 58,60,62,66,77,95,100

dovednost 16,17,20,23,56,73,77,79–85,87–92,94–99,104,106,108,130,134,138

E

efekt 11,16,22,26,31,73,82,107,109,113,129,131,132,135,137,138–141

efektivita 11–13,15–18,21,29,37,51,61,65,101,103,107,108,111–115,117,128,130–135,138,140–142

evaluace 18,21–30,39,40,53,57,61–63,65,68,73,91,94,103–115,122,125,128,130,135,138

~formativní 24,52,53,65,68,104,106,108–112

~normativní 24,37~přípravy 25,26,30,36,37,51–53~procesu 25,26,30,36,37,51–53,68,

73,104,106,108,110,112,128,135~výsledku 26,27,104,106,108,110,

112expertprimárníprevence 80,86,93,

94,96,100

F

formativníevaluace 24,52,53,65,68,104,106,108–112

Ch

chovánírizikové 11–13,15–17,19–23,27,35–39,42–45,55,56,61,66,77,78,80–83,87–90,93,95,101,105,106,109,116,129,131,132,134,139

I

inspekceškolní 58,79

K

kvalita 11–13,15–18,20,21,25–27,30,35–39,41,43–45,47,51,58,

159

Věcný rejstřík

60,61,71,73,74,77–79,81,82,91,96,111,114,117,135,141,142

kontinuita 19,141komisezkušební 96,97kompetence 17,60,77,79–87,95,

97–99kompetenceměkké 83,98kompetenceodborné 17,78,83,96kvalifikačnízkouškystandardizova-

né 81

M

metoda 15,18,22,24,25,27–29,33,40,41,51,52,54,55,60,61,65,68,69,74,77,82,86,90,91,94,104,106–110,112,113,115–118,134

metodikprevenceoblastní 41,66,79,93

metodikprevenceškolní 53–58,61,62,65,66,70,71,78–80,90,107,116,118,125,135

N

nástrojeevaluační 24,30,63,78,91norma 20,38,87,89,94,134normativníevaluace 24,37

O

obdobípřechodné 84,85,99organizaceneziskovénestátní 36,

44,57,63,80,82,86,91,96,115,116

osobyautorizované 80–82,84,93,94–96,98

osvědčení 84,95,100ověřovánístupňůkvalifikačních 97

P

pedagogspeciální 77–79,90poradnypedagogicko-psychologic-

ké 41,57,63,66,67,73,82,93,96pozicetypické 85,86,88,90,93

prácepreventivníinteraktivní 80pracovníkpreventivnípokročilý 79,

85,86,90,92,96,100pracovníkpreventivnístředněpokro-

čilý 79,85,86,88,89,100prevenceindikovaná 16,23,37,43,

45,79,86,90,92,106,116prevenceselektivní 16,23,37,43,

45,79,86,88,89,106,107,116prevenceškolská 11–13,15,16–18,

35–39,43–47,77,78,83,85,101,110,114,141,142

předpokladykvalifikační 78,85,90,96

předpokladyosobnostní 81psychologškolní 65,66,79,90,92

S

sebezkušenost 84,87,89,91,93,98,99

softskills 83,98standardhodnoticí 82,84–86,88,

91,93,95–97standardycertifikační 22standardykvality 11–13,17,18,21,

27,30,35,36,41,43–45,47,51,114,141

standardizace 81,94studiumproškolnímetodikypreven-

cespecializační 66systémvzdělávánívprevenciriziko-

véhochování 11,77

U

uchazeč 84,85,95–100univerzity 82,96,110úroveňexpertní 79–81,86,90,93,

94,96,98,99,100úroveňkvalifikační 79,86,99,100úroveňpokročilá 79,85,86,90,92,

96,98–100úroveňstředněpokročilá 79,85,86,

88,89,96,98–100úroveňzákladní 79,85–87,96,98,99uznávánívzdělání 99

160


V

vzděláváníceloživotní 85,90,92vzdělávacíinstituceakreditova-

né 81,84,95,96

Z

zařízeníškolská 11,61,78,79,86,88,90,94

znalost 17,21,23,27–29,62,63,77,79–85,87–89,91,92,94–99,104,107,110,115,117,118,124,126,132

způsobilost 15,17,36–39,41,68,80,83–85,87,89,91,92,94,97

161

Jmenný rejstřík

Jmenný rejstřík

A

Adámková,T. 74,112,133,134,139

Aertsen,P. 146

B

Bém,P. 18,22,143

C

Costa,F.M. 147Csémy,L. 112,116,118,127,129,

132,138,139,144,148,153

Č

Černý,M. 78,144

D

Daatland,Ch. 146DeSwert,J. 146DiClemente,C.C. 23,24DrábkováH. 148Dvořák,D. 145

E

Elias,N. 23

F

Fenk,R. 146Fischer,U. 146Freeman,H.E. 28

G

Gabrhelík,R. 16,17,47,78,112,113,133,143,146,148,150,151

Gallà,M. 73,146

H

Hofman,G. 28

Ch

Charvát,M. 11,77,86,87,89,92,94,98,99,147

J

Jessor,R. 147Jurystová,L. 65,67,71,73,74,78,

112,135,143,146–148,150,151

K

Kalina,K. 13,15,18,22,77,143,148,151

MajtnerováKolářová,S. 22,35,154Krch,F.D. 131,148Kröger,Ch. 24–28,148Kubů,P. 61,148–150

M

PavlasMartanová,V. 11,22,36,38,40,46,80,148,152,153

Miovský,M. 13,15–17,21,23,24,35–37,47,53–55,58–62,65,67–69,73,78,82,83,86,103,106,107,112–117,127,130,132,133,135,139,141,143,146–152,154

162


N

Nešpor,K. 18,22,144,148,152Novák,P. 138,150,152

PPilař,J. 35

R

Rossi,P.H. 28

S

Skácelová,L. 150,154

Š

Širůčková,M. 154Šťastná,L. 59,61,78,112,150–152

U

Uhl,A. 21,24,153

V

VanderStel,J. 22,106,116,124,153Voordewind,D. 22,106,116,124,153

Z

Zapletalová,J. 36,150

163

Abstrakt

Abstrakt

Knihanavazujenatřimonografiezabývajícíseškolskouprevencíriziko-véhochováníazpracovávátémakvalityaefektivityjakosoučást15letbu-dovanéhoavyvíjenéhosystémumezioborověameziresortněukotvenépre-vence.Autořivúvodupředstavujízákladnírámecakontext,vekterémjsoutématakvalityaefektivityvČeskérepublicevprevencirozvíjena.Důrazjevceléknizekladenprávěnakontinuituvývojeceléhosystémuavazbutématkvalityaefektivitynaoblastintervencí,profesionálůajejichvzdělá-váníinapraktickéaspektyhodnocení.Vprvníčástiknihyjeprotodetailněpředstaven systém standardů kvality preventivních intervencí od vznikupracovníverzevletech2000–2001přesprvníoficiálníverzistandardůadik-tologickýchpreventivníchinterevencíažposoučasnouverzizroku2012.Vedletohojevysvětlencelýprocesvznikucertifikacíkvalityazákladnírá-mecjejichprováděníidalšíhomožnéhovývoje.Vedruhéčástiknihyjsoupopsányprakticképříkladyrealizaceevaluacípřípravyaprocesuananichjevysvětlenademonstrovánzákladnírepertoármožností,včetněaplikacesmíšenýchvýzkumnýchplánů.Třetíčástknihyjepakvěnovánapůvodní-munávrhuaoriginálnímukonceptuhodnoceníprofesnípřípravyaerudicepreventivníchpracovníků.Celýkonceptpublikovanýpoprvévroce2012stojínastruktuřečtyřúrovňovéhomodelukvalifikačníchstupňůprohod-noceníprofesionálůvprevenci.Tentosystémpřekonávábariéruresortníchpřístupůarůznýchlegislativníchregulacídanýchprorůznéprofese(peda-gogy,psychology,lékařeatd.)apřekonávátéžbariéruhodnocenírůznýchkombinací vzdělávacích programů, osobní zkušenost a délku praxe atd.Poslední,čtvrtáčástknihyjepakvěnovánakrálovskémutématuefektivi-ty.Napříkladechjsouopětpředstavanyrůznémožnostimetodologickéhouchopení tématu (zvoleny byly příklady využívající kvaziexperimentálnía experimentální výzkumné plány) u proběhlých úspěšných tuzemkýchstudií.

164


Summary

Thebookisacontinuationofthreemonographsonriskybehaviourpreven-tionatschool;itisfocusedonqualityandeffectivenessaspartsoftheinter-disciplinaryandinterdepartmentalpreventionsystembuiltanddevelopedfor15years.Intheintroduction,theauthorspresentthebasicframeworkandcontextinwhichthetopicsofqualityandeffectivenessinpreventionintheCzechRepublicareelaborated.Theentirebookemphasizespreciselythecontinuityofdevelopmentofthewholesystem,andthefactthatqual-ityandeffectivenessareconnectedtothefieldofinterventions,profession-alsandtheireducation,aswellaspracticalaspectsofevaluation.Thefirstpartofthebookthereforepresentsadetailedintroductionofthesystemofqualitystandardsofpreventiveinterventions,startingfromitsworkingver-sionin2000–2001,throughthefirstofficialversionofstandardsforpreven-tiveinterventionsinaddictology,uptothecurrentversionof2012.Inad-dition,theentireprocessofqualitycertificationdevelopmentisexplained,includingabasicframeworkforimplementationaswellasfurtherpossibledevelopmentofthecertifications.Thesecondpartofthebookdescribespracticalexamplesofimplementingevaluationsofthepreparationandoftheprocess;theexamplesareusedtoexplainandillustrateanessentialrep-ertoireofoptionsincludingapplicationofmixedresearchplans.Thethirdpartofthebookisfocusedontheoriginalproposalandoriginalconceptofevaluationofprofessionalpreparationanderuditionofpersonnelinthefieldofprevention.Theentireconcept,publishedin2012forthefirsttime,is built on the structure of a four-level model of qualification levels forevaluationofprofessionalsinprevention.Thissystemovercomesboththebarrierofdepartmentalapproachesandvariouslegislativeregulationsde-terminedforvariousprofessions(pedagogues,psychologists,physicians,etc.),andthebarrierofevaluationofvariouscombinationsofeducationalprogrammes,personalexperience,durationofexperienceinpractice,etc.Thelast,fourthpartofthebookdiscussestheparamounttopicofeffective-ness.Examplesareusedagaintopresentvariouspossibilitiesofhowthetopiccanbegraspedintermsofmethodology(thoseexampleshavebeenchosenwhichutilizequasi-experimentalandexperimentalresearchplans),asappliedinsuccessfullyundertakennationalstudies.

165

Zusammenfassung

Zusammenfassung

DasBuchknüpftaufdreiMonographienan,diesichmitderschulischenPräventionvonRisikoverhaltenbefassen,undbehandeltdasThemaderQualitätundEffektivitätalsBestandteileinesinnerhalbvon15Jahrenauf-gebauten und entwickelten Systems einer fach- und ressortübergreifendverankertenPrävention.InderEinleitungstellendieAutorendenhaupt-sächlichenRahmenunddenKontextvor,indemdieThemenvonQualitätundEffektivitätderPräventioninderTschechischenRepublikweiterge-führtwerden.DerSchwerpunktdesganzenBucheswirdeinerseitsaufdieKontinuitätderEntwicklungdesGesamtsystemsgelegtundandererseitsaufdieVerknüpfungderThemenderQualitätundEffektivitätmitdemBereichderInterventionen,derProfessionellenundihrerAusbildung;dar-überhinauswerdenauchdiepraktischenAspektederBewertungverfolgt.ImerstenTeildesBuchesistdaherdasSystemderQualitätsstandardsfürPräventionsinterventionenseitderEntstehungdesEntwurfsindenJahren2000–2001,überdieersteoffizielleVersionderStandardsderaddiktolo-gischenPräventionsinterventionen,biszuderaktuellenVersionausdemJahr2012vorgestellt.WeiterhinwirddergesamteEntstehungsprozessderQualitätszertifizierungundeinhauptsächlicherRahmen für ihreDurch-führungundeventuelleweitereEntwicklungvorAugengeführt.Imzwei-tenTeildesBuchessindpraktischeBeispielederEvaluierungderVorberei-tungunddesProzessesbeschriebenundvordiesemHintergrundwirddasgrundlegende Repertoire von Optionen, einschließlich der AnwendungvongemeinsamenForschungsvorhabenerklärtundveranschaulicht.DerdritteTeildesBuchesistdemursprünglichenVorschlagundOriginalkon-zeptderBewertungderAusbildungundExpertisevonMitarbeiternimBe-reichderPräventiongewidmet.Dasgesamte,zumerstenMalimJahr2012veröffentlichteKonzeptbautaufeinemVier-Stufen-ModellvonQualifika-tionsgraden fürdieBewertungvonExperten imBereichderPräventionauf.DiesesSystemüberwindetsowohldasHindernisderreinfachlichenHerangehensweise und verschiedener legislativen Verordnungen, die fürdieverschiedenenBerufe(Lehrer,Psychologen,Ärzteusw.)bestehen,alsauchjenesderBeurteilungvonverschiedenenKombinationenvonLern-programmen,persönlicherErfahrungundderLängederPraxisusw.Der

166


vierteundzugleichletzteTeildesBucheswidmetsichdemHauptthemaderEffektivität.AnhandvonBeispielenvonerfolgreicheneinheimischenStudienwerdenhierwiederverschiedeneOptionen fürdiemethodischeBehandlung des Themas vorgestellt (wobei solche Beispiele ausgewähltwurden,die vonquasiexperimentellenundexperimentellenForschungs-plänenGebrauchmachen).

167

Résumé

Résumé

Lelivrefaitsuiteàtroismonographiesconsacréesàlapréventionscolairedesconduitesà risqueet traitedu thèmede laqualité etde l’efficacité commepartieintégrantedusystèmed’encrageinterdisciplinaireetintersectorieldelaprévention,élaboréetdéveloppédepuis15ans.Enintroduction,lesauteursprésentent lecadregénéralet lecontextedans lesquelssontdéveloppés lesthèmesdelaqualitéetdel’efficacitédelapréventionenRépubliquetchèque.Toutaulongdulivre,l’accentestjustementmissurlacontinuitédudévelop-pementdetoutlesystèmeainsiquesurlesthèmesdelaqualitéetl’efficacitéliéaudomainedel’interventiondesprofessionnelsetdeleurformationainsiqu’auxaspectspratiquesde l’évaluation.C’estpourquoi lapremièrepartiedulivreprésenteendétaillesystèmedesnormesdequalitédesinterventionspréventivesdepuislacréationdelaversiondetravaildanslesannées2000–2001,enpassantpar lapremièreversionofficielledesnormesdes interven-tionspréventivesenaddictologie,jusqu’àlaversionactuelledel’année2012.Outrecela,c’est l’ensembleduprocessusdecertificationde laqualitéet lecadregénéraldesonapplicationainsiquedesafutureévolutionpossiblequisontexpliqués.Ladeuxièmepartiedulivredécritdesexemplespratiquesderéalisationd’évaluationdelapréparationetduprocessus,etàpartirdecesexemples,expliqueetdémontrelerépertoirederéférencedespossibilités,ain-siquel’applicationdelarechercheconjointe.Latroisièmepartiedulivreestensuiteconsacréeàlapropositioninitialeetauconceptoriginald’évaluationdelaformationetdel’éruditiondesacteursdelaprévention.L’ensembleduconceptpubliépourlapremièrefoisen2012reposesurlastructured’unmo-dèleàquatreniveauxdedegrésdequalificationpourévaluerlesprofession-nelsdelaprévention.Cesystèmedépasseaussibienlabarrièredesapprochessectoriellesquedifférentesréglementationslégislativesconcernantdifférentesprofessions(enseignants,psychologues,médecinsetc.)etdépasseaussilabar-rièredel’évaluationdediversescombinaisonsdeprogrammeséducatifs,ex-périencepersonnelleetduréedecarrièreetc.Laquatrièmeetdernièrepartiedulivreestenfinconsacréeauthèmeroyaldel’efficacité.Diversespossibilitésd’approchesméthodologiquesduthèmesontdenouveauprésentéessurdesexemples(ontétéchoisisdesexemplesdeplansderecherchequasiexpéri-mentauxetexpérimentaux)d’étudeslocales,récentesetutiles.

328

Klinika adiktologie1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Prazea Všeobecná fakultní nemocnice v PrazeApolinářská 4 / 128 00 Praha 2www.adiktologie.cz

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN je výukové, výzkumné a klinické pracoviště 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, které se zamě-řuje na rozvoj adiktologie jako samostatného vědního oboru zabývajícího se problema-tikou užívání návykových látek a návykového chování obecně. Adiktologie spojuje biolo-gická, psychologická a sociální hlediska do jednotného transdisciplinárního výzkumného rámce zaměřeného na konkrétní problematiku rizikového prostředí užívání návykových látek a závislostního chování, přičemž se snaží přinášet společnosti relevantní vědecké informace špičkové úrovně. Cílem adiktologie je přispívat ke zkvalitňování duševního i fy-zického zdraví populace svým aktivním podílem při realizaci výzkumem podložených in-tervencí v oblasti prevence a léčby závislostí a minimalizace rizik souvisejících s užíváním návykových látek, jakož i v oblasti drogových trhů. Klinika adiktologie realizuje klinický lůžkový provoz, výuku a výzkum v oblasti adiktologie, samostatného transdisciplinárního vědního oboru zabývajícího se zkoumáním rizikového prostředí užívání návykových látek a návykového chování obecně. Hlavní činnosti kliniky se dělí do čtyř oblastí.

Klinický provoz zajišťuje osm pracovišť (oddělení) Kliniky adiktologie: Lůžkové oddělení pro muže, Lůžkové oddělení pro ženy, Detoxifikační oddělení, Centrum metadonové sub-stituce, Ambulance pro alkoholové závislosti, Ambulance pro nealkoholové závislosti, Cen-trum pro psychoterapii a rodinnou terapii a Ambulance dětské a dorostové adiktologie.

Pregraduální výukové programy tvoří tři hlavní ohniska: pregraduální výuka v bakalář-ském oboru adiktologie (cca 200 studentů), pregraduální výuka v magisterském oboru adiktologie (cca 100 studentů), výuka adiktologie pro studenty všeobecného lékařství a stomatologie – širší rámec oboru psychiatrie.

Vědecko-výzkumná činnost a postgraduální výuka zahrnuje také zahraniční spolupráci v této oblasti. Klinika garantuje samostatný postgraduální (čtyřletý) studijní program Adiktologie (cca 15 studentů). Vědecko-výzkumná činnost je rozdělena do tří samostat-ných útvarů: Centrum primární prevence užívání návykových látek, Centrum diagnosti-ky, terapie a rehabilitace poruch a onemocnění spojených s užíváním návykových látek, Centrum pro studium trestněprávních a kriminologických souvislostí užívání návyko-vých látek, Centrum pro minimalizaci rizik v oblasti užívání návykových látek.

1 Prevence rizikového chování 001-.indd 328 8. 6. 2015 12:36:57

Kvali

ta a

efe

kti

vit

a v

pre

ven

ci

rizik

ovéh

o c

ho

ván

í d

ětí

a d

osp

ívajícíc

h

Kvalita a efektivita

v prevenci rizikového

chování dětí a dospívajících

Michal Miovský

a kolektiv

Mic

hal M

iovs

ký a

kol

ektiv

Publikace navazuje na tři monografi e zabývající se školskou prevencí rizikového chování a zpracovává

téma kvality a efektivity jako součást 15 let budovaného a vyvíjeného systému mezioborově a me-

ziresortně ukotvené prevence. Autoři v úvodu představují základní rámec a kontext, ve kterém jsou

témata kvality a efektivity v České republice v prevenci rozvíjena. Důraz je v celé knize kladen právě

na kontinuitu vývoje celého systému a vazbu témat kvality a efektivity na oblast intervencí, profesio-

nálů a jejich vzdělávání i na praktické aspekty hodnocení. V první části knihy je proto detailně předsta-

ven systém standardů kvality preventivních intervencí od vzniku pracovní verze v letech 2000–2001

přes první ofi ciální verzi standardů adiktologických preventivních intervencí až po současnou verzi

z roku 2012. Vedle toho je vysvětlen celý proces vzniku certifi kací kvality a základní rámec jejich prová-

dění i dalšího možného vývoje. Ve druhé části knihy jsou popsány praktické příklady realizace evaluací

přípravy a procesu a na nich je vysvětlen a demonstrován základní repertoár možností, včetně aplika-

ce smíšených výzkumných plánů. Třetí část knihy je pak věnována původnímu návrhu a originálnímu

konceptu hodnocení profesní přípravy a erudice preventivních pracovníků. Celý koncept publikovaný

poprvé v roce 2012 stojí na struktuře čtyřúrovňového modelu kvalifi kačních stupňů pro hodnocení

profesionálů v prevenci. Poslední, čtvrtá část knihy je pak věnována tématu efektivity. Na příkladech

jsou představeny různé možnosti metodologického uchopení tématu (zvoleny byly příklady využívají-

cí kvaziexperimentální a experimentální výzkumné plány) u proběhlých úspěšných tuzemských studií.

NEPRODEJNÉ

ISBN: 978-80-7422-395-2

1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze

a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Apolinářská 4 / 128 00 Praha 2

Česká republika

www. adiktologie.cz

M O N O G R A F I E IV.IV.

4 kvalita a efektivita_potah.indd 14 kvalita a efektivita_potah.indd 1 25. 6. 2015 14:49:5025. 6. 2015 14:49:50

Date post:	24-May-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

IV. a efektivita v... · Kvalita a efektivita v prevenci rizikového chování dětí a...

Documents