www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce

prosinec 2017

Ivan ŠpirakusINSIA je inovátors vášní pro technologierozhovor na stranách 2–3

Osobnosti tohoto vydání:

Ivan ŠpirakusPavel Zeman

Miroslav BukvaPavel HruškaMartin Dusík

Miloš KvasničkaDavid Kotajný

2

fresh rozhovor

www.freshtime.cz

Máte za sebou čtvrtstoletí v businessu. Ja-ké radosti vám to přineslo?

Byla to spousta zajímavých zážitků a setkánís mnoha lidmi. Samozřejmě, že máte radost,když se v podnikání daří a můžete vidět pozi-tivní dopad své práce na životy zaměstnanců,obchodních partnerů i klientů. Ovšem patřík tomu i méně příjemné chvíle. Život přecenejsou jen radosti. Patří k tomu i překonávánípřekážek a neúspěchy.

Zlí jazykové tvrdí, že úspěšné bude za časjen to podnikání, které se vydá cestou ne-otřelé spolupráce, a to napříč obory, a ta-ké státními, veřejnými, soukromými sub-jekty. Co si o tomto směru myslíte?

Já mám trochu jiný názor. Podle mě bude vždyúspěšné takové podnikání, které se zaměří napotřeby zákazníka a důsledně a dlouhodobě sebude snažit dodávat skvělou zkušenost záka-zníka s výrobkem nebo službou. Když se podí-

váte kolem sebe, tak na trhu je v nejrůznějšíchoborech mnoho firem, které svoji práci dělajíprůměrně či podprůměrně. Skvělé firmy abyčlověk hledal pomalu s lupou. Mám na myslifirmy, kde všichni zaměstnanci sami aktivněpřemýšlejí, jak svoji práci dělat stále lépea skutečně pomáhat svým zákazníkům. Firmy,kam se lidé každé pondělí těší do práce. Jsemsi jistý, že takové firmy budou velmi úspěšnév každé době.

Vaše společnost patří mezi přední pojišťo-vací makléře u nás. V nedávné době jstepřidali produkt týkající se vymáhání pohle-dávek zejména menším firmám a živnostní-kům. Lze si pod tím představit diverzifikacivašich služeb? I cestu k dalšímu segmentuklientů?

Spíš bychom to mohli nazvat technologickouinovací a současně návratem ke kořenům. Ví-te, pojišťovací makléři byli v historii, již od ča-sů slavné Lloyd’s of London, tím hlavním hy-batelem vývoje pojistných produktů. Makléřijsou nejblíže klientům, znají jejich potřebya současně jsou to obchodníci a soutěží o svéklienty s konkurenty. Proto ti nejlepší makléřipřinášejí ve spolupráci s pojišťovnami na trhstále nová řešení potřeb různých skupin klien-tů. INSIA patří mezi takové inovátory a nyníjsme to spojili s naší vášní pro nové technolo-gie a přinesli jsme na trh produkt, který zdedosud nebyl. Malé firmy a živnostníci pro násrozhodně nejsou nový segment, členové sítěINSIA poskytují těmto klientům služby v po-jištění majetku, odpovědnosti, vozidel či dal-ších druhů pojištění.

A byl to váš nápad?

Ano, projekt PojistenaFaktura.cz byl můj nápad. Rozhodně nebylo jednoduché jej re-alizovat, bylo to více než rok a půl úsilí celé-ho týmu. Snažím se stále dívat kolem sebea hledat další možnosti jak zlepšit služby ma-kléřů v INSIA, aby měli efektivní nástrojepro svoji práci a rovněž něco unikátního prosvé klienty.

INSIA je inovátor s vášní pro technologie

Naše portfolio je skutečněrozsáhlé, je nad síly jednohočlověka to všechno kvalitněobsáhnout. Proto se začíná stálevíce prosazovat specializacea práce v týmu.

Ing. Ivan Špirakus, spolumajitel společnosti INSIA a její místopředsedapředstavenstva, je osobnost, která k českému pojišťovacímu trhuneodmyslitelně patří. Za 25 let vybudoval firmu, již nelze přehlédnout.Možná pro jeho vášeň stále dělat něco nového, pokoušet osud, vynalézat,co by ostatní mohli ještě potřebovat. Vybudoval si prostor, kterýumožňuje činorodému člověku tvořit. To pro něj hodně znamená. Je takévynikající společník, s nímž se jeden nenudí. Spektrum jeho znalostí nejenz finančnictví či oboru pojištění udivuje rozsahem stejně tak jako jehonadhled či smysl pro glosu dne. Dokáže inspirovat ostatní, nadchnout prověc. Zároveň je nesmlouvaný k plnění povinností a štědrý, má-li chválit.Jak hodnotí uplynulá léta?

Ing. Ivan Špirakus

3Muž, který ví, co chce

fresh rozhovor

Pojistný trh se v České republice mění, po-jišťovny nabízejí to, co by se před několikalety dalo nazvat science fiction. Dává tovětší prostor i makléřům?

Pojistný trh se dynamicky rozvíjí, stejně jakose mění naše společnost a mění se rizika,která ohrožují podnikání firem a fungovánírodin a domácností. Koho by třeba před párlety napadlo, že budeme pojišťovat kyberne-tická rizika? Přirozeně to vytváří větší pro-stor pro pojišťovací makléře, kteří se jakoodborníci a poradci dokáží v té nepřebernénabídce od různých pojišťoven orientovata vybrat klientovi vhodné řešení. A pokud to potřebné řešení není ve standardní nabíd-ce, umí makléři často vyjednat speciálnípodmínky.

Ostatně – kdo je to vlastně makléř? A comusí umět?

Pojišťovací makléř je specifická odborná profe-se upravená zákonem č. 38/2004 Sb. Je to vlast-ně nejvyšší odborná kvalifikace zprostředkova-tele pojištění. Makléř musí složit odbornouzkoušku u České národní banky, ale tím jehoceloživotní vzdělávání spíše začíná. Je třeba seneustále vzdělávat v oblasti řízení rizik, práva,pojistných produktů a samozřejmě rozumět

i oboru, v němž podnikají jeho klienti, a jehospecifickým rizikům.

Dnes nabízíte produkty více než stovky fi-nančních institucí. Nejsou to tedy jen pojiš-ťovny, banky, ale i penzijní fondy, stavebníspořitelny či nebankovní společnosti.

Naše portfolio je skutečně rozsáhlé, je nad sílyjednoho člověka tovšechno kvalitně ob-sáhnout. Proto se za-číná stále více prosa-zovat specializacea práce v týmu. V jed-notlivých kanceláříchsítě INSIA pak může-me v takovém týmunajít specialisty na životní pojištění, pojištěníaut, hypotéky a firemní pojištění. A i v takovémužším zaměření není jednoduché obsáhnouttřeba produkty deseti finančních institucí.

Máte také vlastní pojistné produkty INSIA.Co si pod nimi můžeme představit?

Jak jsem již zmínil u pojištění faktur, někteřímakléři dokáží vytvářet i nové produkty, pokudnajdou zajímavou mezeru na trhu a také flexi-bilní partnery v pojišťovnách. Nám se to daří

a vytvořili jsme třeba pojištění klíčových osobKeyman nebo pojištění kanceláří INSIA Office.

Významnými klienty jsou firmy. Nač sednes nejčastěji pojišťují, a co naopak za-nedbávají?

Firmy jsou tradičními klienty pojišťovacíchmakléřů. Nejčastější jsou, vedle pojištění vozi-

del, i pojištění majet-ku, odpovědnosti zaškodu a přerušeníprovozu. I když toještě hodně firem stá-le podceňuje. A pakje zde celá řada pojiš-tění, které bohuželmanažeři firem často

objevují, až když je pozdě. Vedle již zmíně-ných kybernetických rizik, která jsou hitemposledního roku, sem patří stahování výrobkůz trhu nebo zpronevěra ve firmě.

Jste špičkový manažer a známý podnika-tel. Jak se tyto dvě role snoubí a v čem siprotiřečí? Je jednodušší být manažeremnebo podnikatelem?

Já se osobně moc za manažera nepovažuji, spíšse pořád cítím jako podnikatel, který neustálehledá nové možnosti jak na trhu uspět. Vzhle-dem k tomu, že podnikatelé si najímají mana-žery, a ne naopak, tak si myslím, že jednoduššíje být manažer. Manažer na rozdíl od podni-katele se může nechat zaměstnat jinde!

Pamatujete se na své začátky? Byl jste od-vážnější než dnes? Jak se podnikatelsképrostředí u nás za tu dobu změnilo? Je slo-žitější například legislativa? Jak vás ovliv-ňují nové technologie?

Pamatuji si, že spousta věcí fungovala úplně ji-nak. Začínali jsme z ničeho a byli jsme naivní,nevěděli jsme, do čeho vlastně jdeme. Ale to jenaprosto v pořádku, ostatní na tom byli stejně.Když se ohlédnu zpět, je ta změna až neuvěři-telná. Kdo by si dnes představil, že jsme muse-li podávat příkazy k úhradě do banky osobně,na svoji pobočku, přes půl Prahy. Samozřejměže legislativa je složitá, regulace zvyšuje admi-nistrativu, zvyšuje se ochrana spotřebitelů. Nadruhou stranu, díky moderním technologiíma internetu je dnes všechno mnohem snadněj-ší a pohodlnější. Jsem z dnešní doby nadšený,dává nám tolik možností jak vymýšlet novéa ještě lepší služby a produkty pro členy sítěINSIA i naše klienty. Náš nejnovější projekt jeIgnác, software pro naše makléře na pojištěníaut, který neřadí nabídky pojišťoven pouze dlenejnižší ceny, ale sám inteligentně navrhujeněkolik variant řešení. Algoritmus tvorby na-bídky navíc pracuje také s individuálními pre-ferencemi a osobním nastavením priorit jed-notlivého makléře a přihlíží i ke zkušenostemkolegů, dalších makléřů v INSIA.

otázky připravila Eva Brixifoto Jiří Steiger

Ano, projekt PojistenaFaktura.czbyl můj nápad. Rozhodně nebylojednoduché jej realizovat, bylo to více než rok a půl úsilícelého týmu.

4 www.freshtime.cz

symbolika jistoty

Pavel Zeman je výkonným ředitelem firmyKOMPEK, kombinát pekařské a cukrářské vý-roby, spol. s r. o., v Kladně. Původní profesí jekuchař, ale rovněž znalec cukrařiny a vynikají-cí obchodník. Manažer praxe, který ví, co semu v provoze děje, a aby to věděl, pozorněnaslouchá, umí se dívat. Sám dokáže poutavěvyprávět o tom, jak třeba počasí ovlivňujekřupavost rohlíků stejně jako z rukávu sypatpříběhy, jež vedly k významným zakázkámi celoživotním zkušenostem. Radost má z to-ho, když lidem chutná. A že opravdu chutná,o tom svědčí letošní ocenění v soutěži Českáchuťovka: za Chléb kladenský klas vícezrnný,za Koláč tlačený s různými příchutěmi, za Ko-kosky, které získaly rovněž Novinářskou cenu.

Kolik nových výrobků ročně uvádíte na trh?

Není to vždy stejné, asi tak deset, zákazník jeuž trochu rozmazlený a vybírá si, stále hledáněco nového. Musíme přemýšlet, čím ho za-ujmout, čím ho povzbudit a navigovat. Třebaprávě v těchto dnech jsme diskutovali o čty-řech nových produktech, a dvacítku jich má-me takzvaně rozpracovaných. Ať jde o trvanli-vé výrobky, speciální chleby, sladké pečivo.Naše inovační komise si příliš neodpočine.Jezdíme po zahraničních veletrzích, dívámese, sledujeme trendy zdravého stravování. Pro-dejny, kam dodáváme, vyžadují neustálou ob-měnu. Nyní jsme například vyvinuli podmá-slový chléb bez kmínu. Bude se péct kolem

poledne tak, abychom ho do prodejen v Klad-ně dostali hned odpoledne, a lidé, když půj-dou z práce, si ho mohli koupit ještě teplý. Bu-deme dělat zhruba 600 kusů denně, uvidíme,jak uspějeme. Domníváme se, že to bude pří-jemné oživení sortimentu.

Jste pekárna, která má zvuk. Co podpořitsvou image vlastní prodejnou, kde bystetestovali všechny ty novinky?

Nejste daleko od pravdy, uvažujeme o tom.Alespoň jedna pro začátek by se nám hodila.Tím, že zásobujeme střední Čechy a Prahu, stá-la by za úvahu prodejna v hlavním městě. Pro-pojili bychom ji s kavárničkou, cukrárnou. Jásám jsem kdysi v Kladně cukrárnu vlastnil, takvím, o čem to je.

Kde mohu vaše dobroty dnes koupit?

Větší podíl produkce směřuje do pražských pro-dejen Kaufland, další podíl do Albertu, něco doPenny Marketu, Jednot, něco jde do Billy, a po-chopitelně část putuje na volný trh jednotlivýmprodejcům. V Kauflandu a Albertu patřímek hlavním dodavatelům, tedy pokrýváme velkoučást jejich nabídky. Co se zde bude prodávat, tourčují zejména nákupčí řetězců, a samozřejmětvrdá vyjednávání i řada kompromisů. Z kvalityvšak neslevujeme a denně se přesvědčujeme, želidem „chutnáme“. A to nás těší.

Hodně se mluví o tom, že chleba a pečivovlastně zdraví moc neprospívají. Jak opo-nujete? A jaký chléb kupující pod tlakemrozmanitých informací vlastně požadují?

Klasika je klasika, k níž se lidé stále vracejía která na stole nesmí chybět. Na druhé stranězákazníci mají stále více peněz a poznatkůo zdravé výživě a rovněž podléhají módnímtrendům. Chtějí tudíž také stále častěji chlébrůzných variací – celozrnný, žitný, kváskový,a hlavně o menší gramáži. V našem sortimentuvšak dosud převažuje 1200gramový kvasovýchleba, který pečeme z kvasu, který si samipřipravujeme podle původní receptury, jdeo metodu blízkou tzv. třístupňově vedenémukvasu, ale v moderním pojetí počítačové doby.Pekařský obor neustrnul na úrovni druhé po-loviny minulého století, vyvíjí se stejně jako ce-lá společnost. Dynamický rozvoj techniky, no-vých technologií, surovin a přísad námumožňuje vyrábět kvalitní chléb v kratším ča-se, a to podstatně operativněji než v minulosti.Kvas máme proto stále v zásobě, naše techno-logie to zvládne, je to velká výhoda. Můžeme

Vůně pekárny jako radost každého dneVůně a chuť chleba je kousek domova, pevný bod, základ jídelníčkui pohody. Provází nás od narození a patří k národní symbolice dobra,k základní životní jistotě i samozřejmosti. Mít denně na stole kromě krajícečerstvé rohlíky, dalamánky, šátečky a sem tam i nějaký ten dortík, to jednes samozřejmost. Procházíme obdobím hojnosti a ne vždy máme čas siuvědomit, co všechno je třeba i se zdánlivě obyčejným kouskem chlebavnímat. Jakou představuje hodnotu, co všechno pro nás vlastně znamená.

Pavel Zeman 3x foto Kateřina Šimková

5Muž, který ví, co chce

symbolika jistoty

kdykoli zadělat těsto, vyjít vstříc okamžitémupožadavku toho či onoho odběratele. Tentochléb má ještě jednu velkou výhodu – kromětoho, že je zdravější, se tolik nedrolí. Je i důka-zem toho, že se pekařina vrací k základům, kestarým osvědčeným recepturám, které mělyněco do sebe. Chlebů pečeme na 25 druhů,z toho je několik vícezrnných, cererálních, spe-ciálních. Na vzestupu jsou krájené chleby, sámse ptám, proč zrovna krájené. Odpověď lzeopřít asi o pohodlnost člověka a rychlost, s nížjsme se naučili žít. Všechno chceme mít hneda teď. Takže i chléb krájený, stačí vytáhnoutz obalu a položit na talíř. A co dodat k tomu, že je chléb a pečivo zlo vevýživě člověka? Na to si musí odpovědět každýsám. Chléb tady byl a bude, jedl se v dobáchdobrých i zlých, a pokud si člověk občas zahřešízákuskem, nebo sní o dva loupáčky více, mys-lím, že nelze nic namítat. Zlatá střední cestaa k tomu zdravý selský rozum. To je asi nejjed-nodušší odpověď. Tyto diskuze vnímámepředevším jako bubliny, které se nafouknoua zase splasknou. Vznikly však možná i proto,aby lidé vzali rozum do hrsti a začali přemýšlet.Obědvat každý den hranolky a smažené řízkyasi není ta nejlepší cesta ke zdraví stejně jakomísto oběda chodit do cukrárny. Když jíte vše-ho s mírou a pestře, bát se nemusíte, jste-lizdraví. Deset housek zaden asi těžko spořádáte.Chápeme i to, že se stra-va musí přizpůsobit změ-nám životního stylua práce, když to nejde obráceně.

Vánoce se blíží a právěty patří k výjimečnýmchvílím i v našem jídel-níčku...

Na tyto svátky se vždypečlivě připravujemea zhruba od poloviny lis-topadu již bereme objed-návky a pečeme vánočnícukroví. Začátkem prosince voní Kladnem vá-nočky, a to vlastně až do Štědrého dne. Tvarysladkého pečiva naznačují, že přišel Mikuláša Vánoce jsou za dveřmi, pro letošek to jsousněhové vločky z vánočkového těsta a čerti.Z perníkového medového těsta pak stromečky.Kokosky, které jsme začali vyrábět letos, dis-tribuujeme po celé ČR, z toho do dvou ob-chodních řetězců. Jestlipak ale víte, proč jsmese do nich pustili? Byla to tak trochu náhoda –hledal jsem větší využití pro jeden náš stroj...

Za ně jste letos získali v soutěži Česká chu-ťovka ocenění od dětské poroty i od novi-nářů...

Oba hlasy nás velice potěšily. Moc si toho vá-žíme, protože je to důkaz, že chutnaly dvěmavýznamným kategoriím. Podle ohlasu z trhu sitroufám tvrdit, že jsme se trefili do chuti všem,a to se ne vždy podaří.

Česká chuťovka je pro vítězné firmy vodítkemk lepší uplatnitelnosti natrhu, zákazník se za oněchdevět let, co tato soutěžexistuje, naučil tuto znač-ku vnímat. Jak využijetesvých letošních ocenění?

Na hotové balené výrobkypřidáváme samolepky s logemČeské chuťovky. Na facebookututo informaci čile komunikuje-me, cítíme, že soutěž rok co rok zvy-šuje svou prestiž a nabírá na popularitě.Když jsme se přihlásili poprvé, bylo vyhod-nocení v Zemědělském muzeu, podle vzpomí-nek naší obchodní ředitelky Renaty Kolouškovéjsme se prezentovali mezi traktory a historický-mi kousky zemědělských strojů, mělo to svouatmosféru, nedá se na to prý zapomenout.V tomto roce, a již po několikáté, se ceny pře -dávaly v pražském Senátu, počet hostů narostl.Prostředí Senátu nese benefity – jde o překrás-né historické prostory, které jsou pro mnohédoslova za odměnu. Účastníků je také stále ví-ce, oceněných rovněž. To potěší. Vyrobit chut-ný, zdravý a zajímavý potravinářský výrobek

s přídavkem inovace,a dobře ho umístit natrh, to je vždy příběh,který patří do kronikyčeského potravinářství.Nás Česká chuťovka pře-svědčila, že se nemámezač stydět, že chutnáme.Co si můžeme víc přát?

Předvánoční čas napo-vídá, čeho musíte na-péct nejvíce...

Svým způsobem je to rokco rok stejné: stoupá spo-třeba rohlíků, vek, váno-ček, ale o to méně se pro-

dá jiného sladkého pečiva, jako jsou koláče,šátečky a řada specialit. V lednu zase roste po -ptávka po zdravých chlebech, všichni si dávajínovoroční předsevzetí, že budou jíst lépe a hub-nout. Na sortimentu se to výrazně projeví.

Mohou si u vás objednat dortíky či vánoč-ky také firmy?

Určitě, je to letitá praxe. Není výjimkou, kdyžpečeme pro jednu firmu i 200 vánoček, hodně sipřed svátky objednávají marketingové agentury,vyrábíme také V.I.P. dorty. Jinými slovy – dárkypodle přání zákazníka. Dokonce jsme dostalizáludnou otázku od zahraničního klienta, zdabychom dokázali napéci z mouky z cvrčků...

Úspěchy jste měli s medovníky. Trvají?

Ano, rozjeli jsme dokonce jejich export. Dnesje stabilně dodáváme například do Makra.

V současné době inovujeme recepturu, trochusi s ní hrajeme, chystáme nové obaly, protoženaše exportní ambice rostou. Vývoz je vůbecnaším aktuálním tématem. Abychom se mohlirozvíjet, musíme za hranice, domácí trh je ma-lý. Pracujeme na doladění kontraktů do ciziny,i do hodně vzdálených destinací. Částečně námpomohla vládní agentura CzechTrade a Minis-terstvo zemědělství ČR, nasměrovaly nás na ur-čitá teritoria, získali jsme cenné informace.

V některých zemích sladkosti milují, u násse jejich spotřeba asi snižuje...

Právě na tyto země se hodláme zaměřit, vícevšak zatím nemohu prozradit. Pokud jde o chu-tě českých zákazníků, je to zvláštní, ale i přesnaprostou smršť informací o tom, co je, či nenízdravé, přes odborné diskuze nad tím, jak peči-vo a dorty ničí lidské organizmus, zájem o cuk-rářské výrobky neklesá. Prodávají se klasickévětrníky, laskonky, indiáni, rolády... Lidé tutoklasiku milují a nechtějí se jí vzdát. Zákusky vy-rábíme ručně, jako jedna z mála pekáren, kterási zachovala i svoji cukrařinu. Distribuujemevšak pouze v Kladně a nejbližším okolí, a tos ohledem na náročnost přepravy.

Co máte na pekařině nejradši?

Jsem hodně v provozu, stále mezi lidmi, tamnestojí čas. A to mne nesmírně naplňuje. Pe-kárna je živý organizmus, tady se pořád něcoděje. Nelze sedět v kanceláři a takzvaně řídit.To nefunguje. Baví mne i to, že pořád musímhledat cesty, jak s lidmi vyjít, ať těmi, kteří jsouve výrobě, nebo s kolegy z managementu. Mys-lím, že za roky praxe umím rozpoznat, co kdochce, potřebuje, jak komu odpovědět, co od ko-ho požadovat. Nechci ředitelovat od stolu,mám rád, když se věci řeší průběžně, hned. Ta-ké si silně uvědomuji, že toto století už nenío tom, že ředitel rozhoduje sám. Potřebuje todělat správně, tedy s týmem. Báječné je vědomí,že vyrábíme to, co lidem chutná, ale to bych seuž opakoval... Člověk si koupí koláč, sní ho a jemu dobře. To je přece prima. A už za ten pocitta pekařina stojí.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi ❚❚❚

6 www.freshtime.cz

svěží cesta

Clarion Congress Hotel Prague (CPI Hotels, a. s.) v pražskýchVysočanech proslul příjemnýmprostředím, perfektními službamii výtečnou kuchyní. Je to místo,kam se návštěvníci, turisté,kongresoví hosté i účastnícinejrůznějších setkání rádi vracejí.Určitě i proto, že místo vyzařujepozitivní energii, jak se populárněříká. Ředitel hotelu, Ing. MiroslavBukva, je osobností, která věnujerozvoji cestovního ruchua špičkovému pohostinství většinusvého času. Týmový hráč, vynikajícímanažer, který má rád smysluplnénápady i jejich uvádění do života.Nemohla jsem se nezeptat:

Jaký byl rok 2017 pro váš hotel?

Letošek pro nás byl plný překvapení. V roce2015, ve kterém náš hotel hostil organizátoryi účastníky MS v ledním hokeji, jsme netušili,že v následujícím roce 2016 budou naše vý-sledky ještě lepší. Do roku 2017 jsme vstupo-vali s nemalými ambicemi, ale současně s vě-domím, že zahájíme obtížnou rekonstrukciněkterých částí hotelu. Tím více nás překvapi-lo, jak výrazně jsme překonali rekordní vý-sledky roku 2016. Rok 2017 se pro nás stalnejlepším rokem v dosavadní historii hotelu.

Příjemně nás také překvapila ochota majitelůvrátit značnou část financí do další obnovya rozvoje hotelu. Je to velmi rozumná investicedo naší budoucnosti.

Předvánoční čas bývá plný nostalgie a bi-lancování. Nač budete hodně vzpomínatprávě vy osobně?

Upřímně řečeno, na nějaké dlouhé rozjímánínemám moc času. Do roku desátého výročí odotevření hotelu připravujeme mnoho zlepšení.Snad tedy jen konstatování, že před deseti letyto byl úplně jiný hotel. Technologický rozvoj

posledních let je u nás hodně vidět a já tomuhodně fandím.

Přinesl vám letošek nějakou novou zkuše-nost?

Asi každý si ve svém životě ověřil platnostMurphyho zákonů. Pokud se věci mohou po-kazit, vždy se pokazí v tu nejnevhodnější chví-li. I u nás tento zákon funguje. Možná pamatu-jete vichřici koncem října, která v celérepublice způsobila velké škody. Ani my jsmese neubránili problémům. Ty se dle zákonaschválnosti hromadí současně tak, že nepomo-hou ani záložní systémy a různé pojistky. Pro-stě najednou nejde elektřina, nejede výtah,přestane téct voda atd. Určitě to není příjemné.Samozřejmě je vždy mnoho hostů, kteří častoúčelově nadávají, aby si vymohli nějakou slevu.O to více nás potěší, když se mezi nimi našlopár takových, kteří nám poděkovali a pochvá-lili personál hotelu za mimořádné nasazenív krizové situaci. Pro mne to sice není úplněnová zkušenost, již v minulosti jsem se s ob-dobně slušnými hosty setkal, ale přesto bychchtěl vyjádřit úctu a obdiv lidem, kteří se ne-snaží zneužít situace. Jsou normální a chápou,že žádný hoteliér si neobjednává vichřici nebonevypíná vodu hostům jen tak pro zábavu.

Hotel prochází rekonstrukcí interiérů. Covšechno se už změnilo a co se odehrajev roce 2018?

V březnu uplyne deset let od otevření nejennašeho hotelu, ale celého areálu Fénix. Majite-lé hodlají obnovit celý komplex a my chceme

nejlepší rok v historii hotelu

2017:2017:

Ing. Miroslav Bukva

7Muž, který ví, co chce

svěží cesta

působit čistě a svěže. Část prací již proběhlaletos. Na určitě atraktivnějším místě přímou zastávky autobusů se vybudoval nový vchoddo nákupního centra. Kromě řady nových ob-chodů se chystá obnova chodeb i toalet. V ho-telu jsme již toalety rekonstruovali a v roce2018 chystáme obnovu restaurací a hotelovéhaly. V plánu jsou i další kroky, ale nechci to-lik předbíhat.

Kongresová turistika je významným feno-ménem obratu a zisku. Jakým dílem se po-dílí na vašich výsledcích? Kolik kongresů,konferencí a podobných akcí se letosv Clarionu odehrálo?

Přesné počty vám neřeknu, jsou to stovky akcíročně. Stravovací provoz, ke kterému řadímei kongresové prostory, se v běžném hotelu po-dílí na celkových tržbách zhruba 10–30 %. Dí-ky kongresům je u nás tento podíl celých

50 %. Samozřejmě musím současně podotk-nout, že náklady na poskytování kongreso-vých služeb jsou také vysoké. Rozhodně alejsou kongresy nejvýznamnější službou, kteroukromě ubytování poskytujeme. A řada vý-znamných akcí, které u nás probíhaly, nás sou-časně propaguje a zviditelňuje v záplavě praž-ských hotelů.

Říká se, že hotelová kuchyně je předpokla-dem spokojenosti klienta, jak se v hoteluvaří, takovou pověst získá. U vás hostůmchutná. Co nového jste letos zařadili do jí-delníčku? A může být ředitel hotelu auto-rem receptury? Vaříte či pečete nějakouspecialitku podle vašeho nápadu a kulinář-ských zkušeností?

V jedné staré detektivce dědicové urputně zápa-sili, kdo získá recept na výborné preclíky, kteréjejich prarodiče velmi úspěšně komerčně pro-

dávali. Po mnoha útrapách se konečně jednomuz dědiců podařilo získat obálku s tímto tajnýmreceptem. Místo receptu ale přečetl pouze větu:Nikdy nešvindluj a vždy poctivě používej ty nej-kvalitnější suroviny. To je přesně moje stanovi-sko. Láska totiž prochází žaludkem! A aby náshosté měli rádi, nesmíme je odbýt a nesmíme jepodvádět nízkou kvalitou surovin. Oni to vždybrzy poznají. Určitě nešvindlujeme a mám za to,že hostům u nás chutná.Pokud ale mohu zmínit něco konkrétního, rádbych zmínil naše včely. Moje asistentka Zdeň-ka a její manžel Vladimír (náš šéftechnik) jsounadšení včelaři. Nadchli i mne, a tak máme nastřeše hotelu již druhým rokem krásná a silnávčelstva, která produkují opravdu kvalitnímed. Nedaleko hotelu je totiž hodně zeleněa včelkám se tu daří. Med je opravdu úžasnázáležitost. Chceme tuto bohulibou činnostčástečně promítnout i do své nabídky.

otázky připravila Eva Brixi

V krásné dárkové sadě jsou letos dvě různá bale-ní stejné kávy El Salvadoru. V každém z nich jetatáž káva zpracovaná ale jiným způsobem – nafarmě jiným způsobem kávovou třešeň zbavilidužiny, která obklopuje kávové zrno. Ucítíte takv praxi, že nejen pražení a způsob přípravy, alei samotné zpracování umí měnit výrazně chuťvýsledného šálku. Ta káva, která byla zpracovanámetodou honey (na zrnku při loupání zůstanouzbytky dužiny, se kterou se pak zrna suší) je slad-ší, ovocnější, ta zpracovaná běžnější metodounatural je spíše pro klasiky. Mlsné jazýčky v obouobjeví společného jmenovatele. Pro tento „srov-návací“ balíček doubleshot vybral kávu odrůdyBourbon vypěstovanou na farmě Finca BuenosAires v El Salvadoru. Na doubleshot.cz zakoupítelimitovanou edici v množství 2 x 200 g za

600 Kč. Je vhodná zejména pro přípravu filtrova-né kávy. A pokud chcete někoho přesvědčit, žeby se měl doma vrhnout na přípravu filtrovanékávy místo té rozpustné, co vám na návštěvě na-

bídl minule, pak lze darovat kávový set. V němnajde všechno potřebné pro přípravu skvělé ká-vy právě doma. Na doubleshot.cz můžete vybírathned ze tří různých dárkových variant. Všechnyobsahují ruční mlýnek, 350g balení kávy, hrní-ček a případně papírové filtry. A k tomu jedenz nástrojů pro přípravu. Někomu se může hoditi kávové předplatné. Tahle populární služba za-jistí každý měsíc 350 g čerstvě upražené kávy.S předplatným doubleshotu se navíc můžete tě-šit, že každý měsíc dostanete vždy jako první(a někdy jako jediní) to nejlepší z aktuální na-bídky pražírny. Vybírat můžete z variant na čtvrtroku (1440 Kč), půlrok (2100 Kč) nebo celý rok(4080 Kč). Doubleshot s.r.o. je českou lokální pražírnou vý-běrové kávy a společným projektem kávovýchnadšenců. Společnost byla založena v létě 2010s cílem nabízet kávu bezprecedentní kvality a zá-roveň si vážit přírody a mít úctu k práci farmářů.Většina káv nabízených na www.doubleshot.cznese označení Káva z rukou farmáře, což zname-ná, že kromě exkluzivní chuti se doubleshot za-ručuje za to, že osobně navštívil alespoň jednoudanou kávovou farmu, je s farmářem v přímémkontaktu a minimální cena zaplacená producen-tovi kávy je vždy alespoň o 25 % vyšší než mini-mální garantovaná cena v systému Fairtrade. (tz)

Provoňte Vánoce kávou s dárkyČeská pražírna výběrové kávy doubleshot už tradičně zachraňuje všechny milovníky kvalitníkávy a usnadňuje výběr vánočních dárků. Vybírat můžete od limitované série speciálnězpracované kávy, přes tři různé dárkové sety až po oblíbené kávové předplatné. Letos je navíclimitovaná edice opravdu speciální a potěší především kávové nadšence a experimentátory.

s úctou a pokorou

8 www.freshtime.cz

Listopad je pro mnohé měsícem smutným,k němuž se váže i čas dušiček, vzpomínkyna osobnosti, které již nejsou mezi námi.Jak toto období roku prožívá florista?

Pro mnohé lidi je to skutečně složité období, nadruhé straně záleží na úhlu pohledu. Pro mneje to čas, kdy mohu do určité míry svou tvorbuvěnovat právě takové kapitole lidských příběhů.Svým způsobem je to povznášející i poučné,hodně u toho přemýšlím. Vím, že zní divně,když řeknu, že smuteční kytice vážu rád. Jenžeono to není jen o tom truchlení, ale také o tom,jak těmto lidem projevit úctu, dát znamení, žejsme stále s nimi. A pak, podzim je pro floristu

obdobím hojnosti. Získat třeba břečťan z opuš-těného místa, to je poklad. Břečťan je v tuto do-bu nádherný a pro floristu skvělý materiál, kte-rý umožňuje úžasné kreace. Podzim, až dolistopadu, nám za celé období roku poskytujeplody, s nimiž floristé rádi pracují. A nejen šíp-ky, šišky, suché trávy, listí, všechno se dá použíta ze všeho se dá tvořit to, co má zdobit – ať jižhroby, nebo naše domovy. Takže florista možnáparadoxně podzim miluje, já tedy určitě.A místo smutků vidím spíše přírodu, jak násobdarovává vším, na čem od jara pracovala.Hýří tvary a barvami a pro floristu je to ráj nazemi. Rád kombinuji exotické a místní květiny,třeba vlašský ořech s orchidejí. Mám rád i věn-

ce, aranžmá, sesazované mísy, to vše lze při-pravit tak, aby to bylo důstojné, krásné a namíru tomu, komu tím hodláme vzdát poctu.I výzdoba hřbitova by měla mít svůj půvab.

Dostáváte i vy zakázky na výrobu smuteč-ních kytic?

Tvoří asi desetinu produkce mého týmu. K ta-kové práci přistupujeme zodpovědně a snaží-me se, aby i výzdoba hřbitovů měla své kouzlo.Velmi mne trápí, když vidím hroby neuprave-né, bez zájmu, zavalené všemožnými pozor-nostmi, a bez ladu a skladu. Každý příbuznýpřinese kytku, věnec, svíčku, ale málokdo tuší,že i zde je potřeba postupovat citlivě, nejlépes pomocí odborníka. A tak mne napadlo: cokdyby se příbuzní, kteří chtějí na dotyčnéhodůstojně vzpomenout, domluvili a nechalizhotovit vše potřebné u specialisty? Místo byvypadalo důstojně, a to je jistě vzhledem k člo-věku, na kterého přichází ostatní vzpomenout,víc než vhodné. Výzdoba na klíč jednotnýmrukopisem tvůrce se určitě vyplatí.Vždyť i hrobje určitou vizitkou pozůstalých. Navíc tak lidépodpoří květináře a floristy v místě. To mápodle mne velký smysl. Pojďme se vrátitk hodnotám – občané chodí k místnímu peka-ři, curářce, brašnáři, proč by nemohli mít takésvého květináře či zahradníka?

Čím se dušičkové vazby vyznačují? A jsoustále laděné do smutečních tónů, anebojsou trendy již úplně jiné?

Těžko mluvit o trendech. Vsadil bych spíše nato, co mi zákazník o dotyčném, kterého hodláuctít, řekne. Zda to byl veselý člověk vtipáleknebo osoba vážná, zasmušilá, žena, která mělasložitý osud, apod. Podle toho pak dokáži lépevybrat květiny, zdobení. Přijít do květinářstvípřece nemůže být jen o tom, aby si zákazníkodnesl nějakou kytku... Poskytuji předevšímslužbu. Rád si se zákazníkem popovídám, tovede posléze moji tvůrčí linii. Kytice nebověnce nesekám jak na běžícím páse. Moje pro-fese je o tom, jak to udělat, aby květina splnilasvé poslání. A ještě něco: výzdobu hrobu neberu jako něcosmutného, celé naše bytí je o životě i smrti,s tím se musíme smířit. Ale vzpomínat na zes-nulého se sluší s patřičnou parádou. Také tonení o bůhvíjakých finančních částkách. Zá-jemci k nám mohou například přinést i svojikvětinu v květináči, a my ji takzvaně doladí-me, dozdobíme, dáme jí jiný rozměr.

Květiny na hrob důstojně a vkusněBrouzdám se tlejícím listím na kraji lesa. Sbírám bukvice, šišky, sem tamutrhnu stéblo trávy či větvičku s rudými šípky. Na zahradě ustřihnui poslední nakvetlou růži. Připravím kytice pro ty, kteří jsou s námi už jenve vzpomínkách. Melancholie podzimu čeří mé emoce. Dotýkám se kůryvzrostlého dubu a na nic se neptám. Ráda bych vykouzlila z přírodnin něcood srdce. Ale bude to důstojné a krásné? Váhám s odpovědí. A jak se navýzdobu hrobů dívá florista Pavel Hruška, majitel květinového studiaHruška design v pražské Štěpánské ulici?

Pavel Hruška

9Muž, který ví, co chce

s úctou a pokorou

A liší se takové květinové vzpomínky urče-né pro ženy od těch určených pro muže?

Neexistují dokonalá pravidla. Navíc já pravid-la strašně rád porušuji. Vážeme kytice a věncepodle toho, jaký to byl člověk, co dělal, co do-kázal. Vám bych na hrob uvázal kytici z luč-ních květů a trav, heřmánek, celá louka, mate-řídouška... Floristé nejsou továrna s pásovouvýrobou, floristika je o fantazii, nápadu, snazevystihnout, co básník říká slovy.

Co doporučujete lidem, kteří si neví rady?

Nejdůležitější je, aby si klient našel čas a v kli-du sdělil, co potřebuje. Floristé jsou empatičtí,potřebují příběhy, podle nich pracují. Je to

o energii tvarů, barev, vůní, o detailu i celku.Snažíme se dobře poradit. A zápasíme s tím,že 90 % lidí je jedno, jak bude hrob vypadat.Když ráno vstanete, také přemýšlíte, co si vez-mete na sebe, jaký zvolíte parfém, co posnídá-te – podobně by se mělo zvažovat, co dáme nahrob. K zesnulým bychom měli být stejně po-zorní jako k sobě samým.

V čem nejvíce zákazníci při výběru dekora-cí na hrob chybují?

Nevidí výzdobu jako jednolitý celek. Když sizařizujete kuchyň nebo obývák, také pečlivěvážíte, jak to bude vypadat. A tak by se mělopřistupovat i k dekoraci hrobu. A rovněž neše-třit. Není to zcela na místě.

Dodáváte květiny i pro pohřební obřady?

Zcela určitě. V našem studiu si může jak jed-notlivec, tak firma objednat výzdobu, kteráposlouží k zařízení celého smutečního obřadu.Dodáváme květiny také do kostelů, kláštera,dekorujeme celé pohřby. Navzdory tomu, cojsem zatím řekl, i pro mne samotného je toněkdy bolestné, zejména když musím vyrobitkytici pro kamaráda, známou osobnost. Je tohodně o morálce, poslání člověka. Vím, že můjčas je můj život. Měl by se žít tak, aby každýden byl tvořen i snahou rozdělit se o pocit.Abychom dokázali náležitě uctít i ty, kteří tujiž s námi nejsou. Moc bych si to přál. To neníobchod, to je filozofie.

ptala se Eva Brixi

Pivní národ, jakým Česká republika bezesporu je, má i bohatou historii předmětů,které se k pití piva, jeho výrobě, alei skladování váží. Dnes již tradiční pivní lahevmá za sebou historii nejenom bohatou, alei velice bouřlivou. Čechy byly v uvedení lahvína trh oproti sousedním zemím pozadu,sládkové i majitelé výčepů je dlouhoodmítali. Obávali se totiž o svůj business.V poslední třetině 19. století však došloi v českých zemích k masovému rozšířenílahví. V posledních letech se pivní lahve stalypředmětem čilého sběratelského zájmu.

Zatím však chybí kvalitní, a zejména systema-tické informace o jejich historii, typologii,označení či druzích uzávěrů. Tento nedostatekby měla alespoň částečně napravit výstava piv-ních lahví na děčínském zámku. Návštěvníci sina ní mohou prohlédnout základní typy lahví,dozví se, jak se lišily lahve na porter od těchna ležák či další druhy piva. „Kdokoliv měl někdy v ruce starou pivní la-hev, ví, že v minulosti bývaly tyto předměty

mnohem pestřejší než dnešní unifikované vý-robky,“ uvedla Ing. Iveta Krupičková, ředitelkazámku Děčín. „Počátkem 20. století kolovalypivní lahve v nespočetných variantách. Ty seod sebe navzájem lišily v mnoha směrech – sa-mozřejmě podle výrobců, kterých bylo předprvní světovou válkou mnohem více než dnes,dále podle druhu piva, které se do nich stáče-lo, také podle označení či způsobu uzávěru.Řada lahví nesla působivé reliéfní označenívýrobce, například ve formě šlechtických erbů.Pivní lahev však není zajímavá jen sama o so-bě, vypráví celou řadu příběhů. Jedokladem někdejší rozmanitostiregionálních pivovarů, do jejíhistorie se promítají také hospo-dářské dějiny,“ dodala IvetaKrupičková. V Čechách mělo zavedení pivníchlahví velké zpoždění například zaAnglií, neboť zdejší pivo mnohemvíce pěnilo a lahve se proto trhaly.Běžným postupem, jak zpomalitproces tvorby CO2 v lahvích, bylozakopat je do hlíny či písku. Pivnílahve odmítali také všemožně

majitelé výčepů, neboť se obávali o svůj busi-ness. Přesto v poslední třetině 19. století došloi v českých zemích k jejich masovému rozšíře-ní. Samotné pivovary však přistupovaly k pro-deji svých produktů do lahví jen neochotně.Zejména v průmyslových oblastech, kde byloběžné pít pivo během pracovní doby, protovznikla živnost stáčečů, kteří zajišťovali stáčenípiva ze sudů do lahví a většinou i jejich distri-buci přímo k zákazníkovi. Od konce 19. století se ruční práce postupněnahrazovala poloautomaty. Zlom nastal s vy-

nálezem Owensova automatu, najehož pořízení si evropské sklár-ny musely založit kartel a rozdělitvýrobní kvóty. V Čechách seOwensovy stroje rozjely těsněpřed první světovou válkou a če-ský sklářský kartel řízený Českoubankou Union měl rozhodujícípodíl na výrobě pivních lahví aždo druhé světové války. Kartelúčelovým snižováním cen úspěš-ně likvidoval sklárny, které stálymimo něj (Duchcov, Radniceu Plzně). (tz)

Zámek Děčín zve na výstavu pivních lahví

10 www.freshtime.cz

pro vysněný interiér

Nábytková dvířka firmy Trachea jsou novo-dobou legendou v nábytkářském průmysluu nás. Co na nich odborná veřejnost nejví-ce oceňuje? Co se líbí architektům, výrob-cům kuchyní na míru, spotřebitelům – uži-vatelům?

Myslím si, že za našimi úspěchy stojí jak skvělýservis, tak i vysoce kvalitní zpracování, širokýsortiment a příznivá cenová dostupnost našichproduktů, což rozhodně není vždy na trhu sa-mozřejmostí. Díky tomu jsme v současnostischopni našim zákazníkům nabídnout řešeníušité na míru téměř jakémukoliv interiéru. Bezproblémů si u nás vybere jak architekt, kterýhledá vysoce designová dvířka do exkluzivníhointeriéru svého náročného klienta, tak i napří-klad nadšený kutil, který chce do své dílny od-olná dvířka, která toho hlavně co nejvíce vydrží.

Jako největší producent kuchyňských a obec-ně nábytkových dvířek u nás hojně inovujete.Čím se vylepšování a obměna sortimentu řídí?

Pokud chceme obstát v silné konkurenci a záro-veň svým zákazníkům nabídnout co nejširší sor-timent kvalitních produktů, které jim pomohouk vytvoření jejich vysněného interiéru, je pro nássledování technologických i materiálových ino-vací nezbytností. Zároveň ale nemůžeme bezhla-vě sáhnout po každé novince, která se ve světěnábytkových dvířek objeví. Je třeba prozkoumatvelikost a připravenost trhu, časovou, logistickoui finanční náročnost uvedení nových technologiído výroby i dlouhodobou perspektivu toho, conám i zákazníkům nový produkt přinese.

A podle čeho volíte dekory a barvy? Jakzjišťujete, která bude právě tou pravou tře-ba za rok? Sledujete světové trendy, neboraději střílíte od boku?

Každý rok navštěvujeme hned několik velkýchveletrhů nábytkového designu. Když si pakprocházíme ty krásné expozice významnýchveličin světového designu, které víceméně roz-hodují o budoucích trendech, hodně nám tonapoví, které odstíny a dekory budou v násle-dujícím roce v kurzu. Kromě toho spolupracu-jeme i s mnoha architekty a designéry, kteříjsou pro nás také velkou inspirací a pomáhají

Dvířka pro náročnéhoarchitekta i nadšeného kutilaKdo z nás nezařizoval kuchyň, byt, rodinný domek nebo kancelářské prostory firmy?Kdo z nás nesnil o ideálním domově, neobvyklé image firmy, o prostředí, jež budeinspirovat, uklidňovat i provokovat? A kdo se při takové činnosti spálil, napálil, rozpálil,když zjistil, že řemeslníci a další dodavatelé materiálu i prací zakázku ošidili odflákli,znehodnotili? Že vaše příběhy rázem ožily? Najdou se mezi nimi ale určitě i takové,které člověk rád dá k dobrému, jimiž s chutí šíří kladné reference. Třeba o firměTrachea, a.s. Ta je největším českým výrobcem nábytkových dvířek a pro své odběrateledělá první poslední. Martin Dusík, vedoucí obchodního oddělení Trachea, to potvrdil:

Martin Dusík

11Muž, který ví, co chce

pro vysněný interiér

nám utvářet představu o tom, na který dekorpro příští rok vsadit. A nesmím samozřejmě za-pomenout ani na naše zákazníky. Díky statisti-kám prodejů dobře víme, jaké odstíny a dekoryse jim líbí nejvíce, což nám pomáhá odhad-nout, jak asi budou na naše novinky reagovat.

Vaší ctí je kvalita, na niž zaměřujete pozor-nost stále více. Stojí za ní mnoho investic,nejnovější technologie. Nechtějí toho zá-kazníci až příliš?

Tak teď jste mi připomněla scénku z Cimrmanůo hostinském, který si postavil hospodu u silnicea pak se divil, že mu do ní chodili lidi. My si tedyna požadavky svých zákazníků rozhodně nestě-žujeme a určitě před nimi nezavíráme oči – na-opak jsou pro nás motorem, který žene naši prácikupředu, a snažíme se jim proto co nejvíce nas-louchat. Ukazují nám, co zlepšovat, a pomáhajínám tak být vždy o krok před naší konkurencí.

Konkurence na trhu je ve vašem oboruhodně o kvalitě. Nese vám to úspěch, dob-rou image, zakázky. Jak právě kvalitu ko-munikujete směrem ke koncovým spotřebi-telům? Jak jim dáváte vědět, že jste toprávě vy, kdož by se měl těšit jejich přízni?

Velkou roli v tomto ohledu hrají naši obchodnípartneři a prodejci, kteří jsou hlavními pro-

středníky pro komunikaci s našimi koncovýmizákazníky. Snažíme se je proto vzdělávat a po-skytovat jim co nejvíce informací o našich pro-duktech. Dalším způsobem komunikace s kon-covými zákazníky je pak projekt KvalitaTrachea. V rámci tohoto obchodně-argumen-tačního projektu se snažíme formou videía pravidelně aktualizovaných karet kvality upo-zornit, na co se mají zákazníci zaměřit při vý-běru nábytkových dvířek, a zároveň tak podpo-řit vysokou kvalitu dvířek Trachea.

Řada firem má kancelářský nábytek právěs dvířky Trachea. Proč zvolit do těchto pro-stor právě váš produkt?

U kancelářského nábytku jsou důležitými kri-térii nejenom design, ale také snadná údržba,funkčnost a dokonalá ergonomie. Myslím si,že díky kvalitním, jednoduše udržovatelnýmpovrchům i široké nabídce praktických úchy-tek a způsobů otevírání dovede většina námi

nabízených produktů tato kritéria bez problé-mů splnit.

Grafika Overface. Jak ji charakterizovat?Mohu si v roli například kuchyňského stu-dia navrhnout, jaká dvířka chci pro své ná-ročné a kreativní klienty?

Nejenom v roli kuchyňského studia, ale i v rolisamotného zákazníka! Overface je jedinečnýmzpůsobem, jak zpestřit interiér a umožňuje pře-nést na povrch dvířek i jiných nábytkovýchploch téměř jakoukoliv grafiku. Zákazník se při-tom může rozhodnout, zda nám v elektronicképodobě zašle svůj vlastní motiv, anebo si vybereze základní nabídky vzorů Trachea či z milionůfotografií a obrázků z databáze Fotolia, jejichžvýběr je nabízen v rámci Overface zcela zdarma.

Letošní rok se chýlí k závěru. Nač byste sina Silvestra rád připil?

Na příští rok chystá Trachea opět mnoho novi-nek a s tím je vždy spojena spousta náročnépráce. Rád bych si tedy připil na naše pevnénervy, abychom vše zvládli se stejnými úspěchyjako v letošním roce. A pak také samozřejměna své zdraví i zdraví všech svých blízkých, ko-legů i našich zákazníků a obchodních partnerů.

otázky připravila Eva Brixiwww.trachea.cz

Overface je jedinečnýmzpůsobem, jak oživit a zpestřitinteriér a umožňuje přenést na povrch dvířek i jinýchnábytkových ploch téměřjakoukoliv grafiku.

jak to vidíme

Zhruba každý osmý Čech má s dnešnímsvětem velké potíže (13 %), svět jejdrtivě válcuje. Problémy se světem mají o něco častěji lidé s nejnižšímvzděláním, nezaměstnaní, důchodcia obecně lidé s nižším příjmem. Tito lidéjsou i pesimističtějšími ve výhledech do budoucna a také obecně méněšťastní. Více než polovina Čechů (59 %)je odhodlaná s dnešním komplikovanýmsvětem bojovat, a občas i vyhraje.

Každý pátý Čech (19 %) se s dnešním světemvypořádává dobře, svět hodnotí jako zvládnu-telný. Pouze každý padesátý Čech (2 %) vnímádnešní svět a jeho podmínky jako velmi snad-né a svět ho vyloženě baví. Ti, kteří dnešnísvět zvládají, jsou pozitivně naladění a mno-hem šťastnější, svoji finanční situaci hodnotíjako lehce nadprůměrnou a jsou optimističtěj-ší co do budoucnosti své i celé země. „Z psy-chologického hlediska mají lidé silnou potře-

bu mít život pod kontrolou. Dlouhodobé po-city bezmoci mohou zvýšit agresivitu, véstk pasivitě, a nakonec i k vážným depresím. Lidé s menšími možnostmi uplatnění vnímajísvět častěji jako komplikovaný a cítí, že majínad svým životem menší kontrolu. Jsou pakméně šťastní v porovnání s těmi, kteří vníma-nou složitost světa zvládají, anebo jí dokoncevyužívají,“ uvedla k výsledku Dr. Julia Pittersz rakouského Ipsosu, která se zabývá ekono-mickou psychologií.Zajímavá je reakce Čechů na otázku, zda exis-tuje něco, co jim život usnadňuje v dnešnímsvětě, přesyceném informacemi, pravidlyapod. Dva z každých pěti Čechů (39 %) nevidínic – žádnou značku, žádnou firmu, žádný vý-robek nebo službu, žádnou aplikaci, která byjim usnadňovala současný život. To je velkávýzva pro výrobce a poskytovatele služeb, abyse mnohem více zajímali o své zákazníkya o to, co ke spokojenému životu potřebují.Češi, kteří „usnadňovatele života“ kolem sebevidí, jmenují spontánně nejčastěji Internet(19 %), který následují mobilní telefon / tele-fon (14 %), Google (9 %), Facebook (8 %)a Sez nam (6 %). Jinými slovy, život nám

usnadňuje především kontakt s ostatnímia dostupnost rady, pomoci a odpovědi. Dalšíusnadňovatelé jsou auto, různé e-shopy, do-mácí spotřebiče, internetové bankovnictví,počítače, online mapy apod.„Všechny své produkty a služby vyvíjíme tak,aby byly chytré, ale zároveň bezpečné a jedno-duché na ovládání. Ve Vyhledávání pomáhá-me automatickým zobrazováním souvisejícíchinformací nebo překladem cizojazyčných we-bových stránek do češtiny. Mapy.cz kromě plá-nování trasy umí i zaznamenávat zdolanoutrasu, hledat výlety v okolí nebo dopravní spo-jení. Pro mnoho lidí je velkou výhodou i vzá-jemné propojení našich služeb, které umožňu-je například personalizovanou domovskoustránku, na které každý najde už jen takové in-formace, které ho skutečně zajímají,“ vysvětlilpřínosy služeb Seznam.cz Ladislav Veselý, ře-ditel divize Služeb.„Podle heuristiky kladou lidé zpravidla důrazna informace, které jsou v danou chvíli pří-tomné. Jelikož jsou Google a Facebook (medi-álně) nejvíce přítomní hráči, lidský mozek sejednoduše spoléhá na tyto značky,“ uvedlak výsledku Julia Pitters. (tz)

INZERCE

Téměř tři čtvrtiny Čechů vnímajídnešní svět jako komplikovaný

Jak vnímáte svět kolem sebe?

Svět je velmi komplikovaný, mám se světem okolo značné problémy. 13 %Svět je spíše komplikovaný, ale bojuji a sem tam i vyhraji. 59 %Svět je spíše jednoduchý, slušně to zvládám. 17 %Svět je velmi jednoduchý, vše je snadné a baví mě to se světem, jaký je. 2 %Nevím, nedokážu říci. 9 %

zdroj: reprezentativní výzkum agentury Ipsos, populace ČR ve věku 18–65 let, N=1004, květen 2017

koláž Pixabay

13Muž, který ví, co chce

sýry s emocemi

Když jsem slyšela Ing. MilošeKvasničku, výrobního manažeraa jednatele Mlékárny Polná spol.s r. o., vyprávět o sýrech, měla jsempocit, že se ocitám v tajemnémsvětě magie technologií, dobréhomarketingu a humoru najednou.A že na základě toho dostávámesýry, jež uvádí v údiv nás, prostéspotřebitele, nakupující, snídajícíi večeřející, den co den. Koncertinformací opepřený emocemi mnenakonec vyprovokovalk následujícím otázkám:

Jste slavná mlékárna, jež kdysi vyráběla če-dar, ementál a jiné stálice sýrařského obo-ru. Co z historie se promítlo do dnešníhopojetí výroby? Zůstalo know-how místa?

Výroba čedaru či sýru ementálského typu užje dávno pryč, zařízení by dnes neobstálo a li-dé dnešní doby by ani nevydrželi práci v sý-rárně, která se musela odvádět před 50 lety.Zůstala jen sýrárna jako taková a ano, přizná-vám, i onen genius loci, který k sobě přitahujelidi s nadšením pro sýrařinu. Výroba sýrůzůstává jako mistrovské dílo mlékařů, je všaknutno podotknout, že po-kud má být sýr vyroben zarozumnou cenu, je určitýstupeň mechanizace nutný,bez toho nemůžete dosáh-nout slušných ekonomic-kých výsledků.

Dnes je váš sortiment jiný,ale neméně zajímavý –Balkánský sýr, pařený Ja-del, Polenská stuha a pro-slulá Zlatá Praha. Poznátez požadavků obchodu, žese blíží Silvestr?

Určitě ano, sezonnost nej-lépe poznáme v chladírněexpedice. Před Vánoci seprodává hodně dárkovýchsýrových balíčků, porcei celé bochníky Zlaté Prahy.V létě jakmile začne sezonavenkovního posezení, takstoupá prodej Balkánské-ho sýra.

Každý výrobek má asi i svůj příběh, kterývypovídá o tom, jak přišel na svět. Jsou tospíše náhody, nebo neúprosný vývoj a sna-ha dobře konkurovat?

Kdo by dnes věřil na náhodu? Vypadá to jakonáhoda, že přijde klient a má specifický poža-davek, nápad, co umístit na trh, k nám? Onpřijde za námi proto, neboť tuší, že bychommu v Polné mohli vyhovět. Vidíme-li někdenějaké hezké balení, a to i v naprosto jiné po-době než sýrové, může to být náhoda, že násnapadne řešení i pro naši mlékárnu, ale ono

vždy štěstí přeje připrave-ným a musíte chodit s oči-ma dokořán. Konkurencesi vážíme, nepodceňujemeji a chápeme, že jinak by-chom se ani my tak rychleneposouvali dopředu.

Obliba mléčných výrob-ků na českém trhu roste,sýrů obzvlášť. Oč je z va-ší nabídky největší zá-jem?

Vidíte, zrovna bych si my-slel, že statistika, která vy-povídá o růstu v řádu de-setin kilogramu na osobua rok, je spíše pozitivnístagnací než nějakým růs-tem. Ale mlékaři jsouskromní a radují se i z má-la. Občas se do mých myš-lenek vloudí pochybnost,jestli ona navýšená spotře-ba mléka v ČR je opravdu

dílem českých konzumentů, a ne šikovnýmvývozem do zahraničí.Tradičně se držíme osvědčených balkánskýchsýrů a pařených sýrů, máme radost, že jejichobliba mírně stoupá. Zlatá Praha si drží svojioblibu mezi klienty, kteří ji poznali, a v po-sledních měsících se stalo hitem přepuštěnémáslo.

Jste manažerem, který má pod kontrolounejen výrobu, ale o sýrech a mlékárenstvítoho hodně ví. Co je na kvalitě sýru nej-ošidnější, co se musí nejvíce hlídat?

Mám-li to vzít abecedně, pak je to Aktuálnípoptávka trhu, Biologická kvalita mléka na sý-ry, Cizorodé látky v mléce, Dobré platovépodmínky pro zaměstnance, Ekonomika pro-vozu, zkrátka úplně Fšechno!

Jaké sýry dnes vybírá labužník? Ty výraznéchuti, kořeněné, bylinkové, různých bareva konzistence? Přírodní, či tvrdé? Takové,na které nelze zapomenout?

Ach labužník, to je nevyzpytatelný zákazník,přelétavý motýl, který hledá zajímavosti a ně-co navíc, nejen mimořádnou chuť, vůnia konzistenci, ale i příběh kolem sýru. Mys-lím si, že nejdříve zákazníci podlehnou a ku-pují sýry s kořením, bylinkami a ti, kteří ne-mají z jazyka necitlivou rašpli, ale přece jenvycvičený mlsný jazýček, se vracejí a objevujísvět čistých přírodních chutí, tam se poznánejvíce, jak se sýr povedl. Tak přeji dobrouchuť, šťastnou ruku při výběru, a snad i sýryz Mlékárny Polná vám přinesou správný gur-mánský zážitek.

ptala se Eva Brixi

Labužník, to je nevyzpytatelný zákazník

Ing. Miloš Kvasnička

překvapení pro každého

14 www.freshtime.cz

Kdo z nás se o vánočníchsvátcích nestává hodnýmježíškem, který plní i nevyřčenápřání? Tento čas je magickýmobdobím kouzel, pohádek,tužeb, ale i splněných snů. Rádihledáme, čím své blízkéobdarovat, vymýšlíme, čímzaujmout. Los od Sazky můžebýt báječným zpestřením mezidárky. Nejen pro možnývýsledek, ale i pro pocit napětí,který nám přináší, jakmilesáhneme „po tom pravém“.Příjemný adrenalin s námi děládivy. Losy kupujeme všichni –jen tak a pro radost. A nemusíse objevit jen na Štědrý večerpod stromečkem, ale třeba i na silvestrovské párty nebo při novoročním obědě.Příležitostí není nikdy dost.

Pod stromečkembude los...

15

překvapení pro každého

Muž, který ví, co chce

Vánoce se zdají ještě daleko, ale ani se nenadějeme a jsou tu. I letos Sazkapřipravila bohatou nadílku novýchvánočních losů. Ke stávajícímJmenovkám, Milionovému překvapenía klasickému Vánočnímu přání letospřibydou dva originální losy: Adventníkalendář a Štědré Vánoce. A co všechnovás tedy čeká?

Los Adventní kalendářOriginální adventní kalendář všem zkrátí čeká-ní na Vánoce. Všichni, kdo si ho pořídí, mají 24 šancí na výhru. Je připraveno celkem pět vý-her ve výši 1 000 000 Kč a k tomu velké množ-ství dalších výher.

Los Štědré VánoceNový stírací los, se kterým hraje-

te tisíckrát o 10 000 Kč a jed-nou o rovných 10 000 000 Kč.

Ideální dárek pro rodinua nejbližší přátele. Přes ti-síc výherců tak bude mít

velmi štědré Vánoce.

Los Milionové překvapeníJe to ideální tip na dárek,který vaše blízké rozhodněnezklame, protože naprostávětšina losů skutečně vyhrává(99,9 % těchto losů vyhrává mi-nimálně 200 Kč). Navíc majívšichni šanci vyhrát mimořádněvysokou částku 10 milionů Kč.

Los Vánoční přáníJde o formát losu, který vznikl už v ro-ce 2014 a stal se nesmírně populární.Můžete s ním popřát hezké Vánoces osobním věnováním uvnitř a šancí vy-hrát 1 000 000.

Losy Přání a JmenovkyČím letos oživit vánoční svátky? Potěšte svéblízké originálními jmenovkami, které lze

koupit v saděpo šesti kusech. Losy se

dají využít nejen jako jmenovkuna dárky. Můžete je rozložit na vánoční stůl,

aby každý věděl, kde sedí. Nebo je schovat podtalíře místo šupin. Každý má navíc šanci vyhrát100 000 Kč. (red) ❚❚❚

Sazka jako vánoční inspirace

Od roku 2012 klesá počet společností,které v Česku do státní kasy neodvádějížádnou daň z příjmů, nicméněv celkovém součtu tato skupinapodnikatelů tvoří nejpočetnější skupinu.Naopak roste podíl firem, které na daniz příjmů ročně státu odvedou víc nežmilion korun. Ukázala to nejnovějšíanalýza poradenské společnostiBisnode, která v ČR disponuje nejširšídatabází finančních výkazů.

Do analýzy Bisnode vstoupily všechny společ-nosti, které v letech 2012 až 2016 zveřejnily svéfinanční výkazy. V období 2012 až 2015 jdezhruba o vzorek 160 000 subjektů, za rok 2016o necelých 58 000. „V České republice od roku 2012 klesá podílspolečností, které neplatí daň z příjmu. Zaposledních pět let jejich podíl klesl o osmprocentních bodů na 52 %, z doposud do-stupných dat, za rok 2016. Nicméně firmy,které jsou ve ztrátě, a tedy neodvádějí do stát-ní kasy žádnou daň z příjmu, tvoří nadpolo-viční většinu z analyzovaného vzorku subjek-

tů, v roce 2012 jich bylo dokonce 60 %,“zhodnotila průzkum analytička Bisnode Petra Štěpánová.„Současně roste počet subjektů, které daněodvádějí. Daň z příjmu do sta tisíc korun od-vádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzor-

ku. Sto tisíc až jeden milion korun platí nece-lých 15 % společností a milion až deset mili-onů na dani z příjmu do státního rozpočtu od-vede přes 6 % společností,“ dodala PetraŠtěpánová s tím, že se tuzemské ekonomice,a tím pádem i podnikatelům, daří.“ (tz)

V Česku roste podíl firem, které platí vysoké daně

Daně z příjmu společností s ručením omezeným a akciových společností

daň z běžné činnosti 2012 2013 2014 2015 2016*

<= 0 Kč 101 352 102 710 92 645 76 895 29 7320–100 000 Kč 39 408 41 378 41 552 37 932 15 160100 000–1 000 000 Kč 21 237 21 563 22 832 21 957 83711 000 000–10 000 000 Kč 7206 7554 8471 8589 349710 000 000–100 000 000 Kč 950 1073 1231 1314 836> 100 000 000 Kč 96 92 103 111 97celkem 170 249 176 383 166 834 146 798 57 693

daň z běžné činnosti 2012 2013 2014 2015 2016*

<= 0 Kč 59,53 % 58,90 % 55,53 % 52,38 % 51,53 %0–100 000 Kč 23,15 % 23,73 % 24,91 % 25,84 % 26,28 %100 000–1 000 000 Kč 12,47 % 12,37 % 13,69 % 14,96 % 14,51 %1 000 000–10 000 000 Kč 4,23 % 4,33 % 5,08 % 5,85 % 6,06 %10 000 000–100 000 000 Kč 0,56 % 0,62 % 0,74 % 0,90 % 1,45 %> 100 000 000 Kč 0,06 % 0,05 % 0,06 % 0,08 % 0,17 %

Data k 9. 10. 2017, *malý objem dat za rok 2016 souvisí s neplněním informační povinnosti ze strany firem zdroj: Bisnode

16 www.freshtime.cz

na vaši adresu

Poštovní obálky mají nejroztodivnějšíposlání. Dostáváme jejichprostřednictvím nespočet sdělení i dnes,v době internetu a digitálního šílenství.Z úřadů, bank, od proklientskyorientovaných prodejců, obchodníchpartnerů, a v prosinci také stále ještěi vánoční pozdravy a blahopřání...Obálka je prostě obálka a zatím jev našem životě nezastupitelná. Co o níříká Ing. David Kotajný, ředitelspolečnosti Krkonošské obálky, s.r.o.?

Obálka jako nositel nejrozmanitějších sděle-ní. Přináší radosti i smutky, výzvy i překva-pení. Jak ji vnímá specializovaný výrobce?

Řekl bych, že jako produkt z jakékoliv jiné vý-roby, přinášející radosti i starosti. Výroba obá-lek probíhá na linkách o vysokých rychlostech(až 900 ks/min) a tiskových strojích, a někdynás dokáže i pěkně naštvat, když se snažíte roz-jet opakovanou výrobu určitého typu, kterápřed tím již několikrát bez problému jela. A na-jednou se jí prostě z toho stroje nechce – kroutíse, nechce se lepit s fólií na okénko, plave vestroji apod. Pak jsou situace, kdy rozjíždíte no-vý typ obálky, kde to jde překvapivě bez potíží.

Zejména kolem Vánoc mají obálky význam-né poslání – ukrývají rozmanitá přání všehonejlepšího, ať je to zdraví, štěstí, úspěchv osobním životě i kariéře. Otvíráte je rád?

Samozřejmě, každé přání z obálky potěší, a tozvláště v době, kdy takových přání je již dnesjako šafránu. Nicméně nyní již otvírám obálky

trochu jinak než dříve. Každou obálku dnesposuzuji podle toho, jak je vyrobena, koukám,zda je to „naše“ obálka, či od konkurence,a v takovém případě se ptám, proč jsme tu čionu obálku nevyrobili v naší společnosti.

Ostatně – pro koho jsou vaše obálky urče-né? Dodáváte patrně jen firmám, ať jsouto obchodníci, velkosklady, nebo společ-nosti, jež obesílají velké množství klientů...

Ano, našimi zákazníky jsou zejména velkoob-chody a další zpracovatelé obálek, jako např.plnící centra. Jsou to nároční zákazníci a našedodávky musí být vždy stoprocentní a doruče-ny v požadovaném čase. Mezi naše hodnotytak patří rychlost a flexibilita. Obálky jsou paksvým způsobem polotovarem, který se u naše-ho partnera stává konečným produktem smě-řujícím ke koncovému zákazníkovi. A mimo-chodem – poštovní obálka je snad výrobkems nejkratší životností. Po tom, co ji otevřetea vytáhnete z ní obsah, tak většinou okamžitěkončí pomačkaná v koši na odpadky.

Kterých obálek vyrábíte nejvíce? A v koli-ka velikostech? Jsou jen bílé?

Ačkoliv by se mohlo zdát, že počet druhů obá-lek je velmi omezený, tak opak je pravdou. Zá-kladní dělení obálek je podle jejich formátuC6, C5/6, DL, C5 a tašky C4. Pak docházík dělení dle typu plnění, umístění a velikostiokénka, tvaru zavírací klopy, způsobu lepenítéto klopy, způsobu provedení potisku, gramá-že použitého papíru a v neposlední řadě dledruhu papíru, tedy rozlišujeme, zda jde o ofse-tový, nebo recyklovaný papír. Je rozdíl i mezinárodními normami v umístění okénka, kdypodle ČSN je okénko vpravo a dle německéDIN vlevo. Zkrátka řečeno – musíme býtschopni zpracovat stovky mutací. Největší po-díl na naší produkci mají ale obálky v bílémprovedení.

Které obory jsou největším „spotřebitelemobálek?

V minulosti to byly samozřejmě banky, státníinstituce a pošta. Nicméně s přechodem naelektronickou komunikaci se tyto obory stalyspíše okrajovými a dnes zejména v ČR není vy-sloveně obor, který by byl dominantním. Na-opak v Německu je obálka stále oblíbeným ná-strojem marketingových akcí. Osobně mámpocit, že se u nás v rámci tzv. „šetření nákladů“téměř zcela upustilo od využívání obálek jakomarketingového nástroje podpory zacílenéhoprodeje výrobku nebo služby. Jsme dnes v poš-tovních schránkách zahlcováni letákovými ne-adresnými informacemi o různých akcích.

Máte k dispozici také dárková balení?

To ani ne, spíše jsou to standardní balíčky po10, 50 nebo 100 kusech obálek.

Když se ještě psávaly dopisy ručně, prodá-valy se běžně takzvané dopisní papíry –složka zpravidla ozdobného dopisního pa-píru a ve stejném provedení i obálka. Měloto silný podtext – člověk přemýšlel, vážilslova, pak teprve psal. I dnes se k této for-mě někteří vracejí, půvab takové komuni-kace je tak trochu magický...

Dopisní papír, jakož i poštovní obálka, je bohu-žel dnes nahrazována elektronickou komunika-cí, která svým způsobem snižuje kvalitu mezi-lidské komunikace. Součástí zasílaného sdělení,a dá se říci, že i jeho hodnoty, v psané podoběbyla i forma písma, snaha o jeho čitelnosta úpravu, a v neposlední řadě také obsah. Na tovše dnes pisatel nemusí brát tak zřetel, neboťmá nejen neomezený prostor pro rozsah psaní,klávesnici s gramatickou kontrolou textu, alei tlačítko delete.

otázky připravila Eva Brixi

Každé přání z obálky potěší

Ing. David Kotajný

doporučení

17Muž, který ví, co chce

Mnoho známých společností bylozaloženo dvojicemi, ale zároveňvíce než 65 % podniků s vysokýmpotenciálem selhalo v důsledkukonfliktu mezi obchodnímipartnery či spoluzakladateli.Nejúspěšnější týmy tvoří lidé,kteří si s sebou nesou již nějakouspolupráci z minulosti. Větší šancina úspěch pak mají partneři, které pojí shodné ambice a ctípodobnou etiku. Podle čehodalšího tedy vybírat partnera pro svůj business?

1 Najděte toho, kdo sdílí vaše hodnoty a podnikatelského ducha

Ze všech věcí, jež hledáte u obchodního part-nera, je nejdůležitější shoda ve sdílenýchhodnotách a společná budoucí vize. V tako-vých případech přistupují obě strany k firměse stejným nadšením a odhodláním. Kdyžjsou partnerské hodnoty v souladu, existujevysoká pravděpodobnost, že bude úspěšnéi podnikání. „V obchodním partnerství bude-te muset být schopni efektivně komunikovat,abyste mohli rozhodovat, stanovovat si cílea posouvat své podnikání kupředu. Partner-ství nemůže nikdy fungovat, pokud se budetesnažit spolupracovat s někým, kdo je bojov-ný, v opozici s vašimi názory a nesdílí stejnýpohled na svět, a především na podnikání,“řekl Jiří Jemelka, spoluzakladatel sdruženíkřesťanských podnikatelů KOMPAS. Pokudsi nerozumíte, je lepší společníka raději ne-mít než mít špatný obchodní vztah, kterýmůže podnikání potopit.

2 Spolupráci zakládejte na vzájemné důvěře a úctě

Zapojujte se do partnerství pouze s někým,komu můžete důvěřovat. Hledejte takovékolegy, kteří oceňují poctivost a uplatňujídobrou osobní i obchodní morálku. Špatněvybrané obchodní partnerství může skončitkrádeží nápadů, klientů nebo celé společ-nosti. Současně byste nikdy neměli spolu-pracovat s někým, koho nerespektujete.Hlavním cílem při vytváření partnerství jedosáhnout úspěchu jako tým. Proto vždychtějte spolupracovat s někým, kdo vámprokazuje úctu jako člověk, partner i ob-chodní profesionál.

3 Pracujte s lidmi, kteří mají v pořádku svůj osobní život

Pokud má váš partner vážné problémy vesvém osobním životě, může je snadno přená-šet do společného podnikání. Je sice úcty-hodné být ochotný dát někomu šanci, aleprovozování podniku stojí mnoho časua současně spotřebuje hodně energie. Souladmezi osobním životem a podnikáním je tedyklíčový. „Je potřeba udržovat rovnováhu mezičasem stráveným prací a rodinným životem.Stabilní rodinné zázemí by mělo fungovat ja-ko opora podnikatele. Ve chvíli, kdy se ob-chodní partner bude zabývat jednou osobníkrizí za druhou, může se stát, že váhu celéhopodnikání ponesete nakonec sami,“ upozor-nil Jiří Jemelka. Také podnikání s členy rodi-ny je velmi náročná disciplína, a ačkoliv exis-tuje řada úspěšných rodinných podniků, jepotřeba tento krok pečlivě promyslet a zvážitvšechna potenciální rizika.

4 Najděte někoho, kdo doplní vaše dovednosti i zkušenosti

Dobrý obchodní společník by měl mít do-vednosti, jež podporují a doplňují ty vaše.Žádný člověk není mistr ve všem, proto se

ujistěte, že silné stránky vás a vašeho ob-chodního partnera jsou v různých oblastech.Máte-li skvělé interpersonální dovednosti,ale hůře se orientujete v oblasti podnikovéhofinancování, najděte někoho, kdo rozumíúčetnictví. Čím více dovedností budete do-hromady přinášet, tím jednodušší pak růstvašeho podnikání bude. Velmi cenný propodnikání bude současně partner se silnouobchodní sítí, který tímto může zvýšit hod-notu vaší firmy a zlepšit šance na dosaženídlouhodobého úspěchu.

5 Nebojte se prověřit partnerovu finanční stabilitu

Peníze jsou vždy jedním z hlavních zdrojůmožného konfliktu. Kontrola solventnostivšak není nic, za co by se podnikatelé mělistydět. Proto se nebojte prověřit si svého pří-padného partnera v obchodním i insolvenč-ním rejstříku, jde o běžnou praxi. Penízea dovednost řízení času jsou pro podnikateleklíčové. Proto někdo, kdo v minulosti špatněspravoval své osobní nebo podnikové finan-ce, nejspíš nebude mít dovednosti či disciplí-nu k tomu, aby fungoval dobře v obchodnímpartnerství. (tz)

Jak vybírat obchodní partnery: Ověřte si, zda mají v pořádku svůj osobní život a jsou finančně stabilní

kresba Pixabay

18 www.freshtime.cz

na slovíčko

Jak na konec rokuUmíte prožít závěr roku? Vypínáte hlavu i počí-tač? Nebo jste přesvědčeni, že život 31. prosin-cem končí a do tohoto dne se snažíte zběsilestihnout všechny resty? Patřím ke druhé skupi-ně ohrožených. Mám pocit, že k určitému dnije potřeba se vypořádat úplně se vším, nač člo-věk celých těch dvanáct měsíců myslel. Ano,mám spousty nenaplněných předsevzetí, zdáse, že to bude lítý boj s vlastním svědomím.

Jenže ouha, tužka začne vynechávat a v diáři už není volná ani řádka.Hrozně mne to mrzí, toužím po pořádku na pracovním stole. Chci mítaspoň jednou v roce hotovo! Místo toho usedám rok co rok k televiznímpohádkám a vanilkovým rohlíčkům a snažím se namluvit si iluzi o har-monii těla i duše. Vyrábím chlebíčky rozmanitě zdobené, chystám Silvest-ra. Stres z neukončeného sčítání ale nabírá na obrátkách. Vím, že jsemzůstala něco dlužna především sama sobě. Čas chytám pod krkem a tenvždy obratně vyklouzne z mnoha povinností. Je to nerovný boj. Nejsemflegmatik, ale energický pruďas. Dupu a zuřím. Proměna osobnosti nenímožná. Nevíte, co s tím? Eva Brixi, šéfredaktorka

Firmy si své obchodní partneryvíce hýčkají, na Vánoce jimpořídí hodnotné dárky České ekonomice se letos dobře daří, to ukazuje i meziroční nárůstHDP ve 2. čtvrtletí o 4,5 % oproti loňským 2,6 % ve stejném obdo-bí. To pocítili nejen zaměstnanci, kterým reálné mzdy vzrostly me-ziročně o více než 5 %. Průzkum pro společnost Sodexo Benefity* totižukázal, že se české firmy letos chystají investovat mnohem více peněz dovánočních dárků pro obchodní partnery.V roce 2016 téměř 90 % dotázaných firem do každého z vánočních dár-ků určených pro obchodní partnery investovalo pouhou stokorunu. Le-tos se firmy chystají nakoupit násobně hodnotnější dárky. Téměř čtvrti-na dotázaných hodlá pořídit dárky za 1000 a více korun. Loni taktohodnotné dárky pořídilo pouze 13 % z nich. Pro posílení dobrých vzta-hů v obchodě jsou i drobné pozornosti důležité, potěší 93 % dotázanýcha vůbec je neřeší pouhá necelá desetina z nich. Díky příznivě se vyvíjejícíekonomice tedy firmy in-vestují do prezentů mno-hem více peněz než v mi-nulých letech a dávají sizáležet také při jejich vý-běru. Více než polovinadotázaných stráví vymýš-lením několik hodin, a ví-ce než 30 % lidí dokonceněkolik dní. Přesto se jimčasto nedaří trefit do vku-su obdarovaného a dobrýúmysl končí ostudou.Zvláště v obchodníchvztazích může být přílišnákreativita dokonce naškodu. Mezi nejpodivněj-šími dárky se vloni obje-vily například prášky nahubnutí nebo miniaturní plážové lehátko jako podložka pod mobilnítelefon. Některé z respondentů dokonce urazila lahev tvrdého alkoholu.Jak ale vybrat dárek pro někoho, koho neznáme příliš dobře? „Chce-me-li obdarovat někoho, koho známe jen povrchně, neuděláme chybudárkem, který si sám může vybrat,“ řekl Robert Hlaváček, Manažer seg-mentu Incentivní programy společnosti Sodexo Benefity. Ta nabízí pou-kázky Dárkový Pass, které je možné uplatnit u více než 17 600 partnerůpo celé ČR. „Poukázky Dárkový Pass uspokojí téměř jakékoliv přání,jsou totiž uplatnitelné v obchodech, lékárnách, parfumeriích, cestov-ních kancelářích, sportovních centrech, ale i v galeriích, kinech a namnoha dalších místech. Navíc je možné je personifikovat a opatřitvkusnou dárkovou krabičkou,“ doplnil.Absolutně nejobvyklejším firemním dárkem je lahev alkoholu. Tvořícelých 38 % ze všech vánočních darů obchodním partnerům. Průzkumale potvrdil, že u příjemců se tak vysoké oblibě zdaleka netěší a objevilse mezi nejčastějšími dárky, které neskončily u svého majitele, ale puto-valy dál. V některých případech tento druh dárku dokonce obdarované-ho urazí. Především tehdy, jde-li o láhev tvrdého alkoholu. Naopak nej-více by respondenty potěšila poukázka na zboží, které si mohou samivybrat. Dárkový poukaz si přeje skoro 40 % dotázaných. Čtvrtina lidípak rozhodně neodmítne poukaz na zážitek nebo službu. Naopak ostu-du si firma utrhne, pokud se rozhodne darovat drobné reklamní před-měty nevalné kvality. (tz)

* Průzkum provedla agentura Behavio v srpnu 2017 na vzorku 502 re-spondentů (zaměstnanci, kteří vymýšlejí dárky obchodním partnerůma zároveň je od nich také dostávají, mix muži ženy, věk, velikost sídla).Sběr proběhl na panelu Trendaro.cz.

čtěte s námi

Peníze dnes nahrazují poukazyMezi vánočními stálicemi, jako jsou elektronika nebo kosmetika, sestále častěji objevují dárkové poukazy. Češi mají v oblibě ty pobytové.Hitem jsou lázeňská města s množstvím procedur. Výdaje Čechů za vánoč-ní svátky každým rokem rostou. Například v roce 2015 plánovala většinalidí podle průzkumu agentury STEM/MARK pořídit vánoční dárky do5000 korun, loni to bylo už 5500. Lze tedy očekávat, že letos Češi za Vánoceutratí víc. Co se ale nemění, je skladba dárků, vede elektronika, knihy, kos-metika a peníze. Ty pod stromeček dává každoročně zhruba čtvrtina Če-chů. Hotovost ale pomalu střídají dárkové karty. Vedou pobytové poukazya trendem posledních let jsou pobyty v tuzemských i zahraničních lázeň-ských rezortech. „V předvánočním období se prodej vánočních poukazůblíží dvanáctinásobku běžně prodaného množství pobytů v průběhu celéhoroku. Navíc pravidelně pociťujeme meziroční nárůst zájmu o dárkové pou-kazy. V letošním roce lze předpokládat nárůst o zhruba 15 %. Z 90 % zá-kazníci nakupují pobytové poukazy pro dvě osoby. V loňském roce bylaprůměrná částka, kterou zákazníci za poukazy utratili, 8540 korun. Podlevývoje poptávky očekáváme, že letos to bude k 10 000,“ popsal Richard Ši-poš z portálu spa.cz, který se specializuje na prodej lázeňských a relaxač-ních pobytů. Páry a dospělí potomci – to jsou dvě největší skupiny, kterédárkové poukazy k Vánocům kupují. „Vánoce jsou jediné období v roce,kdy u „partnerských“ nákupů převažují muži nad ženami. Nejčastěji kupujívíkendové pobyty v ceně do 10 000 korun. V případě, že zákazník kupujepobyt pro své rodiče, zpravidla jde o týdenní lázeňský pobyt v hodnotě nad10 000 korun. Vyšší cena je dána tím, že se na koupi poukazu finančně po-dílí víc sourozenců,“ vysvětlil Richard Šipoš. (tz)

Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 6, prosinec 2017Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9

Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: brixi@iprosperita.cz, mobil: 602 618 008

Šéfredaktor www.freshtime.cz: Martin Šimek,

e-mail: martin@iprosperita.cz, mobil: 606 615 609

Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková

Grafický design: Michal Schneidewind

Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková

Tisk: H.R.G. spol. s r.o. Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o.

Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚

www.freshtime.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net

foto Pixabay

19Muž, který ví, co chce

zkušenosti

Možnost pracovat z domova patří mezinejžádanější benefity. Množství firem,které homeworking svýmzaměstnancům umožňují, výrazněnarostlo. Podle nedávného průzkumuspolečnosti Microsoft klesl počet lidí,kteří musí být kvůli své práci v kanceláři,o celou třetinu. Práci z domova nyní jižumožnují zaměstnavatelé i v oborech,kde bychom to tolik nečekali – veveřejném sektoru, stavebnictví, realitácha obchodu. Důležité je ale uvědomit si,že práce z domova nevyhovujekaždému. Naučit se pracovat efektivněv domácím prostředí totiž není takjednoduché, jak to na první pohledvypadá. Pro koho homeworking není?

Pro ty, kteří na sebe neumějí být přísníHomeworking vyžaduje vysokou míru sebe-kázně. V pohodlí domova je často problémusednout k práci a plně se jí věnovat – je zdemnoho lákadel, která člověka odvádějí od prá-ce a soustředění. V kanceláři si většina lidí ne-dovolí zabývat se soukromou komunikací nasociálních sítích, zařizovat opravy věcí v do-mácnosti nebo hledat zajímavé cíle výletů čivhodný dárek. A to už nemluvíme o šanci jed-noduše si připravit něco dobrého nebo kouk-nout na něco zajímavého v televizi. Pro někte-ré lidi je potom možnost pracovat z domovazdrojem stresu a problémů z toho, že se jimnedaří doma plnit kvalitně své pracovní po-vinnosti nebo jim jejich splnění zabere ne-úměrně více času.

Pro ty, kteří neumějí efektivněkomunikovatPráce z domova prověří také komunikačníschopnosti pracovníků. I když moderní tech-nologie umožňují téměř živý kontakt, lidé pra-cující z domova by měli umět efektivně komu-nikovat a ptát se, být samostatní. Tuto bariéruale může pomoci překonat využití různýchprogramů pro sdílení informací a spolupráci,téměř „živý“ kontakt nabízejí moderní video-konferenční řešení.„Rozvoj moderních videokonferencí umožnilfirmám pustit své zaměstnance z kancelářía nechat je pracovat odkudkoli. Bohuželu mnoha řešení využitelnost snižuje to, že lidéspíše než úkol, o kterém chtějí diskutovat, řešíproblémy s připojením a nekompatibilitou jed-notlivých přístrojů,“ konstatoval Andrej Hro-nec, ředitel společnosti Audiopro. „U moder-ních řešení typu Lifesize tyto nedostatkyodpadají. Dodává se jako komplexní služba,takže je zaručena vysoká kvalita přenosu i bez-problémové připojení z telefonů, tabletů nebo

notebooků. Navíc jde o komplexní nástroj, kte-rý spojuje do harmonického celku video, web,zvuk, chat, nahrávání i živé vysílání; nabízí takvše, co je třeba k reálné diskuzi problémů lidmirozptýlenými na různých místech.“

Pro ty, kteří válčí s výpočetní technikouUž jsme to naznačili, homeworking není pro ty,kteří bojují s výpočetní technikou. Doma si lidémusejí sami poradit s běžnými problémy, kteréna počítači každý občas řeší, ale i s nástroji, kte-ré jim umožňují spolupracovat s ostatními –cloudovými aplikacemi pro sdílení dokumentůa plánování činností, nástroji pro online komu-nikaci, apod. „Práce z domova klade vyšší požadavky na po-čítačové dovednosti zaměstnanců, proto fir-mám, které home office umožňují, doporučuje-me proškolení zaměstnanců,“ sdělil Jan Dvořák,výkonný ředitel Počítačové školy Gopas. „V ko-nečném důsledku se jim to totiž vyplatí – lidéneztrácejí zbytečně čas řešením banálních prob-lémů s technikou, a především se zvýší jejichpovědomí o tom, co mohou a nemohou dělatz hlediska bezpečnosti. Největší množství únikůdat totiž ‚zajistí‘ zaměstnanci firem, a to častějikvůli neznalosti než záměrně.“

Pro ty, kteří neumějí plánovatPlánování činností je při práci z domova důle-žitější než kdy jindy. A nejde jen o to roz-vrhnout si úkoly tak, abychom dělali to důležité

v době, kdy se umíme maximálně koncentro-vat. Při práci z domova totiž často „zasahují“i ostatní rodinní příslušníci. Proto například nadobu, kdy lze očekávat aktivní účast dětí, je tře-ba naplánovat spíše mechanickou činnost, kteránevyžaduje plné soustředění.„Velmi důležité je stanovit si denní plán – a tojak časový rozvrh, tak náplň práce. Pokud tojde, nechávejte si na home office spíše činnos-ti, které vyžadují nižší míru spolupráce s kole-gy. Při plánování nezapomínejte na svou úna-vu a na pracovní dobu ostatních, pokud s nimipotřebujete na něčem spolupracovat,“ dopo-ručil Jan Dvořák. Mohli bychom najít i další typy lidí, kterýmpráce z domova zrovna nesvědčí. Předevšímjde o ty, kteří příliš nezapadají do pracovníhotýmu – jejich pravidelná absence může véstk ještě větší izolovanosti. Ti, kteří jsou zvyklídělat přes čas i ve firmě, se doma asi nebudouchovat jinak – zde je velké nebezpečí, že sipráci vpustí do soukromí ještě zásadněji. Připráci doma také mnozí zapomínají na klasickébiorytmy – na to, že je potřeba se najíst nebovstát od stolu a protáhnout se. A na závěr jetřeba zmínit klasickou „domácí past“. Tou jepředstava, že lze bravurně zastat práci a do-mácnost najednou. Při dobře zvládnutémmultitaskingu a vysoké míře sebekázně to jde,ale snaha stačit vše většinou vede jen ke stresu,protože podle svých představ nezvládnete anijednu z těchto činností. (tz)

Pracovat z domova neumí každý

foto Pixabay / koláž Schneidy