+ All Categories
Home > Documents > Jak p rednÆıet na dÆlku aneb virtu- Ælní p rednÆıka v ...

Jak p rednÆıet na dÆlku aneb virtu- Ælní p rednÆıka v ...

Date post: 24-Nov-2021
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
3
Jak pˇ rednášet na dálku aneb virtu- ální pˇ rednáška v Koreji Ludˇ ek Matyska, Petr Holub, Eva Hladká, ÚVT a FI MU Moderní informaˇ cní informaˇ cní technologie umožˇ nují virtuální pˇ rítomnost v síti adekvátnˇ e vybavených míst kdekoliv na svˇ etˇ e, a to nejen pasivní, tj. vidˇ et a slyšet, ale i aktivní – napˇ rí- klad rednášet, diskutovat, ovládat speciální rístroje, . . . Jeden z autor˚ u tohoto pˇ ríspˇ evku získal možnost rednést ríspˇ evek o distri- buovaných datových skladech na konferenci APAN [1], kterou poˇ rádají univerzity a poskyto- vatelé vysokorychlostní akademické poˇ cítaˇ cové sítˇ e ve východoasijském a pacifickém prostoru. Konference se konala v Busanu v Koreji a s ohle- dem na pouze tˇ rídenní jednání (které ˇ ciní cestu na tuto vzdálenost znaˇ cnˇ e neekonomickou) bylo s poˇ radateli dohodnuto, že pˇ rednáška se uskuteˇ cní pomocí videokonferenˇ cních nástroj˚ u, tj. bez fyzické pˇ rítomnosti pˇ rednášejícího. Na- místo zajištˇ ení cesty bylo tedy tˇ reba pˇ ripravit technické zabezpeˇ cení a dohodnout podmínky, aby pˇ rednáška byla co nejkvalitnˇ ejší. Poˇ radatelé konference navrhli využití protokolu H.323 pro pˇ renos obrazu a zvuku s využitím bˇ ež- ných slajd˚ u ve formátu PowerPoint pro vlastní prezentaci. Zatímco shoda na tomto technickém ˇ rešení byla jednoduchá, stanovení ˇ casu konání rednášky bylo mnohem složitˇ ejší. Ukázalo se, že v celé sekci vˇ enované tzv. Logistic Networking, kam patˇ rila i naše rednáška, nebude žádný rednášející na místˇ e a všechny pˇ rednášky bu- dou realizovány na dálku. Dva pˇ rednášející byli de facto místní (Singapur a Korea), ovšem další byl z USA a pak my z Evropy. Nebylo možné na- jít ˇ cas, který by vyhovoval všem úˇ castník˚ um, na- konec bylo rozhodnuto mít celý blok mezi 7:00 a 8:30 místního korejského ˇ casu, kterému odpo- vídala 1:00 až 2:30 po p˚ ulnoci v Brnˇ e 1 . Vlastní konference pˇ redcházely dvˇ e testovací se- ance, v nichž se vylad’ovala nastavení a ovˇ e- ˇ rovalo, že propustnost mezi námi a Koreou je dostaˇ cující. Videokonference postavené na bázi protokolu H.323 nemají pˇ ríliš vysoké požadavky 1 Napˇ r. http://www.worldtimezone.com/ na šíˇ rku pásma (zpravidla pod 1 Mb/s), pˇ redpo- kládali jsme proto, že bude staˇ cit využití akade- mické sítˇ e bez jakýchkoliv krok˚ u pro zajištˇ ení kvality pˇ renosu. Velmi nepˇ ríjemnˇ e proto pˇ rekva- pily výsledky prvního testu, kdy se témˇ r nepo- daˇ rilo získat kvalitní obraz a zvuk v d˚ usledku sí- t’ových výpadk˚ u a ztráty dat na trase. Analýza výsledku ukázala na problémy v konektivitˇ e na stranˇ e Korejc˚ u. Po odstranˇ ení tˇ echto problém˚ u probˇ ehl druhý test zcela v poˇ rádku a potvrdil do- stateˇ cnou pr˚ uchodnost sítˇ e mezi obˇ ema místy. Pop˚ ulnoˇ cní vysílání probíhalo z Laboratoˇ re po- kroˇ cilých sít’ových technologií [2], spoleˇ cného pracovištˇ e Fakulty informatiky a Ústavu výpo- ˇ cetní techniky Masarykovy univerzity a Sdru- žení CESNET. Laboratoˇ r je umístˇ ena v budovˇ e FI MU a je vybavena i pro poˇ rádání podobných akcí. S ohledem na noˇ cní hodinu se pˇ rednášky zúˇ castnili pouze autoˇ ri tohoto ˇ clánku, Labora- toˇ r je však použitelná i jako malý konferenˇ cní sál (pro cca 20 lidí). Použitá implementace pro- tokolu H.323 neposkytuje dostateˇ cné identifi- kaˇ cní údaje o úˇ castnících, umístili jsme proto za rednášejícího nástˇ enku s identifikací (znaˇ ckou) institucí, které reprezentoval. Jak jsme zjistili v pr˚ ubˇ ehu vlastní konference, podobným zp˚ uso- bem ˇ rešila identifikaci ˇ reˇ cníka i další místa. Podklady pro rednášku byly zpracovány v PowerPointu, ríslušný soubor byl zaslán poˇ radatel˚ um s ekolikadenním redstihem. Slajdy byly promítány na místˇ e (v Koreji), pˇ red- nášející musel posun slajd˚ u zajišt’ovat slovnˇ e (formulací next slide, please“ nebo podobnou). Protože vlastní slajdy nebyly renášeny zpˇ et (viz. technický popis), musel mít pˇ rednášející kopii slajd˚ u k dispozici a musel rovnˇ ež zajišt’o- vat synchronizaci posunu (nˇ ekolikrát se stalo, že rednášející automaticky rešel na další stránku aniž by na to upozornil, posluchaˇ ci pak v Koreji sledovali staré“ slajdy). Velmi d˚ uležité bylo umístˇ ení kamery, zejména s ohledem na to, že lokálnˇ e v Brnˇ e nebyli žádní posluchaˇ ci. V takovém pˇ rípadˇ e je ˇ clovˇ ek zvyklý mluvit na renášený obraz – kamera proto byla umístˇ ena tak, že promítací plátno bylo za ní a pˇ rednášející mohl zcela rirozenˇ e sledovat souˇ casnˇ e jak obraz na plátnˇ e, tak i kameru. 1
Transcript

Jak prednášet na dálku aneb virtu-

ální prednáška v Koreji

Ludek Matyska, Petr Holub,Eva Hladká, ÚVT a FI MU

Moderní informacní informacní technologieumožnují virtuální prítomnost v síti adekvátnevybavených míst kdekoliv na svete, a to nejenpasivní, tj. videt a slyšet, ale i aktivní – naprí-klad prednášet, diskutovat, ovládat speciálníprístroje, . . . Jeden z autoru tohoto príspevkuzískal možnost prednést príspevek o distri-buovaných datových skladech na konferenciAPAN [1], kterou porádají univerzity a poskyto-vatelé vysokorychlostní akademické pocítacovésíte ve východoasijském a pacifickém prostoru.Konference se konala v Busanu v Koreji a s ohle-dem na pouze trídenní jednání (které ciní cestuna tuto vzdálenost znacne neekonomickou)bylo s poradateli dohodnuto, že prednáška seuskutecní pomocí videokonferencních nástroju,tj. bez fyzické prítomnosti prednášejícího. Na-místo zajištení cesty bylo tedy treba pripravittechnické zabezpecení a dohodnout podmínky,aby prednáška byla co nejkvalitnejší.

Poradatelé konference navrhli využití protokoluH.323 pro prenos obrazu a zvuku s využitím bež-ných slajdu ve formátu PowerPoint pro vlastníprezentaci. Zatímco shoda na tomto technickémrešení byla jednoduchá, stanovení casu konáníprednášky bylo mnohem složitejší. Ukázalo se,že v celé sekci venované tzv. Logistic Networking,kam patrila i naše prednáška, nebude žádnýprednášející na míste a všechny prednášky bu-dou realizovány na dálku. Dva prednášející bylide facto místní (Singapur a Korea), ovšem dalšíbyl z USA a pak my z Evropy. Nebylo možné na-jít cas, který by vyhovoval všem úcastníkum, na-konec bylo rozhodnuto mít celý blok mezi 7:00a 8:30 místního korejského casu, kterému odpo-vídala 1:00 až 2:30 po pulnoci v Brne1.

Vlastní konference predcházely dve testovací se-ance, v nichž se vylad’ovala nastavení a ove-rovalo, že propustnost mezi námi a Koreou jedostacující. Videokonference postavené na báziprotokolu H.323 nemají príliš vysoké požadavky

1Napr. http://www.worldtimezone.com/

na šírku pásma (zpravidla pod 1 Mb/s), predpo-kládali jsme proto, že bude stacit využití akade-mické síte bez jakýchkoliv kroku pro zajišteníkvality prenosu. Velmi nepríjemne proto prekva-pily výsledky prvního testu, kdy se témer nepo-darilo získat kvalitní obraz a zvuk v dusledku sí-t’ových výpadku a ztráty dat na trase. Analýzavýsledku ukázala na problémy v konektivite nastrane Korejcu. Po odstranení techto problémuprobehl druhý test zcela v porádku a potvrdil do-statecnou pruchodnost síte mezi obema místy.

Populnocní vysílání probíhalo z Laboratore po-krocilých sít’ových technologií [2], spolecnéhopracovište Fakulty informatiky a Ústavu výpo-cetní techniky Masarykovy univerzity a Sdru-žení CESNET. Laborator je umístena v budoveFI MU a je vybavena i pro porádání podobnýchakcí. S ohledem na nocní hodinu se prednáškyzúcastnili pouze autori tohoto clánku, Labora-tor je však použitelná i jako malý konferencnísál (pro cca 20 lidí). Použitá implementace pro-tokolu H.323 neposkytuje dostatecné identifi-kacní údaje o úcastnících, umístili jsme proto zaprednášejícího nástenku s identifikací (znackou)institucí, které reprezentoval. Jak jsme zjistiliv prubehu vlastní konference, podobným zpuso-bem rešila identifikaci recníka i další místa.

Podklady pro prednášku byly zpracoványv PowerPointu, príslušný soubor byl zaslánporadatelum s nekolikadenním predstihem.Slajdy byly promítány na míste (v Koreji), pred-nášející musel posun slajdu zajišt’ovat slovne(formulací

”next slide, please“ nebo podobnou).

Protože vlastní slajdy nebyly prenášeny zpet(viz. technický popis), musel mít prednášejícíkopii slajdu k dispozici a musel rovnež zajišt’o-vat synchronizaci posunu (nekolikrát se stalo,že prednášející automaticky prešel na dalšístránku aniž by na to upozornil, posluchaci pakv Koreji sledovali

”staré“ slajdy). Velmi duležité

bylo umístení kamery, zejména s ohledem nato, že lokálne v Brne nebyli žádní posluchaci.V takovém prípade je clovek zvyklý mluvit naprenášený obraz – kamera proto byla umístenatak, že promítací plátno bylo za ní a prednášejícímohl zcela prirozene sledovat soucasne jakobraz na plátne, tak i kameru.

1

Neprítomnost publika spolecne s tím, jaký obrazbyl z Koreje vysílán se ukázala být velmi neprí-jemným subjektivním problémem pro prednáše-jícího. Cca 25 minut trvající prednáška bez jaké-koliv zpetné vazby, kdy se bud’ prednášející vidísám (na zacátku) nebo vidí ostatní prednášející(v samostatných malých oknech) a obcas dostanepohled na své slajdy, vycerpává daleko více, nežby se dalo ocekávat. Je velmi težké udržet jed-notné tempo, stejne tak nebylo snadné nemenitvýrazne intonaci a hlasitost – prednášející se sa-mozrejme kvuli zpetné vazbe (a casovému po-sunu, který by mu opakoval jeho slova se zpož-dením nekolika desítek až stovek milisekund)nemuže slyšet. Prednáší tedy v takrka prázdnémístnosti (obsluha technického zázemí je samo-zrejme skryta, aby nerušila), bez možnosti sly-šet a kontrolovat hlasitost svého projevu. Taktorealizovaná prednáška velmi vycerpává – pred-stavuje analogii hraní pred prázdným hledištem,což i profesionální herci považují ze nesmírneobtížné.

Na druhé strane kvalita prenosu obrazua zejména zvuku byla vynikající, meli jsmemožnost poslechnout si prednášky i trí ostat-ních vzdálených prednášejících (v jednomprípade signál šel z USA do Koreje a z ní do CRprakticky bez jakéhokoliv zkreslení a výpadku).

Technický pohled na videokonferenci

Porádání videokonferencí (prípadne také audio-konferencí) pomocí nástroju H.323 bylo velmistrucne popsáno v clánku [3]. V prípade tétokonference byli úcastníci pripojeni k jedné MCU,

která prepínala mezi režimem continuous pre-sence v prípade diskuse mezi úcastníky a celoob-razovkovým režimem pro prednášku. Prednáše-jící behem své prednášky nevidel svuj vlastní ob-raz, nýbrž obraz ostatních úcastníku konference(v tomto prípade ostatních prednášejících, nikolipublika).

Presentace nevyužívala možností prenosu datpomocí protokolu H.323, který umožnuje kromeobrazu a zvuku také prenos dalších dat jakochat, sdílení aplikací ci presentace. Datové pre-nosy vetšinou ale nejsou implementovány prímov hardwarových zarízeních, které je bud’ vubecnepodporují, nebo využívají externí programy(typicky MS NetMeeting). Zarízení firmy PolyComješte nabízí možnost presentaci sdílet s využi-tím webovského serveru bežícího na techto za-rízeních, který je za normálních okolností pou-žíván pro administraci zarízení. Jedná se všakopet o ponekud nestandardní rešení. S ohledemna problémy s kompatibilitou bylo zvoleno nej-jednodušší rešení popsané výše.

Doporucení

Pro ty, kterí se rozhodnou zúcastnit se podobnéakce nebo ji dokonce porádat, jsou urcena násle-dující doporucení:

– Technické vybavení se nesmí podcenovat. Za-tímco prenos obrazu neciní zpravidla pro-blémy, snímání a prenos zvuku jsou rozhodu-jící pro celkový úspech. Je naprosto nezbytnépoužít

”neviditelné“ mikrofony, tj. bud’ prí-

poslechové pripnuté na klope prednášejícíhonebo všesmerové stolní mikrofony. Naprostonevhodné jsou mikrofony do ruky – nejen žeobtežují prednášejícího, ale jsou i velmi citlivéna vzdálenost od úst. Pokud prednášející nenítrénován v použití tohoto typu mikrofonu, do-chází jen pohybem ruky k velkému kolísáníhlasitosti.

Pro prenos obrazu je vhodná kamera s auto-matickým zaostrováním a pokud možno dál-kovým ovládáním, prípadne prímo kamera-man.

– Je vhodné zajistit místní posluchace a vytvo-rit tak prednášejícímu zpetnou vazbu. Je treba

2

rovnež rozhodnout, zda prednášející bude se-det (a

”císt“ prednášku) nebo zda bude sní-

mán ve stoje a prípadném pohybu. Zatímcoprvní prípad je snazší pro technické usporá-dání (fixní, pevne zamerená kamera, v pod-state konstantní vzdálenost od stolního mik-rofonu), druhý zpusob muže být zase výhod-nejší pro prednášejícího. Konkrétní zpusobje nutno domluvit a pripravit predem. V prí-pade sedícího prednášejícího je vhodné pri-pravit mu neco na pití (odkašlávání apod. pu-sobí pres mikrofony daleko hure než pri lo-kální prednášce).

– Nezapomenout na vhodnou identifikaci pred-nášejícího – transparent, nástenka ci alespondostatecne velká jmenovka jsou nutné.

– Naprostou nezbytností jsou testy pred vlastníakcí. Nikdy nelze spoléhat na to, že obe stranymají dostatek zkušeností, aby videokonfe-rencní spojení mohlo být ustaveno ad hoc vevelmi krátké dobe (tesne pred prednáškou).Jste-li poradatelé, je nezbytné provést testy sevšemi plánovanými úcastníky samostatne; po-kud to casové možnosti dovolí, pak i se všemisoucasne. Testu se samozrejme nemusí zú-castnit prímo prednášející, je však dobré, abyse prednášející predem seznámil s nastave-ním a odsouhlasil, jak bude prednášet. Zatímjen velmi málo prednášejících má zkušenostis tímto druhem prednášek a jejich výkon pakmuže pusobit krecovite.

– Podstatná je též dohoda o case konání,zejména pokud jsou prednášející z ruznýchcasových pásem. Zjevne nevyspalý ci usínajícíprednášející na dobrém dojmu nepridá.

Záver

Realizovaná prednáška potvrdila, že již dnes do-stupné technologie ve spojení s prenosovou ka-pacitou akademických pocítacových sítí umož-nují podobné akce realizovat s minimálním ri-zikem neúspechu. Pri peclivé príprave a odpoví-dajícím technickém zabezpecení (mikrofony, ka-mera, vlastní telekonferencní zarízení) lze spo-lehlive prenášet video a audio data pres pocítaco-vou sít’ prakticky kamkoliv, kde je k dispozici ko-nektivita, odpovídající bežným standardum aka-demických sítí kdekoliv na svete. Prednáškám na

dálku se není treba vyhýbat, vyžadují však ale-spon základní prípravu a prizpusobení se pred-nášejícího. Lze doufat, že tímto zpusobem sebude darit zvýšit prítomnost našich vedcu namezinárodních akcích, na kterých se z ekono-mických nebo casových duvodu nejsme schopniúcastnit.

Literatura

[1] 16th APAN Meetings/Advanced NetworkConference in Busan. http://apan.net/

home/meetings/Busan/index1.htm.[2] E.Hladká, P.Holub. Uzel AccessGridu na

MU. Zpravodaj ÚVT MU. Zpravodaj ÚVTMU., 2002, roc. 13, c. 5, s. 1–4. http:

//www.ics.muni.cz/bulletin/issues/

vol13num05/hladka/hladka.html.[3] P. Holub, E. Hladká. VIMM a Megaconf III –

virtuální konference celosvetového merítka.Zpravodaj ÚVT MU. 2001, roc. 12, c. 2, s. 3–6. http://www.ics.muni.cz/bulletin/

issues/vol12num02/hladka/hladka.

html. �

3


Recommended