Jak to vidíme mySpoleèná výstava Zlaty Zumrové a Boženy Pøikrylové

Galerie Teiresiás, 2. 4. – 15. 5. 2009

Zlata Zumrová (*1951)

pochází z Brna, dìtství strávila na Vysoèinì. Výtvarné tvorbì se vìnuje od svého dìtství. Jejími uèiteli byli akademiètí malíøi Robert Hlinìnský, Petr Skácel a profesor Jiøí Šindler. V prùbìhu své tvùrèí èinnosti se malíøka postupnì vìnovala figurální i abstraktní malbì, používala techniky jako olej, tempera, pastel, tuš nebo fix. Zaèátkem 70. let se vìnovala malbì ikon, poté se soustøedila na abstraktní malbu (do modra ladìné obrazy s tématy vesmíru). Pro konec 70. let jsou typické divoké obrázky malované barevným fixem (charakteristickým motivem jsou bílé letící postavy). V 80. letech obrátila autorka svou pozornost k naivnímu umìní (malby temperou). Od 90. let se vìnuje osobité tvorbì janter a mandal. Soubìžnì maluje také abstraktní obrazy, pro nìž si jako výtvarnou techniku zvolila olejový pastel.

Samostatné výstavy

1979 Klub mládeže Køenová – Brno1983 Klub Horizont – Brno - Lesná1990 Divadlo bøí Mrštíkù – Brno1996 Galerie krytového divadla Orfeus – Praha1997 Galerie bezbariérového divadla Barka – Brno1999 Synagoga – Rousínov2001 Èajovna u Mìsíèní koèky – Praha2001 Galerie 8A Reality – Brno2001 Galerie NATURA VIVA – Brno2002 Galerie a kavárna Ve vìži – Mìlník2003 Restaurant AURA – Brno2005 Èajovna Kašmír – Pøerov

Spoleèné výstavy

1984 Salon mladých výtvarníkù – Praha1988 AMO – Šumperk (èestné uznání)1988 AMO – Bøeclav (èestné uznání)1996 Benefièní výstava Memento AIDS – Brno2003 Vesmír v nás, Studio In – Brno2003 Otevøeno IV, HapAteliér, Knihovna Jiøího Mahena – Brno2006 HapAteliér, Malá královopolská galerie – Brno

Krajiny, a co je za nimi Rozhovor se Zlatou Zumrovou

Jaké byly poè? teèn? motivy, které nastartovaly vaði tvorbu?Mùj dìdeèek, malíø-samouk, si pøivydìlával tím, že maloval kopie starých mistrù. Byl velmi vzdìlaný, mìl spoustu krásných knih a zajímavých pøedmìtù. Atmosféra v jejich malém domeèku u rybníka byla nádherná. Poøád tam bylo co objevovat. Nejradìji jsem mìla ložnici – tam jsem si hrála s babièèinými šperky. Na zdi nad manželskou postelí visel obraz, který mì fascinoval a na který jsem èasto hledìla. Byl to Ostrov mrtvých od Arnolda Böcklina, švýcarského symbolisty. Pøesto, a nebo právì proto, se dìdeèek s babièkou dožili úctyhodného vìku.

Co pro vás znamená nálepka nebo epiteton tìžce slabozraká? Není to pro vás trochu pøítìž?Pøítìží mi není ta nálepka, spíše mé zrakové omezení. Moje „putující pigmentóza“ neustále putuje a obèas mi pøináší horké chvíle.

Na vašich obrazech mì nejvíc fascinují barvy. Zvláštì ony expresivní kombinace èervené, žluté a tmavì modré. Vaši tvorbu z poslední doby naopak zase charakterizuje pozvolný pøechod mezi odstíny jedné nebo dvou konkrétních barev. Je to tak, že barvu volí téma obrazu nikoli malíø? Tak bych to neøekla. Nìkterá témata mohu ztvárnit velmi odlišným zpùsobem a rùznou barevností. Barevnost obrazu spíše souvisí s mým vnitøním rozpoložením a hudbou, kterou právì poslouchám. Ráda maluji pøi hudbì a ráda maluji hudbu. Nìkteré obrazy vznikly tak, že jsem u nich i tanèila.

Jaká technika je vám nejbližší?Momentálnì olejový pastel. Baví mì vrstvit na sebe rùzné barvy a následnì je pomocí špachtle odkrývat.

Co potøebujete k tomu, aby vznikl dobrý obraz?Urèitý vnitøní stav a touhu vyjádøit to, co cítím.

Vy i Božena Pøikrylová jste matkami. Jaké motivy vstoupily do vaší tvorby s narozením dìtí?Krajiny s moøem, letící balony, milenci, indiáni, zahrady obydlené koèkami.

Jaký je váš sen, pokud jde o vaši tvorbu? Je nìjaké téma, které chcete ztvárnit a které už dlouho krouží ve vaší mysli?Krajiny, a co je za nimi. Ráda bych vymalovala kruhovou místnost, ale neøeknu, co by tam bylo. Protože kdybych to øekla, už by mì nebavilo si s tím nápadem hrát.

Uživí vás vaše práce? Nebo jinak, chtìla byste, aby vás uživila?Obrazy mì živí jen èásteènì. Pracuji na zkrácený úvazek jako terapeut. Pøednáším fytoterapii a vedu pohybové aktivity pro zrakovì postižené v Tyflocentru Brno. Úzce spolupracuji s Pøírodní zahradou u smrku, kam chodíme cvièit a malovat.Až potkám v lese pohádkového dìdeèka, daruje mi duhový pastel a øekne: „Zlato, Zlatíèko, a� se i v tomto životì uživíš svými obrazy.“ A bude to.

Prodáváte svá díla s lehkým srdcem?Prodávám je do dobrých rukou. Potìší mì, když pøijdu nìkam na návštìvu a tam se znovu setkám se svým obrazem.

Myslíte si, že dnešní doba pøeje umìní?Mám pocit, že èlovìk dnes mùže v umìní absolutnì vše. Ale co s tím pak dál, je jiná vìc. Na podzim jsem shlédla v rámci pøednášky o poutnictví film o výtvarníku Františku Skálovi, který nás reprezentoval na bienále souèasného umìní v Benátkách. Šel tam pìšky podle pøibližné mapy a obèas skonèil nìkde ve dvoøe. Co cestou namaloval a našel, to v Benátkách také vystavil. Takto vyjádøené umìní mì oslovuje.

Ptala se Karolína Stehlíková

Seznam vystavených dìl

1. Vesmírná køižovatka, olej na plátnì, 41 × 30 cm, 19772. Strom života, olej na plátnì, 39 × 31 cm, 19773. Bytosti zemì, olej na plátnì, 60 × 60 cm, 19784. Sluníèka, barevné tuše, 32 × 23 cm, 19795. Na vycházce, tempera, 38 × 29 cm, 19816. Vánoce, tempera, 37 × 36 cm, 19827. Krajina u Benátek, tempera, 41,5 × 30,5 cm, 19958. Moravec, tempera, 63 × 45 cm, 19979. Zpìt ke slunci, tempera, 56 × 43 cm, 199810. Jantra - Poselství hvìzd, tempera, 45 × 45 cm, 199911. Luna v Rybách, tempera, 31,5 × 31,5 cm, 200112. Luna v Kozorohu, tempera, 31,5 × 31,5 cm, 200113. Luna ve Vodnáøi, tempera, 31,5 × 31,5 cm, 200114. Luna ve Štíru, tempera, 31,5 × 31,5 cm, 200215. Kraví hora, tempera, 41 × 30 cm, 200516. Jantra - Pro Pa¾a, tempera, 35 × 35 cm, 2008

SkiciArcha, barevný fix, 1978Blázinec, barevný fix, 1978Stìhování lišek, barevný fix, 1978Vítr u Kaspického moøe, barevný fix, 1978V krajinì smrti, barevný fix, 1978Žluté sopky, barevný fix, 1978Mièurin I, barevný fix, 1978Mièurin II, barevný fix, 1978

Ilustrace ke knize Dai Any: Jarare. Pohádka o cestì domù, suchý pastel, 2007Indiánské omalovánky, barevné tuše, 1986

Za obrazy Zlata Zumrová

Vesmírná køižovatkaJe to mùj první obraz malovaný olejem. Malovala jsem jej s velkou chutí barvami zdìdìnými po dìdeèkovi. Objevovala jsem techniku oleje, barvy nanášela na plátno pøímo z tuby a pak je špachtlí roztírala, ryla do nich a nìkterá místa vytírala hadrem namoèeným v terpentýnu. Je tvoøen nìkolika odstíny modré a zelené. Pøedstavuje energie, které se ve vesmíru na jednom místì setkají, obohatí se a jdou zpìt. Bytosti zemìZkusila jsem se naladit na struktury, které se ukrývají pod povrchem Zemì a zachytit je. Obraz je malovaný v hnìdých tónech. Nìkteré struktury pøipomínají lidské postavy, jiné èásti koøenù nebo kamenù.

Naivní obrázkyMalovala jsem je v dobì, kdy mé dìti byly malé a velmi živé. Aby nezlobily, èasto jsem je usadila kolem sebe a malovala jim obrázky na pøání. Indiány, koèky, lodì, zahrady. Z nìkterých náèrtkù pak vznikly omalovánky nebo obrazy. VánoceNa starobylé posteli s pruhovanými peøinami sedí mladý muž v modrém trièku. Na klínì má nahou ženu s dlouhými, rezatými vlasy. Oba hledí na vánoèní stromeèek, postavený na malém stolku. Pod stromkem je mísa s jablíèky, na koberci dvoje papuèe. Barevné fixy - omrvinkyMalièké obrázky malované barenými fixy. Velmi dynamické, impulzivní, živá barevnost, bizardní témata ovlivnìná èetbou knihy Sto rokù samoty.

Napøíklad Stìhování lišekTemná temnota, skrývající nesèetná tajemství, noèní krajina poskytující bezpeèí ètrnácti èerveným liškám, které se za noci stìhují na jiné, lepší místo k žití. Vše z oblohy pozoruje narùžovìlá tváø Luny, která ví, ale nepoví.nebo Vítr u Kaspického moøeŽlutozelená sluncem sežehnutá tráva, po ní tryskem uhánìjí nahé ženy na modrých koních (to je ten vítr). Èerné dlouhé vlasy žen vlají, konì témìø letí, na obzoru temné Kaspické moøe. Obloha - ultramarín.

Krajiny, kde jsem nìkdy bylaMoravecNámìt pøišel ráno u rybníka, kde jsem pozorovala východ slunce. Vepøedu kulaté zelené kopce, mezi nimi vesnièka zpola ukrytá v mlze. Na obzoru modravé kopeèky, nad nimi vychází slunce. Bílá žena letící smìrem ke slunci.

Krajina u BenátekVelmi magická krajina. Zahlédla jsem ji v ranních hodinách z oken autobusu. Modravé pásy se støídají s jasnìzelenými pruhy rùzných travin, na obzoru moøe prostupuje oblohu a obloha moøe. Krajinu ozvláštòují opuštìná stavení z èervených cihel, obèas zastínìná naklonìným stromem.

Lunární jantryBìhem jednoho kalendáøního mìsíce projde Luna všemi znameními zvìrokruhu a v každém se zastaví 2-3 dny. Tyto dny jsou pak ovlivnìny tímto znamením. Tak napøíklad - jestliže se Luna nachází ve znamení Ryb, nejenže ovlivòuje po fyzické stránce naše chodidla a lymfatický systém, ale pùsobí na naši citlivost, ženskost a vnímavost.Uprostøed jantry Luna v rybách je namalována tváø Luny-ženy hledící na hvìzdu. Obklopuje ji duhový prstenec, za ním následuje zelený kruh, ze kterého vyrùstají ètyøi rozkvetlé stromy, každý na jednu svìtovou stranu. Další je vodní kruh s plovoucími kaèenami a kruh se zlatými rybami. Zbytek obrazu tvoøí moøská hladina se záøícími hvìzdami. Jako všechny jantry, i tento obraz je ètvercový, pøevládající jsou barvy moøe, rùžová a žlutá.

Zpìt ke slunciObraz je inspirován keltskou legendou. Èarovná panna z Planin vìèného života si odváží na loïce svého milého - královského syna Connlu. Modré svìtélkující moøe s loïkou smìøující pøímo k zapadajícímu slunci.

Jantra a její smysl

Její pùvod najdeme v tibetském buddhismu. Výklady samotného slova jantra se rozcházejí - nejpravdìpodobnìji se jeví její význam nástroj vnitøního sebeosvobození . Jantra je geometricky øešený útvar, který v mnoha rysech pøipomíná mandalu. Hlavní rozdíl je ve zpùsobu použití. Na rozdíl od mandaly je jantra urèená k opakovanému používání napøíklad jako prostøedek k léèení, harmonizaci organismu, k urèitému druhu meditací apod. Všechny jantry mají stejné základní schéma: ohrazení neboli stìny a tvary uvnitø tìchto stìn se mìní podle úèelu jantry. Obsahem nìkterých janter jsou univerzální témata: posvátná slabika ÓM, energie èaker, podstata a projevy živlù - ohnì, vody, vzduchu, zemì a vztahy mezi nimi. Jinou skupinu tvoøí jantry s lunární tématikou, další jsou jantry - bytosti.

Zpracováno podle textù Zlaty Zumrové Jantra - Putování do vnitøního vesmíru, Jantra komunikuje s duší èlovìka.

„“

„ “

Bože y ov (*1 8)na Pøikr l á 97

s v ve Gelnic , poz se narodila e slo nské i dìji e p es ì a do Š Brna, ije v Br ì.ø t hov la lapanic u dnes ž n Hma o m d lov ní se z è v o pod t vému o e á a ala ìn vatv dením ýtv Š ìpána A mana ž u í e v arníka t x v krou k dìts rak vým os iže m, er p í po d ste z o p t ní kt ý o n sléze o al jméno t enka o h má b v c ž A eliér Bož . S c aøka za se ou í e nede ku s mos atnýc a o ik p ných výs . Je sít a t h nìk l s oleè tavau or o oc y S a e no u ís ìn an e øt k u s h pr v dl st m t é v K c lá i v øe ho oc r nc ráv o ov la aké ig ální e jné h á e p . Zh t i t or inp edloh p í r ov des y s re fem ø u ro odlit b onz é k liéu i ov ého Kr a, t rá je u s ìna h b ov vkø ž an ist k e mí t na ø it ì È rnov íc u K nš á u kde pø obì i e ic h u t t , ipomíná tp ot orát o c ánskéh á o o nì ur ekt níh ik o t bora v H d ní K nš á u že a P ik yl vá vyt oø la také škuu t t . Bo n ø r o v i so do ov z í h v c ny mo o fe iv lupr á ejíc la ní e fil véh st a Jeden s ìt.v

S o tat é výstam s n avy

1995 Galerie Br , O ec o onz ZŠ ø h v – Brno1996 aler ìs ské hov – R n v p G ie m t kni ny ož o . R o ìmadh št1997 Mìs ské ze m lapanice u nt mu u – Š Br a1997 Ús a soc í péè ro nev a slab rakt v iáln e p idomé oz é – Brno - h l e C r ic1998 t dio IN – BrnoS u1998 le p – H ovGa rie S irála avíø1998 le a a – r vGa rie M gn Ost a a1999 ì t ú a V et M s ský ø d – s ín1999 I pr e i m L ove ZŠ o n v do é – it l1999 la ic é mnáziu Br K s k gy m – no

2 ø edag á kol – B ko ce000 St ední p ogick š a os vi2 0 ìst ká nihov – Pl00 M s k na zeò2002 b e o hr p áv – B no udova Veø jného c ánce r r003 G er H – no2 al ie ády Br005 G e i O iv – Pr2 al r e l a aha0 Líš – no2 05 eò Br

S eciáln škol p o r ì o t žené r - 2005 p í a r z akov p s i – B no r y Pisá k

S l ?stpo eèné v avy1 98 R di Rol – B Pø r á, S kání dvo bø . 9 u enc ožena ik ylov et u ehù C i et ká a n yr lom odìjs škol – Br o00 O ev eno V H At ér K hov Jiø h ahena rn2 3 t ø I , ap eli , ni na í o M – B o

J. t eit M ial ikr ov V a iv m m – lo u2003 Š r , . F a, B. Pø yl á. l st ìdné uzeu O mo c

H e m v y nlavnì a� se n hro adí ìci nesm sl é

u i éa ne ž teènR z v ž u r vo ho or s Bo eno Pøik ylo ou

b y è m n a o a i v rbJaké yl poèáte ní otivy, které ast rt v ly vaš t o u?

ù é l se i y se i d oR zn . Chtì a j m s v tvoøit všechno, co j m s k e sahala. Veškeré n r a e n u ø t lí oi fo mace jsem n j d o chtìla p evádì do h ny. Najedn u jakoby

e m l mì u j k n vovšechno kol m ì by y ná ty. Zko šela sem do o ce vyt øit ø , la Tøe a i ap edmìty které jsem mì pøi sobì. b meda lonky køížkù a M rií,

k s lateré jsem no i .

s a e á p e e t o e i á Co pro vá zn m n nále ka n bo pi et n n v domá? Není to pro v st p ìrochu øít ž?

d mi, o o n své J o d oNeva í když mám t t oznaèe í u ho díla. e t dobøe, k yž t š n t u í n k e e ,lidé ví. Ze zku e os i ž v m, že ì terým lidem nedojd hn d že

nevidím.

dy j e p dì a š l s k pi o ì ohK ž s m oprvé vi l va e p a tiky, pøe va l m , jak m utná jsou to dí a š vorb yz ck ro nl . Je va e t a f i y ná è á?

s lí e z ck á . y u cel t u Práce h nou j fy i y n roèná Kd ž model ji ý den, ak tohovì i o y á y í e u ntš n u stojím. V držím st t i èt øi a v c hodin v k se. Je to nároè é i

y lo d bu st d t u o mypsychick . Musím se ce u o sou øe i . Nedá se t ho slet na a P íj v k d t mu e o u u nic d lšího. ø emné ša je, k yž si k o pustím pøíj mn u h db ,

n d s s èí úale ìk y mi napro to ta plný klid.

a e o m i j á n l š ?J ká technika n b ater ál sou v m ejb iž í

i s i ko o í u c k se e d á Pracuj keram c u šam tovou hl no . Te hni a jm nuje ha ov ,z e , e í h v si ák d a seTo nam ná ž pomoc adù se snažím vyt oøit z la ní tv r,

p a u . Když b i do n a o j l du ý,kterým ak dál pr c ji potøe uj sáh out, by b ekt by t í o ý i e i a j i p b ým o c m mus m si p moci rùzn mi krab c m iným odo n i p mù ka i.

i n p n o i snaž á tJ nak vìtši ou ke své ráci nic ep tøebuj . Vše se ím vytv øe karu ma.

u e , ab v n l r so aCo potøeb j te k tomu y z ik a dob á ch ?

bøe no øe l n dù š j sp ra Urèitì do promyšle u p dstavu, a e to ej ležitìj í e in i ce.z ho a j .Be to to snad ni ne de

y Z ata á a é o y do v tv b s V i l Zumrov jste matk mi. Jak m tiv vstoupily aší or y o ?nar zením dìtí

de v j m i v ìho v , o a o ská i e Mo lo ala se t tenst í a t byl brov nspirac . Díky e í v so ý l . O té á dìt tìhot nstv znikla cha V voj è ovìka d doby, co m m i,

ám t nc y v r n o i m ende i v t áøet odi u v jakémk l v složení. Nejvíce mìnsp ru z i p ta m s am í ai i jí rù né vztahy mez os va i. Když e z ýšl m n d figurou

ny, do l a e n a st b ž v níže tak ce a ž snu. Ž nu v ímám j ko napro o o ské st oøe .

a je k d de ši e ìj k é cJ ký váš sen, po u j o va tvorbu? J n a é téma, kter ch ete tv i r ž dl h r ž v m slz árn t a kte é u ou o k ou í ve aší y i?

ýc ém j o st . S dìt i tém p b . Do l a lTakov h t at e sp u a m ata øi yla ce a mì z èa y í t d é yt a v tìž a . H azaj ma pohá kov b osti, le je elice ké si je pøedst vit l vnì

é t ko ra i a z m takov by osti ja jsou d c rù né jiné pøíšery. Dalším takovýt p ro s j st , e c tí o øe téma em je øí da. A také j em z i ila ž když se í m d b a krásnì,

e e nsp racj to ta n jvìtší i i e.

o s a Uživí vás vaše práce? Neb jinak, chtìla by te, by vás uživila?

k l éTouto otáz ou jsem se zabývala po té, co jsem si jednou vydì ala nìjak v c ipeníze. Když si touto prací chce èlovìk ydìlávat, musí pra ovat velm

k t tdlouho a intenzivnì. Ta é je tøeba mysle na to, jestli se díla budou líbi u p a ca budo se dobøe rodáv t. Pokud jde o mnì, práce je moje eloživotní

j z ý n náplò. Obèas e toho i nìjak fina èní pøínos. Dùležité však pro mì je, e m øže s mi tato práce líbí a mám lide po ád co sdìlit.

Prodáváte svá díla s lehkým srdcem?

e p aTo víte, že se mi moj výtvory rodáv jí velmi tìžce. Ale jsem mile pøekvapena, když mi lidé dají najevo, že se jim socha líbí natolik, že ji

u j o áchtìjí mít sebe doma. Ne h rší pro mì vždycky je svou pr ci ocenit. a l u v lLepší je z kázka než se ouèit s ž hoto ým dí kem.

Myslíte si, že dnešní doba pøeje umìní?

é i sMyslím si, že umìní bude obdivované v jak kol v dobì. Ještì poøád j ou , k d a l s lidé teøí se umìjí ív t. By a jsem na poustì výstav a musím øíct, že

m n h enení všechno u ìní. Hlav ì a� se ne romadí na naší z mi vìci m t è lnes yslné a neuži e né. Všechno by mì o mít svou myšlenku a dùvod.

o hPtala se Kar lína Ste líková

S z vy t ven h dìle nam s a ýc

Dl u š o s rozraký e é , pá n hlín , 4 48 m, 1 9r li f le á a 5 × c 9 5 1. o hý, ir ký a by t ,Vý j o k , s k , f gury n o k do , pá n hlín ,2. vo èl vì a pla ti a i a p d la vé desce le á a

1 8 1 9 99 – 99 3 l vn st r li f, le á a 0 5 cm, 2 03e é pá n hlín , 5 × 0 0 . S a o , . J i u køí , lié n døe n odk do é de c á n 4 ežíš Kr st s na ži re f a vì é p la v s e, p le á hlín , 5 5 × 0 003 a 8, 5 cm, 2

Stro , p s k , p lená h na 05. m la ti a á lí , 2 076. And l, la t a le a 008 ì p s ik , pá ná hlín , 2

Po u md r ka ažen kBo a Pøi rylová

u ý o y ro kDlo h , Šir ký a B st zra ýU jako m m m la ut h jr ì , r ež alá jse ì t o po ádku ne ad ji. Pøíbìh ve kte ém s p t ro lnýc o í, ì l ik, js ss ojí síly øí zdí h byt st m zauja natol že em i chtìla

zh vo l s n ds vu ì o s ížku otovit s u v a t í pøe ta t chto byt stí. I když j em na kne j v l va byc e øit m js snevidìla, st jnì sem ní isto la, jako h si è tla. P o em i

vla nì la o ø o brst vytváøe sv u p edstavu o ázcích. Slavnost

ikla o , o p na è e byla lav oVzn p té c jsem byla oprvé ve írku. Spíš to s n st. C t j m s e nak ut m uc o p i zár ò k h ìla se i j d t o vzpo ínku h vat v amìt a ove ta

uká a a é s s i t a s . íc i apo z t n dùležit vla tno t - úc u zdvoøilo t Nejv e se m t m líbí t at f a, r by ì o a t vyja øa mos ér kte ou m la tat sl vnos d ovat.

oStr mø r je e ns ac M d jsP í oda mou n jvìtší i pir í. ám ráda stromy o té doby, kdy em

jic a , zn vat p u o at je ky se h zaè la dotýkat po á je o hmat a bjím . Vždyc jsem ì a dl t m p , o u j vnit klim l ve e s ro ù ocit jakoby mi d dávaly síl a akýsi øní d. yt øila e i j m s j a s li é tV vo js m s svùj strom, který se po il i dmi. Lid jsou am

t , u è t o ají, s ro u ø s h pro o že stromu as o odp èív nebo se u t m t eba c ází. Proj vš d ži t n i t m m a mmì e ak ùle té o spoje í mez s ro e èlovìke .

íKø ž

e t n nábo ky Kd js z èK Kris u a køíži mám vztah žens založený. yž em a ala yt uc o žit t K í p m le ovnímat t o d h vní zále osti, ak ø ž byl mou rvní yš nk u,

t ro s y il . ž m t h ìla n k e u j em v tvoø a Mo ná jse si o c t je

yz u m t j ž b je t p v v ce b l v ko šet a í svù Køí . Bi le námì ro t orbu eli o sáh ý a b n jjedn dupro mì yl Køíž e o šší.

A dìn lJe ro m o n d s ného ìco e m l t h M m o t,p ì nìc e o ažitel , n v l i zv áš ní o. á p ci ja b i to o íz z á e é v øení Ni seko y m byl bl ké a zároveò v d l n st o . kdy j m nev ìl , jak á n a . í ež n eho vzìd a si m m a dìla pøedst vit Sp še n ad j hledem j s a m b m ak vý ìl b m sem e z mýšlela nad tí , jaký y ìl t o and ýt. Myslí , že tent ìl j áž a e ý. o á o j klo and e takový v ný, l ne pøísn R zdáv p ko a id.

Axmanova echn ka e ován A )t i mod l í ( TM

je v em slnì v tv rnýc èinnoste h dra o s ný h lidí ø e ý a h c z v tnì po tiže c sv tov m nik em. Pøi r ci s líno u á v. ma o ì ý u át p á h u po žív tz h tov uma ma u erá vychá z pr po cí lids u T nika m žòuj te tik , kt zí o r ké r ky. ech u o enev m m a atný, a to s r ený roj ozmìrný v tv rný ido ý s most u r ky p omyšl , t r ý aproj v lo ený n ø me h d edno tech u r , nikoli nae za ž a e slnýc ov s a to a napodo o ání ch. N y ží t ou v tv rné po tu , a b v jiný ev u vá edy p ze ý a s py lepøede ším em slné, a r š š y žit Lze y ž o øe slnouv ø e p oto má ir í v u í. ji v u ít pr me výr b , na ø za ra nádob bo inte é o ý do .o u p . h dních ne ri r v ch plòkùV inf r ací t : www.s i.e íce o m o echnice lepis u

Z r co ala J ina o òo á.p a v iø H le v Pø zat z ttp:/ ww nevi omi zina cz/ev o h / w. d me mi.

Støedisko pro pomoc studentùm se specifickými potøebami MUŠumavská 15, 602 00 Brnowww.teiresias.muni.cz

Muzeum romské kulturyBratislavská 67, 602 00 Brnowww.rommuz.cz

Brno 2009