Japonsk obrann zazen na ostrov Iwo Jima

CINCPAC CINCPOA

Obnk . 136 45

10. erven 1945

I. Textov st Strategick vznam ostrova Iwo Jima nemus bt nijak zdrazovn. Jeho dleitost jako leteck zkladny lec na pli cesty mezi Marianami a srdcem Japonska je zejm. Po obsazen Saipanu bylo japoncm jasn, e dalm clem se stane prv Iwo Jima. Proveden invaze na Iwo Jimu byla pouze otzkou asu. Nrst opevovac aktivity je zejm z leteckch snmk pozench mezi 15 ervnem 1944 a 19. norem 1945. Budovn opevnn V okamiku, kdy byla zahjena invaze na Saipan, se na Iwo Jim nachzela pouze palebn postaven protiletadlovch dl, men mnostv steleckch zkop a dk opevnn na plch vhodnch k vylodn. Od z 1944 byla obrann postaven smrem do vnitrozem ostrova zesilovna. Przkumem bylo zjitno, e neptel buduje betonov bunkry a kryt dlosteleck postaven. V prosinci byla vtina obrannch postaven na plch dokonena a dle zesilovna betonovmi pevnstkami. Nap ostrovem byla vybudovna obrann linie, kter chrnila pstupy k severn sti ostrova. Linie probhala na vinch severn od letit . 1. Po kadm dalm leteckm przkumu bylo zaznamenno, e neustle pibvaj nov postaven protiletadlovch dl, zvyoval se poet pobenho dlostelectva a neustle byly budovny dal betonov bunkry. V dob vylodn byly vechny klov prostory propojeny st bunkr a brnny palbou polnho dlostelectva, protitankovch dl a minomet. Przkum odhalil ptomnost velkho mnostv jednotek a tkch dl. Na ostrov bylo vybudovno velk mnostv protitankovch a protipchotnch pekek. Nejvt vhodu pi obran vak japoncm poskytoval samotn tern ostrova. Charakter ternu byl z leteckch fotografi mlo iteln. Monosti vylodn byly omezeny na vchodn a zpadn ple v neju sti ostrova. To poskytlo japoncm velkou vhodu pi pprav obrannch postaven. K obran zkch a strmch prchod z pl, na severn stran ostrova, postaovalo pouze mal mnostv jednotek. Neptelsk sly byly dobe chrnny ped inky dlosteleckho bombardovn. Tern na ostrov byl velice vhodn k veden obrannch boj. Na ostrov se nachz velk mnostv jeskyn, kter ani nebylo mon vechny zakreslit do map v mtku 1: 10 000. Vulkanick psek vrazn snioval stepinov inek explodujcch dlosteleckch projektil. Sklady munice a kryty pro mustvo byly rozptleny v jeskynch a za pirozenmi ternnmi vyveninami. Byly tak velice dobe chrnny ped palbou z nmonch dl. Kamufl Maskovn obrannch postaven bylo excelentn. Vechny objekty byly zamaskovny tak, aby dokonale splvaly s okolnm ternem. Vykopan zemina byla oszena vegetac, aby byly skryty veker stopy po stavebn innosti. Vegetace dokonale chrnila postaven ped leteckm przkumem. Velk mnostv palebnch postaven bylo objeveno a po tom, co z nich byla zahjena palba a maskovn se tak naruilo. dk porost na ostrov byl v maximln mon me vyuit k zamaskovn zkop, pchotnch, kulometnch a dlosteleckch stanovi. Dokonce i velk kasematy, jako nap. ty pro 120 mm houfnice, zstaly neodhaleny a do okamiku, kdy byl naruen porost v jejich okol.

Poben dlostelectvo Palba pobenho dlostelectva r 120 a 155 mm bylo zpotku proti naim lodm efektivn. Vechna dla byla umstna v elezobetonovch kasematch se stnami o sle 1,2 1,8 m. Palebn postaven byla dky lenitmu rozmstna tak, e byla chrnna ped palbou z moe. Pokud chtla nkter z lod zahjit na kasematy palbu, musela se nutn vystavit palb obrnce. Velk st dl byla zamaskovna tak dobe, e jejich pozice byla odhalena a po tom, co zahjila palbu. Protiletadlov dlostelectvo Na ostrov se nachzelo velk mnostv protiletadlovch bateri. Byla v nich umstna dla re 120 mm (vceelov), 100 mm, 75 mm a 25 mm (tak jako dvojata a trojata). Protileteck baterie nedokzali japonci dostaten zamaskovat. Jejich pokraujc pouvn proti naim letadlm, lodm a pchot vak svd o tom, e jejich postaven byla vybudovna velmi solidn. Pozice na vchodnch plch Rozvtven systm zkop na vchodnch plch byl v dob invaze neobsazen. Je mon, e plnil funkci klamnho postaven. Druhou monost je, e byl vybudovn jako prozatmn a ml bt pouvn jen do doby, ne bude vybudovno silnj opevnn zeslen betonovmi bunkry. Na pli a v jej blzkosti byly pozdji vybudovny pevnstky vyzbrojen automatickmi kanny re 25 mm a lodnmi kanny re 120 mm s krtkou hlavn. elezobetonov pevnstky a pchotn pozice zeslen pskovcovmi kvdry poskytovaly pchot ochranu ped dlosteleckm bombardovnm. Tern v okol letit . 1 byl pro vybudovn obrannho postaven mnohem vhodnj. Vtina pchotnch postaven brncch vchodn ple byla vybudovna prv zde. Postaven u letit . 1 nebyla palbou naich lod pli pokozena. Obrnci z nich mli vborn vhled a maximln vyuili skvlch monost pro veden paleb. Hloubka tohoto postaven byla 500 700 metr. Podprn bon palby byly vedeny z masivu hory Suribai a z vyvenin, kter lemovaly vchodnho pstavit a letit . 2. Tern mezi pl a obrannmi postavenmi u letit . 1 byl velice strm a pro obrnn vozidla neprchodn. Pohyb vozidel a pchoty ztoval jemn psek. Bojov vozidla a pchota se pak stala vtenm clem pro protitankov dla a kulomety. Pozice na zpadnch plch Pozice na zpadnch plch byly mnohem silnj. Opevnn postaven mlo hloubku 700 1400 metr. Bylo zde vybudovno mnohem vce klamnch postaven, kter pitahovala palbu naich dl. Nachzelo se zde mnohem vt mnostv jeskyn, kter slouily jako odoln kryty. Postaven na hoe Suribai Na jihu bylo nap ostrovem, na terasovitch svazch hory Suribai, vybudovno dal obrann postaven. Tvoil jej systm betonovch bunkr, kasemat a kryt. Bunkry byly uzpsobeny ke kruhov obran a mohly se navzjem podporovat palbou. Nachzelo se zde velk mnostv jeskyn a tunel, kter slouily jako kryty, sklady a palebn postaven. Odolvaly zsahm tch nejtch bomb a dlosteleckch projektil. Suribai a vyveniny u letit . 2 slouily jako pozorovatelny, ze kterch byla zena dlosteleck a minometn palba.

Hlavn obrann postaven Vylodn probhlo na vchodnch a zpadnch plch u jinho konce ostrova. Hlavn obrann postaven o znan hloubce vak bylo vybudovno nap ostrovem. Zanalo na tesech, nachzejcch se na zpad, obchzelo jin konec letit . 2 a konilo na tesech, na severnm konci vchodnch pl. V centrln sti mlo hloubku 2600 metr. Z bunkr bylo mono vst dalek palby. Systm paleb byl velice dobe promylen. V obrannm perimetru se opt nachzelo velk mnostv jeskyn, bunkr a palebnch stanovi. Vtina palebnch postaven byla postavena velice solidn. Jejich zakomponovn do ternu bylo rovn excelentn. Obrnci mezi sebou komunikovali pomoc polnch telefon a vyslaek. Vechny sti opevnnho postaven byly spojeny labyrintem tunel. Jeden z tunel byl 800 m dlouh a ml 14 vchod. V tunelu se nachzelo velitelstv dvou prapor, jeho troby byly osvtleny a spojen zajiovaly telefony. Za psem opevnn se nachzela postaven tkch dl, minomet a raketomet, ze kterch bylo mono ostelovat vtinu pl. Obsluhy zbran mly k dispozici souadnice prostor, do kterch byla vedena palba. Kolem ternnch vyvenin byly vybudovny oprn body. Vstupy do jeskyn byly zazdny betonem a slouily jako pchotn steleck postaven. Na steleck postaven byly pebudovny rovn rzn prohlubn vznikl eroz skalnho masivu. Nkdy od sebe byla vzdlena jen pouhch pr metr. Kontakt s neptelem byl tak tsn, e na podporu tocch jednotek nebylo mono vyut letectvo a nmon dlostelectvo. V jednom mst byl objeven ternn tvar, kter pipomnal amfitetr. Ml dv terasy, betonov bunkry a jeskyn umstn ve tech vkovch rovnch. Msto poslednho odporu Severn od hlavnho obrannho postaven, v extrmn lenitm ternu, ve vzdlenosti cca 2000 metr od pobe se nachzelo msto poslednho odporu. Tern zde japoncm poskytoval vborn monosti pro veden obrannho boje. Dky velkmu mnostv jeskyn a rznch ternnch tvar zde nemuselo bt budovno tak velk mnostv betonovch bunkr. Bylo zde nasazeno velk mnostv mu a obrana byla stejn tak siln jako na hlavn obrann linii. Pi toku na tyto pozice byli japonci spatovni jen vjimen. Byli toti skryti v jeskynch a ve trbinch mezi skalami. Z vtiny steleckch postaven byla vedena kov palba do vech smr. Nae pchota musela tato postaven dobvat z bok a z tlu. Vtinou bylo velmi obtn, ne-li nemon, rozpoznat, odkud je neptelsk palba vedena. Pi obran Iwo Jimy pouvali japonci velice jednoduchou, ale vzhledem k ternnm podmnkm, velice innou obrannou taktiku. Obsadili obrann pozice a brnili se v nich bez monosti psunu zsob. Nepodali protitoky ani organizovan stup. Protitoky nebyly podnikny ani do vyloovacch prostor. Non protitoky mly pouze omezen rozsah. Japonci nepistupovali ani k taktice banzai. Obrann postaven u jinch pl byla obsazena nzkm potem mu, kte byli podporovni silnou palbou ze severu a z hory Suribai. Po dobyt jinch pl tak byla vtina obrnc bojeschopn a rozmstna v nejsilnjch obrannch postavench na ostrov. Japonci ve svch postavench bojovali a do sebeobtovn. Japonci neprovdli taktick stupy, ani nevedli boj na zdrenou. stupy byly velmi omezen a byly podny jen v situacch, kdy bylo poteba uchrnit cenn jednotky ped plnm znienm. Odsunovni byli tak jedinci, kte pi bojovch operacch utrpli ok a nebyli schopni bojovat. Taktika porn obrany byla naplnovna velitelem ostrova a byla velice inn. Tato taktika v kombinaci s obtn prostupnm ternem byla dvodem, pro bylo dobyt Iwo Jimy tak nron. Organizovan odpor ustal a po

20ti dnech nronch boj. Protitankov obrana Ukoistn obrann plny dobe ilustruj, jak se japonci obvali naich obrnnch jednotek. Na ostrov byla budovna minov pole, pouvaly se magnetick miny a rzn trhaviny, kter japonci na nae tanky pipevovaly run. Run pipevovan nloe byly velice inn pedevm na plch, kde nae tanky uvzly v psku a nebyly schopny pohybu. Ve vnitrozem byla na tanky vedena palba z protitankovch kann re 47 a 75 mm. Kanny pemsovali japonci v ppad poteby do zlonch postaven. Palby byly vedeny do prostor, ktermi tanky a obrnn vozidla nutn musela projet pi svm postupu do vnitrozem. Palebn postaven byla chrnna pirozenmi ternnmi tvary a nebylo na n mon vst pmou palbu. Bunkry Z pevnstek umstnch pobl pl, ve vce otevenm ternu, byly vedeny pedevm bon palby. Tam, kde to bylo mon, byly pevnstky ukryty za ternnmi vyveninami. asto mly pouze malou stlnu s velmi omezenm palebnm vjem, ne vtm ne 30. Pevnstek vak bylo velk mnostv a mohly se navzjem podporovat palbou. Ped spoustou bunkr, nachzejcch se pobl vyloovacch pl, byly navreny a 15 metr vysok hromady psku. Pouze zk palebn vje mezi tmito hromadami prozrazovaly, kde se pevnstky nachz. Pevnstky byly tak dobe chrnny, e musely bt pracn dobvny pchotou. Vyuit tank (japonskmi obrnci) Na Iwo Jim se nachzelo pouze mal mnostv lehkch a stednch tank. Vzhledem k nronmu ternu a statick obran jich ani nebylo moc zapoteb. Tanky pevn plnily funkci protitankovch postaven. Byly bu zakopny nebo umstny za ternnmi vyveninami. Nachzely se pedevm na hlavnm obrannm postaven, kter probhalo nap ostrovem. Tanky byly vyzbrojeny kanny re 37, 47 a 57 mm a vedly palbu jak proti naim tankm, tak proti pchot. Dle bojovch hlen pouili japonci tanky pi omezench protitocch. patn kvalita cest a nepetrit palba naich dl jim znemoovala jakkoliv pesun. Dlostelectvo Dlosteleck taktika byla charakterizovna pelivm plnovnm a vbornmi monostmi pozorovn. V blzkosti vyloovacch pl byly nalzny kolky, slouc jako vztan body pro dlostelce. Dla byl umstna v odolnch elezobetonovch kasematch a kavernch. Z vceelovch dl byla na nai pchotu vedena palba asovanmi projektily. Navzdory pelivmu plnovn a vbornm podmnkm pro pozorovn nebyla palba japonc tak inn jako ta nae. Mobiln dlostelectvo psobilo z vin nachzejcch se severn od letit . 2. Pozorovatelny byly umstny na mstech s dobrm vhledem, v hlavn obrann linii. Minomety a raketomety Na ostrov se nachzelo 12 minomet typu Spigot re 320 mm. Jejich palba vak byla mlo efektivn. Jejich postaven byla velice odoln a vten zamaskovan. Bylo z nich vak vypleno jen zanedbateln mnostv min. Tern na Iwo Jim byl vhodn pedevm pro nasazen minomet re 150 a 81 mm. Pouvny byly i minomety mench r. Munice byla skladovna v jeskynch,

v severn sti ostrova. Minometn postaven byla tak umstna v blzkosti jejich vstup. Vyloovac ple byly ostelovny z minomet re 150 mm. V ppad poteby byly minomety po vyplen nkolika ran ukryty v jeskynch. Japonci pouvali na ostrov ti typy raketomet. Na pobe bylo vybudovno nkolik postaven, ze kterch byly rakety odpalovny na lod, kter se k nmu piblily. Z jednoduchch ramp s prezem psmene V byly odpalovny leteck bomby o hmotnosti 63 a 250 kg, kter byly pohnny raketovm motorem. Dalm typem byl raketomet re 200 mm, kter mohl bt umstn na podvozku nebo na minometn dvojnoce. Rakety byly skladovny v severn sti ostrova. Z ve popsanho je evidentn, e japonci pi budovn obrany vyuili tm vech monost, kter jim ostrov poskytoval. Japonsk obrann zazen budou popsna pomoc fotografi a pln pozench po dobyt ostrova.

II. Fotografick st Ple

Obojiveln obrnn vozidlo uvzl v psku na vyloovac pli

Hlubok psek na vyloovac pli

Ocelov rohoe umoujc pohyb vozidel

Znien Jeep s etzy osazenmi na kolech

Prudce stoupajc tern v kombinaci s jemnm pskem velmi ztoval postup do vnitrozem ostrova

Tern ve vnitrozem

Typick pohled na tern, kter lemuje ple na zpad ostrova

Shluky vegetace maskovaly zkopy, steleck a kulometn postaven

Kryt palebn postaven protitankovho kannu re 47 mm, ze kterho byla postelovna pistvac drha letit . 2. Palebn postaven umstn v tomto ternu byla dobe chrnna ped

na dlosteleckou palbou.

Takovto ternn tvary vyuval neptel k tomu, aby infiltroval nae linie

Pstupy ke kt 362. Nae pchota takovmto ternem postupovala jen s velkmi obtemi.

lenit tern zarostl nepli hustou vegetac

lenit tern na pstupech k hoe Suribai

Tern s velkm mnostvm jeskyn typick pro severn st ostrova

lenit tern se skalnmi vchozy a kovm v severn tetin ostrova vrazn komplikoval postup

pchoty

Skalnat tern v blzkosti severnho pobe poskytoval vborn pleitosti pro umstn steleckch a kulometnch postaven

Tern typick pro okol kty 382

Zkop vyhlouben ve skle vedouc do dlosteleckho postaven

Miny

Sud od oleje s odznutm a odklopenm dnem, do kterho mla bt uloena mina. Dky peruen obrannch pprav, zpsobench naim bombardovnm, nemli japonci as dokonit minov pole v

plnovanm rozsahu.

Pohled na zpadn pl s rozmstnmi sudy, do kterch mly bt uloeny miny. Miny mly bt

odpalovny elektricky.

250 kg bomba pouit jako mina. Bomby byly odpalovny pomoc min pipevnnch k nim drtem.

Spousta takovchto min byla rozmstna ve strategickch prostorech a pstupy k nim byly postelovny protitankovmi kanny.

Pohled na zpadn pl. Konick vstupky oznauj msta, kde jsou zahrabny miny. Cel pl byla

zaminovna.

Drtn pekky

Nzk drtn pekka

Jedin ppad, kdy byla pouita pekka z ostnatho drtu. Pekka byla neefektivn a postup

naich vojsk nezpomalila.

Protitankov pkopy

Protitankov pkop

Protitankov pkop

Jeskyn

Pohled do nitr jedn z jeskyn. Tato jeskyn se rozvtvovala do nkolika smr a byla propojena s

ostatnmi. Vzhledem k ptomnosti potravnch dvek, munice a oacen slouila jako kryt pro mustvo.

Schodit vedouc do nitra jeskyn, kter se nachz 12 m pod rovn ternu. Podzem slouilo k ubytovn mustva.

Typick vzhled vchodu do jeskynnho systmu pobl vchodnho pstavit. Jeskyn mly celkovou dlku cca 800 m.

Vchod do jeskyn

Pohled do podzemch prostor pod postavenm pobenho dlostelectva v blzkosti vchodnho

pstavit

Vstup do podzemnch prostor

Jedna z mnoha jeskyn na svazch nad letitm . 2. Z tchto otvor byla vedena palba z puek a

kulomet.

Vchod do jeskyn. Pstup do nitra umouj schody. Po stranch jsou prchody do ubytovacch prostor.

Vstup vedouc do nitra jeskyn

Pohled do tunelu

Pohled na vstupy do jeskyn umstn ve dvou vkovch rovnch

Poben dlostelectvo

Znien kasemata pro kann re 155 mm. elezobetonov stny jsou 1,2 m siln. Vstup je umstn v tlu a napojen na jeskynn systm, kter slouil jako kryt pro obsluhu, skladit steliva a zsob.

Kasematy byly postaveny ve vzjemnch vzdlenostech cca 15 m. Svou palbou pokryly prostor zpadnch pl a hladinu moe ped nimi.

Ruiny kasematy pro kann re 155 mm

eln pohled na znienou kasematu pro kann re 155 mm

Dlkomr umstn mezi kasematami

Interir kasematy. Na snmku je zachycen zvr kanonu re 155 mm

Ruiny kasematy pro 155 mm kann. Dv takovto kasematy spolu s pozorovatelnou a postavenm

dlkomru byly vybudovny na hran tesu.

Interir kasematy pro kann re 140 mm vybudovan na pat Suribai. Tato dla byla umlena nam nmonm dlostelectvem ped zapoetm invaze. Zdemolovan kryty vak jet poslouily

jako pevnstky pro pchotu. Palba z nich nm zpsobila ztrty pi postupu na Suribai.

st hlavn kannu re 140 mm ve znienm objektu

eln pohled na jednu z kasemat pro 140 mm kanny vybudovanch na pat Suribai.

elezobetonov stny byly 1,2 m siln. Do nitra hory vedly z kasemat tunely. Tunely kasmeaty navzjem propojovaly a spojovaly je s podzemnmi kryty.

Pdorysn ez jedn ze ty kasemat pro 140 mm kanny vybudovanch na pat Suribai. Stlna byla 9 m irok. V lev doln sti obrzku se nachz vstup do objektu. V lev horn sti obrzku

je zakresleno schodit vedouc k postaven protiletadlovho dla na strop objektu.