Jin Asie

Jin AsiePoloha-Afgnistn, Banglad, Bhtn, Indie, Maledivy, Nepl, Pkistn a Sr Lanka-zabr poloostrov Pedn Indie a pilehl ostrovy vIndickm ocenu -severn hranici poloostrova tvo mlad poho Himalj-zasahuje hluboko do Indickho ocenu-na zpad ho omv Arabsk moe a na vchod Benglsk zliv-le na dvou odlinch litosfrickch deskch: Indick a Euro-asijsk-zabr asi 4,5 mil.km2

Obyvatelstvo-pat mezi nejlidnatj stty-nezamstnanost, chudoba, pelidnn-nejrozenj jazyky:anglitina a hindtina + 21 dalch-vtina obyvatel pat mezi indo-evropany-vtina obyvatel regionu pat do europoidn rasy-jen st obyvatel Neplu a vtina obyvatel Bhtnu pat do rasy mongoloidn-nejvt hustota osdlen je pedevm v Gansk nin, kde dosahuje hodnot pevyujc 1000 obyv./km

-prmrn hustota zalidnn pesahuje 250 obyv./km- pomrn dkm osdlen se vyznauje pouze Bhtn-naopak Banglad je dokonce nejhustji osdlenm sttem svta-nalzaj se zde tak velk asijsk msta, jako je Mumbai, Kalkata i Dill-vtina obyvatel ije spe na vesnicch

Nboenstv-nboenstv - hinduismus a buddhismus -importovan nboenstv - islm a kesanstv - sem pinesli zpadn dobyvatel a obchodnci"Nboensk struktura nstupnickch sttIndie: 1104 milion obyvatel (odhad 2005)-82% hinduist (839 mil.), 12% muslimov (135 mil.), Pkistn: 162 mil. obyv.-98% muslimov (159 mil.),Banglad: 144 mil. obyvatel-86% muslimov (124 mil.), 13% hinduist (18 mil.),

Prodn podmnkyJeden zrozhodujcch faktor pro plnovn turistiky na celm subkontinetu Ureno pedevm monzunovm obdobm-pichz v ervnu a postupn od jihu zasahuje tm celou Indii(srkov stny)ast zplavyPo munzunu pichz nejpjemnj obdob pro cestovn, kdy je po cel Indii relativn chladno (do 30C podle oblast). Horsk psma jsou vtuto dobu nejvce zasnena. Rznorodost vegetanch stup (od stle zelenho tropickho lesa a po alpnsko-himaljsk louky).

Tropick horsk mln pralesRychl odlesovn, zejmna vHimaljch, kter je mj. zpsobeno rstem cestovnho ruchu. V tm cel Indii pevld hork tropick podneb (s vjimkou Himalj ). Horsk hradba Himalj zabrauje v zim pronikn studench mas z nitra Asie Indie le z nejvt sti v psmu rovnkovch monzun Vnich oblastech je problmem poteba extenzivnho i intenzivnho zemdlstv, co m za nsledek vypalovn les a jejich pemna na pole.

-Pes cel zem Jin Asie se thne Orn pda intenzivn vyuvan- rostl.zelenina,kukuice,citrusy,re,cukrov ttina,banny,tabk,podzemnice,proso,irok a zv.buvoli,skot Orn pda-rostl.brambory,bavlnk,podzemnice,zelenina a zv.skoti-Obasn pastviny-zv.velbloudi-Obas se vyskytuj louky a pastviny-zv.ovce Poutn pda-Listnat,smen lesy-- Na jihu jsou tropick lesy- zv.sloni -Kolem pobe je rybolov a perlorodky

Jin Asii obmv Indick ocen.Jsou tam 2 vt eky:Indus-5650,Ganga-11100.Jin Asie je mo Indickho ocenu.Nejsou zde dn vt jezera. Men bezotok oblast je u pouti Thr.V Jin Asii je Mannrsk , Khambtsk a Kask zliv.A Palkv prliv.Kolem Jin Asie teou tepl monzunov proudy.

HospodstvJin Asie pat mezi nejlidnatj oblasti svta.Vce jak polovina lid je zamstnna vzemdlstv.Nejvce se zde pstuje re.Na severu jin Indie je doplnna penic a kukuic.Dal uitkov rostliny:proso,sja,bavlnk,cukrov ttina,ajovnk a kauukovnk.Chov se zde tak hovz dobytek,kter se znaboenskch dvod vyuv jen ktahn nklad.Jsou to:skoti,sloni nebo buvoli.Jako domc zvata zde meme vidt kozy nebo ovce.Lid se zde na 60% iv obilninami,kter jsou doplnny ovocem a zeleninou,tuky a oleji.Prmysl se souseteduje hlavn vblzkosti loisek ernho uhl a elezn rudy.Hlavn na vchod se t elezn ruda a ern uhl.Tyto suroviny jsou doplnny bromem a na zpad zinkem a olovem.V mst Bombaji je prmyslov msto svtovho vznamu Po oteven Suezskho prplavu (17.11.1869) se stala nejdleitjm vvoznm pstavem a kiovatkou nmonch linek smujcch na Dln vchod. Nyn zajiuje Bombajsk pstav 40% indickho dovozu a 35% vvozu. Vychzej z nho nejdleitj eleznin magistrly smujc do Dill, Kalkaty a Madrasu. Mezinrodn letit Santa Cruz je vznamnou kiovatkou leteckch

linek spojujcch Evropu s Asi a Austrli. Protoe le blzko hlavn oblasti pstovn bavlny, rozil se v n textiln prmysl, kter dnes pedstavuje celou jednu tvrtinu indickho bavlnstv. Rozvinula se i zde i petrochemie a tk strojrenstv. V jejm zzem pracuj tepeln a vodn elektrrny, v nedalek Trombaji byl vybudovn atomov reaktor. Bombaj se tak stala vznamnm stediskem filmovho prmyslu (Bollywood), obchodu a bank.V Indii je zastoupen skoro kad prmysl a to strojrensk,elektronick, chemick,textiln,hutnick a provuzuje se zde i rybolov.Indie pat mezi stty,kde se objem vyvezenho zbo rovn pivezenmu.

ZajmavostiTaj Mahal

Velkolep pomnk lsky zblho mramoru se nachz na okraji Agry a nechal jej vybudovat panovnk Shah Jahan (ahdahn) pro tu ze svch manelek, kterou si vzal skuten zlsky, a kter mu byla ivotn partnerkou i rdkyn vpolitickch zleitostech. Jmno tto vjimen eny znlo Arjumand Banu, ale nazval ji Mumtz Mahal tedy Perla palce .

ObleenIndick eny v pestrobarevnm sr. eny v Indii chod obleen jet v tradinm obleen - elegantn sr, i jednodu pl s irokmi kalhoty. Mui, hlavn ti mlad, ji dnes chod obleeni evropskm stylem. Nicmn na venkov a pak star generace chod i mui v tradinm obleku (kurta - dlouh voln koile a padm - irok kalhoty).

ManelstvManelstv je v Indii pokldno za naprostou nutnost, ba dokonce i za nboenskou povinnost. Hinduistick manelstv je tradin povaovno za posvtn svazek, jeho hlavnm clem je zajistit pokraovn rodu.

Pozorovn velryb a delfnSr Lanka nen jen zajmav a exotick ostrovn zem, ale i v ocenu okolo n zpozorujeme mnoho fascinujcch kaz. Domorodci o nich samozejm vd a, aby si trochu pivydlali, berou turisty na lodn vlety a podmosk krsy jim ukazuj. Zavezou vs pmo k nmon trase, okolo n se v letnch mscch, od listopadu do dubna, zdruj velryby a delfni a vy je mete pozorovat z bezprostedn blzkosti z paluby lodi.

VELK INDICK POUTVelk indick pou, nebo jinak tak Thr, se rozkld na zem Indie a Pkistnu. daje orozloze Thru nejsou vdy zcela jednotn, pro pedstavu by to vak mlo bt piblin 300000 km2. Velk indick pou zaala vznikat pravdpodobn ped nkolika tisci lety, jsou vak tak teorie, kter kaj, e tomu bylo dalekodve.Thr je tm vhradn psit pou, kterou vtr zformoval do skoro a pravideln psobcch psench dun. Hloubka psku se na jednotlivch mstech pout me znan liit, vtch nejnich mstech se meme pouze obasn setkat sprosakovnm vody a tm vytvoen ozy.

ivotn rove je vak ve zdejch podmnkch pochopiteln pli nzk. Vpouti je vybudovan silnin komunikace ieleznin tra, asto vak me bt zavt pskem.Zdej obyvatelstvo se iv zemdlstvm a chovem dobytka. Ktomu je mimo jin samozejm zapoteb pravideln zavlaovn.Tak jako jsou velbloudi spojovni skadou pout, ina Velk indick pouti jsou lidmi chovni a vyuvni. Nkdy poslou tak jako atrakce pro dobrodrustv chtiv turisty.

Nrodn park SagarmathaNrodn park Sagarmatha je vysokohorsk chrnn oblast v Neplu. Nachz se ve vchodn sti zem. Parku vvod nejvy hora svta Mount Everest a dal hory tto lokality, hlubok dol a ledovce. ije zde nkolik vzcnch druh zvat jako napklad snn leopard i panda mal. Nrodn park Sagarmatha byl zaloen 19. ervence 1976 a zaujm rozlohu 1148 km2. Le v nadmosk vce od 2845 m a do 8848 m. Na Seznam svtovho kulturnho ddictv UNESCO byl Nrodn park Sagarmatha zapsn v roce 1979.

Zdroje: internet-google, uebnice

Poloha, obyvatelstvo a nboenstv: Magdalna movProdn podmnky a vodstvo: tpnka CvrkalovHospodstv: Jana WawraczovZajmavosti: Terezie NovkovPrezentace: Marie Jalov