IZOLACE PROTI VODĚ A VLHKOSTI – fóliové, silikátové a speciální izolační materiály

Katedra materiálového inženýrství a chemie ■■■■■

Izolace proti vodě a vlhkosti – fóliové izolace

- díky rozvoji výroby makromolekulárních látek (polymerů) se vytvořili podmínky pro jejich široké uplatnění ve stavebnictví

Pozn.: polymery - makromolekulární látky, jejichž struktura je z převážné části tvořena vícenásobným opakováním stejného atomárního seskupení nazývaného strukturníjednotka, běžný polymer obsahuje řádově 100 – 100 tis. strukturních jednotek

- k dosažení dostatečně velké molekuly, typické pro syntetický polymer, se výchozí nízkomolekulární látky musí účastnit výstavbové reakce vedoucí k látce s vyšší molekulovou hmotností …………. Polyreakce

2

Fóliové izolace

- jejich hlavní předností oproti asfaltovým izolacím je jejich vysoká pevnost v tahu, vysoká tažnost a dokonalávodotěsnost umožňuje izolovat i stavby a konstrukce, u nichž dochází k větším posunům (vlivem teploty, přetvoření konstrukce, jiné objemové změny)

- v porovnání s asfaltovými izolacemi mají nižší plošnou hmotnost – usnadnění dopravy, snadnější manipulace, kladení větších dílů

- fólie se pro stavební účely vyrábějí nejčastěji v tloušťkách 1 – 3 mm a v šířkách od cca 1,5 m do 5,0 m

3

Použití fóliových izolací

- izolace plochých i šikmých střech

- izolace teras a balkónů

- izolace proti tlakové vodě (bazény, nádrže)

- izolace tunelů (méně často pro izolaci mostů)

- použití také v zemědělství a v chemickém průmyslu –odolnost nejen proti vodě, ale i proti agresivním látkám

- používají se pří výstavbě nových konstrukcí, ale i při rekonstrukcích a opravách

4

Materiály pro výrobu hydroizolačních fólií

o syntetické kaučuky (pryžové fólie)

o plasty

termoplasty (Pozn. - tuhé syntetické polymery, pro které je charakteristická schopnost přecházet ohřevem do plastické tvarovatelné konzistence a po následném ochlazení opět nabýt původní tuhosti a pevnosti)

– mPCV

– polyolefiny (Pe, PP)

– PIB (polyizobutylen)

– ECB (etylen-copolymer-bitumen)

– PEC (polyetylenchlorid)

termoelastické elastomery – EPM

elastomery – EPDM (etylen-polypropylen-dien-monomer) 5

Uchycení izolací k podkladu, aplikace, spojování

- pokud se fólie kladou volně musí být překryty zatěžovacívrstvou

- v současnosti se pouze zřídka setkáme s lepením fólií k podkladu – bodově, v pruzích, celoplošně (použití různých druhů lepidel v závislosti na lepeném materiálu, někdy jsou také fólie lepeny horkými asfalty – nutná podkladní vrstva fólie)

- nejčastěji se pro uchycení fólií používá mechanickékotvení, např. bodově kotevními úchytkami nebo lištami

- vodorovné i svislé foliové izolace je třeba chránit před proražením a poškozením

6

na podklad s nejdříve dává netkaná textilie z polyetylénových, polypropylénových nebo polyesterových vláken (např. ISOCHRAN), mohou se také podkládat či zakrývat deskami z plastů (PVC, PE, PPP)

- u izolací proti podzemní vodě, na které bude betonována nosná část konstrukce se izolační fólie zakrývá technickou textilií i ze shora

7

Jednotlivé díly fólií se spojují:

o lepením (pryžové fólie, PVC)o svařováním:

• horkým vzduchem – s přeplátováním• horkým klínem• extruzní svařování s přídavným svařovacím materiálem

Jelikož místa spojů jsou vždy slabým místem z hlediska vodotěsnosti, požaduje se dnes často spojení dvojitým svárem s vytvořením zkušebního kanálku – těsnost lze pak odzkoušet například atmosférickým přetlakem.

U lepitelných fólií je zvykem povrchově přetřít spoje lepidlem.

Zkoušení pomocí vývinu dýmu pod fólií – např. střešní pláštěfirmy Mataki

8

9

10

NORMY PRO SVAŘOVÁNÍ PLASTŮ

ČSN EN 12943 Přídavné svařovací materiály pro termoplasty – Oblast použití, označování, požadavky, zkoušení - tato norma je návodem pro posouzení kvality přídavných svařovacích materiálů, udává označováníjednotlivých drátů pro další použití, standardní profily, požadavky na kvalitu a zkoušení

ČSN EN 22553 Svarové a pájené spoje – Označování na výkresech, polohy svarů -tato norma předpisuje pravidla používaná pro symbolické označování svarových a pájených spojů na výkresech.

ČSN EN ISO 6947 Svary – Pracovní polohy – Definice úhlůsklonů a otočení - tato mezinárodní norma definuje pracovní polohy a umožňuje určení polohy svarů v prostoru se vztahem k vodorovné referenční rovině (obvykle paralelní s dílenskou základnou) pomocí úhlů sklonu a otočení, které nejsou závislé na okolní konstrukci. 11

NORMY PRO DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ Z TERMOPLASTŮDT – DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVAROVÝCH SPOJŮPLASTŮ - NORMY

Norma pro destruktivní zkoušky svarů ČSN EN 12814 řeší ve svých částech jednotlivé zkušební metody zkoušení příp. požadavky pro její splnění. V částech 1 -7 jsou dále určeny minimální požadavky na obsah protokolů pro jednotlivézkušební postupy.

ČSN EN 12 814 -1 Zkouška ohybem

Norma stanoví základní postupy, výběr a zhotovovánízkušebních těles i vyhodnocení výsledků pro zkoušku ohybem. Zavádí různé typy zkoušek, např. patní, čelní a boční.

12

ČSN EN 12 814 -2 Zkouška tahemNorma stanoví přístup k nejpoužívanější mechanické zkoušce, výběr a tvar zkušebních těles pro trubky a ostatní polotovary, vyhodnocení výsledků i úprav zkušebních těles v případěnejednoznačného průběhu zkoušky, dále stanovuje podmínky pro krátkodobý svařovací faktor.

ČSN EN 12 814 – 3 Zkouška dlouhodobého namáhání v tahuNorma stanoví postup dlouhodobého namáhání zkušebních těles při definovaných zkušebních podmínkách, výběr zkušebních těles, velikosti zatížení a vyhodnocení zkoušky. Stanovuje krátkodobý svařovací faktor.

ČSN EN 12814 – 4 Odlupovací zkouškaNorma podle níž se provádí poměrně málo známá zkouška odlupovací. Tato zkouška původně vychází ze zkoušenípřeplátovaných spojů fólií. V rámci normy jsou definovány jednotlivé postupy (T zkouška, zkouška stlačováním, odtrhováním), rozměry zkušebních těles, způsob a směr vyvíjenízkušební síly a vyhodnocení zkoušky, případně možnosti dílenského zkoušení.

13

ČSN EN 12814 – 5 Makroskopická zkouškaNorma stanoví postup provádění makroskopické zkoušky, což je posuzování vzhledu svaru na řezu s leptáním povrchu, nebo bez. Stanovuje základní pojmy pro vady které se mohou v kontrolovaném povrchu vyskytnout, způsob výběru a přípravy vzorků a jejich vyhodnocení.

ČSN EN 12814 – 6 Zkouška tahem při nízkých teplotáchNorma stanoví postup s provádění tahových zkoušek ze extrémních teplot. Určuje výběr a zhotovení zkušebních těles, postup provádění, teploty a vyhodnocení zkoušky.

ČSN EN 12814 – 7 Zkouška tahem zúženého zkušebního tělesa

Norma stanovuje postup provádění a vyhodnocení tahovézkoušky na tělesech s upraveným tvarem a průřezem.

14

ČSN EN 12814 – 8 PožadavkyNorma stanovuje požadavky na výsledky jednotlivých zkoušek pro základní materiály, obsahuje svařovací faktory, minimálníúhly ohybu a závěrečná vyhodnocení zkoušek. Je proto nedílnou součástí předchozích částí.

NORMY PRO NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVAROVÝCH SPOJŮ Z TEMROPLASTŮNDT – NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVAROVÝCH SPOJŮ –NORMY

ČSN EN 13100-1 Nedestruktivní zkoušení svarových spojůpolotovarů z termoplastů - Část 1: Vizuální kontrola

Nedestruktivní zkoušení svarových spojů z termoplastů, vizuálníkontrola- přípravy spoje během svařování a po svařování, protokol o kontrole.

15

prEN 13100-2 Nedestruktivní zkoušení svarových spojů polotovarů z termoplastů - Část 2: Radiografická kontrolaNávrh normy pro zkoušky svarů z plastů rentgenem.

prEN 13100-3 Nedestruktivní zkoušení svarových spojů polotovarů z termoplastů - Část 3: Kontrola ultrazvukemNávrh normy pro zkoušky svarů z plastů ultrazvukem.

prEN 13100-4 Nedestruktivní zkoušení svarových spojů polotovarů z termoplastů - Část 4: Zkouška vysokým napětímNávrh normy pro zkoušky těsnosti svarů z plastů vysokým napětím.

prEN 14728 Geometrické vady termoplastických svarů - Klasifikace

Návrh normy řeší pojmenování a rozdělení vad svarů do 6 skupin a kódové definování tvaru a směru vady.

16

Foliové izolace pro výstavbu tunelů a podzemních staveb I- fólie není možné pokládat na nosnou vrstvu, je nutné je zavěšovat či kotvit k výrubu – povrch výrubu je třeba upravit stříkaným betonem, aby nezůstaly ostré hrany a výstupky, kteréby mohly fólii porušit- fólie s navíc chrání podloženou netkanou textilií- do takto připraveného podkladu se přichytí nosné terče se širšíhlavou z téhož materiálu, z kterého je izolační fólie, která se k terčům následně přivaří- fólie se tímto způsobem připevňují poměrně volně, protože při betonáži vnitřní klenby dojde k jejímu sevření – využití vysokétažnosti materiálů- je vhodné omezit množství spojů – využití fólií o větší šířce- použití speciálních vodotěsných kotev pro fixaci výztuže –procházejí izolační fólií a jsou s ní vodotěsně spojeny 16

Foliové izolace pro výstavbu tunelů a podzemních staveb II- pro podzemní (špatně osvětlené prostory) se používají velmi často fólie průhledné – usnadňují navařování na osazenéterčíky- využívají se také fólie signální – dvou barevné (např. černý a žlutý povrch) – umožnění lokalizace případné poruchy, světlábarva se klade na nepřístupnou stranu

17

Fólie kaučukové (pryžové)- pro výrobu se používá např. chloroprénový kaučuk – vysokápružnost, dobrá odolnost proti stárnutí a povětrnostním vlivů, chemická odolnost vůči většině anorganických látek- mohou nastat problémy se smršťováním- např. Optifol C – lepení lepidly C 511, Alkapren – horší teplotníodolnost – pro zakryté izolace teras, střech, lze ji kombinovat s asfaltovými hmotami- etylenpropylenový kaučuk – vyniká odolností proti stárnutí a povětrnosti, např. Optifol E, Optifol K (lepení C 510), hydroizolační fólie s vysokou životností více jak 30 let, vysokátažnost až 350%, odolnost proti nízkým a vysokým teplotám - 40 až 70°C – nesmí se kombinovat s asfaltem (zvlnění), nenívhodná na silně namáhané tlakové izolace (nedostatečně pevnéspoje) - barevné odstíny šedé, žluté a cihlově červené- pryžové fólie jsou rozšířené především v USA, v Evropěpodstatně méně 18

Fólie z plastů- nejčastěji z PVC, PE, PIB- rozvoj progresivních materiálů na bázi FPO (flexibilních polyolefínů) – vyšší mechanická odolnost, chemická odolnost, delší životnost

Fólie z PVC

- vyrábějí se ze směsi emulzního a disperzního PVC prášku, změkčovadla, stabilizátoru a plniva- Válcováním nebo vytlačováním případně nanášením směsi na vložku- mohou být vyztuženy vložkou a to buď na povrchu nebo uvnitř– textilní vložka, polyesterová vlákna, skleněná vlákna (SARNAFIL G)

19

Pozn.: výztužná vložka zlepšuje mechanické vlastnosti – zvyšuje pevnost, snižuje smršťování – klesá však tažnost.

-PVC fólie mají dobrou pevnost, vysokou tažnost a odolávajíběžným anorganickým agresivním látkám při koncentraci do 20% (kyselina sírová, dusičná, atd.)

-nejsou odolné vůči organickým rozpouštědlům a ropným látkám

- nesměji přijít do přímého kontaktu s asfalty, dehty, pryží a polystyrenem – nutnost oddělit netkanou textilií

20

- stupeň hořlavosti C2 (středně hořlavé)

- nasákavost do 0,5%

- tažnost vyztužených fólií je minimálně 10%, nevyztužených 200 – 250%

-při teplotách < 0°C tuhnou a křehnou

- při teplotách < -20°C při ohybu praskají

- jsou odolné proti prorůstání kořenů

- příklady domácí produkce: ISOFOL

- příklady zahraničních výrobků: SARNAFIL, TROCAL, SIKATROCAL, SIKAPLAN, ALKOR

21

IZOLAČNÍ PÁSY SARNAFIL NA BÁZI FPO (flexibilnípolyolefíny)SARNAFIL T- mají vyšší mechanickou odolnost

- snášenlivé s asfalty a s polystyrény

- plně recyklovatelné

- na rozdíl od fólií z mPVC neobsahují fólie FPO žádnázměkčovadla - vylučuje možnosti změn vlastností materiálu vlivem migrace změkčovadel v půběhu životnosti izolace -současně to dává předpoklad pro nesrovnatelně delší životnost izolací na bázi FPO oproti izolacím na bázi PVC

22

PE FÓLIE- pro hydroizolační účely

- izolace zemědělských objektů (skladů silážních látek apod.)

- utěsňování skládek komunálního a průmyslového odpadu

- těsnění sypaných hrází a nádrží

- těsnění tunelů, zelené střechy

- nádrže pro pitnou a užitkovou vodu

- vyrábí se z etylenu (strukturní jednotkou je metylenová skupina n CH2 = CH2)

- podle způsobu výroby se získává polyetylén lineární, nebo se silně rozvětvenými řetězci

- rozdíl ve struktuře se silně projevuje v hustotě vyrobeného polyetylenu - dle hustoty poté rozlišujeme nízkohustotnírozvětvený polyetylen LDPE s hustotou kolem 920 kg/m3 a lineární vysokohustotní HDPE s hustotou okolo 955 kg/m3 23

- k větvení řetězců dochází při polymeraci prováděné za vysokého tlaku

- HDPE se projevuje zvýšenou mechanickou pevností a teplotníodolností

- tuhé látky voskovitého charakteru, pokud nejsou pigmentovány jsou bezbarvé, popřípadě mléčně zakalené

- v tenkých vrstvách je PE dobře ohebný a používá se proto pro výrobu fólií

- dobrá tvarová paměť - smršťovací fólie

- fólie z HDPE jsou pevnější a snášejí i vroucí vodu (varnésáčky)

- voskovitý charakter PE a jeho špatná snášivost způsobují, že polyetylenové výrobky je obtížné v běžných stavebních podmínkách lepit

24

- ke spojování PE se proto používá svařování horkým vzduchemnebo spojování roztaveným přídavným materiálem stejného typu z současného ohřevu spojovacích ploch

- do budoucna bude využito také lepení speciálními lepidly

- výraznou vlastností PE je stálost vůči chemickým činidlům

- za normální teploty odolává polyetylenová fólie středněkoncentrovaným kyselinám, louhům a mnoha rozpouštědlům (obaly, izolační vrstvy)

- z hlediska chemické odolnosti je hlavním omezujícím faktorem při použití PE jeho nízká odolnost vůči rozpouštědlům za vyššíteploty a fakt, že některé organické látky (tuky, uhlovodíky, étery, estery) do struktury PE nasáknou a zvolna difundují zdánlivěneporušenou vrstvou PE

25

- výraznou slabinou PE výrobků je jejich malá povětrnostnístálost, neboť neupravený PE je velmi citlivý na působeníslunečního záření

- povětrnostní odolnost lze zvýšit pomocí stabilizátorů a UV absorbérů, velmi účinná je přísada černého pigmentu na bázi amorfního uhlíku (sazí)

- hoření PE je doprovázeno tavením a odkapáváním – stupeňhořlavosti C3 (lehce hořlavé)

26

Porovnání PVC – PE

- fólie z PE neuvolňují změkčovadla – díky tomu nemění tolik svévlastnosti a jsou použitelné i pro izolaci nádrží pitné vody

- při hoření fólie z PE uvolňují méně toxických látek

- běžné PE fólie jsou oproti PVC tvrdší (problémy při kladení) – z tohoto důvodu se stále častěji setkáváme s fóliemi typu LDPE, který je měkčí (Sika Trocal, drahé)

27

Fólie z polyetylenu- oba druhy PE jsou díky svým vlastnostem předurčeny k výroběhydroizolačních fólií – zemní izolace proti tlakové vodě, izolace skládek, izolace proti radonu

- voskovitý charakter PE způsobuje, že polyetylenové povrchy jsou špatně smáčeny vodou - toho využívají pojistnéhydroizolační fólie, označované též jako paropropustné(používají se jako vrstva umisťovaná bezprostředně pod střešníkrytinu sedlové střechy) - nejběžnější paropropustná fólie se vyrábí perforací PE fólie mikroskopickými otvory, fólie bývá z měkčího LDPE (Jutafol)

- propustnost pro vodní páru je u těchto fólií 20 – 110 gm2 za den

28

- druhou možnost výroby paropropustné fólie představuje papírenské zpracování krátkých PE vláken, tenká rohožpřipravená z těchto vláken se pro stavební účely zpravidla dodává v rolích, propustnost pro vodní páru 800 – 3000 g/m2

(TYVEK)

- mikroskopické otvory a mikroskopické mezivláknité prostory se v důsledku špatné smáčivosti chovají jako vodonepropustné, únik vodní páry však umožňují

- parotěsná zábrana (antikondenzační fólie) – LDPE vyztuženéHDPE sítí + vrstva absorpční plsti

- plošná hmotnost cca 125 g/m2

29

Profilované fólie

- mechanické vlastnosti HDPE jsou využity při výroběprofilovaných fólií, jejichž profilace je většinou tvořena řadami kopulek (nopů) – využití k drenážním účelům, pod betonovou mazaninou brání vzlínající zemní vlhkosti, izolace podzemních stěn (napojení na drenážní systém)

- vhodné také k vytvoření odvětrávané mezery při vnitřní izolaci vlhkých stěn – nutné doplnit odvětrávacími otvory u podlahy a stropu (zajištění proudění vzduchu)

- možné využití také v průmyslových stavbách )opěrné zdi, podzemní šachty) nebo v tunelech jako drenážní rubová vrstva

- mají vysoký difúzní odpor – použití do skladeb podlah jako odvětrávací mezera a zároveň ochrana proti pronikání půdního radonu do budov

30

- v podlahové konstrukci – zvukově-izolační funkce (útlum kročejového hluku)

- LATON, DELTA, TEFOND, TECHNODREN, PENEFOL

31

Zkoušení fóliových izolací :

- většina výrobků se u nás zkouší podle německé normy DIN 16 767 – norma pro střešní fólie – sleduje všeobecné vlastnosti materiálů

� přímost a rovinnost, tloušťka

� síla při přetržení, tažnost

� chování spoje při zkoušení smykem

� soudružnost vrstev

� pevnost v protlačení

� odolnost proti proražení

� rozměrová stálost

� stárnutí za tepla

� faktor difúzního odporu

� ohyb za chladu (nová fólie, fólie po umělém stárnutí, fólie po uložení ve vodě)

32

Silikátové izolační hmoty :

- schopnost křemičitanů (silikátů) vytvářet pevné minerálnístruktury je základem celého stavebního průmyslu – křemičitany vápenaté jsou hlavní hydraulickou složkou portlandského cementu

- struktura vytvrzeného cementu (malty, betonu) nemusí být v důsledku značného množství pórů a trhlin dostatečně vodotěsná(reologické změny při výrobě) – těsnost je možné zvýšit snížením vodního součinitele či zhutněním, které dostatečnězmenší prostory mezi zrny v čerstvé cementové směsi

33

- přídání silikátové hmoty může zlepšit vlastnosti finální zatvrdléhmoty – pomocí polymerní silikátové disperze můžeme zvýšit vodotěsnost i chemickou odolnost – typickým příkladem je například akrylátové disperze MOWILITH LDM 6880, kterákromě plastifikačního účinku zlepšuje mrazuvzdornost, otěruvzdornost, ohybovou pevnost (dávkování 5 – 20% z hmotnosti cementu – viz. technický list)

- častěji se ale postupuje tak, že se na finálním betonovém prvku vytváří vodotěsná vrstva ze silikátové hmoty s minimalizovanou pórovitostí, další těsnící hmoty jsou pak založeny na krystalizačním plnění pórů v povrchové vrstvě již zatvrdlého betonu

34

- přídání silikátové hmoty může zlepšit vlastnosti finální zatvrdléhmoty – pomocí polymerní silikátové disperze můžeme zvýšit vodotěsnost i chemickou odolnost – typickým příkladem je například akrylátové disperze MOWILITH LDM 6880, kterákromě plastifikačního účinku zlepšuje mrazuvzdornost, otěruvzdornost, ohybovou pevnost (dávkování 5 – 20% z hmotnosti cementu – viz. technický list)

- častěji se ale postupuje tak, že se na finálním betonovém prvku vytváří vodotěsná vrstva ze silikátové hmoty s minimalizovanou pórovitostí, další těsnící hmoty jsou pak založeny na krystalizačním plnění pórů v povrchové vrstvě již zatvrdlého betonu

35

Vodotěsnící nátěry a omítky

- směs obyčejného či speciálního cementu s různými polymerními přísadami a minerálními příměsemi

- cementový slínek je jemně mletý a jako přísada se často používá mikronizovaný amorfní křemen (silica fume), který při reakci s hydroxidem vápenatým vzniklým hydratací křemičitanůvápenatých formuje další silákové sloučeniny, které výraznězvyšují těsnost materiálu

- silikátové izolační hmoty jsou určeny především na povrchovéúpravy plošně prosakujících betonových konstrukcí – použití jak na nové konstrukce tak na opravy starých konstrukcí

- nanášejí se v tl. 1 – 4 mm v jedné, či více vrstvách

- předností je možnost aplikace na vlhké podklady a jednoduchý způsob nanášení

- nejsou vhodné k utěsňování trhlin betonových konstrukcí, v nichž dochází k posunům nebo jimiž proudí voda

36

- krystalizační těsnění je možné aplikovat na savý podklad s kapilárami, jimiž účinné složky pronikají do hloubky – v pórech pak za přítomnosti vlhkosti probíhá limitovaná krystalizace a dochází k jejich zaplnění

XYPEX, VANDEX, THOROSEAL, PENETRON, LADAX (český výrobek)

- silikátové těsnící hmoty je možné aplikovat při teplotách +5 -+25°C

- do svého zatuhnutí musí být chráněny před rozplavením vodou

-nejsou vhodné v případech kdy je konstrukce zatížena cyklickým vysušováním a vlhčením, ani v případech, kdy lze očekávat větší deformace a vznik trhlin

LADAX MONO – základní izolační nátěr

LADAX KOMBI – zesílení účinku v místech trvalého kontaktu s vodou

37

38

39

Speciální izolační materiály:Fasádní nátěry – fasádní nátěrové hmoty

- silikátový fasádní systém, silikonové emulzní barvy

Hydroizolační nátěry plochých střech- v současné době je na trhu celá řada nátěrových nebo stěrkových materiálů různé technické úrovně

- zpravidla jsou aplikovány ve vrstvách milimetrové tloušťky (tekutá fólie) a jsou zesilovány textilními vložkami

- vodou ředitelné – jsou často doporučované především k opravám střešních povlakových krytin – je však nutné si uvědomit, že na tyto materiály již nejde při dalších opravách natavit asfaltované pásy (v případě selhání nátěru je tedy nutná kompletní rekonstrukce střechy)

40

- rozpouštědlové – dnes jsou považovány za nežádoucí, a to jak z ekologického tak z požárního hlediska

- reaktoplastické – v současnosti jsou hojně využívány

• především na bázi polyuretanů

• aplikují se ve dvou vrstvách na očištěny a suchý povrch betonových konstrukcí

• vytvrzovací reakcí vzniká pružný povlak tl. 1 – 1.5 mm, který má přídržnost k podkladnímu betonu kolem 1 MPa

• tyto nátěry mají dostatečnou pružnost a je možné je použít také na utěsnění větších trhlin nebo pohyblivých spár montovaných betonových konstrukcí

• Asmedia (MEDIATAN), CHEMEX – dotěsňování spár dynamicky namáhaných konstrukcí pražského metra –polyuretanová injektáž je vpravena do předem vyvrtaných otvorů, následně expanduje a dojde k vytlačení vody ze stěny

41

- ELASTO SEAL – polyuretanové nátěrové hmoty především pro střešní izolace: penetrace epoxidovou hmotou, jednosložkový polyuretan (průtažnost 500%), krycí vrstva z jednosložkového polyuretanu s obsahem UV stabilizátoru

42

Izolační vrstvy ze skelných laminátů- v minulosti často používány (hlavně v šedesátých letech pro průmyslové stavby)

- stříkány napovrch betonových i jiných konstrukcí, možnátaké aplikace metodou kontaktního kladení

- používají se pryskyřice různého chemického složení(nejčastěji epoxidové nebo PE)

- různé výztužné vložky

- hlavním nedostatkem je nestejná teplotní roztažnost podkladních materiálů a tvrdých skelných laminátů – v důsledku dilatačních posunů vyvolaných objemovými teplotními změnami docházelo k odlomení laminátové vrstvy od podkladu

- v současnosti používány pouze vyjímečně (interiéry) –protichemické izolace

43

Spárovací a podkládací tmely-v poslední době zaznamenaly značný rozvoj – komplexnířešení stavebních konstrukcí a detailů

Budou podrobně probrány v rámci chemických izolací.

44

Jílové izolace

• použití jílů patří mezi vůbec nejstarší izolace proti vlhkosti

• jílová těsnění byla ve středověku prakticky jediným prostředkem k ochraně staveb proti vlhkosti

• princip izolace je založen na faktu, že jílovité zeminy jsou schopny přijímat vodu za současného objemového nabývání, přičemž voda vrstvou jílu na druhou stranu neprochází a jíl tak působí jako těsnící clona

• s rozvojem výroby živičných hmot a později fóliových materiálů jejich význam ustoupil do pozadí

• moderní systémy využívají velmi jemné jílovitéhmoty - bentonity

45

Bentonitové izolace

• jemnozrnné různě zbarvené jílové zeminy stáří asi 100 mil. let složené především z montmorillonitu (50-95%) – vrstevnatý hlinitý vodný křemičitan, má vysokésorpční schopnosti

• u bentonitů s vysokým obsahem Na+ (vysoký obsah montmorillonitu) dochází k největšímu bobtnání

• bentonity těžené u nás obsahují především kationtyCa2+ nebo Mg2+ - málo bobtnají – úprava natrifikací(hnětení se sodou za současného zahřívání) –nahrazení kationtů Ca2+ nebo Mg2+ - získání sodných bentonitů – nasákavost až 700%, bobtnání 12 – 15x

• v Čechách se těží od roku 1941 v Braňanech u Mostu- bohatá ložiska

46

• z hydroizolačního hlediska jsou pro bentonit významné především tyto vlastnosti:

- nízká propustnost pro vodu

- schopnost bobtnat ve styku s vodou, tzn. absoborvat do své molekulární mřížky vodu při současném zvětšení svého objemu

- vysoký měrný povrch a plasticita

47

Hydroizolace z bentonitu:o nejstarším využitím bentonitů v hydroizolační technice je přímé ruční vytváření těsnících clon v místech průsaků

o v současné době nacházejí bentonity širší uplatnění ve formě sendvičových desek, v nichž je vrstva bentonitu upevněna mezi dvě papírové vlnité lepenky, lepenka mápouze jedinou funkci – upevnit ke konstrukci rovnoměrnou vrstvu bentonitu do doby, než bude zajištěna přítlakem přitěžovací vrstvy, tj. betonem či zeminou

o z výrobků se vytváří hydroizolační vrstva kladením na upravený betonový podklad u vodorovných izolací a mechanickým připevněním ke konstrukci v případě svislých izolací

o spoje se vytváří přesahem, cca 100 – 300 mm dle tvaru spojů

48

o po položení desek je přímo na jejich povrch betonována vlastní konstrukce v tl. nejméně 50 mm –zajištění nutného přitížení a provlhčení bentonitovévrstvy

o vlhkost poté způsobí rozpínání bentonitu, jeho vytlačení do zbývajících dutin a vytvoření souvisléhydroizolační vrstvy

o bentonitové matrace – náhrada poměrně tuhépapírové lepenky ohebným materiálem – geotextilie, PE fólie (Bentomat AS, VOLTEX, BENTOFIX)

o bentonitové výrobky se také používají pro těsněnípracovních a dilatačních spár – bobtnavé nebo rozpínavé pásky vyrobené z bentonitu (75%) v kombinaci s butylkaučukem – např. těsnění prostupůpotrubí betonovýmikonsturkcemi

- těsnění skládek a jímek

49

Výhody bentonitových výrobků:- dlouhodobá, prakticky neomezená životnost

- netoxický přírodní materiál

- pokládka není závislá na teplotě okolí i konstrukce

- schopnost kopírovat nerovnosti povrchu

- sedání konstrukce neovlivňuje její vodotěsnost

- schopnost samostatného zacelení drobných poškození a vad

- jednoduchá a rychlá instalace bez složitého vybavení

50

|Nevýhody bentonitových výrobků:- nutné přitížení položené vrstvy

- do přitížení nesmí materiál přijít do styku s vodou

- pokud bentonit expanduje vlhkostí před přitížením, je materiál trvale znehodnocen

- vysoká cena

- větší tloušťka izolační vrstvy