Jan ŠvejnarFakulta sociálních věd
28. ledna 2008
Česká ekonomika v globální perspektivě
Posloupnost a časový rozvrh
1. fáze – přípravná - přijetí příslušných zákonů,příprava předpisů a nařízení - rozvržení diverzifikované soustavy akcií(portfolio) na
jednotlivce - příprava podnikového účetnictví dle standardního
systému, podpis dohod o průmyslových vztazích, arbitráži, způsobu plateb…
- vypracování reformy státní správy výkonnými orgány vlády
- jasná definice a publikace programu ekonomické přeměny tak, aby si ekonomické subjekty vytvořily přesnou představu o budoucím vývoji
Posloupnost a časový rozvrh
2. fáze – realizace základních opatření - liberalizace cen a devizových kurzů, - přidělení výchozích dotací a uložení příslušných daní - vstup nových podniků na trh - analýza nedostatků zákonné a institucionální úpravy 3. fáze – přechodné období - odbourání dotací - realizace projektů v dopravě a ostatních prioritních
oblastech - zahájení chodu burzy - dražba vybraných podniků
Možná strategie ekonomické přeměny
Hlavní cíl – udržení makroekonomické rovnováhy v průběhu zásadní změny mikroekonomické struktury
Celková strategie nikoli částečná opatření Hlavní úkol – minimalizace období délky
přechodu i soc. a ekonom. nákladů. Zamezení či minimalizování možnosti přisvojení
majetku skupinami osob s výsadním postavením (straničtí funkcionáři,ředitelé podniků, atd.).
Různé podoby (koupě částí státních podniků manažery za nízkou cenu, zakládání polofiktivních podniků, výkup pozemků atd.) př. Chile, Polsko,Maďarsko.
Zákonný a institucionální rámec
1. krok ekonomické přeměny je vyhlášení jasných hospodářských zákonů.
Pro sestavování zákonného rámce je důležité, aby byl kladen podstatný důraz na prvek ekonomických podnětů.
Zákony musí být formulovány jednoduše a jasně – složité zákony vybízejí k obcházení, hledání výjimek a podněcují korupci.
Mikroekonomické otázky Uvolnění cen veškerých druhů zboží a přeměna všech
forem ochrany na jednoduchý systém cel, předem jasně definovaný a publikovaný
Výhody: 1. politicky přijatelnější, 2. stimulace rychlého přechodu k efektivnější alokaci zdrojů v ekonomice, 3. příjmy z cel
Vznik nových podniků především malých a středně velkých – vláda by měla použít veškeré druhy opatření k povzbuzení jejich činnosti
Podpora zahraničních investorů Problém prodeje státního vlastnictví a nevýhody
Československých občanů proti cizincům (rozdělení části akcií na uvedená konta občanů-Britská Kolumbie).
Nejlepší forma prodeje - AUKCE
Mikroekonomické otázky Výhody uvedeného způsobu tvorby, distribuce, a
prodeje akcií:- Umožňuje dosáhnout nejvyšší prodejní ceny- Podporuje vytvoření akciové burzy- Další příjem občanů – příjem z kapitálu- Spravedlivé rozdělení národního majetku Zavedení manažerské autonomie Kapitálový trh: vytvoření sítě navzájem si
konkurujících komerčních bank (nesmí být spojeny s výkonností určitých podniků a nutnost přijetí běžných metod hodnocení efektivnosti investičních projektů),
Organizace účasti zahraničních bank a investorů
Makroekonomické otázky Hlavní makroekonomický problém období
přechodu je reforma makroekonomických institucí a formulace hospod. politiky, která bude současně podporovat mikroekonomické změny a nenaruší makroekonomickou stabilitu.
Problematika vysoké inflace… Ustavení nezávislé emisní banky… Jasně definované schéma odbourávání dotací
poskytuje ochranný polštář proti tlakům, vyvíjeným na emisní banku…
Podpora vývozu zvláštními daňovými úlevami…
Konvertibilita koruny
Makroekonomické otázky Podpora vývozu zvláštními daňovými
úlevami… Konvertibilita koruny… Informace o zaměstnání a rekvalifikace
mohou být poskytovány jak novými vládními institucemi, tak i soukromými školícími středisky.
Reforma státní správy
Program přednášky
Podstata globalizace Současné prostředí ve střední Evropě Statistiky Závěry a doporučení pro praktickou
politiku
Podstata globalizace
Globalizace -- výrazně intenzivnější propojení ekonomik
Pád tradičního komunismu a zapojení Číny a zemí bývalého sovětského bloku do světové ekonomiky
Revoluce v oblasti informačních a telekomunikačních technologií
Snížení ochranných opatření bránících mezinárodnímu obchodu a mezinárodním tokům kapitalu
Produktivita je podstatne vyšší než byla, vnější šoky a hospodářská opatření mají globální dopad
Výsledky jsou často nerovnoměrně rozvrstveny jak mezi zeměmi, tak mezi občany jednotlivých zemí
Podstata globalizace (2)
Strach z globalizace (Čína, Indie, …) Předchozí vlny globalizace => tvrdá konkurence a
nutná restrukturalizace
Hlavní dopady současné globalizace? Efektivnější výrobci rychle rostou a dominují Malé podniky buď rostou nebo zanikají => princip “winner takes all” Globálně vyšší a efektivnější dělba práce Produktivita a tudíž i potenciální míra blahobytu roste Velké i malé podniky se stávají globálními hráči a umisťují
výrobu tam, kde docilují vysoké výrobní efektivnosti v poměru k nákladům
Výzva pro Českou republiku
Vytvořit podmínky pro dlouhodobý úspěch v globální ekonomice
Ekonomické prostředí ve střední Evropě
Zpomalení hospodářského rozvoje v US & EU na začátku 21. století
Země střední Evropy jsou ovlivněny EU, ale rostou rychleji
Následky vstupu do EU (Irsko vs. Portugalsko)?
Ceny surovin PZI/FDI
Poznámky: Pro Evropu a střední Asii je použit průměr z let 1990-1996 místo 1987-1996
Zdroj: World Bank World Development Indicators
Průměrný růst HDP na obyvatele (meziroční růst %)
Současnost a blízká budoucnost
Destabilizující vlivy ve světové ekonomice Hrozba problémů na finančních trzích
(problém cen nemovitostí a hypotéčních úvěrů v USA) s negativními dopady na poptávku
Vysoké ceny surovin a zejména ropy Výrazná změna hodnoty dolaru
Lze očekávat pokles tempa růstu světové ekonomiky a další přesun těžiště růstu do rozvíjejících se zemí (Čína, Indie)
Průměrný reálný růst HDP/obyv.Průměrný reálný roční růst v domácí měně za 1991 - 2006
Zdroj: World Development Indicators
Index růstu reálného HDP srovnání s r. 1989
Zdroj dat: IMF, World Economic Outlook, 2007 a novější = odhad MMF
Index reálného HDP srovnání s rokem 1999
Zdroj dat: IMF - World Economic Outlook, 2007 a novější = odhady MMF
Konvergence ČR a EU ČR se daří dohánět vyspělejší členy EU
HDP roste rychleji než v případě „starých“ členů EU
Sbližování mezd Způsoby dohánění
Růst fyzické produktivity České výrobky se daří prodávat za lepších
podmínek (i vliv rostoucí kvality, lepšího marketingu a přístupu na zahraniční trhy)
Zhodnocování domácí měny
Energetická náročnost Nejvyšší energetickou náročnost vykazují nejbohatší
ekonomiky Nové členské země – nižší efektivita a tudíž vyšší relativní
náročnost ekonomiky na energie Tradičně vyšší náročnost ekonomiky na energie platí i pro
ČR. Důvody: Strukturální zaostalost a nižší efektivita (zejména v počátku
transformace) Nižší dosahované ceny Vyšší podíl průmyslu v ekonomice
Vyšší energetická náročnost souvisí i s relativně většími emisemi CO2 a závislosti na dovozech energetických surovin
Spotřeba energie na osobuv přepočtu na ekvivalent v tunách ropy
Zdroj: World Development Indicators
HDP vyprodukovaný jednotkou energieHDP v PPP a USD r. 2000 na ekvivalent 1 kg ropy
Zdroj: World Development Indicators
HDP vyprodukovaný jednotkou energie Nové a staré členské země
HDP v PPP a USD r. 2000 na ekvivalent 1 kg ropyZdroj: World Development Indicators
Emise C02 na jednotku HDPkg na jednotku HDP dle PPP
Zdroj: World Development Indicators, data za rok 2003
Zapojení do světové ekonomiky
Pro méně vyspělé je země je příliv investic i zapojení do mezinárodního obchodu velmi důležité
ČR a ostatní nové členské země patří mezi velmi otevřené – jak vůči mezinárodnímu obchodu, tak vůči investičním tokům
Podíl exportu, popř. součtu exportu a importu na HDP je vyšší než u tradičních vyspělých ekonomik. Důvody:
ČR (a NMS) patří mezi menší země Vliv nižší vyspělosti (menší HDP) a podhodnocení měn vůči paritě
kupní síly Patří mezi příjemce zahraničních investic
Z otevřenosti vyplývá i určitá zranitelnost vůči externím šokům, vzhledem k dominantní roli EU zde však zatím nehrozí velká rizika
Zdroj: World Bank World Development Indicators
Průměrný roční objem investic 1990 – 2005 % HDP
* Evropa a střední Asie – údaje o PZI až od r. 1992, údaje o tvorbě kapitálu do r. 2004
Poměr přílivu PZI a celkových hrubých investic průměr za období 1998 – 2006 (%)
Zdroj: EIU
Míra otevřenosti(Import + export)/2 v % HDP
Zdroj dat: Eurostat
Vzdělanost a informace Výzkum, vzdělání a inovace – šance na
dlouhodobý úspěch ve světové ekonomice Problém:
ČR v řadě ukazatelů zaostává proti průměru EU Navíc ani EU nepatří ve světové ekonomice ve
špičce V řadě oblastí zaostávání nejen za tradičními
šampióny typu USA, ale i za nově industrializovanými zeměmi jako Korea
Studium na institucích pro vyšší (terciární) vzdělání hrubé %
Zdroj: World Bank World Development Indicators
Studium na institucích pro vyšší vzdělávání hrubé %
Zdroj: World Development Indicators
Uživatelé internetu (na 1000 obyvatel)
Zdroj: World Development Indicators
Uživatelé internetu(na 1000 obyvatel)
Zdroj: World Development Indicators
Předplatitelé vysokorychlostního internetu (na 1000 obyvatel)
Zdroj: World Development Indicators
Osobní počítače (na 1000 obyvatel)
Zdroj: World Development Indicators
Osobní počítače na 1000 obyvatel
Zdroj: World Development Indicators
Náklady na hodinu práce v EUR
Zdroj: Eurostat
Hlavní pravidla
Globální hospodářství => růst konkurence => úspěch nebo selhání Vláda a podniky by měly spolupracovat na
zajištění konkurenceschopnosti Politika by měla podporovat, nikoliv omezovat Podnikatelské prostředí musí být jasné a
jednoduché R&D (výzkum a vývoj) a inovace jsou klíčové Důležitá je také společenská zodpovědnost Business lídři potřebují být světovými
manažery
Nové fenomény
Nové fenomény v globálním světě stále více nabývají na důležitosti Přímé zahraniční investice Podnikání & dostupnost rizikového kapitálu Regulace (náklady podnikání) R&D (výzkum a vývoj) Lidský kapitál
R&D (výzkum a vývoj) a inovace
Firmy, které nepocházejí z USA nebo Japonska se věnují výzkumu a vývoji mnohem méně
Zahraniční podniky s sebou přinášejí moderní technologie a know-how
Domácí firmy v ČR provádějí relativně málo R&D Pomalý přesun výsledků výzkumu do praktických
aplikací Význam externalit investic do výzkumu a vývoje
(druhotné efekty) Globalizace => fixní náklady vzrostly a mezní náklady
poklesly => R&D je soustředěn jen v několika zemích či regionech
Výzva: Může se ČR stát jedním R&D center? Problém: omezené investice do vyššího vzdělání a R&D
v současné době
Výdaje na výzkum a vývoj% HDP
Zdroj: World Development Indicators
Závěr
Nynější vlna globalizace – největsi ekonomická změna od průmyslové revoluce
Promyšlený strategický přístup => úspěch Ad hoc politika => zaostávani a (viz Argentina) Česká republika je na rozcestí – je potřeba připravit a
realizovat úspešnou strategií (Irsko v. Portugalsko)
Výzvy pro vládu
Snížit rozpočtový deficit pomocí omezení (neefektivních) výdajů
Přesunout daňové zatížení z daní a odvodů z platu do jiných oblastí (majetkové a spotřební daně)
Zlepšit podnikatelské prostředí – fungování soudů
Stimulovat větší investice do lidského kapitálu a R&D
Co může prezident 1 Upozorňovat na klíčová témata Prosazovat kvalitní a konsenzuální řešení Využívat svou autoritu ke zklidnění a
zvěcnění politické debaty Aktivně spoluvytvářet a ovlivňovat
směřování EU, posilovat její konkurenceschopnost
Prosazovat otevřenou a sebevědomou zahraniční politiku
Co může prezident 2 Transparentně postupovat v
prezidentských nominacích (pečlivě vybírat guvernéra ČNB)
Díky své nadstranickosti nezaujatě sledovat dopad strategických rozhodnutí na občany
Vést otevřený dialog s politickými partnery, zástupci občanské společnosti a občany