1

vodem O internetu se vude mluv, vykoukne na vs

z mdnho asopisu pro eny, pronikl i na pivn tcek do va oblben hospdky. Kdy chcete znmmu nadikto-vat telefonn slo, zept se: A e-mailovou adresu ne-m?Je na tom internetu nco vc, ne jenom monost prohldnout si hambat obrzky nebo stahovat muziku? Pokud budete hledat odpov na tuto otzku, asi vs tato broura pli nepot internet je nco ja-ko palek deva. Nkdo z nj vytes sochu, jin jm za-top, nkdo z nj naee prkna nebo z nho vysoustru prtko. Internet je pouze pleitost, jak ji vyuijete a k emu, to zle jenom na vs.

Na internetu mete nakupovat, uit se, podnikat, komunikovat s celm svtem apod. O tom ale tato publi-kace nen, a ta pt. Prvnm krokem, kter mus kad udlat, je na internet se dostat a to je hlavn tma tto publikace. Dle se podvme, jak na internetu nco na-jt, jak si dopisovat s ostatnmi, jak se sm chrnit ped nebezpem a jak neohrozit jin.

Zamen publikac PCWorld Edition mte

v rukou i vy sami. Podvejte se na anketu na www.win.cz nebo www.idg.cz, kde mete svm hlasem ovlivnit tmata dalch pipravovanch seit edin a-dy PCWorld Edition.

Svoje pipomnky, nmty a poznmky zaslejte: UNIS Publishing, s.r.o. Jundrovsk 33, 624 00 Brno tel.: 05 41 51 55 00 fax: 05 41 51 55 02 e-mail: knihy@win.cz

OBSAH Internet pro a pro koho? 2

Internet pro? 2 Internet pro koho? 3 Internet? Ne! 3

Pipojen k internetu 4 Co potebujete pro pipojen k internetu? 5 Jak se pipojit 8

Elektronick pota 21 Potovn schrnka 22 Nastaven potovnho klienta 24 Pjem a odesln poty 25 Adres 26 Podpis, vizitky a ostatn 27 Nebezpe v pot 28

World Wide Web 29 URL 29 Prohle 32 Internet Explorer 32

Portly 50 Bezpenost a soukrom 53

Bezpenost 53 Soukrom 56

Hledn na internetu 57 Kde hledat 57 Hledn specifickch informac 64

Jak se chovat na internetu 65 Tipy a triky 66

Strnku nelze najt 66 Uloen strnek 66 Strnky offline 68 Tisk odkaz 72 Download aneb stahujeme 73 Nkter zajmav adresy 74 Jak se chovat na internetu 75

Vybran pojmy 76 Rejstk 79

09 - PCWorld Edition Jak na internet Informace v tto knize jsou zveejnny bez ohledu na jejich ppadnou paten-tovou ochranu. Jmna produkt byla pouita bez zruky jejich volnho pou-it. Vydavatel a autoi nepebraj dnou odpovdnost ani dnou jinou zruku za pouit daj uvedench v tto knize a z toho vyplvajcch nsled-k. Veker prva jsou vyhrazena na kopie cel, ale i st knihy pozen ja-kmkoliv zpsobem pro ely obchodu. dn st tto knihy nesm bt pouita v dnm jinm informanm mdiu a na dnm jinm nosii dat za elem obchodu bez pedchozho psemnho souhlasu vydavatele. Pavel Kristin 2001 UNIS Publishing, s.r.o. Vylo v kvtnu 2001

ISBN 80-86097-66-X

I n t e r n e t

2

Internet pro a pro koho? Tato vodn kapitola mi dv monost se trochu rozpovdat, v dalch kapitolch se budu snait bt ji

maximln vcn. Otzka v nadpisu je sloitj, ne by se mohlo na prvn pohled zdt. Ten, kdo se s internetem v nkter z jeho mnoha podob ji setkal, si na ni doke odpovdt sm. Odpovdt ale nko-mu, kdo jet neml pleitost nebo dvod se internetem zbvat, me bt velmi obtn.

Nebudu se poutt do vyzdvihovn monost internetu ani do deklamac typu: Bt na internetu ji nen konkurenn vhoda nebt na internetu je konkurenn nevhoda. Je zapoteb vzt jako fakt situaci, e internet se stal univerzlnm komunikanm prostedm. To slvko univerzln znamen, e je o vem a pro vechny. Na rozdl od faxu, telefonu, klasick poty, rozhlasu nebo televize je internet mnohoelov: umon vm dopisovat si po celm svte, poslat a pijmat dokumenty, nakupovat cokoliv teba v Americe nebo v obchod, kter vlastn ani neexistuje, zastnit se diskuse k problmm, kter vs zajmaj (nebo ne-zajmaj), poslouchat rdio, st asopisy, listovat knihami, uit se nebo uit jin, navtvit divadeln ped-staven nebo koncert...

Internet samozejm m i svoje stinn strnky. Internet je necenzurovan, a proto zde mete najt i vci, kter jsou v rozporu nejen s vam vlastnm hlem pohledu na svt, ale jsou v rozporu se veobecn-mi principy lidsk morlky. Internet je msto, kde se mohou vydit vichni grafomani, a dky urit anony-mit nebo vzdlenosti odeslatele vm me kad pkn od plic ci svj nzor. Podobn jako kad den vyhazujete z potovn schrnky mnostv pestrobarevnch nabdek ponaje potravinami, pes koberce a upomnkov pedmty a po monosti zaruench vysokch vdlk, podobn bude i vae elektronick potovn schrnka zsobena nabdkami veho druhu. Ale co je hor pokud mete vy do svta pes inter-netov spojen, me svt i k vm, na v pota, do va potaov st a k vam potaovm datm. Potaov viry nejsou strakem pro mal dti, ale skutenou hrozbou, kterou se nevyplat podceovat. Va-emu potai pravdpodobn nehroz nebezpe od toku hackera, ale jedin napaden soubor, kter neopatrn pijmete na svj pota, me naprosto znehodnotit teba vae (tak peliv veden) etnictv, nebo vsledky jakkoliv jin prce, kterou jste na potai udlali.

Ale vrame se k vodn otzce:

Internet pro? Pipojen k internetu vm umon:

prochzet vystaven strnky jinch subjekt na internetu vyhledvat informace z nejrznjch oblast a zdroj po celm svt vyuvat vhod elektronick poty vytvet a vystavovat vlastn strnky s nejrznjm obsahem astnit se elektronickch konferenc nebo diskusnch skupin nakupovat v elektronickch obchodech stahovat programy, hry, hudbu a nejrznj jin data navtvovat kurzy a jin formy vzdlvn v relnm ase hrt hry interaktivn spolupracovat na rozshlch projektech faxovat, pijmat a odeslat SMS ...

I n t e r n e t p r o a p r o k o h o ?

3

Uveden seznam zdaleka nevystihuje vechny monosti, kter internet nabz. V kadm ppad ale ukazuje rozmanitost slueb, kter jsou k dispozici. Pitom je teba ci, e monosti se stle roziuj inter-net nen jednosmrn, vedle toho, e umouje vyuvat existujc nabdku, poskytuje tm neohranien prostor pro adu dalch novch aktivit. Je velmi obtn odhadovat, kam se internet posune, jak bude jeho role napklad v oblasti vzdlvn.

Internet pro koho? Jednoduch odpov by byla pro kadho. Do urit mry je to pravda. Cena za potebn hardware,

pipojen nebo za vlastn provozn nklady dnes ji nen takov, aby neumonila teba omezen pstup k internetu kadmu, kdo o nj m zjem. Nabdka monost, vetn teba nvtvy internetov kavrny, je natolik irok, e si urit me kad vybrat.

Na druhou stranu si ale dovedu docela dobe pedstavit i ivot bez internetu. Pipojen k internetu jist nen ivotn nutnost, pokud... pokud se bez nho dokete obejt. Vysokokolsk student, novin, vdeck pracovnk a cel ada dalch profes dnes asi ji bez internetu existovat neme, a nebo velmi omezen. Samozejm je internet i mdn vlnou a nemohou bez nho bt ani vichni ti, kte potebuj bt IN. V naprost vtin ppad je ale neocenitelnm pnosem internetu:

rychlost zjednoduen kontakt pstup k necenzurovanm informacm irok nabdka zdroj monost prezentovat svoje nzory vytvoen pocitu sounleitosti s uritou komunitou smazn vzdlenostnch, asovch... pekek a v neposledn ad je internet obrovskou pleitost pro npadit

Internet? Ne! Na druhou stranu pin ale internet i adu skal. Na internetu najdete, jak se asto k, tm ve ale

d to podnou fuku, a vsledek nemus bt takov, jak jste pedpokldali. Jako odpov na dotaz mete bt zahlceni pemrou informac, dostanete irelevantn informace, internet obsahuje stle vce a vce re-klamnch nebo nabdkovch materil, konference obsahuj asto nezajmav triviality a pstup k hodnotnm informacm ji nemus bt zadarmo. ada zdroj je nefunkn nebo od va posledn nvtvy prost zmizela. Navc internet krade as. Nedte-li si pozor, zanete hledat A a po hodin brouzdn skon-te u Z, protoe jste narazili na nco zajmavho, na co jen tak nakouknete, a ne se nadjete, jste od p-vodn hledanch informac o kulikovch loiscch u sestavovn jdelnku pro hrocha nebo si prohlte fotografie z pedlosk dovolen pln neznmho lovka nkde z pedmst Chicaga.

Stejn problmy pin elektronick pota. Pokud vm dom piel dopis od znmch 3krt, 4krt do msce, e-mailem to me bt nkolik zprv denn. V ppad firmy u me jt o destky a stovky e-mail, co si u vyd systm, jak rozliovat dleit zprvy od nepodstatnch, co vyhodit hned, co odloit, co archivovat... Je teba zmnit i uritou lernost stylu psan na internetu, kter u psanho projevu nen mon.

Internet nen ani dobr ani patn. Je tady a zle pouze na vs, zda a jak ho vyuijete. Tak, jako se d t bez televize nebo teba bez mobilnho telefonu, mete se obejt i bez internetu. Tak, jako se televize a telefon staly nedlnou soust naeho ivota, je a bude i internet jeho pirozenou soust.

I n t e r n e t

4

Pipojen k internetu Pipojen k internetu pedstavuje cel komplex problm, kter muste eit, ale na druhou stranu je

v ad ppad jejich een velmi jednoduch. Nejjednodu situace je ta, e buto ji jste pipojeni, nebo vm pipojen zajist specialista.

Tato publikace je urena pro mal firmy nebo pro majitele domcch PC a budeme se zabvat nejjedno-dumi verzemi pipojen jednoho potae. Jak vlastn vypad situace na internetu a jak jsou monosti pipojen. Nsledujc obrzek ukazuje velmi zjednoduen schma internetu:

Jak vidte, je internet tvoen mnostvm propojench pota (nebo celch potaovch st, instituc

apod.). Dleit je vimnout si, e potae nejsou propojeny pmo mezi sebou, ale jsou nejprve pipojeny k tzv. poskytovateli internetovch slueb ISP, Internet Service Provider. Tento provajdr je pipojen na potaovou komunikan linku, kter se pipojuje na dal atd. Systm tchto linek obepn celou zemkou-li, m svoje uzly vybaven vkonnmi potai, kter pesmrovvaj spojen podobnm zpsobem, jako nap. telefonn stedny.

Vae pipojen k internetu tedy sestv z cel ady prvk, natst se o n nemuste (skoro) starat pro vs je nejdleitj prvn sek, tj. pipojen k ISP, poskytovateli internetovch slueb. Na druhou stranu ale kvalita tchto prvk rozhoduje o kvalit vaeho pipojen.

P i p o j e n k i n t e r n e t u

5

Co potebujete pro pipojen k internetu? Ped jet pomrn krtkou dobou bych ekl pota. Dnes to ale u nen pravda, sta vm teba mo-

biln telefon s podporou WAPu, to je ale jin problematika. Zjemce odkazuji nap. na publikaci Mobiln te-lefony (PCWorld edition 01/2001), kde je kapitolka vnovan prv mobilnm telefonm a internetu. Nam zjmem je standardn pipojen potae na internet.

Pota a technick psluenstv Jsou njak nroky na pota, kter chceme pout? Znovu pipomnm, e se bavme o problematice

domcho potae nebo mal firmy s jednm pipojenm. V zsad kad pota, kter dnes kupujete, je vhodn pro pipojen k internetu. Urit problmy mohou vzniknout se starmi stroji.

Tak, jak postupuje vvoj technologi a nstroj pro internet a web, zvyuj se nroky na techniku, kter m s internetem pracovat. Nejde ani tak o to, e by teba nebylo mon pipojit se k internetu s PC 386 se 4 MB RAM, jako o to, e ji bude obtn sehnat programov vybaven, kter vm to umon. Stejn tak i rychlost penosu dat, kter budete schopni doshnout, 512 kB grafick karta nebo prastar faxmodem vm neumon dostat se na adu strnek, budete odkzn na zobrazovn pouze textovch informac apod. Dnen internet, nebo lpe eeno web, je pln grafiky, animac, je interaktivn, tj. schopn reagovat na pod-nty ze strany uivatele, a oekv na stran uivatele odpovdajc zzem.

Na druhou stranu ale nen pro prci na internetu nutn nejnovj model PC. Je pravda, e na pstup na web, natn a zobrazovn strnek m vliv vkon procesoru, velikost instalovan pamti, kvalita grafick karty a dal elementy potaov sestavy, ale pokud v pota skuten nepat do muzea, budete sice mon nkdy skpat zuby nad rychlost stahovn, ale ve pob. Nememe se zabvat vemi prostedmi, kter pipadaj v vahu, pedmtem tto publikace je sytm Windows (95/98/Me) a prohle Internet Ex-plorer. Pokud v pota postauje pro bh alespo Windows 95 (bez viditelnch problm), nemli byste mt problmy ani s pipojenm k internetu.

V ppad, e mte hodn starou grafickou kartu, me to bt dvodem problm pi zobrazovn n-kterch strnek. Nebudeme zachzet do plinch podrobnost, ale ada tvrc webov grafiky ji s majiteli starch karet, kter maj velk omezen co do potu zobrazovanch barev a rozlien, pli nepot. Pokud schopnosti va karty a potamo monitoru kon u 256 barev, neoekvejte kvalitu ani rychlost zobrazen, kter vm pedvdl znm disponujc grafikou GeForce2 v cen kolem 10 tisc korun.

Uritm problmem mohou bt i stra 15 (neku-li men) monitory. Naprost vtina strnek je dnes tvoena pro rozlien 800 x 600 bod a pokud mte k dispozici pouze 640 x 480 bod, znamen to stl po-uvn vodorovnho a svislho posuvnku.

Jste-li pipojeni modemem na telefonn linku, me bt zkm mstem vlastn modem. Dnen standard je modem 56k (tj. umoujc penos dat rychlost 56 kb/s; jde o kiloBITY za sekundu, ne kilobajty). Cena modem se pohybuje kolem 1000 a 3000 K a urit se vyplat nahradit star modem, kter vm poskyto-val pipojen teba jenom 14,4 kb/s. Modem mete podit jak v proveden externm, tj. umstnm mimo sk potae ve vlastn krabice, tak v internm proveden, tj. ve form zsuvn desky do nkterho ze slo-t v zkladn desce potae. ada novch pota dnes ji obsahuje buto faxmodem integrovan na z-kladn desce, nebo je v zkladn sestav roziujc faxmodemov karta, a to teba ani byste o tom vdli.

Je zapoteb si ci, e faxmodem nen bezpodmnen nutn pro pipojen k internetu. Jsou mon pi-pojen, kdy faxmodem nepouijete je to zleitost technickho een, kter domluvte s poskytovatelem internetovch slueb, IPS (Internet Service Provider). A jenom na okraj: pota asi na trnici kupovat ne-budete, je to pece jenom velk investice a chcete mt njakou zruku. Pozor ale na rzn vhodn koup faxmodem, a ji internch nebo externch. Zazen, kter se pipojuj k telefonn sti, by mla bt homo-logovan (tj. schvlen pro provoz). Take sice mete koupit zazen v pestrobarevn krabice, ale je

I n t e r n e t

6

otzka, zda se vm toto zazen poda nainstalovat a uvst do provozu. A pokud ano, jak dlouho a jak spo-lehliv bude pracovat. Nevm tak, jak m kdo zkuenosti s uplatovnm zruk na vci koupen na trnici, ale j osobn se obval nejhorho.

K modemu jet ti poznmky: - pro men firmu, ale i dom se me hodit nkter kombinovan zazen: nemus jt pouze

o modem, ale i monost odesln klasickho paprovho faxu, funkci zznamnku telefonnch hovor, koprovn, tisk, skenovn apod. Pi nkupu je teba se s dodavatelem domluvit na tom, co ve by ml v modem umoovat.

- pro pipojen modemu nen teba dal telefonn linka, vystate s tou, kterou ji mte. Pouze v dob pipojen k internetu nelze telefonovat a obrcen.

- abych ale pedeel nkterm zklamnm dve, ne se rozhodnete pro pipojen k internetu pro-stednictvm telefonn linky, ovte si u Telecomu vhodnost konkrtn linky pro penos dat. To, co nemus bt na zvadu pi klasickm telefonovn, me znamenat nepouitelnost pro jin vy-uit.

Pokud pro vae poteby nepostauje vyten telefonn linka (tj. spojen se navazuje vytoenm telefon-nho sla a cena se pot za skuten protelefonovan minuty) existuje i monost vyhrazen linky, tzv. pevn linky. Tuto formu pipojen, ale pravdpodobn vytla nsledujc slluba.

Vedle klasick telefonn linky a pipojen pomoc modemu jsou i jin monosti, jak pipojit domc po-ta, pota v men firm nebo tam, kde vystate s jednm potaem bez velkch nrok na zabezpeen. Jednou z monost, se kterou se dnes stle astji setkvte, je nabdka ISDN (euroISDN).

ISDN (Integrated Services Digital Network, digitln s integrovanch slueb) je veejn dostupn, pln digitln s uren pro modern vysoce kvalitn telefonn sluby, vysokorychlostn penos dat, penos fixnho i pohyblivho obrazu a rychlou komunikaci pomoc faxu. S dostatenou mezinrodn konektivitou je ISDN vkonnm a ekonomickm telekomunikanm nstrojem... tolik zkladn informace z internetovch strnek eskho Telecomu (www.telecom.cz). Bli podrobnosti o monostech ISDN, ce-nch a podmnkch instalace se mete dozvdt tak na telefonnm sle 0800 123456. Nklady na zze-n ppojky ISDN a vlastnho zazen pro pipojen jsou sice vy, ne v klasickm ppad telefonn linka-modem, ale dky rychlosti spojen i penosu dat se mohou v krtk dob vrtit. Nespornou vhodou je sa-mozejm tak vy morln ivotnost ISDN. Lze oekvat, e nklady na zzen ISDN pipojen budou rychle klesat s tm, jak tchto pipojen bude pibvat.

V dob, kdy vznikala tato publikace, ji probhaj pipojen dalm modernm zpsobem, zpsobem, kte-r slibuje velkou budoucnost, zejmna pro men firmy a potae v domcnostech. Jedn se o pipojen pomoc rozvod kabelov televize. UPC zaal ji v Praze nabzet a zizovat pipojen k internetu a jeho c-lem je tyto monosti rozit postupn dle. Systm pipojen je obdobn jako v pedchozch ppadech pro propojen potae s rozvodem kabelov televize potebujete pouze kabelov modem (ten dod UPC). Ce-nov nabdka je pomrn lkav, nap. pro pipojen domcho potae by cena za celodenn 64 kb/s pipo-jen vetn e-mailov schrnky vychzela pod 1000 Kc msn, pro malou firmu na 3000 K. Bli informace najdete na www.upc.cz/internet/internet.htm nebo na telefonnm sle 0844 111 112.

Dal monost, o kter bych se zmnil, je mikrovlnn pipojen. Vechny ti pedchoz zpsoby vy-ten telefonn linka, ISDN a kabelov televize znamenaly skuten fyzick pipojen. V souasn dob existuje stle se roziujc nabdka na mikrovlnn pipojen. Poskytuje ho cel ada ISP, vhodou je skute-n kvalitn pipojen i v mstech, kde mohou bt problmy s telefonnmi linkami nebo zde nen monost vy-uit rozvod kabelov televize. Nevhodou je, podobn jako u ISDN, vy cena dan vymi nklady na technick zabezpeen pipojen. Tato monost pipojen je vhodn nap. pro organizace, kter potebuj

P i p o j e n k i n t e r n e t u

7

permanentn dlouhodob pipojen bhem dne. Bohuel toto spojen je mon vyut pouze na dohled od mikrovlnnho vyslae, zatm se tyto sluby poskytuj pouze ve vtch mstech.

Nakonec jsem si nechal pipojen k internetu pomoc mobilnho telefonu. V naich podmnkch pjde asi spe o vjimen een, pro pjem a odesln elektronick poty, faxu apod. v kombinaci s penosnm potaem.

O tom, kter z nabdek pipojen dt pednost, rozhoduj monosti v danm mst, vae nroky na pipo-jen a tak vae kapsa. Pro obasn staen poty a nkolik hodin msn na internetu je jednoznan nej-vhodnj pipojen pomoc modemu a vyten telefonn linky. Aktuln minimln cena za 1 hodinu pipojen (sluba Internet 2001, doba 19-7 hod. v pracovnch dnech a cel den So, Ne a svtky) je 15,60 K. Tento zpsob se ale zane prodraovat tak, jak as na internetu zane narstat (nebo se budete pipojovat astji s krat dobou pipojen: cena za 30 minut je 10,40 K). Souasn je teba pipomenout, e tento zp-sob je tak nejmn kvalitn a skuten rychlost, kterou se realizuje penen dat, me vrazn kolsat. Na druhou stranu, pokud si dte limit, nap. 1000 K msn za pipojen k internetu, mete vyut kad den 30 minut pipojen ve pice plus tm hodinu v nejslabm provozu.

Jakmile ale vae poadavky narostou, a et za telefon zane pekraovat (u firem) 4-5 tis. K, urit se poohldnte po jin monosti pstupu k internetu s pauln sazbou za celodenn pipojen.

Poskytovatel internetovch slueb ISP (Internet Service Provider) poskytovatel internetovch slueb, nebo slangov provajdr, je dal

nezbytn sloka pipojen k internetu. K internetu mete bt pipojeni pouze prostednictvm organizace, kter k tomu m oprvnn a souasn samozejm disponuje odpovdajc technologi.

Jak najt vhodnho poskytovatele? Pokud se dostanete k internetu, podvejte se na portl Seznam (www.seznam.cz) nebo pmo na http://dir.seznam.cz/Sluzby/Pocitacove_a_sitove/Poskytovatele_Internetu/. Zde najdete nkolik stovek kontakt, a ji firmy s celosttn nebo jenom lokln psobnost.

Dal monost jsou inzerty ve vaich mstnch inzertnch novinch a asopisech, nabdky v odbornch asopisech (PCWorld, ComputerWorld apod.). Prohldnte i Zlat strnky, rubriku Internet. Nejrznj na-bdky najdete i na celorepublikovch i mstnch vstavch a veletrzch zamench na potae (Invex, ComNet, ITC...). Samozejm i mezi svmi sousedy a kolegy objevte celou adu spokojench nebo nespo-kojench uivatel internetu. Jejich postehy jsou obvykle cennj ne reklamn letk poskytovatele.

Jak si vybrat vhodnho poskytovatele? Pokud se chcete pipojovat nkde na men obci, asi nebudete mt pli mnoho monost na vbr. Jin je situace ve vtch mstech, kde lze volit z destek organizac. Pi rozhodovn si nejprve ujasnte, co budete po pipojen na internet vyadovat. Podvejte se na nsledujc pklady:

internet na domc pota pro zbavu a pouen: budete asi chtt zdit pipojen, kter budete pouvat obas pro elektronickou potu, pro surfovn (prochzen) po strnkch s vaimi kon-ky, pro podklady pro studium dt, plnovn dovolen, mon nakupovn... Pipojen vm bude postaovat veer a o vkendech, nevyadujete ani vysokou rychlost, ani nepente velk objemy dat.

obasn penosy dat a komunikace pro malou firmu: pracujete nap. v mal projekci a pote-bujete si vymovat vkresovou a jinou dokumentaci se svmi subdodavateli nebo klienty. Nut-n potebujete spojen v pracovn dob, kadou hodinu nahldnout do dol poty a nkolikrt za tden odeslte a pijmte velk objemy dat.

stl pipojen: provozujete nap. dopravn sluby nebo zsilkov obchod a potebujete mt monost okamit komunikace s klienty, pjem objednvek apod. Nemte velk nroky na pe-nen objemy dat, vyadujete ale co nejrychlej odezvu po celch 24 hodin denn.

I n t e r n e t

8

Tyto scne jist nejsou vyerpvajc, ale ukazuj rozdlnost v poadavcch, kter mohou zjemci o internet mt.

Jak vznam m velikost poskytovatele? Pipojen k internetu vdy vyaduje uritou poten investi-ci, jist v du nkolik tisc korun. Proto se budete snait zvolit poskytovatele, kter vm zajist nvratnost tto investice. Volba loklnho poskytovatele, kter prv vznikl a zan nabzet svoje sluby, me ped-stavovat urit riziko. Jeho technick a softwarov vybaven nemus bt na nejvy rovni, servis, kter mon budete potebovat, me bt nedostaten... Na druhou stranu, ale mete najt vce pochopen pro svoje individuln poadavky, zatmco velk firma s celorepublikovou psobnost m svoje standardn na-bdky a balky slueb, ze kterch si muste vybrat.

Velk poskytovatel obvykle disponuje rychlejm pipojenm k internetu, na druhou stranu ale u nj m-e bt v dob piky velk zaten a vae pstupy do internetu se mohou zpomalit. U malho poskytovatele se sice mete vdy ihned pipojit, ale vzhledem k tomu, e vlastn pipojen ISP bude pomal, poctte to i vy na vlastn ki. Vhodou u velkch poskytovatel bv i monost urit doby pipojen na zkouku, kdy si mete ovit, zda ve funguje k va spokojenosti a potom se rozhodnout.

Mal ISP vm asto me individuln pomoci s pipojenm k internetu za vhodnch podmnek, u vel-kch poskytovatel se zase setkte s instalanmi CD-ROM distribuovanmi na nejrznjch veletrzch, potaovmi asopisy apod., kter celou fzi potebnho nastaven na va stran provedou automaticky. Obecn se d ci, e sluby poskytovan klientm ze strany velkch ISP bvaj standardizovan a dra. U mench ISP je jednodu individuln domluva. Profesionalita by mla bt spolen obma.

Jak se pipojit Vyberte si poskytovatele a proberte s nm technick monosti pipojen. Pokud jste rozhodnuti investo-

vat do kvalitnho spojen (ISDN, mikrovlnn spojen nebo ppojka kabelov televize) budete si muset po dohod s poskytovatelem nebo sprvcem pslunho rozvodu doplnit potebn vybaven. To mete zskat fomou zakoupen, pronjmu nebo vm bude poskytnuto bezplatn proti smlouv o pipojen na uritou dobu to je zleitost konkrtnch podmnek kadho z poskytovatel.

Nejjednodu situace bude v ppad, e jste se rozhodli pro pipojen pomoc telefonn linky a mode-mu. V takovm ppad nen nutn dn kontakt na poskytovatele. Pokud nemte modem, koupte ho v nkter ze specializovanch prodejen pota. Urit se vm nevyplat kupovat nkter star model nebo udlat vhodn obchod se znmm, kter vm nabdne svj star pstroj. Dnenm standardem jsou mo-demy 56k (tj. pro penos dat rychlost 56 kb/s), star modem, kter podporuje teba jenom 14,4 kb/s, vm v krtk dob vypltv ueten penze za del as potebn pro penen dat. ivotnost modem je vti-nou omezena pouze morlnm zastarnm, nikoliv fyzickm opotebenm. V kadm ppad je nezbytn podit modem homologovan pro n trh, co dosvduje protokol o homologaci, jeho kopie je plohou dokumentace modemu.

Instalace modemu Pokud jste zvolili variantu modem-telefonn linka, je nutn modem nainstalovat. Cel postup je velmi

jednoduch, urit rozdly jsou pouze u instalace internho a externho modemu. V ppad internho mo-demu jde o kartu, kter se zasune do nkterho slotu PCI na zkladn desce potae. Pokud jste zakoupili nov pota, dejte pozor na to, e nkte prodejci PC podmiuj zrun dobu novho potae tm, e ne-dovoluj oteven skn PC. Obvykle je v takovm ppad pelepen kryt potae a vlastn sk na zadn stran pelepkou nejlpe bude dotzat se prodejce, jak v takovm ppad postupovat (nebo zvolit verzi externho modemu).

P i p o j e n k i n t e r n e t u

9

Pipojen internho modemu je jednoduch: vdy nejprve vypnte pota a odpojte ho od st elektrickho napt; vyroubujte roubky, kter na zadn stran upevuj kryt potae a u standardnho proveden sejmte ce-

l kryt potae, u novjch typ odsute pouze jednu stranu krytu; vyberte nkterou z volnch pozic pro roziujc karty PCI (dnes se snad ji s archaickmi ISA kartami

nesetkte) a uvolnte roubek, kter pidruje krytku otvoru ve skni PC odpovdajc zvolen pozici PCI slotu, a krytku vyjmte a uschovejte. U nkterch pota bv krytka do stny skn vyseknuta, dr pouze na nkolika mstech a budete ji muset roubovkem zlehka vypit. Tato krytka vm ji k niemu nebude vyhote ji.

zasute kartu modemu do PCI slotu; karta mus bt dn zasunuta, pomote si i podepenm zkladn desky prsty druh ruky z opan strany. Zejmna u dosud nepouitch slot me zasunut karty vya-dovat dosti velk tlak.

piroubujte horn konec kovov krytky karty ke skni potae; nasate a pipevnte kryt potae.

Postup pipojen externho modemu je jet jednodu:

krabiku modemu pipojte pomoc kabelu, kter je soust balen modemu, k odpovdajcmu konektoru na zadn stran potae. Standardem jsou modemy pro pipojen na sriov port, mete mt ale i mo-dem pipojovan na tzv. USB port. Jednotliv konektory jsou ale nezamniteln.

na rozdl od internho modemu bude zapoteb pipojit zdroj napt. Pouijte vdy zdroj, kter jste obdr-eli s modemem.

a jet jeden rozdl extern modem m (vtinou na zadn stran) vypna. Po pipojen modemu je teba napojit modem na telefonn linku. Soust dodvky modemu je obvykle

propojovac kabel, kterm propojte telefonn zsuvku na zdi s odpovdajc zdkou na kart nebo skce modemu je to ta zdka, u kter je popiska Wall (ze). Budete-li tut zsuvku pouvat i pro pipojen te-lefonu (co lze pouze doporuit, protoe programov vybaven dodvan obvykle s modemy umouje vy-uvat celou adu funkc zznamnk, fax, adres...), pipojte kabel od telefonu na druhou zdku (s popiskou Phone). Pokud vm neodpovdaj nkter konektory na rch, teba u telefonn ppojky na zdi nebo na vlastnm telefonu, navtivte nkterou specializovanou prodejnu s telefony nebo spotebn elek-tronikou a tam si budete moci vybrat ve, co budete potebovat.

Po tomto zapojen budete slyet v telefonu oznamovac tn bez ohledu na to, zda je extern modem nebo pota s modemovou kartou zapnut nebo ne. V ppad, e bude modem prv pracovat, bude telefon hlu-ch.

Po sputn potae bude v naprost vtin rozpoznna ptomnost modemu a Windows nainstaluj potebn software bez vaeho zsahu. Je docela dobe mon, e ani nezaregistrujete njakou akci, kter by vm dala na vdom, e se nco na potai udlo. Pokud vm operan systm sdl, e zjistil nov hardwa-re a pipravuje instalaci novho SW, nechejte ve probhnout. V naprost vtin ppad najde operan systm Windows vhodn ovladae, kter jsou potebn pro sprvnou funkci modemu.

V kadm ppad se ale nsledn pesvdete, zda je modem dobe nainstalovn a mete ppadn i nastaven hodnoty pozmnit. Z hlavn nabdky vyberte Start > Nastaven > Ovldac panely > Modem. Oteve se okno, ve kterm uvi-

dte nainstalovan modemy na vaem potai:

I n t e r n e t

10

Zde jsou Ovldac pane-ly, ve kterch poklepejte na ikonu Modemy.

Dialogov okno Modemy umouje tla-tkem Pidat pidn dalho modemu. Nepotebn modem odstrante Tlat-kem Odebrat. Klepnutm na Vlastnosti si zobrazte podrobnj daje o nainstalovanm modemu. O kousek dle si ukeme si postup, pi kterm upravme nastaven vlastnost modemu pmo pro pstup k internetu z internetovho prohlee Microsoft In-ternet Explorer.

Pokud v okn vlastnost modemu nenajdete dn modem, nebo zde najdete nainstalovan nkter ze standardnch modem msto vaeho konkrtnho modemu, klepnte na tlatko Pidat. Spustte tm pr-vodce instalac novho modemu.

P i p o j e n k i n t e r n e t u

11

Pokud znte model mo-demu, nenechvejte pro-bhnout automatick rozpoznn, ale zatrhnte polko Nerozpoznvat modem, vyberu jej ze se-znamu. Takto zkrtte ce-l instalan proces a nainstalujete prv to, co potebujete.

V dalm kroku buto vyberte nejprve vrobce a potom pslun model. Pokud mte od vrobce CD-ROM s ovladai, klepnte na tlatko Z diskety a vyberte ums-tn souboru ovlada (m pponu .inf). Snate se pouvat vdy nejnovj ovladae a ji z CD dodvanho s modemem nebo teba staench z internetu, ze-jmna u starch verz Windows.

Pokud jste spokojeni s nainstalovanm modemem, ovte si dve ne pokrote dl, jeho fungovn. Klepnte na ouko karty Diagnostika a na tto kart oznate modem, jeho funkci chcete ovit, a klepn-te na tlatko Dal informace. Pokud je modem sprvn pipojen k potai, probhne krtk komunikace a zobraz se okno s vsledky, kter ns nemus pli zajmat.

Pokud nen nco v podku, objev se informan okno:

I n t e r n e t

12

U externho modemu zkontrolujte, zda je modem napjen, zda je zapnut (mus svtit nkter z kontrolek). astm dvodem chybn funkce je to, e modem je pipojen k jinmu portu, ne je uvedeno v nastaven.

Vrate se na kartu Obecn a zmte komuni-kan port na jinou hodnotu ze seznamu. Po-kud s tmto pozmnnm nastavenm diagnostika probhne, byl problm odstrann. Pokud pesto vechno modem na tlatko Dia-gnostika > Dal informace nereaguje, zkuste pota regulrn vypnout a znovu zapnout. Pokud se vm ani potom nepoda zskat ode-zvu od modemu, budete muset vyhledat od-bornou pomoc. U internho modemu zkontrolujte, zda je mo-dem dn zasunut do PCI slotu. Problmem by mohlo bt i nastaven peruen, ale to se dostvme do oblasti, kter znan pesahuje zmr publikace.

Vechna ostatn potebn nastaven provedeme z prosted Microsoft Internet Exploreru

Prvn pipojen Opt se podvme pouze na problematiku prvnho pipojen prostednictvm vyten telefonn linky

a modemu. V dalch ppadech (nap. pro pipojen prostednictvm rozvodu kabelov televize nebo mikro-vlnnm spojenm) budete instruovn dodavatelem, ppadn vm dodavatel pipojen nainstaluje.

Pedpokladem pro spn pipojen je nainstalovan Telefonick pipojen st. Tato aplikace je buto standardn nainstalovna (pokud jste pi instalaci Windows neurili jinak), nebo se pidala pi pipojen modemu. Pokud nevidte v okn Ovldac panely (Start > Programy > Nastaven > Ovldac panely) ikonu Telefonick pipojen st, doinstalujte tuto aplikaci pomoc Start > Programy > Ovldac panely > Pidat nebo odebrat programy > Instalace Windows. Mete samozejm provst nastaven telefonickho pipojen z Ovldacch panel, ale je to mon pmo z Internet Exploreru.

P i p o j e n k i n t e r n e t u

13

Spuste Microsoft Internet Explorer poklepnm na jeho ikonu na pracovn ploe, nebo pomoc nabdky Start > Programy > Internet Explorer.

V dalm kroku otevete pomoc Nstroje > Monosti st internet stejnojmenn dialogov okno. V tomto okn ns bude zajmat pouze karta Pipojen, na ostatn se dostaneme pozdji v dalch kapitolch. Nejprve nadefinujeme telefonick pipojen:

Klepnte na tlatko Pidat a dostanete se do prvodce pid-nm novho pipojen. Postupn mete nadefinovat vce pipojen; to z nich, kter budete chtt mt pednastaveno, si ozna-te pomoc tlatka Vchoz.

V prvnm okn prvodce zadejte nzev (oznaen) potae a vyber-te modem, kter budete pouvat. Jak vidte, mete i z tohoto okna modem konfigurovat. Klepnte na Dal.

I n t e r n e t

14

V tomto okn zadte tele-fonn slo pro pstup k poskytovateli interneto-vch slueb, kterho jste si vybrali. Nkte poskytovatel vm dvaj monost vyut celo-sttn platnho sla, za kte-r platte pi voln odkudkoliv pouze mstn sazbu s vhodami tarifu In-ternet 2001 nezadvte dn smrov slo. U jin-ho poskytovatele me ale bt situace jin a je mon, e smrov slo bude muset bt zadno.

Po ukonen prvodce se vrtte zpt do okna Pipojen. Jak vidte na obrzku mte zde nkolik dalch voleb, kter si popeme.

Pod oknem, ve kterm je prv vy-tvoen pipojen Quick jsou ti pepnae: Nikdy nevytet spojen: zna-

men, e se muste nejprve pi-pojit k internetu pomoc Start > Nastaven > Ovldac panely > Telefonick pipojen st

Vytoit vdy, kdy nen...: pipo-jen bude vyteno, pokud nen pota pipojen k sti

Vdy vytet vchoz pipojen: bez ohledu na to, zda jste pi-pojeni k sti nebo ne, vdy se pi poadavku na pstup na in-ternet bude vytet vchoz te-lefonick pipojen

(Pokud tedy nejste pipojeni na n-jakou lokln s, nen mezi obma poslednmi monostmi rozdl.)

P i p o j e n k i n t e r n e t u

15

Pokud nejste pipojeni k sti zvolte nastaven Vdy vytet vchoz pipojen ne Nikdy nevytet spojen, protoe ho obsloute pmo z IE, nemuste pouvat explicitn Telefonick pipojen st, ale zle na vs. Pokud jste pipojeni k sti, kter je pipojena k internetu, naopak asi nastavte Nikdy nevytet spojen, pro-toe se nebudete pipojovat prostednictvm modemu. Dleitj jsou nkter dal nastaven.

Vrame se zpt na kartu Pipojen v dialogovm okn Monosti st internet. Klapnte na tlatko Nasta-ven, abychom postoupili k podrobnostem pro telefonick pipojen Quick.

Pro prvn telefonick pipojen za-dejte jmno a heslo, kter poskytova-tel poaduje v mm ppad Quicku to bude jmno i heslo stejn: freequick. Dle klepnte na tlatko Vlastnosti.

Dialogov okno vlastnost vybranho telefonickho pipojen obsahuje nkolik karet s nejrznjmi na-stavenmi. Dobr zprva je ta, e ns vtina z toho nemus obvykle zajmat a vystame s pednastavenmi hodnotami.

Na kart Obecn je v naem ppad nastaveno celorepublikov telefonn slo pro pipojen a protoe se budeme pipojovat bez pedvoleb, nen zakrtnut tvereek Pouvat smrov sla zem a vlastnosti vy-ten. Pokud je zapoteb mete z tohoto msta upravit i nastaven vlastnho modemu.

Dal karta, kter ns zajm, je S. Zde nebudeme upravovat dn nastaven, pokud bude jako server telefonickho pipojen vybrno PPP a jako sov protokol TCP/IP. Klepnte na tlatko Nastaven TCP/IP. V dialogovm okn, kter se oteve, je teba aby byly oznaeny volby:

- Adresu IP pidluje server - Adresy nzvovch server pidluje server

Poznmka: pokud se pipojujete tmto zpsobem, nebudete mt obvykle pidlenu stlou IP adresu. To vm me vadit pouze v uritch specifickch ppadech. Pro v pstup k internetu nen nutn vdt, o co se jedn. Pokud by ale bylo teba IP adresu mt, vtina poskytovatel vm ji za poplatek pevn pidl.

I n t e r n e t

16

Posledn karta, na kterou se podvme je Zabezpe-en. Zde je uvedeno pstupov jmno a heslo, kter bude kontrolovno pi pipojen. Upozoruji na tvereek k zakrtnut Pipojovat au-tomaticky. Pokud bude zakrtnut, bude pipojen v ppad poteby navzno ihned. V opanm p-pad se zobraz nejprve okno Pipojit (viz nsledu-jc strana). Toto nastaven vm poskytuje jednu jednoduchou kontrolu nad tm, zda se skuten chcete pipojit, nebo jste jenom spustili IE nebo omylem klepli na njak odkaz nebo adresu a tm vyvolali pipojen.

P i p o j e n k i n t e r n e t u

17

Okno Pipojit, ve kterm mete jednak zadat uivatelsk jmno a heslo, ale i nastavit a pozmnit parametry pipojen, mete nasta-vit i vlastnosti vyten apod. Klepnutm na tlatko Pipojit se spust vyten telefonnho sla a pipojovn prostednictvm mo-demu. Tlatkem Vlastnosti se dostanete k dialogovmu oknu nastaven vlastnost telefonickho pipojen, kter jsme probrali na pedchozch stranch. Posledn tlatko Praco-vat offline znamen, e nebude provedeno pipojen k internetu, IE se pokus nast strnku ze soubor uloench pi posledn nvtv strnky a pokud se to nezda, zob-raz zprvu: Strnka WWW nen k dispozici v reimu offline.

Tm mme vechna nastaven pipravena a mete spustit prvn pipojen. Pokud jste na kart Pipojen okna Monosti st internet nezvolili Nikdy nevytet spojen, posta vm napsat adresu (v mm ppad by to bylo http://reg.quick.cz) a klepnout na tlatko Pejt nebo stisknout klvesu Enter.

Mete samozejm pout i postup Start > Nastaven > Ovldac panely > Telefonick pipojen st

a potom poklepat na ikonu telefonickho pipojen, kter chcete pout. Dostanete se do okna, kter je uve-deno nahoe na tto strnce, a klepnutm na Pipojit celou akci spustte.

I n t e r n e t

18

Takto vypad okno zobrazujc pr-bh pipojovn. Jste informovni i zvukem, kter modem vydv. Je vhodn si cel pipojen odposlech-nout brzo se naute rozpoznvat sprvn prbh pipojen.

Toto je dal fze ji po pipojen, kdy dochz ke komunikaci a ovovn nkterch daj.

Jakmile vechna ovovn probhnou, zobraz se okno s informac o pipojen. Souasn najdete na pravm okraji hlavnho panelu vedle hodin ikonu pipojen. Kdy na ni klepnete, mete zob-razit dal podrobnj in-formace o pipojen. Pokud ikonu pipojen na hlavnm panelu vidte, je pipojen aktivn na v et naskakuj penze za protelefovan as (pokud nemte trval pipojen).

Zde jsou informace, kter mete o pipojen zskat. Vedle penoso-v rychlosti, asu pipojen je zde i informace o mnostv penese-nch dat obma smry.

Pokud klepnete v pedchozm okn na tla-tko Odpojit dostanete se do tohoto dialogu, kde mete potvrdit odpojen nebo se roz-hodnout pro zachovn pipojen.

P i p o j e n k i n t e r n e t u

19

Na strnce registrace vyplnte nkter daje, kter poskytovatel vyaduje, a hlavn uvedete definitivn uivatelsk jmno a heslo, kterm nahradte jmno a heslo pro prvn pstup.

Ped tm, ne vyplnte formul a odelete ho, si dn protte pod-mnky, za kterch se pipojen sjednv. V tomto ppad jsou v poli d sluby QUICK.

Poskytovatel vm jako odpov odele na pota daje, kter bu automaticky uprav nkter potebn nastaven, nebo se zobraz jako pokyny, co a kde mte nastavit sami. Je teba si tyto daje opsat a uloit pro pozdj potebu. Jde pedevm o uivatelsk jmno, pstupov heslo, nzev potovn schrnky a nastaven pro TCP/IP.

To je v podstat ve, co bylo teba udlat, abyste zskali pstup na internet. Pokud se nco nepovedlo, kad poskytovatel m telefonn slo pro zkaznickou podporu ale pozor, to nen bezplatn, a nap. Quick m 24hodinovou podporu na praskm telefonu.

Ped prvnm pipojenm v podstat nen nutn nastavovat nkter daje tak, jak jsme si je postupn uk-zali. V podstat by stailo vytvoit nov telefonn spojen, zadat telefonn slo a (v tomto ppad) se ihned pipojit na strnku http://reg.quick.cz.

I n t e r n e t

20

Zobraz se ji znm okno Telefonick pipojen. Pstupov heslo (freequick) a uivatelsk jmno (freequick) potebn pro pipojen k registran slub mete zadat a zde.

Dal pipojen Dal pipojen jsou ji jednoduch podle nastaven se k internetu mete pipojit buto pmo z IE,

klepnutm na nkter odkaz teba v dokumentu Wordu nebo budete muset nejprve pipojen explicitn akti-vovat. Jakmile je spojen aktivn, je cel internet v sta zadat nebo vyhledat adresu a vae putovn po internetu me zat, teba na adrese www..seznam.cz (abych dlal reklamu i nkomu jinmu ne Quicku):

E l e k t r o n i c k p o t a

21

Elektronick pota Elektronick pota e-mail je asi jedna z nejastji a hlavn masov vyuvanch slueb internetu.

Mezi hlavn vhody, kter elektronick dopisovn posunulo do poped zjmu vech zjemc o internet, pat zejmna:

rychlost: zatmco doruen klasick (v internetov terminologii ne) poty je zleitost dn a zvis i na vzdlenosti, elektronick pota me bt doruena bhem nkolika minut na libo-voln pota kdekoliv na celm svt.

cena: je v podstat zahrnuta v poplatku za pipojen, zkladn potovn schrnka je obvykle zdarma. Za odesln nebo pjem poty, stejn jako za doruen na vt vzdlenost se dal po-platky neplat.

Poznmka: pojem vt vzdlenost je v uvozovkch proto, e tento pojem ztrc na internetu smysl. Uivatel se vbec nestar o to, jakmi cestami jeho data postupuj k pjemci. Je docela dobe mon, e pota, kterou odeslte sousedovi o patro v, obejde pl svta, ne doraz k adrestovi.

plohy: soust potovn zprvy jsou velmi asto nejrznj plohy. Vlastn zprva informuje pouze o elu, ve podstatn je obsaeno v plohch. Jako plohu mete napklad poslat na-kladateli kompletn peklad publikace, katalog vrobk zjemci o vae sluby, fotografie z dovolen znmmu...

Poznmka: velikost ploh v podstat nemus bt omezena, asto je ale omezena velikost potovn schrnky pjemce. Bvalo to obvykle 1-2 MB, dnes bn vce, a kolem 10 MB u soukromch osob. U organizac nen asto velikost poty nijak limitovna. Cel tato publikace v elektronick podob m velikost asi 1,5 MB.

hromadn zasln: mete jedinm pipojenm, tedy za jedny penze, odeslat tut zprvu cel ad osob. To je vhoda pro vs, asto je to ale nevhoda, pokud jste sm adrestem takto rozes-lanch nabdek.

dostupnost: elektronickou potu si mete ze schrnky vyzvednout odkudkoliv, kde se mete pipojit k internetu.

asov odstup: na rozdl od telefonovn, kde se od vs oekv okamit reakce na podnty, nabdky a nvrhy, na e-mail odpovte a podle svho rozven, pokud vbec odpovte.

odbourn formalit: v ppad psanho projevu jsme vce vzn uritmi konvencemi, dopis by ml mt osloven, vc, datum a msto... a po odpovdajc rozlouen. U e-mail jsou tyto kon-vence asto tm odstranny, nkdy a na samou hranici nosnosti.

automatick adres: nen nutn poznamenvat si adresy na paprky nebo tdit vizitky, soft-ware pro elektronickou potu obsahuje zcela urit i veden adrese s nejrznjmi monostmi tdn, vyhledvn...

archivace a sprva poty: dolou i odeslanou potu je mon archivovat, tdit, filtrovat, znovu pouvat, automaticky odpovdat a provdt celou adu dalch innost, kter v ppad klasick paprov poty, faxu nebo telefonu nejsou nijak snadno realizovateln.

Elektronick pota m ale i svoje stinn strnky. Muste vdt, e mezi hlavn nebezpe a problmy pat:

en vir: plohy elektronick poty jsou nejastjm zdrojem vir, kter zanesete na v po-ta

obtovn: na vai elektronickou adresu mohou dochzet nejrznj nevydan nabdky tak, jak to znte i ze schrnek klasick poty.

I n t e r n e t

22

cena: na rozdl od klasick poty nebo telefonu, kde za pjem poty nebo telefonu neplatte, v ppad pjmu elektronick poty vm samozejm b as pipojen. Pokud vm tedy nkdo v ploze pole nkolika megabajtov obrzkov katalog stavebnch stroj v rutin a vy ho neo-patrn sthnete z potovn schrnky, budete jist radost bez sebe.

cestina: dnes by to ji neml bt dn problm mailovat si hezky esky, ale pod se jet nemete stoprocentn spolehnout na to, e v protjek bude schopen esky napsanou potovn zprvu dobe pijmout.

nrst potu zprv: jakmile zanete vyuvat elektronickou potu, zpravidla zane narstat po-et zprv, kter dostvte a odeslte. Je to dsledek neformlnosti tto formy kontaktu, co svd k tomu, e nad vlastnm e-mailem nebo nad odpovd nevhme tak, jak by tomu bylo u psanho projevu. ast ppad je komunikace typu:

- A: Pijde veer na pivo? - B: Dostal jsem tvj mail, odpovm, jen se domluvm s xy. - B: Jet nevm, ale xy mi ekl bezva fr: ..... - A: Jo, to je dobr, ale zn ten, jak... - B: Poli mi to jet jednou, j jsem to omylem smazal. - A: Poslm ti jet jednou mail. Jo, to je dobr, ale zn ten, jak... - B: Dky, a co teda s tm pivem? - A: Dneska veer nemu, ozvu se ti ztra... monost naruen soukrom: podobn jako v ppad telefonu nebo klasick poty, i v ppad

e-mailu hroz nebezpe odposlechu, tedy, e se zprva dostane do nepovolanch rukou. Proto lze jen doporuit, abyste buto e-mailu svovali pouze to, co se me bez problm kdokoliv dozvdt, nebo svoje zprvy chrnili jak, to si ukeme pozdji.

anonymita: i kdy se zprva tv, e je od nkoho, me bt docela dobe od nkoho pln ji-nho. Existuj vak metody (elektronick podpis), ktermi lze prokzat, e zprva je skuten od sprvnho odeslatele.

Dleit je, abyste vdli, e nepjemnosti se daj eliminovat a uveden vhody urit stoj za to, abyste si potovn schrnku zdili.

Potovn schrnka Abyste mohli odeslat a pijmat elektronickou potu, muste bt pipojeni k nktermu ISP a mt zze-

nu potovn schrnku. V naprost vtin ppad je zzen potovn schrnky soust slueb, kter v ISP standardn poskytuje, a zabvali jsme se tmto problmem v kapitole o pipojen k internetu. Mete ale teba chtt dal potovn schrnku, vedle firemn i soukromou. Mete ji zdit u stejnho poskytovatel nebo u kterhokoliv jinho, nejlpe u takovho, kter tuto slubu poskytne zdarma. Poznmka: pokud jste pehnan citliv a nechcete od nikoho nic zadarmo, vzte, e ISP, kter vm d schrnku zdarma, na vs vydlv jinm zpsobem. Jemu plynou penze pedevm z reklam, kter m vystaveny na svch strnkch a kolem kterch muste projt. Navc jste pro nj reklamou i vy sm, protoe po svt te jeho adresu.

Ukame si na nkolika obrzcch postup pi zizovn nov potovn schrnky. Protoe zde budu praco-vat s jednm, nhodn vybranm poskytovatelem, uvedu i zdroje, kde je mon zskat informace o dalch.

W o r l d W i d e W e b

29

World Wide Web Pro adu lid je internet a World Wide Web tot. Nen tomu tak, World Wide Web (WWW, W3, Web...)

je pouze jednou ze slueb, kter je na internetu dostupn. Je ale teba ci, e je to jedna z nejuvanjch slueb a zcela zastiuje nkter jin, se ktermi ani nemuste po dobu svho navtvovn internetu pijt do styku (archie, gopher, veronica...).

World Wide Web nabz uivateli velmi jednoduch pstup k obrovskmu mnostv dokument, kter jsou umstny na potach rozmstnch po celm svt. Dokumenty, oznaovan jako webov strnky nebo jenom strnky, nejsou pouze textov, ale multimediln a mohou obsahovat obrzky, zvukov nahrv-ky, videosekvence... Druhm zsadnm prvkem tchto dokument je hypertext monost umstit do jedno-ho dokumentu odkazy (link) na jin dokumenty na zcela jinch mstech na internetu. Pitom jako odkaz me poslouit kad prvek dokumentu, a ji to bude text, nebo obrzek, ppadn i pouze st obrzku.

Na pedchozm obrzku je ukzka dokumentu WWW kad z text, i jednotliv sti obrzku jsou

vlastn odkazem na dal dokument. Jak vidte v doln sti, je WWW i vtanm mstem pro reklamu.

URL Nebojte se, nezabloudili jsme do sfry zdravotnictv. Kad dokument, kter je umstn na WWW m

svoji adresu URL (Uniform Resource Locator), kter pedstavuje jednoznanou identifikaci dokumentu. Zabhneme trochu do detail, protoe se vm to me nkdy hodit. Ve vtin ppad se bez URL konkrt-nho dokumentu obejdete, protoe dky odkazm se na nj dostanete pohodlnji pomoc slueb vyhledvn,

I n t e r n e t

30

z portl nebo nejastji z hlavn (koenov) strnky webu, kde je dokument umstn. Nkdy se ale m-e hodit alespo zkladn orientace ve struktue URL: schma://uivatel:heslo@pota:port/cesta;parametr?dotaz#st

Takovto zpis vypad velmi odpudiv, ale ukeme si, e skutenost je daleko jednodu.

schma uruje, kter sluba se pro komunikaci pouije. Nejastji se setkte s pstupem k dokumentu v jazyce

HTML (nebo i jinm, kter pouv protokol HTTP), co je ppad naprost vtiny webovch strnek. V tomto ppad by se jako schma: uvedlo http:.

Jin monosti by byly napklad: ftp pro soubor z FTP serveru file soubor uloen na vaem mstnm potai news zprvy z diskusn skupiny mailto pro penos poty...

uivatel:heslo s touto st se setkte pouze v nkterch specifickch ppadech, nap. pi pstupu k FTP serveru je

mon uvst pmo v rmci URL uivatelsk (pihlaovac) jmno a potebn pstupov heslo. Ale ani zde nen tento pstup povaovn za vhodn, protoe tyto daje vlastn zveejujete pro ppadn naruitele.

pota:port/cesta nejastji se pouv pouze ve tvaru pota/cesta a uruje vlastn internetovskou adresu serveru

a pstupovou cestu k vyadovanmu dokumentu. Poloku :port nen obvykle nutn uvdt, potom se pi penosech pouije standardn nastaven.

parametr?dotaz#st slou k upesnn poadavku na data, kter si pejete zobrazit. Tyto daje vtinou nezadvte, generuj

se automaticky nap. tm, e poadujete vyhledat njak daje podle zadanho slova apod.

Pklady URL Nejlpe bude podvat se pmo na nkter URL a rozebrat si jejich tvar:

http://www.win.cz Jednoduch tvar URL pro pstup do koenov sloky webu UNIS Publishing. Pokud je uvedena st

www, nen nutn pst http://, kter se v tomto ppad automaticky pedpokld. Naopak, pokud nebude vlastn adresa zanat www, bude lpe http:// napsat, nap. http://msdn.microsoft.cz.

http://www.microsoft.com/windows/ie_intl/cs/download/128bit/intro.htm Adresa konkrtnho dokumentu intro.htm, kter le ve sloce 128bit sloky download... ve stromov

struktue na webu www.microsoft.com. http://www.pcworld.cz/pcw/pcw.nsf/cislo?SearchView& Toto URL pedstavuje poadavek na vyhledn dokumentu podle vaeho zadn na webu asopisu

PCWorld. Hlavn strnku najdete na adrese www.pcworld.cz. Dal st /pcw/pcw.nsf/ uruje polohu ve stromov struktue sloek tohoto webovho msta. Zbytek je poadavek na hledn. Natst takovto URL nen nutn pst, je vytvoeno automaticky podle vaeho zadn na pslun www strnce.

ftp://ftp.europe.f-secure.com/anti-virus/updates/fsupdate.exe

W o r l d W i d e W e b

31

Toto URL pedstavuje pstup ke konkrtnmu dokumentu, kter chcete penst (sthnout) na svj po-ta. Staen bude provedeno z FTP serveru europe.f-secure.com, ze sloky /anti-virus/updates/ a budete stahovat aktualizovanou verzi databze v samorozbalovacm souboru fsupdate.exe.

ftp://ftp.europe.f-secure.com/anti-virus/updates/ V tomto ppad se pokoute o pstup ne k souboru, ale do sloky updates. Pokud vm bude takovto

pstup umonn, dostanete se ke vem uloenm dokumentm, ppadn i dalm slokm, kter toto msto obsahuje:

Na obrzku si vimnte i souboru fsupdate.exe, se kterm jsme pracovali v pedchoz ukzce.

file:///c:/dokumenty/dopis.doc Posledn ukzka je pkladem pouit URL i pro dokumenty umstn na loklnm potai. Zde je

pouito schma file: . V uvedenm tvaru jde o adresu dokumentu dopis.doc, kter je umstn ve sloce dokumenty na disku C: loklnho potae. Vimnte si pouit symbolu / (lomtko) namsto obvyklho oddlovae \ (zptn lomtko, backslash).

S URL se budete stle setkvat v prbhu cel publikace. Velmi asto je tento pojem nahrazovn obec-

nm pojmem adresa. Dleit je pochopit strukturu URL a nepropadat panice, pokud se vm stane, e na-jednou nkter, asto pouvan, URL nebude fungovat. Budete-li postupn odstraovat jednotliv sti zprava do leva, mli byste bt schopni se na nkterou strnku dostat. Napklad, nebude-li vm fungovat (a asi nebude): http://www.win.cz/knihy/zadarmo/seznam.htm, zkuste http://www.win.cz/knihy/zadarmo/, nebo jet po dal prav http://www.win.cz/knihy/ a se dostanete k fungujcmu http://www.win.cz.

I n t e r n e t

32

Prohle Rozmach WWW by nebyl mon bez maximln standardizace pstupu uivatele ke strnkm. Tento

pstup je zajitn dky pouitmu modelu klient/server. Pi tomto pstupu se uivatel nemus starat o to, kde a v jakm tvaru se nachzej daje, kter poaduje. Pracuje pouze s programem, zvanm prohle browser, kter se jako klient obrac na server s poadavky. Uivatel se proto nemus vbec starat o to, jakm zpsobem probh innost serveru, ani o to, jak spolu klient a server spolupracuj. Zajm ho pouze obsluha klienta, kterou je tak mon maximln upravit prv vzhledem k uivatelskm potebm. Meme to pi-rovnat nap. k zen automobilu, kdy nen nutn se starat o to, jak pracuje motor, jak je vstikovno palivo nebo jak se pen hnac sla. idi mus (vedle nutnch formalit) zvldnout pouze standardn uivatelsk interface pedly, adic pku, prvky palubn desky a nkolik dalch a me vyjet. Stejn tak i uivatel WWW mus splnit nkter formality (pipojit se k internetu a zaplatit za to pslun poplatky) a potom se nau pracovat s prohleem a me vyrazit na informan dlnici bez toho, e by se staral o pozad fun-govn www strnek na webovch serverech.

Internet Explorer Tato publikace je urena pedevm uivatelm Windows (95/98/Me) a ti vtinou pouvaj prohle

Internet Explorer (IE). Proto bude tento prohle stedem naeho zjmu. V dalm textu se budeme zabvat IE verze 5.5. Pokud mte k dispozici pouze star verzi tohoto prohlee, nen dvod, pro byste si nemohli sthnout z adresy firmy Microsoft http://www.microsoft.com/windows/ie_intl/cs/download/128bit/intro.htm ak-tuln eskou verzi Internet Exploreru a pouvat ji. Udlejme si krtkou zkladn exkurzi po Microsoft In-ternet Exploreru verze 5.5.

Po instalaci, kterou se podrobnji zabvme v kapitole Pipojen k internetu, mete IE spoutt klasickm zpsobem z hlavn nabdky (Start > Programy > Internet Explorer) nebo pmo z pracovn plochy klepnutm na zstupce IE.

Zkladn okno IE ukazuje nsledujc obrzek:

pruh nabdek

panel nstroj

stavov dek

www strnka

URL

vodorovn posuvnk

svisl posuvnk

W o r l d W i d e W e b

33

Okno IE je standardn okno aplikace Windows a obsahuje tedy vechny zkladn prvky, zejmna: pruh nabdek, ovldac tlatka, panel nstroj, pracovn plochu, na kter se zobrazuje vsledek pipojen na strnku, stavov dek a ppadn svisl a vodorovn petec pruh (posuvnk).

Na druhou stranu je ale IE komplexn nstroj obsahujc celou adu monost rznch nastaven. Samot-n MS Internet Explorer by vydal na celou knihu, ns budou zajmat pouze zklady prce.

Pizpsoben pracovn plochy Panel nstroj Microsoft Internet Explorer umouje pizpsobit vzhled pracovn plochy a vybrat nstroje, kter bude-

te nejastji pouvat. Pkazem Zobrazit > Panely nstroj otevete nabdku nstroj.

Vedle pednastavench mo-nost zobrazovat Standardn tlatka (Zpt, Vped, Zastavit, Aktualizovat...), mete pidat zobrazen rozbalovacho se-znamu s adresou, odkazy, po-slouchn rdia. Po klepnut na nabdku Vlast-n... se zobraz dialogov ok-no, ve kterm mete doplnit (nebo upravit) standardn se-stavu tlatek o jin potebn prvky.

I n t e r n e t

34

V dialogovm okn Upravit panel nstroj mete pidvat nov tlatka na panel nstroj (tlatko vy-berte v levm seznamu Tlatka k dispozici a klepnte na tlatko Pidat) nebo je z panelu nstroj odeb-rat (oznate tlatko v pravm seznamu a klepnte na Odebrat). Pidan tlatka se umst nad aktuln oznaenou poloku v seznamu Tlatka panelu nstroj. Poad tlatek na panelu nstroj mete zmnit tak, e oznate poloku, kterou chcete pesunout, a jej polohu mnte tlatky Nahoru a Dol. Mete tak jednodueji zmnit umstn prostm petaenm vybran poloky my, a to jak v seznamu Tlatka panelu nstroj, tak i pmo petaenm tlatka z levho seznamu Tlatka k dispozici.

Tlatkem Pvodn odstrante proveden zmny a vrtte se k pvodnmu nastaven panelu nstroj.

Vhodn je pout i nastaven, kter nabz dva rozbalovac seznamy vlevo dole. V seznamu Monosti textu mte k dispozici:

- Zobrazit textov popisky: vysvtlujc text k tlatku se zobraz pod tlatky; - Vbr textu vpravo: text se zobraz vpravo od tlatka; - Bez textovch popisk: nebude zobrazen dn text pro

Osobn bych vm doporuil pouvat nastaven Bez textovch popisk, protoe zabraj zbyten msto, po chvli prce s IE si jist zapamatujete, co kter tlatko znamen, a navc mte k dispozici popisek, kter se zobraz, pokud na tlatko umstte kurzor a chvli ho ponechte v klidu. Obdobn je vhodn pout na-staven Mal ikony, protoe tak ette mstem, kter budete potebovat pro vlastn zobrazen www strnky.

Stavov dek Zobrazen stavovho dku je vhodn, abyste se ujistili, e IE vykonv njakou innost, zobrazuje se

zde stav stahovn strnek, nebo adresa, na kterou ukazuje odkaz, na kterm stoj kurzor apod.

W o r l d W i d e W e b

35

Na pedchozch dvou obrzcch je ukzno zobrazen adresy, kam je smrovn odkaz z aktuln strnky

(pedchoz strana). Na obrzku na tto stran je ukzn postup natn strnky, kde text ve stavovm dku informuje o tom, kolik poloek jet zbv sthnout, a souasn se barevnm proukem indikuje stav staho-vn. Ikona zemkoule s textem S Internet podv informaci, e stahovn se uskuteuje z internetu a ni-koliv teba z mstn st nebo loklnho potae.

Panel aplikace Explorer V nabdce Zobrazit > Panel aplikace Explorer se ukrv nkolik zajmavch monost, jak zefektivnit prci s IE.

Polokou Hledat se budeme zabvat v samostatn kapi-tole. Vbrem poloky Oblben zobrazte pehled doku-ment, www strnek, URL, soubor..., kter jste zaadi-li mezi oblben poloky. Klepnut na pkaz Historie si zpstupnte pehled vech navtvench mst nkolik tdn zptn. Pkazem Sloky otevete panel se strukturou sloek na vaem potai.

Vyzkouejte si jednotliv nastaven, zde se podvme pouze na pouit dvou pkaz Zobrazit > Panel aplikace Explorer > Historie a Zobrazit > Panel aplikace Explorer > Oblben.

Pkaz Zobrazit > Panel aplikace Explorer > Historie vm me bt velmi uitenm pomocnkem (vedle uvedenho pkazu lze pout i tlatko Historie na panelu nstroj), zejmna, pokud budete hledat nkterou zajmavou adresu, kterou jste ped nkolika dny navtvili a kterou si dnes ji nemete vybavit.

Pi pouit uveden poloky z pruhu nabdek se v lev sti okna IE zobraz panel Historie.

Klepnutm na nabdku Zobrazit v zhlav panelu Historie, se roz-bal nabdka reim zobrazen. Mete zvolit jednu ze ty mo-nost podle vedlejho obrzku.

I n t e r n e t

36

Obrzek vlevo je zobra-zen uspodan Podle data, vpravo abecedn Podle serveru.

Vlevo je uspodn Podle nejnavtvovanj-ho serveru, vpravo Nejnavtvovanj dnes podle poad.

Pro omezen rozsahu ukldanch poloek mete pout pkaz Nstroje > Monosti st internet:

Zobraz se dialogov okno Monosti st in-ternet a v nm panel Historie. Zde je mon nastavit poet dn, po kter se budou data uchovvat, ppad-n mete pout tlatko Vymazat histo-rii k jednorzovmu vmazu dat.

W o r l d W i d e W e b

37

Pokud budete chtt mt nkter URL uloeny pro opakovan pouit bez toho, e byste se museli obvat jejich ztrty po uplynut nkolika dn, pouijte sloku Oblben. Panel Oblben zobrazte, obdobn jako v pedchozm, buto pomoc pkazu Zobrazit > Panel aplikace Explorer > Oblben nebo tlatkem Oblben z panelu nstroj. Vsledn zobrazen bude nsledn:

Na lev stran okna pibyl panel Oblben. Jak vidte, oblben poloky, kter asto pouvte, mohou

bt pro vt pehlednost strukturovan do sloek (na obrzku jsou to sloky Corel on the Web, Mdia nebo Odkazy. Jinou monost prce s oblbenmi polokami skt nabdka Oblben pmo v pruhu nabdek:

I n t e r n e t

38

Pidn oblben URL aktuln oteven strnky k oblbenm polokm je velmi jednoduch. Sta pou-t kterhokoliv zobrazen oblbench poloek a pout pkaz Pidat k oblbenm polokm. Tm otevete dialogov okno Pidat oblbenou poloku:

Toto je zkladn okno, pomoc kterho mete zmnit nzev, pod kterm bude strnka uloe-na do seznamu oblbench polo-ek. Klepnte na Vytvoit a dostanete se k dalm monostem. Jednak mete upesnit umstn nov ukldan poloky v rmci existujc struktury sloek, a jednak mete tlatkem Nov sloka vytvoit novou sloku pro ukldn skupiny odkaz na ur-it strnky. Vimnte si monosti zakrtnout volbu Zpstupnit offline, kterou si probereme pozdji v sti Ti-py a triky, Strnky offline.

Pro manipulaci s obsahem slo-ky Oblben mete pout bu-to tlatko Uspodat... nebo pkaz Oblben > Uspodat ob-lben poloky... V dialogovm okn Uspodat oblben poloky vytvoit novou sloku, pesunout poloky do ji-n sloky, odstranit vybran po-loky nebo zmnit jejich nzev. Rovn se vm zobraz ada in-formac, kter jsou s touto po-lokou uloeny, nap. poet nvtv, pesn URL, posledn nvtva apod.

W o r l d W i d e W e b

39

Nastaven vlastnost IE Jakmile zanete pouvat internet, doporuuji, abyste si prohldli nastaven vlastnost IE. Je to vhodn

jednak pro optimalizaci vkonu, ale tak pro zajitn bezpenosti. Pi nastaven vlastnost je rozdl, kde a jak se k internetu pipojujete. Pokud se pipojujete pevnou linkou nebo jinm zpsobem, kde nezle na dob pipojen a mnostv penench dat, bude nastaven asi jin, ne v ppad, kdy se pipojujete z domu pes vytenou linku a sledujete kadou minutu pipojen.

Nastaven vlastnost provedete v dialogovm okn Monosti st Internet, kter otevete pkazem N-stroje > Monosti st Internet. Okno obsahuje celkem 6 karet, prvn z nich je karta Obecn.

Nastaven na kart Obecn

Prvn polokou, kterou bude vhodn nastavovat, je domov-sk strnka, tedy strnka, kter se zobraz pi oteven Internet Exploreru. Pokud budete praco-vat doma na vyten telefonn lince, budete jist chtt mt ab-solutn kontrolu nad tm, kdy se k internetu pipojujete. V tomto ppad bude vhodn zvolit jako domovskou strnku przdnou strnku tlatkem Pout przd-nou. Obrcen pi pipojen nap. mikrovlnnm spojenm mete preferovat okamit pstup na uritou konkrtn strnku. Po-tom lze buto URL pmo za-psat do textovho pole Adresa, nebo se pipojit k internetu, vy-hledat pslunou www strnku a v dialogovm okn Monosti st internet klepnout na tlatko Pout aktuln.

Dal panel Doasn soubory st Internet neslou pouze pro nastaven vlastnost IE, ale je uren pro celkovou prci s doasnmi soubory. Pi pstupu na www strnky se na v pota stahuj a ukldaj rzn data, kter jsou nutn pro souasn prohlen strnky nebo usnaduj nsledn pstup apod. Mete nastavit reim, jak data a kam se budou ukldat, a mete tak tyto daje prohlet a manipulovat s nimi.

Tlatkem Nastaven otevete stejnojmenn dialogov okno, ve kterm mete nastavit (viz obrzek na nsledujc stran):

- reim zjiovn novjch verz strnek - umstn doasnch soubor na disk

I n t e r n e t

40

Zjiovn novjch verz strnek je funk-ce, kter byla urit dobe mylena, ale v-hody jejho pouit jsou sporn. Osobn bych doporuil, abyste vybrali volbu Nikdy a pi pstupu na strnku si ppadn ovili aktulnost strnky tlatkem Obnovit z panelu nstroj. Kad jin volba toti znamen, e se bude kontrolovat, zda strnka uloen od minulho pstupu v doasnch souborech na disku vaeho potae, odpovd aktuln verzi na webu. IE vm toti me pednostn nabzet strnku uloenou na disku vaeho potae msto skuten strnky na internetu. Pi nastaven Pi kad nvtv strnky, se bude kontrola provdt skuten pi ka-dm pstupu na strnku, co zpomal vai prci.

Druh monost Pi kadm sputn aplikace Internet Explorer se zjitn stavu provede pouze jed-nou, pi prvnm pstupu na strnku v rmci tohoto pipojen. Volba Automaticky je urit kompromis, kdy si IE pamatuje, jak asto asi dochz k aktualizaci strnek, a postupn upravuje interval, ve kterm si aktul-nost strnky zjiuje.

Druh panel se zabv nastavenm sloky a prac s doasnmi soubory na disku. Petaenm jezdce nebo pmo zadnm hodnoty mete nastavit velikost msta na disku, kter lze vyut pro odkldn doas-nch soubor. m vt msto nastavte, tm vce soubor ulote a tm mete zrychlovat pstup k dve navtvenm strnkm, protoe se budou vyuvat data, kter si IE uloil na disk pi pedchoz nvtv strnek.

Tlatko Pesunout sloku vm umon zmnit pvodn umstn sloky doasnch soubor z pednastavenho msta C:\Windows\Temporary Internet Files na jin msto, teba na jinm disku v sti apod.

Nkdy me bt poteba vyistit obsah sloky pro doasn soubory. Mete to udlat i jinmi nstroji pro prci se sou-bory, nap. pomo-c Przkumnka, nebo lze pout tlatko Zobrazit soubory pmo v dialogovm ok-n Nastaven.

W o r l d W i d e W e b

41

V dialogovm okn, kter se nsledn zobraz, potom mete libovoln manipulovat se soubory, odstra-ovat nepotebn, prohlet jejich obsah...

Podobnou monost vm dv i tlatko Zobrazit objekty. V tomto ppad se oteve sloka Downloaded Program Files, do kter se ukldaj soubory ovldacch prvk ActiveX a Java aplety, kter jste sthli na po-ta. I zde mete sobory mazat, pemisovat atd. dle poteby.

Posledn panel na kart Obecn okna Monosti st Internet je panel Historie, o kterm jsme se zmnili ji v pedchoz sti Panel aplikace Explorer.

Nastaven na kart Zabezpeen Internet je msto, kde me bt zajmav se pohybovat, ale i msto, kde nemus bt bezpeno. Tato tl

publikace je urena pro pipojen k internetu z jednoho potae, nezabv se proto obecn otzkami bez-penosti. Pro ty, kte by mli zjem o hlub seznmen s problematikou bezpenosti, doporuuji nai knihu Hacker Proof.

Jak monosti zabezpeen nabz pmo nastaven vlastnost Microsoft Internet Exploreru?

Jak vidte na vedlejm obrz-ku, nabz vm karta Zabezpe-en monost individuln nastavit zabezpeen pro tyi zny: Servery s omezenm p-

stupem Dvryhodn servery Mstn s intranet S internet Uvedl jsme poad schvln obrcen, ne je na obrzku, a to protoe zna S internet obsahuje obecn nastaven, kter se pouije pi pstupu na vechna msta na internetu, kter nejsou uvedena v nkter z ostatnch t zn. Pokud chce-te v nkterch konkrtnch p-padech nap. vrazn omezit monosti pstupu nebo staho-vn obsahu, vyuijte nejprve monost zaadit server do zny Servery s omezenm pstu-pem.

Dve, ne se pustme do vlastnho nastaven, je teba ci, e IE definuje tyi pednastaven rovn za-bezpeen:

Vysok: jde o nejbezpenj nastaven, pi kterm ale me bt omezena funkcionalita strnek. V tomto ppad se nap. vyluuje pjem cookies, vypout se prce s ovldacmi prvky ActiveX nebo zsuvnmi moduly, je omezeno pouit skript apod.

I n t e r n e t

42

Stedn: nkter funkce, kter lze povaovat za bezpen, budou povoleny. Pi pokusu o staen kdu, kter by mohl bt nebezpeen, bude zobrazen dotaz, kter vm umon rozhodnout se, zda staen povolit i ne.

Stedn nzk: omezen pi stahovn se tkaj pouze nepodepsanch, tj. autorsky neidentifi-kovatelnch ovldacch prvk Activex. Pi stahovn st obsahuj strnek se nebudou zobrazo-vat dotazy, jako v pedchozm ppad.

Nzk: poskytuje minimln rove zabezpeen, ve lze sthnout vtinou bez varovn. Toto nastaven je vhodn pro skuten zcela dvryhodn msta na internetu.

Jako postup pro nastaven rovn zabezpeen lze doporuit: nastavte nejprve globln rove zabezpeen pro celou znu S internet. Klepnte na ikonu tto

zny a (pokud jste jet nastaven nemnili) uvidte nsledujc zobrazen:

rove zabezpeen je pednastavena jako Stedn v ppad pokus o staen n-kterho potenciln nebezpe-nho obsahu budete varovni, nebo bude staen bez dotazu odmtnuto. Pokud chcete tuto rove po-nkud snit, pethnte jezdce na svisl stupnici smrem dol, nap. na rove Stedn nzk. Mete se ale rozhodnout i pro nejbezpenj variantu s tm, e vrazn omezte fungovn nkterch strnek. V tom p-pad pethnte thlo nahoru na rove Vysok. Budete jet dotzn, zda chcete navrenou zmnu pi-jmout.

Jakou nastavit zkladn rove zabezpeen? Pokud vte, e budete pouvat internet sami, s tm, e pedmtem vaeho zjmu jsou odborn informace ze server z oblasti, kde lze potat s s jistou vysokou rovn bezpenosti, zvolte nzkou rove zabezpeen. Pokud vte, e internet budou vyuvat vae dti, nebo rzn uivatel, kte prolezou nejrznj zajmav msta, nastavte radji vy rove zabezpeen.

Pokud mte nkter msta na internetu, na kter chcete pistupovat bez vtho omezen, klepnte na ikonu Dvryhodn servery. Obdobn jako v pedchozm mete nastavit globln rove za-bezpeen pro tuto znu, a hlavn mete do tto zny pidat adresy, kter budou jako dvry-hodn povaovny. Server do zny Dvryhodn servery pidte tak, e nejprve klepnete na ikonu Dvryhodn servery a potom na tlatko Servery. V dialogovm okn mete zadvat (a nebo odstraovat) adresy server a dokument, kter povaujete za dvryhodn.

W o r l d W i d e W e b

43

Tlatky Pidat nebo Odebrat mete upra-vovat seznam adres.

Pozor si dejte na zakrtnut tvereku Vyadovat oven... Pokud ponechte polko zakrtnut, poaduje se u vech adres pouit protokolu HTTPS msto standardnho HTTP. To znamen, e poadujete pstup na tzv. zabezpeen server, pi komunikaci s nm nebudou informace pi vz-jemn komunikaci dostupn nikomu jinmu na internetu. Pokud se ale ve skutenosti (jako v ppad www.win.cz na obrzku) nejedn o zabezpeen server, nebude pipojen uskutenno a zobraz se chybov hlen. Pokud polko nezakrtnete, mete do seznamu zahrnout jak ne-zabezpeen servery (HTTP://), tak i zabezpeen (HTTPS://). Nkter servery povoluj pstup jak zabezpeenm, tak nezabezpeenm pipojenm.

Mete se setkat i s upozor-nnm na skutenost, e strnka obsahuje i nezabez-peen prvky a mete se rozhodnout, zda nezabezpe-en prvky vbec stahovat.

Obdobn, pokud znte adresy, vi kterm je teba zachovat maximln opatrnost, pouijte po-dobn ikonu Servery s omezenm pstupem. Pro tuto znu je pednastavena nejvy rove za-bezpeen.

Vedle standardnho nastaven rovn zabezpeen pro jednotliv zny mte monost vyut i vlastnho nastaven. Oznate na kart Zabezpeen (Nstroje > Monosti st internet) znu, nap. S internet, a klep-nte na tlatko Vlastn rove. Oteve se dialogov okno s rozshlou nabdkou monost. Nen zde mono probrat ve, proto se dotkneme pouze nkterch nastaven.

I n t e r n e t

44

Dialog pro vlastn nastaven obsahuje mnostv rznch omezen, kter mete vyut. Je to tma, kter by samo vydalo na men knihu, my se zde dotkneme n-kterch nastaven, o nkterch se jet pozdji zmnme. Pokud se chcete dozvdt vce, pouijte v prvn ad ikonu se symbolem otaznku. Klepnte na ni a potom klepnte na nkte-rou z poloek a zskte zkladn informa-ci. V doln sti okna mete pout tlatko Pvodn k navrcen pvodnho nastaven pro danou znu. Mete tak vybrat n-kterou z poloek seznamu Obnovit zmnit nastaven pro nkterou z peddefinovanch rovn zabezpeen (Nzk, Stedn nzk, Stedn nebo Vyso-k).

Budete-li pi nastaven velmi obezetn, a za-dte nap. vude, kde to jde, poadavky typu Dotzat se, budete pi cel ad akc obto-vni neustlmi dotazy a potvrzovnm typu:

Bezpenosti na internetu nen nikdy dost, ale je teba rozumn volit prostedky a mru rizika. Nejste-li

experty, lze doporuit standardn nastaven IE, tj. pro znu S internet ponechat hodnotu Stedn (tlatko Vchoz rove).

Nastaven na kart Obsah Hned na zatku publikace jsem se zmnil o vhodch i negativnch strnkch necenzurovanho obsahu

internetu. V souasn dob dolo sice ji k nkolika mezinrodnm dohodm a zkazu en a zobrazovn nkterch tmat na internetu, ale stle zstv cel ada oblast, kam nap. nen vhodn povolit pstup d-

W o r l d W i d e W e b

45

tem, zamstnancm apod. Omezit pstup k nkterm tmatm mete na kart Obsah v okn Monosti st internet.

Dve, ne se rozhodnete nastavit tato omezen, je teba upozornit na jednu vc: aby cel systm pro omezen pstupu podle hodnocen obsahu www strnek mohl fungovat, mus bt strnky ohodnoceny. To vyaduje spoluprci ze strany vlastnka strnek. Lze pedpokldat, e vlastnci strnek s obsahem, kter je problmov, nebudou usilovat o jejich proven. Ochrana je tedy mon pouze tehdy, pokud zakete p-stup na neproven strnky! Tm ale samozejm nepovolte pstup na velk mnostv jinch strnek, kter jsou nap. zcela v podku, ale pouze nemaj certifikt bezhonnosti.

Toto okno neznamen, e jsem se pokouel pipojit na nkterou strnku s nsilm, sexem apod., ale pi zapnutm hodnocen obsahu jsem chtl otevt nekodn vlastn strnky www.win.cz. Tato strnka nebyla ohodnocena, a je bez znalosti hesla nedostupn, i kdy nic zvadnho neobsahuje. Bohuel ani strnka www.microsoft.cz nen ohodnocena a proto se na ni pi nastaven ochrany proti prohlen problmovho obsa-hu nedostanete. Jak je vidt, nedv tato ochrana velk smysl, protoe asi seznam eskch strnek, kter by proly procedurou ohodnocen, by byl vce ne strun (nap. ani strnka www.seznam.cz stejn jako www.quick.cz nem ohodnocen obsah).

Protoe ale mete tuto ochranu snadno vyut i jinak, zaadil jsem postup pro nastaven pstupu na zklad hodnocen obsahu.

Nejprve je nutn zapnout Porad-ce hodnocenm obsahu. Na kar-t Obsah v dialogu Monosti st internet klepnte na tlatko Za-pnout.

I n t e r n e t

46

Existuj rzn hodnotc sluby, pedna-staveno je pouit RSACi, kdy se obsah hodnot podle jazykovch vraz, rozsa-hu nahoty, nsil a sexu. Klepnte na n-kterou z poloek a taenm jezdce mete nastavit rove, kterou jste ochotni tole-rovat. V doln sti panelu je pro kadou rove uveden i slovn popis. Pednastaven rove je velmi konzerva-tivn, nepipout dn vulgarismy, nsi-l...

Dal nastaven provedete na kart Obec-n. Prvn polko k zakrtnut povoluje prohlen neohodnocench strnek, co asi nen to, co byste si pli povolit. Toto polko je vhodn ponechat przdn. Zakrtnte ale polko Sprvce me za-dat heslo a umonit uivatelm zobrazovat obsah s omezenm pstupem. V tomto ppad se pi pokusu o pstup na strnky, kter z njakho dvodu ne-splnily podmnky kontroly obsahu, zob-raz dialog, ve kterm me uivatel se znalost hesla, povolit pstup.

W o r l d W i d e W e b

47

Toto okno se zobraz, pokud je p-stup k serveru, kter neproel kont-rolou obsahu, vzn pstupovm heslem. Zadejte sprvn heslo a oznate nkterou z monost p-stupu:

Vdy povolit prohlen tohoto serveru: server bude zaazen do seznamu povolench a pro pstup k nmu ji nebude nadle poteba pstupov heslo.

Vdy povolit prohlen tto strnky WWW: do seznamu ppustnch adres bude zaazena pouze tato strn-ka a ne cel www server.

Povolit prohlen pouze v tomto ppad: pstup bude umonn pouze nyn, pi ptm pstupu na tuto strnku bude opt vydno pstupov heslo. Povolit/zakzat pstup k vybranm URL (a to jak k celmu serveru, tak teba k jednotliv strnce) m-

ete tak na kart Schvlen servery:

Do textovho pole napite adresu serveru (nebo dokumentu) a klepnutm na tlatko Vdy po-volte pstup uivateli i bez zna-losti hesla. Pomoc tlatka Nikdy naopak na server pstup zakete a to i v ppad, e by server sploval podmnky hodnocen obsahu. Tmto postupem mete vybrat msta, kam teba dti (nebo za-mstnance) voln pustte.

I n t e r n e t

48

Karta Pipojen Nastavenm na tto kart jsme se zabvali v kapitole o pipojen k internetu.

Karta Programy O nastaven na kart se zmnm pouze pro plnost. Mete na n nastavit aplikace, kter se budou pou-

vat k nkterm vybranm innostem, kter mete z prosted Microsoft Internet Exploreru spoutt. Jedn se nap. o uren programu, kter bude sputn pi poadavku na editaci HTML kdu, nebo pro-

gramu, kter by ml pracovat s elektronickou potou pi pstupu z IE apod.

Karta Upesnit Na tto kart mete doladit nkter nastaven, kter mohou optimalizovat nastaven prohlee, urychlit

stahovn apod.

Nabdka monost je po-mrn rozshl. Pokud bu-dete potebovat vysvtlen k nkterm polokm, po-stupujte takto: klepnte my na ikonu se symbolem otaznku vpravo nahoe a potom klepnte na polo-ku, se kterou potebujete poradit. Pokud potebujete urychlit natn strnek a pli vs nezajmaj doprovodn efekty (zvuk, video, anima-ce, ppadn ani obrzky), podvejte se do sti Multi-mdia. WWW strnky b-vaj velmi bohat proloeny nejrznjmi obrzky a animacemi, a pokud jejich zobrazovn vypnete, m-ete svoji prci velmi urychlit. Sprvn navren strnky by mla na mst nezobrazenho obrzku ukzat ikonu a popisek, kter by ml kat, co je pedmtem obrzku.

Strnka, na kter je vypnuto zobrazovn obrzk, vypad nap. tak, jako ukazuje pklad dle. Obrzky mete nsledn dle poteby zobrazit klepnte na msto, kde by ml obrzek bt, pravm tlatkem myi a z mstn nabdky vyberte pkaz Zobrazit obrzek.

W o r l d W i d e W e b

49

Internet Explorer shrnut Proli jsme pouze nkter nastaven IE, kter mohou ovlivnit vai prci s internetem. IE je velmi univer-

zln nstroj a jeho monosti jsou velmi irok. Nkolik nsledujcch odrek upozoruje pouze na jedno-duch ppady pouit, jin ukzky najdete roztroueny po cel publikaci a zejmna v zvren kapitole Tipy a triky. oteven webov strnky: do pole adresa napite URL webovho serveru nebo konkrtn strnky, nap.

www.win.cz (webov server) nebo www.amsoft.cz/obchod/graceperiods.html (konkrtn strnka s upgrady zdarma na serveru firmy Amos Software). Pokud adresa nezan www, je nutno pst i schma, nap. http://.

opakovan pstup na msta na webu: vyuijte monost panelu Historie a Oblben poloky. pechod na jin msta: vyuijte odkaz, kter jsou umstny v podob zvraznnho textu, obrzku ne-

bo symbolu na strnce. Umstte kurzor na odkaz a na stavovm dku uvidte adresu nebo popis odkazu. tisk strnky: aktuln zobrazenou strnku vytisknete pomoc pkazu Soubor > Tisk. Nkter speciality

a podrobnosti k tisku najdete v kapitole Tipy a triky. pouvejte navigan tlatka Internet Exploreru Zpt, Vped, Zastavit, Aktualizovat a Dom:

Zvyknte si pouvat uveden tlatka na panelu nstroj pro nvrat na pedchoz nebo nsledujc strnku, zastave-n zdlouhavho stahovn, pro obnoven obsahu strnky nebo nvrat na domovskou strnku.

I n t e r n e t

50

Portly Internet je stle rostoucm mravenitm, najt v nm nkter informace nemus bt a tak jednoduch,

jak si ukeme v samostatn kapitole. Proto vznikaj msta, na kterch najdete soustedny nejrznj in-formace, odkazy na jin msta, pehledy, seznamy, prost ve, co by vs jenom trochu mohlo zajmat. Tato msta se nazvaj portly, tedy brny nebo rozcestnky na cest za informacemi. Portly nabzej obvykle znan komplexn sluby pes standardn internetovch slueb jako je vyhledvn na internetu, e-mail, zpravodajstv, odesln SMS, monost hran po sti, a po vlastn zzen pipojen k internetu nebo umst-n www strnek atd.

Portl na internetu neustle pibv, mezi nae nejznmj portly pat www.redbox.cz, msn.atlas.cz, www.seznam.cz, www.centrum.cz nebo teba www.quick.cz.

Urit nen dobr propagovat jeden z portl na kor druhho, ale abychom si ukzali, co ve me por-tl obsahovat, musm bohuel sejmout obrzky z jednoho z nich urit nechci tvrdit, e je lep nebo hor ne ostatn.

Zde na ukzce vodn strnky msn.atlas.cz vidte rozmanitost tmat, od globlnch oblast, jako je teba

Cestovn, Kultura nebo Vzdlvn a po takov sluby jakou je nap. prun pekladov slovnk. Na portlech najdete i denn zpravodajstv, komente, mte zde i archivy starch lnk a nechyb ani

pipomenut svtk nebo pedpov poas. Cel ada uivatel internetu zan pravideln svj pstup na internet prv pipojenm na strnku n-

kterho portlu. Pokud chcete nastavit vstupn strnku portlu jako svoji domovskou strnku, tedy strnku,

P o r t l y

51

kter se oteve pi pipojen na internet, je postup velmi jednoduch: nejprve otevete pslunou strnku portlu a pkazem Nstroje > Monosti st internet > Obecn se dostanete k pravm nastaven Internet Exploreru. Klepnte na tlatko Pout aktuln na panelu Domovsk strnka a ve je vybaveno.

Na rozdl od jinch pipojen je obvykle pstup na strnky portl velmi rychl. I kdy tyto strnky ob-sahuj velk mnostv informac a odkaz, jsou velmi dobe optimalizovan a jejich stahovn by nemlo bt problmem.

Problmov orientovan weby Vedle portl, kter pedstavuj skuten irokou brnu k nejrznjm informacm, existuj i msta za-

men na poskytovn specifickho okruhu informac. Pro msta na internetu, kter poskytuj pehled in-formac o danm oboru, existuje nepli pouvan termn vortl (nikoli fortl, ale s v na zatku od slova Vertical, vertikln, tedy prezov portl).

Takovto problmov orientovan weby jsou neobyejn cennm zdrojem informac, kter nahrad mnoho nespnho vyhledvn. Uritm problmem pi vyhledvn je toti to, e asto jsou vsledky hledn zvisl na tom, kolik je majitel strnek ochoten zaplatit za vy umstn v ebku, ne na tom, jak dalece se hledan problematice vnuje. K tomuto problmu se ale dostaneme v samostatn kapitolce.

Kde najdete adresy problmov orientovanch web? Vedle ji zmnnho hledn na webu jsou to pe-devm odborn asopisy z dan oblasti.

Jako pklad je mon uvst web www.interval.cz pro ve, co se te grafiky a vvoje webovch strnek:

I n t e r n e t

52

Jinm pkladem me bt web www.cdr.cz orientovan na problematiku vypalovn CD, na kterm na-jdete jak diskuse na tma co, m nebo jak vypalovat, tak pehled vypalovacch mechanik a jejich vlastnost, ale i adu odkaz na dal materily:

B e z p e n o s t a s o u k r o m

53

Bezpenost a soukrom Obecn je problematika bezpenosti internetu ve stedu pozornosti obrovskho mnostv specialist,

existuje ada odbornch publikac, v kadm potaovm asopise nejdete lnky, kter se tmito otzkami zabvaj. A jak ukazuje ivot, jejich innost m svj vznam. Intervaly mezi spnmi pokusy o naruen bezpenosti se stle zkracuj, potaov viry (nap. znm ppad I Love You) se tm pravideln dostvaj na strnky dennho tisku nebo do televiznch zprv.

Jenom pro pipomenut potovn zprva I Love You se zaala it po internetu 3.5.2000. Bhem jed-noho dne byly postieny destky tisc pota a v podstat 5.5.2000 byl vir rozen po celm svt a obje-vily se ji jeho prvn modifikace. Jestlie ra potaovch vir zan nkdy ve druh polovin 90. let, byly prvn roky ve znamen vskytu nkolika novch vir v prbhu roku. Odbornci odhaduj, e kad den se objev zhruba destka novch vir, a jejich poet dnes pesahuje neuvitelnou hranici 40 000!

Viry (je to zjednoduen: kdci, ktermi se zabvme se dl do ady skupin trjsk kon, ervi, mak-roviry, viry..., spolen jim kejme viry) jsou zde od toho, aby vm kodily, v nejmn zvanm ppad vs teba jenom otravuj zobrazovnm zprv k uritmu datu. Napklad kody zpsoben psobenm viru I Love You se odhaduj na 9 miliard dolar a poet napadench pota se pohybuje kolem 3 000 000. Tato sla vs ale nemus zajmat, protoe jsou velmi neosobn. Pedstavte si proto, e psobenm viru, kter se dostane na v pota z internetu pijdete o etnictv firmy nebo o vkresy, na kterch jste tdny pracovali apod.

Mohu poslouit i pkladem z vlastn praxe: pi pprav jedn z knek jsme z internetu stahovali velk mnostv ukzkovch program a nejrznjch utilit, celkov tm 500 program, a to vdy z originlnch zdroj, kterm bylo mon dvovat. Pipravili jsme CD-ROM a nechali ho v potu 3000 ks vylisovat pro distribuci s knihou. V te dob se jeden z pota zaal chovat ponkud divn. I kdy jsme na pota-ch mli permanentn zapnutou antivirovou ochranu, pouili jsme kombinaci nkolika antivirovch pro-gram a vsledkem jejich hledn bylo nkolik podezelch soubor, a bhem nkolika hodin ji lo o nkolik set podezelch soubor. Nsledujc den se na internetu rozila informace o novm viru a o monostech jeho detekce, a samozejm se ukzalo, e se jedn i o pvodce naich problm. Permanentn antivirov ochrana v tomto ppad byla neinn, teprve clen nasazen antivirovho programu dokzalo varovat ped tmto virem. Celkov koda, kter nm vznikla, byla tm 100 tisc korun, nedovedu si ale pedstavit, co by se stalo, pokud bychom pustili napaden CD do distribuce.

Ponauen bezpenostnch opaten nikdy nen dost a vdy bute pipraveni na nejhor. To ale ne-znamen, e byste museli pouvat vechny dostupn antivirov programy a neustle je spoutt, a msto prce si tak jenom kontrolovat, zda vm nkde nco nehroz. Vt organizace maj zpracovanou tzv. bez-penostn politiku, a i vy byste se mli dit nktermi zkladnmi pravidly. Jedna z vc, na kterou je teba vdy myslet, je zloha dleitch dat. Je to obecn problm prce na potach, proto se jm zde nebudeme zabvat, ale pamatujte, e dleit data muste zlohovat. A nejlpe na jinm mdiu: dnes nen problm vy-plit si data na CD-R nebo pouvat teba ZIP mechaniky. I kdy zloha bude obsahovat zavirovan soubo-ry, dok specialist tyto sobory vtinou uzdravit, obnova dat z ponienho disku ji nemus bt mon, nebo me bt drah.

Bezpenost Jak u ukazuje nzev kapitoly, m otzka bezpen komunikace po internetu dv tve: bezpenost

a soukrom. Budu se obma pojmy zabvat ponkud volnji, pokud potebujete podrobnj informace od-kazuji vs na nai publikaci Hacker Proof, kter pin velmi obshl pohled na bezpenost internetu.

I n t e r n e t

54

Na jedn stran je toti teba chrnit pota a data ped proniknm veho druhu na v pota a na druh stran je zde problm neoprvnnho pstupu k dajm, kter odeslte z potae nebo na pota pijmte, po dobu jejich putovn po internetu.

Nepedpokldm, e byste se museli obvat tok hacker, naopak nejvtm problmem u vs asi bude ochrana proti virm. Pokud ale jste firma, kter mus z njakch dvod extrmn dbt na ochranu dat a hroz zde potenciln vysok riziko napaden nebo kod zpsobench ztrtou i zcizenm dat, peskote tuto kapitolu a svte se co nejrychleji do rukou odbornk.

Teoreticky nejinnj ochranou proti virm je zabrnit jim v pstupu na v pota. V podstat exis-tuj ti mon cesty, jak se k vm me vir dostat:

vymniteln mdia elektronick pota staenm z internetu

Nejvy popularitu dnes maj viry penen elektronickou potou, ale asi nejvt pohromou jsou stle viry zskan z vymnitelnch mdi diskety, ZIP... Pokud na potai doma pracuj i vae dti, pokuste se je odnauit pouvat diskety a CD s hrami od kamard bez dnho proven. Vysok nebezpe pro vs je i v tom, e se tak mohou it ji star a zapomenut viry bez jakkoliv medializace.

Je zapoteb dvat pozor na rzn vhodn koup programovho vybaven z podezelch zdroj. Lze pedpokldat, e pokud nkdo krade SW za destky tisc korun a nelegln ho za stokoruny, nebude se pli zabvat antivirovou ochranou svch zkaznk.

Elektronick pota je pro en vir tm ideln. Jednak je to dno anonymitou odeslatele, monost hromadnho rozesln, ale tak snadnm pstupem k novm adresm, kam se virus me dle it. Viry -en elektronickou potou obvykle chod ve vlnch zprva obsahujc vir se v nkolika dnech roz po celm svt a potom odezn. Toto taen viru je se zpodnm nkolika mlo hodin provzeno varovnm. Pokud se vyhnete prvn vln, pravdpodobn vs virus minul.

Kolem vir ench elektronickou potou koluje mnoho pravdivch i nepravdivch historek. Nebezpe skrvajc se v elektronick pot souvis s plohami. Kad ploha pedstavuje potenciln nebezpe. Vlastn zprva v textovm formtu viry neobsahuje, nco jinho je zprva v HTML a pedevm plohy.

Nebezpen mohou bt pedevm plohy ve tvaru *.exe, kter se po poklepn automaticky spust. Stejn nebezpe je v dokumentech (typicky *.doc dokument Wordu, nebo *.xls dokument Excelu), kte-r mohou obsahovat tzv. makroviry.

Zken jsou viry ukryt pod maskou jinho formtu: dostanete nap. e-mail s plohou obrzky z dovolen ve tvaru NudaPlaz.JPG.vbs. V tomto ppad nejde o obrzek formtu JPG, kter by vir nemohl obsahovat, ale o soubor VBScriptu, kter po svm sputn provede njakou akci.

Antivirov programy Zkladem spchu pi ochran proti virm jsou antivirov programy. Nabdka je na naem trhu dosta-

ten irok, abyste si mohli vybrat program podle svch poteb. Podvejte se na nkolik adres: www.aec.cz, www.alwil.cz, www.grisoft.cz... a hlavn www.viry.cz.

Na co dbt pi vbru programu? Dve, ne se rozhodnete pro nkup nkterho programu, bude zapo-teb si sednou a zodpovdt si nkolik otzek:

jak data je nutn chrnit, jak je jejich velikost, dleitost a zejmna cena? ped m chceme data chrnit ped zcizenm nebo pokozenm? odkud me pijt nebezpe z internetu, elektronick poty, domc st, vmnnch mdi...?

Nakupujte pouze SW, ke ktermu vm budou poskytnuty i dal sluby.

B e z p e n o s t a s o u k r o m

55

Dobr antivirov programy dok odhalit viry nkolika zpsoby: pedevm je to podle jistch identifi-kanch znak. Antivirov program m k dispozici databzi charakteristickch znak vir a podle nich roz-pozn, zda jde o vir nebo ne. Druhm postupem je posouzen, zda kontrolovan kd neobsahuje nkter nebezpen operace, kter jsou charakteristick pro innost viru. V takovm ppad program nemus ro-zeznat, zda jde skuten o vir, ale upozorn na mon nebezpe. V tomto druhm ppad zle samozej-m na kvalit rozpoznvacch algoritm.

Pokud mte k dispozici sice kvalitn program, ale se starou databz informac o virech, mete bt uko-lbni tm, e antivirov program nic nenalz a proto v potai dn virus nen. To vak je velk omyl, protoe antivirov program nic nehls, protoe jednodue vir nerozpoznal. Koupte-li tedy antivirov pro-gram, starejte se zejmna o to, jak lze aktualizovat informan databzi. Ve vtin ppad je to mon sta-enm soubor z internetu, muste ale mt zakoupenou (registrovanou) verzi aplikace.

ada firem vm umon provozovat po njakou dobu antivirov program na zkouku. Nemte ale mo-nost aktualizace databze a tak me bt vae ochrana po del dob neinn. Stejn tak vhodn koup star verze programu, i kdy ve sv dob dobrho, se me ukzat jako velmi nevhodn koup.

Jin opaten Vedle antivirovch program mte dal monosti, jak alespo sten pedchzet nebezpe nkazy.

Nsledujc pehled urit nen vyerpvajc, ale snad vm pome: Neotvrejte dn plohy elektronick poty, zejmna typu .exe, .vbs, .zip, pokud si nejste jisti hodno-

vrnost zdroje. Nesta pitom, e pota dola od nkoho znmho z jeho potae mohla bt odeslna prv jako vsledek innosti viru. Urit neotvrejte plohu poty, kter je napsna anglicky, by by byla od znmho. V ppad, e si nejste jisti, zeptejte se ho, zda vm nco poslal.

astm nositelem makrovir jsou dokumenty Wordu nebo Excelu. Pmo v tchto programech mete nastavit, zda se makra v dokumentech maj nebo nemaj spoutt:

nap. v aplikaci MS Word otevete pka-zem Nstroje > Makra > Zabezpeen dialo-gov okno Zabezpeen. V nm si mete vybrat rove zabezpeen: buto zakete veker makra, kter nen mon ohodnotit jako dvryhodn, nebo se pi oteven do-kumentu zobraz dialog s dotazem, zda spustit makra. Tet monost je nechvat makra spoutt vdy.

I n t e r n e t

56

Mjte sputnu rezidentn ochranu vetn kontroly dol i odchzejc poty. Usnadnte situaci pjemcm va poty tm, e dokumenty budete zaslat ve tvaru, kter neumouje

ptomnost viru. Nap. soubor typu .doc polete jako typ .rtf (pouijte pkaz ve Wordu Soubor > Uloit jako a zvolte RTF formt). Msto samorozbalovacho .exe souboru s objemnm obrzkem ve formtu tiff polete mnohem men soubor typu jpeg v dostaten kvalit. Stejn tak poadujte po odeslatelch, aby vm zaslali dokumenty v bezpench formtech.

Filtrujte dolou potu a neznm nebo podezel e-maily likvidujte ihned. Nezlehujte podivn chovn potae, nap. hlen o pokozen nkterho souboru, nebo zprvu o ne-

dostatku pamti, neadekvtn dlouh nabhn po sputn apod. Dve, ne zanete hledat nap. chybu hardware, provte, zda nemte na potai vir.

Pouvejte aktualizovan SW. ada vir se specializuje na vyuvn bezpenostnch dr v masov pouvanch programech, jedn se zejmna o Internet Explorer, Outlook apod. Aktualizace, kter jsou obvykle bezplatn dostupn, maj tyto nedostatky ji odstranny a jsou tedy obecn bezpenj.

Nenechvejte svj pota zcela bez dozoru. Zejmna dtem vysvtlete problmy, kter mohou vznik-nout, a domluvte s nimi postupy, kter by se mly pi instalaci cizho SW n