Manuál pro tvorbu a zavádění standardů kvality poskytovaných sociálních služeb

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HL. M. PRAHY.

Pavel Čámský, Dagmar Krutilová, Jan Sembdner, Pavel Sladký

JPD 3 - CZ.04.3.07/2.1.00.1/0003Vzdělávání pracovníků sociální sféry

© Centrum sociálních služeb Praha 2008

Projekt byl realizován díky podpoře ESF v rámci Opatření 2.1.Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3

Projekt byl spolufinancován státním rozpočtem České republikya rozpočtem hl. m. Prahy

Nositel projektu: Centrum sociálních služeb Praha,Chelčického 39, 130 00 Praha 3

Projekt probíhal v období od 1. 3. 2006 do 30. 9. 2008

Partneři projektu:

3

Obsah

ČÁST I. Úvodní slovoČÁST II. PředmluvaČÁST III. Úvodní část publikaceČÁST IV. Slovník základních pojmůČÁST V. Právní rámec Standardů kvality Úvod Hlava I. – Právní rámec Standardů kvality Kapitola 1.Cojesmyslemzákonač.108/2006Sb.? Kapitola 2.Conovéhozákonpřináší? Kapitola 3.Novéprvky Kapitola 4.Dalšízměnypodlezákonač.108/2006Sb. Hlava II. – Ochrana osobních údajů Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Základnípožadavky Kapitola 3.Tvorbapravidel Kapitola 4.Návaznosti Hlava III. – Vnitřní pravidla poskytovatelů sociálních služeb Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Členěnívnitřníchpravidel Kapitola 3.Základnítypyvnitřníchpravidel Kapitola 4.Přehleddoporučenýchvnitřníchpravidelposkytovatele Hlava IV. – Povinnosti poskytovatelů dle § 88 a 89 Kapitola 1. Úvod Kapitola 2.Zásadypovinnostíposkytovatelů Kapitola 3.Informaceasrozumitelnost Kapitola 4.Vnitřnípravidla Kapitola 5.Individuálníplánováníprůběhusoc.služby Kapitola 6.Evidenceodmítnutýchžadatelů Kapitola 7. Povinnostuzavřítsmlouvuoposkytnutísoc.služby Kapitola 8. DodržováníStandardůkvalitysociálníchslužeb Kapitola 9. Ohlednaspecificképotřebyuživatelůaopatřeníomezujícípohybosob Hlava V. – Inspekce poskytování sociálních služeb Kapitola 1. Cojeúčeleminspekce? Kapitola 2.Cosepřiinspekcikontroluje? Kapitola 3.Kohoseinspekcedotýká? Kapitola 4.Sjakýmtypeminspekcesemůžetesetkat? Kapitola 5.Jakéjesloženíinspekčníhotýmu? Kapitola 6.Délkainspekceapodmínkyjejíhozahájení Kapitola 7.Copředcházíinspekci? Kapitola 8.Kdojepřiinspekcipřítomen? Kapitola 9.Inspekcevmístěposkytovatele(typuA) Kapitola 10.Conásledujepoinspekci? Kapitola 11.DoporučeníkinspekcikvalityČÁST VI. Standardy kvality sociálních služeb Hlava I. – Úvod k části SQ Hlava II. – Charakteristika jednotlivých částí SQ Hlava III. SQ 1 – Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Kapitola 1. CílezpracováníSQč.1 Kapitola 2. Poslání Kapitola 3. Veřejnýzávazek Kapitola 4. Cíleslužby Kapitola 5. Principyslužbyaposkytovatele Kapitola 6. Cílováskupinauživatelůslužby Kapitola 7. Druhposkytovanésociálníslužby Kapitola 8. Individuálněurčenépotřebyosob

4

Kapitola 9. Uplatněnívlastnívůleuživatele Kapitola 10. Metodikaapracovnípostupy Kapitola 11. Ochranauživatelůpředpředsudkyanegativnímhodnocením Kapitola 12. Návaznosti Hlava IV. SQ 2 – Ochrana práv osob Kapitola 1. ÚvodkSQč.2 Kapitola 2. PodstataSQč.2 Kapitola 3. ZdrojetvorbySQč.2 Kapitola 4. Základnílidskáprávavsociálníchslužbách Kapitola 5. Lidskápráva,omezujícíopatření,§89zákona Kapitola 6. Střetzájmů Kapitola 7.Pravidlapropřijímánídarů Kapitola 8. Jakýmzpůsobemzlepšitochranulidskýchprávuživatele Kapitola 9.Vodítkakdobrépraxi Kapitola 10. Návaznosti Hlava V. SQ 3 – Jednání se zájemcem o sociální službu Kapitola 1. ÚvodkSQ3,podstatastandardu Kapitola 2. Zásadyjednánísezájemcemoslužbuadoporučeníkmetodice Kapitola 3. Vnitřnípravidlaprojednánísezájemcemoslužbu Kapitola 4. Návaznosti Hlava VI.SQ 4 – Smlouva o poskytování sociální služby Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Smlouvyvobčanskémprávu Kapitola 3.Smlouvyoposkytovánísoc.služebdlezákonač.108/2006Sb. Kapitola 4.Zvláštnínáležitostismlouvy Kapitola 5.Všeobecnépodmínkyposkytovánísociálníchslužeb Kapitola 6.Zvláštnosti Kapitola 7.Dalšímožnáujednání Kapitola 8.Druhysmluvoposkytovánísociálníchslužeb Kapitola 9.SmlouvaaSQ Kapitola 10.Vztahsmlouvyavnitřníchpravidel Kapitola 11.Závěr Kapitola 12.Návaznosti Hlava VII. SQ 5 – Individuální plánování průběhu sociální služby Kapitola 1.ZákonnépovinnostiposkytovatelevoblastiIPsociálníchslužeb Kapitola 2.Technikyurčovánípotřebuživatelů Kapitola 3.Cojeindividuálníplánování? Kapitola 4.Lidsképotřebyjakovýchodiskaproplánovánísociálníslužby Kapitola 5.Rozdílypřístupukčlověkuvsociálnímamedicínskémmodelu Kapitola 6.Jakýjedobřeformulovanýosobnícíl? Kapitola 7.Jakplánovatproosobysnejtěžšímiformamipostižení? Kapitola 8.ProcesypřitvorběIP Kapitola 9.Covyplývázpoziceklíčovéhopracovníka? Kapitola 10.Námětyprotvorbuindividuálníchplánůuživatelů Kapitola 11.Typyindividuálníchcílůdlezákladníchčinnostízákonač.108/2006Sb. Kapitola 12.Návaznosti Hlava VIII. SQ 6 – Dokumentaceo poskytování sociálních služeb Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Cojedokumentaceoposkytovánísociálníslužby? Kapitola 3.Vedenídokumentace Kapitola 4.Zvláštěcitlivádokumentace Kapitola 5.Archivacedokumentace Kapitola 6.Návaznosti Hlava IX. SQ 7 – Stížnosti na kvalitu poskytovaných sociálních služeb Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Zásadypravidelovyřizovánístížností Kapitola 3.Tvorbapravidel Kapitola 4.Návaznosti Hlava X. SQ 8 – Návaznost na vnější zdroje Kapitola 1.Úvod

5

Kapitola 2.Východiska Kapitola 3.Conámmůžepomoci? Kapitola 4.Vodítkakdobrépraxi Kapitola 5.Návaznosti Hlava XI. SQ 9 – Personální a organizační zajištění sociální služby Kapitola 1. ObecnýúvodkeSQč.9 Kapitola 2.Významstandardu Kapitola 3.JakzvládnoutpřípravuSQč.9? Kapitola 4.Doporučenástrukturapersonálníhoaorganizačníhozajištěníslužby Kapitola 5.Návaznosti Hlava XII. SQ 10 – Profesní rozvoj pracovníků Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Hodnocenípracovníků Kapitola 3.Výměnainformacíoslužbě Kapitola 4.Oceňování Kapitola 5. Supervize Kapitola 6.Vodítkakdobrépraxi Kapitola 7.Návaznosti Hlava XIII. SQ 11 – Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby Kapitola 1. Dostupnostslužby Kapitola 2. Vodítkakdobrépraxi Kapitola 3. Návaznosti Hlava XIV. SQ 12 – Informovanost o poskytované sociální službě Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Informaceosociálníslužbě Kapitola 3. Informaceoposkytovateli Kapitola 4. Srozumitelnost Kapitola 5. Návaznosti Hlava XV. SQ 13 – Prostředí a podmínky Kapitola 1. Obecnýúvodazásady Kapitola 2.Jakstandardzvládnout? Kapitola 3.Návaznosti Hlava XVI. SQ 14 – Nouzové a havarijní situace Kapitola 1.Úvod Kapitola 2.Definovánínouzovýchahavarijníchsituací Kapitola 3.Příčinynouzovýchahavarijníchsituací Kapitola 4.Cosežádáodposkytovatelů–vodítkakdobrépraxi Kapitola 5.Přehlednátabulka–conámmůžepomoci Kapitola 6.Typymimořádných,havarijníchanouzovýchsituací Kapitola 7.Návaznosti Hlava XVII. SQ 15 – Zvyšování kvality poskytované služby Kapitola 1. Úvod Kapitola 2. Způsobykontrolyahodnocení Kapitola 3.Zpětnávazbainterní Kapitola 4.Zpětnávazbaexterní Kapitola 5.Vodítkakdobrépraxi Kapitola 6.NávaznostiČÁST VII. Závěrečná shrnutí a doporučení Kapitola 1. Úvod Kapitola 2.Pochopenísmysluzměn Kapitola 3.Spoluprácesezřizovatelem Kapitola 4.Základníadministrativně-právníaorganizačnípodmínky Kapitola 5.PropojeníteoriespraxíČÁST VIII. Grafické struktury – přílohy, tabulky SQ (CD)

6

Autoři:PhDr. Dagmar KrutilováJUDr. Pavel ČámskýBc. Jan SembdnerIng. Pavel Sladký

Odborný garant: Mgr. Tomáš Ján

7

ČÁST I.Úvodní slovo

Váženíčtenáři-poskytovatelésociálníchslužeb

DostáváseVámdorukyManuálprotvorbuazaváděníStandardůkvalityposkytovanýchsociálních služeb. Tato velmi potřebná publikace Vám pomůže v orientaci při naplňováníStandardůkvalitysociálníchslužeb.Asizklametoho,kdoočekáváunifikovanýnávod,čihotovézněníStandardů,alepomůžetomu,kdochápesociálníslužbyjakospolečenskýaobčanskýúkolpéčeopotřebné.

Česká republika jako člen EU je povinna srovnat s unií mimo jiné i normy v sociálníoblasti.Ktomutocílisměřujenámvšemdobřeznámýzákonč.108/2006Sb.,kterýmnozíoznačujízarevoluční.Toutonormouseodstraňujídiskriminačnípoměryvsociálníoblasti.Občanychápejakozcelarovnoprávnésubjektyprávapovinnostíaorganizacezbavujemožnosti jednostranněrozhodovatoosudechobčanů.

Transformačníproces je zejménav rezidenčníchzařízeních stálenepochopenavedenítěchtozařízenísemnohdysoustředínakvalituubytování,nežnakvalituposkytovanýchslužeb.Není podporován podíl uživatelů na rozhodování. Rodiny našich uživatelů, ale i jednotlivázařízení,nezcelajistězvládajípřechododpaternalistickýchforemposkytovanépéčekformámpartnerským.Přetrvávávelkývlivpersonáluapotřebypersonálusevýrazněupřednostňujípředpotřebami uživatelů a vysoká míra institucionalizace péče, resp. sociálních služeb, výrazněznevýhodňujepoměrněvysoképrocentouživatelů,kdyzatytoosobystálerozhodujeinstituce.

Nejvýznamnějšímkritériemkvalityslužbybohuželještěstáleneníkvalitaživotauživatelů.Život v pobytových zařízením není v mnoha charakteristikách srovnatelný s životem běžnýchvrstevníků.Činnostvmnohazařízeníchbohuželstáleještěnesměřujekpodpořesetrváníčlověkavjehopřirozenémprostředíčikomunitě!

Vtétopublikacikolektivautorůřešilnelehkýúkolpředložitposkytovatelůmvodítko,jaksevnovémsystémusociálnípéčeorientovat,abynaplněnímStandardůkvalitysociálníchslužeb-základníhokritériatoho,jakslužbyposkytovat,nejenuspělipřiinspekcích,alepředevšímabyzodpovědně,citlivěaprávněnezpochybnitelněconejlépeplnilizávažnýspolečenskýiobčanskýúkolpéčeosociálněpotřebné.

Za tento přínos a nepřímou pomoc pro poskytovatele patří autorskému týmu velképoděkování.

Mgr.TomášJán ŘeditelCentrasociálníchslužebPraha

8

ČÁST II.

Předmluva

Psaní knihy, navíc manuálu, průvodce, rukověti, vodítek k tématu Standardů kvality sociálníchslužeb(SQ)neníčinnostízrovnaspolečenskou.Nicméněsevespolečenstvíautorů,autorskémtýmu,podařilonavodittvůrčíatmosféruanajítspolečnouřečnamnohávýznamnátémata,týkajícíseoblastivekteréautořipůsobí,asicevsociálníchslužbáchvČR.

TatopublikacevznikalajakocílenývýstupasoučástzávěrečnéfázedvouletéhoprojekturealizovanéhoCentremsociálníchslužebPraha,p.o.hlavníhoměstaPrahysnázvem„Vzdělávánípracovníkůsociálnísféry“, CZ.04.3.07/ 2.1.00.1/0003. Na projektu se partnersky podílely Česká asociace streetwork,Humanitas-Profes, o.p.s., Neziskovky.cz, o.p.s., Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogickáa teologická aVzdělávací centrumproveřejnou správuČR,o.p.s.Projekt jefinancován z rozpočtuhlavníhoměstaPrahy,zestátníhorozpočtuČeskérepublikyazEvropskéhosociálníhofonduaprobíhalvobdobíod1.3.2006-30.9.2008.

Cíle projektu:VytvořeníjednotnéhoakreditovanéhosystémuvzdělávánípropracovníkysociálnísféryhlavníhoměstaPrahyObnova,rozvojadoplněníklíčovýchznalostíadovedností,prohloubeníkvalifikacepracovníkůsociálnísféryhlavníhoměstaPrahyZkvalitněníposkytovanýchsociálníchslužeb

Projekt byl určen pro pracovníky sociálních odborů městských částí hl. m. Prahy, pracovníkypříspěvkových organizací poskytujících sociální služby zřizovaných hl. m. Prahou, pracovníkypříspěvkových organizací poskytujících sociální služby zřizovaných městskými částmi hl. m. Prahya pro pracovníky nevládních neziskových organizací poskytujících sociální služby občanům hl. m.Prahy.ProjektbylrealizovánvprostorechnaRašínověnábřeží,vobjektuč.p.2000akedni14.4.2008sedoprojektuzapojilocca1.200účastníků.

Celkemproběhlozhruba280jednoažšestidenníchkurzů.Absolutoriumkurzůbylozaloženonakreditnímsystémuaúčastníci,kteříobdrželiodpovídajícípočetkreditůzískalipříslušnáosvědčení.

Klíčovýmitématykurzůbylanapř.lidskáprávauživatelů,komunikačníapsychologickédovednosti,činnostsociálníchpracovníkůasociálníchkurátorů,působenímanagementuposkytovatelů,personálnízáležitosti,kvalitavsociálníchslužbách,komunitníplánováníaekonomikasociálníchslužeb.

VúvodníčástipublikacejenamístězaautorskýtýmpoděkovatpanuTomášiJánovi,řediteliCentrasociálníchslužebhl.městaPrahyapaníPetřeSeidlové,projektovémanažerce,zanabídkuúčastinapřípravětohotomanuáluazapomocapodporu,kteréseautorůmdostávalo.

Publikace je rozdělena do osmi částí. Úvodní části (I.-III.)jemožnéoznačitzastručnoucharakteristikuvývojevoblastisociálníchslužeb

vposledníchzhrubadvacetiletech,zejménapakporoce1989.Autořipředkládajístručnýpřehledaktivit,které významným způsobem přispěly k formulaci prvních verzí standardů kvality a první část takéobsahujeurčitouanalýzuvznikuazkušenostisezaváděnímstandardůkvalitydopraxe,atovsouladusesoučasněplatnoumetodikoutvorbyazaváděnístandardůkvalitydosociálníchzařízení.

Čtvrtá část obsahujeseznamnejčastějipoužívanýchvýrazůzoblastizaváděnístandardůkvalitydopraxe,zoblastiposkytovánísociálníchslužeb,kteréjsouužíványvtétopublikaciastručnévysvětleníjejichobsahu.

Pátá částpoměrněpodrobněanalyzujeprávnírámecstandardůkvalityazaměřujesezejménanazákladnízměny,kterédosociálníchslužebpřinášínováprávníúprava.Těmitozměnami,kteréplynouzezákonaosociálníchslužbách, jsouzejména:registraceposkytovatele,smluvnírámecposkytováníslužeb, oblast ochrany práv uživatelů a ochrany osobních údajů, vnitřní normy, pravidla a zásady

9

korektníhojednánísezájemcemoslužbuapovinnostiposkytovatele.Zabývásetakévsamostatnéhlavěanalýzoupostavení,rolí,funkcemiavliveminspekcekvalitynasoučasnésociálníslužby

Šestá částjeneobsáhlejšíaobsahujeanalýzuařadupraktickýchpomůcekadoporučeníketvorbě,vzniku,naplňování,metodámpráceazaváděníjednotlivýchSQdopraxeposkytovatelů.Věnujesetakémanagementumoderníchsociálníchslužebvkontextuvznikuatvorbynovémetodikystandardůkvality,zejménapakprácislidskýmizdroji,vzdělávání,personálnímuaorganizačnímuzajištěníslužeb,prácistýmem,prácislidmi,metodamihodnoceníspokojenosti,prevencístížností,managementemzměnyvsociálníchslužbách,metodamiověřeníúčinnostisociálníchslužebaproblematikoupublicrelationssociálníchslužeb.

Sedmá část zahrnuje závěrečná shrnutí, některé praktické poznámky a doporučení autorskéhokolektivu.

Osmá část jepřílohoupublikaceveforměCD,kdečtenářnalezne:Zákonosociálníchslužbáchvezněnízák.č.261/2007Sb.1.Prováděcívyhláškukzákonuosociálníchslužbách2.Přílohuč.2kprováděcívyhlášce3.Tabulkovoučástsřadoudoporučeníkprocedurálnímstandardůmkvality4.Personálníaorganizačnízajištěnísociálníchslužeb–vedenílidí5.Týmovouprácinazlepšovánísociálníchslužeb6.Publicrelationsařízenívztahůsokolímorganizace7.ModulyceloživotníhovzděláváníMPSV8.NávodkpoužitíCD9.

Nedílnou součástí publikacejsoupoznámkyapříkladydobrépraxe,atozprocesuposkytovanýchsociálníchslužebazprocesutvorbyazaváděnístandardůkvalitydopraxeposkytovatelů.Spraktickýmipříkladyaodkazybudemítčtenářmožnostseseznámitvpodstatěvevšechčástechpublikace.

Cílemautorskéhotýmujepředložitčtenářůmvýznamnoupomůcku,kterápropojísystémsociálníchslužebzřetelnějisestandardykvality,zákonnýmiustanovenímiaprováděcímipředpisy.Autořirovněžvycházejí z praxe uplatňování současného systému sociálních služeb a mají zájem, aby publikacepůsobilazejménajakomotivace,systémdoporučení,čijakonávodjakpostupovatpřipřípravěSQapřipřípravěposkytovatelůnainspekcikvality.

Praha,květen2008

DagmarKrutilová PavelČámský JanSembdner PavelSladký

10

ČÁST III.

Obecná část

Počátkem roku 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který dosystémusociálnípéčevČRpřinesltakdlouhoočekávanouzměnu.Tatozměna,jakkolipředpokládaná,diskutovanáaavizovaná,přineslaněco,cobychommohlinazvatrevolucívsystémusociálnípéčevnašízemi.

Jejím smyslem je srovnat krok se zeměmi EU, vytrhnout nás z prostředí direktivně řízených,neefektivníchamnohdyizákladnílidskáprávanerespektujícíchpoměrůvoblastisociálnípéčevČR.

Právěnarovnánívztahůvsociálnípéči,radikálníodstraněnímnohdyaždiskriminačníchpoměrůanastolenístandardu,kterýchápevšechnyobčanyjakozcelarovnoprávnésubjektyprávapovinností,který zbavuje státní nebo státem řízené instituce a organizace možnosti jednostranně rozhodovatoosudechobčanů,akterýdosrovnatelnéhopostavenístavíjaktytostátemřízenéinstituce,takorganizacesoukromé, je jednímzhlavníchcílůaúčelů tétozměny.Vtétopublikacisikolektivautorůstanovilnelehkýúkolpředložitposkytovatelůmvodítko,jaksevnovémsystémusociálnípéčeorientovattak,abynaplněnímStandardůkvalitysociálníchslužeb-základníhokritériatoho,jaksvéslužbyposkytují,nejenuspělipřiinspekcích,alepředevšímabyzodpovědně,citlivěaprávněnezpochybnitelněconejlépeplnilizávažnýspolečenskýiobčanskýúkolpéčeosociálněpotřebné.

Základní informační zdrojeJakoinformačnízdrojeprozpracovánítétopublikacesloužízejménaplatnáprávníúprava,zákon

o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. a mnoho dalšíchpodkladů(vizníže).

Týmautorůkezpracovánípoužilvlastníodbornou, seminární,vzdělávací,právní,manažerskoua publikační praxi v sociálních službách. Jako významný zdroj informací a zkušeností posloužilyrozsáhléaktivityposkytovatelůavzdělavatelůvsociálníchslužbách,kterésedooblastiSQzaměřujívposledníchletech,atosohledemnarozdílnécílovéskupinyuživatelůsociálníchslužeb.Jakodalšívýznamnézdrojejsoupoužitypodkladyzodbornýchkonferencí,studiíaodbornýchperiodikavýstupyzrozličnýchprojektovýchaktivitprávězoblastitvorbyazaváděníSQdoodbornépraxeposkytovatelů.Autorskýtýmdálevycházelzesvévlastnípraxevústavníchiambulantníchsociálníchslužbáchazesvévlastníseminárníapřednáškovéčinnostiproposkytovatelesociálníchslužeb,neziskovousféruaprodalšívzdělávacísubjekty.

PrvníverzeStandardůkvalityvzniklav rámciověřenéhopilotníhoprojektu, a tov letech2001až 2002 a výstupy se promítly do publikace „Standardy kvality sociálních služeb, Průvodce poskytovatele – MPSV 2003 – ISBN 80 – 86552 – 66 - 7“. Tentoprůvodce jev současnosti stáleplatnou„metodikou“tvorbyazaváděnístandardůkvalitydočeskýchsociálníchslužeb.Vmetodickérovině tedy,poúčinnostizákonač.108/2006Sb., tzn.po1. lednu2007neexistuježádný relevantnímateriálmetodicképovahy,kterýbyreagovalnanovouprávníúpravu.

Tvorbu, vznik a zavádění standardů kvality poskytovaných sociálních služeb do sociální praxeposkytovatelů je možné vnímat jako „výstup z cílené činnosti pracovníků a klientů poskytovatele, jejímž cílem je zformulovat soubor interních pravidel pro sociální práci poskytovatele, vymezit požadovaný profil pracovníka poskytovatele a vymezit závazné postoje k úkolu poskytování kvalitních sociálních služeb v působnosti zařízení“.

Standardykvalityjsouobsaženyvpřílozeč.2VyhláškyMPSVč.505/2006Sb.(prováděcívyhláškakzákonuosociálníchslužbách).Oprotipůvodníverziprůvodceposkytovateleobsahujeprávnípředpisjiž pouze patnáct standardů oproti původním sedmnácti. Kvalita poskytovaných sociálních služebseověřujeprávěpomocí standardůkvality.Zmíněnápřílohakzákonuo sociálních službách rovněžobsahujecelkem49kritérií,kteráosvědčujíkvalituposkytovanýchsociálníchslužeb.Sedmnáctkritériímánavíczásadnípovahuajejichnenaplněnímůževéstažkezrušeníregistraceposkytovatele.

11

Vývoj v oblasti sociálních služeb a standardů kvality v 90. letech 20. stoletíV souvislosti s politicko-ekonomickou transformací v ČR došlo k zásadním změnám sociální

politiky,atovobdobíporoce1989.Celýsociálnísystémbylonutnékomplexněrekonstruovat,neboťnebyl připraven na řešení sociálních důsledků plynoucích z realizace ekonomické reformy. Jednímzproblémů,kterýseobjevilvsouvislostistransformacísociálnípolitiky,bylotakéfinancovánípoměrněvysokýchsociálníchvýdajůzveřejnýchrozpočtů,kdyexistujípříkladytoho,ževeřejnéprostředkynaněkterésociálníúčelynebylyanejsouvynakládányúčelněasmysluplně.

Sociálníslužbyjsousoučástísystémusociálnípéče(pomoci)amajíspecifickýcharakterzdůvodujejich využívání sociálně potřebnými občany. Subjekty, které poskytují sociální péči, jsou vesměsorgányveřejnésprávy.Jejichkompetencevoblastisociálnípéčeupravujezejménazákonosociálníchslužbáchč.108/2006Sb.vplatnémzněníazákonč.114/1988Sb.opůsobnostiorgánůČRvsociálnímzabezpečení,vezněnípozdějšíchpředpisů.Řídící,metodickáakoordinačníčinnostnaúsekusociálnípéčeasociálníchslužebjeponechánavrukouMinisterstvapráceasociálníchvěcíČR.

Po roce 1989 prošla oblast sociálních služeb rozsáhlými změnami. V určité míře docházíkmarketizaciakomercionalizacisociálníchslužeb.Sociálníslužbyseneobyčejněrozšířily,odzajištěnízákladníchživotníchpotřebažpospecializovanéodbornéslužbypromaléskupinyzdravotněpostiženýchasvétradičnírolevtétooblastisechopiliobčanskýsektor,zejménaprofesionálovévsociálníoblasti,kteřívyužilimožnostizaložitnestátnísubjekt,jehožprostřednictvímmohliokamžitězačítposkytovatsociální služby – služby moderní. Přesto není jejich rozvoj příliš harmonizovaný a strukturovaný.VČRnebyladoroku2007oblastsociálníchslužebřešenakoncepčněakomplexnělegislativně,atojakzhlediskafinancování,odbornéhovedení,vývojemetodprácesklienty,takzejménazhlediskapotřebydeinstitucionalizacepéčeoklientysociálníchslužeb.

Vevropskýchzemícha takéveSpojenýchstátechjeběžnoupraxíčastéprováděnívýzkumnéhohodnocení potřeb (needs assessment) určitých cílových skupin obyvatelstva. Smyslem takovéhohodnoceníjemaximalizaceefektivityexistujícíchsociálníchslužeb,čiidentifikacetěchpotřeb,kterénejsouvdanélokalitěpokryty.HodnocenísociálníchslužebvČRrealizovanévsouladusezákonemosociálníchslužbáchjenazvánokomunitnímplánovánímsociálníchslužebaskládásezanalýzypotřebsociálníchslužebazanalýzyzdrojůpropokrytíanaplněnípotřebsociálníchslužebajesrovnatelnésprováděnýmhodnocenímpotřebvevropskýchzemíchaSpojenýchstátech.

Velmi významnou roli v sociálních službách hrají neziskové organizace. Pojem neziskovýchorganizacíjeběžněužíván,anižbybyldefinovánvnějakémprávnímpředpise.Dlouhoseuvažovaloozákonnémzakotveníaurčitéspecifikacineziskovéorganizace,ojejímpředmětučinnosti,ozpůsobujejíhovzniku,hospodařeníazdanění.Vsoučasnédoběsejižopouštímyšlenkařešittutooblastzvláštnímzákonem,ikdyžvminulostisenajehozněnípracovalo.

Rozdělení sociálních služeb se podle zákona o sociálních službách děje na základě vymezenízákladníchslužebakomplexůslužeb.Podlecharakteručinnostiseslužbyčlenínaslužbysociálnípéče,službysociální intervenceaprevenceaslužbysociálníchaktivit.Současnéčleněnísociálníchslužebodpovídámodernímtrendůmvsociálnípéči.Obsahempojmusociálníslužbyjsouzejménapečovatelskáslužba,osobníasistence,respitní,nebotéžodlehčovacípéče,centradenníchslužeb,pobytyvdomovechrespektive ústavech sociální péče a péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením, chráněnéapodporovanébydlení.

Stávajícísystémfinancovánísociálníchslužebvsoběobsahujeprvkyjakcentrálníhoadministrativnědirektivníhořízení,alesoučasnětakérozsáhléaktivityainiciativypředevšímkrajů,obcíanestátníchneziskovýchorganizacíikomerčníchsubjektů.

ZoblastiposkytovánísociálníchslužebvzemíchEvropskéuniejezřejmé,žeevropskýmtrendemjeústupodpaternalistickéstátnípéčekposilováníneformálníhosektorukomunit,rodinanezávislýchorganizací(neziskovýchikomerčních),cožpředstavujeipřeneseníodpovědnostizasvézávisléčlenypřímonarodiny.

12

Financovánísociálníchslužebsevposlednídobězakládánaparticipacivícesubjektůvsouvislostistrendempoklesustátníchvýdajůnasociálníslužby.Docházítedykdecentralizacisociálníchslužeb–kposunuodcentraklokalitámaregionůmvotázcekoordinace,financování,monitoringu,poskytováníaevaluaceslužeb.

Základnímcílemdalšíchúpravvsystémusociálnípéčeasociálnípomocibynutněmělabýtsnahavytvořitmoderní systémsociálnípomoci,péčeapodporyodpovídajícípodmínkámdemokratickéhostátu s tržní ekonomikou, v němž není občan jenom pasivním objektem paternalistické péče, nýbržje aktivním subjektem, který má právo na pomoc a podporu k překonání obtížné životní a sociálnísituace.

Sociální služby prošly v 90. letech řadou významných změn. V souvislosti se společensko-politickými změnami na přelomu 80. a 90. let byly na řadu objektů, v nichž byly sociální službyposkytovány, uplatněny na počátku 90. let restituční nároky, což si vyžádalo potřebu nahradit tytoobjekty výstavbou nových zařízení. Tento krok přispěl k tomu, že alespoň část starých – pro účelyposkytovanýchsociálníchslužebvnaprostévětšiněnevyhovujících–objektůbylanahrazenanovýmia moderními zařízeními. Tím se výrazně změnil zejména stav kvality ubytování některých klientůsociálníchslužeb.

Vedlehodnocenívývojesociálníchslužebzkvantitativníhohlediska jenutnopozornostzaměřitinacharakteristikujejichvývojezpohledukvalitativního.Ztohotopohledujetřebasevícesoustředitnahodnocenízákladníchspolečensko-ekonomickýchasociálně-politickýchfaktorů,kterévsoučasnédoběpřímočizprostředkovaněovlivňujívývojsociálníchslužebvEvropěavČR.

Dotétoskupinyfaktorůpatřízejména:-prodlužovánílidskéhověku,přičemžseprodlužujeobdobíživota,vněmžčlověkpotřebujepomoc

nebopodporujinéosoby,-přenášenístandarduživotavproduktivnímvěkuidoobdobí,kdyječlověkpostupněstálevíce

závislýnapomocinebopodpořejinéosoby,-rostoucínákladynakompenzacenarůstajícízávislostinavnějšípomocičipodpoře.

Tytotrendy,kteréjsoupodmíněnynutnostízabezpečitpřiměřenýkomfortživotajsoudoprovázenyhledáním možností transformace celé oblasti sociálních služeb, které jsou seniorům, zdravotněpostiženýmobčanůmaosobám,kteréseocitlyvnepříznivésociálnísituaci,poskytovány.Důvodemtohotohledánínejsouovšempouzeekonomickéaspekty,alespíšesejednáopřibližováníživotavestáří,neboživotalidísezdravotnímpostižením,aosob,kteréseocitlyvnepříznivésociálnísituaci,životuběžnému,atopodporouposkytovanýchsociálníchslužeb.

Vtomtosměrurostezájemoobčanskáprávaasnimi ioprávaklientůaopotřebu jejichvětšíautonomie.Natomtozákladělzecharakterizovatnásledujícítrendy,kterésevposkytovanýchsociálníchslužbáchvsoučasnostiprosazujítakévČR:

-docházíkekonfrontacizákonitostítrhuspotřebamirozvoječinnostívsociálníoblastipřivyužívánídynamizujícíchschopnostítrhu(tamkdeaktivnějipůsobítrh,nenítřebaorganizovat,plánovat,aniřídit,alepouzeúčelněusměrňovat),

-financování sociálních služeb je založeno na participaci většího množství subjektů (přispívajíobčan, rodina, stát,obec,provozovatel či zřizovatel, zdravotnípojišťovna,vlastnípojištěníaj.),neboťktomu,abyzákonitostitrhumohlyfungovat,jenutnovytvořitkoupěschopnoupoptávku,tzn.žejepotřebnéurčit,kdorostoucínákladyzaslužbyzaplatí,

-docházíkpostupnémuzvyšováníintegraceekonomickýchasociálníchaspektůaskutečností,tedykhledáníoptimálnívariantyzabezpečenísociálníchpotřeb, jakzhumánního, tak technického,technologickéhoatedyizekonomickéhopohledu,

-vnávaznostinavýšeuvedenésoučasněprobíháprocesdeinstitucionalizacevoblastisociálních

13

služebprosenioryazdravotněpostiženéobčany,kterýzejménazajišťujeaposkytujeseniorůmmožnostpřijímatsociálníslužbyvprostředí,kteréjejimblízkéanejlépevprostředíjejichvlastnídomácnostiarodinyazdravotněpostiženýmobčanůmdávámožnostpřestatbýtsociálněvyloučenaspíšesepostupněznovuzapojitdoběžnéhoživotakomunity.

Politicko-ekonomickézměnyvnašízemiporoce1989přineslyivýznamnýposunvposkytovanýchsociálníchslužbách.Poroce1989seobjevilazejménapotřebavznikunovýchsociálníchslužeb,jakonapř.azylovýchdomů.Výraznýmzpůsobemsezačalměnitpřístupkuživatelůmslužebaobjevilysenové, moderní metody sociální práce. Výrazným způsobem začala stoupat role občanského sektoruaobjevilyseněkterépřelomovétypyslužeb,např.iplacené.

Podstatnýmrysempolistopadovésituacevčeskýchsociálníchslužbáchjevýraznýnárůstsebevědomíuživatelů služeb a skutečnost, že pracovníci poskytovatelů si v širší míře uvědomují odpovědnostza budoucí vývoj v sociálních službách. Byla zahájena rozsáhlá diskuze a vytvářela se stanoviskakvýznamnýmotázkámdalšíhovývojevsociálníchslužbách.Objevilysesoučasnězcelanovéplatformyprořešenízávažnýchodbornýchotázek,začalysevyužívatzahraničnízkušenosti,internet,nastalrozvojmezinárodníchkontaktůaspoluprácearealizovalyseprvníprojektyzevropskýchzdrojů.

VládaČeskérepublikyprojednalaavúnoruroku2003schválilakonzultačnídokumentsnázvem„Bílá kniha v sociálních službách“ a vymezila v něm sedm vůdčích principů, které tvoří základsociálníchslužebvČR.Jsouto:

Nezávislostaautonomieprouživatele–nikolivzávislostZačleněníaintegrace–nikolivsociálnívyloučeníRespektování potřeb – služba je určována individuálními potřebami a potřebami společnosti,neexistujemodel,kterývšemvyhovujePartnerství–pracovatspolečně,neodděleněKvalita–zárukakvalityzajišťujeochranuzranitelnýmlidemRovnostbezdiskriminaceStandardynárodní,rozhodovánívmístě

Uvedené „základní principy“ se staly základem procesu transformace sociálních služeb v ČRzejménavposledníchletech.

Dalšími výchozími podklady v procesu přípravy této publikace jsou zejména:1.Národnízprávao strategiích sociálníochranya sociálníhozačleňovánína léta2006až2008,

MPSV,20062.Zaváděnístandardůkvalitysociálníchslužebdopraxe–průvodceposkytovatele,MPSV,20033.UsnesenívládyČRzedne15.května2002č.485-Národníprogrampřípravynastárnutína

obdobílet2003-20074. Zpráva z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory, Veřejný ochránce práv Dr. Otakar

Motejl,Brno20075.Metodikahodnoceníkvalityposkytovanésociálníslužbyvdomovechproosobysezdravotním

postižením,MPSV,Praha20016.UsnesenívládyČRč.127/2007:„Koncepcepodporytransformacepobytovýchsociálníchslužeb

vjinétypysociálníchslužebposkytovanýchvpřirozenékomunitěuživateleapodporujícísociálnízačleňováníuživateledospolečnosti.“

7.StřednědobýplánrozvojesociálníchslužebHMP–únor2008Nejvýznamnější posledně realizované projekty a činnosti v oblasti SQ:1.SQSS–VzdělávánívoblastizaváděníSQ/sqss.cz a.Vznikatvorbatzv.druhovýchstandardůkvality/dsqss.cz b.Vznik a tvorba nové „Metodiky tvorby a zavádění SQ do praxe“ resp. nového průvodce

poskytovatelevkontextuzákonač.108/2006Sb. c.Vzdělávání v oblasti zavádění SQ – 60 specialistů, poradců a průvodců v zavádění SQ

dopraxeposkytovatelů

14

2.CVSS–Celoživotnívzdělávánívsociálníchslužbách/cvss.cz a.Projekt k vytváření individuálních vzdělávacích plánů pracovníků v soc. službách

avzdělávacíhoplánuposkytovatele b.Vznikakreditovanéhosystémuceloživotníhovzdělávánívsoc.službách3.IQSS–Vzděláváníinspektorůkvality–projektMPSV/iqss.cz4.Významnéaktivityveřejnéhoochránceprávvoblastiochranyprávuživatelůvč.jehopodíluna

vznikunovémetodikySQ

Proces přechodu na nový systém sociálních služeb a jeho rezervyNejvětší potíže přináší zavádění změn zejména v rezidenčních, pobytových službách, kde jsou

transformačníprocesyblokoványmnohaokolnostmi.Managementzařízení sevelmičastovýraznějisoustředí zejména na kvalitu ubytování, a nikoliv na kvalitu služeb. Management procesu zaváděnízměndopraxeposkytovatelůnenídoposudběžněvedenímorganizacíposkytujícíchsoc.službykvalitněuplatňován do praxe. V sociálních službách dále převládá poměrně nízký podíl uživatelů služeb narozhodování.Jednotlivázařízenísoučasněpoměrněsložitězvládajíprocespřechoduodpaternalistickýchforemposkytovanépéčekmodernímformámspíšepartnerskypojatýchslužeb.

Nadále v mnoha zařízeních přetrvává velký vliv personálu a potřeby personálu se výrazněupřednostňujípředpotřebamiuživatelů,kdysezejménasložitědařířešitnapř.problémmoci,záležitostitýkajícísesvobodyvolbyčinapř.střetuzájmů.Přetrvávajícívysokámírainstitucionalizacepéče,resp.sociálníchslužeb,dálevýrazněznevýhodňujepoměrněvysoképrocentouživatelů,kdyzatytoosobystálerozhodujeinstituce.Ústavyadomovyjsouvelmičastoopatrovníky,přičemžsoudypracujívelmipomalu,a to leckdyvsouvislosti skonzervativnímzpůsobemvedenía řízeníústavníchpobytovýchzařízení.

Nejvýznamnějšímkritériemkvalityslužbybohuželještěstáleneníkvalitaživotauživatelů.Životvpobytovýchzařízeníchnenívmnohacharakteristikách srovnatelný s životemběžnýchvrstevníků.Činnost v mnoha zařízeních bohužel stále ještě nesměřuje k podpoře v setrvání člověka v jehopřirozenémprostředíčikomunitě!

Podstatným problémem zůstává, že se převážná část přiznaného příspěvku na péči do systémunevrací, což vystavuje četné poskytovatele do složité situace. Tento nesoulad bude zřejmě upravenpřipravovanounovelouzákonaosociálníchslužbách.

ČÁST IV.

Slovník základních pojmů

Rozdílnost pojmů z praxe a terminologie zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.Autoevaluace -sebehodnoceníAutoremedura –opravavlastníhorozhodnutí(zpravidlaveSprávnímřízení)Cílová skupina–okruhosob,kterýmjsousociálníslužbyposkytoványCVSS–zkratkapropojem„Celoživotnívzdělávánívsociálníchslužbách“Dohoda –smlouvaoposkytnutísociálníslužby,slovemdohodajevtextupublikacetéžmíněna

dohodaopřistoupeníkzávazkudle§533ObčanskéhozákoníkuDSQSS–zkratkapropojem„Druhovéstandardykvalitysociálníchslužeb“Evaluace-hodnoceníInspekce kvality sociálních služeb–inspekcesociálníchslužebIP–zkratkapropojem„Individuálníplánováníposkytovanýchsociálníchslužeb“IQSS–zkratkaproprojekt„Vzděláváníinspektorůkvalitysociálníchslužeb“IVP–zkratkapropojem„Individuálnívzdělávacíplán“

15

Kogentní (ustanovení)-určující,řídící,zásadní;právnínorma,odnížsenelzeodchýlitKomunitní plán–plánrozvojesociálníchslužebMPSV–MinisterstvopráceasociálníchvěcíOSPOD–OrgánsociálněprávníochranydětíOZ –zkratkapropojem„Občanskýzákoník“Pracovníci přímé péče–pracovnícivsociálníchslužbáchPrincipy sociálních služeb–zásadysociálníchslužebRegistr inspektorů–Seznamspecializovanýchodborníků–inspektorůkvalitysociálníchslužeb

MPSVRestriktivní opatření–opatřeníomezujícípohybSociální šetření–jeproces,přikterémsezjišťujeschopnostsamostatnéhoživotaosobyvpřirozeném

sociálnímprostředízhlediskapéčeovlastníosobuasoběstačnostiSQ–zkratkapropojem„Standardykvalitysociálníchslužeb“*)SQSS –zkratkaprojektu„VzdělávánívoblastizaváděnístandardůkvalityTMR –těžkámentálníretardaceTypologie sociálních služeb–druhysociálníchslužebTZ–zkratkapropojem„Trestnízákoník“Uživatel –osoba,kteréjesociálníslužbaposkytována,vtextubrožury(publikace)sepoužívárovněž

výrazuklientVPO –zkratkapropojem„Vzdělávacíplánorganizace“zák. o SPOD – zákonosociálněprávníochranědětíZařízení jako služba–zařízeníjakoambulantníapobytováslužba(spojenásbudovou)

Tam, kde se v textu používá výraz „zákon“ bez bližšího upřesnění, rozumí se jím zák. č. 108/2006 Sb. (o sociálních službách) v platném znění.

*) Tam, kde se v textu používá zkratka „SQ“, rozumí se jí Standard kvality nebo Standardy kvality (podle kontextu).

Tam, kde je v textu používána kurzíva, jedná se o komentář.

16

ČÁST V.

Právní rámec standardů kvality

ÚvodO tom, že bude nezbytné nahradit direktivně-paternalistický systém sociální péče, vyhovující

totalitnímurežimu,systémemjiným,kterýbudevycházetzdemokratickýchprincipůaodpovídattomu,cojeběžné,zavedenéafunkčnívevyspělýchevropskýchzemích,senepochybovaloodokamžiku,kdysenašezemězbavilavroce1989totality.

Situace ale nebyla jednoduchá. Přetrvávala tu několik desítek let zaběhnutá praxe, která zdá sevyhovovalapředevšímtěm,kteřístátnísociálnípolitikurealizovaliamělitendencisenějakýmzásadnímzměnámbránit.

Pokud jde o sociální služby, byly mnohdy vnímány jako cosi neatraktivního a zpočátku tu takichyběldůslednýtlaknajejichzkvalitňování.

Hledalsetakéconejvhodnějšímodelsociálnípéče–anutnoříci,žeúvahyvtomtosměruoscilovalyodkrajně liberálníhopojetí,známéhotřebazUSA,ažkforměsociálníhozabezpečení,známétřebazeskandinávskýchzemí.Nakonecseukázalo,ženezbývánežjítcestoukompromisumezitím,cosiekonomickásituacezeměmůžedovolitaněkterýmiliberálnímiprvky,kterénapříkladumožnilyivstupsoukroméhopodnikánídosegmentusociálníchslužeb.

Velmidlouhotrvalapřípravasamotnéhozákona(13let),běhemnížsenajehovypracovánívystřídaloněkoliktýmů,mnohdyseznačněodlišnýmipohledynavěc.Přiformulacijednotlivýchustanovenísetakévýrazněprojevilvlivněkterýchzájmovýchsdružení,zejménazokruhuosobzdravotněpostižených,kterýlzevkonečnémzněnízákonaiprováděcívyhláškyvystopovat.

Zdáse,ževmnohemmenšímířesenazněnízákonapodílelisamotníposkytovatelésoc.služeb.Taksestalo,žejemnohdyteprvenynínutnohledatoptimálnícesty,jakzákonconejlépeprovázatspraxí.

Nakonecvbřeznu2006bylschválenzákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.Ktomu,abymohl od 1. 1. 2007 vstoupit v účinnost bylo však třeba ještě vydat prováděcí vyhlášku, která bylanakonecpřijatapodč. 505nasklonkuroku2006.

Tatočástpublikacejerozdělenadopětihlav,znichžprvnísezabýváobecněprávnímrámcemSQaposkytovánímsociálníchslužebvůbec,takjakjsouupravenyvzákoněč.108/2006Sb.,vhlavědruhésezabývámeochranouosobníchúdajůzájemcůoslužbuauživatelů,vetřetíhlavěvnitřnímipravidlyposkytovatele,večtvrté povinnostmiposkytovatelůpodle§88a89zákonaavhlavěpáté konečněsamotnouInspekcíkvality.

Ochranaosobníchúdajů,vnitřnípravidlaposkytovatele,jehopovinnostiiinspekcekvalitysociálníchslužeb jsou témata,která sepromítajído řady jednotlivýchSQ,aproto je zdeuvádímev tétočástisouhrnně,přesto,ževčásti,zabývajícísejednotlivýmiSQsetěmtootázkámtakénevyhneme.

Hlava I.Právní rámec Standardů kvality

Kapitola 1.Co je smyslem zákona č. 108/2006 Sb.?

Zákon přinesl naprosto zásadní změnu v systému sociální péče. Opustil dosavadní praxipaternalisticko-direktivníhomodeluavytvořilprostředíprorozvojvztahůmeziposkytovatelisociálníchslužebajejichklienty(uživateli),založenýnarovnoprávnosti,dobrovolnosti, důsledně individuálním přístupu, na úsilí o nevyčleňování adresátů sociálních služeb z přirozeného prostředí a ze společnosti, se zvláštním důrazem též na spolupráci mezi poskytovateli, uživateli i osobami jim

17

blízkými, s cílem mobilizovat uživatele sociálních služeb k převzetí spoluodpovědnosti na řešení jejich nepříznivé sociální situace a závislosti na poskytování sociálních služeb.

Ze zákona je velmi patrný důraz na respekt k základním lidským a občanským právům, oprávněným zájmům a lidské důstojnosti adresátů sociálních služeb.

Zákontakévytvořillepšípodmínkyprojednotlivce–fyzickéosobytak,abyionymohlynaprocesuposkytovánísociálníchslužebsnázeparticipovat,sledujícetímprávěpevnějšízakotveníadresátůsoc.služebvjejichpřirozenémsociálnímprostředíijejichmotivacikespoluprácipřiřešeníjejichnepříznivésociálnísituace.

Z výše uvedeného pak můžeme formulovat základní zásady zákona, které jsou jinak uváděnypředevšímvjeho§ 2:

bezplatné sociální poradenství pro každého- zachovávání lidské důstojnosti a respekt k lidským a občanským právům a oprávněným -zájmůmindividuální přístup-aktivizace k samostatnosti-podpora při zakotvení v přirozeném sociálním prostředí-rovnoprávnost-dobrovolnost-

Tytozákladnízásadyjsouvobecnépolozevodítkem,najehožzákladěbylyvypracoványStandardy kvality poskytování sociálních služeb.

Kapitola 2.Co nového zákon přináší?

Přednějsoutojižzmíněnézásady,kterétak,jakjsouzákonemzpracovány,vytvářejívsystémuposkytovánísoc.služebzcelanovoukvalitu.

Vsamotnémzákoněsepaksetkávámesněkolikazcelanovýmiinstituty.Jsouto:příspěvek na péčia) registrace poskytovateleb) fyzické osoby jako poskytovatelé soc. služebc) smlouva o poskytování soc. služebd) Standardy kvality sociálních služebe) Inspekce poskytování soc. služebf)

Některé,zminulosti jižvíceméněznáméinstitutyamechanizmydostalyvzákoněnovýobsah,případněijméno.Jsoutopředevším:

bezmocnost,nynípojmenována- „stupněm závislosti“(ařazenádo4stupňů);základní- (obligatorní)afakultativní(nadstandardní)služby;zákonsofistikovanějistanoví- odborné předpokladyprovýkonněkterýchčinnostípřiposkytovánísoc.služeb;novýmzpůsobemjeupravena- působnost státních orgánůvprocesuposkytovánísoc.služebajehokontroly;poskytovatelé soc. služeb, zřizovaní státními orgány, získávají více autonomie, ale též-odpovědnosti.

18

Kapitola 3. Nové prvky

Příspěvek na péči (§ 7-31 zákona)a) - Jednásevpodstatěopřísněúčelovousociální dávku,určenouvýhradněkzajištění(nákupu)těchsociálníchslužeb,kteréuživatelpodlestupnězávislostinezbytněpotřebuje.Příspěvek je vyplácen- přímo uživateli (s výjimkami dle § 16, § 19 odst. 2 a § 20 zákona)včástkách,lišícíchsepodle stupně závislosti(§11zákona).Příspěvek- není příjmem uživatele (§71,odst.4zákona)anelze jej takpoužívatpodle jeholibovolného rozhodnutí, ale pouze k obstarání základních (zpoplatněných) sociálních služeb,kterépotřebuje(§21,odst.2,písm.d)zákona)O přiznání příspěvku probíhá řízení, v němž na základě doporučení- úřadu práce obecní úřadobcesrozšířenoupůsobnostírozhodujeojehovýši,případněojejízměněnebooodnětípříspěvku.Uživatel (osoba závislá na poskytování soc. služby) má právo žádat o přiznání příspěvku,-případněo jehozvýšení (ostanovenívyššíhostupnězávislosti);nadruhoustranu jepovinenneprodleně oznámit všechny nové relevantní skutečnosti, které mají (mohou mít) vliv naklasifikacijehostupnězávislostiatímnavýšipřiznanéhopříspěvkuaidalšískutečnosti, které jsou rozhodné pro výplatu příspěvku v určitém období. (Do jisté míry je tu i oznamovací povinnost poskytovatele, případně zdravotnického zařízení - § 21a zákona.)1

Registrace poskytovatele soc. služeb (§ 78-87 zákona)b) Jdetuozcelanovýinstitut,jehožsmyslemjezabezpečit,abyten,kdosehodlástátposkytovatelem

soc. služeb, ještě před zahájením této činnosti osvědčil, že splňuje některé zásadní podmínky hygienického, technického, materiálního, personálního i odborného charakteru,kterémuumožníposkytovatsociálníslužbyvpožadovanémrozsahuakvalitě.

Registrujícímorgánemjsoukrajskéúřady,vněkterýchpřípadechministerstvo(MPSV).-Registracejenezbytnoupodmínkouprovýkončinnostiposkytovatele,jejíodnětíznamená,že-poskytovatelnadálejižneníoprávněnpříslušnousoc.službuposkytovat.Na každou ze základních služeb, uvedených v § 39-52 a 54-70 zákona, je nutná zvláštní,-samostatnáregistrace.Průlom do tohoto systému představují- fyzické osoby, poskytující sociální službu nepodnikatelským způsobem (§ 83) a zahraniční fyzické a právnické osoby usídlenév některém státě EU, případně vykonávající tyto činnosti podle oprávnění, vydaného v jinézemiEU(§84).V těchto případech se registrace nevyžaduje.Podobně takse ipůsobnostkontrolníchorgánůamechanizmů(ufyz.osob),najejichčinnostvztahujejenpřiměřeně.

Podlevýslovnéhoustanovení§ 82, odst. 4zákonaje registrace nepřevoditelnáazanikáúmrtím fyzické osoby-poskytovatele,nebozánikem právnické osoby,kterébylaudělena.Jetaknutnopočítatstím,ževpřípaděnapř.změnyprávníformyprávnickéosoby,dojde-likezměnějejíhoidentifikačníhočísla, bude nutno znovu žádat o příslušnou registraci, jakkoli tato nová právnická osoba převezmevšechnypovinnostiazávazkyosobypůvodní.

Fyzické osoby poskytující sociální službuc) Jdetuospecifickýpřípad,kdyjednu,nebovícesociálníchslužebposkytujeuživateliosoba blízká,

která se touto činností nezabývá podnikatelským způsobem. Tzn. že službu poskytuje zpravidlajedné (nebo i několika) konkrétní osobě a nenabízí ji neurčitému okruhu osob dalších na základěživnostenskéhonebojinéhooprávněníatoutosvoučinnostínesledujedosahovánízisku.

1 Je mj. i v zájmu poskytovatele srozumitelně vysvětlit uživateli určení a povahu příspěvku na péči, včetně toho, že příslušné orgány sledují jeho správné využívání.

19

Podle ustanovení § 83 zákona se v tomto případě nevyžaduje registrace fyzické osoby jakoposkytovatelesociálníchslužebpodle§78anásl.zákona.

Obdobně tak se na její činnost nevztahuje kontrolní působnost Inspekce poskytování soc.služeb.2

d) Smlouva o poskytování sociálních služeb (§ 90 a 91 zákona)Smlouvu(vizČástVI.,HlavaVI.),můžemechápatjakokoncentrovanývýrazzásadníaradikální

změny,kterouzák.č.108/2006Sb.přinesl.Jetomutakproto,žeprávěona(veformalizovanépodobě)upravuje, byť v obecné rovině, VŠECHNY vztahy, které v procesu poskytování soc. služeb mezi uživatelem a poskytovatelem vznikají.Jetakjednoznačnězdalekanejvýznamnějším dokumentem,kterýjeoběmastranám(uživateliiposkytovateli)kdispozici,Všeostatní,jakkolidůležitéavýznamné,mávůčismlouvěpouzesubsidiárnícharakter.Toovšemznamená,žesmlouvu,kteránějakýmzpůsobemnepostihuje všechny relevantní momenty vztahu mezi uživatelem a poskytovatelem, těžko můžemepovažovatzaperfektní.Přitomaleprávěperfektnostsmlouvyjetřebachápatzanejzákladnějšíformálnípodmínkukvalitníhoposkytovánísociálníchslužeb.3

Smlouvastanovítennejzákladnějšírámec,vjehožmezíchjesociálníslužbaposkytována.Zákonč.108/2006Sb.vesvém§91odst.5stanoví,žesmlouvase uzavírá podle podmínek Občanského zákoníku – tj. podle typické právní normy, která důsledně respektuje rovnoprávnost subjektů (uživatele i poskytovatele). K uzavření smlouvy tedy nelze žádnou ze stran nutit – není tu žádnápovinnostjiuzavřít(samozřejmě – kromě veřejného závazku poskytovatele poskytovat příslušné sociální služby jeho cílové skupině osob). Jedinoupodmínkou je,žesezúčastněnéstranymusíshodnout najejímtextu(podmínkách,obsahu).

Vtomtosměrujekonečněiustanovení§91odst.3podpůrné.Řešípouzepřípady,kdyisamotnéjednáníosmlouvějebezpředmětné.(VíceotétověcivKapitole7.,HlavyIV.,ČástiV.avHlavěVI.,ČástiVI.)

O tom, co by měla uzavřená smlouva obsahovat, se podrobně zmiňuje Kapitola 4., Hlava VI.,ČástVI.tétopublikace.Zmínímesezdepouzeozásadách,kterémusísmlouvasplňovat:

1)dobrovolnost;2)rovné postavení účastníků;3)jednoznačnost,transparentnost;4)oboustranná vynutitelnost;5)reflexe všech možností,kterémohouvprůběhuplatnostismlouvymezijejímiúčastníkynastat;6)trvání smluvního vztahu a možnosti jeho ukončení nebo změn.Smlouvamusí reflektovat skutečnou situaci, nesmí být pouhým formálním aktem–pakztrácí

jakýkolismyslapředstavovalabyvelmihrubéporušenízákona,ježbynemělobýtvžádnémpřípadětolerováno,sevšemidopady,včetněodebráníregistraceposkytovatele.

Velmispecifickápovahasociálníchslužebovšemvněkterýchpřípadechomezuje,případnězcelavylučuje uzavření písemné smlouvy.Docházíktomunapř.vpřípadech,kdysepředpokládáanonymitauživatelů, která sama o sobě znemožňuje uzavření smlouvy (vzhledem k podmínce její nezbytné

2 Zákonodárce tu měl evidentně v úmyslu vytvořit ty nejlepší podmínky k tomu, aby uživatel realizoval své potřeby soc. služeb skutečně ve svém přirozeném sociálním prostředí, aby jeho blízcí byli motivováni ke spolupráci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Bohužel, praxe ukazuje, že mnohdy dochází ke zneužívání této benevolence zákona – především co do rozsahu a kvality poskytovaných služeb, že prostředky vynakládané státem do sociální péče se do tohoto systému adekvátně nevracejí. (Typický je tento stav např. v terénních službách.) Velmi často se na tomto stavu podílejí rovnou měrou jak fyzické osoby, poskytující soc. službu, tak i samotný uživatel. Často to vede k tomu, že tíživá sociální situace uživatele se nelepší, ale velmi často se dále prohlubuje. Zde bude patrně v nejbližší budoucnosti třeba nalézt funkční mechanizmus, který by tomuto zneužívání v co největší míře zamezil, aniž by tím však byla omezována upřímná snaha jednotlivců pomoci svým bližním v jejich obtížné sociální situaci.

3 Je možné, že v individuálních a konkrétních případech mohou být ze strany kontrolních orgánů (Inspekce) zpočátku upřednostňována jiná kritéria, avšak s určitostí lze konstatovat, že praxe dá nakonec za pravdu tomuto pojetí. Jisté (a neodůvodněné) podceňování smlouvy patrně může vyplývat ze zatím minimálních zkušeností s touto formou úpravy vzájemných vztahů v segmentu sociálních služeb.

20

adresnosti).Zákonovšemjasněstanoví(§91odst.1),kdy je nutné uzavřít písemnou smlouvu(vč.těchpřípadů,kdyjednazestrantutoformupožaduje)akdyto,sohledemnapovahuposkytovanéslužby,jeproblematické,nebozcelanemožné.Obecnělzekonstatovat,žezákonnepředpokládápísemnéuzavřenísmlouvyvpřípadech,kdynejdeonějakémateriálníplněníjednohonebooboujejíchsubjektů.

Protyposkytovatelesoc.služeb,kteříjsoupovinnipísemnouformusmlouvyrespektovatplatí,že(kromějižvýšezmíněného):

a)smlouvajezávaznýazásadnídokument;b)jeoběmastranamivynutitelná;c)musírespektovatzákladnílidskáaobčanskápráva,svobodyaoprávněnézájmy;d)musí rámcově obsahovat vše, co v procesu poskytování soc. služeb může mezi jejími

účastníkynastat;e)nesmíbýtvrozporusprávnímřádemČR;f)nesmíbýtvrozporusvnitřnímipravidlyorganizace.Nemělobyktomunikdydojít,alenelzedopředuzcelavyloučit,žeuzavřenásmlouvajeskutečně

vrozporusněkterýmvnitřnímpravidlemposkytovatele.Vtakovémpřípaděvšakjednoznačněplatí,žeplatnásmlouvamápřednost předkonfliktnímpravidlem.Jevěcíposkytovatele,abyvpodobnémpřípadězajistilsouladsvýchvnitřníchpředpisůsesmlouvou.Můžesamozřejmějednatsuživatelemo přiměřené změně smlouvy, to se však nemusí zdařit. V takovém případě nezbývá, než adekvátněupravitvnitřnípravidlatak,abyuzavřenésmlouvě(byťbysejednaloojedenjedinýpřípad),odpovídala.Upozorňujemenatopředevšímproto,ževoblastisociálnípéčepraktickychybínejenzkušenost,aleitradicevuzavíránísmluv–a(jakjsmesejižzmínili)smlouvyjsouleckdepodceňovány.Nicbynebylovětšíchybou!Nejdetuzdalekajenoto,ževpřípaděsoudníhosporubybylouživatelidánozapravdu,alebylbytunaprostotransparentnídůvodtřebaiproodnětíregistraceposkytovateli.Škoda,kterábytímposkytovatelivznikla,bymohlabýtzcelafatální.

Nutnokonstatovat,žesmlouvajealfouiomegouvšechvztahůmeziposkytovatelemauživatelemažeabsolutnírespektkníjeamusíbýtzákladnímkritériempřiposuzováníschopnostiposkytovateledostátvšempodmínkám,kterémuzákonukládá.

Závěremje třebaupozornitnaproblémsrozumitelnosti smlouvy.Ta jeznačněformalizovanýmdokumentemanemůžemeočekávat,žekaždýuživateljejímujazykuzcelaporozumí.(Ostatně některým jejím ustanovením nemusí dokonce plně rozumět ani někteří pracovníci poskytovatele.)

Poskytovatel se musí postarat o to, aby jeho pracovníci, pověření jednat o smlouvě se zájemcio službu a s uživateli, byli schopni vysvětlit každé její jednotlivé ustanovení způsobem, kterémuzájemce (uživatel) porozumí. Vzhledem ke specifické povaze sociálních služeb a jejich adresátů selzedomnívat,žezdalekabymožnánedorozuměnínebylomožnézhojitzávěrečnýmprohlášením,žeúčastnícismluvníhovztahusmlouvěporozuměliauzavírajíjidobrovolně,anižbytakčinilivtísniapodnátlakem(zanápadněnevýhodnýchpodmínek).

Prokázat,ženašipověřenípracovnícijsouschopnijednotliváustanovenísmlouvyuživatelivysvětlit,jesamozřejměrelativněobtížné.Nelzeneždoporučitdůkladnoupřípravutěchtopracovníků,zahrnujícíitréninkpotřebnýchdovedností.Způsob,jaktatopřípravaprobíhá,bymělaobsahovativnitřní pravidla (metodika) organizace, zabývající se jednáním se zájemcem o službu.

e) Standardy kvality poskytovaných sociálních služeb (dále jen SQ) (§ 99 zákona)Jaksejižzmiňuje§ 99zákonavesvémprvnímodstavci,kvalitasociálníchslužebsepřivýkonu

inspekceověřujepomocíSQ.Tyjsousouboremkritérií,jejichžprostřednictvímjedefinovánaúroveňkvalityposkytovánísociálníchslužebvoblastipersonálníhoaprovozníhozabezpečenísociálníchslužebavoblastivztahůmeziposkytovatelemaosobami(uživateli).

PodletétodefinicejsoutakSQzákladnímkritériem,měřítkem,kterýmsistát,pomocízvláštníhoorgánu–Inspekcekvality,ověřuje,zdajednotlivíposkytovatelésplňujípodmínky,kteréjimprovýkonjejichčinnostiukládázákonč.108/2006Sb.adalšíobecněplatnéprávnípředpisy,zejménaprováděcívyhláška505/2006Sb.vplatnémznění,aletřebaizákonč.101/2000Sb.(oochraněosobníchúdajů)adalší.

21

Stát jakogarantsociálnípéčea ten,kdo jinejvýznamnějšíměrouzajišťujemateriálníafinančníprostředkyapodmínky, takvytvořilmechanizmuskontroly toho, zda jeúmysl zákonodárcevpraxiposkytovánísociálníchslužebnaplňován,přičemžjetupropřípadnedostatečnéhoplněnístanovenýchpodmínekimožnásankceodebráníregistracekposkytovánísoc.služeb,atímtedyznemožněníčinnostiposkytovatele.

Tojezdůrazněnomj.iustanovením§ 88 písm. h)zákona,kterýmseukládáposkytovatelipovinnostdodržovatSQ.

SamotnéSQbylypakjakopříloha č. 2vyhlášenyprováděcívyhláškou č. 505/2006 Sb.NaSQjevšaktřebapohlížetnejenjakonanástrojkontroly,aletakéjakonavelmidůležitévodítko,

významný zdroj informací, který poskytovatelům umožňuje přesněji pochopit úmysl zákonodárce,vyjádřenývzákoně,akterýjimumožnívytvořitvesvýchorganizacíchtakovépodmínky,kterébudouzajišťovatopravdukvalitníposkytovánísociálníchslužeb,odpovídajícíběžnýmevropskýmstandardůmarespektujícílidskáaobčanskáprávaalidskoudůstojnostklientů–uživatelů.

SQ totiž poměrně podrobně popisují, na co se při své činnosti má poskytovatel zaměřit, čemuvěnovat zvýšenou pozornost a dohled. Informují i o tom, jakým způsobem také může poskytovatelprokázat(doložit),žepostupujevsouladusezákonem.4

f) Inspekce poskytování sociálních služeb (§ 97 a 98 zákona)TímtotakézcelanovýminstitutemsezabýváHlavaV.,ČástV.tétopublikace.Zmínímesezde

oníprotojenvelmistručně.Jednáseoorgán,kterýjevytvořenktomu,abystát,jakohlavnígarantsociálnípéčevČR,který

ji také rozhodujícímzpůsobemfinancuje,mohldůsledněkontrolovat, zda registrovaníposkytovatelésociálníchslužebřádněplnísvépovinnostianaplňujípožadavkyzákonaosociálníchslužbách.

Základnímnástrojem,kterýminspekceověřuje,zdaposkytovatelétytopožadavkysplňujíavjakékvalitě,jsoupakSQ.

Činnostinspekcevšaknelzechápatpouzejakokontrolu(včetněpoužitírestriktivníchopatření),alepřinejmenšímvestejnémířeijakozpůsob,jakzrelativněobjektivníhopohledujemožnomonitorovat činnost každého registrovaného poskytovatele sociálních služeb, upozorňovat ho na případné nedostatky, které se v jeho činnosti vyskytují a vést jej k jejich co nejrychlejšímu odstraňování.Samotná restrikce je potom až tím nejzazším opatřením, kterým stát znemožní nezpůsobilémuposkytovateli, který vytknuté nedostatky v přiměřené lhůtě neodstranil, nadále působit v oblastiposkytovánísociálníchslužeb.

Jak jsme se již výše na několika místech vyjádřili, určitý problém může vzniknout u fyzických osob, poskytujících soc.služby nepodnikatelským způsobem, u nichž se nevyžaduje registrace. Na ně se působnost inspekčních orgánů nevztahuje a je tak značně obtížné prosadit, aby i služby, poskytované těmito osobami byly po všech stránkách na potřebné úrovni.

Kapitola 4.Další změny podle zákona

Zákonč.108/2006Sb.vplatnémzněnídalněkterým,jiždříveužívanýminstitutůmnovýobsahačastoinázev.

a)Setkáváme se zde s tzv. stupněm závislosti na pomoci jiné fyzické osoby (§ 8 zákona).Nejde tuonic jiného,než to,cobylodřívenazývánobezmocností.Stupeňzávislosti jevšak

4 Podle SQ však nemůže být ověřována činnost fyzických osob, které poskytují sociální službu nepodnikatelským způsobem (§ 83 zákona), ale pouze těch poskytovatelů, u nichž se vyžaduje registrace jimi poskytované sociální služby. Není vyloučeno, že do budoucna může tento fakt přinést i určité obtíže, zvláště, když si uvědomíme, že i tyto osoby mohou za svoji činnost pro uživatele pobírat část příspěvku na péči, který mu byl přiznán. Tady totiž prakticky není možné realizovat důsledný dohled státu nad jejich činností, který by mohl zajistit účinnou kontrolu efektivního nakládání s prostředky, věnovanými na zajištění sociálních služeb.

22

poněkudjinakstrukturovánasamotnázávislostjerozdělenadočtyřstupňů–I. lehká závislost, II. středně těžká závislost, III. těžká závislost a konečně IV. úplná závislost.

Stupněmzávislostisepakřídívýšepřiznanéhopříspěvkunapéči.Stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby stanoví místně příslušný úřad práce - a to na

základěžádostiosobyopříspěveknapéči,výsledkusociálníhošetření,provedenéhoobecnímúřademobcesrozšířenoupůsobností,ználezuošetřujícíholékaře,případnětéžzvýsledkufunkčníchvyšetřeníavlastníhovyšetřeníposuzujícíholékaře.

b) Zákoniprováděcípředpisypracujíspojmemtzv.základníchafakultativníchslužeb.Základními činnostmijsouty,kteréjsoutaxativněvyjmenoványv§ 35, odst. 1zákona.Zákon

dálevyjmenovává,kterézezákladníchčinnostíjeposkytovatelvrámciurčitéhodruhusociálníslužbyvždypovinenposkytovat.Dáleplatí,žekaždýposkytovateljevždypovinenzajistitslužbuzákladníhosociálníhoporadenství–atobezplatně.

Některá zařízení (§ 37, odst. 3 zákona) zajišťují též odborné sociální poradenství (takébezplatně).

Základníčinnosti jsouposkytoványzpravidlaza úhradu (svýjimkamidlezákona).Maximální výši úhrady za tyto služby stanoví prováděcíprávnípředpis (vyhláška č. 505/2006Sb.vplatnémznění).Základníčinnostijsouhrazenypřednostnězpřiznanéhopříspěvku na péči.Přesáhne-lisjednanýrozsahslužebčástkupříspěvku,hradísetentorozdílz příjmů uživatele.

Fakultativní činnosti (§ 77 zákona)nejsoublížespecifikovány.Mohoupředstavovatcelýširokýsoubor služeb (rozdílných od činností základních), které poskytovatel uživatelům nabízí, a jejichžsmyslem je zvýšit životní standard uživatele nad rámec, garantovaný mu zákonem. Fakultativníčinnostijsouvždy za úhradu,kterámůžebýtposkytovatelemstanovenaažv plné výši nákladůnatytoslužby.Fakultativní(nadstandardní)službynemohou být hrazeny z příspěvku na péči, alevýhradnězpříjmůuživatele.5

c)Předpoklady pro výkon činností v sociálních službách upravuje zákon poměrně podrobněv ustanoveních § 109-111 a 115-117. Zabývá se jimi též prováděcí vyhláška. Obecně platí,žezákladnímipředpoklady jsouvždyzpůsobilostkprávnímúkonům,bezúhonnost,zdravotnízpůsobilostaodborná způsobilost.

Odborná způsobilost je zákonem podrobně upravována, a to se zvláštním ohledem zejménana odbornou způsobilost sociálních pracovníků, kde se kromě absolvování předepsaného vzdělánípředpokládá také účast v akreditovaných kurzech, praxe a je zde též uložena povinnost dalšího vzdělávání(§111zákona).

Vpřípaděpracovníků v sociálních službách, tedytěch,kteřívykonávajípřímouslužbu,zákonstanovípříslušnounutnouúroveňvzdělánípodletoho,ojakéhopracovníkajde(§116zákona),nenízdevšakjižuloženapovinnostdalšíhovzdělávání.

Unových pracovníkůsestanovílhůtakdoplněnípožadovanéodbornézpůsobilostido 18 měsícůodednenástupudozaměstnání.Dosplněnítétopodmínky,vykonávátakovýpracovníksvojičinnostpod dohledemodbornězpůsobiléhopracovníka.

Vpřípadějižstávajících pracovníkůjelhůtaprodoplněníkvalifikačníchpředpokladůstanovenana7, resp. 10 let(§120odst.11zákona).Tosenetýkáosobnad50letvěku.Povinnostabsolvováníakreditovaného kurzujenutnosplnitdo 2 let od účinnosti zákona.

d)Působnost státních orgánů a postavení poskytovatelů jimi zřizovaných. Zákon zejménaupravilkompetencestátníchorgánůpřisprávěsociálnípéče,aledojistémíryipřisamotnémvýkonusociálníchslužeb.

-Jde především o proces registrace poskytovatelů. Registrujícím orgánem je zpravidla místněpříslušnýkrajský úřad,vněkterýchpřípadechministerstvo;

5 Těžko by bylo možno obhájit názor, že trvá-li uživatel na poskytnutí některých základních služeb (činností), ačkoli mu nebyl přiznán příspěvek na péči, nebo tento příspěvek nepostačuje na úhradu všech sjednaných základních služeb, bylo by možno tyto služby (na jejichž úhradu uživatel již z přiznaného příspěvku „nedosáhne“) považovat za fakultativní a podle toho je účtovat uživateli v plné výši nákladů s jejich poskytnutím spojených.

23

-Dálejetorozhodováníopříspěvku na péči.Ktomujsoupovolányobecní úřady obcí s rozšířenou působnostínazákladěvyjádřeníúřadu práceostupnizávislostižadatele;

-Prováděníminspekcekvalityjsoupověřenykrajské úřadyaministerstvo;-Sociální šetřeníprovádějíobecní úřady obcí s rozšířenou působností;-Osprávních deliktechvoblastisociálníchslužebrozhodujíkrajské úřadyaministerstvo;-O dotacích a kontrole jejich využívání rozhoduje ministerstvo prostřednictvím krajských

úřadů. Vněkterýchpřípadechisamotnéobce(zesvéhorozpočtu).Působnost státních orgánů při zajišťování sociálních služebsekoncentrujepředevšímnaobecní

úřadyobcísrozšířenoupůsobnostíanakrajskéúřady,ménějižnaministerstvo.Tytoorgányzřizují právnické osoby jakoposkytovatelesoc.služeb(ministerstvozvláštníorganizačnísložky),případněsamy vystupují jako poskytovatelésociálníchslužeb.

-Obecní úřady obcí s rozšířenou působnostíačástečněikrajské úřady,zajišťujíposkytnutísociálníchslužeb,koordinujíjejichposkytováníaposkytujíodborné sociální poradenství;

-Kraje, obce s rozšířenou působností a samotné obcedálepůsobípřizajišťování dostupnosti informacíomožnostechazpůsobuposkytovánísociálníchslužeb;

-Ministerstvo a kraje zpracovávají střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Ten mohouzpracovávatisamotnéobce.

Když se pečlivě seznámíme se zákonem i s jeho prováděcími předpisy, zjistíme, že zejménaorganizace,zřizovanéobecnímiúřadyobcísrozšířenoupůsobnostíakrajskýmiúřadyjakoposkytovatelésociálníchslužeb,získaly zákonem větší míru autonomienasvémzřizovateli,nadruhoustranuvšaknanětaképadávětší díl odpovědnosti.Jetodánopředevšímtím,žebylmaximálněomezendirektivnípřístupv systémuposkytování sociálních služeb anahrazuje sedobrovolností a rovnýmpostavenímsubjektů. Je to samotný poskytovatel, který s uživatelem sjednává smlouvu o poskytování služby,akterýspolečněsuživatelemsledujeahodnotí,dojakémíryjsouposkytovánímslužbynaplňoványcíleuživatele,jehoočekáváníazejménapotřeby,nikolizřizovatelsamotný.Zato,vjakékvalitětakéslužbyposkytuje,jeposkytovatelodpovědný–atoaždotémíry,žemumůžebýtodnětímregistraceznemožněnajehočinnost.

Možnost zasahovat do činnosti poskytovatele ze strany zřizovatele, resp. i jiných státníchorgánů,tusamozřejměvnezbytnémířezůstává.Projevujesezejménavoblastikontroly, financování a v některých podpůrných činnostech,kterézřizovatelésamivykonávají.

Zákontakédourčitémíryomezuje smluvní volnost poskytovateletím,žemuukládápovinnost uzavřít se zájemcem o službu smlouvu o poskytnutí sociální služby. Toto omezení je však samoredukovánojednaktím,žejetatopovinnostuloženajenpropřípad,kdysejednáozájemcez cílové skupiny poskytovatele, kdy poskytovatel má volnou kapacitu k poskytnutí služby a zdravotní stav žadatele nevylučujejejíposkytnutí.Nejsoutoovšemjedinédůvody,kdykuzavřenísmlouvynemusídojít.Jenezbytné,aby se na jejím obsahu dobrovolně shodly obě stranyanelzeanipojednéznichspravedlivěpožadovat, abysmlouvuuzavřelyzapodmínek,které jsoupronizobjektivníchdůvodůnepřijatelnénebonereálné.V tomto směru je patrně třeba vykládat i jinak jednoznačné ustanovení § 88 písm. i) zákona, podle něhož je poskytovatel povinen smlouvu uzavřít.

Smluvnívolnostposkytovatelejeovšemomezenaipokudjdeostanovení výše úhradzaposkytovanéasjednanéslužby–atoprováděcím předpisemiustanovením§ 77zákonaofakultativních službách,kdeúhradulzestanovitmaximálnědovýševšechnákladůspojenýchsposkytnutímslužby.

Nelzeseaninezmínitopovinnostiposkytovatelepřiměřeně snížit úhraduzaposkytovanénezbytnéslužbytomuuživateli,jemužbypojejichúhradějižnezbylapřiměřenáčástjehopříjmunazabezpečeníněkterýchjehodalšíchpotřeb(kapesné).

Na druhou stranu je však ponecháno zcela na poskytovateli, jakým způsobem upraví a zakotvířaduvnitřních pravidel,podlenichžpostupujepřiposkytovánísociálníchslužeb(pokudpochopitelněnejsoutatopravidlavrozporuseSQ,případnějinýmiobecněplatnýmiprávnímipředpisy).

24

Hlava II. Ochrana osobních údajů

Kapitola 1.Úvod

Zdaleka tu nejde jen o to, že chránit osobní údaje před možným zneužitím ukládázák.č.101/2000 Sb.vplatnémznění,samotnýzák.č.108/2006 Sb.iSQ.

Osobní i citlivé údaje a kvalita jejich ochrany, představuje lakmusový papírek, citlivě reagujícína úroveň demokracie a obecně míru respektování lidských a občanských práv v dané zemi. Právětadymůžemesledovathlubokérozdílymezi totalitnímirežimyademokratickyzaloženýmisystémy.Mj.–tadyprávěvede(nebobymělvést)hlubokýpříkop,odlišujícísystémsociálnípéčevnašízemi,jakbyluplatňovándoroku2006azcelanovýstyl,založenýzákonemč.108/2006Sb.Asisimůžemedovolitúvahu,žemj.právědůslednáochranaosobníchúdajů,jakosoučástrespektuklidskýmaobčanskýmprávůmalidskédůstojnostivšech,kteřívystupujívprocesuposkytovánísociálníchslužeb,představujíjednuzvůdčíchmyšlenek,kteréprávěvedlykpřijetízákonaosociálníchslužbách.

Snadbysemohlozdát,žesezdetěmitovýchodiskyzabývámenadmíru,nutnouktomu,abychombyli schopni uvést SQ do praxe. Tak tomu ale není. Právě pochopení těchto hlubších souvislostírealizačními týmy, může vést nakonec k tomu, abychom proces, nastartovaný novým zákonemapraktickyreprezentovanýSQ,dovedlivesvýchorganizacíchdoúspěšnéhokonce.

Porozumíme-li těmto základním východiskům, přestane se nám jevit nový zákon, SQ a jejichpožadavkyjakoněco,conámkomplikujesituaci,alenaopakjakozdrojinspirace,sjejížpomocímůžemenašiorganizacipevnězakotvitvnáročnýchpodmínkáchtrhuvoblastiposkytovánísociálníchslužeb.–Nenížádnýmkacířstvímpoužíttohotovýrazu.Trhsámosobějevýrazemsvobodnévolbyavtomtosmyslutaknepředstavujenicasociálního.Iposkytovánísociálníchslužebsestávájednímzesegmentůtrhu. Segmentem v řadě případů značně specifickým – zejména s ohledem na své adresáty a jejichmožnosti.Poskytovatelésedostávajídotržníhoprostředí,kteréjevtomtopřípaděménědeterminovánocenami,aleotovícekvalitou.Tenkonkurenčnítlakzvyšujeřadasoukromýchposkytovatelůsociálníchslužebavneposlednířaděiosobyfyzické,kterýmzákonvytvořilprostor,abyseionymohlyzapojitdosociálnípéčeosvéblízkéaspoluobčany.

Asibybylodobrésiuvědomit,žežádnýztzv.„tradičních“poskytovatelůsoc.služebnemásvojipozici jistou.Dosavadní, téměřmonopolnípostavení„tradičních“poskytovatelů,můžebýtvnovýchpodmínkáchvelmisnadnonahrazenotěmi,kteříprávětytopodmínkyrychlejipochopiliapřizpůsobilisejim.

Věříme,žezvýšeuvedenéhovyplývá,jakýklíčovývýznammávsystémusociálníchslužebprávěochranaosobníchúdajů.

Tujetřebachápatšířeji,nežpouzejakoochranuosobníchúdajůklientů–uživatelů,alesamozřejměvšechosob,kteréseprocesuposkytovánísociálníchslužebúčastní.Tedyipracovníkůposkytovatele,aleiosobblízkýchuživateliatd.

Jak již bylo zmíněno, základní rámec ochrany osobních údajů stanoví především zák.č.101/2000Sb.oochraněosobníchúdajůazákonč.108/2006Sb.sedefactoktomuhlásí.NezbytnostochranyosobníchúdajůpakvelmidůrazněakcentujíprávěSQ.

Je na samotném poskytovateli, aby v rámci svých vnitřních předpisů – a zejména své skutečnépraxe,dokázaldůslednouochranuosobníchúdajůzajistit.

25

Kapitola 2. Základní požadavky

Covšebytatoochranamělazabezpečit?1)To, že veškeré údaje osobního (resp. citlivého) charakteru, zůstanou důvěrné a přístupné pouze

omezenémuokruhuoprávněných(pověřených)osob.2)Ženakládánísosobnímiúdajia jejichevidencebudepodléhatpřísnémubezpečnostnímurežimu,

který zajistí, aby těchto údajů nebylo možno zneužít a aby se nedostaly do rukou nepovolanýchosob.

3)Že veškeré osobní údaje, s nimiž pracujeme a které evidujeme, jsou zpracovávány s předchozímsouhlasemtěch,kterýchsetýkají.

4)Že i rozsah zpracovávání, evidence a archivace osobních údajů nepřekračuje nezbytně nutnoumíru,danoupodmínkamiacharakteremnašíčinnostiatím,cojsmepovinnizpracovávat,evidovataarchivovatpodlevšeobecněplatnýchprávníchpředpisů.

5)Žeorganizaceevidujeosobníúdajepouzeponezbytněnutnoudobu–tak,jakjetodánopodmínkamiacharakteremjejíčinnostiajejímipovinnostmi,kteréjíukládajíobecnězávaznéprávnípředpisy,příp.zvláštnízákon.

6)Že kromě osobních údajů, zpracovávaných, evidovaných a archivovaných v písemné podobě, jestejnou(přiměřenou)měrouzajištěnaiochranaosobníchúdajůvelektronicképodoběvinformačnímsystémuorganizace(vesmysluvyhl.č.56/1999Sb.azák.č.101/2000Sb.vplatnémznění).

7)Abysosobnímiacitlivýmiúdajipřicházelipracovníciorganizacedokontaktujenvtémíře,jakjetonezbytnéprovýkonjejichkonkrétníčinnosti.

8)Abypravidla(předpis)oochraněosobníchúdajůbylvsouladujaksobecnězávaznýmiprávnímipředpisy,takisostatnímivnitřnímipravidlyapředpisyorganizace.

9)Jakýmzpůsobemjezajišťovánakontroladodržovánípravideloochraněosobníchúdajůpracovníkyuvnitřorganizace.

10)Abyivpřípadě,žeznějakéhodůvodudojdekezneužitíosobníchúdajůuvnitřorganizace,bylomožnédostatečněprokazatelnězjistit,kde,kým,jakýchavjakémrozsahukezneužitíosobníchúdajů došlo, aby tak bylo možno vyvodit konkrétní odpovědnost těch, kteří se takového činudopustili.

Kapitola 3. Tvorba pravidel

Jesamozřejměvěcíkaždéhoposkytovatele,jakouformoupravidlazajišťujícíochranuosobníchúdajůzpracuje.Zpravidlasetakdějenapř.formousměrnic,kterézavazujívšechnypracovníkyorganizace.Nutnoalevzítvúvahu,žeprávěsměrnicečastonejsouurčenypřímoveřejnosti,jetoklasickávnitřnínorma.Otom,žezajišťujemeochranuosobníchúdajůklientů(ajakýmzpůsobem),byvšakmělibýttakétitoklientiazájemcioslužbuinformováni.Protolzedoporučitvytvořenítakovéhomateriálu,kterýbytřebaijenstručným,alesrozumitelnýmzpůsobeminformovalotétoskutečnostiuživatele.

Chtěli bychom též upozornit, že samozřejmě i uzavřená smlouva o poskytování sociálních služeb je dokumentem, obsahujícím osobní údaje uživatele. Bez souhlasu uživatele s nakládáním s jeho osobními údaji tak také nelze smlouvu uzavřít. Tento souhlas může vyslovit uživatel přímo ve smlouvě. Jedno z jejích ustanovení (pojmově by náleželo např. do části „Zvláštních ustanovení“) právě jeho souhlas může obsahovat. Jiným možným způsobem je samostatně stojící prohlášení uživatele, že souhlasí s nakládáním a evidencí jeho osobních údajů poskytovatelem. Aspoň kopie takového jeho prohlášení by pak měla být také přílohou uzavřené smlouvy a originál by měl být součástí příslušného spisu.

Zvláštní kategorii materiálů obsahujících osobní údaje uživatelů pak představují ty, kterékomplexně mapují celý průběh vztahůmeziuživatelemaposkytovatelem,kterébychommohlitakénapř.nazvatosobní složkou nebo osobním spisem uživatele.Součástítohotospisubyurčitěmělbýt

26

individuální plán, který obsahuje i podrobně vyjádřený osobní cíl uživatele, dále smlouva sjednanásuživatelem,doporučeníjehoregistrujícíholékařeačastoizdravotnickádokumentaceuživatele.Náležísemsamozřejměipotvrzeníovýšipřiznanéhopříspěvkunapéči,potvrzeníovýšidůchodu,pokudjeuživatelpředložilatéžipřípadnádohodaopřistoupeníkzávazkupodle§533OZ,byla-lisjednána.Patřísemidalšídokumenty,kteréseuživatelepřímotýkají,např.rozhodnutísouduoomezenínebozbaveníuživatelezpůsobilostikprávnímúkonůmausnesenísouduoustanoveníjehoopatrovníka.

Poskytovatelbyměljižvesvýchvnitřníchpředpisechjasněstanovit,kdojeoprávněndotétosložkynahlížet(avjakémrozsahu).Mělibychomdbátnato,abyseskomplexnísložkouuživateleacelouškálouosobníchnebocitlivýchúdajůvníobsažených,mohliseznamovatpouzetipracovníciorganizace,kteřítytoúdajekesvéprácinezbytněpotřebují.(Je tak samozřejmě na zvážení, nakolik by měla být taková složka v celém rozsahu k disposici například terénním pracovníkům v přímé péči apod.)6

Osobní a citlivé údaje uživatelů bychom měli likvidovat způsobem, vylučujícím jejich zneužitíokamžitě,jakmilepominoudůvodyprojejichevidenci.Zdejetřebaupozornit,žetomutaknemusíbýtvždyokamžitěpo tom,kdyuživatelpřestanebýtklientemposkytovatele.Totéžse týkásamozřejměipracovníkůorganizaceaidalšíchosob,jejichžosobníúdajeorganizaceeviduje.Řadaosobníchúdajůmusí být poskytovatelem archivována po předepsanou dobu. Které údaje a materiály je organizacepovinnaarchivovatajakdlouho,určujezák.č.499/2004Sb.(oarchivnictvíaspisovéslužbě)vplatnémzněníadalšíplatnéprávnípředpisy,zejménazák.č.343/1992Sb.

Jenezbytné,abyvnitřnípravidlaposkytovateletutopovinnostreflektovalaanebylatakvrozporusvýšeuvedenýmiprávníminormami.Doporučujemeprotodůsledněsledovat,zdanaševnitřnípravidlajsouv souladu sostatními,všeobecněplatnýmiprávnímipředpisy–a to iprůběžně, tak, abyvždykorespondovalasaktuálnímstavem.

Můžesepřihodit,žeorganizacevprůběhučasuměnísvojivnitřnístrukturu.Tadybychomopětmělidbátnato,abysepřípadnézměnyodrazilyivpravidlechonakládánísosobnímiúdaji,je-litonutné. Zpravidla totiž bývají v těchto pravidlech konkrétně vyjmenována pracoviště (úseky, odbory,odděleníapod.),kterájsouoprávněnapřicházetdostykusosobnímiúdaji.Vtomtosmyslubychomtedymělisledovat,zdavnitřnípravidlastakovýmipřípadnýmizměnamikorespondují.

Vnitřnípravidlabymělatakéobsahovatsrozumitelnoudefinici–vymezenípojmů–coserozumívýrazem„osobníúdaje“ a „citlivéúdaje“.Na tutootázku stanovídefiniciprávě zák.č.101/2000Sb.vplatnémznění.7

Zvnitřníchpravidelbymělojasněvyplývat,kdejsoumateriályobsahujícíosobníúdajeukládány,jakjsouzajištěnypředzneužitímajakjeevidováno,kdojemáprávěvdržení.

Významnou součástí pravidel je samozřejmě uložená povinnost mlčenlivosti těm pracovníkůmorganizace,kteřísosobnímiúdajipřicházejípracovnědostyku.

Konečněbychomchtělizmínit,žeúpravatoho,jakjenakládánososobnímiúdajiuživatelůvrámciorganizace,jejednouznejdůležitějšíchsoučástívnitřníchpravidel,požadovanýchstandardemkvalityč.2–tedytakových,kterámajípředcházetsituacím,vnichžbypřiposkytovánísociálníslužbymohlo

6 Obecně platí, že uživatel má vždy možnost nahlížet do dokumentace, kterou o něm poskytovatel vede. V některých případech, konkrétně např. v případě rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti uživatele k právním úkonům, vysloví přímo soud závěr, že není žádoucí, aby byla tato osoba seznamována s odůvodněním tohoto rozhodnutí. V takovém případě je třeba zajistit, aby takový uživatel při nahlížení do své dokumentace byl seznámen nanejvýš s výrokovou částí rozsudku.

Ve vnitřních pravidlech poskytovatele by měla být taková povinnost pracovníkům poskytovatele výslovně uložena, domníváme se však, že není žádoucí, aby právě o tomto ustanovení vnitřních pravidel byli uživatelé informováni. Proto by patrně v informačním materiálu, určeném uživatelům a zájemcům o služby nebylo zřejmě vhodné tuto povinnost pracovníků organizace uvádět.

7 Osobním údajem je jakákoli informace, týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Ten se považuje za určený nebo určitelný, jestliže jej lze přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.

Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoli biometrický nebo genetický údaj.

27

dojítkporušenízákladníchlidskýchprávasvobodobčanůadálepravidel,vnichžvymezujesituace,kdybymohlodojítkestřetuzájmůařešenítakovýchsituací.

Lzejendoporučit,abyprávěpravidla,zajišťujícíochranuosobníchúdajů,bylasoučástíšířepojatéhomateriálu,kterýmposkytovatelupravujeceloututorelativněobsáhlouskupinupravidel,požadovanýchSQ.

Samozřejmě, že je poskytovatel také povinen zabezpečit, aby s těmito vnitřními pravidly byliprokazatelně seznámenivšichnipracovníciorganizace,abyjeznaliařídilisejimi.

Kapitola 4.Návaznosti

1. Standardy kvality:-Standardč.2-Standardč.6Související: - Standardč.3,písm.a)ac) -Standardč.4,písm.a)-Standardč.5,písm.a)ae)-Standardč.7,písm.a)ac)-Standardč.9,písm.a),b),c)ad)-Standardč.10,písm.c)-Standardč.12-Standardč.15,písm.a)

2. Vnitřní pravidla organizace: -Organizačnířád-Pravidlaoochraněosobníchúdajů-Pravidlaoochraněprávuživatelů-Pravidlaovedenídokumentace-Informačnímateriály,(Všeobecnépodmínky)–formaveřejnéhozávazku-Jednánísezájemcemoslužbuasuživatelemslužby(vč.přísl.dokumentace)-Pravidlaovnitřníkontrole-Pravidlaoprováděníindividuálníhoplánovánísociálníchslužeb-Pravidlaovyřizovánístížností-Pravidlaoarchivovánídokumentů,spisovýaskartačnířád

Hlava III.Vnitřní pravidla poskytovatelů sociálních služeb

Kapitola 1. Úvod

Zákonč.108/2006Sb.osociálníchslužbách,kterýradikálněaodzákladuzměnilsystémposkytovánísociálnípéče,vyvolávánutnostpřizpůsobitprovozposkytovatelůslužebnovýmpodmínkám.Jetřebamnohdy velmi hlubokých a zásadních zásahů do vnitřní organizace poskytovatelů tak, aby činnostvšech,kteřísenějakýmzpůsobempodílejínaposkytovánísociálníchslužebuživatelům,bylařízenaaprováděnazpůsobem,odpovídajícímmodernímmetodámapožadavkům,obecněformulovanýmnejenzákonemaprováděcímipředpisy,aleistandardykvalitysociálníchslužeb.

Vcelémsystémusociálníchslužebsesetkávámesdvěmahlavnímiúrovněmičinnosti:-jednaksesamotným výkonem služeb-ajednaksadministrativně-organizační činností,kterávytváříservis

28

provlastnípraktickoučinnostatvoříjejírámecazázemí.Toutoadministrativně-organizačnístránkousenyníbudemezabývat.Cojevlastnějejímúkolemacílem?

Jak jsme se již zmínili, administrativně-organizační činnost představuje rámec a zázemí praktických činností a v jistém ohledu pro ně vytváří administrativní servis, nezbytný pro hladkýa bezproblémový průběh činnosti organizace nejen jako poskytovatele sociálních služeb, ale i jakosubjektuhospodářského.

Jetřebavrámciorganizacevybudovatfunkční systém vnitřních pravidel činnosti,kterýumožníjednakefektivní,správnéakvalitníposkytovánísociálníchslužeba jednak téžumožňujeprůběžnouináslednoukontroluvšechprocesů,probíhajícíchvrámcihlavníčinnostiaúkolůposkytovatele–atovkterémkolistádiuamomentujehočinnosti.

Ukazuje se, že v souvislosti s nastavením nového typu vztahů mezi poskytovateli sociálních služeb a jejich klienty,sisituacevyžadujeprovedenířadyadministrativníchopatření.Náležíknimzejménaoptimalizacevnitřníchprovozníchaorganizačníchpravidelnanovépodmínky.

Úkolemvšechtěchtoopatřeníazměnjezprůhlednit a vyspecifikovat činnost poskytovatele,jehoorganizačních útvarů i jednotlivých zaměstnanců, stanovit jasná pravidla a metodiku jejich činnostiatransparentněvyjádřit vazby poskytovatele k uživateliikorgánům,kteréjsouoprávněnyprovádětkontrolujehočinnostiakonečněikpřípadnémujehozřizovateli.

Zuvedenéhovyplývá,ževnitřnípravidlaorganizacemusívytvářetucelený, vzájemně propojený a hierarchicky strukturovaný systém.Nemělobysetakstát,abyněkteráorganizačníneboadministra-tivnívnitropodnikovánormastálamimoostatní,nenavazovalananě,nebosnimibyladokoncevrozporu.

Jetaktřebavycházetodnejzákladnějšíchdokumentů,jakýmjsouvřaděpřípadůZřizovacílistinyaOrganizačnířády,přessměrnicepodrobnějiupravujícívnitřníchodorganizaceaúkolyjejíchútvarůizaměstnanců,pravidlaprovozuzařízení,kteráposkytovatelprovozuje,sazebníky(ceníky),informačnísystém,způsob,jakýmjsouvyřizoványpřípadnéstížnostiapodnětyobčanůakončemetodickýmipokyny,upravujícímipostupykonkrétníchčinnostíaposkytovanýchslužebapracovnínáplnězaměstnanců.

Je zřejmé, že se tu jednáomimořádněnáročnýúkol.Můžemeovšem konstatovat, že zpravidlavětšinaposkytovatelůmájižřadutěchtopravidelzpracovanouajepouzenutné je přizpůsobit novým podmínkám a požadavkům.Bohužel,vněkterýchpřípadechtopatrněbudeznamenatzcelazásadnípřepracováníněkterýchpravidel,případněvytvořenípravidelnových.

Tadyjetřebazdůraznitvýznamstandardů kvalityjakoklíčovéhomateriálu,kterývobecnépolozeshrnujeto,covyplývázezákonaaprováděcíchpředpisůastanoví formou kritérií požadavky, které by měl poskytovatel sociálních služeb splňovat. Standardy kvality tak v jistém smyslu zpřesňujíasrozumitelnějivyjadřujíto,cojezhlediskazákonaaprováděcíchpředpisůžádoucí.Měli bychom tak standardy kvality chápat nikoli jako problém, překážku v naší činnosti, ale naopak jako vítaný zdroj relativně podrobných informací o tom, jak si stát v praxi představuje poskytování sociálních služeb.

Kapitola 2.Členění vnitřních pravidel

Pravidlaapředpisy,kteréupravujíchodorganizaceposkytovatele,můžemerozdělitnapříkladtakto:1) Obecná pravidla–jdetuzpravidlaozákladnídokumenty,jakojeZřizovacílistina,Organizační

řád,případněStanovy,pracovnířádyapod.2) Provozní pravidla

a)Všeobecná-jsouzaměřenanačinnostorganizacepřiplněníjejíchúkolů(smlouvyoposkytovánísoc.služebařízeníonich,ochranaprávklientů,provoznířádyzařízení,individuálníplánování,sazebníky/ceníky,konkrétnípravidlaproposkytováníněkterýchslužeb,všeobecnépodmínky,vyřizovánístížnostíatd.)

b) Vnitropodniková–speciální(řešenínouzovýchsituací,BOZP,oběhúčetníchdokladů,pravidlaoarchivováníaskartacidokladůapod.)

3) Metodiky, manuály apod.–upravujírůznéprovozníapracovnípostupy.

29

Vždyjesamozřejmětřebavycházetzkonkrétnísituace,postaveníaúkolůtékteréorganizace.Tovšemůžebýtznačněrozdílné,protonelze vytvořit jednotnou obecnou šablonu,podlenížbybylomožnévšechna tato pravidla vytvářet. Snad by se dalo říci, že jakousi šablonu v tomto smyslu představujístandardy kvality,avšakprávějejichobecnáformulacejedůkazem,jakvelmizáležínatom,abysikaždýposkytovatelpodletěchtoobecnýchpodmí