Jak bývalo prvéj - z pamětí strýčka Josefa Dufky z Hluku

7/23/2019 Jak bvalo prvj - z pamt strka Josefa Dufky z Hluku

1/19

Jak bvalo prvj - z pamt strka Josefa Dufky

Zemdlstv

Kdy byla roku 1891 rozdlena zemdlsk rada v Brn na dva odbory, esk a nmeck, a byly provedenyvolby, vykonala tak mnoho pro zemdlstv zslun prce. Na kadm okrese byly zaloeny hospodskspolky. Nae obec patila zpotku ke spolku Velehradskmu, se sdlem v Hraditi. Tento spolek dal zdarmanaim rolnkm 2 sec stroje na ukzku, jak se s nimi pracuje. Jeden ml Ji imk . 7, druh Matuka .466. Kdo by si chtl sm nebo spolu s vce rolnky takov stroj koupit, byla mu od Zemdlsk radyposkytnuta subvence 50% ceny. Tyto subvence byly poskytovny i na jin stroje, mltiky, ac stroje atd.Tak na zakoupen ulechtilho osiva a sadby na zaluovn a zalesovn patnch pozemk, na hnojivovzkouky, na nkup plemennch zvat a stavby stj, hnoji atd. byly na doporuen spolku poskytnutylenm subvence. Asi roku 1900 byl Velehradsk spolek rozdlen, kdy vce podpor dostval okreshradisk neli Ostrosk. Okresn hospodsk spolek pro okres uherskoostrosk se osamostatnil apracoval v tom smru bez hany. Nebylo divu, e se zemdlstv za takovch podmnek postupn zvelebovalo, co tak nezstalo bez vlivuna rodu a ivotn rove rolnk. Nikdo u nemusel sadit stle dokola sv star obil a brambory, kdy dostalna vr zulechtn osivo a sadbu. Kad tak mohl pout jakkoliv mnostv umlch hnojiv. Takcukrovary dvaly svm kontrahentm osiva, krmn cukr, melasov zky, to vechno na vr nebo za velicepznivou cenu. Toto ve hodn a ve velkm mtku vyuval Syndikt epa veden V. Stoupalem, kter bylv hospodskm a obchodnm smyslu velice silnou osobnost. Bez velkch otes provedl zemdlce vemiskalmi nejhorch let hospodsk krize (1930-1935).

Hospodsk spolek pro okres ostrosk byl v prvnch dobch veden pedsedou Vtkem z Chylic a pozdjiVaculkem z Pedmst . 1. Jednou za rok konala se v Pedmst vron schze, na n byl zvolen pedseda,

jednatel i pokladnk. Naplnovala se tak innost na nsledujc rok. Kad rolnk, kter byl jen trochuodvna podnikav, mohl si svhospodstv pkn zvelebit za pomoci zemsk podpory. Bylo vak mlo

takovch rolnk. V Hluku bylo by mono mezi n potat Tesaka (. 38) a Svadbka (. 109). Teprve poprvn svtov vlce jich bylo u vc, ale podpory u zase nebyly tak vysok a investice zase byly mnohemnkladnj. Zpotku se vecko subvencovalo 50 % nkupn nebo poizovac ceny, po vlce u jen 30 % adle u jen 15 %.

Pouvn umlch hnojiv

Ve dvoe pouvali pant od roku 1860 jaksi hnojivo, kter jmenovali guano. Rozhazovali to pod ito (vHluku se tak kalo penici)a pozdji i pod epu cukrovku, a se zaala pstovat. Rolnc nedvali na sv polekrom hnoje chlvskho nic. hoilo se - po tech letech vdycky nechali leet pole ladem. Takov hor, bylo-li jim mono, pes lto dvakrt zorali a pohnojili jarnm hnojem, kter jinde se stejn nedal vozit pro patncesty v dob set a szen. Teprve kolem roku 1890 tyto hory se nenechvaly a dlalo se to tak, e pohnojen tvrtm rokem nasadily se na to pole, kde ml bt hor, brambory a a se ponejprv okopaly, vyvezl se

tam hnj, rozhzel a potom se motykama pikopil k dlkom. To dalo ale moc prce a vsledek, byl-li suchrok, nebyl velk. Proto nkte rolnci zaali set vce jatelinu a po druhm seen se tam navezl hnj a zaoral amohlo se set ito (v Hluku se tak kalo penici). Toto u bylo lep a rychle se to rozilo. epa cukrov se tehdy obyejn sadvala run. Za tm elem si lid zmili ku dk jak je vidli napanskm a vzdlenost jedn epy od druh v dcch a podle toho si naped naznaili dky margrem (velkhrb se silnmi kolky na naznaen dk v hln) a potom sadili. Nkte si vak vmali vce a vceokopvky na panskm a podle toho dlali i svoji prci. Bylo tehdy pravidlem: ep okopvkou neukod.Tikrt okopat a ohrnout. Ponejprv plytce, podruh hloubji a potet, tj. po petrhvce hluboko a naposledyco mon hluboko nadlat hlny. Z obil se nejvce sela r (v Hluku se tak kalo itu), protoe bylo slmy poteba na doky a snadno semltila a chleba se moc zedlo. Ptilenn rodina pojedla 5 pecn za tden. Bl peivo itn se peklo jen

jednou tdn. ito (v Hluku se tak kalo penici) se selo mlo, protoe se tko mltilo a patn se i dailo.Daleko vce se pstoval jemen, ten se dobe mltil a prodal se a koupila se za hotov itn mouka. Tak i

mleli lid jemen a z mouky se pkaly krajance a vaily iky. Ponvad se ito (v Hluku se tak kalo penici)patn dailo a na panskm rostlo dobe, vymovali si rolnci osivo ve dvoe. Tam mli ito (v Hluku se takkalo penici) pkn bezvous a to se dobe mltilo, ale zas lidem mal narostlo. Proto nedvno utvoenzlona se usnesla, e se objedn vagon superfosftu a lidem se rozprod do Vclava bez penz (zkaznkplatil a po sklizni), jak bylo v t dob zvykem. Objednali ho tedy ale spolen s obc Blatnice roku 1883.Superfosft se dobe osvdil a ti, co ho naseli pod ito, nelitovali toho - mli ito velice pkn.

Hledej

HISTORIE PRODA KRONIKY FOLKLOR PAMTI FOTOGALERIE ODKAZY

Jak bvalo prvj - z pamt strka Josefa Dufky 12.1.2016

http://www.kronikahluk.cz/index.php?id=jak-byvalo-prvej-z-pamti-stryka-josefa-dufky 1 / 19
http://www.kronikahluk.cz/index.php?id=pirodahttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=kronikyhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=folklorhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=vzpominkyhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=fotogaleriehttp://www.kronikahluk.cz/http://www.kronikahluk.cz/http://www.kronikahluk.cz/index.php?id=odkazyhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=fotogaleriehttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=vzpominkyhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=folklorhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=kronikyhttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=pirodahttp://www.kronikahluk.cz/index.php?id=historiehttp://kronikahluk.cz/http://www.youtube.com/watch?v=YkKS32OLfO4&feature=youtu.be


2/19

Ptm rokem 1884 u objednal starosta Svadbk spolu s mlynem Pipalem sami vagon pro obec a tak seto pomalu ilo, e se kadm rokem objednal vdy cel vagon a na louky zase struska se zaala objednvat. Ve svtovou vlku to pestalo a proto i roda byla mal. Po vlce vak rolnci utvoili rzn spolky aobjednvali pro sv leny superfosft, strusku, ledky, sl draselnou, kainit a to v mnostvnkolikavagonovm. Tak napklad jen strana agrrn objednala pro sv leny v roce 1928 dva a pl vagonusuperfosftu, jeden vagon strusky, 120 q soli draseln a kainitu, 90q ledku ilskho a 40 q jinch hnojiv.Platilo se to a na zimu. Kolem roku 1890 ml na sklad superfosft i id Grnfeld a do roku 1915. Jak se tedy zaalo pouvathnojiv, byla roda vt a lid mli vce i sena a tak stoupal pomalu i stav dobytka. Uvedu kvli srovnn stavdobytka z roku 1886, kdy bylo natno 312 krav, 35 jalovic, 25 telat. Roku 1896 bylo natno 493 krav, 71

jalovic, 79 telat. Z toho ovem st pipad na dvr, kter ml mimo toho i 30 vol. A v roce 1928 byl stav 980krav, 270 jalovic a 93 telat (bez dvora). Mimo toho u bylo 220 prasnic a 690 kus vep.

Pstovan plodiny

Za starch dob se z obilovin pstovala v Hluku nejvce r (v Hluku se tak kalo itu), jemen, mn oves aproso. R (v Hluku se tak kalo itu) proto, e dala hodn slmy, kter se v kadm dom spotebovalovelk mnostv ke kadoron oprav dokovch stech. Z namlet mouky se vtinou pekl chlb. Bl peivobvalo jen jednou za tden, na svatby a podobn slavnostn pleitosti. ita (v Hluku se tak kalo penici) sepstovalo mlo, protoe vyadovalo dobrou pdu a t mnoho nebylo. Navc se cepama velice tko mltilo.Proto rolnci seli radji jemen a za ten si vymnili u ida pytel bl itn (penin) mouky. Oves byl nakrmen pro kon a proso na kai a pro drbe. Dle si kad pstoval trochu hrachu, oky a fazole na jdlo.Vik (sms chlebovho obil a vikve) na seno. Zel si tak kad nasadil nkolik kop a v kadm dom bylana zimu beka nalapanho zel. A kdy se nasuily jet tak dva pytle ovoce, nebylo u strachu z hladu. Prozimn prci hospodyn a pro oacen rodiny se pstovaly konop. A teprve po roce 1895 zaal sem tamnkdo pstovat jatelinu a pozdji i vanku na seno pro dobytek. To se rychle rozilo, kdy ostatn vidli,co to d sena a pkn roda po tom bv. Nhle u nebylo teba hoit a skuten rokem 1900, kdy sepstovn jateliny rozmohlo, zaniklo hoen pln. Ped rokem 1870 se sadvalo nco krmn epy, nco kvaky a nco epky. V tom roce se tak zaalo spstovnm cukrovky pro cukrovar. Cukrovar platil 70 grajcar za metrk. Druh rok dval brodsk id 75grajcar. Tm zskal vtinu a May (idovsk obchodnk) musel dt 80 grajcar.Tak to dolo a na 9 estek abrodsk cukrovar zkrachoval. Cena vak neklesla. Nebo tam jezdil kontrahovat njak ciz cukrovar, take vroce 1900 se kontrahovalo za 1 zlat a o pr rok pozdji za 1,20 zl.Cukrovary dvaly na jaro po uzavenkontraktu na kadou mici epy 10 zlatch zlohy a to bylo lkav, nebo na jaro bylo penz vude poteba. Na krmen pro husy se sadvala turky. Brambory se za starch as nepstovaly a lid je ani neznali.Teprve v roce 1738 je zaali pstovat na panskm a krmili jimi v zim prasata, kter se v lt psla. V roce1771, kdy pro mokro byla neroda, velik hlad a drahota, zaali lid chodit na pansk brambory krst. Domasi je vaili a jedli. A ejhle! Nikomu se nic nestalo a navc to bylo dobr. A tak se v Hluku zaaly pstovaterteple. Jin plodiny se v Hluku nepstovaly proto, e se jim tu nedailo. Leda e na panskm nkdy seli bob apozdji sju. Z bobu byl ale hok rot a zvectvo ho nechtlo rt a sja nikdy dobe neuzrla. Kolem roku1940 zaali nkte Hluan pstovat liv byliny. Ty dvaly sice dobr vnos, ale nedaly slmy ani zrna,

jenom hodn prce. Jet bude mon dobr zmnit se o tom, jak se z jemene podomcku vyrbly kroupy. V nkterchdomech mli ze silnho dubovho deva udlan stoupy a v tch se kroupy tloukly. Do stoupy se nasypalmzn hrnek (mz=4 ejdlky, vdro = 40 mz, holba = mzu).

jemene, ten se navlhil vodou, aby slupka la snadno dol a ihned se tlouklo. Pi t prci se pouvalo jennohou pirazit a druhou zase nadzvednout, pi tom se nohy rychlm pelapovnm stdaly. kalo se, e

kdo um tlouct kroupy, um i tancovat. Kdy u byly slupky otluen, vybralo se to a na iici (sto) se slupkystoily a odstranily. Kroupy se vaily nejastji v zim, bu sam nebo s fazol. Jakou domc vrobou byl Hluk povstn v minulosti? V Katanci byla Salajka na vrobu mdla a pod Hushorou lis na olej. Olej ke svcen zskvali Hluan ze vestkovch jader, oleje z mku pouvali na matnpostnch jdel. Ponvad lisovn vyadovalo zvltnho zazen, byla k tomu elu postavena pod Hushorou bouda - dlna, kter od nepamti byla majetkem rodiny Huspenin, jm tak kali Dlna. vestkovpecky se nejdv tloukly v koryt, pak se z nich vybrala olejov jdra. Ta se dala na zvltn pnvice, kde zamrnho ohvn se mchala zvltnmi lopatkami. Pak se ve dalo do velikho devnho lisu, z nho podvelkm tlakem tekl z jader olej. Tato lisovna rostlinnho oleje byla zruena roku 1880. Z hluckho dvora se vyvel do celho okol povstn sr. Vyrbl se tak, e erstv nadojen mlko nosilydvky ve kopku do srrny na kotel, tam se po pidn tzv. sen ze aludku zabitch telat ohlo namrnou teplotu. Kdy se mlko v kotli srazilo, vylvalo se do devnho lubu velikosti pecnu chleba. Vespodbyl kmen, po kterm drkou stkala syrovtka do zvltn ndoby. Na vrstvu sra se dal kulat tk kmen

a sr zstal v lisu do plnho vychladnut a ztuhnut. Pak se pecen sra z lisu vythl a byl odnesen do velmichladn mstnosti, tzv. srn (odtud ren zima jak v srni). Tam se ukldal do tel, kterch byla plnsra.

Vvoj techniky v hospodstv




3/19

Mnoh vci, kter denn pouvme, nm u natolik zevednly, e ns ani nenapadne, e nai pedkovse bez nich museli obejt. My napklad se tm ve vem dme asem. V kad domcnosti vis na stn hodiny, kter udvajsprvn as, kdy je teba to i ono udlat. Nebvalo tomu ale tak vdycky. A do roku 1820 nikdo v Hlukuhodin neznal a as k prci udvalo slunce, nebo sama povaha prce, e toti urit prce mohly se konat vedne, jin zase v noci. O pt rok pozdji mli u hodiny na fae a v zmku. Na kostele dal far namalovathodiny slunen. Ani robota na panskm nedila se hodinami. Na p robotu museli se robotnci dostavit s vchodem sluncea konila se po zpadu slunka. Robota jzdn bvala vtinou pes pole a to znamenalo, e kad musel vyjetz domu za tmy v noci, aby mohl bt ve dvoe zapsn a na mst prce, tj. v Nivnici nebo na Volenov, musel

bt pi vchodu slunce. Snad by se lid obeli bez hodin i nadle, ale asi kolem roku 1870 pevzal JosefVelovsk, velmi il a podnikav lovk, zastupitelstv tovren rzn stroje vyrbjcch a nabzel tyto strojeza vhodnch platebnch podmnek i na spltky. Objednval tak i hodiny. Je sice pravdy, nedlal tozadarmo, ale nikdo tm nebyl o nic zkrcen ani oizen. Z kadho stroje ml uritou pevn stanovenou provizia co objednal, to tak kad obdrel a jak platebn podmnky dojednal, takov byly tak tovrnou vdyckydodreny. Jeho zsluhou se zaaly u ns it hodiny i hospodsk stroje, pluhy atd. V roce 1875 byly u v Hluku hodiny v 50 domech. Z toho je vidno, e ani lep a vhodnj vci se neilypli rychle. Takov nstnn hodiny stly 2 zlat 50 krejcar a lid kali, e na to nemaj penz. V t dobtak obchodnk id Kohn prodval visac i nstnn petrolejov lampy. Dosud se svtilo vude jen olejovmilampikami a ty dvaly velice mlo svtla. Takov lampa neosvtila ani celou jizbu a z oken na ulici takdn odlesk svtla nezil. Kdy nesvtil msc nebo bylo zamraeno, bylo na ulici tma jako v pytli. el-linkdo v takov veer na besedu, nesl si vdy s sebou lucernu, aby nespadl do pkopu. Tak formani vozili ssebou lucerny na voze zaven. Pni mli na korech dv lucerny se zvtovacmi sklya v nich svtili

svcemi. Slun visac petrolejov lampa stla tehdy 1 zlat 20 krejcar. V roce 1860 byly petrolejky pouze v50 domech. Ostatn si je pouze pjovali, nap. na svatbu, dran pe apod. V roce 1890 u mli hodiny apetrolejov lampy ve velik vtin dom, ale pece ne vude. Roku 1899 byly zzeny hodiny na vi kostelaa ti, co bydleli blzko a na v vidli, svch hodin nepotebovali. V t dob u ns bylo v nejvtm rozkvtuemeslo evcovsk a evci, ponvad pracovali v noci, mli u lampy velk, od kterch bylo krsn svtlo.Obchodnci a hospodt mli lampy plynov nabo karbidov. Po roce 1900 u byly lampy rznch velikost vevech domech a hodiny tak. Na svatby, hostiny a ke dran pe si lid pjovali lampy karbidov. Pi dranpe petrolejov lampy patn svtily. Prachem z pe se toti brzo ucpal pvod vzduchu a muselo se to zaveer nkolikrt istit. A do roku 1920 nebylo nic slyet o rdiu. V tom roce vak pijel Hanek z Ameriky a pivezl si s sebourdio. To byl div a vzcnost. Lid se k nmu chodili na n dvat a poslouchat muziku, zpvy a ei a velice setomu divili. Tak se to lbilo, e si to vichni zaali kupovat a v roce 1950 u byl rozhlasov pijma v Hlukuskoro v kad domcnosti.

Zdlo by se podivn, e tak dlouho trvalo, ne se vichni Hluan rozhodli pro tak dobr a potebn vci,ale nemme starm co vytkat. Vdy nap. elektina byla do Hluku zavedena roku 1933 a pesto, e je tovelice zdrav, ist svcen a pohodln pohon stroj, trvalo to dobrch 7 rok, neli si to zadila vtinaHluan a dodnes (psno v roce 1957) naleznete jednotliv domy bez ppojky elektrickho proudu. A to jetelektrrny a do roku 1948 vychzely vstc zemdlcm, e jim poskytovaly zlevnnou sazbu na odbrproudu a emeslnkm zase dvaly vhodu nonho odbru proudu, kdy kW stl pouhch nkolik hal.Pvodn se platilo za denn proud 1,20 K, za non 40 hal. Zemdlsk sazba byla 80 hal za 1 kW. Tovrny nebyly ve svch zatcch nic jinho ne dob, siln a sv prci rozumjc ivnostnci, kovi azmenci, kte kdy vyrobili stroj, snaili se ho hned prodat. Byl-li to stroj dobr, zskal oblibu u zemdlc akdy usnadoval prci rolnkovu, chtli si ho koupit i jin. emeslnk-vrobce zdil si vt dlnu, najal vcedlnk a tak rostly tovrny. Od roku 1860 zaala vbec jaksi podnikatelsk prmyslov horeka. Byl to zjevveobecn, vyvolan dobou. Zizovaly se tovrny, stavly se cihelny, eleznice, silnice, mosty atd. Je sicepravda, e csa Napoleon pustil podn Evrop ilou, e statisce lid zahynulo, statisce jich bylo zmrzaenoa zbdaeno, ale sedlci a emeslnci se nsledn vzmohli, zbavili se dluh a kdo ml jen trochu tst,zbohatl. Zjistilo se, e nen teba cukr kupovat od cizinc, e je mono vyrobit ho z epy, kter se dvypstovat na naich polch a dt tak vdlek rolnkm i dlnkm. Pi stavbch silnic, eleznic, most aj. setak mnoho lidu zamstnalo a venkovsk lid z bdy dosavadn vybedal. Do t doby nebylo nikde dnchmost, ani pes potoky ani pes eky, vude se jezdilo pes vodu brodem. Ovem, kdy po deti vodastoupla, pes Moravu se musely povozy na pltch (vorech) pevet. Po postaven severn drhy nauili se inai stavitel stavt mosty a zaalo se s jejich budovnm. K tomu bylo teba stavebnho kamene a plenchcihel. Kmen se lmal na Kobylici a na Ostroskch. Formani ho vozili do Ostrohu a do Hradit a mlivdlek. V Kunovicch byla zaloena cihelna evkova, kterou pozdji koupil Abrhm a brzo na to druh.Tak v jinch obcch jako v Ostroze, ve Lhot, v Blatnici a nakonec i v Hluku byly cihelny. Nkter z nichpozdji zanikly. Ale vrame se k naim tovrnikm na hospodsk stroje. Takov samozejm v Hluku nebyly, ale byly tu

jejich vrobky. A do poloviny 18. stolet se orvalo pluhem, kter byl cel devn i s kolekama. elezn byly jen rfky nakolekch a radlice. Takov pluh pdu neobracel, jen msil Nkter kov zaal pak dlat elezn odhrnovacdesky i radlice stechovit, ale i tyto pluhy byly brzo zatlaeny tzv. hradiky, kter mly desku toenouocelovou. Tyto se v krtk dob velice rozily, nebo u pdu pkn obracely a oralo se s nimi lehce.Dvjmi pluhy, bylo-li trochu sucho nebo vlhko, se orat nedalo a tak zstvalo mnoho pol nezoranch aroda bvala slab. S hradikem vak la prce leheji a rychleji a za krat dobu se zoralo vce. Nebylo




4/19

u nepooranch strnisek pes zimu a roda byla tak lep. Ale ani tyto pluhy nebyly dokonal. Bylo-li sucho,hrudy takov pluh vyhodily z brzdy, ponvad byl lehk. Proto po roce 1910 pevldly pluhy tovrn ocelov,kter pes svoji t vhu pracovaly lehce a hrudy drobily. Tak ostatn nstroje jako sekery, motyky, re atd. chtl mt kad radji ocelov, pestoe byly draneli plechov.

Do tch dob rolnci ezvali seku pro dobytek na star primitivn stolici s jednm dlouhm zahnutmkosem. Tento stroj se uval u nkolik stolet, od t doby co se zaala sadit krmn epa, tun a kvaka. Jepravda, e se v nkterch malikostech tak obas zdokonaloval. Tak se napklad usnadnilo posunovnslmy zespodu destikou upevnnou na stupadle, kterm se zas ulehovalo ezn pomoc nohy, ale pestoto byla prce zdlouhav a vyadovala velk opatrnosti. Co to dalo e Velovskmu, ne nkoho pesvdili,

o rychlej a vhodnj bude ezn na bubnkov sekovici. A v roce 1870 objednali si prvn sekovici nafae a brzo na to i Svadbk z . 109. Sekovice sice stla 15 rnskch, ale vyplatilo se to. Za pr let u ji mlivichni vt rolnci. Tak ostatn, kdy vidli nesporn vhody takovho stroje, kdo jen trochu mohl, kad si

ji koupil. Pesto je ale teba poznamenat, e nkte tvrdohlav a etrn jet v roce 1900 ezali seku starmkosem. Teprve kolem roku 1910 tento jednoduch stroj nadobro zmizel. Jednou ze zemdlskch innost bylo i mlcen. Mltilo se run, cepy. Mlcen samotn lo dosti rachle.Mlatc bylo 5 a 6 a obil se prostralo i za mlatevnu, kde se zem urovnala a natela bltem z mazac hlny splevami, co po uschnut bylo jak beton. Na jednu sdku se prostela a kopa jemene nebo jeden a plmandele ri. Po pejit mlatc se to obrtilo a omltilo i po druh stran. Ped tm se jemen klasnoval.Postavilo se asi 2 kopy snop vzhru klsm a bilo se cepy do klas. Tm se klasy rozdrtily a snopy bylykrat, take se jich potom mohlo vc prostt na sdku. Jemene se vymltilo 15 i vce mandel za den. Pokad sdce se zrno vyhrabalo, odhrnulo a zametlo. Mltilo se vtinou s domcmi lidmi. Byloli to nutn,najali se ciz za plat 2-3 estky denn se stravou i za kadou destou mici. To vak bylo i s vyitnm

obil a toto itn u bylo hor. Muselo se ekat, a bude erstv vtr a pi nm zrno na mlat lopatamipehazovat. Vtr plevy odnel a zrn zstvalo. Byl-li opravdu podn vtr, bylo zrn po dvojm pehzenist. Jinak to ale byla prce zdlouhav a kadmu se protivila. Senzac se proto stala Velovskho nabdka,e i na tuto prci je stroj, kter zrno dn vyist, a navc roztd na dobr ist, prostedn a pozadek. Jedinpot byla v tom, e tento stroj zvan fukar, stl 40 rnskch. I to ale Hluan ikovn vyeili tm, e se spojilidva i vce rolnk a koupili si ho spolen. Fukar byl asi stroj, kter se v Hluku rozil ze vech nejrychleji.Bhem deseti let u nikdo obil jinak ne s jeho pomoc neistil. Do roku 1870 se mltilo vechno cepy. Rolnci zaali po roce 1876 mltit run mltikou, po roce 1895 uentourovou a pak 1908 benznovmi mltikami. Kdo chtl obil vymltit u nkoho na entourov mltice,dal si svj potah a od mandela estku. Za mlcen na benznov se platilo za hodinu 1 zlat 20 krejcar avymltilo se za tu dobu 12 a 15 mandel. Po prvn vlce bylo u v Hluku mltiek mnoho. epa na krmen dobytka se nadrobno rozsekvala v devnm koryt sekem a tuto prci musely vtinouzastat dcka. asto se stalo, e si pi tom nkter kared rozseklo palec u nohy. epaky na krouhn epy

se zaaly it kolem roku 1910 a ve vtm mtku pak po vlce. Do t doby jich nebylo a tak zapoteb,nebo dobytek se v lt psal a na noc stailo trochu ohnice, ovsihy nebo jin trvy ze zarostlch okopanin.Krmilo se jen v zimnm obdob, kdy pastva pestala. Tak mli Velovsk keft dost: sekovice, fukary, potom entourov mltiky atd. Protoe byli lovkemvelice podnikavm, nakoupili nkolik hektar ladem lecch pozemk na Kobylici a zalesnili to. Nechali tak posob pknou pamtku a svm spoluobanm pklad, e i tko obdlateln pozemky mohou po delm asepinet uitek. A jet jedna pamtka po nich na dlouhou dobu zstala: byli toti velkm pznivcem hluckchdt. Kdykoliv li po ulici , kter dcko jim dalo kesansk pozdraven, kadmu dali hrstku bonbon. Tchmli po kapsch vdycky dostatenou zsobu. Ne umeli, zdili nadaci, z jejho roku byly dti z prvn tdykadoron na den sv. Josefa obdarovny drobnmi drky. Po prvn svtov vlce po vmn penz bylototo velmi omezeno. Rodina Velovskch se ze vech sil snaila tuto bohulibou zvyklost dodrovat, avak zadruh svtov vlky u to opravdu nebylo mon a nadace zanikla.

Dopravn prostedky

Pokrok se nezadriteln il i v oblasti dopravnch prostedk. Od pradvna nebylo jinch monost, necestovat pky nebo s koskm povozem. Pni pouvali kor. Komu se nkdy podailo svzt se v koe,povaoval to za velik tst a chlubil se tm cel ivot. Cestovalo se hodn na vzdlen jarmarky do Uher,asto tak za prac do Rakouska. Dost asto se stvalo, e el-li nkdo sm, byl na cest pepaden a openze oloupen. Proto se radji vypravilo vce osob spolen, aby se v takovm ppad lpe ubrnili. Hlutevci jezdvali v dvjch dobch se svmi vrobky a do Uher a do Raks a i oni jezdili vdy nejmn nadvou vozech. Nebezpen msto, kde se asto stalo njak pepaden bylo na hach mezi Ostrohem aPskem, kde byl z obou stran silnice blzko les. Jednou byl okraden i obchodnk Cyril Kivk a to u samchKvaic u elezninho podjezdu. Bylo to k veeru. Zdrel se v Ostrohu o nco dle ne potal, slunko uzapadalo. Vz ml pln nakoupenho zbo. Za mostem mu njak kluk, kterho si naped ani podn

neviml, sthl z vozu plachtu, kterou byl nklad pikryt a utkal s n pry. Napadal pi tom hodn na jednunohu. Kivk, pesvden, e bude snadn ho dostihnout se pustil za nm. Jenome kluk velice rychle kulhatpestal, za kapl skoil dol behem a zmizel mezi domky. Cel roztrpen se tedy Kivk vracel zptky. U zdlky vidl, e se kolem povozu hem nkolik chlap. S velkm kikem, co mu sly staily utkal k vozu. Nese tam ale dostal, zmizeli chlapi a s nimi i vt st cukru a dalho zbo. Dom pijel Cyril Kivk s vozemtakka przdnm. A v Kvaicch se podobn vci stvaly astji. Kdy se vozvala epa do cukrovaru, to se tam u hospody




5/19

krmvali kon. Jak chvilku u vozu nikdo nestl, hned se ztratily deky s kon, vidly z vozu a nkdy i ocasy bylykom uezan. Pchali to vtinou tamnj kluci, kte ale byli vude stejn. Na jarmarky se chodilo pky a a po postaven vlrsk drhy (1888) se aspo jedna cesta jela vlakem. Nandra se lo obyejn pky nebo forman s komi jel pouze v ppad, e dostal nejmn 2 zlat to semohlo vzt 6 nebo 7 lid. Kadho by to stlo 3 estky a tak spoiv lid tto monosti nevyuvali. Stvalo se,e byla-li krut zima, nkdo na cest i zmrzl nebo zase ztratil penze. Kdy nkdo mil do Ostrohu, mohl jet smlkaem, kter kad den rno v zim i v lt vozil ze dvora do Ostrohu v konvch mlko. Za estku rdkadho svezl. S mlkem za na pamti jezdili Martin Kopiva a potom tefank. Mlko se poslalo ze dvordo Vdn, pozdji do Prahy. Pozdji, zhruba v roce 1910 zaal jezdit i pota s vozem a ten tak lidi vozil. To vak u lid vce pouvali

povoz a po roce 1924 autobus. Pesto se ale nali mnoz vytrvalci, jako nap. tetika Mitena, kterchodily skoro a do sv smrti s vejci pky a do Zlna. V mstech a po zzen eleznic i na ndra byli tzv. povoznci, kte mli kor a pr kon a ivili sepevenm pasar. Vlastn to byla jaksi obdoba dnench taxik. Po roce 1900 se zaalo pouvat kol,motocykl a autobmobil, ovem zpotku jen velmi mlo. V Hluku bylo takov vozidlo mlokdy ke spaten akdy nkdo nhodou potkal na cest auto nebo motorku, to bylo jako by potkal erta. Kon se toho lekali aasto se i netst stalo, kdy se splaili. Jako prvn zaal v Hluku jezdit na kole id Lvy zvan Moric Levek v roce 1901.V dalm roce u ml kolo istudna Hanus, kter si pak v roce 1905 koupil motocykl. V roce 1908 uspodal jedn letn nedle v Hlukuvelikou a pamtnou slavnost - toti prvn jzdu obc automobilem. Koupil kdesi automobil, ale spe ne auto tobyl star step, kter u nejezdil. Motor z nho dal na opravu a protoe oprava do on pamtn nedle nebylahotov, najal si tyi cikny, kte zezadu zakryt plachtou, auto tlaili. Hluan se zprvu divili, e vz jezd bezkon, pak ale kluci uvidli pod plachtou mhajc se pinav paty a zaali je lehat prutama. Pozdvien, kter

kolem toho nastalo, bylo natst vas zaehnno. Brzo potom zaal Hanus jezdit opravdu autem, ke ktermunebylo zapoteb ciknsk pomoci. Po roce 1920 se zaala rychle it kola i auta. Hlut oban Kupec aMitek zvan Auk zaali provozovat autobusovou dopravu do Hradit.

Po hromadnm rozen modernch dopravnch prostedk pominulo kouzlo a romantika cestovn.Vhodou bylo, e lovk urazil cestu rychleji a pohodlnji, bez navy. Nevhodou ovem bylo a je, e hrozmnohem vt nebezpe zrann a nkdy i smrti. Pdem z kola se asto nkdo zran. S motorkami a auty setak stvaj smrteln havrie zkrtka mnohem vce lid bv zranno a zabito ne v dobch, kdy se chodilopky. Pesto u pky nikdo chodit nechce a radji riskuje vechno toto nebezpe, jen kdy se veze.

Roziovn obce

Stavby obytnch a hospodskch budov nely ustlenm tempem. V nkterch letech se stavlo vce, v

jinch mn. Obdob, kdy se stavlo vce ne kdy jindy bylo od roku 1760 do 1795, kdy byly roky dosti dobr,klidn a lidem se ilo dobe. Toto obdob bylo jen na chvli perueno hladem, kter pinesl nepzniv rok1771. Druh obdob stavebnho rozmachu bylo od roku 1820 do 1848. Bylo ale tak na as perueno cholerovmrokem 1831. Tet obdob se datuje lety 1870 a 1914. Nejmohutnj co do rozsahu bylo ale obdob tvrt ohranien lety 1920 a 1940, kdy se Hluk rozrostl ocel nov tvrti a ulice potem asi 300 dom. V roce 1770 bylo provedeno prvn slovn dom a soupis obyvatel obce. V Hluku bylo natno 225 doma 1305 obyvatel, z toho 17 id. Pak u bvalo toto stn lid a dom astji. Do roku 1770 neml dn dm slo a domy bvaly oznaovny jen podle majitel, asto i starch a dvnozemelch. Nkde byly na tento zpsob pojmenovny i poln trat. Napklad Zabarton bylo zvno podleBartonk, kte pes dv stolet bydleli v dom, kter dostal potom slo 96. Bartonci nebyli velc sedlci, ale

byli majiteli velkho vinohradu a protoe patili k tm mlo lidem, kte zde obstli pes ticetiletou vlku, bylapodle nich nazvna i pole lec za jejich humnem. Oslovn dom z roku 1770 zstalo u trvale a do dneka, protoe bylo zaznaeno hned do gruntovnknihy. Kdo pozdji rozdlil svj irok dm na dva, byly v gruntovn knize oznaeny jako nap. slo 22/a a22/b. Teprve v roce 1850 bylo toto oznaovn zrueno a kad dm dostal sv vlastn slo. Ponvad vaku bylo mezitm postaveno hodn novch dom, kter dostaly sv sla hned po svm dokonen, nebyly utyto dodaten slovan domy oznaeny sly adovmi, ale dalmi, jich u bylo hodn pes 300. I nadle,

jak kdo dm postavil nebo rozdlil, obdrel slo nov, kter dosud dn neml a tak se stalo, e vedle domuslo 9 je dm slo 515 nebo vedle sla 186 se nachz slo 500 atd. Kdy vak zase naopak nkdovedlej dm pikoupil a zdil ze dvou dom jen jeden, jako se to stalo v . 188 + 189 nebo . 193 + 194,musel podret ob sla i nadle, mohl vak tento dm zase kdykoliv rozdlit bez ednho zen. Kdy nkdodm koupil a pln ho zruil, jako to udlal majitel domu . 173 s domem . 333, stojcm v jeho dvoe, byloslo edn zrueno a nebylo dno dnmu jinmu domu. Jedin v takovm ppad, kdy nkdo svj dm

na takov zruen prodal a postavil si jinde nov, podrel si slo z domu zruenho. Kdy se mla v roce1913 stavt kola (plny pak pekazila prvn svtov vlka) byly takovm zpsobem obc vykoupeny dvadomky: Hrubanv a Vojtkv. Hruban si koupil dm, kter u slo ml, Vojtek vak stavl nov a podrel sislo star, zatmco Hrubanovo pvodn slo bylo zrueno. Zajmavost bylo, e podle rakouskch zkon, byl-li v nkterm dom povolen obchod nebo nlev lihovin,vzalo se toto povolen k domu a nikoliv k osob, kter si ho vyizovala. Nov majitel tohoto domu mohl, kdy




6/19

chtl, provozovat obchod i hospodu bez jakchkoli dalch formalit. Takov povolen ili koncese byly nap.na dom . 54, 187, 150, 152, 153, 154 a 220, odkud bylo v roce 1840 peneseno na nov postavenouhospodu . 2.

Jak si Hluan stavli sv pbytky

Nevyerpatelnm zdrojem stavebnho kamene byla pro Hluany Kobyl hlava. Tak na Hus hoe a naDrahch byly skly, ale kmen tu ani zdaleka nebyl tak kvalitn. Z kamene stavli lid zklady dom a asi tetinu shy (sh = 1,777 metru) nad zem. Dl se stavlo zpichovanice. Byla k tomu zapoteb zsoba devnch hont (trm), shu dlouhch. Honty se postavily adobe upevnily tam, kde mla stt ze. Z obou stran se musely dobe podept, aby pi stavb neuhbaly.ka takov zdi byla obvykle 60 cm. Z navozen hlny, nejlpe z naplaveniny, udlalo pimen hust bltodobe prolapan a promsen plevami a ohrabky. Z tto smsi se dlaly koule, ukldaly se do prostoru mezihonty a tam se selapovaly nebo kyjanem utloukaly. Otvory pro dvee a okna se nechvaly przdn nebo setam vloily hotov kastle pro okna i olitovan rmy pro dvee. Kdy bylo dost lid, prce la rychle kupedu.Kdy u byly honty vyrovnny a ze na shu vysok, muselo se njak as ekat a vyschne. Bylo-li pknpoas, mohly se za tden honty odloupnout a za ti tdny nebo msc se mohlo pokraovat a stavbu zdrndokonit. Prudk d takov zdi nekodil, lid ji toti zakryli slmou. Hor bylo chladn poas snkolikadennm drobnm detm. V takovm ppad pak musela ze dlouho vysychat. Obytn budovy nikdonestavl ve ne 2 shy (sh = 1,777 metru), obvykle sp pl druh shy. Kdy druh st zdi oschla, dalase vazba a stecha se pokryla doky. Hebk tehdy nebylo, krovy a lat se pibjely devnmi klnky. Kdyse nkdy poloila vazba na nedostaten vyschl zdi, tyto se rdy pokivily. Zdi z pichovanice mly adu vhod. Por jim nijak zvl neublil, v zim nepromrzaly, naopak dobe drelyuvnit domu teplo. Nevhodou ovem bylo, e mlokter takov ze byla rovn a kdy si chtl nkdo pozdjiudlat dvee i okna na jinm mst, dalo velice moc prce, ne ze prodlabal. Chlvy pro dobytek se stavly cel z kamene. Nemohly bt z pichovanice, protoe by se zdi teplemrozpaily a ztily. Pro vepe se postavil krmk z devnch hont na tyech nohch i sloupech. Mlatevn byly z pichovanice, ale o nco vy, pln 2 shy (sh = 1,777 metru) i vce. Komny byly tak zdevnch hont, musely vak bt zevnit i zven vymazan silnou vrstvou blta. Teplem vak takovvymazn praskalo a opadvalo, co vedlo k astm porm. Proto vylo v roce 1783 psn nazen, ekad mus mt komn postaven z cihel a nad stechu a vrch komna zakryt plochm kamenem mimo oknkapro postrann odchod koue. Protoe domky byly jen nzk, nebyly spky nad obytnmi mstnostmi, ale obil se dvalo do komory doskich. To byly rzn velk phrady z desek, stojc na nohch asi 30-40 cm nad zem, aby tam nemlipstup myi a potkani, kterch bvalo vdycky moc. Za dob vlench ukrvali lid obil, mouku a aty do

jam, k tomu elu pipravench. To se vykopala jma pi vrchu zk asi 60 cm a dole se roziujc a na shu(sh = 1,777 metru). Jma se vymazala zvl pipravenm bltem nejlpe silninm promchanm plevami. V

jm se pak udlal ohe, aby se vyplila. Po plnm vyplen se ppadn pukliny zately hustm vpnem a vtto jm vydrelo obil, mouka, aty a sdlo velice dlouh as. Takov jmy se dlaly na mlatevni nebo vhumn. Musely bt vak dokonale zamaskovny, nebo vojci mvali v hledn takovch kryt obvykle velkzkuenosti. Studny na vodu se a do roku 1905 vyzdvaly kamenm.Vichni byli zvykl nabrat vodu putnkama a tahat jize studny hkem. Pi tomto zpsobu se dost asto stalo, e se putnka ve vod z hku vyvlekla a dalo pakhodn prce ji znovu hkem vylovit. Stalo-li se to v noci, bylo nutno na provaze do studny spustit lucernu a pi

jejm svtle putnku zachytit. asto se do studny, obyejn zsluhou dcek, dostaly i jin pedmty. Hrnce,misky, ufnky (nabraky), lce i rzn dal nstroje. Proto bylo nutno studnu obas vyistit vytahatrychle vodu i s bahnem a nepatinmi vcmi. Kdo chtl mt vt pohodl, upravil si nad studnu vlec s klikou a vodu tahal v putnce na etze na vlci

namotanm. Kde uvalo vce domcnost jednu studnu, tam bval obyejn na etze pipevnn okov, znho se voda vylvala do putnky vedle studny. V roce 1905 zaal studna A.Hanus vyrbt cementov roury na studny, mostky a kanly, take vichni,kte kopali novou studnu u vyuvali tchto rour. Jmenovan studna vyrbl devn pumpy. Kad, kdo nato ml si ji rd podil. Stla podle hloubky 30-50 zlatch. Studna byla krsn zakryt a majitel byl bez obavy,e do n spadne nkter dcko, slepice, pes nebo koka, co se pi otevench studnch nkdy stvalo.Navc byla voda z takov pumpy vdy ist.

V roce 1910 zaal kunovick zmenk Miklk s bratrem studnaem vyrbt a prodvat pumpy elezn. Tybyly lacin stly podle hloubky 5-10 zlatch. Ty u si koupila velik vtina lid. V zim vak, nebyla-li tatopumpa dobe obalen, rda zamrzla a praskla. Po roce 1940 zaizovali si u nkte zmonj elektrickou vodrnu, kter se podle obchodn znaky kaloDarling. Meznkem pro dokonalej metody stavby dom byl rok 1820. To u se vce stavly domy z cihel, tzv.

vepovic. Byly to cihly z pipravenho blta vyren v devnch formch stejn velikosti a na slunci dobevysuen. Stavba z takovch cihel ovem tak na zkladech z kamene postavench la u velmi rychle amohla se dodlat najednou. Bylo k tomu ovem poteba zkuench zednk, protoe nebyla-li takov zerovn a cihly vzan, snadno se roztrhla a spadla.V Hluku bylo dost lid, kte se ivili vrobou cihel-vepovic nebo lmnm kamene. Sha stavebnho kamenestla 3 zlat a tisc vepovch cihel byl za 3 5 zlatch. Ke kryt stech se a do roku 1850 pouvalo jen slamnch dok. Byla to krytina, kter byla zadarmo. Z




7/19

ren slmy si kad sm doky nadlal a stechu pokryl. Vypukl-li vak nkde ohe a bylo vtrno, il sevelice rychle pestoe lid obyejn nechvali mezi domky zk uliky, v Hluku zvan cehze. Mlatevn sestavly obyejn za ddinou a nikde nesmly bt vedle sebe vc jak dv. Po roce 1850 nkte u pouvali ke kryt stech hladkch plench taek, indele anebo ifru. Ve vtmmtku se tyto zpsoby ale ujaly a po roce 1870. Zaslouily se o to nov vznikajc pojiovny. V t dob ubyly v cihelnch k dostn i plen cihly, na kter bylo nahleno jako na drah pepych. Pouvaly se proto

jen na stavby komn, kter musely bt ve vi jednoho metru nad rovn stechy. Kryt obytnch budov doky zaniklo a po roce 1910 a posledn dokov chlvy i kolny zmizely a po roce1928. Po roce 1920 tj. ve tvrtm stavebnm obdob se u uvalo k stavb dom pevn cihel plench.

Kamenn zklady ustoupily zkladm betonovm. V tomto obdob se Hluk rozil a vyrostl nejvce. Zmizelymnoh stodoly z okol obce, na jejich mstech vyrostly domky. Vznikly nov ulice a nov tvrti. Prodlouily seulice Antonnsk, Hradisk a Borick. Na panskm ln pod mstekem bylo vecko zastavno (Ln). NaMayovm u vhy (vha bvala naproti Rykovu domu na dolnm konci), kde se dv skldala epa do przn,vznikla ulice. Mezi lety 1920-1940 bylo postaveno 300 dom a mimo to byly tm vecky domy v mstekuzveny a pestavny.

Elektrifikace Hluku

Koncem roku 1929 se ZME (Zpadomoravsk elektrrny) snaily pipojit Hluk na jej rozvodn st adodvat sem elektrick proud. V tto dob probhala v Hluku stavba koly. ZME poadovaly splnnnronch podmnek, kter byly pro obec, finann vyerpanou stavbou koly, nepijateln. proto kelektrifikaci v tomto roce nedolo. Dne 28.2.1932 schvlilo obecn zastupitelstvo vtinou 16 hlas, aby vobci probhla elektrifikace. Kladlo si vak dv podmnky. Prvn podmnkou bylo obdren subvence od sttu,druhou, e obci bude povolen vr. Elektrifikace, kter v okolnch obcch ji dvno existovala, se vak zaseneuskutenila.

Roku 1933 se mylenka elektrifikace objevuje znovu. Podnt k n dal mlyn Hubert Jaa, majitel hornhomlna. Hluck mln byl pohnn vodnm nhonem. Jaa vdl velice dobe, e elektrick pohon m protivodnmu mnoho vhod a proto usiloval o zaveden elektrickho proudu. Zaal vyjednvat se ZME v Brn anakonec doshl spchu.2. listopadu 1933 byla dokonena elektrifikace mlna ze st, kter byla vedena od Vlnova prostednictvm42 sloup. To vzbudilo velk zjem oban. Sdruili se a zaali vyjednvat se ZME. Nakonec byla uinnadohoda mezi ZME a 14 mstnmi zjemci. ZME se zavzala vystavt transformtory v Hlinkoch asekundrn veden a po obchod pana umpolce. Zjemci se v dohod zavzali splatit stku 12000 K ZME

jako bezronou pjku do doby, ne obec slo pslun obnos na celkovou elektrifikaci obce. Sekundrns byla dokonena 22.12.1933 a poprv svtila elektina v domcnostech na hornm konci a v Borick ulici vdom pana starosty Pospka. O vnocch roku 1933 zazila poprv elektrick svtla tak v hluckmkostele. Pozdji zaali se ZME vyjednvat oban z dolnho konce (Karel a Frantiek Silnicovi, Jan Jank, VavinecMitek, Frantiek Pospek a dal) o prodlouen st a k hostinci pana Nemravy. ZME slbily vybudovats v hodnot 8000 K. A jak to bylo s ostatnmi zjemci? ZME poadovaly za pipojen stku 850 K, kterbude bezronou pjkou. Na schzi dne 31. prosince 1933 bylo dohodnuto, e msteko bude osvtlovat 12elektrickch lamp a poet ponocnch byl snen ze ty na dva. Koncem nora 1934 se zaalo v obci svtit 13lampami. Na podzim roku 1937 bylo elektrick veden prodloueno o 4 sloupy v Borick ulici od obchodupana Konenho po dm Matje Prajzy v Rozpadlinch. V novm seku zatm nebylo poulin svtlo aproud odebral pouze pan Omelka, odborn uitel na hluck kole.

V konen fzi obec obdrela zprvu od ZME, e s po msteku Hluk je provedena v souladu s plnem

obecnho adu. Kolaudace se zastnili zstupci ZME, Okresnho adu v Uherskm Hraditi a Obecnhoadu Hluk. Komise si prohldla s a jednohlasn ji schvlila dne 7.11.1939. Hluck obec elektrickou spevzala do svho vlastnictv a ZME nebyla nic dluna. V dob kolaudace bylo k sti pipojeno 300 odbratelelektiny za elem svcen a dal odbratel, kte elektinu vyuvali v hospodstv a pi provozovnemesla. Uchaze, kte chtli vyuvat elektrick proud, stle pibvalo.

Jak to bylo se kolou v Hluku.

Do roku 1774 dn starosti se kolou nebyly. Do koly na faru chodil jenom kdo chtl. V nedli odpolednevak musely jt vechny dti od 7 rok, ale ve vedn dny mly pokoj. Dleit reformy pro rozvoj kolstv zavedla Marie Terezie. V roce 1774 byl schvlen koln d, kterpoprv v djinch u ns zavdl povinnou koln dochzku pro dti od 6 do 12 let. Na venkov bylyzakldny koly, v nich se mly dti uit ten, psan a potn. Ve mstech byly zizovny koly hlavn,

poskytujc ir vdomosti. V roce 1781 musela obec zdit kolu. kola byla zzena v obecnm dom p. 47. Byl to mal domek, krytdoky. Byla nazena povinn koln dochzka. Hejtmanstv sem ustanovilo uitele a trpen nastalo. Uitelise muselo platit 1 zlat a pr snop obil a mimo to ml uitel k dobru vnon koledu. Nejvt starostuitelovou bylo, aby pedepsan dvky obdrel. O nvtvu dt ve kole se u tolik nestaral. Vdl, e by tostejn bylo marn. Bvalo toti ustlenm zvykem, e od dubna do jna nikdo do koly neel. Chodilo se jen v




8/19

zim. Od roku 1868 se u platilo z jednoho ka 1 zlat 80 krejcar a do roku 1900. Za chudobn platila obec. Dnen star kola byla postavena v roce 1832, jej pstavby pak v roce 1874 a 1903.Brzy vak nestaila. Ve kolnm roce 1913/14 se tsnilo v jedencti uebnch trnct td. Dolo to tak daleko,e od 1.9.1923 se dokonce uilo i v prostorch bvalho obecnho hostince. O nutnosti postaven novkoln budovy nikdo nepochyboval. Usilovalo se o ni dokonce u brzy po roce 1910. V roce 1914 byl dokoncenavezen kmen a st stavebnho materilu. Vypukla ale prvn svtov vlka, materil lid rozebrali a stavbabyla opt v nedohlednu.Teprve v roce 1927 se shodli hlut oban na tom, e je nanejv nutn eit v obci palivou otzku kolstv.Obec mla na tuto poloku shromdnu stku 500.000,- korun. Pjkami a dalmi lokami chtla

doshnout celho potebnho obnosu. Nadjn akce se pozastavila pro neshodu kde vlastn novou kolu postavit. Lidov strana (13 hlas vobecnm zastupitelstvu) chtla kolu postavit na mst starho dvora vedle kostela, zatmco ostatn strany (17hlas) mnily, e kola by mla stt na mst star koly. Byly i nvrhy, aby se nov kola stavla v Katancii ve Chmelnici. Po dlouhch dohadech a arvtkch byla stavba odsunuta na phodnj obdob. Ppisem ze dne 8.11.1928 oznmila Okresn politick sprva v Uherskm Hraditi, e na mst sammbude jednn ohledn schvlen stavby koly na pozemcch starho dvora podle projektu zpracovanhoFrantikem Peprlou z Uherskho Hradit. Jednn se uskutenilo za ptomnosti vrchnho stavebnho radyp. Mrkvy. Pozemek pro stavbu byl schvlen na mst bvalho Lichtentejnskho dvora. Hlavn podmnkoustavebnho povolen bylo to, e kola vyuije monosti slunnch stran. Svm majesttem pispje kcelkovmu obrazu obce a spolu s kostelem a farou bude tvoit vznamnou dominantu. Dleit bylo, e se na pozemku nachzela studna s pumpou, kter odpovdala normm tehdy platnhomoravskho stavebnho du. Pro povolen stavby byla stanovena nkter velmi prozrav opaten, jako

napklad pkaz uloit pi provdn omtek elektrickou instalaci, ponvad Hluk ml bt v nejbli dobpipojen na s Zpadomoravskch elektrren. Soust koln budovy mlo bt letn hit dn upraven a vytrkovan. Obec vypsala konkurz nastavbu koly. Tohoto zen se astnili stavitel, pnov uba z Uherskho Ostrohu, Mlek z UherskhoBrodu, stavitel Jaro, Jedlika, Peprla a Pospil z Uherskho Hradit. Nkladov nejni byl projekt panaJaroe a to v stce 714.000,- K. 15. nora 1929 obec stavbu zadala. 26. bezna 1929 se zaala bourat st panskho dvora na nmst. 15. dubna zaali dlnci kopat zklady.Do zkladnho kamene byla vloena kovov schrnka s pamtn listinou a mincemi SR. kola byla postavena za 17 msc a stla 972.452,68 K. Bylo v n 11 ueben, 3 kabinety, sborovna,editelna, v suternu cvin kovsk kuchyn a byt kolnka. Slavnostn oteven nov hluck koly pipadlo na svtek svatho Vclava 28. z 1930 a zastnila se hoada vznamnch host.

Jak vypadal jarmak na hluckm nmst

V Hluku bvaly takov jarmaky, e takovch ani v Hraditi nebylo. Krami se sem sjeli vdycky a kdovodkud a lid z okolnch ddin sem rdi chodili nakupovat. Bylo tu k dostn vecko na co si lovk vzpomnl,ale nejvc bvalo velijakho pltna od obyejnho konopnho a po vzcn tureck ltky. Krmky nanmst stly v nkolika adch. Prvn ada krm zanala u dvorsk brny (u dnenho vchodu do novkoly). Tam mli vdycky stanovit psniki. Byli to obyejn manel a mli tam postaven vysok stojana na nm poven obrzky. Zpvali psniky o tom co se kde stalo a ukazovali pi tom na obrzky, na kterchbyly vecky tyto dje vyobrazeny. Neula jim dn vrada, sebevrada ani jin tragick udlost. O tom vemskldali psniky, nechvali je tisknout a na jarmacch je prodvali po tech, tyech i pti krejcarech. Bylo tocosi jako dnen noviny. Nebt jejich psniek, lid by se ani nedozvdli, co se kde stalo. Ale mvali i jinpsniky. Zpvali o lskch astnch i neastnch, o vojcch, vojnch a mnoha dalch vcech.

Vedle ml krm pilnk a eleznk. Ten ml pilnky, raple, klet, kladvka, kosy, kosky, kamnky,motyky, rle a vecko ostatn od eleza co je v barku poteba. Za nm a po Florinka stly zas krmy shrakama, ptekama (renci) a zbom pro dcka. U Florinka ml vdycky msto lajf a palazor. Tenbrousil bitvy, noe, nky a opravoval rozbit palazory (detnky). Uml velice dobe nabzet sv sluby.Proto se tak mon k huba mu jede jak lajfovi. Prostranstv za nm a po pansk sklep (pozdjizastavn, nkdej vchod byl ped dnen prodejnou Dolcko), starou batu (star radnice) a kosteln zdkubylo vdycky jenom pro hrne. Ti tam mli vyloen sv hlinn zbo velijak hrnce, trajfze (kovovtnoka do trouby pod hrnec), blenky, obyejn ern i vylvan kameninov, lteky, nosky, kuban akubaky na vodu, mal i velk, ern i vylvan a velijak malovan. Tak kachle na kamna a kdov covecko dalho. Na schodech k fae byli se svm zbom valat papui s papuemi-filky, obyejnmi i k obitmi. Zdruh strany silnice hned naproti psnike prodval lovk za Turka obleen tureck med. Dl byly krmys bombzama, cukrovm a pendrekem. Vedle nich zas prodvali hebnky, lily, grumle, okarny, varhnky,

rence, kalende, kosteln knky, prstnky, hraky pro dcka a dal drobnosti. Naproti fary mli svjplacbedni s putnkama, dama, kopkama, maslnkama, pajchovama (velk devn ndoby),bekama, trefaama, faskama na sdlo a podobn devn zbo. Tak vaajki tam byli. U zdi od eznictva po Grimfeldv roh (dnes Slavkova restaurace) mli krmky epii, koenci, klobounci a evci.Prodvali koichy, beranice, beran vesty, kabty a pajtalny (kalhoty). Mezi nimi a krmy u silnice byly jetdvma adami krmy s pltnem blm, barevnm i malovanm na frtky a velijak fafrnochy. Pltnokonopn, lnn, bavlnn, tky, teky, vlky, punochy, haklky, babice, bombky atd. Tam tak mval




9/19

svj krm Joka lacin. Ten prodval zbytky rznch ltek a partiov zbo za 6, 10 a 15 krejcar za loket. Vichni krami s kikem nabzeli sv zbo a nkte s nm dlali i rzn kejkle. Tak teba eleznk vzal kosua s kikem ji zatupil tskaje do ost kamnkem. Potom ji tm kamnkem prkrt pejel a u kosa uezala tenkpaprek jak bitva. S velikm kikem byly nabzeny i velijak novinky jako patentn zmky, kter dn zlodjneoteve, mast na slepovn rozbitch hrnc a podobn dal vci. Jarmak zanal vdycky ped polednem a to u tam bvalo plno lid i z okolnch ddin ze Lhoty, zDolnm, z Boric a Blatniky. Dobr dv hodiny trvalo ne jenom lovk vecko obhldl. Na jarmak el snadkad: mlad, sta i dcka. Sta koupit pro rodinu potebn oacen, chlapci svm dvatm prstnek,hedvbn pentle i cukrov srdce a dcka bombze, tureck med nebo pendrek. Nejedna mlad lskavzala svj potek na takovm jarmaku.

Ale byli i tac, co li na jarmak pln strachu. Kluci, kterm mli rodie kupovat pajtalny (kalhoty). U domajim bylo slibovno, e se mus koupit plechov, jin e by byly za chvilku rozbit. A tak si takov chudkchlapec v duchu pedstavoval, jak tko se mu v nich bude chodit a u vbec mu nelo na rozum, jak v nichpoleze teba na vrbu vybrat vrabce.

Zdravotnictv za starch dob

A do roku 1887 v Hluku lkae nebylo. Jenom v Hraditi, v Brod nebo v Ostrohu bylo mono v ppadnutnosti vyhledat lkaskou pomoc. Lid toho vak velmi zdka vyuvali, protoe na doktora jaksi nezbvalypenze. Zato na enskou pardu, mlsy i na koalku se sehnaly finance vdycky. K lkam choval n lidnedvru a nechu. Jednak asi proto, e lkai a za lky se muselo platit hotovmi a na to byli lid pliopatrn. Druhm dvodem mohlo bt to, e mlokdo, koho lil doktor, se uzdravil. Nebylo divu! Lid sezpotku lili vhradn doma, jen tm, co kdo poradil. A kdy u ml nemocn duu na jazyku, jelo se prodoktora. Nen divu, e u asto nemocnmu nebylo pomoci. Devadest procent zemelch lkae vbecnevidlo. Teprve a pozstal vyizovali poheb, lo se k lkai, aby vystavil mrtn list, bez nho nebotkpohben bt nesml. Na tomto list mla bt pochopiteln uvedena i nemoc, na kterou dotyn zemel. Lka

ji vak neznal. Jak by mohl, kdy nemocnho vbec nevidl? A tak doktoi jen velmi neradi tyto mrtn listyvystavovali, m si ovem pze lid zase nijak zvl nezskali. Jen ostrosk doktor vypisoval tyto dokladybez nmitek a tak se chodilo do Ostrohu. Zeptal se jen na pznaky nemoci a podle toho odhadl diagnzu. Zpal mozkovch blan, zpal plic, tyfus a dal nazvali lid jednm jmnem hlavnika a lili ji studenmiobklady. Nachlazen nebo zimnici se kalo psina, mrtvici lak nebo zl vtr. Vilo se, e tuto nemoc bylomono njakm zakvnm na lovka poslat, protoe pichzela nhle, pi prci nebo pi chzi. Zimnicinebo nachlazen lili borovikou a peprnm koenm, kterho musel nemocn spolknout plnou lci a zapt.Tak ze Slovenska i jak se dve kalo z Uher sem chodili olejki, kte prodvali jalovcov olej a velijaklektvary, kter byly od mnoha rznch nemoc. Lid to kupovali a uvali radji ne aby li k doktorovi. Vlen se obzvl vyznaly porodn bby, ale i jin bylinky se jim pletly do keftu. Tm se za len siceneplatilo hotovmi, ale zadarmo to tak nebylo. Odmnou byl obyejn pytlk mouky, hrouda msla nebosdla anebo nkolik destek vajec. Lilo se studenmi nebo horkmi obklady podle povahy nemoci. Zainnou metodu byla povaovna mas, na revmatick bolesti koupele v hork vod, v n byla povaenaovesn slma fazuln (fazolov na) nebo stiny ze sena z horn louky. Bolen zub, hlavy nebo bicha se lilo nahvanm pytlkem itnch otrub s kafrem nebo psku se sol.Len bolavch zub bylo hodn obtn. V nejzam ppad se vak vdycky nael nkdo, kdo dovedlbolav zub vytrhnout. Poslednm z takovch odbornk byli Martin Polek. Ten si kdesi koupili zvltnnstroj na trhn a tm se zub z dsn vyvrtil. Nesnadno se s nm vak trhaly zadn zuby, nebo se pi tomobyejn roztrhla sta. Proto veel do obliby tzv. alvostr. Nevm pesn co to bylo, ale domnvm se, enjak ravina, do n se namoil kousek vaty omotan na sirce a ten se piloil na bolav zub. Ten se pochvli vyleptal i s vnitn den a pestal bolet. alvostr bylo mono koupit jen v lkrn a to obstaral obyejnlistono neboli pota. Stalo se, e jednou pota Podlas nesli komusi alvostr a v kapse u kalhot se v lahvice

pomalu uvolnila ztka, mil alvostr zaal stkat dol po kalhotch a po noze a do boty. Podlas pidali dokroku a hned na Drahch u studnky vyzuli boty i gat a vecko u bylo proplen a znien. Kee se kurrovaly masrovnm tla husm sdlem s kafrem. Zkaen aludek koalkou. Hlsty u dtcicvrem (semnka pelyku cicvrovho-obsahuje hodn saponin) nebo esnekem vaenm v mlce. Suchary nebo svinsk vedy se rychle vyhojily, kdy si postien vyprosil od ensk, kter kojila prvn dt,trochu mlka a z nho a z vrakov penin mouky udlal tsto a na ved piloil. Ten v krtk dob zaschl. Na zastaral hnisav rny a bolky byla vborn mast ze vy erven mrkve a istho rozputnhomsla kadho stejnm dlem. Toto se v chladnu mchalo tak dlouho, a to zhoustlo. Mast se natela nalnn hadk, piloila na rnu a ovzala. Brzo se pak zahojila, nesmla se vak omvat vodou. Na oteven rny, vyrky a hnisav vedy bylo zaje sdlo. Nemocn tuberkulzou uvali vnitn sdlo psa spvat musel takov nemocn zabalen do erstv ps ke. Hus sdlo bylo dobr k masrovn tla abokov vepov sdlo se pouvalo na spleniny, opaeniny a odbraky(zhnisan rny). Had sdlo bylovborn na slab oi a proti zkalu. Muselo vak bt vytopen z hada povenho na horkm letnm slunci a

nikoliv na ohni. Hodn nemoc (dna, ischias, houser) se lilo szenm bank. Na znt dsn byly dobr vplachyodvarem ze alvje a pikldn dobe zahtho pytlku s peninmi otrubami a kafrem. Desinfekn prostedky lid neznali. Jedinm takovm velmi asto pouvanm prostedkem byla pavuina.Kdy se nkdo uezal, zabalil to hned pavuinou. Ta zastavila krev a pr i desinfikovala. Nestaila-li kzastaven krvcen pavuina, zaruen pomohla vajen skopka. Ta se na rn ponechala a do plnhozhojen.




10/19

Dolo-li k porann pi prci v poli, byl zaruenm prostedkem k zastaven krvcen bodlk nebo oset.Nkolik istch list se rozmakalo v dlanch, a z nich prtila nazelenal va, kter se nakapala na rnu.Po takovm oeten zrann nikdy nezhnisalo a za dva dny bylo zahojen. Na opuchliny se pikldalpotluen lopn (lopuch). Kdy spadlo nco do oka, spustila se do nho rakvka, kter se tam pohybovala pod obma vky. Bolestihned pestala a co bylo v oku, zachytilo se na rakvku, kter hned nato sama z oka vyklouzla. Rakvka bylokrouhl zplotl vpenat vrstek, kter bylo mono najt u nkterch rak za brami. Kdo ji ml, chovalsi ji dobe uloenou jako velkou vzcnost. Pilo-li z nieho nic lovku patn, kalo se, e ho nkdo ukl. Uknout mohl pr takov lovk, kter serno nemyl anebo kdy se umyl, utel si tv pytlem. Od uknut zaruen pomohlo, kdy si postien co

nejdve nkolikrt otel tv naruby obrcenou enskou koil, kter vak nesmla bt erstv vypran. Lid, kte o sob tvrdili, e vem nemocem rozumj, bylo vce, kad ml sv metody a proto bylo na kadneduh i vce zpsob, jak jej lit. Tetika Halova napklad kvali, e vecky nemoci jsou od aludku a kdy je zdrav aludek, neme pijtdn nemoc. Proto lili vdycky naped aludek a to tm, e nemocn musel snst nkolik zrnek skoce(zdroj ricinovho oleje), kter si pstovali ve sv zahrdce. aludek se v krtk dob vyprzdnil pedn i zadncestou a pak se zvolna podval nemocnmu nejprve aj z pukvorce i kmnu, pozdji i polvka. Jin babka litelka zas mla zsadu, e kad nemoc pochz z krve. Je-li krev zdrav a ist, nemevzniknout dn nemoc. Neistota z krve se nejlpe odstranila pocenm. To se dalo vyvolat napaovnmnemocnho nad kopkem hork vody, v n byly vaeny zelinky, nejastji stiny z horn louky. Po napaense nemocn zabalil do plachty v t hork vod namoen, musel vypt aj z bezovho kvtu (koziek) apkovho okvt nebo kvtu lipovho, lehnout do postele a co nejlpe se zakrt. Vydrel-li tak leet 3 4hodiny, ml krev istou jak Vizovice a mohl druh den jst u trochu slepi nebo i hovz polvky.

Dobe pochodil ten nemocn, kter se hned po prvnm len uzdravil. Nebylo-li mu lpe, pila jin baba,medicnsk umn sv pedchdkyn dokonale zkritizovala a nasadila sv vlastn metody. Kdy vak ani paknemocn nepookl, dostavila se dal a martrium pokraovalo. Tak obyejn chudka maroda babykurrovaly, a se bu uzdravil nebo dky jejich pornmu sil umel. V takovm ppad se jednoduepokrilo rameny a konstatovalo se, e od smrti lku nni. Mimo takov zelinky a porodn babky objevil se obas v nkter ddin zzran lka, k nmu pakchodili lid ze iroka daleka a roziovali pak dl jeho vhlas a velebili dovednost, jestlie nkoho uzdravil.Nejvyhlenj byla v tomto smru Ana Pagena ze tkov. K t chodili lid z celch Uher a Moravy. Taovem bylinm, nemocem a jejich len opravdu rozumla. Kdy se k n nemocn sm nemohl dostavit,stailo j, kdy j pinesli jeho koili. Nkdy z Boho doputn pila i velk epidemie, jako mor nebo cholera v roce 1831 a 1866 a zadila sitak, e byla proti n veker lkask vda bezmocn. Podobn dvaly i ern netovice. Po roce 1895zaalo povinn veobecn okovn proti tto nemoci a od t doby se neobjevila. Po zaveden dokonalejch

hygienickch nvyk se u neobjevovala ani cholera. Stvalo se, e kdy jet lid mli v jizbch oteven ohnit, navykli si v zim na noc ucpvat komny, abynela dovnit zima, pestoe na ohni byly jet hav uhlky. Tak se nkdy pihodilo, e se do rna lid v jizbudusili. Nkdy je jet pivedli k ivotu, jindy se to u nepodailo. Ponvad v tchto dvnch dobch jetmrtvoly neprohlel lka, ale jen stanoven obecn ohledava mrtvch, stalo se ve dvou ppadech, e bylipohbeni zdnliv mrtv, kte se pak v hrob probrali. Jednoho nali pi vykopvn hrobu obrcenho doltv a jedna pohben thotn ena mla pi vykopn u nohou dt patrn jej porodila v hrob. Z vtu lk je myslm dostaten zejm, e nkter byly uboh, z dnenho pohledu smn, jin dokoncei nebezpen. Nkter ovem natolik dobr a inn, e se k nim i dnen vyspl lkask vda rda vrac aznovu je pouv. Nikdo dnes nepochybuje ani o uitenosti a lebnch incch nejrznjch bylin. Metody uplatovan v lidsk medicn byly asto podobn tm, kter se uplatovaly pi len zvat.Nemoci domcho zvectva lil obyejn past a k telen krav lid obyejn volali njakho zkuenholovka, kterch bvalo v Hluku nkolik. Nkdy se i mezi dobytkem rozila nakaliv choroba. Napklad vdob vpdu Pruk do ech v 18. stolet zachvtila slintavka nejen krvy, ale i kon. Trvala a 6 nedl, alevechen dobytek j zachvcen natst nehynul. Mnoh kusy pestly tuto nemoc bez nsledk. To v roce1867 uhynulo do dvou dn kad zve, kter nemoc dostalo. V roce 1921 opt postien dobytek trpl 6tdn, kter kus vak nepodlehl, a bylo jich dost, byl zase zpsobil pro dal chov. Naopak v roce 1953-54nebyly u kusy, kter se z nemoci uzdravily, k dn poteb. Zstala jim velice dlouh srst a byly natolikslab, e nebylo mono vyuvat je pi prci.

Hasii

V roce 1868 advoktn koncipient Krka zaloil v Tebi prvn hasisk sbor. Tento se vak brzy ponmil,proto roku 1871 zaloil Krka prvn ryze esk hasisk sbor ve Velkm Mezi. Po tomto pkladu se zaalyzizovat dal hasisk sbory. V Hluku vznikl hasisk sbor 30. ervence 1879. U jeho zrodu byli: rektor mstn

koly Emil Zapletal, far Frantiek Martilk a starosta obce Matou Dohnal. Stkaku daroval sboru hrab zWestfallen z Uherskho Ostrohu. innost sboru se rozvjela jen velmi pomalu. Nastalo hodn prce astarost s poizovnm vzbroje a vstroje, kter se nakupovaly vtinou na dluh a na smnky. Protoe byli vespolku dob hospodi, zapjili do zatku dle monost penze. Nejvtm podporovatelem byla Rolnickzlona v Hluku, sprvce knecho panstv, oban Tom Sadlek, Frantiek Ouednek, Antonn Mitek,pozdji Jan Ko a Jan Ptk. st prostedk zskval sbor od pojioven za dobe proveden zsahy uor v celm okol. V letnch mscch b la odna vee n hasisk cvien, kter ch se astnili i hasii




11/19

z blzkch i vzdlenjch obc. V roce 1898 byl pedsedou sboru Jan Svadbk . 109, nelnkem mlyn Vilm Ppal, jednatelem AntonnMachala . 512. Sbor sm ml tehdy 21 len. V tme roce ml sbor dvouproudovou stkaku a takstkaku run, 500 m hadic, hasisk vz, posunovac ebk, 2 jin ebky, 4 kople, dvoukolov navijk avzbroj pro 45 mu, ve v cen 2500 zlatch. V roce 1905 bylo rozhodnuto o stavb hasiskho skladit ve Psinci (dnes Hbitovn ulice). V roce 1906bylo dokoneno. I pes podporu Lichtenstein se sbor velmi zadluil a po velkch tahanicch byl rozputn. Pidalch jednnch s obecnm pedstavenstvem byla dosaena dohoda o finann podpoe sboru obc. Dluhybyly vyrovnny a lenov znovu nastoupili do sluby. V prbhu prvn svtov vlky odela vtina len na frontu, take sbor musel bt sestaven z pestrlch

oban a slouil pouze jako porn pohotovost. Po vlce innost pokraovala, chybl jen Frantiek Dohnal,kter padl ve vlce. V roce 1932 byla za 40 tisc K zakoupena prvn motorov stkaka s dostikem 38 m. K n patilo tak 250m vysokotlakch hadic a 8 m savic. Motor ml 32 HP. V prbhu druh svtov vlky dreli lenov sboru dnem i noc porn sluby. Po druh svtov vlce dolo k velkmu rozmachu porn ochrany. Sboru byla pravideln pidlovnastle modernj technika.

Prce a starosti naich pedk

Neli pikrome k popisu domcch prac a starost, vimneme si zbn starost veejnch. Veden obc audrovn podku bylo zleitost mu-hospod, kte si od roku 1850 kad ti roky volili obecn vbor a

ten zase ze svho stedu starostu neboli pudmistra a obecn radu. Podrobn popis tchto voleb je uvedenjinde, pojednme tedy jen o tom, co vechno ml starosta na prci.Odjakiva se stvalo, e se v nkter domcnosti vyskytly spory mezi muem a enou. kvalo se sice, e

co se doma uva, m se tam i snst, bohuel ne vdycky se to tak praktikovalo. A tak takov spory muselrovnat nkdo ciz. Zpotku tyto rozbroje urovnval pan far, pozdji se evaly ped starostou a obecnradou, kter zasedala kadou sobotu veer. Tak poln pych a men krdee soudila obecn rada. Byl-li zlodj chycen nebo dostaten usvden, bylodsouzen k pimen nhrad a k pokut, kterou musel v uren dob zaplatit do chudobn kasy, tj. nachudinsk fond, z kterho se udlovala obecnm ebrkm penit podpora. Dve se nikdy nestalo, e byodsouzen odepel pokutu a nhradu zaplatit, a teprve po roce 1925 si asto odsouzen z toho nic nedlalia tak nic nezaplatili. asto byl na kancel pedvoln a tam souzen ten, kdo sousedovi na poli njakou kodu udlal i brzdyvce uoral. Tak klukm pasoucm dobytek se nkdy stalo, e nedvali dobr pozor, zvata vlezla do pole a

tam zpsobila nemal kody. Nsledovalo pedvoln nezdrnk i s rodii v sobotu na kancel. Zde vichnispolen vyslechli rozsudek a zaplatili kodu. Dleitou osobou v obci byl hota obvan hlda pol a sad. Jako odznak sv funkce nosval na svmkabt velik mosazn zdaleka se lesknouc metl a v ruce mohutn agan. Byl postrachem vech klukpasoucch dobytek jako i bab, kter chodce na trvu, asto udlaly kodu na cizm. Tak husy chodcvoln a bez dozoru rdy do obil vlezly. Takov hota vdycky sebral a zahnal na obecn dm, odkud si jemusel nedbal majitel vykoupit zaplacenm pokuty. Platilo se podle ve a rozsahu napchan kody,obyejn z kad husy estku, pozdji korunu i vce. Dcka pak, kterm byl sven dohled nad husami,dostaly obvykle doma podn vprask a proto byl hota u nich velmi neoblbenou osobou. Hotai bvali dva. Jeden hldal pole doln sti obce, druh horn. Za odmnu mli stejn jako obecnpolicajt v uvn njak dl obecnho pole a k tomu za kadho chycenho zlodje st pokuty, kterou tentomusel zaplatit.

Urky na cti a men rvaky bvaly dve takt souzeny na obecn kanceli. Tyto pestupky byly

samozejm pchny hlavn lidmi, kte byli, jak se kalo z divokch vajec, a ti obyejn nebvali s obecnmrozsudkem spokojeni. Odvolvali se k okresnmu soudu do Ostrohu a ten postupn pebral vecky ppady,kter se dve rovnvaly na obecn kanceli. Vznikalo tzv. sudistv naeho lidu (Zdenk Galuka psal natoto tma povdky), kter vak natst u ns v Hluku nenabylo takovho rozsahu jako v jinch obcch. Naobci se sousedsk spory obyejn urovnaly njakou men pokutou do chudobn kasy, ale v Ostrohu u tobvalo dra. Kdo toti spor prohrl, bval obvykle odsouzen zaplatit nklady obou stran, ovem jen tehdy,ml-li majetek. Byl-li nemajetn a trval-li alobce na jeho odsouzen, byl souzen, ale zaplatit to musel alobce.Za pobyt takovho lovka ve vzen se neplatilo jen tehdy, kdy udn uinil etnk. To se vak stvalo jen uvtch krde nebo rvaek, pi nich tekla krev. Bvali chytrci, kte svj majetek postoupili en a veselepak pchali nejrznj pestupky. Obyejn tak inili handli dobytka a ti pak na jarmacch idili a okrdalilidi. V obci bvali tak hlsn, kte se zvltn troubou z volskho rohu a s halapartnou kad noci prochzeliddinu. Troubenm oznamovali kolik je hodin. Tm tak dvali na vdom, e bd a bedliv ste celou obec. V

lt troubvali od 10. hodiny veern do 4. rno a v zim od 9 do 4 hodin. Jako zbra jim slouila halapartna.Byla to del nsada z tvrdho deva zakonen rozdvojenou ostrou kovovou pic. Na jednom konci ttopice byla sekera, na druh hk. Ponocn byli tyi a kadou noc dva z nich mli slubu. Jeden prochzelhorn konec a druh doln. Jako vedlej zamstnn mvali asto hrobastv. Za odmnu dostvali dve zkadho gruntu mrku obil a na vnoce njakou koledu. Tato odmna byla za Ouednka zruena a zaalose jim platit penzi. Jinak u to ml obecn past. Ten dostal z jedn krvy nebo jalovice mrku obil, od roku




12/19

1912 jeden zlat a od roku 1918 pt zlatch. Na hromnice, kdy roznel kadmu bezov prut, aby krvabyla bez, dostal vdolek, o velikonocch pl pecnu chleba, na hody vdolek z kadho kusu, kter psl a navnon koledu zase vdolek. Policajt a hlsn mli mimo sv povinnosti jet za kol uklidovat hospodsk rvaky. Pokud nali na ulicileet opilce, mli ho zjistit a s pomoc jeho rodinnch pslunk ho dopravit dom. Vichni tito obecn sluebnci bvali kadoron znovu dosazovni do sv funkce na slavnostn schziobecnho vboru, kter se konvala vdy na Silvestra. Po vyerpn programu schze byli voleni past,hlsn, hotai a policajt. Kad z nich byl dotzn, zda chce i nadle svou funkci poctiv a spravedlivvykonvat. Chtl-li ve slub pokraovat, znamenalo to, e zaplat obecnmu vboru v hospod tvrtku piva,pr litr vna, i nco dobrho k jdlu, aby nebyla poruena star tradice. Ze silvestrovsk schze se chodilo

dom a rno a hlsn troubvali jenom plnoc a to pouze v hospod a ped n. Vichni obecn zamstnanci obvykle setrvali ve svch funkcch pknou dku rok. Vjimkou byl ppad,kdy hota msto aby hldal, sm kradl, i se nkter z nich pli asto opjel. V takovm ppad bylo bubnemvyhleno, aby se hlsili jin uchazei.Starosti a prce hospode

Domc starosti a prce hospode byly nemal. Musel vdy peovat o to, aby dobytek byl zdrav, aby pronj bylo vdycky dost krmiva. K jeho starostem patilo i zajitn ivobyt pro celou rodinu. Z dobytka mlihospodi vtinou nejradji kon. Byli vak i tac, co dvali pednost volm. Ti udlali prci v poli za mn ateba i za hor rdlo. Na zimu, kdy skonily poln prce se dali pkn vykrmit a prodat na maso. Zjara sipak za mn penz koupili voly huben a pknch pr zlatch jim zstalo. Vepi se a do roku 1770 chovali jen ve dvoe. Rolnci chovali hlavn ovce a to jak na maso, tak na ki na

koichy, kabty a gat. Maso se jdalo jen skopov a mastilo se lojem a olejem. Bylo-li hodn loje, dlvaly sez nho svky, s nimi se pak aspo v nedli svtvalo. Pro mnohostrann upoteben bval lj pomrn drah.V roce 1765 stl lunt loje 18 a 20 krejcar. Po roce 1770 se zaala prasata chovat ve vtm mtku. Po desti letech u byl takka v kad domcnostichovn vep na zabjaku. Na jae, jak se oteplilo, pihnal honk do obce stdo mladch prastek bu zPolska nebo pozdji i z Uher. Tam vak byli jenom bagoni. Ti mli hrzu sdla, ale museli se krmit dva roky.Tm, kdo nemli dost penz, dval honk prasata do Vclava i bez penz*4. Staily mu jeden nebo dva zlatzlohy. Takov vepk stl 3 a 5 zlatch. Jednou z velkch hospodovch starost bylo, aby byly v domcnosti stle njak penze pronepedvdan vydn. Zadluit se bylo v tch asech velmi nebezpen. Byli tu sice id obchodnci a tivelice ochotn kadmu pjili. Ale jen na smnku! roku tali, jak bylo v tch dobch obvykl, z rnskhokrejcar denn, tj. na 365 procent. Stalo se, e smnku prodal id cizmu idovi a ten obyejn vymhalpenze po dlunkovi v nejmn vhodn dob. Proto se kad staral, aby vdycky njak penze v hotovostibyly, aby se nic nemuselo brt na vr. Bylo ovem mlo zpsobu jak pijt k hotovm penzm. Jednm znich byly formnky, na kter ovem mohli jezdit jen ti, kte vlastnili kon a povoz. Pleitost bylo ale mlo.Obas se trefilo zavzt na jarmak emeslnky s vrobky na prodej, navel se kmen na silnici, vozilo sedevo z hor do Brodu nebo do Hradit na pilu. Palivov dv si nechali dovzt ti, kte nemli tan dobytek.V kadm hospodstv se ron splilo nejmn 12 metr deva. Protoe penz bylo poteba a pracovnch pleitost bylo u ns mlo, jezdilo se za prac obyejn do Vdn.Tam bvalo prce vdycky dost, bu na severnm ndra nebo u povoznk, zvl dokud tramvaje tahalikon. Spousta pleitost byla tak u zednk na stavbch. Mnoz jezdvali kadoron do Raks na a. Tose koncem ervna i zatkem ervence sebralo nkolik parti s kosami a kosky (srpy) a u se jelo. Tam serozeli po ddinch a stailo, kdy se rno postavili na nvsi, odkud si je sedlci najmali na prci. Pokud

jet n nebyly v plnm proudu, dlali zatm obsla (povsla). O nch vydlali dva lid 5 10 rnskch zaden a pi tom se jet dobe najedli a napili vna, kterho tam bylo dost. asto si njak ivobyt jet i domdovezli. Nejradji sedlci najmali mlad a siln lidi, kter la prce rychle od ruky. Dva takov si mohli za denvydlat i 15 rnskch. Jednou z hlavnch povinnost hospode bylo obdln pol. Jak k tomu byl kdo ikovn, takovou ml rodu.Sklize a mlcen mu daly tak hodn starost, zvlt dokud se obil alo srpem. Lidem, kte mu s tmitopracemi vypomhali, pak oplcel tm, e jim obdlval pole svm dobytkem. Pokud to nestailo, bylo teba jimi platit. Pi mlcen se platilo 2-3 estky denn, o nch 4 estky a stravu i pro dcka. Jak zaalo zltnout obil, zanala doba n. Hospod nakul kosu, hospodyn pipravila obsla, njak jdloa cel rodina la na pole. Cestou se do konviky nabrala voda ze studnky. Na velikm kapesnku se udlalytyi suky a byla pokrvka hlavy proti slunenmu zen. Za opaskem na kalhotch ml hospod plechovpouzdro naplnn vodou s kamnkem (karborundum brousek za korunu kousek) na brousen kosy. Otecsekl, matka koskem (srpem) odebrala a kladla na obsla, kter prostraly dcka. Pi vzn snop sepouval knutl. Snop se obslem uthl, konce se stoily dohromady a knutlem se vthly pod utaen obslo.Knutl byl devn nstroj kolk asi 30 cm dlouh, na jednom konci zapiatl. Takto se pipravilo 15 snop

na postaven jednoho mandele. Snopy se skldaly klasem dovnit, aby byly chrnny ped ppadnmdetm. Skldn mandel byla chlapsk prce. Cel pole se najednou neposeklo. Pokud to poas dovolilo,lo se kosit dal den. Obil z pole se pak na voze dovezlo na plac u potoka, kde u po roce 1910 bvalamltika. Nkte si dvali st nevymlcenho obil na patro pod nvrat. Jak byl as, mltilo se toto obilcepem. Z rovn slmy, kter z tohoto etrnjho mlcen zstvala se pak vyrbla nov obsla nebo se s nvycpvaly stroochy (primitivn matrace do postel). U mltiky si lid navzjem pomhali. Jeden hzel snopyna mltiku, dal je rozvazoval a stlal do mltiky. Obsla hzel tetikm, kter odebraly vymlcenou slmu




13/19

a vzaly do otpek. Slma se posouvala po piloenm ebi na konci podepenm otpkou slmy. Pod prvnpruel ebe se zasunul jeden konec obsla, st slmy se nahrnula na obslo a zavzala do otpky.Nejhor prac bylo stlan do mltiky. Bylo to pran a nebezpen msto. Neexistovaly dn ochrann brleani pracovn rukavice. Doma se slma vyhzela na hru, obil se rozloilo na spce a po vyschnut senasypalo do skichu (velik devn truhla). Bylo tak teba louky posct a to jedin v noci, za rosy. Na louku se vzala dobr veee a goalka a kadmohl pt kolik chtl, jen se nesml tak opt, aby nemohl sct. Seklo se od 10 hod. veer do 10ti rno aplatvalo se 5 estek. Byla-li dobr roda, bvalo sedlkovi po vmlatu u veselo. Pro domc potebu si obil doma uloil aostatn vozil na trh do Hradit prodat. Utril tak pknch pr zlatch na dan a rzn jin platby. Zle vak

bylo, pokud byl dluh u ida. id obyejn sliboval, e rd pok, ale ekal tak dlouho, a se mu muselo prodatkus pole nebo cel grunt. Nastala nutnost zavzt obil do mlna a namlet. Ve mln si dve kad musel mlet sm. Mlny mly velice

jednoduch d. K nasypn se muselo obil vynst po schodech nahoru a jak jednou selo, vynelo serozemlet nkolikrt znovu nahoru, dokud se nerozemlelo na pln jemnou mouku. Teprve po roce 1850zaali nkte mlyni zizovat vtahy. Do mlna se jezdilo do Nivnice, do Brodu, do Kunovic, do Mkovic,pozdji do Ostrohu a do Starho Msta. Do hod musel mt kad namlet z novho a to bvalo ve mlnechplno. Kdo nemohl semlet v nejblich mlnech, jel i hodn daleko do Napajedel, do Bojkovic, nkte i naVpenky jezdili. Bl mouky se v takovch mlnech namlelo mlo, vtina byla snd (tmav). Od mlet seplatilo obilm a to mrka z mice, tj. z jednoho metrku 6,5 kilogramu. A do roku 1840, dokud byla robota, bvalo v domcnostech o penze vdycky zle. Vdlk bylo mlo anikdo na n ani neml asu, ponvad ti dny v tdnu bylo nutn robotovat s potahem na panskm. Kdyprelo, na robotu se nejelo a muselo se to nahradit jin den, a bylo pkn.

Kdy byla robota zruena (1.7.1848), bylo teba zase vce penz na uplcen rok a spltek za robotu nagrunt vznoucch, co inilo z dluhu 80-120 zlatch, jak na kterm grunt bylo vypotno. Nkde toznamenalo splcet ron 10 15 zlatch. To u byla velik poloka. Za ty penze se v t dob koupil novmusk koich. Ten se ovem kupoval jen jednou za ivot, kdeto tyto spltky bylo nutno platit kad rok, au se vyvedl nebo ne. Kdo zaplatit nemohl, byl mu tento dluh i s roky a roky z rok a s upomnacmivlohami pipsn k celkovmu dluhu. Pokud to tak lo pr rok po sob, byl z toho dluh nenosn a sedlkmusel prodat grunt. Teprve po roce 1870 se pomry znan zlepily. V tch dobch se zaalo hodn stavt. Stavily se mosty,tovrny, cukrovary a eleznice z Brna pes Vlru do Uher. Na tyto stavby bylo teba kamene cihel, deva.Vydlali si stavebn dlnci i sedlci, kte se svmi potahy vozili materil. Kolem roku 1900 se stavil v Hraditiokresn soud a kriminl a na tuto stavbu se po cel 2 roky vozil kmen i z Hluku. Sha stavebnho kamenestla na Kobylici 2 zlat a v Hraditi ji platili 6 zlatch. Tenkrt a od t doby u stle bylo vdlk vc.

Vinohrady

Nen zjitno, kdy byly v Hluku zaloeny vinohrady, ale urit to bylo dvno, jak svd raztko mstekaHluku z roku 1569 s pacholetem, jen nese vinn hrozen. Snad nejvtho rozkvtu doshlo pstn vna vroce 1875.Tehdy stla jedna putna hrozn 1 rnsk a 60 krejcar. Ze t puten se vylisovalo jedno vdro vna(= 56 l). Vinohrady byly svobodn, tj. nepatily ke gruntu a mohly se prodvat i odstupovat. Dvka, kter dostalavnem vinohrad se mohla provdat na grunt, pestoe vinohrad mval obvykle jenom asi 2 achtely vmry.Proto mon dostaly nejlep vinohrady nzev Bab hora. Bohuel, vinohrady v Hluku, vlivem nkolikaivelnch pohrom, nerody a peronospory, vzaly v devadestch letech 19. stolet zasv. V dobch rozkvtu vinohradnictv se s potkem podzimu nalvaly a zapalovaly bohat stapce. Pstovalose nco ernch hrozn, ale nen znmo jak druh. Dle se pstoval tzv. cilifanter. Koz cecky byla hrozny

podlouhl, hrubozrnn, svtl. Tak tokajsk se pstovalo. ezlk(ryzlink) byla odrda velmi choulostiv,ale kdy se urodil ezlk, napil se kad eznk, jak prav pamtnci. Jak zaaly hrozny dozrvat, objevily se navech cestch k vinohradm vysok tye se slamnmi vchy hora byla zarazen.Od t chvle prochzelvinohrady hota. Kadou chvli bylo slyet thl a lkav trouben na roh, co znamenalo, e hota bdle stesven vinohrady. Zatmco hrozny dozrvaly, przdn sudy byly otvrny, itny a seny, noe broueny apes byl dkladn vymyt horkou vodou. Nastval as shnt pomocnky na vinobran. Konen nastaloekvan den a po rnu vichni vyrazili s putnkami, koky a vinohradnickmi kosky z domu. Hned zrnaproel hospod vinohradem a vyhledal nkolik vinnch oblouk bohat obrostlch hrozny. Uzl je a povsil vbd nebo ve sklep. Tam bvaly a do tdrho dne. Po tdroveern veei byly takto uchovan hroznynramnou pochoutkou. Sebran stapce se sypaly do velik putny opaten popruhy. Jak byla pln, odneslase do bdy. Tam se hrozny v putn roztrhaly rozsochatmi nakrtko piznutmi vtvikami a pak serozmakaly velkou kyjovitou mestovic. Vzniklou polotekutou beku potom vylili do irokho oknumohutnho presu. To byl obr sestaven z mohutnch klad. Jeho hlavn sloupy a 70 cm irok byly na pedn

stran asto zdobeny vyezvnm. Vrchn trm zvan hinst, do nho byl zaputn ohromn devn roub,nesl ve vyzdobenm kruhu letopoet svho vzniku. Kdy byl pres naplnn, byl pikryt pesn zapadajcmiprkny, na n se kem poloilo 6 a 9 trmk (pacholat) a nap jeden silnj (strc). Do nho zapadal eproubu dn promazanho lojem. Do otvor roubu byl vsunut sochor. Od nho vedl siln provaz na rumpl,kterm zvolna oteli dva mui. Lis zastnal, strc zabruel, pacholata zakvikla a ze lbku vyrazil dopodstaven kd jadrn burk. Na ten u netrpliv ekala dcka s pohrky. Nedbajc otcovskhonapomenut, e burk nestoup do hlavy, ale pad do gat, s chut popjela.




14/19

Zatm burk protkal proutnm stem do kd v putnch byl odnen do beek, lecch na dubovchkantnch ve sklep. Tam dcka nesmla pro nebezpe, kterm byly plyny vznikajc pi kvaen vna. Ponkolika dnech se burk kvaenm promnil v ezk. Ten u mlsn dcka nelkal. Mlto zbyl po vylisovnhrozn vyhazovali lid na dky do vinohrad. Nkdy k nmu hospod pidal trochu cukru, zalil vodou aznovu lisoval. Tm zskal jet slab grl, kter pili domc a ndenci pi poln prci msto vody. Jindynechvali mlto kvasit v otevench bekch a pak z tohoto kvasu plili kolku, kter kali mltovica.

Starosti hospodyn

astn a klidn mohla jt do manelstv ta nevsta, kter umla vecky prce, kter jako pt hospodynumt musela. Bylo tch prac opravdu pkn dka. Navait chutn jdlo, chleba napct, prdlo vyprat, zkonop jemnou a istou koudel vypracovat, tuto potom spst, pltno vyblit, ut vecko co bylo poteba promue, pro sebe i pro dti, kuata a housata nasadit, peovat o n pi lhnut i po nm, krvy podojit, smetanustlouct, sdlo vytopit, prasata krmit, husy podkubat a pi tom vem jet dcka rodit a dobe je vychovvat,aby byly podn, poslun a pracovit. Dobrou hospody poznal kad hned jak vstoupil do domu, ovem ne vechny eny byly idelnmihospodykami. Dost bylo i takovch, kter toho mlo umly. Takov matka esvala, zapltala a strojila a dodoby, kdy je vdala. Chtla, aby dcera mla v mld hodn radosti. Starost a prce uije pr jet dost vmanelstv. Jene takov nevsta si pak s nim nevdla rady, nic se j nedailo. V mlad domcnosti pakmsto Boho poehnn byly jen svry, kiky, hdky a peklo. Zpvvala se o tom i pkn psnika:M mil je pkn panenka,dok ju matka strj,kdy sa dostane od matky pes pole,sotva od piny stj. Velkm netstm bylo, kdy byla hospody leniv, nic se uit nechtla a pi tom teba jet byla mlsn.Bvaly takov, e si potaj rzn sladkosti pipravovaly, sladk koaleky popjely. Aby na to mly, obil zdomu idovi odnely. V takovch ppadech, pestoe byl mu sebelep hospod, mnohdy piel na buben. Prvn z prac, kter kad mlad ena musela ovldat, bylo vaen. To ovem za dvjch dob nebylopohodln a snadn. Vavalo se toti pmo na ohni, v lt v sni na ohniti, v zim v jizb. Ani na kachlovchkamnech, kter se zaala stavt pozdji nebyla pprava jdla zrovna snadn. Tato kamna u ale mla tuvhodu, e se do jizby nekouilo. Vailo se v nich pouze v zim, aby teplo slalo do jizby. Do takovch kamense musely hrnce s jdlem zasunovat zvltn dlouhou rohatinou a devo na ohe pikldat k tomu eluupravenou vidlic. Kamna byla dosti prostorn a vailo se v nich pro lidi i pro dobytek. Chtla-li se kuchakapesvdit, zda u je jdlo uvaen, musela hrnec vythnout 2 metry dlouhou rohatinou. Bylo pi tom dvatbedliv pozor, aby se hrnec nepevrtil, ohe nezalil a jdlo nezkazil. Hrnce byly u spodu a u vrchu zk,

uprosted ir. Hospodyn musela mt v rukch obrovskou slu, kdy z kamen rohatinou vytahovala hrnec sbramborami, kter asto vil a 20 kilogram.Dokud nebvaly v kamnech trouby, pekly se i buchty a buchtiky v kamnech v takovm hrnci a vyadovalo uvelkou ikovnost dostat je z baatho hrnce ven.

K jdlu se vavala obyejn bramborov nebo esnekov polvka, do kter se nakrjely tenk pltkychleba. Dle sladk i kysel omka nebo zel. K tomu se v troub upekl jemenn krajanec. Maso sevavalo jen v nedli a v ase velikch a tkch prac, kdy byli najat i ciz lid. K veei bvaly asto topinkynasucho peen poten esnekem a sdlem dobe pomastn. Ke vemu se vtinou pikusoval chlb, bl peivo se peklo jen pi peen chleba v peci, co bvalo

jednou za tden, obvykle v sobotu. Vavala se fazole, oka, kroupy, prosn kae a zel, kter se jedlo speenmi i vaenmi bramborami. Dle praenky z penin mouky a vaench brambor posypan tvarohemi mkem. Nkdy se pekly zase blee nebo lvance v sni na blenku. Maso z ovc si jedni druhmpjovali, aby mli stle erstv. Na pole nebo kdy se jelo na formnku s komi na cel den, se brvala

slanina s chlebem.

Peen chleba

Toto byla dal prce, kter vyadovala dovednosti a slu v rukch. Mouka pedevm nesmla bt studen,aby se chleba nesrazil. V zim ji proto bylo nutno naosvat pes jemn sto na velik necky a dt ji ke kamnmoht. To se dlvalo v ptek naveer. Kdy se mouka prohla, zadlalo se na kvsek. V di se nechalo odpedelho peen trochu tsta a na to se nalilo tolik mznch hrnk (mz=4 ejdlky, vdro = 40 mz, holba= mzu) tepl vody, kolik pecn se mlo udlat. Potalo se na jednu osobu jeden velk pecen na tden.Kdy se kvsek ili ntsta vodou ohla a rozedila, pidalo se do n trochu mouky a udlalo se z toho hodndk tsto. De s nm se postavila na tepl msto, aby to rozkynulo. V sobotu brzy rno musela hospodynvstt a tsto vymsit. De se postavila na zem, po ovkch se pisypvala mouka a kopis se to msilo,chodc kolem dokola de. Tsto na chleba muselo bt tak hust, a se nechytalo ruky a velice dobe

vymsen, aby v nm nebyla hrudky mouky. kvalo se, e tsto nikdy nepems a at nepepere. Povymsen se de s tstem zase dala na tepl msto a dobe se zakryla. Hospodyn la rozdlat v peci ohe.Potom rychle udlala tsto z penin mouky na vdolky. Ne toto zkynulo, bylo u teba vlet chlb. Z de senabralo lopatkou na dobe vymouenou ovku tolik tsta, co stailo na jeden pecen a na velikch neckchnebo irok desce se to rukama rychle vyvlelo. Tak na lavu pibval jeden pecen za druhm, kad uloenv pkn ist ovce. Kdy byly vecky hotov, udlaly se rychle vdolky trnen, syrn (tvarohov) nebo




15/19

makov. Zatm u byla pec dostaten rozplen, co musela hospodyn sprvn odhadnout. Pokud totinebyla teplota pece sprvn, chleba se nepodail. Vyhrabala rychle vechen ohe i s uhlky a pec jetvymetla na oheble omotanm mokrm hadrem. Hned potom szela vdolky a pi tom bylo poteba zvltnzrunosti, aby se pkn vydaily. Bylo umnm, aby takov mkk vdolek se v peci pkn seoupl z dlouhlopaty. Kdy se pi tom njak zmotal nebo pokivil, opravit u to nelo a takovmu se kalo nepodarek. Pokudzstal men kousek chlebovho tsta, udlala se z toho placka, posypala se kmnem a sol a byl topochlebnk. Mal pecny se nedlvaly. Ohe se jako ppal pihrnul elu (uzvr otvoru do pece) a za prminut se zaaly vdolky ervenat a vydvat libou vni. Hospody je rychle vythla, pomastila okraje, aby sepkn leskly a szela chlb. Z ovky se u pece vyklopil kad pecen na lopatu, potel se vlanou vodou, abyml lesklou krku, poehnal se kem a vsadil se do pece. Takov neupeen pecen vil 8 a 10 kilo a bylo

umn dopravit ho na dlouh lopat a na sam konec pece. Chleby musely bt naszeny pkn ve dvouadch, aby se dn ani stny ani jeden druhho nedotkal. Po vsazen se ppal odhrnul pry a pec seucpala plechem. Po hodin se chlb pesazoval. To proto, aby sla peen byla stejnomrn. Pi tom se zasepotraly vlanou vodou, aby se krka leskla. Pec se opt ucpala a za dal hodinu byl chlb upeen. Radost mla hospodyn, kdy se j chlb podail a nebyl ani od krky odpadl ani neml chodnek, tj.nebyl sraen. Byl-li odpadl, kalo se, e je to hrob a nkdo z domu ume. Po upeen chleba se na podzim, kdy dozrvalo ovoce, nasypalo do jet hork pece ovoce k usuen.Neusuilo se sice najednou, ale nadvakrt, nkdy i natikrt. Bylo krsn usuen a chu mlo mnohem lepneli ovoce suen velkm rem v surn. V kad domcnosti si nasuili nejmn pytel ovoce. Toto sepak v zim vailo a jako velik pochoutka se po obd nebo po veei dvalo na stl.

Pran

video - vyprvn o tom, jak se kdysi pralo

Dal dleitou a rozhodn ne lehkou prac bylo pran prdla. Neprvalo se moc asto, obyejn jednou zamsc. Protoe vak tm vechny rodiny byly osmi a vcelenn, bvalo prdla moc. Pokud byl pobl domupotok, bylo to snadnj. Jinak bylo nutno vecku vodu potebnou k pran tahat hkem ze studny. K pran bylo zapoteb nkolika pomcek: velk kopek nebo devn vana na namen a mchn, pracstolice na mydlen, dmn a pran k t patil devn pst na pleskn prdla, pajchova (velk devnndoba) na vyven a men kopek na kroben. Namelo se obyejn v deov vod. V zim nebo pokud dlouho neprelo se na namen muselonanosit vody z potoka. V mkk vod se pna lpe rozpustila. Dobe odmoen prdlo se na stolici namydliloa dalo se do jin ndoby uleet. S mdlem se etilo, bylo toti drah kilo stlo 16 krejcar. Pouvalo se jenna tenk prdlo, kter nesmlo jt do louhu. Kdy bylo vecko namydlen, bral se kus po kuse a pstem se do

nj na stolici tak dlouho pleskalo, a z nj vecka pna vystkala. Pi pleskn se pevracelo na veckystrany a obas se namoilo v mdlov vod. Pokud na nkterm mst pna petrvvala, namydlilo se totomsto a vydrhlo ostrm kartem nebo v rukch. Potom se na kolku upevnnm na stolici vydmalo aodloilo. Tenk k mchn a konopn do pajchovn k vyven v louhu. Hospodyn u mla pipraven louh zdobe naosvanho popela nejlpe z bukovho deva, prolitho pes konopnou plachtu velou vodou. Kdymla vecko hrub prdlo opran, nahzela ho do pajchovn, zalila louhem a do toho ponoila kus vkamnech dohava rozhavenho eleza. V pajchovn to zaalo prudce vt a tm se posledn pna z prdlavypudila. Nkter hospodyn pi pran pouvaly i svch specilnch tajemstv. Nkter napklad dlala louhz lpovho deva tm pr prdlo prdlo krsn zblelo. Jin zase louh prolvala vodou, v n byla vaennaezan ovesn slma. Tm se zase teba i dosud neblen prdlo velice rychle vyblilo a mlo zvltn

jemn naloutl ndech nedostinho odstnu, co se kadmu lbilo. Po vyprn a vymchn se prdlo rozvsilo po plotech a rch kde se dalo. Jemn prdlo se vakmuselo nejprve nakrobit. krob se tm nikdy nekupoval, to by bylo zbyten vyhazovn penz. Kad

hospodyn si ho sama vyrbla. Nastrouhala do necek na drobnm struhadle syrovch brambor, zalila vodoua nechala chvli odleet. Vzniklou kai vylisovala pes lnn nebo konopn hadr a zase na to pilila vody.Jet jednou pelisovala a nechala ustt. Za pr hodin vodu opatrn slila a znovu istou vodou zalila azamchala. Po optnm usazen zase vodu slila a krob dala vysuit. krobilo se jenom ensk prdlo a musk nedln koile. Konopn a jin se po usuen vyvlelo devnmvlkem na valac desce. ensk spodn sukn a frtuky se ehlvaly. Do ehliky se vsunulo na ohnirozplen elzko a dokud bylo hork, ehlilo se. Pozdji se objevily ehliky na devn uhl a ty pak bylyvytlaeny ehlikami elektrickmi.

Konop

Dal enskou prac byly konop. Tyto se pstovaly stle na jednom a tomt pozemku a m dle se tampstovaly, tm byly pknj. Bylo jen nutn kad rok dobe pohnojit. Obyejn po vyvezen hnoje na jae se

hnojit motykou uhrnulo a tyto krabky se vyvezly pod konop na pole kde byla dobr pda a dosti vlhy. Vlt pak, kdy poskorn (sam rostliny konop, kter po odkvtu odumraj ) konop odkvetly a zeloutly, cobylo kolem hod, musely se vytrhat. To mla na starosti hospodyn s odrostlejmi dtmi. Vytrhan konopse vzaly do mench snopk a postavily do kozl, aby dobe proschly. Po usuen se mely v potoku. Dodna potoka se zatloukly tyi kly a mezi n se nakladly snopky konop. Musely se ulapat, aby byly plnponoen ve vod. Dobe se zatily velkmi kameny, aby je voda neodnesla. Po devti dnech se vytahaly,


http://www.youtube.com/watch?v=IDrGNLKRH5w


16/19

pokud byly pinav, vypraly se ve vod a daly se na slunko dobe vysuit. Kdy se poskorn (sam rostliny konop, kter po odkvtu odumraj) trhaly, byly matern jet tmavzelen. Tyto se nechaly dobe uzrt. Jak jim listy loutly a semeno bylo tvrd, vytrhaly se tak a ve snopcchpostavily k suen. Konop se vytrhvaly jen run i s koeny, aby bylo vce vlkna. t se nikdy nesmly.Byla o tom i psnika:Hospody oral, svia osthan,konop tak, vecko jednak. Kdy byly matern konop dobe such, omltily se ve stodole cepy a daly se takt do potoka moit jakopedel. Po vymen a usuen nastala pern prce vemu enskmu pokolen. Bvalo to obyejn zapknch dn babho lta, kdy slunce jet dobe hlo. To se vude po ddin ozvalo klepn trdlic a

madlic, jimi se lmalo pazde a oklepvalo se, a zstalo jen vlkno. Slunench dn nebvalo na podzimmnoho a tak se musela vyut kad chvilka. K obdu se nco uklohnilo jen nahonem a i to musela vaitnkter dcerka nebo pes poledne za tepla pazde pkn opadvalo a hospodyn chtla bt u toho.st nezpracovanch konop bylo teba schovat pod stechu, aby na n nesedla rosa a mohlo se hned rnozas pracovat. Orosen se a tm do poledne nedaly lmat. Kdy bylo u vecko vlkno oitno od pazde na trdlici i na madlici, mohlo se u uloit nkde doma.Trdlice lmala stonky jen na hrubo, madlice na jemno. Stonk a pazde zbaven vlkno nedalo se jetspdat, protoe obsahovalo hodn souk a hrubho silnho vlkna. To ve se muselo rozesat a vechsouk zbavit doma na hachli, v n byla spousta piatch hebk, kter vlkno na jemno proesaly. Cozstvalo na hachli a nedalo se u vyistit, zpracovalo se na motouzky a provzky. Pi tchto pracch senesmlo mchat vlkno z konop poskornch s ostatnmi, protoe vlkno z nich bylo nejjemnj. Pltno z nichse uvalo na ensk i musk prdlo. Pltno z konop maternch bylo bylo hor kvality a hodilo se na lonplachty, formansk plachty, pytle a podobn.

Pdvalo se a za dlouhch zimnch veer. To se selo do nkterho domu vce enskch a pedly nejenpkn vlkno, ale i kdejakou klebetu. Pdalo se na kolovratech, ale star ensk pedly jet vetenem, jakbyly zvykl ze svho mld. Kolovraty se objevily a kolem roku 1840 a byly velmi vzcn. Bylo mono koupit

je na jarmacch a stly 8 zlatch. Z konopnho semene se dlal olej a tm se k tto prci svtvalo. Bylo to svtlo uboh a bylo opravdu spodivem, jak cit musely mt tyto padleny v prstech, kdy pi takovm osvtlen upedly vlkno, kter bylotenk a krsn stejnomrn bez sotk a uzlk. Takov by tkadlec ani nevzal. Upeden nit se z kolovratu nebo vetena namotvala na motovidlo, piem se talo, kolik loket je dlouh.Motovidlo bylo 1 loket dlouh. Z motovidla se smotvalo na klubka. Klubko talo 6 kop nit i lokt konopncha 7 kop nit koudelnch. Z klubka utkal tkadlec loket pltna. Konopn niti byly peden z istho dlouhhovlkna. Koudel mla vlkno krat, ale tak pomrn ist. Kdy bylo vechno speden, odnesla se klubka tkadlecovi ke zpracovn na pltno. Za zpracovn jednoholokte pltna se platila estka a mimo to se mu musela dt ovka ren mouky a kus slaniny, pr na potrn

nit, aby bylo pltno hust. Hotov pltno bylo pinav naedl a hospodyn jej musela vyblit. To se dlalo vyvenm v louhu vpajchovni a suenm na slunci. Postup se musel nkolikrt opakovat, a bylo pltno krsn bl. Co kterena do louhu pidvala, bylo zase jejm nejhlubm tajemstvm. Nkter do nho vyvaila ovesnou slmu, jinkdu a tak podobn. Po vyblen, pokud zrovna nebylo nutno nic

Date post:	17-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	marie-stepanova
View:	231 times
Download:	0 times

Jak bývalo prvéj - z pamětí strýčka Josefa Dufky z Hluku

Documents