K N I H Y M A N E S A S V A Z E K I

J U L I E N B E N D A-::f{V * lF-C

ZRADA VZDELANCU.A

- 6r-4--/v7--d'tz-i .-&-4&'t /'r:ef

p R n r . o Z r L A V E R A U R B A N O V A

V P R A Z E 1 9 2 9

S p o l e k v f t v a r n f c h u m d l c r l M A n e s

Sodt trpt nedostatkem atry o tanscendentnf praadu

R E N O U V I E R

Frnanaouzsk6 s lovo c lerc (z la t insk6ho c ler icus,dlovdrk duchovni, v opak laiku, dlovdku sv6tsk6mu), jimdautor o,znad,uje typ lirdf, iejichZ dinnost nesm6iuje k ci_hirn praktickftm - urnElce, u,ince, filosofy - bylo velmit6iko pieloiiti d,o dcstiny. proto uzito v titu,lu slovav z d 6 l a n c i , v t e x t u p a k v i r r a z u l i d 6 d u c h o v n f .

Pozn6rnka pi.ekladatele

PREDMLUVA

Toktoj oypraouje, ie kdyi byl dfrstojnikeffi a oidilpii pochodu, jak jeden z jeho druhfi bije ilwdka, jenise uch'jtlil z iadyrpraoil mu.: ,rNestydite se zacfuizetitakto se svtm bliinfm ? Coi jste ncietl Eztangelia ?"NaCeE mu tento odpwdddl : ,rCoi jsteneietl aojenskjchpiedpisfi ?"

Takozttito odpndd' stilmc o{dycky duchoonl spra-aedlrnst, jei chce fiditi spraaedlnost sadtskou. Zdci semi aelmi moudrd. Ti, kdoi oedou Clwdka k dobjztdniodci, nemaji co iiniti se sprooedlnosti a milosrdcnstairn.

Piesto o{ak zdd se mi &fileiitd, ie existuji lidd,kteif, i kdyi jsou pro posmich, oybizej{ x;d bliinih, oiie a jiru iddU,rci je idd wdtsk!. Ti o{ak, jimiruileiela tato illoha a jei nazlodm lidmi duchwn{mi,neim ie ji nedbaji, ale dbaji ,ilohy opairrc. Vdt{inamoralisttl, jim{ se po padesdt let v Eoropd nnslouchd,

i

lidstao, aby nedbalo

Zapoinu to prtivd dokazoztati.

. z ' ' t'

. / - i , ' /

/ . )1 4 c-.7

Eztangelia o itlo ZRADA YZDELA}.{CIT-.,4,. *r-/l '-r ,.{: "',r- ; /;,-:7-

,

t . ). . t f

I

M O D E R N f Z O O T O N A L E N f P O L I T I C K Y C H J A S N I

UvaZujme o tdchto v65nfch ' zvanych politickf'-mi, pro n6Z lid6 povst6vaj i proti sob6 navzeiema z nichil jsou hlavni v55n6 rasov6, v53n6 tfidnia v65nd nSrodnostni. I lid6 nejpiesv6ddendji v6-Iiciv osudovy pokrok lidsk6ho rodu' piesndji ie-deno v jeho nutn6 smdiovSni k vdt5imu miru al5sce, nemohou popfiti, Le tyto v63nd dospivajiv dobd iednoho stoleti a den ze dne vice, v mnoha'a to nejdfileZit6jBich sm6rech, ke stupni doko-nalosti,' idnoil historie nikdy nespatiila.

A piedevSim tfkaji se mnoZstvi lidi, jehoZ senikdy netykaly. KdeZto jsme piekvapeni, zabyv6-me-li se na piiklad obdanskfmi v6lkami, jeZ zmi-taly Francii v XVI. a dokonce i koncem XVIII'stoleti, malfm mnoZstvim osob, kterfm vlastndznepokojovaly du3i, kdeito jsou d6jiny naplndnyail do XIX. stoleti dlouhfmi evropskfmi vSlkami,k nimZ piihliZela velk6 v6t5ina obyvatelstva na-prosto lhostejn6 mimo hmotn6 Skody, ieL mu

II

1

{I

J. ' ' . :/ l t ,,'/

/ / t ' ) , "

jakoZto v63n6, zachovitvaji, zd6, se, heslo i v ci-tdni. Je zcela zlejm6, jakou posilu tim zfskaly.

Tento vzrtst jednotnosti je provazen u nd-kterych znich p i ibyv6nim piesnost i . Vfmena piiklad, jak socialismus, jenZ byl je5td piedsto lety v davu svych adeptri v55ni mocnou, aleneurditou, vymezil dnes l6pe piedmdt sv6ho risili,urdil piesnf bod, kde chce napadnouti odprirce,Irnutf, jeil chce podniknouti, aby dobyl risp6chu,jak tyil pokrok lze zjistiti u antidemokratismu.Vime t6il, jak nen6vist vyhraiujic se, silf.

Jin6 zdokonaleni politickfch v65nf. AZ do dne3-nich dnri vidim v historii, jak tyto v55nd postu-puji v pferfvk6ch, jak lze v nich znamenatiskoky a piest6vky, zdchvaty a ochabnuti;u vSSni rasovych a tiidnfch vidim, jak po vybu-Sich, zajist6 hrtmnich a detnych, nSsledujidlouh6 obdobi klidu nebo alespoi diimoty; mezin6rody trvaly l6ta viilky, nikoliv v5ak nendvisti,i kdyil piipustim, io existovaly. Pohl6dn6mev5ak dennd rdno do jakf'chkoli novin a zjistime,Ze politick6 v65n6 nejsou ani den v nedinnosti.Nanejvy5 ndkter6 z nich na okamZik umlkaji veprospdch jedn6 z nich, kter6 vyZaduje n6hlev5ech sil jedince; je to hodina >posvdtnfchsvazkri

Soudim t6L, ile lze spatiovati velikf pokrokpolitickfch v6Snf v tom, jakf vztah zaujimajidnes u toho, kdo je jich divadlem, k jeho ostat-nim v65nim. Kdeilto zd6 se jisto, ile u m6sfanastar6 Francie, piesto Ze v65nd politick6 zaaji-maly vfce mista, neil bychom se zpravidla do-nrnfvali, zaujimaly piece jen men5f neZ vri5efizisku, chtivost rozko5f, city rodinn6, potiebymarnivosti - muZno ifci pii nejmen3fm o jehomodernim druhu, Ze, vstupuji-li vd3n6 politick6do jeho srdce, vstupuji tam za stejn6ho kursujako ostatni. Srovnejme na piiklad nejniisimisto, jet zaajimaji politick6 v65n6 u francouz-sk6ho m63tl5ka, jak se jevi ve fabliaux (franc.verSovanfch povfdk6ch LZ, a 18. stol., pozn.piekl.), v komedii stiedovdkd, v romdnechScarronovfch, Fureti0rovfch a Charles So-rela,') s mistem, jeL zaujimaji u tlhoil m65fana,vylidenrSho Balzacem, Stendhalem, AnatolemFrancem, Abelem Hermantem a paulem Bour-getem (nemluvim ov5em o dobich krise, jakobyla Li$') nebo Fronda,6) kdy politick6 v65n6,zmocni-li se jedinee, z,mocfuji se ho cele). pravda

' ) Pet i t de Ju l lev i l le , La Com6dieM o e u r s e n F r a n c e a u m o y e n d g e .B r e ' t o n L e r o m a n a u X V I I e s i b c l e .

') KatolickS liga ve Francii, zaloiaytd r.kalvindstrun (porzn.'pielcl.).

') OAUo; pnoti vl6d6 Arury Rak. a kardindla(1648-51) (pozn. ptukt.).

e t l e sAndr6 Le

1576 proti

Marrafina

je, ile i dnes politick6 v55nd zmocf,uji se u tohotomd3tlana vdt5iny ostatnich vftini a pozmdfiujije ve svrij prospdch. Je znilmo, jak jsou zanaSich dnri rodinnS, soupeistvi, obchodnf nepi6-telstvi, karierni ctiZddost a destn6 zSvod6ni pro-s6ikl6, politickf'mi v5,5n6mi. P o I i t i k a piede-v3im, i,6d,6, apo3tol moderni du5e, politika viude,lze mu zjistiti, st6le a jedin6 politika.u) Jakouposilu zisk6'v6, politick6 v5Sef, sludujici ses ostatnimi v5Sndmi, tak detnymi, tak vytrva-lfmi a tak silnfmi - jen se rozhl6dn6me kolema uzlime to. - Co se tf'de dlovdka z lidu, moZnozmdiiti, jak moderni dobou vzrostl vztah t6chtopolitickfch vSBni k jeho ostatnim v63nim, uv6,-ilim*ll jak dlouho se omezovala ieho ve3ker6v55ei podle slov Stendhalovych na piSni: 1. abynebyl zabit,2. aby m6l p6kny teplf' kab6't; jakpotom, kdy? pon6kud men5i bida mu dovolila ja-kfsi rozhled v3eobecn6jSiho rdzn, trvalo dlottho,neZ se jeho neurdit6 touhy po zm6ndch spole-denskfch promdilovaly ve v65eil, totiil neilprojevily jeji dva hlavnf karakteristick6rysy: utkvdlou mySlenku a nutnost piech6rzeti

') Novinkou je piedev3irn, Ze piirpouBtime, Ze v5e jepoliti,ck6, le to hl6s5,me, Ze se ti'm honrosi,me. Ji,nak jezeela zilejm6, Le lid6, jako oibchodnici nebo bSsnici, ne-dekatri teprve do dne$ni do,by, kdyZ se pokou5eli o'dpravitiodprirce tim, Le jej politic,ky dirskvalifikovali. Vzpo-meime, jakfmi prostiedrky soupeli La Fo,ntaino'vi za-bnaiovarli nur po deset let pffstu,p do Akademie.

Z.rada vzdElancrl.

i

14 15

_-*"qrqF*

v din.') Mohu lici, ile politick6 vdsnd dosahujidnes ve v5ech t i i ddch s tupn6 p ievahy nado s t a t n i m i v 5 5 n d m i , j a k 6 n i k d y n e z n a l y .

cten6i jiZ uhodl hlavnfho dinitele hnutf, jeZzde zaznamendvf,me: ile se staly politick6 v65n6vSeobecnymi, soudrZnymi, jednotnymi, trva-lfmi a pftev'llnymi, v tom pozni, katdy z velk6d6sti dflo politickfch dennfch a lacinfch novin.Nelze se nezarnysliti nad ot6zkou, neni-li pravd6-ltodobno, Ze teprve podfnaji v6lky mezi lidmi,piemf5lime-li o tomto kulturnfm ndstrojijejich vlastnich v65nf, jejZ lid6 vynalezli, aneboalespoi piivedli ke stupni moci, jak6 nikdy ne-bylo lze spatiiti, a jemuZ se odd6vajf celou sdil-nostf srdce kaZdodenn6, jak se probudi.

Poukfnali jsme pr6vd na to, co lze nazvati zdo-konalenim politickfch v5,Sni na povrchu, ve for-mzich vice m6n6 vn6j5fch. Zdokonalily se v5akt6Z podivuhodn6 v hloubce, ve vnitini sile.

A piedevlim zvlir5td pokrodily ve znalosti sebesamych. Je zfejmo, i,e si dnes (a to tEL znalnoumdrou ridinkem novin) du5e, zasailend politickouv55ni, uv6domuje svou vlastni vd5eil, formulujesi ji a vymezuje si ji s urditosti, jak6 neznalapied padesSti lety a o niil netieba zdtrazfiovati,jak se ji zesiluje. Cht6l bych pii t6to piileZitosti

') Projevily je podle hlubok6 pozn6rnky Tocquevillovyai v den, kdy poi6tek zlep5enfch Zivotnich podrninekpod,nitil dlov6ka z lidu, aby chGl vice, totiil konrcernXVIII. stoleti.

16

vytknouti dv6 v55n6, ieiichi; vznik na5e dobaspatiila, nikoliv ov5em jejich existence, alejejicft uv6domdni, plizndni a hrdosti na sebesamy.

Prvni nazval bych j istf 'm i ' idovskfmA a e i o n a l i s m e m . K d e Z t o a t ' d o s u d Z i d 6 ,odsouzeni v mnohfch zemieh k tomu, aby bylirasou m6n6cennou' nebo alespoil odli5nou a ne-splynutelnou, odpovidali popirSnim t6to odli5-nosti, snaZfce se setiiti jeji zd6'ni a odmitajicepiipustiti realitu rasovou, vidime dnes, jak setnnozi z nich od ndkolika let snali prohlaSo-vati tuto odli5nost, vymeziti jeji znaky nebo to,co za n6 poklSdajf, honosi se jimi a tepaji kaZdousnahu po splynuti se svymi odpfirci (viz diloIsraele Zangwilla, Andr6 Spira, Revue Juive).Nejde zde o to, abychom p6trali, od je hnutitdchto Zidfi u5lechtilejSi neZ risili mnoha jinych'jimiZ se omlouvS jejich pfivod, jde o to piipo-menouti tomu, iei? zaiimd mirovy pokrok vesvdt6, ile k pfch6m, I

MoZno iici, ile ai do dne5nich dnfi byla>tiidni nendvist

Ijence, ale i,6d6 to ne tak pro hmotn6 vfsledky,jeZ tim ziskdv6, (co m6 osobnd z tdchto vysled-kfi ?) ale pro sl5vu, jeil z nich vyplfv6. Ndrod-nostni citdni, zpopularisovav5i se, prom6nilo sepiedev5im v nSrodni pychu, nSrodni citlivost.")Chceme-li zmdiiti, od je timryzeji v55niv6, pln6jiiraciondlni a tim silndjSi, piipomeime si Sovi-nismus, formu patriotismu vynalezenou v pra-v6m slova smyslu dernokraciemi. Jak je tatopycha ostatnd v opak b6Zn6mu mindni vdSnisilndjSi neZ prospdch, piesv6ddime se, pozoruje-me-li, jak se lid6 ddvaji zad,ast6 zabiti pro

") Vytkndme piesnd, jakS zde novota. Obian XVII.stoleti m6l jiZ pojern nirodni cti; d,okazuji to dostatednEdopisy Racinovy (viz vlznamnou str6nku v Pam6techPontisovfch, kniha XIV.) (Louis de Ponti,s, franc. kapi-t6n, 1"583-1670, pozn. ,pi.), ale ponech6,val kr6li, abyusoudil, deho vyiaduje tato dest; 'pohor5erri, jako byloVaubanovo, nad rnirem ryswickfm, kterf >>zneuctiv6kr6le a celf n6rod

vtidcfim n6roda, af, koiistf doma nebo u sousedir,novy a velmi jist:f prostiedek k rczpoatilni v6-lek, jich? potlebuji, coL tak6 pochopili, jak uka-zuje v hojn6 miie piiklad Bismarckriv a pro-stiedky, jimiZ dos6hl vdlek proti Rakousku a,proti Francii. S tdchto hledisek zdd se mi dostioprdvndno ifci s francouzskfmi monarchisty, ile>>demokracie, totj vdlka>Ale rnnohem dtleZiGj5i neZ h,m,otn6 f'akta je dulenSrodri. Mezi vBemi n5^rody lze cltiti jak6si kva5en{,jedni h6,ji urdit6 principy, druzi principy opadn. Tvoifcesoudri,st Spoleinosti n6rodt, n6rody neupou3.tEjf od sv6n6rodnl mor6lhy.< (Rei n6rneck6ho ministra ,zahranidiv Zenevd pii vstupu NEmecka do Spolednosti nr6rodrl 10.zSIi L926.) Rednik pokraduje: >>Z toho v5ak nechtl vyplf-v6, aby n6,rodov6 povst6va,li rproti sobd navz6jern.< Jes pordivem, Ze nedod,al >Naopak>Toto sebev6domi, jei,clr6pou nra^rod,ov6 a jei. kultura jen zesiluje, toto rsetre-vddomf prisobf,,l,e v6.lka nikdy nemriZe'mnizsti, pies uZEispojenl z6,jrnri, pies sblfZenl rnrav& a vndj5foh foremZivota

vdlky hrozn6j5i, neil viechny ty, kter6 jsmesPatiovali dosud.l')

Nelze v6ru dosti zdtrazniti, jak je tato for-ma patriotismu v d6jin6ch nov6. Souvisi zajist6s tim, te byla tato v53efi piijata lidovfmi wst-vami, a byla, jak se 2d6", zah*,jena r. 1818 N6mec-hem, kter6 bylo ziejm6 skutednfm uditelem lid-stva, co se.tfde demokratick6ho patriotismu, roz-umime-li timto slovem vrili ndroda vystupovatiproti ostatnfm n6rodrim ve jm6nu sv6ho nejzd-kladn6j5fho charakteru.,s) (Francie za revolucea za cisaistvi nepomy5lela nikdy na to, aby po-vst6vala proti ostatnim n6rodfim ve jm6nusv6ho jazyka nebo sv6 literatury.) Tato formapatriotismu byla za minulych vdkri tak m6lozndma, Ze neuvaZujeme jii, o pffpadech, kdy n6-rody piijimaly ve sv6m hin6 kulturu ostatnichndrodfi, ba i t6ch, s nimiZ v6ldily, a dokonce jiuctivaly. Mdm uv6sti fctu fr,ima ke geniu frecka,o ndmZ soudil, Ze bylo politicky poraZeno ? OctuAtaulfa a Theodoricha, vit6zfi nad F,fmem, ke

") Piedvidal to, jak se zd6, Mirabeau, kdyZ hl6salirstavoddrn6rnu shrom abd&li, ie p,ro v6lky >,srnoibodnfchnS,rodfr

p6stujf duchov6 populS,rni (nazyvdm zde polru-lSrnimi v5echny duchy ovl6dan6 obr azotvornosti,to znamen6 piedevSim lidi sv6tsk6 a liter6ty).Myslim, ie piSl-li si Hugues de Lionnezz) prosvrij nSrod ziskdni Flanderska, nebo Si6yds")ziskdni Nizozemf, nedomnivali se, Ze v nich oZi-vuje du3e starych Galhi, ani Bismarck, dychtil-lipo v6vodstvich d6nskych, nemyslil (nemluvimo tom, co ifkal), Ze kifsi vfili iSdu n6meckychrytii'ri.tr1 Piesv6ddime se s dostatek, jakf piinosnSsili vn65i do ndrodnostni v5,5n6 toto posvdcenijejich pi5ni, popatiimeJi, ved se promdnilo totocit6nf u N6mcfi s jejich nSrokem pokradovaLiv duchu svat6 ii5e germdnsk6 a u Itahi, oddoby, kdy stavEji sv6 chtdni jako vzkii5eni vrileii5e ifmsk6.'5) Zbytelno piipominati, ile i tunallzaji vridci stitu v populSrni sentimentalitdnovf a dobry ndstroj k uskutediovdni svych

") Franc. ministr (1611-1671), kterf jednal o mirpyrenejsk! (:pozn. piekl.).

") Abb6 Si6yds (1748-1836), franc. politik a jedenze tti ko,nsuifr (pozn. pYekl.).

'") Ve skutednosti n5rodov6 nevdii no.vnl7, Ze by je-jich ctii,ildosti sahaly aZ k jejich piedkrim; nestarajlcese o ddjiny, nev6ii tomiu ani, kdyZ je to pravda; vdii,Ze tornu v6ii, piesn6ji cht6ji vdiiti, Ze tomu v6fi. Ostatn6stalf, aby je to rozlitilo snad vfce, nel kdy,by tonruvskutku v6}ili.

") Francie se zde ziejm6 nevyrovnSvS svjrm souae-dtr,m; modernl Francourzi dini pram6lo n5ro,ku na to, abyvrtdl'ovali znoviu e,tiZ6do,sti I{arla Velik6ho nebo LudvikaXIV., piesto, i,e to n6ktefi spisovatel6 prohla5urjf.

waktickich zdm6rfi a ile ho dovedou poui'ivati;ofipomefme si jen, chceme-li uv6sti jen ned6vnyofitrtua, jakf, zisk vytdi:ila italskd vlSda z podi-vuhodn6 schopnosti svych krajanfi, kteii citilindtokna Rjeku jako nSrok >stalety

Tyto v6Sn6 jsou 1. hnutf protiZidovskt!, 2. hnutitiid majetnfch proti proletari6,tu,3. hnuti auto-ritdfri proti demokratrim. Je zndmo, Ze se ka1d,6z tdchto vdSnf ztotoilituje dnes s n6rodnostnimcft6nfm, o nEmE prohla5u je, i,e jeho odpfirce jepopfrS. Dodejme t4il,ile skoro vildy jedna ztdehtotif v55ni souvisi u toho, koho ovl6d5, s existenciobou ostatnich, taki,e se citdni n6rodnostni ze-siluje je5td souborem ti.i. Toto zesfleni jestostatn6 vzdjemn| a molno iici, Ze antisemitis-mus, kapitalismus a autoritdistvi projevuji dnessilu naprosto novou svfm svazkem s naciona-lismem (o pevnosti tdchto svazkfi viz pozn6,mkuC na konci knihy).

Nemohu zanechati tohoto moderniho zdokona-leni politickfch v65ni, ani? vytknu jeStd jeden,jeho rys: v kaZd6m ndrodd je podet osob, citicichpifmf z*"jem na tom, aby tvoiily souddst moc-n6ho n6roda, za nalich dnri nesrovnateln6 vy5Sineil kdysi. Vidim dnes ve vSech velkfch sti-tech, kterak nejen svdt prfimyslovy a velkoob-chodnf, ale i znalny podet maloobchodniktr, drolo-n6ho m65tl6ctva, jakoil i l6kairi, advok6tfi, bai spisovatelfi, umElet - ano i ddlnikri, citi, jakjim z6,leli pro zdar jejich osobnich podnikri natom, aby patiili k mocn6 a obdvan6 skupinE.Osobnosti, kter6 jsou s to, aby odhadly takov6topromdny, dozndvaji, ile toto cit6ni neexistovaloani zdaleka, alespoi v t6 urditosti, jakou na ndmspatiujeme dnes, v svdtd maloobchodnictva,

28

na piiklad ve Francii pied tiiceti lety. U liditak zvanlich volnych povol6ni je je5td nov6j5i;ie zajistd nov6, sly5fmeJi, jak umdlci zhustavylitaii sv6 vl6,d6: >>ile nezjednilvS, dosti v6il'nosti n6rodu, aby vnutila jejich umdni cizin6n6rodnich socialistti>Nezapomeime,Ze n6meckd ltrEe, kter6 je poklSd6na v5eobecndv cizi.rG rae, sb6fr, vfludn6 vojenskf, je evfrn pfivodern(Zollverein) piedev5inr hospodAi'skfm st6temPm n6.s je v6l+ka jen poknaiovinfm na,Si iinnosti

\

I

29

t,ajici z pychy,zr) nicm6n6 vnri5f novou posiludo ndrodnostnich v55ni.

Nakonec vytknu posledni znadnf zdokonaleni,jeZ se projevuje dnes ve v5ech politickfch v55-nfch, ati rasovych, atl tffdnich, af, stranickfchnebo nSrodnostnich. PohliZimJi na tyto v65n6v minulosti, vidfm, Ze se zaklildaly na pouhfchvd5nivyeh nStlacich, D& naivnich vf'buiich in-stinktu, jeZ nemdly, alespofr u velk6 d5sti, dal-Siho prodlouZenf v ideje, v soustavy; yzpouryddlnikri XV. stoleti proti majetnym osobSm ne-byly provdzeny, jak se zd6, nijakou naukou o pri-vodu vlastnictvi nebo o povaze kapit6lu, vzpouryvrai,ednikfi Gheta nijaklim ndzorem o filosofick6hodnot6 jejich dinu, a nezd6 se nikterak, Zeby ftok rot Karla V. na obr6nce M6zidres bylpodndcovdn teorii o piedurdeni rasy germdnsk6a mordlnf nfzkosti svdta latinsk6ho. Dnes vidim,jak je kai,dd politick6 v5,Sefi vyzbrojena celousiti doktrin ostie vyhran6nych, jejichZ jedinourilohou je, aby se t6to v65ni dokilzala se v5echhospod6isk6 v rnfnre jinfm'i sice p,ros'tiedky, ale ttrr,i?metodarni< (Naurnann, S ie d ni E v r o p a, str. LLz, 247,viz ceil,6 dilo). N6mecko je, iak se zd6, iedrinein6 v tom,nikoliv Ze pdstuje oibchodnl patriotisrnus (AngUe jejp6stuje ,pr6v6 tak a rnaohem d6le), ale Ze se jfmhonosi.

n) A nevytvSii rpatriotismus tak nhraLivli pii-porneime ,si trainsakce s cizinou, jeZ piijim6 patriotis-mu,s p/rospchu (na pi. i,elezitiskS sml,ouva francouzsko-ndmeckS), proti nirnZ se bouii patriotisrnus pfchy.

30

hledisek svrchovan6 hodnota jejfho podin6ni, ado nich? se promit6, zndsobujic piirozend svottvd3nivou silu. Chceme-li vvtknouti k jak6muvrcholu dokonalosti piivedla na5e doba tyto sou-stavy, s jakou bedlivosti a houZevnatostf do-vedla kat'd6, v55ei vybudovati teorie po viechsfi5'nkdch vhodn6 k sv6mu ukojeni, s jakoupiesnosti byly tyto teorie upraveny k tomutoukojeni, s jakou hojnosti vyzkumfi, s jakoupraci a s jaklim prohloubenim byly vystupfio-vdny v kaild{m sm6ru, uved'nte jen ideologickousoustavu nEmeck6ho nacionalismu, zvandho pan-germanismem, a francouzsk6ho monarchismu.NaSe stoleti bylo v prav6m slova smyslu sto-l e t i m i n t e l e k t u 6 l n f o r g a n i s a c e p o -l i t i c k f c h n e n 6 v i s t i . B u d e t o j e d e nz jeho velkych titulfr v mor6lnich ddjindchlidstva.

Tyto soustavy, jakmile se vyskytnoa, zakld-daji se u katdf v55n6 v tom, Ze prohla5uje, Zeje dinitelem dobra na sv6td a te jeji nepiitelkyndje geniem zla. A to dnes prohla5uje nejen jiZv oblasti politick6, nybr? i v oblasti intelektu6lni,estetick6: antisemitismus, pangermanismus,francouzskf monarchismus a socialismus nejsoujen projevy politickymi, ale h6ji zvll"ltni zpfisobmonilky, inteligence, citovosti, Iiteratury, fito-sofie, umdleck6 koncepce. Dodejm e t6L, Ze naSedoba zavedla do teoretick6 soustavy politickychv6Sni dv6 novoty, kter6 je jen podivuhodnd zesi-Zrads \rzdllanct. SI

1ilt

lilItrji. Prvni je, i,e kaid6 dnes piedpokl6d6, Le jejihnuti odpovidS, >vyvojov6mu smysluhlu-bok6mu ddjinn6mu vyvoji

I I

V V Z N A I V { T O H O ' T O H N U T ' I . _ P O V A I I AP O L , I T I C K Y C H V A S N T

Jaky je vfznam tohoto hnuti? Jak6 prost6 ahlubok6 lidsk6 snahy je pokrokem a triumfem?Opdtuje se zde oti,zka, jak{, je povaha politi-ck:ich v53ni, jak6 vyjadiuji vleobecndj5i a 26,-kladndj3i du5evni hnuti, jakj, je, jak pravi Skola,jejich psychologickf z6"klad.

Tyto v55nd mohou se vztahovati, jak se 2d6,,ke dv6ma zdkladnfm vfilirn: 1. chtdni skupinylidi osvojiti si (nebo zachovati) pozemsk6statky : itzemi, hmotny blahobyt, politickoumoc s dasnymi vyhodami, je,t z ni vyplyvaji,2. chtdni skupiny lidi cititi se zvlS5tnfmi a od-li5nymi vzhledem k ostatnirn lidem. MoZno iici,Ze se vztahuji na dv6 vtile, z nichil jedna usi-luje o ukojeni zisku, druh6 o ukojeni pfchy.Tyto dv6 vfile vnikaji do politickych v55ni vevztazich velmi finnych podle v5Sn6, kterou sle-dujeme. Zd6" se jisto, Ze vdSeil rasovS, pokud senesmd5uje s v63ni n6,rodnostni, je vytvoienapiedev5im z vrile skupiny lidi, jeviti se odliS-njrmi, moZno rovndZ tak iici o v65ni nhboilen-

sk6, piipomindmeJi si ji v jeJi ryzosti. V55eitiidni naopak, takov6', jaliou vidime u tifdy d6l-nick6, zakl6d6' se ziejm6 v pouh6m chtdni osvo-iiti si statky pozemskd; snahy po odli5nosti,iei; ji podali vSt6povati George Sand a apo3tol6z r. 1848, se dnes d6lnik jaksi zffk6,, alespoiive svfch iedech. Co se tyde v6Bn6 nSrodnostni,spojuje dva dinitele: vlastenec pieje si miti po-zemsky statek a zStoveil se jeviti jako odli5nf.V tom je tajemstvi ziejm6 siln6 svrchovanostit6to v5Sn6, pokud je vskutku v55nf, nad ostat-nimi v65ndmi politickymi, zvl6Etd nad socia-lismem: v65efi, ieiit' pruZinou je toliko pro-sp6ch, neni s to, aby soupeiila s onou, kteritmobilisuie zdrovei prosp6ch i pfchu. V tom jet6Z slabina socialismu, vzhledem k v65ni tiidni,tou, jei je pdstovdna burZoasif, jeilto m65ti5rkchce miti i v6ci pozemsk6 i se cititi odli5nym.Dodejme t6Z, i,e tyto dvd vfile, z nichZ jednavyply'vd z prospEchu, druh6" z pfchy, obsahujiv sob6, jak se zdd, soudinitele v55niv6 sily,velmi nestejn6, a ile podle na5eho risudku a jairjsme jiil podotkli vy5e, neni mocndj3i z obouta, jei, r,6de ukojeni prosp6chu.

T6ti-li se ostatn6, co znamen6, kaild6 o sob6z tdchto zikladnich vrili politickfch v65nf, jevise mi jako dvd podstatn6 sloZky vrile dlovdka,jenZ se chce uplatniti v redlni existenci. Chtitire6lni existenci znamenS": L. chtiti n6jaky po-zemsky statek, 2. cititi se odli5nym. KatdS exi-

35

stence, jeZ pohrdd tdmito dvdma touhami,kaildi.existence, jeL usiluje toliko o statek duchovninebo se projevuje piimo ve vSeobecnosti, vy-stupuje mimo re6, lno. Pol i t ick6 v55nd azvl5.5t6 v65n6 n6rodnostni, pokud spojuji ob6vytden6 vfile, jevf se ndm hlavnd v65ndmi r e-a l i s t i c k y m i .

Zde v5ak se ozve mnoho lidf : >Ano, vtile, kter6vytvdieji politick6 v55n6, jsou vfilemi realisti-ckymi, ale jednotlivec pienS5f tyto vrile na celek,jehoi, je souddstf ; pro svou ti'idu a nikoliv prosvou omezenou osobu chce bfti d6lnfk drZitelemhmotnych statkri, pro svrij n6rod a nikoliv prosv6 tizk6 j6, chce bfti patriot majitelem irzemi,ve sv6m ndrodd chce se cititi odli5nfm od ostat-nfch lidi. Nazvete realisticklimi v65n6, jeZ pfi-pou5tdji takov6to pieneseni jednotlivce do ko-lektiva ?< Md,m odpovdddti, Le jednotlivec, pie-n5Seje svd chtdni na celek, jehai, se dovol6v6,nem6ni tim nilcterak jejich rdz? Ze tim jen zvdt-Suje nesmfrn6 jejich rozmdry? usilf, smEiujicik vlastnictvf pozemsk;ich vdci ve sv6m n5.-r o d 6, snaha po odli5nosti ve sv6m ndrod6, tolivildy snaha o vlastnictvi pozemskfch vdcf, totivLdy fsili o odli5nost. Znamend to jen, jsme-liFrancouzi, chtiti, abychom byli drZiteli Bre-tan6, Provence, Guyenne, AlZiru, Indodiny; totlchtiti, abychom byli odliSni v Jeanne dArc,v Ludviku XIV., v Napoleonu, v Racinovi, ve Vol-tairovi, ve Viktoru Hugovi, v Pasteurovi. Do-

Aeite, ile to znamen6" zdtoveir vztahovati tatolii.ni nikoliv iiZ na chabou a pomfjejici bytost,-nfArnna

bytost >vddnou((, & cititi to do drisledku'pgoir*ut ndrodnostni nejen nepiestdvS' biti,g-oirtn.*,28) protoile ie nSrodnostnf, ale prom6-n-uje se v egoismus >posvdtny

v r e A l n f m n e b o p r a k t i c k 6 m z p t r -s o b u L i v o t a , v o p a k z p t r s o b u n e -z i S t n 6 m u n e b o m e t a f y s i c k 6 m u .Nadto je pozoruhodno, spatiujeme-li, jak zanaiich dnfi politick6 v65n6 snaZi se stdle vy-slovndji, aby vyplyvaly z tohoto realismu, a tojedin6 z n6ho. Viechen socialismus prohla5ujeb6Zn6, i,e se jiil nestard o lidskou vieobecnostani o to, aby ji piinesl spravedlnost nebo n6-jakS, >metafysicky fantom

bevddomi, jaklho nebylo lze dosud spatfiti.33)Posl6ze i nejvy55i znak, jejZ jsme seznali nav6,5nich politickych, zboZSt6ni jejich realismu,je doznirn s urditosti aZ dotud nezndmou, stdt,vlast, tiida jsou dnes pifmo bohy, moZno i iici,Ze mnoha lidem (a mnozi se tim i honosi) jsoubohy jedinymi.sn) Lidstvo vyjadiuje nyndj3imp6stov6nim politickj'ch v53ni, Ze je realisti-dt6j5i, vyhradn6ji a n6boZen3tdji realistick6,neZ kdy dosud bylo.

") Na pi. ve slovech jaJ>Je nutno, aby se um6lci piipravili k nov6 im-perialistick6 trloze, jili, rnd na5e um6ni naplniti. Pie-devifrm je tieba kategoricky urklddati princip italskos,ti.Kdokoliv napo,dobuje ciziuu, je vinien vlastizradou, jakovyzv6dad, kterf pou,Sti nepiirbele tajnfirni dviiky. Slova,jel m6 ar,narti ilrahdg vyznanai >irntegr6lnih,o naeioma-trirsmu

iace, kr6tce ve vlastnictvi statku nikoliv pozernrsk6ho, pravi jaksi: >Moje krSlovstvi neni z toho-to svdtasluhri boZich< pozveCitsvfij hlas ve sboru zitlti rasovych, stran poli-tickfch ; tim m6n6 lze popiiti, Ze pii j imaj iv63n6 n6rodnostni. Jm6no Dantovo, Petrarkovo,d'Aubign6, n6kter6ho obhSjce Caboche") nebokazafr,ele Ligy poudi zaiist6, s dostatek, ile n6-kteii duchovni lid6 nevydk6vali teprve na5idoby, aby pEstovali tyto v5,5nd se v5i prudl

hensfi, Newtonrl , ba i Voltairri, Buffonrl,Montesquieufi, abychom uvedli jen n6kter6, mfi_ileme, zdt, se, opakovati, ile ail do dne3nich dnusbor myslitelfi bud zfist6v6 politickf.m v6snfnicizi a pron6si s Goethem: >>ponech6vejme poli_tiku diplomattm a voj6krim,

vdm v5eobecnf karakter se vBeobecnfm karak-terem. To znamen6,, Le bych neuzndval, kdybymi dtenSi odporoval a dfimyslnd dokazoval, Lebyl v prvni skuJrind ten, kdo nebyl realistou av druh6 onen, kdo jim nenf, jakmile tentodtendi by byl nucen piipustiti, ile ve svt5m celkul>Myslim, Ze s vdtsiho odsbupu shled6 Doumicv m6m d('le nikoliv- protiklady, ale vfrno,j.vlasti, i kdyZ nemd, pravdri,je nutno d6fti za pravdu

vadla srdci zaujatich jedind Bohem, ale zdd se,Ze si osvojili toto citdni se stejnou v6Snf, jiZ jsmevytkli u spisovatelstva, a Ze jsou i oni hotovi pod-porovati svou zemi v nejnespornEj5fch bezprd.vfch. To jsme viddli naprosto jasn6 za posledniv6lky u duchovenstva ndmeck6ho, z ndhoZ ne.bylo lze vydobyti ani stfn protestu proti n6sil-nostem pdchanym jeho ndrodem a jehoil mldeninebylo mu, jak se zd6, diktov6no toliko opatr-nosti.o') Vedle tohoto chovdni piipomenu cho-vSni Span6lsk;ich teologfi XVI. stoletf, jako byliBarth6lemy, Las Casas, Vittoria, tepajfci, jakzndmo, ohniv6, ukrutnosti pdchan6 jejich kra-

nu) Znirme, jak6 d.ri,vody ud6val ndmeoklf katolik o isba-novitsku wlich souv6rcri: >1. jejich nedostateinou znalos,tfalstt a nr5,z,o'rri v zernich v6ldicich a ne,r.rtr6ln(ch, 2. j e-j i , c h r p a t r i o t i s m u s , k t e r f s e n e s r n f u c h y -l o v a t i o d s v a z k u , k , t e r f v i i , e n 6 m e c k fn 6 r,o d, 3. bdzei. pied dn:utr.,f,m >kuilturkamqrfem

w Ti

Le nilleieji duchovnimu Zivotu.o') piesv6ddirnese, kterak tato forma patriotismu je u licli my"Slenky nov6,, zejm6na ve Francii, vzpomeneme-fina Lamartina, Viktora I{uga, }Iicheleta, proud_hona, Renana, abychom uvedli jen patriotickeduchovni lidi piedch6z ejici piimo dobu, jfil se za_byvdme. Je-li ti.eba zdtnazniti, jak i zde posililiduchovnf lid6 v55eil laikfi tim, ile si ji osvojo-vali ?

Dokilile se ndm, i,e byly vztahy ciziny k Fran-cii v druh6 polovind stoleti a zvt61t6 po dvacetlet, kter6 piedch6zely v6lku, takov6, Ze Francou-zfirn, ktei'i chtdii chrdniti sviij ndrod, bylo vnu-ceno nejprud5i ndrodnostnf stranictvi, a i,e je_din6, ti, kdoZ schvalovaii tento fanatismus, bylipravyrni vlastenci. Netvrdime opak, pravimejen, ie duchovnf lid6, kteii provdd6li tento fa-natismus, zradtli svrij fiad, jen? se zakl6dl,pr5v6 v tom, aby postavili proti ndrochim a ne-spravedlnosti, I< nft je nuti jejich pozemsk6 n6,-boZenstvf, sbor, jehoi, jedin:im kultem je hultspravedlnosti a pravdy. Je pravda, ile tito noviduchovnf lid6 prohla5ujf, Le neznaji spravedl-nosti, pravdy nebo jinych metafysickfch >mlha-vych pojmfi>viemu, co je n6meck6

Piesto v5ak bylo ni{,m milej5i, kdyby byl tentoFrancouz, pozvednuv se na chvili nad svrijprospdch a v6ren v tom cti sv6 rasy, zesmutn6lnad tim, i.e jej bdh svdta nuti, aby se t6Silz takovfto vdci.

V5eobecndji moZno pfipustiti, Ze realistickestanovisko bylo vnuceno modernim vzd6lancrim,a to hlavnd francouzskym, vn6j5imi i vniti'-nimi politickfmi okolnostmi, kter6 nastaly projejich n5rod. Jakkoliv je tento zjev v6,Lni,byla by jeho vdZnost znadn6 zmirn6na tim,kdybychom spatiovali, Ze se mu duchovni lid6podrobuji s politov6nfm, Ze citi, jak jejichhodnota je tim sniZena, jak je tim ohroZenacivilisace, jak je tim zhyldEn vesmfr. A tohopr6v6 nevidime. Vidime naopak, Le p6stujitento realismus s radosti, vidime, jak soudi, ZenSrodnostni n6ruZivost je povzndl| Le slouZfcivilisaci, Ze zkra5luje humanitu. I citime, ilem6me pied sebou n6co zcela jin6ho neZ flohu,jejfi; provdd6ni je ztii,eno udSlostmi chvfle, alepievrat mordlnich pojmri u tdch, kdoZ vycho-v6"vaji sv6t.

Chtdl bych vytknouti jeBt6 dva rysy, kter6 semi zdaji nov6 v patriotismu modernich vzddlancria z nichil druhf posiluje mocn6 tuto vd5efi u n6-rodri.

Prvni vynikne l6pe toliko kontrastem se strin-kou spisovatele XV. stoleti, strdnkou tim vf-znadn6j5i, ile ten, kdo ji napsal, dokhzal svfmi

WCiny hloubku svri l6sky ke sv6 obci: >VBechnyobe,e,< pravi Guichardin, >v5echny st6ty,vgeehna kr6lovstvi jsou smrtelnS, kaildi, vdcbud svou piirozenosti, bud neitdstim, dojdeiednou sv6ho konce. Proto obdan, kterf piihliZilonci sv6 vlasti, nemriZe se rmoutiti nad jejfpohromou tolik, jako se zarmoutf nad svouvlastni zkS,zou: vlast podlehla sv6mu osudu, je-muZ nutnd musila podlehnouti; v naprost6 ne-milosti je ten, jehoZ smutnym riddlem bylo, Zese zrodil v dob6, kdy se udSla tato zkhza.Bohovt6 tohoto m6sta, nedopiustl te,aby bylo znideno s na5imi d,omy ,a na5irni krby. 6, vy,

T

o /

je to Thukydides, kterf piipou5ti obraz svdta,kde nebude Ath6n, tam polybos, ktery ndnrukazuje vitlze nad Karthagem snfcfho nad po_i;irem tohoto mdsta:A R i m t c 6 , s p a t i i o s u d n y s v r i j d e n ,a opdt Vergilius uctivajici dlovdka poli, pro n6jZjsou bez ceny

r e s r o m a n a e e t p e r i t u r a r e g l r a .Byio vyhrazeno modernfm lidem, aby udinili

ze sv6 obce - a to snahami svych vzd6lancfi,,,rdZ, ktetd vzdoruje nebi.

Jinfm novym rysem patriotismu modernichvzddrancfi je vfile odvozovati formu sv6ho duchaz duchovni formy ndrodni, jii, vztyduji ov5emproti jinfm duchovnim formdm n6rodnim. Vfme,kolik udencfr s obou stran Ryna potvrzuje po pa-desdt let svou my5lenku ve jm6nu v6dy f r a n-c o u z s k 6 , v d d y n 6 m e c k 6 , j a l i t v r d o 5 i j n dc:hce tolik na5ich spisovatelfi od t6i,e dobyc i t i t i v sobd z | "chv lvy f rancouzsk6 c i_

$uji i,e vtEluji arijskou my5lenku, arijsko..rmalbu, arijskou hudbu, odpovidaji jini tim, iletnn ktery mistr mdl Zidovskou babidku a ucti-vaji v n6m semitsk6ho genia. Nejde zde o to,abychom pilfuali, ie-li du5evni forma udencenebo umdlce znakem jeho nSrodnosti nebojeho rasy a do jak6 miry, jde o to, abychomzaznamenali vfili modernfch vzddlancfi, abytomu tak bylo a jak je to nov6. Racine a LaBruyDre nepomy5leli nikterak na to, aby uka-tpvali svd, dila sobd a sv6tu jako projev..7francouzsk6 duSe, ani Goethe nebo Winckel-mann, aby odvozovali svd z genia germdn-sk6ho.ne) Je zde hla-rn6 u umdlcri, velmi pozoru-hodnf zjev. Je velmi pozoruhodno, spatiujeme-li,kterak lid6, jejichZ dinnost zakl[dil se, rnoZnoiici, profesion6lnE, v uplatilovdni individuality akteii si vytvoiili pied sto lety romantismem

*) I zde, jak se zd6, o,bjevili N6rnci v55ei, jiiroznainjeme; Lessi,ng a Schlegel byli z,aji,s,t6 p,rrni,

T

tovosti, f r a n c o u z s k 6 inteligence. f r a n- IdoZ stavdli sv6 b6smiky jako r{'ra,z n6rodn{ duBe (v roz-c o u z s k 6 rlosorie; zatim co ,iart"ri p"or,ru_ ilfi#;ftJ:tlT"1i:il' ;f:XT"_r1:?-:nHI- ,-

nr4rozi jaiko protikla.d, chtdli d6ti ev6 cito,yosti (L.ixodniFten laK

z t6to pravdy tak vdSnivti pi'esvdddeni, zadinaiise dnes zlikati jaksi tohoto piesv6ddeni a cht6jise cititi jako vyraz v5eobecn6 existence, jakoprojev kolektivni du5e. Je pravda, ile toto ziek-nuti se individua ve prospdch >velikr5ho, nad-osobniho a v6d,n6ho celkugenia lotrinsh6ho< nebo provengal-sk6ho.

n6rodti a Zivili domyslivost, s nii, kaady nSrod

vrb; svou svrchovanost ve tv5'i svi'ch sou-

sedfi.u')'"il"*otto l6pe vyznatiti vSe, co j e nov6ho

v iomto postaveni vzcldlance, led piipomenu-li

slovo Renanov o, ieL by mohli podepsati vsichni

inyslitel6 od Sokrata: >dlov6k nepatii ani svrSmu

i*VU" ani sv6 rase' patii jen sob6 sam6mu'

itrf"t je bytosti svobodnou' to znamen6 bytosti*"uuri.u Nadez odpovidS Barrds za hludn6horoof,fut" sob6 rovnfch: >Mravni, toti nechtiti

r. osvobozovati od sv6 rasy'vylr?eni z koiene

Tzem6; hle, co zaji5fuje modernim duchovnirnlidern vyznaEn6 mfsto v letopisech ducha. Citdnit6to tifdy se zilejml zmdnilo od doby, kdy uiilPlutarch: >dlov6k neni rostlinou, stvoieno'.rk tomu, aby byla nehybnS a aby mdla upevndnS'sv6 koieny v pfid6, kde je zrozenazemi a jejimm.rtvymA starf dub, pod nfmZ jsem usedl, mluvf apravi ke mn6:

dti, dti v m6m stfnu gotick6 pisn6, jejichZnSpdrzy jsem. l

maji byti zaujati jako vzd6lanci, vyhrazaji simisto tdmto v6,3nim; vnS5eji tyto v55n6 do t6todinnosti, dopou5t6ji ano chtdji aby semfsily do jejich pr6ce umdleck6, v6deck6, filo-sofick6, aby zbarvovaly jeji podstatu, aby ur-dovaly jeji vfsledky. A vskutku nikdy nebylolze spatiiti tolik ddl politickfch mezi dily, kterdby mdla byti zrcadly nestrann6 inteligence.

Co se tjrde poesie, nelze se tomu diviti. Na bds-nfcich se neZSdalo, aby odddlovali sv6 dila odsv:ich v55nf; tyto jsou podstatou on6ch a je-dinou otdzkou je, tvoiiJi b6snd proto, aby vy-jadiovali sv6 v55n6, nebo vyhleddvaji.-li vd5n6,aby tvoiili bdsn6. V tom i onom piipadd neuzn6-vdme, prod by vyludovali ze sv6 vibradni ldtkyv65ei ndrodnostni nebo stranick6ho ducha. NaSipolitidti bdsnici, ostatn6 nepiili5 detnf, sledujftoliko pifklad Vergihi, Klaudianfi, Lukanfi,Dantfi, dAubign6, Ronsardfi, Hugfi. Nelze v3akpopiiti, Ze politick6 v6Sei, takov6, jako je vy-jddiena Claudelem nebo Annunziem, tato uvd-dom6l5 a organisovand v65ef i , prost6 vSinaivity, chladn6 pohrdajfcf odprircem, talov55ei, jeL je u druh6ho z tdchto bdsnikri takvyslovend politickS, tak umnd piizprisobenaskrytym choutk6m svych krajanfi, piesn6 zra-nitelnosti ciziny, je cosi jin6ho, neZ byly vy-m luvn6 v5eobecnos t i T rag ik nebo S t ra5-n 6 h o r o k u. Dilo jako Kordb se svym nd-rodnim zdmlrem tak piesnym a praktickym,

iako byl Bismarckriv, a kde je uZito lyrismu, abylyf oslaven tento prakticky 16z, zdd se mi'iovfm

zjevem v d6jindch poesie' ano i politikv.bo r" tfde ridinku t6to novoty na laiky, akilzalanynEj5i du3e italsk6ho n6roda s dostatek, cournf.u') Ale nejvfznadn6j5im piikladem snahydne3nich bdsnikri, ddvati sv6 um6ni do sluZbyoolitickfch v6,5nf, je literSrni obor, ieiL moZno- n a z v a t ' i

f i l o s o f i c k : i m l y r i s m e m ' j e -hoZ nejskvdlej5im symbolem ie dilo Barrdsovo,lenil zapodav tim, i.e udinil vibradnimi stiediskydu3evni stavy vskutku filosofick6 (panteismus,vysokf skeptickf intelektualismus); dal sepotom vfludnE do sluZeb rasovr5 v55n6 a ndrod-nostniho cit6nf. Je znilmo, jak timto literdrnimoborem, kde se lyrick6 ridinnost ndsobi prestiZiabstraktniho ducha (Barrtss vystihl podivu-hodn6 zd6,n i tohoto ducha, ukradl n6" iadi ,jak pravil kterfsi filosof), zostiili vzd6lanci,byt i jen ve Francii, politick6 v5Sn6 u laikri,alespoil u t6 vyzna1n6 vrstvy mezi nimi, kterScte a domnfvd s, Ee myslf. Je ostatnE tlZ,kourtiti, co se tf'de b6snikfi a zejm6na toho, jejZ

\S""di*, i,e je nov6, aby b5snik vzbazwal u svfchkmjanri ges,to tak prakticld6ho rdzu, jako je pnojev N6-m'oimi trigy ben6tsk,5 A,nnunziovi po prwedeni Kor6bu:>V den, kdy z6li tvrij genius nov:im leskern nadd*vnou vl6dkyri >>naSeho moie

Tjsme uvedli, piispdl-li lyrismus na pomocpolitick6 v6Sni pfedem existujici a skutedne,nebo dalaJi se naopak tato vdsei do sluZeb ly_r i smu h leda j i c fmu po t ravu . A l ius judexe r i t .

Ale vizme jin6 duchovnf lidi, kteif vndsejf po_Iitickou v65ei do sv6ho dila, a to t6Z se zvld5Lni znalosti, a u nich? toto prohi'e5eni protijejich riiadu zdd se mi je5t6 pozoruhodndjii neZu bdsnfkfi. Chci promluviti o romanopiscfch,dramaticich, totiil, duchovnich lidech, jejichifkolem je liditi pokud moZno objektivnd hnutilidsk6 du5e a jeji konflikty - riloha, jii, jakdok6zali Shakespeare, Molibre a Balzac, moZnoprovdd6ti se v5f distotou, jiZ ji zd,e vykazujeme.Ze je tato riloha vice neZ kdy jindy poru5ovdnatim, ile se podiizuje politickfm fdehim, dokazujepifklad mnoha soudobfch romanopiscri, nikolivproto, Ze Siii ve svych dilech tendendnf rivahy(Balzac to dini rovn6Z), ale pondvadZ, mfsto ab;;.propfijdovali svym hrdinrim city a diny vyply_vajici ze spritvn6ho pozorovl,ni pifrody, proprij_duji jim ty, jicht vyZaduje autorova vi5ei.MoZno uv6sti romd,n}r, v nichZ tradicionalista,nechtl jsou jeho omyly jak6koliv, projevujeironec koncfi u5lechtilou du5i, kdeZto osoba be;:n6boZenstvi md osudn6 a pi'es v5ecko usili jentnrzkS, hnuti'a) jin6, v nichZ dlovEk z lidu mft

") Sr""""jme s Ba"lzacern, jehoZ konservatismus ne-v6h5, piedv6sti sv6 konservativni lidi, zejrn6na kiesf,anky,

rBechny ctnosti, kdeZto Spatnost ie riddlem jenmd5t6kti,ss) jin6, v nichZ autor ukazuje sv6 kra-iany ve styku s cizinci a pfizn6,v5, vice m6udoteviend v5echnu mor6lni piednost prvnim.su)Skodlivost tohoto procesu je dvoji: nejen Ze pod-n6cuje znaEnd politickou v65eil v srdci dtendie,ale potladuje v n6m svrchovand civilisad,ni ridinkyumdleck6ho dila, mfnfm onen nfvrat k sob6,k ndmuZ smdiuje kai;di divdk, vylidili semu lidskS bytost, o niil citi, ie je pravdivd a je-din6 dbalS pravdy.") Dodejme t6Z, Ze i s pou-h6ho hlediska umdlcova a vyznamu jeho din-nosti, je toto stranictvi ptriznakem velii

Tsvrchovany typ dinnosti piepychovrS do sluiebndroda nebo tiidy, st6v5-li se tento vykv6t ne_zi5tnosti utilitdiskym, pravfm jako bdsnflrP a n e n v e s k a l S c h , v e c h v i l i , k d y a u t o rSiegfrieda naposled vydechl: >>A svdt ztratilsvou hodnotu.ie se vdda'nem6

vznS5eti nad hranicemi, ale mh bitin6rodni, m5, byti n6meck5.>D e I an l a n i b r e d 6 c r i r e I h i s t o i r e e n F r , a n c e e ten Al , lemagne(

Tr i l

.1ji,

na5i kr6lov6 pomfsleli jit od Chlodvika na to,aby zamezili vSlku LgL4, h6jil historika , jen|piedv6di minulost s hlediska vdsnf sv6 doby.s,)Toto stranictvi, jeil chce vnd,Seti moderni du-chovnf dlov6k do historick6ho lidenf, je metodou,jfi; se prohi.eiuje nejvice proti sv6 floze, pfi_pou5ti-li se, jako dinime my, ie je touto rilohoubrzd6ni laikovych vdSni. Nejen Le posilujetakto znaledtdji neil kdy jindy jeho v65eil, nejenZe ho zbavuje sugestivni podivan6 na dlov,6kazaujatdho jedin6 touhou po pravd6, ale zaka-zuje mu, aby naslouchal slovu, jel; je cizi navei'ejn6m ndm6sti, onomu slovu (jehot snadnejkrSsndj5i piiklad skf tal Renan), jeil, hl6sd,,Ze s v;iSi, odkud mluvf, jsou vd5n6 nejvice od-pfirn6 stejnd opr6vndn6, stejnd nutn6 pro po-zemskou obec, a vyzyv6, tfm dtendie, jen pon6-kud schopn6ho vystoupiti ze sebe sama, abypovolil alespoil na okamZih krutost v65n6 sv6.

Uznejme v5ak, Ze lid6 jako Treitschke a jehofrancotrzSti druhov6 nejsou vpravdE historiky,jsou politiky, kteii uilivaji historie, aby podpo_rovali v6c, o jejfi, vftdzstvf usiluji. Je tudiZ pii-rozeno, ile jejich uditelem historick6 metodynenf Lenain de Tillemont, ale Ludvik XIV.,kterf vyhroZovalMfzerayovi, ile ho zbavi pense,

on) Revue universelle 1b. dubna LgZ4.snaha rnodernich historikri povo,l,ovatikdeZto jejich star5f druhov6 snaZili setinati.

Je to zajlmavdsurbjektivisrnru,

jej naopak po-

budeJi nad6le dokazovati zloi6dy stard monar-chie, nebo Napoleon, ierfr pov6iil policejnihoninrstra, abY bd6l nad tim, aby d6jiny Franciebyly ps6ny podle konvenci jeho trrinu. Piestov3ak pravi chytr6ci si nasazujf masku nestran-nosti.60)

Soudfm, ile mnozi z t6,ch, o nichZ zde dokazuii,l,e se prohie5uji proti sv6mu duchovnimu fiadu,proti nestrann6 dinnosti, iii' prohla5uji, vyd6va-jice se za historiky, psychology a moralisty, bymi odpovdddli, kdyby toto dozn6'ni ne5kodilojejich vdZnosti: >>Nejsme nikterak sluhov6 iSduduchovniho, jsme sluZebniky iSdu svdtsk6ho,politick6 strany, n6roda. Jenle, misto abychomjim slouZili medem, slouZime jim pismem.J s m e d u c h o v n i v o i s k o p o z e m -s k 6 h o s v 6 t a . projevuje genia jejich nSroda

Tt6t, aby urdovala kr6sno; nebude to jejich nej_menSi originalitou v d6jin6ch. piesto v5ak ti,kdoZ si osvojuji takovouto kritiku, nejsouvpravdd kritiky, ale politiky, kteii podiizuji kri_tiku svfm praktickf'm z6mdrrim. Zdokonalenipolitickd v55nd je v prav6m slova smyslu ctfmodernfch lidi; Ludvik XIV. nebo Napoleonnepomf5leli zajist6 na to, aby uZili literdrni kri-tiky k zaji5t6ni sociSlnich ritvarfi, v n6il v6iili.u')Dodejme, ile tato novota nese ovoce: vyiknoutina piiklad s francouzsk;imi monarchisty, iedemokratichi ide6l nutn6 souvisi se Spatnouliteraturou, znamenS, v zemi literdrnf fcty,jako je Francie, zasaditi skutednou rdnu to-muto ide6lu, alespoi u tdch, kdoZ jsou ochotnipoklSdati Viktora Huga a Lamartina za bfi-dilY.u'?)

Ale v t6to vrili modernfho vzd6lance, uvriddtipolitickou v63efi do sv6ho dfla, je nejvfznadn6j5f,i;e ji udinil filosofii, piesndji iedeno metafysikou.MoZno fici, il,e ail do XIX. stoleti zristdvala me-tafysika neporu5enou tvrzi nezaujat6 spekulace ;mezi viemi formami du5evnf pr6,ce bylo moZnopiiiknouti ji dest, jii vzdal matematik mezi ocl-

u') Jesuit6 v3ak na to pomlf5leli, potirajice janse-nism,u,s (Racine Port Royal, I. iist).

o') O neschopnosti lite,rSrrriho citdnf, je? prwilzituto politik6iskou kriti,ku u toho kte,r6ftro ?,e svlichadeptri, rs,rv. pronikaiv6 i6dky L. Dirniera, V,i rn g t a n sd A c t i o n f r a n g a i s e , s t r . B B 4 .

v6tvfmi matematiky teorii dfsel, ika: >Toto jestvskutku distf obor naSf v6dy, totii, ten, ienLneni potiisndn stykem s aplikacemi.prak-tick6ho smyslucelkov6 formy lidstvi< (Montaigne) - od cit6ni, je? oznadujeme zpravidla timto jm6nema ieil je ldskou k tidshi'm bytostem existujicimve sv6td konkr6tnim. Prvni z tdchto hnuti (iezbychom nazvali spr6vn6ji humanismem), lnek pojmu, je distou v63ni inteligence, nezahrnujicfv sob6 pozemsk6 l5.sky; lze si velmi dobie pied-

75

*qrff

staviti bytost, jeZ se hrouZi v pojeti lidskosti anem6 nejmen5f touhy ani spatiiti dlov6ka; jsformou, jiZ piijfmS lSska k lidstvu u velkych pa_triciri ducha, Erasma, Malebranche, Spinozy aGoetha, lidi, kteii pramdlo dychti po tom, aby sevrhli do n6rudf sv6ho bliZniho. Druh6 hnutf jestavem srdce a tim projevem du5f plebejskych;objevuje se u moralistfi v dob6, kdy mizi u nichvysoky intelektudlni postoj a ustupuje citoveexaltaci, totii, v XVIII. stoletf, a to hlavn6 s Di-derotem; dospivS sv6ho vrcholu v XIX. stoletis Micheletem, Quinetem, Proudhonem, RomainRollandem, Georges Duhamelem. Tato sentimen-tSlnf forma humanitdi.stvi a zapomenutf jehoformy prvotni vysvdtluji nepopul6rnost t6todoktriny u tolika vybranych duchri, kteii nal6-zaji v arsenSlu politick6 ideologie dvd >kli56>vlasteneckd pis-nidka< a >>v5eobecn6 sbratienf

.Thnuti zd6 se n6rodnostni v63ei hnutim ideali-stickym a nezi5tnfm. - A posl6ze je humani-smus t,6i. dimsi naprosto odliiinym od kosmopoli-tismu, jenZ je pouhym piSnfm tdziti z vyhodv5ech nSrodfi a v5ech jejich kultur, a to zpra^vidla beze v5eho mor6lniho dogmatismu..u) Atevratime se k hnuti vzddlancri nabddajicich n5-rody, aby si uvEdomovali, co je dinf odli5nfmi.V tomto hnuti duchovnich lidi historie se pie-dev5im podivi tomu, jak dokonale je prov6ddli.Nab6dali ndrody, aby si uv6domovali to, co jenejvice rozliSuje, svd legendy, spi3e neZ svoufilosofii, nebotj poesie je mnohem ndrodn6j5i,separStn6j5i, jak dobie pochopili, neZ vftvorydist6 inteligence.u') Yyzyvali je, aby mdliv6-Ii, Ze slouZi t6mto z6.jmfum; dosv6dduje ,strana >n5rod-nlch socialistii>jedenzrisital 'tak hluboce ndmeckf.rn a s,naZil se pochoqliti hnutifrancouz,sk6 my5lenky, druhf, zristav hluboce francottz-skfm, usiloval prroniknouti Italii>nacionalis-mus>ndrodni determinismusneddliteln6 riplnostiNaSe z6liby, atl dobr6 di 5patn6, jsou

ziidka dfla myrslite,lsk6. - Y'iz slova, jeZ pro,nesl Ern.Boutroux v srpnu 1915 vliboru Srdein6 dohody (Entenbeconliale) proti nSrodrim, >kteii piikl6dajf piiti5 velkfv$znam irnte,lrigenci, jeZ se snaZi, aby byla jedin6 a spo-lein6 v5ewr ibytostem schopnfm p,orzn6ni.

Tna5e a je ndm dovoleno, abychom je udinili js-dinymi soudci a vzory na5eho Livotavdrnost francouzsk6 duBineporu5enostjejich ndmeck6ho svddoffiiyroLtcnost jejichitalsk6ho srdceNenf ani F,eka, &d Zida, ani Scytha, ale Kri-

o') Uvedme uk6zku akrobatiky, jiL provorzuji titoudeni ,rrntLov6, aby uvedli ve shodu kiesfanskou naukus hl6,s6,nim n6rodniho rpar'tikularismu: >>Chceme uv6stiuniversalisticky ide6l v positivni vztah se souda.snou sku-f,ednosti n5r,od,ni for,my, jei; je fornmoiu vieho Lirtoba,i kfestlansk6ho. (Pastor Witte, ,uvedeno v dile A. LoisyhoGuerre et religion, rstr. 18.). Hle, duchov6, pro nEZk v a d r a t u r a k r u h u j e s t z l e j r n 6 j e n h i l i k o u .

stus, jenl, jest ve v5ech v6cech

Tnebylo rilohou duchovniho dlov6ka iikati laikfinipravdy, jeZ se jim nelibi, a platiti za to svynrklidem.

NeZidejme tolik. Je-li v5ak v evropsk6 kaza-telnd jen jediny prel6t, jen? by se jeSt6 odvdZilprohlSsiti: >Kiestlan je zSr.oveit kosmopolitoui vlastencem. Tyto dvd vlastnosti nejsou nesmi-iiteln6. Sv6t je vskutku spolednou vlasti, anebo,abychom mluvili kiesfan5t6ji, spolednym vy-hnanstvfm.< (Pastfisky list L,e Franca de Pom-pignan, biskupa z Puy r. 1763: >>O tak zvan6 fi-losofii modernich nevdrcriVdechna l6ska,jiZ ,m6rmp k so,b6L6ska k vlas,ti je ,skutedn6 l6skak rsob6.

'rnei. muiov6 cirkve, dinici z Jeiile apo5tola na-cionalismu ?

Tito zvl65tni kiestlan6 vyslovuji se takto:>JeZiS nepohliZi za hranice svti vlasti, aby Selprokazovati jinym sv6 dobrodinf. Zen6, ze zem6Kanaan, jejfl; dceru piesto uzdravil, vysvdtluje,te je poslS,n totiko pro ztracen| cvce dornuIzraele (I\{at. I'V. 24.). Sve prvni ridedniky po-sflS k Izraelskym. A v5imn6me si, jak vytr-vale je odvraci od toho, aby zamilili jinam.N e c h o d t e n a c e s t d c h p o h a n f i an e v s t u p u j t e d o m d s t S a m a r i t d n -s k y c h , j d d t e n e j p r v e k e z t r a c e -n y i n o v c i m d o t l t u I z r a e l s k 6 h o ( M a t .X. 6.). Pozddji bude na dase don6sti dobrouzvdst cizincrim, ale nejprve m6me ji d6ti svym.To prdvd d6,v6 na srozumEnou tdmito slovyplnymi vlasteneck6ho smyslu lSsky: d ri mT zr a e 1e. Skupina lidskfch bytosti stejn6l

'rjin6 neZ pro nds. Kde je tu dluh ? Je-li domdcikrb piistupny kaZd6rnu, kdo piijde, neni krbern,ale krdmou.

dvojsmyslu se zaklfdd toto n6rodn6 tvrzeni:cirkev piipou5ti vskutku rozdil tfid, vyzyvit v6-iici, aby jej uznali, ano i respektovali jako hfis-n6mu svdtu bohem uloZeny, vyzyvfi, privilegovaneosoby, aby piijaly svou hodnost, aby p6stovalydinnost, jin s sebou piin65i, aby zachovdvaly>povinnosti sv6ho stavu>vy-kon6vaji modiitbu>Malebranche klonf se jako Bos,suet k tomu, Ze pokl5,d6spoledensk6 nerovnosti a nespl'avedlnosti za n6sledkyhiichfi, jirfi, je ti'eba se podiiditi a piizprisobiti podienich vn6j5f chov6nf. . . Nepoldou5ejme se o n6pravu tdchtonespravedlnosti jinak led dobrodinnosti, nebof, jinakbychom zajist6 r-u3ili mir a nedos6hli bychom asi ni-iak6ho vfsledku. Jenom nem6me v hloubi du5e pIikl6-dati t6mto okolnostem a podmfnk6m nijak6ho vfznamu,nebotl 'pravf Livot, neni v nich.< (H. Jolg M a I e-b r a'n c h e, str. 262.)

dnes s Barrbsy, Maurrasy, Sorely, ba i s Durck-heimy") naprost6mu ripadku on6 du5evni formyvzddlancfr, jeil od Platona at po Kanta hledalapojem dobra v lidsk6m srdci vddndm a nezi5t-n6m. K demu vede toto udeni, jeil vyzyvS"skupinu lidi, aby byla sama soudcem mor6lkysvych dinri, k jak6mu zboi,St6ni jejich choutek,k jak6mu uzS,kon6ni jejich n6silnosti, k jak6rnuklidn6mu provSddni jejich pl6nri, viddli jsme napiikladu N6mecka v r. 1914. To uziime snad jed-nou v cel6 Evrop6 na piikladu tifdy burZoasni,leda Ze bychom to uzieli, kdyby se jeji doktrinyobr6tiiy proti ni, na pifkladu sv6ta d6lnick6ho.'o)

Troufdm si iici, i,e md velmi udivuje pohor5enin6kterych francouzskych moralistfi nad podinS-nim N6mecka r. L9L4, pomyslfm-l| Ze pied Sest-n6cti lety, pii prSvni z*,leilitosti, o niil jsem jiZmluvil, hldsali tito moralist6 svtim krajanfrnrpr6v6 tutdi: doktrinu; vybizeli je, aby odvrhli

*) O vz,tahu t6si Durckheirnovych k t6sirn fra,nco'u,z-skfoh tradicionalistri viz D. Parodiho >La philosophieconternporaine en Francesm65ni metafysikov6piizpfisobenou Francii,

soudce a pohrdati kai,dym mindnim druhym, jevskutku pro n6rod nepopiratelnou silou, jeZtokatd6 pdstdni pychy je silou pro instituci, je-iimi: organickym principem je, ati o tom sou-dime jaltkoli, uplatn6ni >jAu proti >>ne-j5vydrfZd6n6 pycha.,, jak pravf tito osvf-cenci, kteii mermoci dokazuji, Le zloba du3eje piidinou slabosti v praktickdm Zivot6, ale to,Ze jeho hmotnd sila nebyla fmdrn6 jeho pyde.NachSzi-li pfcha hmotnou silu podle sv6 vy5e,nehubi nikterak ndrody, jak dokazuje F,im aPrusko Bismarckovo. Duchovnf lid6, kteif pledtiiceti lety vyzyvali Francii, aby se udinila soud-cem svjrch dinfi a vysmS,la se v6dn6 mordlce, do-kazovali, Ze mdli v nejvdt5i miie smysl pro pro-sp6ch ndroda, pokud je tento prosp6ch vyslovn6realisticky a nem6, co diniti s nezaujatou v65ni.Je otdzkou, opakuji je5t6 jednou, jeli rikolemvzddlancfi, aby slouZili takovlimto prospdchrim.

AIe modernf duchovni lid6 vydali pohrd6ni lid,sk6mu nejenom vSeobecnou mor6lku, nfbr:zi vieobecnou pravdu. Zde projevili duchovni lid6skutednou genialitu ve sv6 snaze, aby slouZilivd5nim laick:im. Je zlejmo, i.e pravda je velikoupiekdZhou pro ty, kdo? se chtdjf jeviti odli3-nymi; k6"2e jim, aby citili v5eobecnost, jakmileji piijfmaji. Jakou je pro nd radosti, zvldi-Li, Zeje tato v5eobecnost jen fantomem, Ze existujitoliko zvl65tnf pravdy, >pravdy lotrinsk6, pravdy

provengalsk6, pravdy bretoisk6, jejichZ shoda,Iizend staletimi, stanovi, co je blahod6rn6, fcty-h o d n 6 a p r a v d i v 6 v e F r a n c i i < < ' r ) ( s o u -sed mluvi o tom, co je pravdiv6 v N6mecku),i.e jinymi slovy Pascal je jen drsny duch, a ile,co je pravdou za Pytenejemi, je naprosto omy-lem pied nimi. - Lidstvo slych 6 tut6t nauku,co se tfde tiidy: dovidd se, Ze je pravda mES-tl6"ckd a pravda d6lnick6, dili l6pe, le dinnostnaSeho ducha m6, se li5iti podle toho, jsme-liddlniky nebo m63tl5ky. Zfuojem va3ich strasti,pouduje Sorel d6lniky, je, ile nemyslite podlementality, kter6, je vhodn6 pro va5i tlidu; jehonLk Johannet pravi tot6i sv6tu kapitalistic-kdmu. Uztime moLni" brzo vfsledky tohotovskutku svrchovan6ho umdni modernich vzdd,-lancfi, jimL, rozjitiili v tlid6"ch cit6nf jejich od-liSnosti.

Yira ve zvl65tnost a pohrd6ni v5eobecnosti jezvrdcenim hodnot, jeil karakterisuje zcela vie-obecnd udeni moderniho vzd6lance a jeil pro-

" ) l , ' Appe l au So lda t (Y ! , zva k vo j6ku ) . S rov -nejte s tradiini francouzskou naukou, jejfrni dEdicem seBarrds naz!.ral: >Atl jste z jak6koli zem6, m6.tev6iiti jentornu, demu byste byli ochotni v6iiti, kdybyste byli z jin6zem6.

hla5uje i v myilenkov6 oblasti mnohem vy5Sine? politick6. Vime, i,e metafysika, piijiman6po dvacet let t6m6i veikeryrn souborem tdch,lrdoZ mysli, nebo kdoZ si na tom zakl{"da1i, stavijako svrchovany stav lidsk6ho vddomi onen stav- >trv6ni< - v n6mZ dospivSme k pochopenitoho, co je v nds nejindividuSlndj5iho, nejodliS-ndj5iho od v5eho, co nejsme my, k osvobozeniod on6ch mySlenkovych forem (pojmu, pravd;',s1'yklosti jazyka), jimiZ se mriZeme poznaLi jentfm, co je v nds spoledn6ho s ostatnimi; ile stavijako svrchovanou formu poznSni sv6ta vndjiihoonu, jet ch6pe kaZdou vdc v jeji jedinednosti,v odliSnosti od kaid6 ostatni a opovrhuje hlu-boce duchem, ktery se snaZf objeviti v5eobec-nou jsoucnost. NaSe doba uziela ziev aZ dotudnezn6"mir, alespoi v tom stupni, v jak6m jejspatiujerne: metafysiku hl6sajici rictu k naho-dilosti a pohrddni vddnosti.s') Nic nedokazuje

") Cc?u k nahodilosti pro ni 'samu; jinak a iakoLtos,tupei k v6dnosti dopo,ruiovali Leibniz a i Spinoza dt-ra,zn6 znalosrt >>v6ci zvl65tnich

Ze tato koncepce inspiruje v5echno modernirnySleni ? Ze existuje v cel6 skupin6 literd,rnichkritikfi, jii) podle vlastniho dozndni p6trajiv dfle mnohem m6n6, jeJi krdsn6, led vyjadiu-jeli >aktuSlnf chtdni< >>soudasn6 du5eso,u-dasnou literaturuNeni vfkladu morSlkyo jenZ bymohl bfti nemdnnf ve viech dob6ch kiesdansk6 cirkve,lKiestla.rr6 jsme rny, ostatni jsou jenvepii a psi.>Jsem Fiman, jsemilov6k< (Maurras). >Jsern GermSn, j,sem dlovEkdobrfch hranicich

ricty k ndjak6 hloup6 spravedlnosti ve vztazichk sousedrim.

Nemohu 16pe vytknouti, co je zde nov6ho vestanovisku vzddlance, led uvedu-li slavnou od-povdd Sokratovu realistovi Piatonova G o r-g i a: >Chvdlf5 v osobd Themistoklfi, Kimonfi aPerikl{r muy'.e, ktei'i piipravovali hody svymspoluobdanfim, skytajice jim v5e, deho si pi5,li,nedbajice o to, aby je poudili, co je clobr6 adestn6, co se tyd,e potravy. Zv6t3ili st5t, zvolaliAth6fian6, ale nevidi, ile toto zv6t5eni je ienotokem, viedem plnym hniloby. Hle, to v5e udi-nili tito staii politikov6, aby zaplnili mdsta pii-stavy, zbrojnicemi, zdmi, poplatky a podobnymipoletilostmi, anii, k nim piidali umfrndnost aspravedlnost>Jetieba,aby mdl kniZe porozumdni prost6l6 kondni dobra, ale aby se um6l vpraviti vezlo, je-li k tomu donucen;< tfm ukazuje, ile zloi kdyZ slouZi politice, nepiest6v6, proto bfti zlem.Modernf real is t6 jsou moral is ty real ismu.Podle nich din, jeni, posiluje stdt, ati je jaky-koliv, nabyvit jtt tim mor6lniho karakteru; zlo,

tn) Sorel, Le procds de Socrate.

101

kter6 slouZi politice, neni iiil zlem a stdv6 sedobrem. Toto stanovisko je patrn6 u Hegela,u pangermanisttr, u Barrbsa, pr6v6 jako u re-alistri, jako Maurras a jeho ilit'ci, pies jejichvytrval6 tvrzeni, ile nehl6saji mor6lky. Titoudenci nehl6saji snad morSlku, alespoi vy-slovn6, co se tyde ilivota soukrom6ho, ale hl6-saji ji velmi jasn6 v oblasti politickl, nazyvS,'meli mor6lkou v5e, co skft6 stupnici dobrai zla; pro n6 je jako pro Hegela v politickeot6,zce praktick6 morSlnfm, a co kaildy nazyvS"mordlnim, je nemorSlni, pi idi- l i se prakti-ck6mu, - takovy je piesn6 smysl - zcela mo-ralisticky - proslul6 tak zvan6 fale5nd patrio-tick6 kampan6. Bylo by dokonce moZno iici, Zepro Maurrase je praktick6 boZskym a Ze se jeho>>ateismusVe svych vztazich k ostatnimstStrim nem6, knlLe azndvati ani z6kona, ani prfua,leda prSvo siln6jSiho. Tyto vztahy vkl6daji do jehorukou, v jeho odpov6dnost 'boZsk6 p,ri,va orsru'dLu aIizeni isv6ta a povznS,Seji ho nad piedpisy individu6lnimo'r5J,\y v mor6lni oblast vy55i, jejiZ o,bsah uzavienjest v t6chto slovech: S a l,u s p o p u I i s u p r e m a I e x

rs t o (Fichte cit. Andlerem v 'dfle uv. na str. 23). Vi-dime tu pokrok nad Macchiavellirn.

103

na5ich dnfi lid6 slychali o vzlazich mezi politi-kou a mor6lkou toliko dv6 nauky: jednu Pla-tonovu, jeil pravila: >Mordlka urduje politikuPolitikanesouvisi s mor6lkouPolitika urduje mor6lku

velikj/ je dnes podet t6ch, kter6 mohu nazyvatilidmi duchovnimi, rozumimli timto slovem ty,kteii mluvi k sv6tu zpfrsobem transcendent-nim - a na nichZ proto i'6d6'm prSvem odpo-v6dnost z jejich dinnosti.

Hlasatel6 politick6ho realismu se dasto dovo-lSvaji udeni cirkve, nazyvaji ji pokryteckou, od-suzuje-li jejich t6se. Tento n6rok, m6lo opr6v-ndny, jdeJi o udeni cirkve diiv6jii' aL do XIX.stoleti, je mnohem opr5vn6n6j3i, uvaZujeme-lio dob6 nyn6j5i. Pochybuji, Le bychom na5lijeSt6 z pera moderniho teologa text, ierril by tatVidime, jak nespravedlivd a kiiklav6, je v5,lkatoho, ienil ji prohla5uje toliko ze ctii'6"dosti az touhy, aby roz3ii'il sv6 panstvi nad z6'konn6meze, d6,le z pouh6 obavy pied velkou moci sou-sedniho vladafe, s nimL i;iie v miru, z touhyzmocniti se pohodlndjii zemd a usaditi se tam;nebo posl6ze z' pi6ni zbaviti soupeie jedindlrroto, i,e iei pokl6d5, za nehodn6ho, statkri nebodristojenstvi, jimiZ vl6dne, nebo pr6v, iick.t' zA-konn6 nabyl, pondvadZ mu z toho pochhzi n6jak6

kaztrje, ie mh smysl pro pr'av6 podminky sv6ho ris'p6chu'Vyikl to mistr tohoto uEeni: >Neni hlubok6 politicik6reformy, nereformujeme-Ii nSboZensitrvi a rnor6N

naprosto od t6to t6se a hl5s6 dnes, i'e v6lkamfiZe bfti spravedliv6 pro obd strany, jakmilekai:di z obou protivniki, antil je si jist svymprSvem, poklSdS je, uvdi'iv n6hled svychrddcri, jako prost6 pravd6podobn6.ee) Je dojistaz|,valnou v6ci, ile villka, kteri druhdy mohlabfti prohl65ena za spravedlivou jen proti od-prirci , kterf spAchal bezpr|vi provS'zen6m o r d l n i m r i m Y s l e m , m t f i e d n e s b i t iprohl6Sena za spravedlivou i tehdy, sm6fujelitoliko proti hmotn6mu po3kozeni sp6chan6mubez vSi z16 vrile,',') (na pi. n6hodn6 uchv6cenihranic). Je jisto, ile by Napoleon nebo Bis-marck na5li dnes v udeni cirkve vice neZ kdy

v6lku, m6, je-li vlt6zem, trestati jen vinika, a nst}]Ltrlize sv6ho vitEzstvi niiak6ho osobnlho prospEcbu. od t6todoktriny, iei, ie vysoce mor6lni, cirkev dnes napro'stoupoustf (Vaflrdeoryol: La gruerre devant le chri'stianismeIx.).

*) Tuto t6si piijal'a ziej,m6 Svat6 'stolice r. 1914za konfliktu francouzsko-ndmeck6ho, pii demZ Ndmeckot6Zilo podle ni z toho, co nazfv6 'teologie >>nepiekona-telnou nev6dorno,stibiemenem bildho ilov6ka

sflu je znakem duSe vzne5en6, chtiti spravedl-nost je znakem du3e nizk6. Je to udeni Nietz-scheovo'o3) a Sorelovo, jeL schvaluje celS takzvanft" myslici Evropa, je to nad5eni trSto Evropy,pokud ji l6ka socialismus, doktrinou Marxo-vou, ieji pohrdSnf doktrinou Proudhonovou.lol)A duchovni 1id6 vedli tut6il ied ke stran6m, kter6spolu z{ryasi uvniti t6hoi, nSroda: budte po-kud moZno nejsiln6j5i, pravili k jedn6 nebo dru-h6 stran6 podle sv6 v55n6, potladte vSe, co je v6mna piek6i,ku, zbavte se hlouposti, jei, vils vyzyv1",abyste dali odpfirci, coZ jeho jest, abyste za-vedli s nfm fed spravedlnosti a miru. Znilmeobdiv cel6 armddy >myslitehi< v5ech zemik italsk6 vl5d6, jet stavi prost6 mimo zdkonv5echny obdany, kteif ji neschvalujf. An dodne3nich dnri vychovatele lidsk6 du5e, tdci An-stotelovi, vyzyvali dlov6ka, aby kdral stdt, jeni,je organisovanou stranou; Z6"ci Mussoliniho aMaurrasovi jej udi, aby takovyto stdt ucti-val.105)

'o') Viz porzn6miku K na konci lrnihy.'oo) R6flexion,s surr la virolence, kap. VI. (uvahy o n5-

sili: >>mor6lka ndsili>n6silim s maskou rpr5var1!Xodea-,rri v6da stancrvila rnEiftkem p,raivdy ni,ko,livpoZadavky, vyvozen' soudnostf, nfb'i, existenici,ko,nsta_tovanou fakteirn.< (paul Bourget.) >>pravdou

vedlnost, jeil je urdov6na hotovou ud6lostf, totlzajistl nov6 udeni, zejmtina u n6rodfi, kteii poclvacet stoleti piijimali sv6 pojeti spravedlnostiod druhfi Sokratovych. M5m i zde uk6zat, iakdu5e frecka ustupuje u vychovatele dlovdkaduli Pruska ? Duch, ienil zde mluvi - a tou v5ech udencfi Evropy stiedomoisk6 i ger-m6nsk6 - totl duch Hegelfiv: >Sv6tov6 dEjinyjsou soudem svdta>pied-sudkemlodky jsouk tomu, aby pluly proti proudu

nosti,r'e) jeZ se mi zd6 v prav6m slova smysluvlastnictvim Xil(. stoleti: piesv6ddenf, i,enauky, jeil lze vyvoditi z minulosti, piipou5ti-me-li, ile existujf, vzejdou zcela ze zkoum6nifaktfi, totil ze zho"umSnf vrili, ieL se uskuted-niiy; jako by vtile, ieil se neuskutednily, ne-byly prdv6 tak zfwai,n'6 a snad i z6"vai"ndj3i, pomyslime-li, Le by pr6v6 ony mohly na-plniti nyni ievi5t6 sv6ta.110 Dodejme, Ze vira vefakt chce tAZ, objeviti >>smysl d6jinfilo-sofii d6jinDuch rarravdd v6decky,

Dogma o nevyl6diteln6 lidskd zlob6 m6 ostatn,Su ndkterfch svfch piivrilencil iiny koien: ro-rnantickou rozko5 z toho, Ze se zjevuje lidsky rod,zazddny v osudnou a vddnou bidu. S tohoto hie-diska moZno [ici, Le za naSich dnfi vytvoiili ne-ktei'i politidti spisovatel6 skutedny romantismuspesimismu, pr6vd tak fale5ny ve svtim absolu-tismu, jako byl optimismus Rousseauriv a Mi-cheletriv, z nendvisti k n6muZ vznikl; jeho vzne-3en6 a tak zvan6 vddeck6 stanovisko pfisobiznalnoa m6rou na prostd du3e."') Nelze ne-uznati, i,e tato doktrina piinesla ovoce i mimosv6t literdrni a Ze se na jeji hlas zvedlo lidstvo,lrter6 vdii jen svym egoismrim a md jen posm6-Sek nad naivnimi lidmi, kteii se domnivajije5t6, Ze se mriZe polepBiti. Moderni duchovnidlovdk vykonal tuto zajtst6 novou pr6ci: naudildlovdka popirati sv6 boZstvf. Citime dosahtohoto dila: stoikov6 piedpoklfdali, i,e potla-

n6ho se stanoviskern ned6vn6 ikoly moralistri (Raueh'L6vy-Bruhl), ji, cht6ji tak6, >>abychom brali ilov6katakov6ho, jak jesiln6host6tuindividualismujeni,chce hledati pravdu na svrij vrub

wchaji pielidn6n6 ndrody od mnoha svych my-slibelri, zatim co jini dovidaji se od svych, ilesetrvaji-li ve sv6 chab6 populaci, jsou pied-urdeni >>z5,konn6mu>k mocivfile k Zivotunejvzd6len6j5i rozumu

i'i5e v fisi

nezi5tn6 a protiklad k realismu, ien? podle nichje vlastni Zivotu civilnimu. Piesto je v5ak ne-m6n6 jisto, ile tento zprisob i,ivota vychvalovanytdmito moralisty je zajist6 Zivotem, ktery po-skytuje hlavn6 pozemsk6 statky. Nechtl i'ikaautor uvah o nSsili a jeho t6"ci cokoliv, vSlkavyn65i vice neil kancel6i, br6,ti je vyhodndj5ineZ vym6iovati, Colleoni m6, vice neZ Franklin.(Mluvim ov3em o vdledniku, ierfi vyhrS'v6,,neboti i Nietzsche a Sorel nemluvi nikdy o kupci,jent ztroskothv6.)

Nikdo ostatnd nepopie, Ze i dinnost iraciondlni,a nii, vdledny instinkt je toliko vn6j5i, je ucti-vSna velkymi modernimi apo5toly pro svou prak-tickou hodnotu. Jejich historik iekl velmi sprdv-n6: romantismus Nietzschefiv, Sorehiv a Berg"sonfiv je romantismem utilit6iskym.

Vsimndme si dobi'e, Le vyt:ikdme u moder-niho vzddlance nejen uctivd,ni vojensk6ho ducha,ale i v6ledn6ho instinktu. Je to vyznSxdttt v6,-ledn6ho instinktu mimo vlechen soci6lni smyslpro disciplinu a obdt, coL vyjadiuji vfrokyNietzscheovy, uctfvan6 francouzskfm morali-stou, jenil ftL vytv6li Skolu: >Oceiov6ni v6"-ledn6 aristokracie zakl5d6" se na mohutn6 t6-lesn6 konstituci a kvetoucim zdravi, aniil jeopomenuto, co je nutn6 k udrZeni t6to piekypu-jici svdZesti: vdlka, dobrodruLstvi, hon, taneca t6lesn6 cvideni, celkem v5e, co vede k ro-bustni, svobodn6 a radostn6 dinnosti>tato

122

smdlost u5lechtilfch ras, po5etild, absurdni aspont6nni smdlost. . . jejich lhostejnost a po_hrdd,nf t6lesnou bezpednosti, Zivotem, blahoby_tem .. .< >nddhern6 plav6 Selma potulujici sea vyhleddvajici koiist a hrveprolitf

...

r6lky; shled6vSm naopak mnoho tdch, kter6piizn6vaji tuto hodnost instinktrlm' na nichZ sezaklildd ilivot obdansky.'18) I v primitivnimfr.ecku, a to je5t6 ddvno pied filosofy, piispivalymyty znadnd k obdansk6 mordlce; v Hesiodovdbdsni je hrob Kyknfiv na rozkaz Apollonriv po-hlcen vodami, pondvadil tento hrdina byl lupi-dem. Obhajoba v6ledni'ch instinktt moralistvlatinskymi bude pro historii piekvapenim.Ndkteii znich to ostatn6, jak se 2d5,, tu3i' a hledipiedstirati, Le homerick6 hodnoty (vid6li jsme,co tim mysli) >jsou blizk6 hodnot6m corneil-lovskfm;>Kanony, pravf, jsou nejskutei-n6jsf ze vlech skutednostf, iedind skuteinosti mode,rnihosvEtaspiritualistu

v6ka (jak jsme pr6vd spatiili u Nietzsc.heho)k tomu, i.e uzniwS, mordlni hodnotu cvideni t6-l e s n 6 h o , i e h l 6 s 6 , m o r d l k u s p o r t u ; v e l m ipozoruhodnd v6c u t6ch, kdo1 po dva tisice letvyzyvali dlovdka, aby spatioval dobro toliko vev6cech duchovnich. Moraiist6 sportu nezastirajiostatn6 v5ichni praktickou podstatu sv6 dok-triny; ml6det, udi vyslovn6 Baruds, m6, se v6stik tdlesn6, zdatnosti pro velikost vlasti. Modernivychovatel hledd svou inspiraci nikoliv jiZ u pe-ripatetikri Aristotelova Lycea ani u poustevniktrz Clairvaux, nybrZ u zakladateie mal6ho hnizdapeloponnesk6ho. NaSe doba spatlila nadto tutonovou vdc: lid6, kteii se dovolilvaji duchovnihosmyslu, udf, i,e F.ecko hodn6 ricty je Spartase svymi gymnasii, nikoliv obec Platonova neboPraxitelova; jini tvrdi, ile z antiky dluZno ucti-vati frim a nikoliv frecko. V3echny vdci svrcho-vand dfisledn6 u t6ch, kdoZ cht6ji doporu-dovati lidstvu toliko mocn6 t6la a pevn6 hrad-by.'"")

1") Totio sniZov6mi F,eoka, jeZ spatiujeme u mnohfchfrancourzsfu?ch tradicionalistri, poiinajic de Mais,trem,v}'skytuje se neurst6le u pangerrnanistri (viz zvli",Sti-H. L. Chamberlaina Zdklady XIX. stoletf, sv. I.,s t r . 5 7 . )

ctu v dasopirse s dogmatickym n6rokern (NotreTamps, srpe,n 1927) pod timto zajim,avfm titulem >>Pr.opraktickf idealisrnusV fad6 ctnostl je prurnf _ora"ort, pak piiiltS,ziumfrnEnost, odvaha_ ,uiii*e porruani misto.

hnuti, jeL md podle nich dlov6k chtiti, neisouhnutfmi, kterymi se snaZi hasiti svou ilizefi pouplatiov6ni v re6ln6rn ilvot6, nybril jimil' jizmiriuje. Bylo vyhradou naieho v6ku, abynziel, ie knliJ clttchovniho i'5,du stavdji z du-

byl nestavEl na prvni misto odvahu jako duserr'ni silu,jako odolnrost ne5t6sti, j,ak iini stoikov6; dm,Sevni rsitrab y t a b y p r o i v Z d y n S i s l e d o v a | a z a j e h o s p r a v e d l n o s t i( j e s t p o d l e j e h o d o . k t r i r r y t o l i k o j e j i m d r i r s l e d , k e m ) .ostatn6 odvaha, pov:i5en6 Barrbsem na piedni rni's,torneni stoi,ckou trpElivosti, ale aktivnirn vzdoruvanimsrnrti; u Nietzscheho a sorela je vlastn6 srn6l,orsti, pokudje iracion 6\nr, - odvaha, jeZ byla sniZov6na vBerni st'a-rynri moralisty a jejictr L6tr

Piesto v5ak je neivy3 vfznamn6, Ze lidskourictu k sl6v6 hlSsaji dnes cirkevni lid6, a tojako ctnost, jeZ vede l< bohu. Nejsme-li zara-ileni, sly5imeli zniti s kiesfansk6 kazatelnyslova, jako jsou tato: >Ldska k velikosti jecestou k bohu a heroicky vzlet, ienil se pln6shoduje s vyhledf,vdnim piidiny sl6vy, dovolujet;omu, kdo zapomnEl boha nebo se domniv6, i,eho nezn6, aby ho objevil znovu, aby odkryl tentoposledni vrchol, kdyZ iej uvykly prozatimni se'stupy zfwati a vzduchu vySek.o cti sv6ta

v6d6l: >Vim dobie, co bych mdl udiniti, ale ne-v i m , c o b y c h u d i n i l . < V i m d o b i e , c o b y c hm6l udin i t i , a tud i i , , demu m6,m udi t i ; ten,kdo takto mluvi, mriZe se oddSvati v5em n6sil-nostem, a zachovavd ki'esf,anskou mor6lku.diny zde nejsou nidim, soud nad diny je v5irn.

Netieba opakovati, Ze nejde o to, Ze bychonrZeleli, Le je nSboZenstvi cti a odvahy hlSsSnolidem; litujeme, Le jest jim hi5,s6no lidmi d u-c h o v n i m i. Civilisace, opakujeme, zdt se n6mrnoi.nd jen tehdy, zachovil-li lidstvo rozd6leniriloh; jestliZe vedle t6ch, kJoil p6stuji v55ndlaick6 a vychvaluji ctnosti, vhodn6 k tomu, ab;'-jim slouZily, existuje tiida lidi, kteii zlehduiityto v65n6 a uctivaii statky, ieil jsou vy5Si neZsv6tsk6. ShleddvSme zdvain6, Le pr6vd tato lid-sk6 tiida nevykonfw1" sv{ri tiiad a ile ti, jimZbylo uloZeno, aby potladovali lidskou pychu,k r,i ffin du5evni hnuti jako vojevridci.

Namitne se ndm, Ze takovlto kdzdni je, ale-spoi v das vdlky, vnuceno duchovnim lidemlaiky, st6ty, jeZ cht6ji dnes mobilisovati vesvrij prosp6ch v5echny morSlni sily ndroda."n)RovndZ nezarilili nds tolik, vidime-h, Le to du-chovni lid6 hlSsaji, ale spatiujeme-li, jak todini snadno, jak bez odporu, s jakym nad5enim,s jakou radosti. . . Pravda je, ile jsou lid6pr5v6 tak laidti jako laikov6.

"n) Yiz nedivnf in6vrh vojenisk6ho z6[

Ziti svfij mrzkf ilivot.kniile, abyudrZel sv6 st6ty, je dasto nucen jednati protimilosrdenstvi, proti lidskosti

rym soudasnym mistrirm, romanopiscum nebobSsnikrim, u nichZ nedostatek lidsk6 sympatiedospivd ziejmd k vzdcn6, dokonalosti a ieiluctivS, jak je zcela zftejmo, zvlS5td pro tentorys. Piedev5im bych rad, aby bylo zdrirazndnos jakou chmurnou piisnosti a pychou pro-v6"zi tato mlild,eil svtrj souhlas s t6mito >>Lelez'nymi< doktrinami. Moderni duchovni lid6 vy-tvoiili, zd6 se mi, v tak zvan6m kulturnirnsv6 t6 sku tedny rom a n t i s m u s t v rd o s t i .

Vytvoiili teL, alespof ve lirancii (zvla5'u6s Barrdsem, ve skutednosti v5ak od Flaubertaa B a u d e l a i r a ) r o m a n t i s m u s p o h r d 6 n i .Pi'esto v3ak bylo pohrdSni, myslim, pdstov6nov poslednich dobSch u nds ze zcela jinfch dfi-vodir neZ estetickych. Pochopilo se, Ze pohrdatineznamen6 jen popiSvati si radost z hrd6 p5zy,znameni to, jeJi kdo opravdu zku5eny v tomtocviku, zas6hnouti to, dim pohrdS, zptisobiti muskutednou 5kodu, a vskutku pohrd6nf, iei;Barrds d6val na jevo Zidfim, nebo jeZ ndkteiifrancouz5ti royalistidti doktoii udileji po dva-cet let Stddie kaZddho jitra demokratickyminstitucim, uSkodilo opravdu tdmto vdcem,alespoi u on6ch urn6leckych a velmi det-nfch du5i, pro n6Z svrchovan6 exekudni gestom5 platnost dtikazu. Moderni duchovni lid6 za-slouZi si destn6 mfsto v ddjin6ch realismu: po-rozum6li praktick6 cend pohrdSni.

Bylo by moZno t6i, i'ici, Le vytvoiili jak6si n 5-136

b o i l e n s t v i k r u t o s t i ( N i e t z s c h e p r o h i a _Suje, ile vSechna vy55i kultura je vytvoienakrutosti>realiso-vSni

4. V i ra v r ispdch, to t i t nauka, podle n iZvfile, jei; se uskutedf,uje, m6, iin tim morSlnihodnotu, kdeZto ta, jeL ztroskot6"v6, ie jiZ protohodna pohrd6ni. Tato filosofie, iiL hl6sajfmnozi moderni udenci v oblasti politick6

moZno iici v Ndmecku v3ichni od He-gela, ve Francii zna(n6: mnoZstvi od deMaistra je hl6s6na v Zivotd soukrom6ma piinS3i ovoce: v myslicim sv6t6 je dnes ne-sdetn6 osob, jeZ dokazuji, jak myslf, sv6 mor6lniSlechtictvi tim, i,e prohlaBuji svou soustavnourictu k t6m, kdoZ >maji risp6ch< a sv6 pohrdSninad fsilim nezdaienfm. N6kterf moralista pii-Efte k du5evni hodnot6 Napoleonov6 jeho po-hrddni >>smolaiiintek-tu6himniZ3im ne? vojenskybojovn6ho ducha

v6ldil, dialektikfim francouzsk6ho monarchis-mu jedind proto, Ze jsou ochotni d6ti se zabitipro svou my5lenku."') Namftne se mi, Ze jsouto nejdastdji rozmary liter6tti, l)'rick6 p6zy,jimil netieba piipisovati dogmaticky vyznam,ile je to bisnicky temperament, ienL pozved6Nietzscheho, Barrdse, P6guyho proti iivotu ude-n6mu, jejich odpor ke viemu, v dem neni pito-resknosti a dobrodruZn6ho ducha, nikolivrimysl sniZovati nezi5tnou dinnost. Odpovid6,m,Ze se tito b6snici vyddvaji za vililne myslitele( v i z j e j i c h t 6 n p r o s t f v S i n a i v n o s t i ) ,Ze ohromn6 vdt5ina tdch, kdoZ je dtou, je za n6pokl6daj i, Ze, bytl bychom i piipustili, Ze zleh-dujili dlov6ka badajiciho, neni jejich pohnut-kou, aby sniZovali nezi3tnou dinnost, je nem6ndjisto, Le Livotni zpfisob, jejil vyddvaji posm6chulidi, je typ Zivota nezi5tn6ho a onen, jeji; }r'lil-saji na jeho fikor, je typem dinnosti praktick6(alespoil praktidt6jSf neil dinnost badatele;uzndme, ile dinnost Guesclinova nebo Na-poleonova je vhodndj5i k ziskdvdni pozem-skfch statkri neZ dinnost Spinozova nebo Ma-hillonova); Le nadto tito myslitel6 pohrdajiv badateli dlovdkem, jenL nezakl6d6,, jenl ne-dobyv6, jerfr nepodporuje vf'boj lidsk6ho roduna sv6m prostiedf, nebo podporujeJi jej jako

1 3 8 ) V i c t ' o r M a r i e , c o r n t e2r6;rtku O na konci krdhy.

H u g o. Yiz p'o-

udenec svymi objevy, tELi z n6ho toliko ra-dost z pozndni a pienechdv6 ostatnim prak-tick6 vyui'iti. U Nietzscheho je pohrdilni bade"-telem ve prospdch v6lednika jen episodou v&ie,o niL nikdo nepopie, Ze inspiruje cel6 jeho dilo,jakoil i dilo Sorelovo, Barrdsovo a P6guyovo:s n i Z i t i h o d n o t y p o z n 6 " n i p i e d h o d -n o t a m i d i n u . " n )

Tato vfile neinspiruje dnes jen m,rralistu, ny-bril i jin6ho duchovniho dlov6ka, ieni, mluvis mnohem v6t5i vf5e: chci naznaditi naukumodernf metafysiky, nabddajici dlo'z6ka, aby mdijen v nevaln6 vSZnosti vlastni oblast myslici sv6bytosti a aby uctival celym svym kultem sloZkudinnou a volni. Je zndmo, i,e teorie pozn6,ni, z niilpiejim5 lidstvo po pfil stoleti sv6 hodnoty,vykazuje podruZn6 misto duSi, jeL pracaje v dis-

"') Je fio teL jedirrf dtirvod, pro ndjZ trctiv6 rumnf aproh'la5uje - jako viechen moderni mora^lismus -,pied-nost u,mdlce pied filosofem; um6ni zd6 se mu hodnotoudinu. Krom6 ,tohoto hlediska zd.6're opr6v,ndno soudi,tis jedrnim z jeho kritikri: >>Nietzsche v podstatd oce-fioval urndnf a umdlce.. . Odsuzuje v u,mdni Zenskfprincr:p, hereakf mimetirsntus, z6libu v okrase, v torn,co se tfrpyti. . . Piipomefime si qfonluv,nou str6,nk'u, kdechv6lf Shakespeara, nejv6t5iho z b5snikri, za to, Ze snfZilpostavu b6,snika, s nirmZ zachdz,el. jako s histrionom,p ied C6sa rem, t i r r , t o boZsk f rn i l ovEkeon .< (C .Schuwer, Revue de M6taphy'siqu,e e,t Mrorale, duiben L926).Pro Sorela je um,6ni velik6, protoZe je >anticipari zv!-Sen6 produktivnosti, jeZ se projevu'je s,t61e vice v naSiopoleinosti

Wtfch a jasnych idedch, v kategoriich a slovech,a ile stavi na nejvy53i stupei duSi, jeZ se osvo-bozuje od tdchto intelektudlnfch mravt a jeZ sepojfmd jako >dist6, snahadist6jedn6niMyslim, tedy jsemJedndm, tedy jsem,Myslfm,tedy nejsem,Dornf3lim si, tedy jsern>Snad n'noZno srpi5edefincvvati rnySlenku jako schopnost, kombinovatiprostiedky k ;isty'm irdelt,m, neZ jako jedinou vlast-nost, aby si'byla jasna sam,a sob6. (D. Roustan, Legonsde Psychologie, srtr. 73).

142

a nikoli inteligence, jakd hnuti n6m tieba di-niti - n6m individuu, ndm ndrodu, n6m tfid6d aby zajistil na5i vfhodu ? Mdm zdfirazfio-vati, jak horliv6 vyklildd tato literatura piikladhmyzu, jehoZ >instinkt

'Wflr ltouto m6rou. MoZno i ic i , Ze od f rekf i byt

zhkladni vztah myslitelfi k dinnosti intelektu-Slni takovf , ile ji uctfvali, pokud, podobna jsoucdinnosti estetick6, nal6zit, sv6 ukojeni v sa-m6m sv6m provdd6ni, bez ve5ker6ho zietelek vf'hod6,m, jel mfiZe ziskati; vdt3ina z nich byschv6lila slavnf hyrnnus Platonfiv na geometrii,uctivajfci tuto disciplinu mezi vSemi, pondvadZje proi typem spekuladni dinnosti, ieil nic nevy-n5Sf, nebo rozsudek Renantiv, prohla3ujici, i'eten, kdo miluje vddu pro jeji ovoce, dopou5ti senejhor3fho rouhadstvi proti tomuto boZstvu.'l2)Touto rictou skftali duchovni lid6 laikrim di-vadlo tiidy lidi, pro ndZ je hodnotou Zivota ne-zi5tnost a brzdili, nebo alespoi zahanbovali je-jich praktick6 v65n6. Moderni duchovni lid6roztrhli prudce tento vysadni list; jali se hl5-sati, Ze intelektudlni funkce je hodna ricty, jenpokud je spojena s vyhled6v6nfm konkr6tni vi,-hody, a Ee inteligenee, jeil se nestaril o svri cile,je iinnosti hodnou pohrdilni. Udi t'u, I'e swcho-vanou formou inteligence je ta, ieifil koieny tkvi>ve vit6lnim tlaku,Kdyby byla mdiitkem nra5i ohvily uiiteinost,jeZ vyplfv6'z lidsk6ho zamdstndni, zasluhoval by ten,jerlil vynalezl pluh, spi5e pochvaly jako vellcf d,uchneZ Archimeders, Aristoteleis, Galilei, Descartes< (Bayle)'Fontenelle a Voltaire srnaZili se dokazov'ati uiiteEnostnEkterfch studii, jei byly pokl6d6ny 'za naui'itedn6;necht6li nikdy, aby ti, kdoZ je pokl6dajf za nevi,ite6n6a odd6vaji se jim, byli hodni poh,rdSnf.

144

jevila, co je nejvhodn6j5i k zaji3tdni na5f exi-stence; jinde (zejm6na ve vdd6 historick6)'.';uctivaji inteligenci, je? pracuje pod vedenimz6jmu politick6hol44), a opovrhujf hluboce sna-hou po >objektivnostidivokou a bruL4lnf, je|zneaetivd nejvy53i z lidskf'ch schopnosti(.'.0)

"') Srv. str. 69.t') Nerb,o rnorditrniho: Ba,rrds kiral >nrernon6rlnostOcta zabijl historii

Vytkndme tAL jejich n6boZnou fictu k t6todoktrind (Bergson, Sorel), jeil vyZaduje, abyvdda byla distd utilitdisk6ho privodu (potiebadlov6ka, aby ovlSdl hmotu; vdd6ti tot piizpfr-sobiti se), jejich pohrdduri kr6snou koncepciIeckou, podle niZ vyrttstala viida z potieby hry,jako dokonalf typ nezi5tn6 dinnosti. Posl6zejsme uzieli, jak udi lidi, ile pojfm6ni omylu,jent jim slouZf (mytus), je hnutim, jeil je ctikdeZto piipouSt6nf pravdy, jeZ jim Skodi, jev6ci potupnou, ile jinfmi slovy (Nietzsche,Sorel, BarrBs vyslovn6 to vyjadiuji) schopnostchSpati pravdy o sob6, mimo v5echen prak-tickf ridel, je du5evni formou hodnou znadn6hopohrddni.tr'; Zde se moderni duehovni dlov6kprojevil v prav6m slova smyslu geniS,lnim v ob-hajob6 svdtskfch v6ci, je?to svdtsk6 hodnotynemaji co diniti s pravdou, nebo abychom mlu-

Vtle oceiovati inteligenci podle jejiah praktickfchvfsledkir objevuje se v t6to podiv,uhodn6 forrrnuli: Kri-tickf duch m6 vi,mtam iinnro,stf, jiZ vykon6vS pomociudin6n6ho pozn6nf (Maunas). Yiz t6i, plfsnast Massi-solm (Jugements, I. 87.) vriii Rena.ncxvi, jenZ zvolal:>Mim hrrizu z alitelmosti>jejfL nestrannost je zielcnu-t irn se podmfnek iTvota, dinnosti a my5lenky.neust6l6 zmdnaneustdlS novotane-ust6l6 tvorba

tffi.$t {Ili'

odsoudila s urditosti ail dbtud neznS"mou kaZdou ' tdohtrinu o imrnanentnosti a hi6s5 se v5i piis-nosti transcendentnost;'5') brih vytvSieje sv6t,nefii,astni se jiZ nutn6ho rozvrti sv6ho tvorstva,vidi, jak se zved{, z jeho moci (ndkteii, abyzmirnili tuto libovrili, di z jeho blahovrile) v6cnaprosto od ndho odli5n6 a na niil vztahuje ruku;jeho din je, ati jakkoli o ndm soudime, doko-naiym vzorem svdtsk6ho dobfv6ni. Moderni du-chovni dlov6k udi lidi jako stary prorok izrael-sky: >Obratlte v5echno sv6 risili k v6dn6mu,bohu z6stupfi.Ornrnes cre'a-turae sunt purum nihil< jsou prohl6Beny nikoliv za ka-ciisk6, ale toliko >Spatn6 zn|jici, sm6l6 a podeziel{rz kaciistvi

sledkem soci6lnich podminek, jeZ jsou mu vnu-ceny, a prav6 zlo, jehoil tleba za naiich dnfi Ze-leti, neni snad zrada duchovnich lidi, ale z6'nikduchovnich lidi, nemoZnost, v6sti v nyn6j5imsv6td ilivot duchovniho dlov6ka. Bude to jednouz velkfch odpov6dnosti moderniho st6tu, Ze ne-udrZel (ale mohl-li ?) tiidu lidi, zbavenych ob-danskfch povinnosti a jejichZ jedinou 0lohoubylo, aby udrZovali sv6tlo hodnot nikoli prak-tickfch. Osv6dduje se proroctvi Renanovo, jenZhl6sal, k jakdmu ripadku spEje nutn6 spoiednosb,jejii; v5ichni dlenov6 bez vfjimky budou pfi-nuceni k pozemsk6 robot6, a ieni. plesto byltypem tdch, jimt tato poroba nezabr6nila podleslov jednoho z jeho druhfi, aby prahli jen ponebi. '

Bylo by velmi nespravedlivo vysvdtlovati n5'-rodnostni v65eil moderniho vzdElance toliko pro-sp6chem; vysvdtluje se t6L, a to mnohem pro-st6ji lSskou, hnutim, jeZ vede kaZd6ho dlovdkapiirozend k tomu, i'e miluje z ndkolika skupin,jeZ se d6ti o zemi, skupinu, zniil poch6zi. Ostatn6i zde moZno tvrditi, Ze piidinou nov6 viry du-chovniho dlov6ka, byly prom6ny XIX. stoleti, jeZdavii n6rodnostnim skupin6m soudrZnost aftdotud nezn6mou, poskytlo pastvu v55ni, ieLv mnoha zemich mohla bfti dosud skoro jen vir-tu6lnf. Je ziejmo, te bylo snadndj5i upnouti setoliko k duchovnimu sv6tu pro ty, iil' jsou tohoschopni, dokud nebylo n6rod&, jeZ tieba milo-

1.52

IffiI "'f' vati, a je vskutku zajimavl, pozorujeme-li, Ze

skutedn6 objeveni vzddlance spadS do doby p6duff5e iimsk6, toti? do doby, kdy velky nfuod za-nik6, a mal6 jeBt6 neexistuji, ile doba velkychmilencri duchovniho i6du, Tomdsri Akvinskych,B,ogerfi, Baconfi, Galilefi a Erasmfi je dobou, kdynejvEt5i d5,st Evropy je je5t6 chaosem, jen?nezni, ndrodri, Ze oblastmi, kde se nejd6le udrZeliistf spekulativnf typ, byly, zd*, s, Ndmeckoa ltalie,l53) totii; zem6, kterr5 se nejpozdjiznacionalisovaly, a ile jej skoro piestaly produ-kovati prSvd ode

''

dne, kdy se staly ndrody.Ov5em i zde nezas6hly prom6ny hmotn6ho sv6tapravrdho duchovniho dlov6ka; neSt6sti i rispdchyvlasti nezabrdnily Einsteinovi a Nietzscheovi,aby m6li jinou v65eil neZ v55ei myilenky. KdyZzvolal Jules Lemaitre, ile pordlka u Sedanu zba-vuje ho rozumu, odpovidal mu Renan, Le si za-chovSlit svrij a Ee zranitelnost prav6ho kndzeducha je jinde neil v jeho pozemskfch pou-tech.'un)

16') UvaZnne, Ze je5t6 v r. 1806 po bitv6 u Jeny nemElHegel jin6 starosti, neZ aby si na5el konrt k filosofo-

l: v5nf, r. 1813 bytro Schopenhauerovi zcela lhostejn6 po-' zdviZeni Ndmecka proti Napoleonovi..,

'o') >Nikd,o nem6 prhva, aby nedbal neblahfch orsudt'sv6 zem6, ale filosof i kiestian rn6 vZdy drivody k Zi-votu. Kr6lovstrvi boili nezn6 ant vitdzrl arri poraZenlich,zakl6d6, se v radosti srdce, d,ucha, obraznosti, ji? za-konBi je5t6 spi5e poradenf meil vitiz, je-li rnor6lnEpovzne5en6jEf a m6-ili vfce d,ucha. Coil n5s neudiU v6E

158

["WV pifpadech, jeil jsem uvedl, byla ndklonnostduchovniho d,lov6ka k n6rodu nebo tfid6, a+J liibyla diktovSna prospdchem nebo lSskou, upiint-n6. Piizndvfim v5ak, Ze soudim, Le 1e tato upi'im.nost nepiili5 dast5. Pdstdni ilivota duchovnihovede, zdd se mi, nutn6 k universalismu, ke smys-lu pro vddnou hodnotu, k viie nepiili5 siln6 v po-zemsk6 fikce: co se t:ide zejmlna v55nd nSrod-nostni a zvl65t6 u spisovatelstva, piedpoklfidaupiimnost t6to v65n6 ctnost, o ntL kat'dy uzn[,,Ze mimo lSsku k sobd samym, neni pr6v6 vlastnitomuto cechu: naivnost: St6Zi by mne t6Z kdopiesv6ddil, i,e jsou pohnutkami veiejnfch vztahiumdlcri v6ci tak prost6 jako vfile iliti a jisti. IIle-d6m a spatiuji v realismu moderniho duchov-niho dlovEka jin6 dfivody, jeil piesto, ie nejsoutak piirozenl, jsou nem6n6 hlubok6. Plat| zd6se, piedevBim o spisovatelich a zvl6,3t6, o spiso-vatelich francouzskych: v t6to zemi je stano-visko spisovatelfi za posledni poloviny stoletinejmocndj5im kontrastem se stanoviskem jejichotcrl.

Piedev5fm spatiuji tu z6,jem o karieru. Je do-

velkli Goethe, v55 pordivuhodn:f Fichte, jak v6gti Eivotu5lechtilf a bim Btastnf i za vn6jiiho fipadku vlasti?Principes de droit purblic (Princirpy ve-iejrn6ho prava>pow5,hr6ho

163

['w,tury iecko-iimsk6 u Barrdsa a jeho literdrnigenerace vzhledem k tomu, dim byla u Taina,R,enana, Huga, Micheieta,ba i u France a Bour"-geta, je nepopiratelnou v6ci, tim m6n6 lze po-pi'iti, Ze se znalnd zdtrcaznil u Barrdsovych n6-sledovnikri. Pies tento ripadek uctivaji tito spi-sovatel6 klasick6 studia, jicht v5ak neuctivajinikterak proto, aby obnovili vSeobecnd kuithumzinnosti, ale naopak, aby posilili >>francouz-skou< du5i, nebo alespoi >latinskou duSi< v se-p6ti jejich vlastnich koienfr, v jejim sebevddomijako zvi5Stni. - V5imndme si, Ze tento ripadekklasick6 kultury souvisel u francouzskych spi-sovatelti s objevem velkych n6meckych rea-listii, Hegela a zvl6,3td Nietzscheho, jeji chd ge-rliem byli tim spi5e uchvdceni, jeilto nemajicevelk6 kiasick6 discipliny, nem6li vlastnE prav6hrdze, aby mu delili.'ur)

Mezi pifdinami tohoto nov6ho stanoviska spi.-sovatelfi vytknu je5t6 Lizeit sensaci, potiebu zd,-Zitkfr, jeZ se projevila u nich od jist6 doby apro niZ zaujimaji politickou posici podle 'icht,,jak jim poskytuje sensaci a vzruieni. Belf,egor.nevlSdne jen na nebi liierSrnim. Je zndma odpo-egoismu< je vfslwnd zakazovali Znhme vftky Bis-m'arkovV, Naumannovy, Vil6ma II., H. S. Chamberlainaproti lVdllBudeme jisti na

165) Cibujeme slovo t6ho't Barrdsra k >drneyf,usist'orv"i>Prod mi mluvite o spravedinosti, Iidskosti ?Co nriluji ? N6kolik abraztt v Evrop6 a ndkolik hi'bi-tor-u>z6bav6.

trdv6.< Tento uEenec byl ostatnd podivuhod-nym voj6kem, ale ne vice neZ Fresnel nebo La-marck, o nichZ si trouf6m tvrditi, i,e dosp6li-like schvalov6ni v6lky, nebylo to proto, Ze uspo-kojovala jejich ziilbu v pitoresknosti. V5ichni,kdoZ by l i b l izc i autoru uvah o n6si l i , v6di ,ile jednim z, velkfch privabri t6to doktrinybylo, Ze byla >>zdbavn5"rr, Le byla s to, aby uvedlav zoufalstvi tak zvan6 rozumnr5 lidi. Kolikbylo za padesdt let myslitelfi, o nichZ citime,i,e zilkladni pohnutkou jejich filosofie je pot6-Seni z toho, ile vyhla5uj i dr6fidiv6 paradoxy,kteii jsou St'astni, dopadajiJi jejich raketyjako mede a ukdjeji potiebu krutosti, o niil uli,Ze je znakem vzne5enych du5i. Tento neoby-dejnf' ripadek mor6lky, jakfsi intelektuSlni sa-dismus (velmi germs,nsky) je ostatn6 provSzen,a to doznan6, u t6ch, kdoi, jej provozaji, velkfmpohrd6nfm k prav6mu duchovnfmu dlovdku, jenZhledd svou radost jen v pr6"ci mySlenkov6 a po-hrdd sensadnosti (zvl{t5td sensacemi dinu). Nov6politick6 nSboZenstvf literdtfi vyplfvS i tu z pro-m6ny, jeZ nastala v hloubi jejich ducha, jeLje ostatn6 stSle thi.: ripadek intelektuSlnirirovn6 - cd neznamenS inteligence.l6?)

Pfijeti realistickych doktrin souvisit6i, u mno-10?) Rearlirsrtf nejsoru dnes jed,irlrf,, jtrm? je jejich po-

litrick6 posice piileZitosti k ;senrs&ci; je jisto, Ze huma-nit6istvi nern6lo u Victora Huga a Micheleta ani zd,a-leka toho di,stiho intelektu6lniho ozvuku jako u Spinozy

166

Wha modernich duchovnich lidi, a to podle jejichf'lastniho dozndn| se snahou ukonditi mor6lnizrnatek, do nEjZ je vrh6 pohled na filosofie,z nichi' i,6dn6, nepiinS5i jistoty a ieL se fiti zasebou, vyki'ikujice k nebi sv6 protikladn6 abso-lutnosti. I zde souvisi politick6 stanoviskoduchovniho dlov6ka s velkym ripadkem jeho in-telektu6lni frovnd, atJ spatiujeme tento ripa-dek v jeho viie, Ze filosofie mrlZe pi'in6sti jistotu,nebo atl ji spatiujeme v jeho neschopnosti, abyzristal pevny na zlicenini"ch Skol a upial sek rozumu , jenL v5echny iidi a soudi.

Konedn6 piipustil bych je5t6, ile ie piidinourealismu modernich duchovnich lidi zmatek,jeji, zpttsobila v nich nauka ndkterfch jejichstar5ich druhri, totiil ndkterych mistrri z roku1848, s jejich osvicenym idealismem, jejichvirou, i,e se spravedlnost a lSska stanou r5-zem podstatou du5e n6,rodfi, zmatek, iert?vzrostl je5t6 pfi pohledu na straSnf kon-trast mezi hlSsdnim tdchto idylikfi a uddlostmi,jeZ n6,sledovaly. Piesto slu5i zde vytknouti, Zemoderni duchovni 1id6 odpov6d6li na tyto omylytim, ile stihali klatbou katdi idealistickfprojev, at byl jaklikoliv, osvicenf di nikoliv,dokazujice tfm, Ze nejsou zprisobili, aby roze-znali druhy, Ze nejsou schopni, aby se pozvedli

a Malebranche. (Viz vfie na5enitiistvim a hurnanismem.)

rozli5eni mezi hurna-

167

rilrl

iilili

f rryinad v55eri k risudku, co/z je u nich jen novyrnikazem ztr6,ty dobrych mravfi ducha.

Seskupme tyto piid,iny prom6ny duchovnichlidi - vnucovSni politick;ich z6,jmi v5em lidembez vfjimky, vzrfistajici soudrZnost v6ci,jeZ jsou s to, aby ilivily realistick6 v53n6, touhaa moZnost literdtt hr6ti politickou flohu,nutnost slouZiti pro sl6va z6,jmfim ti'idy, jeZ jeden ze dne neklidn6jSi, stSle hojn6j5i pii-stupovSni jejich cechu k burZoasii a k jejimmarnivostem, zdolionaleni jejich romantismu,ripadek jejich znalosti antiky a jejich intelek:tu6lni frovn6. Vidirne, i,e tyto piidiny tkviv jistfch jevech, jeil karakterisuji nejhloubdjia nejv5eobecndji nyn6jSi dobu. Politickf reali-smus duchovnich lidf, neni nikterak povrchnimukazem, vyplyvajicim z tozmatu cechu, souvisi,zdd se mi, se samou podstatou moderniho sv6ta.

w

C E L K O V Y P O H L E D . - P R E P P O V E D I

PohliZimJi fhrnem na dneSni lidstvo s hle-diska jeho morflniho stavu, jak se jevi v jehopolitick6m iivot6, vidim: 1. dav, v ndml reali-stickd v55ei se svymi dv6ma velkyrni ritvary __r'55ni tiidni a v55ni n6rodnostni - dostupujestupn6 uv6dom6ni a organisace, jeni byl aZ do-tud nezn6"m; 2. korporaci, jeL druhdy kladla od-por tomuto realismu davfi, a jeil nejen Ze mujiZ neodporuje, ale osvojuje si jej, prohlaSujfcjeho velikost a morSiku; krStce lidstvo, je1, seodd6vd realismu jed:rohlasn6, bez vyhrady as posv6cenim t6to v65n6, jehoil piiklad dosudhistorie neskytaia.

Je moZno zjistiti to jinf'm zprisobem. Pfed-stavme si ve XiI. stoleti pozorovatele pie-hlii;ejiciho celkovym pohledem Evropu on6 doby;i vidi, jak lid6 usiluji, ve skrytu sv6 du5e, abyvytvoiili n6rody, (abychom vytkli nejndpad-ndjSi zjev realistick6ho cht6ni), vidi, jak se jimto zaEinS daiiti, vidi, jak se skupiny ustalujf,cht6ji si osvojiti d6st zem| a snaLi se odli5itise od skupin, jei; je obklopuji, - ale zilroveii vidi

169

celou tiidu lidi, a to nejvice uctivanVch, jiL pra-cuji k tomu, aby zadri,eli toto hnuti, vidi udence,um6lce, filosofy, jiZ akazuji svdtu clu5i, kterd,neznS ndrodfi, jii: ui.ivaji mezi sebou universSlniiedi, vidi, jak ti, kdoZ vytvdieji pro tuto Evropujeji hodnotu mor6lni, hlSsaji kult lidskosti neboalespoi kiestlanstvi, a nikoliv nfrodnosti, a snaLise zaloZiti proti vfrli nSrodri velikou universdlniii5i duchovniho principu, takle je mu moinoiici: >Ktery z tdchto dvou proudtr zvftdzi? BudeIidstvo ndrodni nebo duchovni ? Vzejde sesnah laickfch nebo ze sv6ta duchovniho ?Kdyby trval sv6t jenom sto'milionfi

let, je piesto v cel6 sv6 svdZesti a teprvepodfn6; my sami jsme spiizndni s prvnimi lidmia patriarchy, - a kdo by nas s nimi nesm65ovalve stoletfch tak vzdillenych? Ale soudimeJio budoucnosti podle piitomnosti,