JAKČESKOUMÍVYUŽÍTPOTENCIÁL,KTERÝMÁINTERNET€¦ · Otevřená data jsou vnímána jako jedna...

2015

JAK ČESKO UMÍ VYUŽÍT POTENCIÁL, KTERÝ MÁ INTERNET

STATISTIKA

Partnerem magazínu je

Cesta2 01 titul_OK.indd 1 27.11.2015 13:57:07

pomozte námosvobodit datapřipojte se k manifestu fóra pro otevřená data

na www.otevrenadata.cz/manifest

prosazujeme přijetí zákonné úpravy otevřených dat v roce 2016.

prosazujeme tvorbu a dodržování jasných pravidel při publikování otevřených dat.

podporujeme publikování společensky a ekonomicky přínosných informací.

podporujeme živou a aktivní komunitu uživatelů a poskytovatelů otevřených dat.

náš stát, naše data

EK009345

3příloha týdeníku ekonom

V e Fondu Otakara Mo-tejla se věnujeme ote-vřeným datům už ně-

kolikátý rok. Celé to začalo tím,že se Česko na konci roku 2011připojilo k iniciativě Open Go-vernment Partnership a při-slíbilo publikovat některé in-formace v otevřeném formátu,tj. v podstatě bez omezenív přístupu k nim či v násled-ném nakládání s nimi. V době,kdy v kapse nosíme výkonnějšístroje, než byly stolní počítačepřed pár lety, a neustále jsmepřipojeni k internetu, je to cel-kem logické. S tím, co umí naše technologie,přece úměrně roste i potenciál toho, co s datydokážeme my sami.

Otevřená data jsou vnímána jako jednaz obrovských příležitostí tohoto století. Někdyse dokonce mluví o ”nové ropě“ či o hlavní su-rovině nové průmyslové revoluce. Data majíjednu obrovskou výhodu. Jakmile byla jednouvytvořena, lze je spotřebovávat stále dokola,aniž by jich ubylo. Stejnou surovinu – která bylamimochodem pořízena z daní, tedy z peněz násvšech – mohou tak využívat za stejných podmí-nek velké firmy i malé start-upy, studenti pro svédiplomky a vědci pro své akademické projekty,poradenské firmy i úřady pro své analýzy.

Na otevřená data se lze podívat i jako nademokratickou laboratoř, ony z hodin fyzikyznámé ”ideální podmínky“ či ideální konku-renci, v níž mají všichni rovný přístup ke zdro-jům. Otevření dat přitom neznamená stíráníhranice mezi soukromým a veřejným. Naopak,někdy se ji díky tomu může podařit narýsovato mnoho jasněji.

Může to celé znít podezřele. Samotné insti-tuce veřejné správy nebývají nadšené z představy,že někdo bude na ”jejich“ datech vydělávat (a to

raději nemluvme o jejichobavě z toho, že vlastněani nevědí, co se v datechukrývá a zda jsou správná).Firmy, které si k nejrůzněj-ším datům našly svou cestua staví na nich svůj byznysuž nyní, se také netěší na to,že jim přibude konkurence.Jenže žijeme v 21. stoletía technologický vývoj námjednoduše dává možnosti,na jaké jsme před deseti letynemohli ani pomyslet.

Otevřená data jsou pří-ležitostí nejen pro firmy,

ale především pro stát. Úřadům a institucímumožňují dialog s veřejností i mezi sebou na-vzájem o kvalitě a užitečnosti vlastních výstupů.Mnohdy potřebné a málo využívané sdílení in-formací a dat mezi úřady se zásadně zjednoduší –místo ubíjejícího a zdlouhavého vyměňovánídopisů postačí několik kliknutí. Aplikace a ana-lýzy, které vznikají na otevřených datech, navícčasto řeší zcela konkrétní nedostatky ve fungo-vání veřejné správy a dokážou nabídnout zcelanové služby či alternativy k těm stávajícím. S ote-vřenými daty vzniká unikátní příležitost pro roz-víjení a zkvalitňování fungování veřejné správyzvnějšku, vlastní aktivitou jednotlivců a zisko-vého i neziskového sektoru.

Podpora otevřených dat i díky aktivitě Fon-du Otakara Motejla setrvale roste a stále víceinstitucí veřejné správy přistupuje na to, že nenírozumné data držet pod pokličkou, protože tanejlepší využití pro ně jednoduše vymyslí někdojiný, než ony samy. V letošním roce otevřelo svádata ministerstvo financí i pražský magistrát,na jejich a dalších datech vznikly letos desítkynápadů a aplikací; o mnohých z nich i o lidech,kteří je mají na svědomí, si můžete přečíst na ná-sledujících stranách. n

Otevřená data – velkápříležitost tohoto stoletíMichal Tošovský

EdiTorial

Ředitel speciálních projektů Economia:Petr OrálekEditor: Marek BičíkAutoři: Helena Pirnerová, Michal TošovskýFoto na titulní straně: ShutterstockGrafici: Petr Hrubý, Jiří MedřickýKorektorna: Petr Vaněk (vedoucí)Vydává: Economia, a.s.Pernerova 673/47, 180 07, Praha 8,tel. 233 07 10 03, fax 233 07 20 03, IČO 28191226www.economia.cz

Obsah

4 Rozhovor s Petrem Kuchařem,ředitelem odboru hlavníhoarchitekta eGovernmentuna ministerstvu vnitra

8 Vítězové soutěže "Společněotvíráme data" vyhlašovanéFondem Otakara Motejla

12 Jak je na tom v otevřenýchdatech Česko oproti světu?

17 Nejzajímavější světové openprojekty

18 Anketa: Jaká data publikovatv otevřeném formátu a cotento proces nejvíc brzdí?

20 Rozhovor s Jiřím Skuhrovcem,poradcem náměstka MFpro práci s otevřenými daty

24 Kdo má zájem o otevřená dataa o jaká?

26 Když jsou data tajná

28 Kde lze v Česku hledatotevřená data

29 Rozhovor s RobertemBaschem, ředitelemNadace Open Society Fund

Na magazínu spolupracovalyFond Otakara Motejla, Microsoft a Red Hat

Cesta2 03 obsah + uvod_OK.indd 3 27.11.2015 14:00:09

4 otevřenádata

Díky tomu, že úřady pustily všechny klíčové informace v jednotné podobě na internet, mohly vzniknout například aplikace, které mapují kriminalitu

ve městech, aktivitu poslanců nebo opravy silnic. Tahle revolucemáod roku2107přijít i doČeska: úřadybudoumusetpovinně zveřejňovat balíky takzvaných otevřených dat, říkáPetr Kuchař, který tuto oblast řídí naministerstvu vnitra.

Co jsou vlastně otevřená data a proč jsou důležitá?Jde o to, že veřejná správa disponuje obrovskýmmnožstvímdat, která ale buď nezveřejňuje vůbec, anebo špatným způsobem.Například tak, že ta data nejsou dále strojově zpracovatelná. Když to zjednodušeně vysvětlím: mám nějakádata v elektronické tabulce, ale úřad, místo aby tu zdrojovou tabulku zveřejnil, raději ji vytiskne, úředník podepíšea naskenuje do PDF souboru. A ten pak zveřejní.

To jsou všechny ty informace například o veřejných za-kázkách nebo smlouvách, které mívají úřady na webech?Přesně tak, ale mohou to být i rozpočty nebo třeba statistika o stavu životního prostředí. Pro člověka jako koncového příjemce jsou tato data v pořádku, může si je přečíst.Problém nastává, když je chceme dál zpracovávat – kdyžje chceme například propojit s jinými daty a tím povýšitjejich hodnotu. Tehdy je potřeba, aby ta data zpracovávalpočítač. A ten samozřejmě z naskenovaných údajů nicnevytěží, protože potřebuje pracovat se zdrojovými daty.A my na ministerstvu vnitra právě v projektu Otevřenádata řešíme, aby úřady zveřejňovaly zaprvé všechna data,za druhé úplně a za třetí, aby – když už vše zveřejňují – tobylo v dobře popsané struktuře. To znamená, když jednaobec zveřejní svůj rozpočet, aby ta druhá ho zveřejnilastejným způsobem a bylo možné to pak strojově porovnávat. Tedy ve stejném formátu a stejné vnitřní struktuře:aby v každé obci znamenal první sloupec tohle, druhý zasetamto, hlavně ale všude stejně. Protože programátor, kterýpozději bude s daty pracovat, prostě nemůže udělat tolikvýjimek, kolik je v Česku obcí.

A k čemu mi tedy tahle data budou dobrá?Klíčové sdělení je, že otevřená data jako taková vlastně nejsou určená pro laika či koncového spotřebitele.

Dáme informace všem

Vojtěch Blažek

Protože by se v nich ztratil?Ano, je jich hodně, jsou složitá a zpravidla u nich chybísprávná interpretace. Ale ta data slouží například vývojářům aplikací nebo datovým žurnalistům, kteří je dokážouzpracovat. Z těchto dat vytvoří informace, které v lepší,zpracované podobě poskytují dalším příjemcům – občanům nebo firmám. Příklad: ministerstvo dopravy zveřejní jízdní řády na železnici, což je velmi komplikovanástruktura a já jako občan se v ní určitě nebudu orientovat.Ovšem v okamžiku, kdy někdo na základě těchto dat vytvoří aplikaci, kde si budu moct zvolit, odkud, kam a kdymohu jet, je to pro mě velmi užitečné a snadné k použití.Dnes jsou jízdní řády přesně tím příkladem, jak se datazveřejňovat nemají, protože ministerstvo dopravy je dnes

nezveřejňuje, ale najímá si společnost, která data přeprodává. Vy sicemůžetemít vmobilu aplikaci s jízdními řády,ale je to s reklamou – takže ta společnost z nich vlastnětěží. Naproti tomu myšlenka otevřených dat říká, že datamají být zveřejněna tak, aby je mohl použít kdokoliv. Ať sipak klidně programátor takovou aplikaci napíše sám.

Cítíte tedy, že z byznysu je poptávka po využití těchtodat?Ano, jednoznačně. Určitě je tady poptávka po zveřejňovánídat o rozpočtech kvůli kontrole, jestli instituce hospodaříúčelně. Příkladem je aktuálně schválený zákon o registrusmluv, kde dokonce smlouva, dokud není zveřejněna, neníplatná. Důležité jsou seznamy vypisovaných veřejných zakázek, kde si potřebujete hlídat, jaké zakázky ten který úřadvypisuje a jestli se já jako podnikatel do nich mohu přihlásit. Zajímavým příklademmožného propojení mohou býtmapy kriminality a životního prostředí: představte si, žeprovozujete realitní kancelář, která na svých stránkách in

Myšlenka otevřenýchdat říká, že data mají býtzveřejněna tak, aby je mohlpoužít kdokoliv.

Petr Kuchař, ředitel odboru na ministerstvu vnitra

Cesta2 04-06 rozhovor Kuchař_OK.indd 4 27.11.2015 14:01:54


PetrKuchařředitel odboruhlavního architektaeGovernmentuna ministerstvuvnitra

zeruje nemovitosti – když tyhle dvě mapy propojí, můžepak na webu ukázat, že prodává pěkný byt v lokalitě, kdeje nízká kriminalita a zároveň je tam čisté životní prostředí.K tomudá odkaz, že data poskytloministerstvo vnitra ami-nisterstvo životníhoprostředí. Tímcelýmsenesemyšlenka,že občan vznik těchto dat na úřadech prakticky zaplatilze svých daní. Takže byměla být zadarmo a pro všechny.

Když dnes někdo tato data chce, musí si o ně většinouindividuálně požádat podle zákona o svobodnémpřístupuk informacím. Dostane je, pak přijde další žadatel a úřadje pošle na vyžádání i jemu. My přicházíme s proaktivnímpřístupem: úřad si tím ulehčí práci, tyto žádosti o infor-mace mu odpadnou.

Něco takového už u nás existuje?Takové projekty mají například ve Velké Británii, která jev otevřených datech velice pokročilá, a první desítky dato-vých zdrojů už existují i u nás. Podívejte se na data.gov.cza uvidíte sami.

Kde se tedy vlastně zrodil nápad na zveřejňování obrov-ských množství dat a kde to dnes umí nejlépe?Otevřená data začala přibližně v roce 2011 ve Spojenýchstátech, následně vznikla iniciativa Open GovernmentPartnership, k níž se přihlásily všechny vyspělejší zeměsvěta. Lídry jsou právě USA a Velká Británie, které začalynejdříve. My jsme na ministerstvu vnitra s tím vším začalipozději a vycházíme z jejich zkušeností, takže byť na tomtoprojektu pracujeme teprve rok, významně je doháníme.

Takže je dobré ty miliony a miliony dat prostě vrhnoutven vlastně bez účelu? A s vírou, že většinou z nichněkdo dokáže vytvořit něco užitečného?Ano, známý citát říká, že data si nakonec najdou svůj účel,protože konečný příjemce s nimi něco vymyslí. Takže nenídůvod ho omezovat. Úředník nemůže posoudit, jaká datamohou mít hodnotu a jaká ne. Pochopitelně i toto má svévýjimky a každý, obzvlášť dnes, pochopí, že data důležitá probezpečnost země se nikdynemohou stát otevřenými daty.

Foto: Lukáš Bíba


6 otevřenádata

Říká se také, že otevřená data jsou surovinou 21. sto-letí, která čeká na toho, kdo ji dokáže vytěžit. V jaké fázitoho těžení jsme teď my v Česku?V té, že veřejná správa ještě nezná potenciál otevřenýchdat, protože je to u nás nové téma. Ne všechny úřady datapublikují a důvodem může být třeba jen to, že jim nepři-jdou zajímavá.Ministerstvo vnitra přišlo letos s projektem,který řeší ukotvení otevřených dat do zákona. A druhýmtématem je osvěta, aby úředníci věděli, proč a jak by mělidata zveřejňovat. Vedle toho vznikly takzvané vzorovépublikační plány, které říkají, jaká data by měly konkrétníúřady zveřejňovat. Jaká data se nacházejí například na mi-nisterstvech, krajích nebo obcích. A říkáme také, jakýmzpůsobem je vhodné je publikovat, v jakém formátua v jaké struktuře.

Takže dnes je otvírání dat pořád dobrovolná věc. Kdyžúřad nechce, tak nemusí?Ne, nemusí. Připravujeme opatření, kdy vláda svým naří-zením stanoví seznam datových sad, které budou musetúřady povinně publikovat. Buď to budou okruhy dat, nebokonkrétní věc – například ty již zmíněné jízdní řády. V těchokruzích pak určitě budou rozpočty, veřejné zakázky, hos-podaření s majetkem nebo i obsazovaná místa ve veřejnésprávě, o kterámohoumít zájem portály zprostředkováva-jící práci. Ke zmíněnému vládnímu nařízení by měla ote-vřít prostor právě novela zákona o svobodném přístupu

k informacím, v němž definujeme, jaké podmínky musíotevřená data splňovat. Na podporu otevřených dat vy-budovalo MV také tzv. Národní katalog otevřených dat.Protože otevřená data jsou sice dobrá věc, ale příjemcemůžemít velký problém je najít. Kdybych chtěl zpracovatdata z rozpočtů všech úřadů v zemi, musel bych proklikattisíce stránek. A proto vzniklo jedno místo jako katalog,kde budou existující otevřená data zaregistrována, budouk nim atributy jako název, kdo je publikoval, případněnějaké značky, že jde o údaje o rozpočtu, o dopravě a po-dobně. V tomto katalogu si pak mohu interaktivně vyhle-dávat odkazy na zdrojová data a ta pak z jejich umístěnístahovat.

Je tady navíc aktivita Evropské komise vytvořit celo-evropský katalog otevřených dat, který bude vytěžovatjednotlivé národní katalogy, takže potom bude možnévyhledávat existující otevřená data v celé Evropě. Napří-klad už dnes existují aplikace, které využívají i naše datao kontroláchČeské obchodní inspekce nebo hygienickýchstanic. Ukážou vám, ve kterých restauracích byla kontrolaa jak dopadla.

Kdy se tedy budou otevřená data zveřejňovat povinně?Novela zákona by měla jít do konce roku vládě. Běhemroku 2016 by měla projít legislativním procesem a účin-nost předpokládáme od 1. ledna 2017. Plánujeme, že příštírok budeme pořádat sérii školení a seminářů pro úřady,na nichž budeme vysvětlovat, co vlastně open data jsou,ale budeme poskytovat i konzultace: přijedeme na úřad,identifikujeme vaše data a pomůžeme vám s tím, abystevše rozjeli.

Jak stará data budou muset úřady zveřejňovat?To záleží na zajímavosti dat. Pokud jsou opravdu zajímavá,mohou jít až 10 let nazpět – u těch dat, která budou určenajako významná. Pokud mají smysl jen do budoucna, jakonapříklad jízdní řády, tak až od okamžiku publikace.

Nehrozí, že úřady zkolabují kopírováním dat z excelov-ských tabulek a přepisováním z PDF?Záleží, jak kvalitní data mají. Nás většinou zajímají jenta, která jsou dnes už stejně v nějakém informačním sys-tému a nepořizují se klapáním do klávesnice. Takže jde jeno změnu exportu dat ze systému a úřady by tomělo zatížitjen mírně. n

Data si nakonec najdousvůj účel, protože konečnýpříjemce s nimi něcovymyslí. Takže není důvodho omezovat.

Foto: Lukáš Bíba


7PŘÍLOHA TÝDENÍKU EKONOM

Kde je autobus a za jak dlouho asi dorazí? Kdejsou volná parkovací místa? Kterým nebezpeč-nýmmístům veměstě se raději vyhnout? Kdy

vyvezou kontejner? Jaký je v mémměstě zájem omístave školkách či školách? Je úředník, se kterým něcopotřebuji vyřídit, v práci? Kde v mé blízkosti zrovnanabízejí města či obce nebytové prostory k pronájmu?To jsou otázky, které čas od času řeší kdekdo. Neníproblém napsat e-mail na podatelnu daného úřadua počkat si na odpověď. Ale jde to i lépe. Mnohem lépe.Stačí otevřít data a dát k nim lidem přístup.

Nápadů na to, jaká data a jakým způsobem lidemnabídnout, je spousta. Některé už jsou i realizované –ve světě s otevřenými daty běžně pracují města i jinéinstituce a organizace. Ale ani u nás nespíme. V červnuproběhla v Praze unikátní akce Open Data HackathonPrague Hacks. Během jednoho víkendu desítky lidívytvořily 14 různých projektů pracujících s otevře-nými daty.

Některé z těchto aplikací je možné klidně oka-mžitě nasadit a spustit v reálném provozu. NapříkladNeverRun, ukazující na mapě aktuální polohu a pohybprostředků pražské hromadné dopravy, už čeká jenna reálná data – město je prý slíbilo poskytnout. To byještě před několika lety nebylo tak jednoduché, protožeby bylo nutné pro aplikaci připravit také hardwarovézázemí a nastavit jeho výkon tak, aby zvládlo i případ-né špičky.

Díky cloudu je cesta od vývojářů do praxe mnohemrychlejší. Většina vývojářů využila během hackathonupředností cloudové platformyMicrosoft Azure, u kteréje jedno, zda jde o testovací aplikaci pro pár uživatelů,nebo o řešení, které budou využívat desetitisíce lidípo celé republice či v zahraničí. Azure dodá tolik vý-konu, kolik je potřeba. Využití cloudu proto výraznězrychluje, zjednodušuje vývoj řešení a podstatně zlev-ňuje jeho reálné nasazení.

Rychlost a jednoduchost současně motivují i vý-vojáře, protože každého těší, když se jeho aplikacepoužívá. Kolem otevřených dat se vytvořila komunitazapálených lidí, kteří už věnovali spoustu svého časuvytváření aplikací. Teď je třeba, aby státní institucea samosprávy zvedly hozenou rukavici, zpřístupnily svádata a aplikace nabídly svým občanům. Ve světě už ote-vřená data frčí, u nás se zatím zahřívá motor. Jsem aleoptimista a věřím, že ten náskok brzy doženeme. ■

Otevřená data jsoupokračováním trendu, kterýspolečnostRedHat vždy podporovala. Předmnoha lety zakladatelé firmypřišli s vizí otevře-

ného softwaru, který bynebyl jen zájmemněkolika nad-šenců, ale principem, který se stane klíčemkbudoucnostiIT, neboťmotorem inovací bude spíše široká komunitavývojářů než uzavřená odděleníR&Dklasických softwa-rovýchfirem.V začátcích se klasičtí vendoři tétomyšlencevysmívali a bohužel imnoho zákazníkůnebylo s to pocho-pit, v čemvlastně onyhodnoty otevřeného softwaru vězí.Vystihuje to i citátMahátmyGándhího ”First they ignoreyou, then they laugh at you, then they fight you, then youwin“, který se stalmottemspolečnosti RedHat. Jak časpostupoval, společnostRedHat procházela zmíněnýmifázemi amy stále věřili, že otevřenost, kterou jsme vždyprosazovali, jednou zvítězí. Vrchol předposlední fáze pakpředstavuje citát StevaBallmera,CEOMicrosoftu, ”Linuxis cancer“. Koncem roku2014už s novýmCEOMicrosoftprohlásil ”Microsoft lovesLinux“ a koncem roku2015RedHat aMicrosoftuzavřely strategické partnerství.S rostoucí důležitostí IT si i zákazníci začali uvědomovat,že svázání se pouze s jednímdodavatelem je nebezpečnéa že spolupráce je klíčemkbudoucnosti. Ve výsledku seukázalo, že otevřený software a otevřenost, ve kterou jsmevždy věřili, se stávají základním rysemmoderního IT.

Proč je zde zmiňován tento příběh?Comá společnéhos otevřenými daty? Protože principy, na kterých jsou za-ložena otevřená data, jsou i základní principy, na kterýchje založena společnostRedHat. A i v oblasti otevřenýchdat dnes vidíme spoustu výsměchu a urážek, stejně jakobyl ve své doběuráženotevřený software. Postupně sedokonce objevují aktivní odpůrci otevřenýchdat, což uka-zuje, že otevřená data se dostávají již dopředposlední fázetohoto cyklu, která ale bohužel trvá zpravidla nejdéle.

Nicméně stejně jako kdysi skupinka nadšenců věřila,že otevřený software dokáže změnit svět, nyní věřme, žejednou svět k lepšímu změní i otevřená data. Všichni by-chomsenyníměli snažit podporovat nejen otevřená data,ale i otevřenou a aktivní společnost, která bude schopnanad těmito daty postavit aplikace, které přinesou reálnéhodnoty koncovýmuživatelům.Vdůsledku je totiž dů-ležité nedívat se na otevřená data jen z pohledu ”pojďmeotevřít co nejvíce datových sad“, ale primárně z pohledu

”pojďme vymyslet aktivity, kterémohou zlepšit svět a našispolečnost“. Apokud takovátodata nejsoudosudotevřená,zasaďme se o jejich otevření. ■

Aplikace umíme,bez otevřených datse ale nerozjedou

Dataotevřenábudoucnosti

Milan Hrabovský, ředitel divize vývoje společnosti Microsoft Marek Jelen, Developer Advocate, Red Hat

Ve světě užotevřenádata frčí,u nás sezatímzahřívámotor.

Věřme, žejednou světk lepšímu

změníi otevřená

data.

Cesta2 07 úhly pohledu_OK.indd 7 27.11.2015 14:05:51

8 otevřenádata

Obrovské množství volně dostupných dat a mo-derní technologie pracující s nimi. Stovky mobil-ních aplikací, které usnadňují společenský život.

Nové pracovní příležitosti, zlepšení veřejných služeb, trans-parentnost, úspornost a zefektivnění veřejné správy.Toneníutopická představa, ale realita, která hýbe nejen světem, aleiČeskou republikou. Pomocímobilních aplikacímůžetena-příklad snadno vyhledávat v insolvenčním rejstříku, zjistitpočet krádeží v jednotlivých částech Prahy nebo zobrazitzákladní vztahy aktérů ve vybraných korupčních kauzách.A stačí málo, mít nápad a k dispozici data.

Otec dvou dětí Martin Vašák například na internetuhledal přehled pěkných dětských hřišť. Něco našel, ale nicnevyhovovalo. Buď bylo informací málo, nebo moc. Zjistil,že na území hlavního města se ve správě městských částínebo magistrátu nachází zhruba 1000 hřišť. Oslovil protonejdříve všechny úřady a zažádal o poskytnutí údajů. Pří-slušné pracovníky také poprosil o tip na zajímavé lokality.Na závěr vybral zhruba 400 hřišť, všechna navštívil, popsala nafotil. A aplikace www.hristepraha.cz byla na světě.

Podobně vznikla také aplikace vozejkmap.cz, kteráv Česku i v zahraničí mapuje bezbariérová místa, jako na-příklad kavárny, veřejné toalety neboMHD.Vozíčkáři si s nímohou snadno naplánovat trasu a využitelná je i pro matkys kočárky. V současné chvíli obsahuje kolem osmi tisíc bez-bariérových míst.

Transparentnost státní správyKolik peněz se utratí za veřejné zakázky a kam vlastnětečou? Jak je možné, že to neví nejen občan, ale ani stát?To byly otázky ekonoma Jiřího Skuhrovce, které daly vzni-ku aplikaci vsechnyzakazky.cz. Informace o hospodařenípolitických stran a jejich dárcích zase mapuje aplikacepolitickefinance.cz.

Nápadů na využití dat není tedy očividně nikdy dost.Fond Otakara Motejla proto již potřetí vyhlásil soutěž Spo-lečně otevíráme data, která má propojit firmy, obce, IT spe-cialisty a vysoké školy, a přispět tak k rozvoji a zkvalitněníslužeb pro občany, ekonomickému růstu a zviditelnit spo-lečenský přínos a podnikatelský potenciál otevřených dat.

Letos se přihlásilo celkem 27 aplikací vytvořených fir-mami, studenty i neziskovkami. Jedná se o projekty z oblasti

Otevřená datazlepšují životHelena Pirnerová

Top 10 aplikací

Supervizorhttp://data.mfcr.cz/supervizor/

Vizualizační aplikace nad proplacenými fakturamiministerstva financí. Podle kategorií lze dohledatpodrobná data z faktur – částka, dodavatel, předmětfaktury a další informace. Cíl aplikace je dvojí.Jednak zpřístupnit informace o hospodaření minister-stva financí a případně jakýchkoliv jiných institucíveřejné správy. Dále je také cílem ukázat smysl publi-kace dat v otevřeném formátu. Díky tomu, že tatodata jsou již přístupná katalogu otevřených dat mi-nisterstva financí, může podobnou aplikaci vyvinout

financí, dopravy, vzdělávání, demografie i životníhoprostředí.Soutěžil také první převážně ženský tým. Poprvé se také za-pojily instituce veřejné správy a studenti středních škol.Vítězemletošního ročníku se stala aplikaceprávěodstátní in-stituce – za projektem Supervizor, který umožňuje dohledatpodrobné informace k hospodaření úřadu, stojí pracovníciministerstva financí.

Cesta2 08-11 otevřená data_OK.indd 8 27.11.2015 14:09:12


absolutně kdokoli. Instituce ale nemají potřebné zdroje,zkušenosti ani nadšení. Nic ale nebrání tomu, aby pu-blikovaly data v otevřeném formátu a samotný vývojnechaly na veřejnosti. Aplikace Supervizor byla vyvi-nuta pracovníky ministerstva financí a trvala celkem10 „člověkodnů“.

Soutěžící: Ministerstvo financíTým: Benedikt Kotmel, Martin Kopeček,Jan Vlasatý

GovDatahttp://www.govdata.cz

V současnosti je přístup k aktuálním datům veřejnésprávy komplikovaný, což vytváří velkou bariéru projejich masové využití. Cílem služby je tuto bariéru snížit

a vytvořit přístupné a efektivní nástroje pro vývojářeaplikací. GovData jsou tedy jakýmsi mostem mezi ote-vřenými daty a aplikacemi. GovData nabízí API nebolirozhraní pro programování aplikací a další vývojářskénástroje. V první verzi projekt zpřístupňuje obchodnírejstřík a registr plátců DPH. Podle tvůrců je důvodempro vytvoření aplikace úroveň poskytovaných služebv České republice ve srovnání se západními konurenty.A je jedno, zda se jedná o platební SMS brány, nebo in-formační služby typu obchodní rejstřík. Většina českýchAPI je podle nich tvořena bez jakýchkoli ohledů na bu-doucí uživatele a jejich potřeby, navíc pomocí zastara-lých technologií a postupů.

Soutěžící: Octagon.cz s.r.o.

Hlidame.jehlidame.je

Hlidame.je lidsky zpřístupňuje data o aktivitách našichzástupců v evropských institucích. Občané mohou zkou-mat aktivitu europoslanců pro 28 zemí EU a srovnávat

účast ministrů visegrádské čtyřky na Radě Evropskéunie. Projekt čerpá data z oficiálního webu Evropskéhoparlamentu a každý týden je aktualizuje. Na rozdíl od ji-ných stránek zabývajících se Evropským parlamentemnení portál Hlidame.je zaměřen na proces hlasování, alena všechny ostatní aktivity. Ukazuje a umožňuje kom-paraci aktivity jednotlivých zemí, stran, europoslancůči evropských politických frakcí. Oproti oficiálnímuwebu Evropského parlamentu umožňuje přehled-nější, intuitivnější a jednodušší zacházení a předevšímsamotnou možnost komparace a řazení dle států,politických stran a podobně.

Soutěžící: KohoVolit.eu, Evropské hodnoty

HejbejBrnemwww.hejbejbrnem.cz

Cílem aplikace HejbejBrnem je nabídnout občanůmBrna potřebné informace k tomu, aby se snadno pohy-bovali po Brně – na kole, MHD či pěšky. Informaceo dopravě a ovzduší ukazují, kde jsou aktuálněnejvětší dopravní problémy, a mohou být nápovědou,kterým místům je lepší se vyhnout. Aplikace takéumožňuje veřejnosti zapojit se do dění ve svém okolía Brnem „hýbat“, tedy pohnout aktuálními problémy


10 otevřenádata

města. Pomocí tlačítka Chce to změnu je možnénahlásit nejen aktuální potíže či krizovou situaci, aletaké upozornit na dlouhodobé problémy. Cílem jezlepšit situaci brněnské MHD, cyklodopravy i veřejnýchkomunikací.

Soutěžící: NESEHNUTÍ Brno

IODAhttp://www.ioda.cz

V současné době jsou významná data o dopravěroztříštěná v mnoha veřejných zdrojích, často v nevhod-ných formátech. Cílem spolku IODA je jejich shromažďovánía prostřednictvím aplikací umožnění přístupu k důvěryhod-ným a kvalitním údajům, které si může každý zobrazit v li-bovolně dlouhém časovém úseku a následně využít podlesvých potřeb v tabelární či grafické podobě. IODA usnadnípráci studentům, pedagogům odborné i laické veřejnosti.

tit detailní informace například o možnostech využitíúzemí, záplavových oblastech, evidenci majetku, údajíchz katastru nemovitostí, a to včetně listů vlastnictví.Může si také zobrazit historickou mapu nebo zjistit roz-místění policejních služeben. Mapové portály Geosensednes v České republice používá přes 1400 měst a obcí.

Soutěžící: Geosense s.r.o.

NeverRunhttp://neverrun.github.io

Aplikace NeverRun si klade za cíl ukázat aktuálnípolohu prostředků MHD v reálném čase. Tyto infor-mace se hodí každému, kdo nerad dobíhá na dalšíspoj; odtud název NeverRun. Dopravní data aleaktuálně nejsou dostupná ve strojově čitelných for-mátech, jedná se tedy zatím o prototyp aplikace nadvzorovými statickými daty. Tým NeverRun jedná s do-pravním podnikem Prahy a Brna, zatím bohužel bezúspěchu.

Soutěžící: NeverRunTým: Jan Sovka, Lenka Vraná, Jakub Žitný,Jaroslav Jirava, Felix Palmer, Petr Čmela

IODA obsahuje 70 000 údajů uspořádaných do více než550 datových řad. Jedním z hlavních dokumentů, z nichžjsou v současnosti čerpány údaje pro různé analýzy v ob-lasti dopravy, patří statistická Ročenka dopravy ČR, kteroukaždoročně vydává Ministerstvo dopravy ČR. Z tohoto dů-vodu tvoří jádro databáze právě tato data, která jsou všakpostupně doplňována z mnoha dalších zdrojů.

Soutěžící: IODA, z.s.Tým: Martin Novák, Jan Tichý

Mapová aplikace Geosensehttp://gp.geosense.cz/praha‑17Doplňující informace: www.geosense.cz

Projekt usnadňuje správu majetku Prahy 17 a zároveňposkytuje nástroj pro zpřístupnění informací z městskéčásti občanům on-line. Aplikace pracuje s množstvímotevřených dat, která dodává například Institut plá-nování a rozvoje hl. m. Prahy nebo OpenStreetMap.Unikátní vlastností je filtrace a výběry v datové tabulcea zobrazení výsledků na mapě. Uživatel tak může zjis-



Využití rádiového spektrahttp://spektrum.ctu.cz

Webová aplikace „Využití rádiového spektra“ byla vytvořena pro efektivní přístup k informacím o rádiovémspektru jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost.Jednoduchou formou poskytuje přehled podmínekstanovených Českým telekomunikačním úřadem projednotlivá kmitočtová pásma, radiokomunikační službya aplikace a pomocí hypertextových odkazů usnadňuje přístup k příslušným národním a mezinárodnímdokumentům. „ČTÚ dlouhodobě podporuje iniciativuotevřených dat jako cestu k transparentnosti veřejnésprávy. Usnadňuje se tím možnost efektivního plánování

nění je možné kombinovat. Kromě samotných hodnotnabízí aplikace také index vyjadřující, jak si vybranáobec vede v porovnání s ostatními. Použitá data aplikace zveřejňuje prostřednictvím RESTful API.

Soutěžící: Vojtěch Hýža, Eliška Hutníková

Znečišťovatelé pod lupouhttp://www.znecistovatele.cz

Web chce pomoci občanům získat informace o toxickém znečištění v jednotlivých lokalitách ČR způsobeném průmyslovými i zemědělskými provozy.Uživatelé zde najdou informace o tom, kdo a jakétoxické látky produkuje v jejich okolí. Naleznou tutaké základní fakta o tom, jak tyto látky mohou ohrožovat jejich zdraví. Web využívá data shromažďovanáv Integrovaném registru znečišťování, který spravujeministerstvo životního prostředí. Aplikace byla vytvořena pro spolek Arnika, který ji bude provozovata každoročně aktualizovat. Uživatelé mohou využítpřehledného zobrazení původců znečištění jednak pomocí mapy a také v tabulkách prostřednictvímžebříčků.

Soutěžící: Vojtěch Staněk (Gymnázium PORG) n

při využívání rádiového spektra i kontrola efektivníhohospodaření s kmitočtovými pásmy. Interaktivní mapyposkytují přehled o tom, jak jsou jednotlivá pásmarádiových kmitočtů v České republice využívána i jaképro ně platí podmínky. Nejznámější způsoby využití pakreprezentují barevné piktogramy, přes něž je možnézobrazit jim přiřazená pásma,“ říká předseda RadyČTÚ Jaromír Novák.Soutěžící: Český telekomunikační úřad

zmapováno.czhttp://www.zmapovano.cz

Jedná se o univerzální prohlížeč územních dat Českérepubliky. Uživatelé mají snadno přístupná data z vícezdrojů – například ministerstvo financí, Český statistickýúřad nebo Česká pošta. Pro začátek je k dispozici19 druhů měření až do úrovně obcí. Datové zdroje, mezikterými je například nezaměstnanost, počet dětí, početseniorů, hrací automaty, lesní půda nebo hustota zalid


12 Otevřenádata

Velká Británie, Německo, Nizozemsko, USA. Tojsou země, které jsou České republice často před-kládány jako vzor přístupu k otevřeným datům.

A ne bezdůvodně. V mezinárodním hodnocení otevře-nosti se tyto země umisťují na prvních deseti příčkách.Nedá se ale říct, že byČeská republika zaostávala. Naopak.V žebříčkuOpenData Index 2015 se umístila na 20. pozici.Jak se ale mnozí odborníci shodují, stále má co dohánět.

”Česká republika si oproti loňskému indexu pohoršila.Oslabilo ji především rozšíření hodnocení o šest novýchdatových oblastí, například zdravotnictví, kvalitu povrcho-vých vod či meteorologická data. Svou roli sehrálo i to, žeministerstvo spravedlnosti od loňska neaktualizovalo sou-bor s daty obchodního rejstříku,“ říká koordinátor FonduOtakara Motejla, který se na Open Data Indexu podílí,Michal Tošovský.

Open Data Index hodnotí země podle dostupnostia kvality přístupu k informacím v šestnácti klíčovýchoblastech, mezi kterými je například státní rozpočet, vý-sledky voleb, jízdní řády nebo data o životním prostředí.Letos se do průzkumu, jejž připravuje nevládní organi-zaceOpenKnowledge ve spolupráci s odborníky z celéhosvěta, zapojilo 134 zemí. I přes úctyhodná čísla ale většinadat stále není dostupná nebo zůstává uzavřena v nevy-hovujících formátech. Ve sledovaných státech napříkladstoupl objem zveřejněných dat - počet data setů - v otevře-ném formátu ze 123 na 160, procento jejich otevřenosti jeale o dvě procenta nižší než loni.

České republice se daří například ve zveřejňování stát-ního rozpočtu. Méně už však v tom, za co konkrétně státutrácí. Dobře si vede ve zveřejňování legislativních, geogra-

fických dat a volebních výsledků.Opačně je tomuvpřípadědat o kvalitě vody nebo registru firem. Samostatný problémtvoří jízdní řády, o které se v České republice vedou dlou-holeté spory s jednou soukromou společností. Ta koncemletošních prázdnin data uvolnila, bohužel však v nevyhovu-jícím formátu, což jí umožnila nepřesná vyhláška.

Podle odborníků, kteří se otevřenými daty zabývají,je třeba se soustředit především na změnu společenskéhovnímání a přístupu k veřejné správě. VČesku totiž vůči ve-řejné správě panuje velká nedůvěra, která samozřejmě neníbezdůvodná. Veřejná správa je hodně uzavřená do sebea zejména spolupráci s komerčním sektorem se brání

”Otevírání dat je důležitým tématem i pro nás a ak-tivně se podílíme na zvyšování povědomí, jak mezi těmi,kteří data poskytují, tak těmi, kteří nad nimi staví novéaplikace usnadňující život běžným občanům. Vlastníkůmdat z řad státní správy, samosprávy a komerčních firemnabízíme klíčovou infrastrukturu a služby, které umožňujíefektivní otevírání a publikaci otevřených dat. Společněs Fondem Otakara Motejla se snažíme o osvětu v oblastiotevřených dat a podporujeme vývojářské soutěže a hac-kathony. Řešením, která takto vzniknou, nabízíme jaktechnologickou, tak marketingovou podporu,“ říkáMilanHrabovský, ředitel divize vývoje společnosti Microsoft.

Velkou otázkou problematiky otevřených dat je sa-mozřejmě jejich využití. Mnohokrát omílaná věta Ru-fuse Pollocka, ředitele Open Knowledge Foundation, ženejzajímavější využití vašich dat obvykle vymyslí někdojiný, má své zastánce i odpůrce. Díky hackhathonům, tedyvíkendovým setkáním programátorů, pořádaným v zahra-ničí i České republice, vzniklo přímo nad otevřenými datymnoho pozoruhodných nápadů. Zároveň je však potřebadávat data do souvislostí a vysvětlovat možná úskalí, ob-zvlášť pokud se uživatel v dané problematice neorientuje.

”Česká republika má bezesporu velké množství dob-rých programátorů, řekl bych, že otevřených dat je ale stálemálo. Je paradox, že minulý týden jsme jako česká firmazískali zakázku na aplikace týkající se otevřených dat něko-lika německýchměst.Mnohem raději bych ale tuto službupřipravoval pro českáměsta,“ říká StanislavDvořák, ředitelmobilní divize společnosti Anywhere Mobile Apps, kteráse zabývá vývojemmobilních aplikací. n

Česko má oprotisvětu co dohánětHelena Pirnerová

VČesku vůči veřejné správěpanuje nedůvěra, která neníbezdůvodná.Veřejná správaje uzavřená do sebe a zejménaspolupráci s komerčnímsektorem se brání.

Cesta2 12-15 otevřené Česko_OK.indd 12 27.11.2015 14:11:41


Benedikt KotmelMinisterstvo financí

Je těžké poměřovat ČR s cizinou. Můžeme srovnat například počtypublikovaných datových sad (a v tom jsme oproti „otevřenýmzemím“ opravdu pozadu, protože například Velká Britániepublikuje v národním katalogu 27 000 datových sad, zatímcou nás jich je publikováno 80, z čehož je 30 datových sad MF). Alenení to jediné měřítko. Důležité je samotné využití otevřenýchdat. V ČR je velká poptávka po transparentnosti a publikace datv otevřeném formátu je důležitou, ale nikoliv postačující součástítransparentní veřejné správy.

Martin TajtlČeská obchodní inspekce

Co bychom bezpochyby měli převzít ze zahraničí, je změna myšlení. Stáleu nás přetrvává smýšlení, že dokud úředník s nikým nesdílí informacea drží si na ně monopol, nikdo jej nemůže propustit ani nikdo nepozná,jestli dělá svou práci dobře, nebo ne. V zahraničí se již leckde podařilosmýšlení převrátit do roviny, že data a informace produkované úředníkysi již občané zaplatili ze svých daní, a tudíž na ně mají nárok. Napříkladv Rakousku již řada úředníků aktivně žádá své nadřízené, aby bylazveřejněna data týkající se jejich práce, protože chtějí prezentovatvýsledky své práce a ukázat její kvalitu a užitečnost.

Ondřej ProfantMagistrát hlavního města Prahy

V ČR jsme na úplném začátku. Bohužel zde nemáme tradicitransparentnosti. A to jak v legislativě, tak ve společenskémvnímání. Když obdobné projekty prosazujeme, je to vnímáno jakorevoluce namísto zcela normálního požadavku. Hlavní překážkou taknení legislativa. Prvotním problémem v našem prostředí je samotnákonsolidace dat uvnitř instituce.

Jiří ČtyrokýInstitut plánování a rozvoje

Nemyslím si, že zveřejňování všeho, co existuje a je právně možnézveřejnit, je ideálním řešením. Řada dat úřadů jsou různé interníevidence a agendy, jejichž přímá využitelnost mimo úřad je dostnízká. Stejně tak mohou mít úřady data málo aktualizovanánebo nepříliš spolehlivě zjištěná. K otevírání dat je proto dobrépřistupovat sice aktivně, ale se zdravým rozumem. Je také dobrénaslouchat uživatelům, kteří mají o nějaká tematická data zájem.Můžeme jim vyhovět? Máme taková data? Za jakých podmínekbychom je mohli připravit? Publikovat má totiž smysl jen takovádata, která chce někdo použít. Nicméně v naší situaci, kdy jepublikovaných otevřených dat zatím jen minimum, buďme rádiza každou datovou sadu. Výběr přijde později.

Kdo v Česku otevírá data?


14 OTEVŘENÁDATA

Systém hodnocení: Celkem bylo hodnoceno 13 ukazatelů, u každého z nich bylo možné

dosáhnout 0–100 % podle toho, do jaké míry jsou data v dané zemi zpřístupněna.

Maximální možný celkový zisk v indexu tak činí 1300 bodů (13 x 100 %).

4.KOLUMBIE

935

9.URUGUAY

860

10.USA835

11.NIZOZEMSKO

830

13.FRANCIE805

14.BRAZÍLIE790

15.MEXIKO790

16.RUMUNSKO

760

17.RAKOUSKO

735

18.BULHARSKO

735

19.IRSKO730

20.ČESKO725

12.OSTROV MAN

815

2.VELKÁ BRITÁNIE

990

5.KANADA930

6.DÁNSKO925

7.NORSKO890

8.FINSKO875

JAK STÁTY ZPŘÍSTUPŇUJÍSVÁ DATA

CELKOVÉ SKÓRE

Zdroj: http://global.census.okfn.org/



Agenda:Národní statistiky – přístupnost národních ekonomických ukazatelů,

jako je HDP či míra nezaměstnanosti

Vládní rozpočet – informace o složení státního rozpočtu

Legislativa – informace o zákonech a vyhláškách

Výsledky voleb – informace týkající se volebních výsledků

Národní mapa – přístupná mapa státu

Předpověď počasí – informace o předpovědi počasí minimálně pět dní

dopředu

Míra exhalací – informace o úrovni exhalací v zemi

Obchodní rejstřík – informace o firmách působících v zemi

Kvalita vody – informace o škodlivých látkách obsažených ve vodě

1.TCHAJ-WAN

1010

3.AUSTRÁLIE

955

NÁRODNÍSTATISTIKY

VLÁDNÍROZPOČET

LEGISLATIVAVÝSLEDKYVOLEB

NÁRODNÍMAPA

PŘEDPOVĚĎPOČASÍ

MÍRAEXHALACÍ

OBCHODNÍREJSTŘÍK

KVALITAVODY

TCHAJ-WAN 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 90 % 100 % 100 % 90 %

VELKÁ BRITÁNIE 100 % 100 % 100 % 0 % 100 % 100 % 90 % 100 % 65 %

AUSTRÁLIE 100 % 100 % 45 % 100 % 100 % 55 % 60 % 100 % 35 %

KOLUMBIE 100 % 70 % 75 % 100 % 100 % 0 % 70 % 60 % 100 %

KANADA 100 % 100 % 60 % 100 % 100 % 70 % 45 % 15 % 60 %

DÁNSKO 100 % 100 % 45 % 100 % 100 % 45 % 45 % 65 % 60 %

NORSKO 100 % 100 % 45 % 15 % 100 % 90 % 60 % 100 % 80 %

FINSKO 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 75 % 5 % 5 %

URUGUAY 90 % 100 % 45 % 70 % 70 % 45 % 10 % 100 % 20 %

USA 100 % 100 % 100 % 5 % 100 % 70 % 100 % 10 % 50 %

NIZOZEMSKO 100 % 100 % 90 % 0 % 90 % 100 % 55 % 15 % 90 %

OSTROV MAN 65 % 100 % 70 % 75 % 45 % 75 % 65 % 25 % 70 %

FRANCIE 90 % 100 % 70 % 100 % 35 % 100 % 45 % 35 % 65 %

BRAZÍLIE 100 % 70 % 100 % 100 % 60 % 45 % 45 % 15 % 45 %

MEXIKO 100 % 100 % 45 % 60 % 90 % 85 % 45 % 5 % 20 %

RUMUNSKO 100 % 70 % 100 % 100 % 35 % 20 % 45 % 100 % 35 %

RAKOUSKO 100 % 60 % 90 % 100 % 100 % 20 % 30 % 25 % 30 %

BULHARSKO 70 % 70 % 55 % 70 % 60 % 45 % 70 % 50 % 100 %

IRSKO 100 % 45 % 60 % 0 % 25 % 60 % 70 % 35 % 75 %

ČESKO 100 % 100 % 60 % 100 % 45 % 10 % 45 % 15 % 10 %

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.


16 otevřenádata

GPS – data, která způsobila boom v komerčnímvyužití otevřených dat. Původně armádní systémdružicové navigace představuje byznys v řádu de-

sítek miliard dolarů ročně. Jízdní řády – v Londýně neboHelsinkách vzniklo několik zajímavých aplikací propoju-jících například aktuální polohu na mapě s plánovánímtrasy pomocí městské hromadné dopravy. Zveřejněníúspěšnosti kardiologických operací konkrétních ne-mocnic ve Velké Británii snížilo úmrtnost u specifickýchzákroků o 21 procent. Zejména příklady ze světa nám do-kládají, že otevřená data jsou prospěšná nejen k transpa-rentnosti a zlepšování veřejných služeb, ale že mohou býtekonomickýmpřínosem, podnikatelskou příležitostí nebotřeba prospívat zdraví.

V roce 2005 si britský Guardian vyžádal data o úspěš-nosti 400 000 kardiologických operací za posledních pětlet. Novináři data zanalyzovali a zveřejnili. Lidé si začalipro své operace vybírat nemocnice se statisticky význam-nější úspěšností. Obratem klesla úmrtnost běhemoperacío 21 procent, respektive u specifických typů zákroků ažo třetinu – a to přesto, že pacientů přibylo.

Stále se však vedou debaty o tom, zda tato data zve-řejňovat, či ne. Za zastánce hovoří čísla a samozřejměsvobodný přístup pacientů k informacím. Odpůrci zasargumentují tím, zda data zohledňují všechny aspekty prohodnocení úspěšnosti. A také, jestli jsou fér k lékařům.

Další často zmiňovanou výhodou ve spojitosti s ote-vřenými daty jsou finance. Za prvé je to samozřejměšetření. Ve chvíli, kdy totiž existuje jednotný systém,

do kterého je možné nahlédnout, odpadají dotazy vzná-šené na jednotlivé instituce, což krátí čas úředníků i vyna-ložené finance.

Druhou věcí je pak důležitý fakt, že otevřená datamohou vydělávat. Podle studie konzultantské společnostiMcKinsey mohou otevřená data ročně přinést do roz-počtu USA tři až pět bilionů dolarů. A to nejen v novýchpodnikatelských příležitostech, ale také ve zdokonalovánístávajících projektů. Studie pracuje se sedmi sektory.Podle ní je roční přínos zdravotnictví více než 300miliard

dolarů, v dopravě je to 900miliard a ve vzdělávání více nežjeden bilion dolarů.

Možná je namístě otázka, kde se tyto peníze z otevře-ných dat berou a jestli veřejný sektor vlastně finančně ne-pomáhá podnikatelské sféře.

Na druhou stranu si ale informace produkované úřed-níky občané již zaplatili ze svých daní a nové projektypřinášejí do státní kasy finance novými daněmi nebo pra-covními příležitostmi. Samotný výdělek pak záleží na byz-nys modelu, který otevřená data přinášejí.

Pokud si vezmeme jako příklad třeba jízdní řády, vy-dělává určitě dopravce, který svá data zveřejní. V případěsystémů, které shromažďují data veřejné správy, mohoubýt výdělkem nadstandardní služby nebo specifická práces daty. Dále pak samozřejmě vydělává například koupeníaplikace (častěji její rozšířené verze), kontextová reklamači zaplacení přednostní pozice v katalogu. n

Otevřená datašetří zdraví i penízeHelena Pirnerová

Informace produkovanéúředníky občané již zaplatilize svých daní a novéprojekty přinášejí do státníkasy finance novýmidaněmi nebo pracovnímipříležitostmi.

Cesta2 16-17 zdraví a úspory_OK.indd 16 27.11.2015 14:18:40


Velká Británie

Ve Spojeném království existuje podle studie OpenData Institute 270 firem, které používají nebo produkujíotevřená data či do nich investují. Otevřená data přitomvůbec nejsou doménou start-upů. Více než třetina jsouspolečnosti starší 10 let. Většina (70 procent) firemvyužívá data poskytovaná vládou. Mezi ně patří napří-klad Transport of London nebo National Health Service.Téměř polovina pak využívá nevládní data.

● NumberhoodV placené verzi poskytuje více než 70 statistickýchinformací o lokalitách. Spojuje data o místní úrovnikriminality, nezaměstnanosti nebo například kvalitězdravotní péče.

● FoodTradePomáhá nejen restauracím a dodavatelům vypořádatse s novými pravidly zveřejňování alergenů v potravi-nách. Cílem je, aby byl potravinový trh otevřený lidema oni mezi sebou mohli obchodovat a komunikovat.

● ShoothillMapuje povodňová rizika.

● CitymapperPopulární aplikace kombinující MHD či chůzi pro nej-snazší cestu městem. Kromě toho zvládá sledovatnapříklad i dostupná jízdní kola k zapůjčení.

● WalkonomicsAplikace, která najde nejpříjemnější pěší cestu mezidvěma body. Zahrnuje procházky parky a alejemi.Kromě Londýna funguje v dalších šesti městech, napří-klad v Paříži nebo New Yorku.

USA

Spojené státy uvedly jako první myšlenku otevřenýchdat do praxe. V březnu 2009 vytvořil prezident Obamapozici nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dvaměsíce později Američané spustili web www.data.gov,kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotli-vých států.

● New York City Business AtlasDle aktuální polohy na mapě ukazuje podnikatelsképodmínky New York City.

● iTriagePo zadání symptomů poradí tato aplikace nevhodnějšízdravotní péči a poskytne seznam nejbližších zdravot-nických zařízení. Tato aplikace je dobrým příklademvýdělku pomocí přednostního místa v katalogu, kterési lékař může zaplatit.

● Flatiron HealthPomocí dat o pacientech vytváří datovou platformu,která poskytne komplexní zkušenosti pacientav onkologických zařízeních. Cílem je vyvinout ideálníléčebné postupy pro boj s rakovinou.

● CrimeReportsMapa, přes kterou může uživatel jednak zanésttrestný čin, který byl právě spáchán v bezprostřednímokolí, jednak sledovat aktuální situaci.Je možné si prohlédnout i historii trestných činůve městě, takže lze snadno odhadnout, kam chodita kam raději ne.

Nejzajímavější „světové“ open projekty

Kanada

● BlazerPodobně jako populární seznamka Thinder pomáhámladým lidem sehnat nejlepší práci. Propojuje profilykandidátů se zaměstnavateli a zároveň pomocí ote-vřených dat porovnává platy za stejnou pozici v blíz-kém okolí.

● HypochondriAppUkazuje frekvenci různých zdravotních rizik v oblas-tech po celé Kanadě.

● Farm CanadaSrovnání historických vládních dat a nejnovějších cenkomodit. Místo, kde zemědělci mohou sdílet informace,nápady a provádět transakce.

Cesta2 16-17 zdraví a úspory_OK.indd 17 27.11.2015 14:18:55

18 Otevřenádata

1.Otevřená data jsou o tom, žeby se mělo zveřejňovat vše, cozveřejněno být může. Prvnímkrokem každého úřadu neboinstituce jsou pro mě veškerésmlouvy a faktury ve strojověčitelném formátu.

2. Promě by bylo skvělé, pokudbych se dostal do open dat ministerstva financí ARES (administrativní rejstřík ekonomickýchsubjektů). Potom budemožnépropojit velké množství informací s konkrétní společností.

3. Z vlastní zkušenosti vím, ženejvětší překážkou je odpor úředníků a politiků.

1.Kompletní rozpočty investičních akcí a jejich plněníu všeho, co je financováno z veřejných zdrojů, a právě tak provoznírozpočty jakékoliv instituces rozpadem plnění na jednotlivépoložky.

2.Viz výše ve spojení s geodaty.Příklad: jdete kolem budovyministerstva, tak si kliknete, řeknete ”vyhledej v místě“, vyberetedaný úřad a vidíte celý rozpočeta jeho plnění, kterým se postupněproklikáte až na účtenku za minerálky.

3.Mnoho firem ještě nepochopilo, že se na otevřených datechdá postavit podnikatelský nápad.Prostě to jen chce čas.

1.Data ze zeměměřickéhoúřadu – ZABAGED, měla by seautomaticky vkládat doOpenStreetMap. Data o inženýrskýchsítích – prospěšná pro celouveřejnost.

2.Aktualizovaná aplikace o otevřených geodatech.

3.Měl by se zlepšit lobbingza otevřená data.

Překážkou je odporúředníků a politiků

Anketa: Otevřená data v ČeskuJaká data byste nejraději viděli publikovaná v otevřeném formátu a proč?Na jakou aplikaci postavenou na otevřených datech čekáte?Kde vidíte největší překážku, která brání rychlejšímu šíření otevřených dat?

Lukáš Wagenknecht,ekonom a státní úředník, donedávnanáměstek ministra financíodpovědný mj. za otevřená data

Jaroslav Řasa,ředitel SW firmy ABRA Software,jeden z podporovatelů procesuotevírání dat v ČR

Ladislav Čapek,ředitel SW firmy Geosense,jeden z podporovatelů procesuotevírání dat v ČR

Cesta2 18-19 anketa_OK.indd 18 27.11.2015 14:45:55


1.Data o vypsaných veřejných za-kázkách včetně těch malých. Aby sei slušné firmy dozvídaly o vypsanýchtendrech včas, aby se menší nákupynedávaly z ruky. V malých nákupech,o kterých se nikdo nedozví, se točí přesdvě stě padesát miliard korun ročně.

2.Čekám na dobře fungující základnídatabáze firem. Dnes máme sice ARESa obchodní rejstřík, jejich otevřenostje ale přinejlepším sporná. Do dvoulet navíc mají v obchodním rejstříkupřibýt koneční vlastníci – jestli se topodaří, bude to velmi zajímavé.

3.V úřednické mentalitě (čest vý-jimkám). Buď mají v datech bordel,nebo z jejich utajení plynou korupčnípříležitosti, anebo je nechtějí nikomudávat zkrátka z principu. Často setak vymýšlejí důvody „proč to nejde“namísto řešení, která stojí často párkorun – náš projekt otevřených datna ministerstvu financí vznikl třebas náklady blízko nule.

1.Zejména informace o životním prostředí, tedypodrobná meteorologická (srážky, teploty) či geo-grafická (model terénu ČR, letecké snímky, státnímapové dílo) data. Ta se v současné době snaží českýstát prodávat, a to za takových podmínek, že jsou proveřejnost fakticky finančně nedostupná. V Českupak chybí i další datové sady, nemáme hromadněpřístupné rozsudky většiny soudů, chybí obchodnía živnostenský rejstřík, smlouvy uzavřené státema tak podobně.

2.Určitě mi chybí propracované vyhledávání do-pravního spojení, které mi nabídne nejlepší cestunapříč nabídkou přepravních firem, klidně i v kom-binaci s chůzí nebo jízdou na kole. A opravdu rádbych viděl aplikaci, která bude zasazovat do kontexturozhodování soudů.

3.Nechybí nám ani zákony, ani vhodné technologie.Na vině je neskutečná zabedněnost státní správy, kteráse ze všech sil brání veřejné kontrole a odmítá byťjenom trochu popustit svůj informační monopol. Teďmáme možnost sledovat nedůstojné přetahování o rej-střík smluv, ale nejde o nic nového, opět bych zmínilprakticky nepoužitelný obchodní či živnostenský rej-střík. Přitom oba tyto registry se Česko zavázalo ote-vřít do roku 2014, ale zatím se fakticky nic nestalo.

1. Jako právník se osobně nejvíctěším na data z resortu ministerstvaspravedlnosti, zejména o rozhodo-vání soudů. Kolik nových případůpřipadá v jednotlivých okresechna jednoho soudce? Jaká je průměrnádélka řízení podle jednotlivých typůřízení a jak se liší u různých soudůa soudců? Liší se nějak ukládanétresty za obdobné trestné činy?Jaký přístup mají jednotliví soudcik ukládání alternativních trestů? Jakse v různých věznicích (a na okres-ních soudech) liší pravděpodobnostpodmíněného propuštění z výkonutrestu odnětí svobody? Kdybychomměli data a znali odpovědi na tytoa podobné otázky, možná by nás todovedlo i k zajímavým námětům, jakzlepšit výkon spravedlnosti v Česku.

2.Nejlepší na otevřených datechje, že jsou otevřená. Kdybychomdopředu věděli, jak je nejlépe využít,mohl by s tou aplikací přijít rovnoudržitel těch dat. Ty nejlepší nápadyale přicházejí „zdola“ a zcela nezá-visle: a čím víc dat se otevře, tím vícnápadů vznikne, i díky možnostemjejich vzájemného propojení.

3.Některé úřady a úředníci k otevře-ným datům přistupují s nadšeníma na výsledku je to poznat, ti si zasloužípochvalu. Zásadní posun by ale při-neslo jen jednoznačné zadání ze stranyvlády, za kterým by osobně stála nějakátěžká politická váha. To by se mělo od-razit i v zákonném příkazu publikovatotevřená data. Pokud by se to povedlo,mohlo by jít o průlom, jako když bylv roce 1999 schválen zákon o svobod-ném přístupu k informacím, jehožpřínos ke stavu věcí veřejných byl a jezcela mimořádný. n

Jiří Skuhrovec,poradce ministra financí prooblast otevřených dat

Jan Cibulka,datový novinář zabývajícíse zveřejňováníminformací podlezákona 106/1999 Sb.,o svobodném přístupuk informacím

Marek Antoš,ředitel Internet Infa

1.Všechna data, která povedou ke vzniku obecně prospěšných aplikací,jež budou moci občané denně využívat a jež jim budou usnadňovat život.Pokud bych měl být konkrétnější, tak například data týkající se dopravy,jízdních řádů a podobně. Po nich je dlouhodobá poptávka jak z řad vývo-jářů, tak z řad uživatelů, kteří by ocenili větší množství aplikací.

2.Nečekáme na nějakou konkrétní, ale vítáme každou, která povedeke zvýšení povědomí o důležitosti otevřených dat a pomůže s publikacídalších datových sad. Proto se snažíme podporovat napříkladhackathony, soutěže a další aktivity podporující vznik těchto aplikací.

3. Na straně institucí vlastnících datasety a vnímání významu otevře-ných dat. Správci těchto dat si mnohdy nedovedou představit, jakářešení by vůbec nad daty šla postavit, nebo nejsou nijak nuceni posky-tovat data tak, aby byla strojově zpracovatelná.

Milan Hrabovský,ředitel divize vývojespolečnosti Microsoft

Cesta2 18-19 anketa_OK.indd 19 27.11.2015 14:21:15

20 otevřenádata

Jiří Skuhrovec žije s otevřenými daty. Věří, že pomocínich se pročistí veřejná správa, ušetří peníze a vzbudívíce důvěry mezi institucemi, úředníky i lidmi. Bude

to ale ještě chvíli trvat. Jak sám říká, otevřená data nejsoupro lidi. Impulzy a činy tedymusí přicházet shora. Proto rádpřijal nabídkuministerstva financí pracovat coby poradceprávěvtétooblasti.Ato ipřes to, že tuší, žeza taháníkostlivcůze skříněhomůžepotkat stejnýosud jakobývaléhonáměst-ka resortu LukášeWagenknechta, který byl odejit. Vypus-tit z úst kritiku se ale nebojí. A skutečnost, že stále sedí nasvé židli, svědčí zřejmě o tom, že je to kritika přínosná.

Důvodem je možná i to, že se o svou židli prostě ne-bojí a má jich hned několik. Jako šéf neziskové organizaceEconLab či garant Rekonstrukce státu si podle svých slovmusí držet kritický odstup. ”Upozorňuji na nedostatkyministerstva financí při zadávání veřejných zakázek, stejnětak budu postupovat v případě strany ANO, když to budenutné.Mělo-li by to znamenatmůj konec naministerstvu,nedá se nic dělat,“ říká Jiří Skuhrovec.

K veřejným zakázkám se dostal náhodou, když seho před několika lety kolegyně Jana Chvalkovská zeptala,zda by neuměl napsat software na jejich analýzu. Uměl –a dělá to dodnes. Společně založili sdružení Centrum apli-kované ekonomie (nově EconLab), které se zabývá pracís veřejnými daty.Mezi jeho nejznámější výstupy patří hod-nocení zadavatelů veřejných zakázek zIndex, které číselnědoložilo extrémní ziskovost firem s anonymními akciemiči politickou kontrolu nad státními a městskými podniky.

S úřady se dá vést i rozumný dialog

”Často slyšíme, že to, co děláme, by si přece měl stát dělatsám. Jenže on to z různých důvodů dělat nechce neboneumí,“ říká Jiří Skuhrovec. Roli neziskových organizacívidí právě v otevírání témat, kterým by se všechny poli-tické strany napříč spektrem raději vyhýbaly. ”Jsmemladádemokracie, řada lidí si ještě neuvědomuje, že bez občan-ského sektoru stát dobře fungovat nemůže. Atmosféra seale pomalumění a s některými úřady se dá vést i rozumnýdialog,“ popisuje.

Klíčovou roli v takovém dialogu samozřejmě hrajíčísla. EconLab proto udržuje asi nejspolehlivější databázizakázek v Česku, kterou podle potřeby propojuje s daty

o firmách, eurodotacích či veřejných rozpočtech. Sdruženítak například jako první spojilo data o dárcích politickýmstranám s veřejnými zakázkami a došlo k hrozivému pře-kryvu obojího ve výši 30procent. Právě zveřejnění dárcůpolitickým stranám proti vůli Úřadu na ochranu osobníchúdajů považuje Jiří Skuhrovec za svůj největší úspěch. Jeho

tým také jako první spočítal, že anonymní firmy vydělávajína státních zakázkách o 23–70procent více než ostatní.Jeho nejnovější výstup – web Profily.info – pak mapujetisíce konkrétních chyb při zveřejňování veřejných zaká-zek. V současné chvíli také dokončuje porovnání, jak sespravedlivě rozdělují insolvence mezi jednotlivé správce.Ukazuje konkrétní krajské soudy, které některým správ-cům výrazně nadržují – například v Ústí nebo v ČeskýchBudějovicích.

Na datech sedí dodavateléKdyž se s Jiřím Skuhrovcem zapovídáte, zjistíte, že datynejen žije, ale i myslí. ”Před pár dny jsem byl na konferencio insolvencích, kde jeden kriminalista zmínil, že by bylofajn dát dohromady obchodní a insolvenční rejstřík a najítpodnikatele, kterým podezřele často krachují firmy.Potýral jsem trochu naše databáze a ve svém příspěvkuo dvě hodiny později už jsem prezentoval první výsledky,“říká Jiří Skuhrovec a dodává, že tento příklad podtr-huje dvě zásadní myšlenky otevřených dat. Za prvé, žena konkrétní aplikaci obvykle přijde někdo jiný, a za druhé,že uvolnění dat, v tomto případě obchodního rejstříku,popřípadě serveru ARES, by ušetřilo práci mnoha lidem.Systémby nebyl přetížený a tisícůmúčetních by nekolabo-

Otevřená data nejsou pro lidi

Helena Pirnerová

Foto:Jan

Rasch

Často slyšíme, že to,co děláme, by si přeceměl stát dělat sám.Jenže on to z různýchdůvodů dělat nechcenebo neumí.

Jiří Skuhrovec, poradce náměstka ministerstva financípro práci s otevřenými daty

Cesta2 20-22 příběh Skuhrovec_OK.indd 20 27.11.2015 14:22:38


valy systémy, jako tomu bylo minulý měsíc při výpadkuARES.

Přesto to ale nefunguje. Proč? Protože na datech sedídodavatelé. ”Sice se tváříme, že máme software na státnípokladnu, vše ale v reálu kontroluje Hewlett-Packard.A když chce NKÚ exportovat kompletní data? Ne ne,to by prý bylo bezpečnostní riziko. To samozřejmě neníjediný případ, ARES je to samé. Každý dodavatel sestaví na zadní, když má vydat klíčová data. Nedivím sejim, je to první krok ke ztrátě monopolu, který teď fak-ticky mají a vydělávají na něm,“ říká Jiří Skuhrovec a do-dává, že když data přece jen od dodavatele dostanete, jsouv takovém formátu, že žasnete. ”Pak se zkuste sejít s do-davatelem a dožadovat se vysvětlení. Zřejmě vám řekne,vidíte, já vám říkal, nechtějte ta data,“ říká s ironickýmúsměvem.

Hlavním problémem je zde podle něj vendor lock-in,což znamená, že úřad je na svém dodavateli softwaruprakticky závislý, ať už je to dáno právně, technologickynebo prostým faktem, že na straně úřadu dodanému soft-waru nikdo pořádně nerozumí. Přestože na trhu existujílevnější i kvalitnější firmy, stávajícího dodavatele nelzenahradit.

Foto:Jan

Rasch

Sice se tváříme, že mámesoftware na státní pokladnu,vše ale v reálu kontrolujeHewlett-Packard. A kdyžchce NKÚ exportovatkompletní data? Ne ne, toby prý bylo bezpečnostníriziko.

Je hrozné, že ve státnísprávě přesluhují ještědesítky systémůz 90. let. To je jakojezdit s třicet let starýmautem – je pomalé,drahé na údržbu a častose rozbije.

Známý příklad ve státní správě je firma OKsystemna ministerstvu práce a sociálních věcí. Tato firma vzniklav 90. letech, udělala velký systém a od té doby neúměrnězvyšuje náklady.

”Je jednoduché říct, tak vyměňte firmu. Ona má aleskvělé vazby na zaměstnance, pořádá školení, výjezdnízasedání a hlavně drží klíčové know-how. Pro úředníkyje navíc jakákoliv novinka či jiný, byť jednodušší systémjako noční můra. A taková vazba se jen těžko prolamuje,“vysvětluje Jiří Skuhrovec a poukazuje na Estonsko, kdemůže být státní IT systém maximálně třináct let starý. Pakse musí vyměnit. Je hrozné, že ve státní správě přesluhujíještě desítky systémů z 90. let. To je jako jezdit s třicet letstarým autem – je pomalé, drahé na údržbu a často se roz-bije. Není divu, že většina úředníků trpí představou, že ITje hrozně drahé. To jen stát ho drahé dělá. n


22 otevřenádata

Čtyři důvody Jiřího Skuhrovce,proČotvíratdatal Pořádek

Institu ce si udělá pořádek sama v sobě. Otevřená data směřují do ní. Příklad, kterýmluví za všechny: když jsme spustili rozklikávací rozpočet hl. m. Prahy, bylo 80 procentuživatelů z „baráku“. O rozpočet se zajímali především zastupitelé a zaměstnanci.To samé bude platit v případě registru smluv. Uživatel bude z té konkrétní institucea bude se ptát, co vlastně máme za smlouvy.

l Standardizace

Zveřejňování nutí používat jednotný formát, dobře popsat, co vlastně v datech je.Pak se dají úřady (i v tom dobrém) lépe srovnávat. Hledat příležitosti, kde se dá ušetřit,kde chybí mateřské školy a podobně. Je snazší kontrola i údržba všeho druhua v neposlední řadě jsou levnější IT systémy. Když každý nechce něco extra, rázem padajíceny na zlomek.

l Využitelnost

Když budou instituce zveřejňovat data, a to nejen ta, která jim ukládá zákon, dajípříležitost jiným, aby je využili. Zde platí známé tvrzení, že naše data nejlépe využijeněkdo jiný. Další úřady, lidé, firmy. S některými daty vzniká obrovský podnikatelskýpotenciál – a není špatně, když se ho někdo chopí. Ostatně ta data vznikají za penízedaňových poplatníků.

l Důvěra

Úřad, který je transparentní, předchází všem možným podezřením, která malý českýčlověk velmi rád vznáší. Díky otevřeným datům se dnes každý může podívat, kolik jsemza své rady dostal od ministerstva financí. Z nich je jasné, že mě úřad korumpuje jenvelmi málo. Když občan vidí, kam jeho daně tečou, spíš může věřit, že je na ministerstvunerozkrádáme. I když třeba u některých plateb za IT by trocha občanské nedůvěrya šťourání jistě prospěla. A tomu právě zveřejňováním otevíráme dveře.

Jiří Skuhrovecvystudoval ekonomii a informatiku a živího především práce s daty. Nejdříve začalúředníkům radit, jak správně vypisovatveřejné zakázky. Pak se spolu se svýmtýmem v rámci neziskového sdruženíEconLab pustil do přípravy přehlednéverze rozpočtů. Aplikaci zIndex, kteráto umožňuje, vymyslel už během studiana Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.Na to konto založil firmu Datlab, kterározklikávací rozpočet začala prodávatčeským radnicím a ministerstvům.

V současné chvíli funguje jako poradcenáměstka ministerstva financí pro prácis otevřenými daty a vede vývoj projektůVšechnyZakázky.cz a PolitickéFinance.cz,které zveřejňují přehled dárců politickýmstranám a propojují je s příjemci dotacínebo vítězi zakázek. Dále se svým týmemsbírá a analyzuje informace o veřejnýchzakázkách, evropských dotacích,insolvencích a dalších radostných věcech.V současné chvíli například dokončiliporovnání, jak spravedlivě se rozdělujíinsolvence mezi jednotlivé správce. Kromětoho vede protikorupčně orientovanéanalýzy s přesahem do seriózního ekonomického výzkumu na domovské FSV UK.

Aby si udržel kontakt s realitou, radízadavatelům i firmám, zasedá v různýchkomisích (od NERV po Rekonstrukci státu)a sem tam zajde na pivo s lidmi, kteří se živínějakou skutečnou prací.

Foto: Jan Rasch



Otevřená datana talířiDavid Frantík, obchodní ředitel pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft

Open data, tedy otevřenádata, představují téma,o kterém se v posledních

letech velmi hovoří. Bohužel o nichvíce slyšíme, než abychom je běžněpoužívali. Nejspíš to bude tím, žerozhodnutí o jejich zpřístupnění jena individuálním postoji každéhoúřadu, města nebo kraje. Nevím,zda je třeba striktně legislativněvymezit minimální rozsah zveřej‑ňovaných otevřených dat. Určitěby to ale pomohlo „nastartovat“jejich publikaci. A když už by databyla dostupná, je třeba zajistit, abyobčané a příjemci těchto dat věděli,kde je mají hledat. V tom sehrávázásadní roli Národní katalog otevře‑ných dat na Portálu veřejné správy.Ministerstvo vnitra udělalo v tétooblasti správný krok, když se jí vě‑nuje a metodicky ji zastřešuje.

Velmi důležitá je také odpoví‑dající dostupnost zveřejněných dat,tedy technické zajištění kapacity. Jeznám případ, kdy jedno minister‑stvo spustilo svůj portál otevřenýchdat a úspěšně ho medializovalo.Hned první den po spuštění sek němu připojilo velké množstvíuživatelů, portál byl přetížena spadl.

Řešení je přitom snadné. Prvnívariantou je, že by dané minis‑terstvo investovalo do „železa“a dimenzovalo výkon serverů tak,aby zvládaly i případné enormní vý‑konové špičky. Většinu provozníhočasu by pak ale systém běžel jenna zlomek svých možností.

Takto by řádný hospodář nemělpři investicích veřejných financí po‑stupovat. Druhou variantou je vyu‑

Nevím, zda jetřeba striktnělegislativněvymezitminimálnírozsah zve‑řejňovanýchotevřenýchdat. Určitěby to alepomohlo„nastartovat“jejichpublikaci.

žít komerčního prostředí sdílenýchslužeb, chcete‑li veřejného cloudu –například Microsoft Azure –,a v něm portál provozovat. Hlav‑ním benefitem je, že uživatel platíjen za skutečně využívaný výkonv daném čase. K přetížení proto aninemůže dojít, protože cloud vždyposkytne potřebný výkon. Když užpotřeba není, výkon automatickyodebere. Využití cloudu ukázkově

splňuje požadavky řádného hos‑podáře, protože platí jen za výkon,který byl opravdu spotřebován.Samozřejmou podmínkou je takévysoká úroveň bezpečnosti.

Microsoft Azure je zatím jedi‑nou cloudovou platformou v Českérepublice, která má potvrzeníregulačních úřadů Evropské unie,že odpovídá vysokým evropskýmstandardům na ochranu dat a zabez‑pečení soukromí.

Jsme tedy ve fázi, kdy jsouotevřená data zveřejňována, víme,kde je najdeme, a jejich dostupnostnení omezena. Ke správnému vy‑užívání nám ale ještě chybí jejichsrozumitelnost a možnost hledánísouvislostí. Pokud se v oblasti zpra‑cování dat trochu vyznáte, nejspíšsi se soubory CSV a příslušnýmičíselníky poradíte. Většina občanůa internetových uživatelů to aleneumí a nedokáže data ani zobrazit,natož zpracovat.

Neměly by proto chybětvhodné nástroje pro prezentacidat, zobrazování v mapě, případnězobrazování souvislostí mezi dvěmači více datovými sadami. Je možnévyužít různá řešení od veřejně do‑stupných aplikací Open Source ažpo na míru programovaných por‑tálových řešení. Opět se dají využítslužby Microsoft Azure a v nichpředpřipravené aplikace, kteréumožní snadno sestavit vlastní ře‑šení pro srozumitelné zobrazováníi analýzu otevřených dat.

Možnosti pro zveřejňovánía prezentaci dat jsou. Teď už jen abyúřady považovaly za běžné a uži‑tečné otevřená data zveřejňovat. n

Cesta2 23 názor_OK.indd 23 27.11.2015 14:48:12

24 otevřenádata

V ždy, když se mluví o otevřených datech, jednímz hlavních argumentů pro je vedle větší transpa‑rentnosti a zkvalitnění fungování veřejných služeb

také jejich potenciál pro byznys. Nejcitovanější je v tomtosměru závěr jedné z firem poradenské ”velké čtyřky“, podleněhož se byznys postavený na otevřených datech můžev budoucnu podílet na celosvětovém HDP až čtyřmi pro‑centy. To je obrovské číslo a jeho dosažení určitě nějaký časpotrvá.O tom, že otevřenádata jsouna vzestupu, ale pochy‑bovat nelze – potvrzuje to i poslední studie britského OpenData Institute s výmluvným názvem ”Open Data MeansBusiness“.

Ve svém výzkumu identifikoval Open Data Instituteve Velké Británii 270 společností, které pracují s otevře‑nými daty jako s klíčovým předmětem svého podnikáníči zájmu. Jejich obsahový záběr je nesmírně široký – těži‑ště je pochopitelně v ICT, ale otevřená data přináší užiteki firmám zaměřujícím se na vzdělávání, kulturu, businessadministration nebo finanční služby. Obrat těchto firemv uplynulém roce byl 92 miliard liber – a i když to samo‑zřejmě neznamená, že každá libra vydělaná těmito spo‑lečnostmi vznikla jen a pouze díky otevřeným datům,potenciál otevřených dat jako ”nové ropy“ uvedená číslailustrují dostatečně.

Je zajímavé, že navzdory velmi různorodému zaměřenífirem a velmi různému typu služeb, které poskytují, vět‑šina z nich pracuje s poměrně omezenou škálou dat pub‑likovaných veřejnou správou. Díky těmto a řadě dalšíchotevřených dat vznikají klasické aplikace jako vyhledávačedopravního spojení, aplikace upozorňující na nejrůznějšírizika či nástroje, které usnadňují každodenní orientaciv nějaké oblasti.

Využití otevřených dat je ale mnohem širší a může projejich uživatele znamenat zásadní usnadnění. Napříkladbritské Tesco používá meteorologická data k tomu, abyoptimalizovalo své zásobování podle předpovědi počasí; tomá totiž zásadní vliv na nákupní chování lidí.

S předpovědí počasí pracuje i Hazard Owl – na základězjištěné zvýšené míry rizika přírodních katastrof na ně upo‑zorňuje své klienty a současně jim i navrhuje řešení, jak seco nejlépe ochránit a zmírnit dopady případné katastrofyna jejich podnikání.

Zřejmě nejlepší důkaz o užitečnosti podobnýchnástrojů dala před několika lety americká společnostMonsanto, jeden z největších dodavatelů osiv a hnojiv prozemědělství. Aby rozšířila portfolio svých služeb, koupilaza 930 milionů dolarů společnost Climate Corporation,jejímž hlavním produktem je on‑line pojištění proti nežá‑doucím vlivům počasí. Kalkulace rizik přitom vycházelaz historických a otevřených meteodat Národní meteorolo‑gické agentury (National Weather Service).

Kouzlo otevřených dat z pohledu byznysu spo‑čívá v tom, že k úspěchu může stačit jednoduchý nápadna chytré propojení dat, která se zatím ještě nepotkala. A sa‑mozřejmě především v tom, že jsou data dostupná zdarmaa bez omezení. Tím vzniká obrovský prostor pro inovace –řada start‑upů, které vyvíjí aplikace na otevřených datech,mápřispění k fungování nějakých služeb či pomocpři řešeníurčitých problémů přímo vepsány do svého poslání.

Hezky to pro blog http://theodi.org popsal na pří‑kladu dat o aktuální poloze vozidel MHD Omid Ashtari,jeden z autorů aplikace Citymapper, velmi populárníhonástroje pro usnadnění pohybu po městě veřejnou do‑pravou: ”I lidé, kteří znají vlastní cestu do práce nazpa‑měť, ocení, když budou vědět, jaké má jejich autobuszpoždění. Obzvlášť, pokud třeba prší. Citymapper tutoinformaci může poskytnout, pokud ji má k dispozici.Chtěli bychom, aby toto dopravní podniky ve městechpřijaly a pochopily. Naše cíle jsou přece stejné – chceme,aby lidé používali veřejnou dopravu, a pokud tak činí,aby s ní byli spokojení.“ n

Kdo má zájemo otevřená dataMichal Tošovský

Třeba britské Tesco používámeteorologická datak tomu, aby optimalizovalosvé zásobování podlepředpovědi počasí; to mátotiž zásadní vliv na nákupníchování lidí.

Cesta2 24-25 firmy a veřejnost_OK.indd 24 27.11.2015 14:28:43


Nejvíce využívaná data a jejich poskytovatelé v Británii(podle Open Data Institute)

1. Mapové podkladyBritská národní mapováagentura (Ordnance Survey)

2. Dopravní dataMinisterstvo dopravy(Department for Transport)

3. Sčítání lidua související dataNárodní statistický úřad(Office of National Statistics) 4. Regionální správa

Různé orgány samosprávy(Local and Regional Govern-ment)

5.Informaceo obchodních společnostechObchodní rejstřík(Companies House)

6. Bytový fond /Meziregionálnísrovnávací ukazateleMinisterstvo pro místní rozvoj(Department for Communities andLocal Government)

7.Jízdní řády, zastávkya polohová data MHDDopravní podnik Londýn(Transportation for London)

8. Výše hladinya vodních toků,záplavová předpověďEnvironment Agency

9. Meteodata,předpověď počasíMet Office

10. Cenovámapa / Reálnéceny nemovitostíKatastrální úřad (Land Registry)

Cesta2 24-25 firmy a veřejnost_OK.indd 25 27.11.2015 14:29:12

26 Otevřenádata

Vroce 2013 definoval americký prezident BarackObama novou informační politiku USA: "S in-formacemi veřejné správy má být nakládáno tak,

aby byla zajištěna jejich otevřenost. Pokud je to možnéa v mezích zákona, je třeba je zveřejňovat takovým způ-sobem, aby byly snadno dohledatelné, dostupné a pou-žitelné. S přihlédnutím k ochraně soukromí, zákonnémuutajování informací a národní bezpečnosti nechť jetoto nový výchozí stav." Mimoděk tím i velice jednodu-še vymezil hřiště pro nikdy nekončící debatu o tom,co jsou otevřená data a jaký má být rozsah jejich zpří-stupňování.

Zákonný rámec pro odmítání poskytování informacíveřejné správy vznikl v Česku v roce 1999 společně sezákonem o svobodném přístupu k informacím. Od tédoby se postupně – prostřednictvím podaných žádostío informace podle zákona a navazujících soudních sporův případě odmítnutí – vyjasňují hranice toho, co je sou-kromé a má soukromým zůstat a co si naopak zákonnouochranu před zveřejněním nezaslouží. Otevřená data lzechápat jako druhou generaci svobodného přístupu k infor-macím, z Obamova citátu je to jasné – co není soukromé,je veřejné, co není ze zákona tajné, nemůže být utajováno.Jednou provždy.

Tak jednoduché to ale samozřejmě není a není anismyslem či hlavním cílem otevřených dat nahlížet úřadůmpod pokličku (jakkoliv je to mnohdy žádoucí a mnohdychvályhodné).Myšlenka otevřených dat je především zcelapřirozenou reakcí na to, kam jsme technologicky dospěli.Obamůvvýnos (napotřetí anaposledy sekněmuvrátíme) jev podstatě zásadnímpokynemkelektronizaci agend veřejnésprávy. Název citovaného nařízení ve volném překladu zní:

”Nový standard pro informace veřejné správy – otevřenosta strojová čitelnost“ (MakingOpen andMachineReadabletheNewDefault for Government Information).

Důraz na otevřená data veřejné správy – tj. zejménana jejich on-line dostupnost, strojovou čitelnost a přístupke kompletním datům dané agendy – je v prvé řadě uvě-doměním si, že data uložená na serveru, kde si je můžekdokoliv prohlížet, jsou fakticky zabezpečená stejně dobřejako data uložená a uzamčená ve skříni, od níž má klíč jenjeden pověřený úředník. V obou případech je zajištěno, aby

data nikdoneukradl, nezměnil či nevymazal. A o to šlo vždyúřadu především – o pořádek a jistotu, žemá nad výkonemsvé agendykontrolu. Přesundat na internet je tak vlastně jentechnický – a epistemický – problém. Přesto jde otevíránídat v Česku výrazně pomaleji, než bychom si přáli.

Uzamčená dataMožnásipamatujete, žeposledníkomunální volby sehodnětýkaly transparentnosti a férového a průhledného fungo-vání radnic; součástí tohoto příslibu byla leckdy i otevře-ná data. Nově zvolení radní a zastupitelé však narazilina nečekaný problém – nevýhodné smlouvy s dodavateliIT. Kvůli nim často docházelo k absurdním situacím – in-formace, s nimiž zakoupená softwarová řešení pracovala,sice patřila radnici, ale formát zpracování dat byl vlastnímnelicencovaným dílem dodavatele softwaru. Radnice takreálně ke svým datům neměly přístup. Jako kdybyste si

koupili ingredience na bábovku a ten, kdo ji upekl, vám jiodmítl vydat, protože pečicí formabyla jeho.Zní to absurd-ně? Vítejte v IT světě veřejné sféry.

Jistě netřeba dodávat, že smlouvy jsou těžko vypově-ditelné, a tak nejlepším řešením, které se nabízí, je vyčkatsmlouvy a v příštím výběrovém řízení pamatovat na to,abyste měli k vlastním datům zajištěný přístup, včetněmožnosti je publikovat podle libosti (a zákonných li-mitů).

Když jsoudata tajnáMichal Tošovský

Otevřená data lze chápatjako druhou generacisvobodného přístupuk informacím. Co nenísoukromé, je veřejné,co není ze zákona tajné,nemůže být utajováno.Jednou provždy.

Cesta2 26-27 tajná data_OK.indd 26 27.11.2015 14:33:51


Outsourcovaná dataJiný způsob, jak se připravit o data, je jejich přímý či ne-přímý outsourcing. Jinými slovy politické rozhodnutí, zdaje ve veřejném zájmu, aby data byla veřejně dostupná jakosoučást služeb veřejné správy, či nikoliv.

Jeden příklad takového pozitivního rozhodnutí užv Česku máme – RÚIAN neboli veřejně a otevřeně pří-stupný Registr územní identifikace, adres a nemovitostí.Jeho správcem je Český úřad katastrální a zeměměřic-ký (ČÚZK). Než byl registr spuštěn, ČÚZK prodávalprostorová data v ročním úhrnu za cca 45 milionů Kč,s čímž bylo počítáno i v jeho rozpočtu. Kvůli zákonnémuukotvení Registru územní identifikace a jeho povinnémubezplatnému zpřístupnění ČÚZK o tento příjem přišela musel si za něj vyjednat rozpočtovou náhradu. V tomtopřípadě politické rozhodnutí umožnilo dílčí otevření dat,které přineslo nejen úsporu prostředků na straně dosa-vadních uživatelů dat, ale jistě i přísun nových uživatelů.Ekonomické vyjádření přínosu této změny sice neznáme,ale pro srovnání se můžeme podívat do Dánska. Tamk podobnému rozhodnutí došlo v roce 2002. Podle stu-die, která se zabývala obdobím 2005 až 2009, v těchto le-tech zpřístupnění informací o adresních bodech nepřímovyneslo dánskému rozpočtu 62 milionů eur (při investici2 mil. eur na údržbu a provoz souvisejících informačníchsystémů).

Ne vždy jsou však úřady tak vizionářské. V podobnésituaci, jako byl ČÚZK, je i Český hydrometeorologickýústav (ČHMÚ). Na část svého provozu si musí vydělat,a tak řadu informací poskytuje pouze za úplatu. Nadějena to, že ztrátu tržeb ve výši cca 170 milionů korun ročněby se stát rozhodl pokrýt, aby mohl ČHMÚ všechna svádata publikovat v otevřeném formátu, se zatím nerýsuje.Přitom meteorologická data jsou v zahraničí stále častějidostupná volně i ke komerčnímu využití – částečně i kvůlitlaku, který vyvolává rozsah a kvalita služeb norského pro-tějšku ČHMÚ, jenž provozuje v Česku velmi populárníserver pro předpovědi počasí www.yr.no.

Ještě zapeklitější je situace u jízdních řádů. Největšíčeský vyhledávač Seznam.cz se pro své mapy už více neždeset let pokouší získat v otevřeném formátu integrovanádata z jízdních řádů. Za jejich zpracování ale už dlouháléta platí ministerstvo dopravy soukromé společnosti,která část souvisejících nákladů pokrývá z prodeje těchtodat a z reklamy na svém vyhledávači dopravního spojení.Protože se nejedná o příspěvkovou organizaci státu, roz-počtové navýšení je ještě komplikovanější. Současně je aletato firma postupně nucen data zpřístupňovat, což nepřílišochotně dělá.

Privatizovaná dataKromě jízdních řádů existuje ještě jedna oblast doprav-ních dat, o kterou je velký zájem – a sice o informaceomomentální poloze vozidel hromadné dopravy. Veškerésnahy o přesvědčení pražského dopravního podniku, aby

tato data zpřístupnil, jsou zatím marné. A protože se jed-ná o subjekt povinný podle zákona 106/1999 Sb., o svo-bodném přístupu k informacím, musí nezpřístupnění datzdůvodnit.

Odmítnutí žádosti, kterou před pár měsíci podal da-tový novinář Jan Cibulka, bylo zdůvodněno takto: ”Po-skytnutí informací by mohlo vést k ohrožení bezpečnostipřepravy cestujících, hrozí zde vysoké riziko zneužití in-formace cestujícími, vyšší počet mimořádných událostív důsledku úmyslného zastavení tramvajové soupravycestujícími.“

Záhadou je, že například v Londýně, Manchesteru,Paříži, Tokiu a dalšíchměstech se cestující takto nezodpo-vědně nechovají, a tak tamní dopravní podniky polohovádata poskytují a umožňují jim tím pohodlnější a předvída-telnější cestování poměstě.

Chybějící legislativaVšechny výše popsané problémy mají jeden společnýjmenovatel – jejich řešení závisí na zájmu konkrétníchosob v institucích veřejné správy o otevřená data a na síle,s jakou dokážou prosazovat svá rozhodnutí. Tam, kde seotevřeným datům daří, se zpravidla nachází lidé obdařeníobrovskou vůlí a notnou dávkou kreativity. To ale proplošné rozšíření otevřených dat nestačí.

Zcela zásadní je přijetí příslušné legislativní úpravy.Neexistující paragraf o otevřených datech v praxi pronerozhodného úředníka, zastupitele či radního totiž zna-mená, že za prvému zákon v této věci nic neukládá, za dru-hé tudíž ani nezakládá konkrétní úřední postup, který byměl být zvolen pro publikování dat, a za třetí nedává jistotuudržitelnosti –není jasné, zda zamýšlenýpostupbudev sou-ladu s tím, co si vyžádá legislativa, až bude jednou projed-nána a schválena.

Dobrá zpráva je, že legislativní podklady letos při-chystalo ministerstvo vnitra, a pokud se vše podaří, mělyby se stát součástí zákona 106/1999 Sb., o svobodnémpřístupu k informacím. Máte-li rádi otevřená data, sle-dujte projednávání legislativy s námi na www.otevrena-data.cz. ■

Tam, kde se otevřenýmdatům daří, se zpravidlanachází lidé obdařeníobrovskou vůlí a notnoudávkou kreativity. To ale proplošné rozšíření otevřenýchdat nestačí.

Cesta2 26-27 tajná data_OK.indd 27 27.11.2015 14:34:11

28 otevřenádata

NárodNí katalog otevřeNých dat

l Shromažďuje záznamy o otevřených datových sadáchzveřejněných jednotlivými orgány veřejné správy v ČR.V současnosti jsou v něm katalogizována například dataministerstva financí, ministerstva vnitra, České obchodníinspekce, Českého telekomunikačního úřadu, Českésprávy sociálního zabezpečení, Nejvyššího kontrolníhoúřadu, města Děčín nebo Kraje Vysočina. Funguje aletaké jako úložiště pro malé obce a instituce, které nemajívlastní katalog. Ty do něj mohou data nahrávat přes dato-vou schránku.

ceNtrálNí orgáNy

l otevřená data Českého statistického úřaduVolební výsledky, sčítání lidu, bytů a domů atd.

l otevřená data hl. města PrahyVeřejné toalety, parkovací automaty, cyklistické trasy,inženýrské sítě, objekty městské policie atd.

l otevřená data České obchodní inspekceKontroly, sankce, zákazy, volná pracovní místa atd.

l otevřená data Nejvyššího kontrolního úřaduRozpočet, členové kolegia, kontrolní akce, kontrolovanéosoby atd.

l otevřená data Českého telekomunikačního úřaduVeřejné telefonní automaty, kontroly a pokuty atd.

l otevřená data rady pro rozhlasové a televizní vysíláníUložené pokuty, složení rady

l otevřená data Českého úřadu zeměměřičskéhoa katastrálníhoData z Registru územní identifikace, adres a nemovi-tostí – RÚIAN

l data z centra pro regionální rozvoj ČrSmlouvy a faktury

kde lze v Česku hledatotevřená dataHelena Pirnerová

l data Státního fondu rozvoje bydleníSmlouvy a faktury

MiNiSterStva

l otevřená data Ministerstva financí ČrSmlouvy a faktury, rozpočet, přehled herních zařízení atd.

l otevřená data Ministerstva vnitra Čr(Národní katalog OD) – počet vydaných dokladů, do-pravní informace, databáze obcí atd.

l otevřená data Ministerstva spravedlnosti ČrSmlouvy a faktury

l otevřená data Ministerstva životního prostředí ČrSmlouvy a faktury

l otevřená data Ministerstva kultury ČrSmlouvy a faktury

l data z Ministerstva pro místní rozvoj ČrVěstník veřejných zakázek, smlouvy, faktury

obecNá data o ČeSké rePublice

l Zakonyprolidi.czSouhrn všech předpisů, které v naší zemi vyšly od ro-ku 1945

l mapakriminality.czÚdaje o kriminalitě

l kdejsme.czÚdaje o obyvatelstvu, četnost jmen a příjmení

l edesky.czPřehled všech dokumentů vyvěšených na úředních des-kách. Pro aplikace tohoto typu je zcela zásadní stabilní in-frastruktura, jako v tomto případě Microsoft Azure, kteránapomáhá efektivnímu zpracování dat a jejich využití kon-covými uživateli. n

Cesta2 28 kde hledat_OK.indd 28 27.11.2015 14:36:02


Odemokracii a otevřenou společnost se musímezasadit my sami. Jsou jako květina, když se o něnebudeme starat, uschne nám. To tvrdí Robert

Basch, který je ředitelem nadace Open Society Fund, ježspravuje FondOtakaraMotejla.

Do Česka jsme přinesli koncepty,které tady nikdo neznal

Jitka Rabitsch Adamčíková

RobertBaschpůsobí na poziciředitele NadaceOpen Society FundPraha od roku2009. Zkušenostiv minulosti získávaljako výkonný ředitelNadace Vodafone,na VelvyslanectvíUSA v Praze, kdeměl na starostispoluprácis neziskovýmiorganizacemi,a v Mezinárodníorganizacipro migraci.V letech 1999až 2005 působilve společnostiČlověk v tísnia zúčastnilse několikamezinárodníchmisí v Bosněa Hercegoviněa Ugandě. Vystu-doval politickoua ekonomickousociologii na Fakultěsociálních vědUniverzity Karlovy.Je ženatým otcemtří dětí.

Jak souvisí téma otevřených dat s posláním Fondu Ota-kara Motejla, kterým je rozvoj demokracie a právního státu?Cílem FonduOtakaraMotejla je efektivní veřejná správa,otevřená a spolupracující s aktivní občanskou společností.Zaváděním otevřených dat měníme veřejnou správu

Foto: Nikola Ramešová

Robert Basch, ředitel Nadace Open Society Fund

Cesta2 29-30 rozhovor s FOM_OK.indd 29 27.11.2015 14:37:28

30 otevřenádata

O nadaciNadace OpenSociety Fund Praha,která spravuje FondOtakara Motejla,je jednou z pětinejvětších nadacív České republice.Za dobu svéexistence pod-pořila téměř9400 projektůčástkou přes1,38 miliardy korun.

na transparentní službu a zajišťujeme tak občanůmpřístupk informacím o jejích aktivitách a výdajích.

Nadaci Open Society Fund Praha založil v roce 1992americký finančník George Soros, který podporuje roz-voj demokracie ve střední a východní Evropě již od koncesedmdesátých let. Do jaké míry je vaše současná činnostprovázána s osobou George Sorose?Díky dlouhodobé finanční, ale i expertní podpořemeziná-rodní Sorosovy sítě nadací Open Society Foundations senám podařilo do České republiky přinést koncepty, kteréu nás byly do té doby neznámé. Ty jsme pak ve spoluprácis našimi partnery dále rozvíjeli. Například koncept palia-tivní či pěstounské péče, dobrovolnictví či ”watchdogu“.Fungovali jsme v podstatě jako ”business angel“. Díky našípočáteční podpoře tak mohlo vzniknout mnoho dnes jižznámých projektů a organizací, jako festivaly Jeden svět či4+4 dny v pohybu, organizace Liga lidských práv či českáTransparency International.

V současné době se však Soros a jeho síť nadací sou-střeďují na regiony, které jejich podporu potřebují více nežČeská republika. Hledáme tudíž čím dál více podporu prosvou činnostmezi českými dárci. Navíc jsem přesvědčený,že demokracie a otevřená společnost jsou něco, o co semusíme zasadit my tady doma. Je to jako květina, když seo ni nebudeme starat, uschne nám.

Věnujete se také problematice vzdělávání romských dětí.Proč je pro vás toto téma tak důležité?Právo na vzdělání patří mezi základní lidská práva. Evrop-ský soud pro lidská práva jasně řekl, že je toto právo rom-ské menšině u nás upíráno. A v demokratické společnostije jakýmsi lakmusovým papírkem, jakým způsobem budeschopna přistupovat kmenšinám, jakou toleranci ukáže. Tose unás právě zatímneúplnědaří. Pokudby se podařilo sys-tém a přístup společnosti změnit, bylo by to důležité i prorozvoj společnosti jako celku.A tonemluvímoekonomickéceně, kterou společnost za tuto segregaci platí.

Již sedmým rokem pořádáte soutěž Novinářská cena,která veřejně oceňuje kvalitní žurnalistické práce z před-chozího roku. V čem spatřujete největší problém sou-časné mediální scény?Kvalitní a nezávislá média jsou pro demokracii naprostoklíčová. Bohužel je ale finanční situace českých médií čímdál horší. Důsledkem toho je snižování počtu novinářů

v redakcích, ti stávající pak nemají dostatek času a pod-poru vedení na to, aby odváděli opravdu dobrou práci.Navíc jsou novináři pod čím dál větším tlakem. V této si-tuaci nám přijde jako klíčové dobrou novinářskou práciukázat a ocenit. Připomenout tak, že i v současné situacijsou zde skvělí novináři.

Jakým největším překážkám podle vás čelí v dnešní dobědemokracie a otevřená společnost?Je to zejména nedostatek odvahy a leadershipu naprostévětšiny našich politiků. Nemají vizi, kam by chtěli českouspolečnost dovést během příštích 20 let. Jejich přístup ne-přesahuje období dalších voleb. Vše podřizují pouze svémuznovuzvolení. Proto nejsou lídry, ale jen někým, kdo popu-listicky reaguje na průzkumy veřejného mínění. A nejsoupak schopni konstruktivněpřispět k řešení krizí, jako jsou tystávající celoevropské – ukrajinská či uprchlická krize. Ne-dokážou však reagovat ani na národní problémy, jako jsoukorupce, neefektivní veřejná správanebopropojení byznysus politikou. A když už se k něčemu rozhodnou, tak je to buďpod tlakemEvropské unie, nebomédií.

Jak lze tento stav změnit?Vidím několik klíčových kroků. Za prvé budovat aktivníobčanskou společnost, která se nespokojí s tím, že jde jed-nou za čtyři roky volit, ale bude volat své politiky na všechúrovních k odpovědnosti pravidelně a sledovat, zda plnísvé sliby. A spolu s tím otevírat prostor pro otevřenou ve-řejnou debatu. Za druhé podporovat kvalitní a nezávislámédia. Za třetí pak pracovat s mladými lidmi, ukazovata připomínat naši moderní historii, abychom si z ní bylischopni vzít ponaučení do budoucna. Ve všech uvedenýchpřípadech jde o dlouhodobou práci. n

Již přes dvacet letrozvíjíme hodnotyotevřené společnostia demokracie v Českérepublice.

Chceme udělatz České republikypříjemnémístok životu, kde žijí lidé,kteří si váží svobodya jsou schopninést odpovědnost,již demokratickáa svobodnáspolečnost přináší.Chceme, aby se lidézajímali o dění kolemsebe a respektovali jinénázory.

Cesta2 29-30 rozhovor s FOM_OK.indd 30 27.11.2015 14:37:42

Infrastruktura | IaaS | PaaS | Vývoj aplikací a jejich integrace | Služby

REDHAT.COM

Na široké spektrum řešení a služeb od společnosti Red Hat se spoléhajífirmy ze všech oblastí. Od řízení leteckého provozu přes

telekomunikace až po finanční trhy. Po celém světě.

Open source.

EK009346

Microsoft CityNext

Pro bezpečnější, zdravějšía více soběstačná města

Přečtěte si skutečné příběhy o řešeních v New Yorku, v Barceloně nebo v Queenslandu na adresewww.microsoft.com/en-us/citynextVíce o Microsoft CityNext najdete na Twitteru (@MSFTCityNext), facebooku a YouTube.

Microsoft využívá nejnovější technologie, cloud, mobilní zařízenía sociální sítě, aby našel řešení pro dlouhodobě udržitelný rozvojměst po celém světě. Iniciativa Microsoft CityNext pomáháměstům vyrovnat se s aktuálními výzvami, kterými jsou rychlýrůst, omezení rozpočtu či vylepšení sociálních služeb.

Vlády, obchodníci i občané dostávají do rukou moc, kterájim pomůže vybudovat ekonomicky konkurenceschopnáa prosperující města budoucnosti.

DigitalizaceModerní technologiea nástroje zvyšujíefektivitu a snižují

náklady.

BezpečnostDíky mobilním

a cloudovým řešenímse města stanoubezpečnějšími.

Zdravotní péčeTechnologie můžou

výrazně zlepšit úroveňzdravotní péče

a sociálních služeb.

VzděláníStudenti a učitelé

objevují nové způsobyvzdělávání díkytechnologiím.

ZařízeníPlatformy pro vyššíefektivitu a nižší

náklady.

EK009363

Date post:	30-May-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

JAKČESKOUMÍVYUŽÍTPOTENCIÁL,KTERÝMÁINTERNET€¦ · Otevřená data jsou vnímána jako jedna...

Documents