ING. ARCH. JAN PSOTA, STUDIO P, NÁDRAŽNÍ 52, PSČ 591 01 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU TEL/FAX: 566 626 748 e-mail: m.psotova@iol.cz IČ: 10116435

Ú Z E M N Í P L Á N

O B C E

K Ř I Ž A N O V

- t e x t o v á a t a b u l k o v á č á s t -

Zpracovatelský kolektiv: Ing. arch. Jan Psota, Ing. Marie Psotová, Vladan Latzka, Pavel Ondráček, Petr Piechula DiS. Datum: říjen 2006 Zakázkové číslo: A/VIII/02

1

OBSAH A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Úvod str. 3 2. Hlavní cíle řešení str. 3 3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD str. 3 3.1. Vztah vůči schválenému ÚP VÚC 3.2. Vztah vůči platné ÚPD obce 3.3. Vztah vůči platné navazující ÚPD 4.Významnější podklady použité při řešení ÚPD str. 4 4.1. Mapové podklady 4.2. Ostatní podklady 5. Vyhodnocení souborného stanoviska ÚPO str. 4 6. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování str. 5 7. Vymezení pojmů str. 5 7.1. Základní pojmy 7.2. Ostatní pojmy

B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení řešeného území str. 6 1.1. Výčet katastrálních území 1.2. Širší vztahy, zájmové území 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce, ochrana hodnot území str. 7 2.1. Identifikace území 2.2. Přírodní podmínky 2.3. Hodnoty urbanistické a architektonické 2.4. Kulturní hodnoty 2.5. Demografický a sídelní potenciál 2.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva 2.7. Civilizační hodnoty 3. Návrh urbanistické koncepce str. 13 3.1. Urbanistická koncepce 3.2. Prostorové uspořádání 3.3. Plochy smíšené 3.4. Plochy bydlení 3.5. Plochy výroby 3.6. Plochy sportu a tělovýchovy 3.7. Plochy zeleně sídelní 4. Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky jejich využití str. 18 4.1. Území současně zastavěné a zastavitelné 4.2. Území nezastavěné a nezastavitelné (volné) 4.3. Plochy obsluhy území 4.4. Společná ustanovení 5. Limity využití území str. 24 5.1. Normativně určené 5.2. Určené řešením územního plánu 6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území, etapizace výstavby str. 26 7. Návrh koncepce dopravy str. 28 7.1. Silniční doprava 7.2. Hospodářská doprava 7.3. Veřejná doprava

2

7.4. Nemotorová doprava 7.5. Doprava v klidu 7.6. Železniční doprava 7.7. Letecká doprava 7.8. Dopravní zařízení 8. Koncepce občanského vybavení včetně komerčních aktivit str. 33 9. Koncepce technického vybavení včetně vodního hospodářství str. 34 9.1. Vodní hospodářství 9.2. Zásobení pitnou vodou 9.3. Kanalizace a čištění odpadních vod 9.4. Energetika 9.5. Telekomunikace 9.6. Služby poštovní 9.7. Odpadové hospodářství 9.8. Společná ustanovení 10. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů pro jejich technické zajištění str. 41 11. Návrh územního systému ekologické stability str. 41 11.1. Nadregionální a regionální ÚSES 11.2. Místní ÚSES 11.3. Navrhovaná opatření 12. Vymezení ploch VPS, asanací a asanačních úprav str. 43 12.1. Veřejně prospěšné stavby (VPS) 12.2. Asanace 12.3. Společná ustanovení 13. Návrh řešení požadavků CO str. 44 14. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ŽP str. 44 15. Zvláštní zájmy str. 45 16. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL str. 45 16.1. Zábor ZPF 16.2. Zábor PUPFL 17. Návrh lhůt aktualizace str. 52 18. Obsah dokumentace ÚPO str. 52 C) ČÍSELNÉ ÚDAJE CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ str. 54 Číselné údaje charakterizující navržené území jsou součástí textu D) ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIV Ů str. 56 E) PŘÍLOHY ÚPO str. 68 1. Vymezení částí sídla ve vztahu k jeho prostorovému uspořádání 2. Posouzení ŽP z hlediska hluku z dopravy 3. Výpočet PHO od SŽV

3

A) ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Úvod Územní plán obce stanovuje závazná pravidla a zásady pro řešení uspořádání limitů využití celého správního území obce. Jedná se o základní koncepční územně plánovací dokumentaci sloužící pro komplexní usměrňování a koordinaci rozvoje jak zastavěného, tak i území nezasta-věného. O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Křižanov na svém zasedání dne 20. 6. 2002 2. Hlavní cíle řešení Jsou dány schváleným zadáním územního plánu ze dne 19. 12. 2002. Hlavní cíle, které má nový územní plán obce splnit: a) optimální organizace funkčních ploch v sídle tak, aby nedocházelo k vzájemnému negativ-

nímu ovlivňování se zřetelem na zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

b) stanovit zásady funkčního i prostorového uspořádání území včetně stanovení limitů využití území

c) nalézt vhodné plochy pro požadovanou bytovou výstavbu a výstavbu výrobních aktivit a slu-žeb

d) řešit občanskou vybavenost obce e) řešit požadavky na úseku inženýrských sítí včetně zákresu příslušných ochranných a bezpeč-

nostních pásem f) do ÚPo začlenit aktuální požadavky na úseku dopravy a z toho plynoucí důsledky na rozvoj

sídla g) koncepčně řešit prvky územního systému ekologické stability, které se v řešeném území vy-

skytují na lokální úrovni h) aktualizovat opatření týkající se obnovy a ochrany krajiny a životního prostředí (ŽP) 3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD 3.1.Vztah vůči schválenému územnímu plánu VÚC Závazná část ÚPN VÚC Českomoravská vrchovina (změny a doplňky ÚPN VÚC okres Žďár nad Sázavou-Urbion Bratislava) je obsahem směrnic pro uspořádání území Českomoravské vy-sočiny, schválených plenárním zasedáním JmKNV v Brně dne 13.12.1988. Pro území Křižanova ÚPN VÚC zejména stanovit rozvíjení střediskové funkce místního významu, zabezpečení plyno-fikace sídla, respektování ochranného pásma letiště, prioritní zabezpečení výstavby ČOV a vě-novat Křižanovu zvýšenou péči z pohledu památkového. Tzv. střediskovost osídlení (Jm kraj r. 1973) je překonána, nicméně sídlo Křižanov nadále zůstává jedním z nejvýznamnějších sídel mikroregionu Velkomeziříčsko. Bojanov je stabilizo-ván. Plynofikace byla v sídle Křižanov provedena, v Bojanově se s ní neuvažuje. ÚPo Křižanov plně respektuje ochranná pásma letiště, pro obec stanovuje regulační podmínky zohledňující ur-banisticko architektonické hodnoty obce. Čistírna odpadních vod Křižanov je v provozu, sídlo Bojanov je řešeno samostatně. Protože platnost směrnice pro uspořádání území platila k roku 2000 je ÚPN VÚC považován za podklad informativní. ÚP VÚC kraje Vysočina (Urbanistické středisko Brno) - koncept je zpracován ve dvou zá-kladních variantách. Koncept vytváří předpoklady pro výstavbu obchvatů sil. I/37 a II/360. Ob-chvaty jsou zařazeny do veřejně prospěšných staveb sil. I/37-D37, sil. II/360-D5. Projednání KÚPO proběhlo koncem května 2004, dosud není schváleno souborné stanovisko. 3.2. Vztah vůči platné ÚPD obce

Územní plán sídelního útvaru Křižanov byl zpracován firmou Ateliér "Halva", soukromý projektový ateliér Ing. Arch. Ivony Halvové, Dolní ul. č. 38 Žďár n. S.

4

Územně hospodářské zásady byly vyhotoveny na podzim r. 1994, následně pak koncept územního plánu sídelního útvaru. Usnesením OZ Křižanov bylo schváleno souborné stanovisko pořizovatele ke konceptu ÚPNSÚ. Návrh ÚPN "obce" byl zpracován v září 1998 a 15.12. 2000 schválen OZ Křižanov.

Z předešlého je zřejmé, že převážná část územně plánovací dokumentace byla vyhotovena před dnem účinnosti zák. 83/1998 Sb., tj. ke dni 1.7. 1998, tedy kvalitativně odlišně než poža-duje novela stavebního zákona a nové prováděcí vyhlášky.

Z věcného i právního rozboru je zřejmé, že tato ÚPD nemůže být územním plánem obce, ale stále jen územním plánem sídelního útvaru.

ÚPNSÚ nebylo řešeno k.ú. Bojanov u Dolní Libochové, které již tehdy bylo součástí admi-nistrativního území obce Křižanov. Nový územní plán respektuje stávající platné předpisy jak na úseku pořizování, tak na úseku zpracování ÚPo. Nový územní plán obce řeší obě části obce(tj. obě katastrální území) a stano-vuje pro ně zásady usnadňující rozhodování vedení obce a stavebního úřadu v nakládání se svě-řeným územím. 3.3. Vztah vůči platné navazující ÚPD Obec nemá vyhotoven žádný regulační plán ani územní plán či projekt zóny.Tento stupeň ÚPD se rovněž v součastné době nezpracovává. 4.Významnější podklady použité při řešení ÚPO 4.1. Mapové podklady Pořizovatel v rámci přípravných prací předal zpracovateli digitální mapový podklad obou k.ú.(formát DISPRO). 4.2. Ostatní podklady • Zadání pro vypracování územního plánu obce Křižanov (Obec Křižanov - 2002) • Souborné stanovisko ke konceptu (Obec Křižanov 2004) • Stanovisko NOÚP k N ÚPO Křižanov (KrÚ kraje Vysočina, OÚP a SŘ - 2006) • Neúplné paré průzkumů a rozborů pro ÚPNSÚ Křižanovsko (atel. Halva - 1993) • Návrh ÚPNSÚ Křižanov (atel. Halva - 1998) • Strategie rozvoje Jihlavského kraje (Garep Brno - 1999) • Program rozvoje Jihlavského kraje (Garep Brno - 2000) • Program rozvoje mikroregionu Velkomeziříčsko (Garep Brno - 2000) • Regionální surovinová studie okresu Žďár nad Sázavou (Geofond Praha - 1992) • Územně technický podklad - NR-R ÚSES ČR (MMR ČR a MŽP ČR - 1996) • Generel MÚSES pro okr. Žďár nad Sázavou (Ageris Brno - 2002) • SLDB 1970,1980,1991, předběžné výsledky SLDB 2001 • Křižanov od historie po současnost (Mgr. Nagyová, J. Urbanová - 2002) • rozhodnutí o stanovení ochranných pásem dle § 24 zák. č. 47/56 Sb.(SLI Praha - 1967) • Vyhledávací studie sil. propojení Svitavy - Třebíč (Viapont Brno - 2001) • Kanalizace Křižanov (DUIS s.r.o., Brno - 2002) • Studie hlučnosti okolí letiště Křižanov (Techson Praha - 1996) • Plynofikace obce Křižanov - STL plynovod - dokumentace skutečného stavu (Mertastav,

Předklášteří - 2000) • Generel plynofikace obce Křižanov - aktualizace(Gasag Brno - 1995) 5.Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ÚPO Požadavky souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce schváleného usnesením č. 23 ze zasedání zastupitelstva obce Křižanov konaného dne 9. 12. 2004 byly v návrhu ÚPO splněny.

5

6.Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plán obce Křižanov plní úkoly a cíle dané §1 odst.2 zák.č.50 Sb., o územním pláno-vání a stavebním řádu v platném znění. Řešení územního plánu v daných podmínkách vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Navržené změny v území nemají negativní vliv na soulad těchto hodnot, stanovená koncepce ÚPO přispívá k proporcionalitě ekonomického, sociálního i kulturního rozvoje Křižanova s potřebou trvale udržitelného rozvoje. 7. Vymezení pojmů 7.1. Základní pojmy Jsou dány zákonem č. 50/1976 Sb. v platném znění a vyhláškou č. 135/2001 Sb. 7.2. Ostatní pojmy Pro účely tohoto ÚP jsou použity tyto pojmy: • hospodářské zvířectvo - skot, prasata, ovce, kozy • drobné hospodářské zvířectvo - králíci, drůbež, apod. • drobná pěstitelská činnost - pěstování plodin a produktů samozásobitelského charakteru • zemědělská malovýroba - podnikatelské pěstování na úrovni rodinných farem zaměřené jak

na živočišnou, tak rostlinnou výrobu (i jednotlivě) • drobná výrobní činnost - činnosti nemající charakter výroby tovární, spíše blížící se výrobě řemeslnické

• obtěžující služby a řemesla - činnosti jejichž účinky narušují obytnou pohodu sousedů (hluk, zápach, prach, výpary, světelné efekty, aj.)

• drobná obtěžující výroba - činnosti jejichž účinky narušují obytnou pohodu sousedů (hluk, zápach, prach, výpary, světelné efekty, aj.)

• činnosti náročné na přepravu zboží - sklady, výrobní či jiná zařízení event. služby vyžadující denní obsluhu vozidly skupiny 2, podskupiny N1 a N2

• činnosti s vyššími nároky na přepravu zboží - sklady, výrobní či jiná zařízení event. služby vyžadující občasnou obsluhu vozidla skupiny 2, podskupiny N1 a N2 a skupiny 3, podskupiny T a S

• stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy - sklady do 250 m2 skladovací plo-chy

• stavby skladovací s nízkými rušivými vlivy na ŽP - skladované látky neohrožují ŽP na pozemku vlastníka a neobtěžují obytnou pohodu souseda

• komerční aktivity - podnikatelská zařízení poskytující služby obyvatelstvu v oblasti velko-prodejen, nákupních center, služeb pro motoristy, apod.

• malé prostory obchodu a služeb - stavby pro obchod a obdobné činnosti s celkovou prodejní plochou do 250 m2

• přípustná míra - míra přípustnosti je daná individuálním posouzením konkrétní situace dle zvláštních předpisů a vyhlášek (např. vl. nař. č. 88/2004)

• index zastavění - poměr mezi zastavěnou plochou pozemku a celkovou plochou pozemku • stavební čára - udává hranici plochy určené k zastavění a polohu hlavního objektu. Stavební

prvky, které mohou vystupovat před stavební čáru určí podrobnější územně plánovací doku-mentace či podklad

• výška zástavby - je stanovená počtem podlaží u objektů sloužících pro bydlení, v ostatních případech, je-li to nutné, je výstavba stanovena v metrech ke konkrétnímu bodu. Jde o nepřekročitelnou hranici.

• podkroví - do plného podlaží se započítává podkroví v případě, když více než 3/4 podkroví (vztaženo na plochu pod ním ležícího podlaží) má normovou výšku obytné místnosti.

• podzemní podlaží - do plného podlaží se započítává podlaží v případě, když vystupuje více jak 1,0 m nad úroveň průměrné výšky terénu.

6

• nadmístní význam - činnosti a děje, které svým významem rozsahem nebo důsledky mohou zasahovat a ovlivňovat využívání území více obcí, případně požadavky výrazně převyšující potenciál území

• změny, úpravy ÚPD - závaznou část dle §31 stavebního zákona může měnit na základě zpra-cování změn orgán, který danou územně plánovací dokumentaci schválil. Směrnou část může upravovat orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil (pořizovatel) - § 31 sta-vebního zákona.

B) ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení řešeného území 1.1. Výčet katastrálních území Území řešené územním plánem je dáno katastrálním územím Křižanov (1362,8166 ha) a ka-tastrálním územím Bojanov u Dolní Libochové (164,0492 ha). Celková výměra řešeného území činí 1526,8658 ha (údaj katastru nemovitostí k 31. 12. 2000). 1.2. Širší vztahy, zájmové území Obec Křižanov patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí v kraji Vysočina Stavební úřad, úřad práce i katastrální úřad je ve Velkém Meziříčí, finanční úřad ve Žďáře nad Sázavou. Přirozená spádovost směřuje k městu Velké Meziříčí, následně ke Žďáru nad Sáza-vou. • Občanská vybavenost - co se týče obč. vybavenosti je ji třeba hodnotit na poměrně dobré úrovni, přičemž mnohá zařízení poskytují služby i obyvatelům sousedních či blízkých obcí. Jed-ná se zvláště o tato nekomerční zařízení: Základní škola 1-9 - Jívoví, Kozlov, Kadolec, Křižanov, (Bojanov), Kundratice, Dobrá Voda,

Pikárec, Radenice, Nová Ves, Heřmanov, Moravec, Sviny, Horní Libo-chová, Vidonín, Bobrůvka, Sklené n. O.

Základní škola 1-4 - Jívoví, Kozlov, Kadolec, Křižanov, (Bojanov), Kundratice, Sviny, Horní Libochová, Sklené n. O.

Mateřská škola - Křižanov, Sviny, Jívoví, Kozlov Lékaři - Křižanov, Jívoví, Kozlov, Kadolec, Kundratice, Dobrá Voda, Radenice, Sviny, Horní Libochová, Ořechov, Bojanov, Sklené n. O. Matrika - Borovník, Dobrá Voda, Jívoví, Horní Libochová, Heřmanov, Kadolec, Kozlov, Křižanov, (Bojanov), Kundratice, Milešín, Nová Ves, Radňoves, Rozseč, Sviny, Vidonín Farnost - Křižanov, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Kundratice, Horní Libocho- vá, Kadolec Hřbitov - Křižanov, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Kundratice, Horní Libocho- vá, Kadolec Pošta - Křižanov, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Kundratice, Horní Libocho- vá - spádově; mimoto doporučují - Milešín, Nová Ves, Radňoves, Rozseč, Borovník, Rojetín, Vickov, Vratislávka, Tišnovská Nová Ves, Řikonín, Lubné Ústav sociální péče - celorepubliková spádovost • Doprava silniční - Katastrálním územím Křižanov procházejí silnice I/37 Hradec Králové - Pardubice - Chrudim - Žďár n. S. - Velká Bíteš II/360 Letohrad - Polička - Nové Město na Moravě - Třebíč - Jaroměřice n. Rokytnou II/391 Křižanov - Žďárec III/36044 Křižanov - D. Libochová - Meziboří

7

III/36045 Křižanov - Sviny III/36051 Křižanov - Dobrá Voda - Vídeň III/3911 Křižanov - Kadolec - Ořechov Katastrální území Bojanov u D. Libochové je na silniční síť napojeno silnicí III/3912 Bojanov - spojovací • Doprava železniční - Jižním okrajem k.ú. Křižanov prochází železniční dvojkolejná trať č.250 Havlíčkův Brod - Brno. • Doprava letecká - Mezi rybníkem Křížovník a silnicí I/37 se nachází veřejné vnitrostátní le-tiště Křižanov. Dráhový systém zasahuje výrazně na k.ú. Kadolec. • Energetika - Část Křižanov a část Bojanov jsou el. energií zásobeny ze vzdušných vedení VN 22 kV. Východní částí k.ú. Křižanov prochází vedení VVN 220 kV č. 203 Sokolnice - Opočinek. Křižanov plynofikován z VTL plynovodu od Ořechova, Bojanov bez připojení. • Vodní hospodářství - Bojanov - soukromé a 1 veřejná studna, Křižanov částečné připojení na vodovod Velké Meziříčí - Křižanov. • Bioregion - 1.50 Velkomeziříčský • NR a R. ÚSES - Na řešené území zasahuje RBC 293 Lán a po hranici k.ú. s Heřmanovem prochází RBK 1406a. • Skládka TKO - Velké Meziříčí 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce, ochrana hodnot území 2.1. Identifikace území

Název části obce Křižanov Bojanov Kód k.ú. 371407301 371407302 Kód ČSÚ 676454 629561 První písemná zmínka o obci 1 239 1 358 Rozloha katastru obce 1362,82 ha 164,05 ha Rozloha zeměď. půdního fondu 1040,28 ha 138,51 ha Rozloha lesního půdního fondu 124,76 ha 18,25 ha Průměrná nadm. výška 527,00 m n. m. 544,00 m n.m. Koeficient ekol. stability málo stabilní nestabilní Bioregion 1.50 Velkomeziříčský 1.50 Velkomeziříčský Počet trvale bydlících obyvatel 2001 1856 Počet trvale obydlených bytů 2001 384 Počet obyvatel na byt 2001 2,89 Věkový index obyvatel 2001 velmi nepříznivý

2.2. Přírodní podmínky • Klimatické - údaje jsou za období 1951 - 1980 Teplota vzduchu: měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XI I. rok

°C -3,6 -2,1 1,5 6,7 11,6 15,3 16,6 15,9 12,1 7,1 2,3 -1,5 6,8

Úhrn srážek a průměrný: měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XI I. rok mm 41 34 34 39 67 82 80 73 44 38 44 42 618

Četnost jednotlivých směrů větrů v % S SV V JV J JZ Z SZ klid 11 7 6 17 11 8 16 14 10

Rychlost větru - průměrná (m/s) měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XI I. rok m/s 4,3 4,2 4,1 3,9 3,6 3,3 3,0 3,0 3,1 3,4 4,0 4,0 3,7

• Geologie a morfologie - řešené území se nachází v severovýchodní části geomorfologického podcelku Bítešské vrchoviny, která je součástí geomorfologického celku Křižanovská vrchovina.

8

Celé území je odvodňováno říčkou Libochovkou s číslem hydrologického pořadí 4-15-01-099 a 100. Geologická struktura je velmi pestrá. Území se nachází v oblasti moldanubika a to v jeho se-verovýchodní části, v tzv. Strážeckém moldanubiku. Horniny je zde možno rozdělit do dvou skupin - na skupinu jednotvárnou a pestrou. Starší skupina je zastoupena biotitickou pararulou, pestrou skupinu tvoří převážně pararuly, ortoruly s častým výskytem těles amfibolitů a granitů. Z pokryvů dominují zvláště svahoviny s obsahem balvanů. Základové půdy jsou při vodotečích tvořeny písčitohlinitými usazeninami. Ostatní části sídel vykazují v zásadě dobré základové podmínky pro zakládání běžných nízkopodlažních ob-jektů. • Pedologie - převládají zde hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, u kterých je intenzivním zkultur-ňovacím procesem značně snížena kyselost, zvýšen obsah živin a snížen obsah humusu. V ni-vách vodních toků se nacházejí glejové půdy s různým stupněm zrašelinění. Zásoba půdní vláhy je do značné míry pozměněna vybudováním melioračních soustav, které od-vodňují většinu zemědělské půdy. • Krajina - původní ráz krajiny daný existencí drobně členěných polí s mezemi se nedochoval. Byl po dlouhá staletí ovlivňován a přetvářen člověkem. Lidská činnost se zde zejména v době kolektivizace zemědělství , tj. v pol. 20. stol. projevovala v konečném důsledku záporně. Země-dělské obhospodařování sledující krátkodobé cíle ochudilo přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé trvalé vegetace, odvodňováním území a zvyšováním poměrného zastoupení orné půdy. Přesto mezi hodnotné prvky krajiny Křižanovska je třeba zařadit početné zastoupení vod-ních ploch včetně rybníčků v kvalitním prostředí zámeckého parku. Břehová zeleň rybníků opro-ti břehové zeleni vodních toků je dostatečná. mezi dřevinami lemujícími vodní plochy nechybí olše lepkavá i šedá, vrba křehká, jíva jasan, apod., ale také trochu netypické dřeviny, např. dub, javor klen i mléč a lípy v zámeckém parku. Ekologicky hodnotně působí v k.ú. Bojanov zejména hraniční tok a tok Libochovky včetně okrajových částí lesů. Druhy pozemků (ha):

kat. území Křižanov Bojanov u D. Libochové orná půda 848,02 122,01 zahrady 35,89 1,64 ovocné sady 1,53 0 trvalé travní porosty 154,83 14,80 zemědělská půda 1040,28 138,51 lesní půda 124,76 18,25 vodní plochy 77,20 0,5 zastavěné plochy 28,39 1,18 ostatní plochy 92,18 5,64

Koncepce územního plánu zmíněné hodnotné prvky krajiny plně respektuje, do krajiny za-pracovává ÚSES doplněný o další prvky rozptýlené zeleně. Posiluje pronikání zeleně krajinné do urbanizované části obce, řeší ochranu zeleně kolem dominant negativně ovlivňující zapojení sídla do krajiny, je požadováno zvýšení ttp minimálně o zasakovací travinobylinné pásy při vo-dotečích či rybnících a travinobylinné izolační pásy kolem lesů a vegetace rostoucí mimo les.

2.3. Hodnoty urbanistické a architektonické • Bojanov - sídlo je vystavěné na jihozápadním svahu při cestě, která později převzala funkci silnice (III/3912). Malý centrální prostor s kapličkou, studní a hasičskou zbrojnicí je z jihozá-padní strany vymezen silnicí a třemi staveními s okapovou orientací do návsi. Protější strana je dána staveními sledujícími stavební čáru v půdorysném tvaru půlelipsy. Zde je orientace střech do veřejného prostoru štítová. Prostorové uspořádání vesnice je dáno především způsobem hospodaření, kdy rozhodující zastavění tvoří selské usedlosti, které mají za obytnými staveními zbudovaný trakt chlévů a hos-

9

podářských objektů zakončený zpravidla příčně postavenou stodolou. Výškové zónování 1. N.P. + sedlová střecha o sklonu 40-45°stupňů. • Křižanov - půdorys obce je charakterizován dvěmi náměstími vzniklými na levém a pravém břehu říčky Libochovky. Dvě náměstí v případě Křižanova proto, že každá část měla svého ma-jitele. Tzv. Horní město představuje protáhlé a v jihovýchodní části mírně svažité náměstí s jedno-duchou dříve jednopodlažní zástavbou (dnes v rámci oprav, modernizací se podlažnost často zvyšuje). Tzv. Dolní město je půdorysu lichoběžníkového a zástavba je převážně dvoupodlažní. přesvědčivě působí jednotná orientace střech obou náměstí (hřebenem rovnoběžně s delší stranou náměstí). Obě náměstí jsou spolu propojena silnicí I/37 ve směru SZ-JV. V místě spojení na mírné vyvýšenině stojí kostel sv. Václava, který celému prostoru původní zástavby dominuje. Významné je umístění budovy radnice v severozápadní části Dolního náměstí. Z historických budov uplatňujících se významně v obrazu obce je nutno zmínit komplex budov zámku s parkem situovaných na ostrohu nad Podhradským rybníkem. Pozdější výstavba s promísenými funkcemi využívá další plochy s příznivými podmínkami. Jde zejména o území mezi Horním městem a Hornoměstským rybníkem, území při silnici na V. Meziříčí a na ni kolmo navazující ulici rovnoběžnou s novým potokem. Různá kvalita a druhovost zástavby je kolem silnice I/37 ve směru na Jívoví. Dosud poměrně nerovnoměrné za-stavění je na opačné straně sídla, kde silnice I/37 směřuje k Ořechovu. V podstatě za čistě obytnou zónu je možno považovat výstavbu volně stojících rodinných domů v oblasti vrchu Šibeník a naproti hřbitovu. Tyto zóny plní funkci obytnou bez náležité ob-čanské vybavenosti. V druhé polovině minulého století vzniká při základní škole obytný soubor bytových domů, kdy u posledního z nich byla uplatněna panelová technologie. Na toto území, které má příznivé přírodní podmínky, měla navazovat výstavba RD, která však vzhledem k ma-jetkoprávním vztahům je uskutečňována ve velmi omezeném rozsahu. Přechodem na zemědělskou velkovýrobu byla zemědělská výroba soustředěna v nových vel-kých zemědělských účelových stavbách, které byly soustředěny v areálu při místní komunikaci k Loučskému rybníku. Tyto stavby svým měřítkem přesahují měřítka původní zástavby, avšak vzhledem ke své izolované poloze je bude možno pomocí sadovnických úprav začlenit do obrazu obce lépe, než objekty firmy Impuls a nákupního střediska na významných místech obou ná-městí. Respektování půdorysné stopy původního zastavění a příznivých architektonických domi-nant území s pronikáním přírodního prostředí do prostředí urbanizovaného a pro další rozvoj obce se považuje za závazné. Řešení územního plánu zachovává identitu obce, stanovuje se ne-překročitelnost převládající výšky zástavby, rozvojové plochy navazují na SZÚO a jsou v mož-nostech daných stanovisky DOSS koncipovány tak, aby byl minimálně rušen přechod urbanizo-vané části obce do části neurbanizované. 2.4. Kulturní hodnoty • Bojanov - ač se jedná o sídlo bez nemovité kulturní památky je nutno chránit půdorysnou stopu zástavby s prostorovým uspořádáním, neboť zastavění spolu se vzrostlou zelení (jírovec maďal, jasan ztepilý) a kaplí působí příznivým malebným dojmem. • Křižanov - sídlo s bohatou historií, velmi zajímavou urbanistickou skladbou, kterou nutno chránit vhodně formulovanými regulačními podmínkami rozpracovanými až na úroveň regulač-ního plánu jádrové části sídla. Zástavba na nových rozvojových plochách musí respektovat pano-rama sídla s dominantami zámku a věží kostela včetně vnitrosídelních průhledů. Zároveň je nut-no respektovat nemovité kulturní památky níže uvedené. K.ú. Křižanov - 4170 kostel sv. Václava č.p. 170 st. 4161 zámek č.p. 236 st. 4165 sousoší v zámeckém parku č.p. 244 4166 socha putta č.p. 244 4167 kašna v předzámčí č.p.

10

4168 park v zámku č.p. 300/1 236 4169 kaple sv. Barbory před zámkem č.p. 227 st. 4173 boží muka u sil. do Ořechova č.p. 657/6 4175 kříž u rybníka č.p. 269/19 4171 kaple sv. Jana Nepomuckého č.p. 301 st. 4172 Mariánský sloup č.p. 2285/4 4174 kříž u kostela č.p. 170 radnice Tyto nemovité kulturní památky nemají žádná vyhlášená ochranná pásma dle zák. č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. Prvky drobné architektury jako boží muka, kříže apod. se doporu-čují zahrnout do tzv. ochrany památek místního významu. Celé území, které je řešeno územním plánem obce není zpracováno z hlediska archeo-logických zájmů. Závazným respektive zákonným požadavkem je povinnost řídit se při zemních pracech ustanoveními §22 a §23 zákona č. 20/1987 v platném znění. Řešení územního plánu umocňuje estetickou hodnotu a kvalitu životního prostředí obce od-straňováním resp. potlačováním některých dnes negativně působících jevů (areál ZD, absence rozptýlené zeleně ap.) 2.5. Demografický a sídelní potenciál Vývoj počtu obyvatelstva rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970

Bojanov 90 73 71 63 62 81 71 71 69 57 60

Křižanov 1570 1632 1600 1515 1481 1506 1401 1287 1289 1456 1487

celkem 1660 1705 1671 1578 1543 1587 1472 1358 1358 1513 1547

rok 1980 1991 2001

Bojanov 31 24 24

Křižanov 1606 1764 1831

celkem 1637 1788 1856

Věková struktura obyvatelstva (abs.):

1980 1991 2001 část obce

předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. Bojanov 3 21 7 4 15 5 - - -

Křižanov 414 892 300 471 1004 289 - - -

Celkem 417 913 307 475 1019 294 385 1207 264

Věková struktura obyvatelstva (%.):

1980 1991 2001 část obce

předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. předpr. prod. popr. Bojanov 9,7 67,7 22,6 16,7 62,5 20,8 - - -

Křižanov 25,8 55,5 18,7 26,7 56,9 16,4 - - -

Celkem 25,5 55,7 18,8 26,6 57,0 16,4 20,7 65,0 14,3

Věkový index obyvatelstva za obec Křižanov celkem: rok 1980 ………. 135,83 - příznivý 1991 ………. 161,56 - velmi příznivý

2001 ............ 145,83 - příznivý

11

Obyvatelstvo podle pohlaví: 1980 1991 2001

muži ženy muži ženy muži ženy část obce abs. % abs. % abs. %

Bojanov 19 12 38,71 14 10 41,67 13 11 45,83

Křižanov 735 871 54,23 878 886 50,22 934 922 50,33

Celkem 754 883 53,94 892 896 50,11 947 933 50,27

Index růstu obyvatel (IR): období 2001/91 2001/80 2001/70 2001/61 1991/80 1991/70 1991/61

IR 1,04 1,13 1,20 1,22 1,09 1,16 1,18

0,950 < IR < 1,049 stabilizovaný 1,050 < IR < 1,149 progresivní IR > 1,150 silně progresivní Trvale obydlené domy rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 Bojanov 12 12 12 11 13 11 13 12 12 12

Křižanov 228 246 246 246 257 258 254 310 309 332

celkem 240 258 258 257 270 269 267 322 321 344

rok 1980 1991 2001 Bojanov 9 8 7

Křižanov 369 391 409

celkem 378 399 416

Z trvale obydlených 416 domů je 400 rodinných domů, tj. 96,2 %. Trvale obydlené byty rok 1961 1970 1980 1991 2001 Bojanov - - 9 8 7

Křižanov 397 395 432 483 524

celkem - - 441 491 531

Stáří bytového fondu (k roku 1991)

Počet bytů Bojanov Křižanov Rok výstavby

abs. % abs. % byty postavené do r. 1919 a nezj. 6 75,0 131 27,1

1920 - 1945 1 12,5 92 19,0

1946 - 1970 1 12,5 87 18,0

1971 - 1980 0 0 89 18,5

1981 - 1991 0 0 84 17,4

celkem 8 100 483 100

Aktuálnější údaje - SLDB 2001 nejsou dosud k dispozici. Průměrná obytná plocha bytu (m2) rok Bojanov Křižanov Obec Křižanov 1980 53,33 51,15 51,19

1991 37,50 57,39 57,07

2001 - - 58,19

12

V obci Křižanov bylo v roce 2001 celkem 69 neobydlených domů, což je z celkového počtu do-mů 14,2 %. Důvody neobydlenosti (obec Křižanov) v roce 2001 obydlen přechodně slouží k rekreaci nezpůsobilý k bydlení jiný důvod

abs. % abs. % abs. % abs. % 28 32,6 15 17,4 9 10,5 34 39,5

Celkový počet neobydlených bytů v obci Křižanov je 86, což činí 13,9 % z celkového počtu by-tů. Základní charakteristiky demografického a sídelního potenciálu • Obec sestává ze dvou rozdílně velkých částí vzájemně oddělených s rozdílnými tendencemi

rozvoje - Křižanov rozvíjející se v rostoucí sídelní útvar, Bojanov stabilizované sídlo. • Geografická poloha, příznivé až velmi příznivé demografické ukazatele přisuzují sídlu Křiža-

nov nárůst počtu obyvatel. • V návrhu rozvojových ploch je zohledněna skutečnost, že i v podmínkách Křižanova bude

nadále přibývat menších či neúplných domácností včetně skutečnosti, že se stále snižuje chtěné soužití cenzových domácností.

• Je respektována skutečnost, že dominantní postavení ve struktuře bytového fondu mají byty v rodinných domech.

Koncepce • Ve smyslu zadání pro zpracování ÚPo Křižanov (po vyloučení rezervních ploch) je v ÚP

obce Křižanov směrně uvažováno s následujícím rozvojem. rok 1980 1991 2001 výhled

obyvatel 1637 1788 1856 2000

bytů 441 491 531 670

obyv./byt 3,55 3,64 3,49 2,99

• Výstavba bytů je zejména realizována mimo současně zastavěné území obce na plochách ve výkresové části označených č. 1 a 6. V menší míře pak na plochách v tzv. rozptylu v součas-ně zast. území obce.

• Na plochách zastavitelného území se předpokládá výstavba cca 113 bytových jednotek (plo-chy fce B a Sv), uvnitř SZÚO pak 26 b.j.

• Územní plán nepředpokládá s odpadem bytového fondu. 2.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva Zdroje pracovních sil v obci dokladuje ukazatel ekonomicko aktivního obyvatelstva (EAO). Ekonomická aktivita obyvatelstva - obec Křižanov

1980 1991 2001 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy

709 368 341 797 424 373 751 427 324

Z celkového počtu EAO vyjíždělo za prací mimo obec svého trvalého bydliště v roce 2001 48,5% osob. Základní charakteristiky ek. aktivity • Počet EAO je pod celostátním i krajským průměrem, naopak vyjížďka za prací je nad prů-

měrnými ukazateli za kraj i ČR. Koncepce • Územní plán na tento fakt reaguje návrhem nových ploch pro rozvoj ekonomického potenci-

álu a vytváří nové možnosti na vytváření pracovních míst v obci. • ÚPo předpokládá, že významná část pracovních sil se uplatní v zařízení občanské vybave-

nosti a komerčních aktivitách.

13

2.7. Civilizační hodnoty Základní charakteristiky • Dobrá dostupnost jádrového sídla po sil. I. třídy i po železnici se výrazně zlepší výstavbou

sil. II/360 v nové trase. • Sídlo Křižanov má vystavěnou technickou infrastrukturu, kanalizační síť včetně ČOV je

ve stavbě. • V obci funguje organizovaný sběr domovního odpadu i nebezpečného odpadu. • Sídlo Křižanov má vybudovánu občanskou vybavenost na poměrně dobré úrovni. • Více jak 50% bytů je postaveno po roce 1945. • Převážná část domů vykazuje dobrý stavebně technický stav, doprovázený pravidelnou údrž-

bou. • Index růstu počtu obyvatel za celou obec je stabilizovaný. • Příznivý až velmi příznivý věkový index obyvatelstva obce. • Obě sídla tvořící obec jsou oddělená bez společné hranice. • Územní a technická nepřipravenost pro výstavbu bytovou i pro výstavbu výrobních a ko-

merčních zařízení. • V současnosti omezené možnosti v rozvoji pracovních příležitostí v obci. • Nedostatečné zásobení Bojanova pitnou vodou spolu s nedostatky v likvidaci splaškových

vod. • Nevhodné dominanty staveb v areálu zemědělského družstva. • Narušení prostoru kolem kostela novou zástavbou. • V k.ú. Křižanov málo stabilní KES, v Bojanově nestabilní. • Narušení a ochuzení učních ekosystémů intenzifikací zemědělské výroby. Koncepce • Územní plán předkládá nové koncepční řešení dopravy, které přispěje jak k zapojení obce do

sídelní struktury tak i jeho vnitřnímu rozvoji. • Je vytvořen dostatečný prostor pro rozvoj bytové výstavby, jsou vytvořeny podmínky pro

rozvoj podnikatelských aktivit. • Na požadované úrovni je řešeno dovybavení obce sítěmi technické infrastruktury. 3. Návrh urbanistické koncepce 3.1 Urbanistická koncepce Obec Křižanov se rozvíjí a nadále bude rozvíjet jako dva urbanizované celky na dvou od sebe oddělených katastrálních územích. Základní strategie rozvoje je dána cíli, které jsou uvede-ny v kapitole A2. Znamená to zachování respektive obnovení a rozvíjení sociálních, kulturních a ekologických hodnot území s žádoucím posilováním hospodářské základny. Urbanistická koncepce vychází zejména ze stávající funkční a prostorové skladby území, do-pravních vazeb i omezení (limity), která do území vstoupila před zpracováním ÚPO. Z hlediska zastavitelnosti jsou rozlišena:

• území urbanizovaná - zastavěná či k zastavění určená v tomto územním plánu • území neurbanizovaná - území nezastavěná a nezastavitelná. Na těchto plochách není do-

voleno umisťovat a povolovat stavby, s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch - krajinných zón

• území obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou Z hlediska koncepce rozvoje je řešené území děleno:

• stabilizované území - území s dosavadním charakterem využívání, tj. území bez výraz-ných změn

• aktivní území - plochy rozvojové i přestavbové, tj. území se zásadními změnami ve vyu-žití

Bojanov Stabilizované území, regulační podmínky pouze upřesňují možnosti ve využívání území jak zastavěného, tak i nezastavěného(volné krajiny).

14

Křižanov Stávající zástavba je vesměs považovaná za stabilizovanou, klade se důraz na zachování kva-lity prostoru obou náměstí s dominantami kostela, radnice a zámku. Nové rozvojové plochy sídla jsou limitovány současnou urbanistickou skladbou, přírodními podmínkami, v neposlední řadě nově řešeným dopravním skeletem města ovlivněným novou trasou sil. II/360 a následně novou trasou sil. I/37. Změna trasy sil. I/37(blíže kapitola B-7) mimo zastavěné území severovýchod-ním směrem umožnila logické pokračování územního rozvoje Křižanova směrem ke Kozlovu - nádraží ČD. Pod vrchem Šibeník jsou umisťovány nové rozvojové plochy pro výstavbu bytů, ob-čanské vybavenosti, výrobních a komerčních aktivit, přičemž zvl. výrobní plochy tvoří protihlu-kovou bariéru od nežádoucích negativních vlivů z provozu dopravy po přeložce sil. II/360. Areál zemědělské výroby, zařízení rekreačního střediska Drak a letiště jsou ponechány beze změn, způsob využívání je upraven regulačními podmínkami. Obdobná situace je u zařízení sádek a pily. Volné plochy (území neurbanizované) jsou využívány převážně pro účely zemědělské vý-roby, dále pak lesnickou výrobou. Rybníky slouží převážně pro účely rybářství. Ve volné krajině je nutno očekávat jistá omezení, která jsou dána ochranou přírody zde zejména reprezentovanou návrhem územního systému ekologické stability a návrhem zonace krajiny. Řešení územního plánu potlačuje nevhodné dominanty areálu ZD dosadbou izolační a vnitro-areálové zeleně. Dále územní plán respektuje jednotlivé průhledy uvnitř zastavěného území a to jak na významné objekty stavebního umění (kostel, zámek), tak i na dominanty přírodní. Posíleno je pronikání zeleně z volné krajiny do osídlení a to zejména podíl toků, kde se i pro prvky USES stanovuje limitní čára zastavění. 3.2 Prostorové uspořádání Urbanizované území: Je tvořeno plochami současně zastavěného území a zastavitelného území. V plochách zastavěné-ho území se bude jednat hlavně o rozvoj kvalitativní nevyvolávající zvláštní konflikty v území. Plochy zastavitelného území jsou vymezeny především pro bytovou výstavbu, komerční služby a výrobu. Vymezení částí sídla blízkých si svou homogenitou (podobenství, stejnorodosti) je vyznače-no v příloze č. 1 této zprávy. Část A - rozšířená centrální část Zahrnuje převážně historickou část sídla Křižanov včetně jeho nejvýznamnějších dominant. pro tuto část nutno zabezpečit dodržení půdorysné stopy zástavby. Nepředpokládat zvyšování podlažnosti(kromě možnosti doplnění podlažnosti na náměstích ve vztahu k sousedním objek-tům). Zachovat jednotnou orientaci okapů k veř. prostoru náměstí. Výstavba na nových plochách bude odpovídat měřítku hospodářských staveb původního zastavění v části A. Podrobnější studií lépe však regulačním plánem je třeba řešit úpravu této nejvýznamnější části obce. Výhodné pro potřeby obce a stavebního úřadu bude zpracování návrhu rozvinutých pohledů na fasády obou centrálních prostorů. Část B - východ sídla Jedná se o území vesměs stabilizované, uvažuje se zde s rozšířením plochy hřbitova a dopl-něním ploch při sil. I/37. Zástavba je tvořena z rozhodující části izolovanými RD při silnici I/37 i řadovými RD. Nepředpokládat změnu urbanistické struktury zastavění. Dostavbu možno řešit individuálními územními rozhodnutími respektujícími stávající hodnoty sídla. Index zastavění pozemku nebude vyšší jak 0,2. Dodržet stávající hladinu zástavby. Plochu hřbitova včetně jeho okolí řešit sadovými úpravami sledujícími sjednocení tohoto pietního místa. Část C - jih sídla

15

Území pod vrchem Šibeník je charakterizováno novější zástavbou izolovanými rod. domy, starší zástavba pak rod. domy řadovými. Nachází se zde nejvýznamnější rozvojové plochy pro bydlení v celé obci. Pro plochy bydlení i smíšené se uvažuje zachování stávající urbanistické struktury ve stabili-zovaných plochách. Charakter nové zástavby může být sevřený či otevřený. U ploch smíšených bude velikost parcel větší jak 800 m2, u ploch bydlení se průměrná velikost parcely bude pohy-bovat do 800 m2. Forma zástavby bude v nových plochách směřovat do vytváření obytných ulic se zelenými pásy a omezováním průjezdné dopravy. Index zastavění pozemku u ploch Br bude do 0,2; u ploch Sm do 0,4. Pro plochy komerčních aktivit a obč. vybavenosti se stanovují přísná hlediska na vysokou úroveň architektonického ztvárnění. Index zastavění pozemku do 0,45. Forma zástavby ani tvar střechy se neurčují. Max. výška do 10 m nad UT. Část D - západ sídla Zóna ve stabilizovaných plochách zahrnující bytovou výstavbu (Br i Bh), plochy občanské vybavenosti, tělovýchovy a sportu, výrobní a služeb pro motoristy. Významně se zde uplatňují nové plochy výrobní, komerčních aktivit a plochy pro bytovou výstavbu. U stávající zástavby neuvažovat s výrazným zvyšováním indexu zastavění pozemku, dodržet stávající hladinu zasta-vění. Nové rozvojové plochy mají charakter zástavby otevřený i sevřený. Výška zástavby u RD je 1 N.P. + využití podkroví, index zastavění pozemku do 0,2. Bytový dům bude řešen se zo-hledněním okolní zástavby zvl. ZŠ. Výrobní a komerční plochy mají index zastavění do 0,5, výška zástavby max. 10 m nad UT. Stavby na plochách výroby řešit tak, aby tvořily protihluko-vou bariéru od silnice II/360. Případnou zástavbu blížící se OP sil. II. třídy možno realizovat až po definitivním určení trasy přeložky sil. II/360. Tyto stavby spolu se stavbami komerčních akti-vit budou vykazovat mimořádnou úroveň architektonického zpracování. V zóně nutno respekto-vat zelené pásy při vodotečích. Část E - pila, rybáři Stabilizovaná území, kde se v areálech nepředpokládají změny. V souvislosti s novým do-pravním řešením sídla Křižanov je možno očekávat úpravu jihozápadní hranice areálu rybářské-ho střediska. Část F - zemědělské družstvo Výrobní zóna s převažující zemědělskou výrobou. Odstranit dožité objekty včetně provizo-rií,opravit, modernizovat ostatní objekty včetně zlepšení jejich vnějšího výrazu. Zmírnit nega-tivní účinek rušivých dominant obce. Řešit vnitroareálovou dopravu s následnou výsadbou ze-leně. Je akceptován různý tvar střech. konečné zastavění pozemku (index zastavění) nepřesáhne hodnotu 0,5. Cca 25% ploch by mělo být vyhrazeno plochám zeleně. Část G - rekreační areál Stabilizované území. Nepředpokládají se změny. Část H - letiště Stabilizované území. Nepředpokládají se změny. Vzhledem k tomu, že značná část letiště zasahuje do k.ú. Kadolec a okolní plochy slouží jako TTP není tato část (zóna) graficky vyzna-čena v příloze č. 1 této zprávy. Část CH - Bojanov Samostatná část Křižanova - stabilizované území - respektovat půdorysnou stopu zástavby, při pracích modernizačních zachovat měřítko staveb, jejich hmotové členění s tvaroslovím. do-poručuje se zde provést úpravy na úseku veřejné zeleně a místní sítě cest.

16

Neurbanizované území Využívání nezastavěného a nezastavitelného území obce je vzhledem k přírodním podmín-kám a charakteru území převážně určeno pro zemědělskou činnost, méně pro lesnické hospoda-ření, kde jsou lesy pěstovány jako stejnorodé smrkové monokultury. Poměrně značné zastoupení vodních ploch zvl. na k.ú. Křižanov vytváří jisté předpoklady pro chov ryb. Omezené je využí-vání krajiny pro rekreační účely. Koncepce územního plánu pro toto území stanovuje následná opatření: • respektovat zásady dané zonací krajiny, která limituje využití neurbanizovaného území • doplnit území o chybějící prvky územního systému ekologické stability včetně požadova-

ných interakčních prvků • posilovat mimoprodukční funkci krajiny, hospodařením v lese postupně měnit monokulturní

porosty za porosty s přirozenou druhovou skladbou. • požaduje se zvýšit podíl ttp (viz. kap. B.2.2.) • obnovou krajinotvorných prvků navrátit měřítko krajiny Společná ustanovení: • Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla či samoty kromě dnes již existujících. Bude

respektován obraz obce a krajiny při dálkových pohledech a vnitroprostorových průhledech. • Tvar střechy, pokud není uveden , se blíže neurčuje. U bytové zástavby však třeba vycházet z

místních tradic a to i v používání materiálů a výplní otvorů. • Pro nové aktivní plochy větší 0,5 ha se doporučuje povinnost zhotovit podrobnější doku-

mentaci na řádných měřených geodetických podkladech. • Umisťování velkoplošných reklamních a propagačních zařízení (nad 10 m2 plochy) se zaka-

zuje v jádru obce, ve volné krajině je nutné posouzení dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb. • V rámci zpracování podrobnější ÚPD či ÚPP je možno některé podmínky regulace zpřesnit

dle místních podmínek, nesmí však v žádném případě dojít k potlačení záměru ÚPo obce a narušení prostorového uspořádání území.

• U ploch Br případně Sv, kde se stýká urbanizované území s neurbanizovaným je nutno pone-chat nezastavitelný pás st. pozemku pro výsadbu alespoň 1 řady vzrůstných stromů, u ploch výrobních, ploch pro komerční aktivity, tělovýchovu přebírá tuto funkci zeleň rozptýlená ne-bo izolační.

3.3 Plochy smíšené

Jsou zastoupeny ve funkční úrovni plochy smíšené centrální (Sc) nacházející se v jádrech obou sídel. V sídle Křižanov jsou na některých těchto plochách objekty městského charakteru. Plochy Sc jsou stabilizované, plochy smíšené výrobně obytné (Sv) se nacházejí v obou sídlech, pouze v sídle Křižanov jsou navrženy i jako plochy rozvojové. Řešení potřeb nových ploch:

výměra (ha) ozn. lokality (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy Sv

počet bytů (odhad)

pozn.

2 1,761 1,120 5 0,641 ha výměry lokality tvoří plocha ZSp

3.4. Plochy bydlení

Situace na úseku funkčních ploch pro bydlení je dostatečně popsána v kapitolách B2.5, B3.2 i B6.1. Zásadní řešení bytových potřeb se bude dít na plochách rozvojových. Řešení potřeb nových ploch (viz. kap. B2.5)

výměra (ha) ozn. lokality (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy Br

počet bytů (odhad)

pozn.

1 8,246 7,390 50 0,856 ha výměry lokality tvoří plocha Od

5 0,176 0,088 1 0,088 ha výměry lokality tvoří plocha Z

6 9,158 6,194 50 zbývající část výměry lokality tvoří plochy Vz, Zsi, ZSp, Z i Odn

17

19 0,143 0,143 1

bez označení - - 6 bytový dům za školou-SZÚO (0,234 ha)

celkem 13,815 108

Celkový počet bytových jednotek na zastavitelném území činí 108 b.j. (B) + 5 b.j. (Sv) = 113 b.j. 3.5. Plochy výroby Plochy výroby jsou rozesety po celém území sídla Křižanov. Jedná se v prvé řadě o plochy využívající hospod. budov zámku, lihovaru a zahradnictví. Zde ÚPo přepokládá stabilizaci ploch při modernizaci technologického zařízení a zlepšování stavebně technického stavu objektů. Na plochách zahradnictví je možná nová výstavba skleníků, případně jiných účelových staveb nepřesahujících však význam místa a měřítko blízkých staveb. ÚPo navrhuje dostavbu proluky v lokalitě při silnici I/37 při výjezdu z Křižanova na V. Bí-teš. Dostavbou bude tato ne zcela šťastně otevřená lokalita ukončena. Pro areál zemědělského družstva jsou stanovena v předchozích kapitolách pravidla prostorového uspořádání. Z hlediska zastavování přilehlé obytné zóny je nutné, aby se nezvyšovalo vypočítané ochranné pásmo od objektů s chovem vepřů. Ve vztahu k obytné zástavbě je toto pásmo považováno za limitní (OP není hlukové). Výrobní zóna u ČSPHM slouží především jako služba motoristům a truhlářská výroba. Nové výrobní plochy využívají příhodné polohy u silnice do obce Dobrá voda. Rozvoj těchto ploch je omezen plánovanou trasou sil. II/360, OP el. vedení VN 22 kV a ochranou ZPF. Zvláštní místo zaujímají výrobní prostory firmy Impuls situované v exponované poloze Hor-ního náměstí. Objekt svým hmotovým uspořádáním (patro navíc) je prostoru jádra obce cizí, vzhledem k vloženým prostředkům však jeho asanace a náhrada za vhodnější stavbu je nereálná. Proto je nutno v podrobnější ÚPD jádra sídla prověřit možnosti vhodnějšího začlenění stavby do prostoru náměstí. Řešení potřeb nových výrobních (skladovacích) ploch:

výměra (ha) ozn. lokality (dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy V

pozn.

10 0,651 0,454 (Vp) 0,197 ha výměry je zeleň ZSp v OP silnice III. t ř.

11 1,641 1,521 (Vd) 0,120 ha výměry je zeleň ZSp v OP silnice III. t ř.

12 0,694 0,694 (Vd)

6 9,158 0,641 (Vz)

celkem 12,733 3,310

3.6. Plochy sportu, tělovýchovy a rekreace Územní plán obce respektuje stávající plochy sportu, tělovýchovy a rekreace. Pro organizo-vaný i neorganizovaný sport jsou rozšířené plochy hřiště u ZŠ. Zapojení vodního prvku do areálu sportoviště vytváří vhodné podmínky pro relaxaci místních obyvatel. V rámci územních možností se uvažuje v ÚP s rozšířením plochy sportoviště pro lední hokej, tak aby splňovalo alespoň minimální velikostí požadavky pro lední hokej. Školní tělovýchova využívá výše zmíněného sportoviště a dobře vybavenou tělocvičnu. Tělo-cvična je využívána i veřejností. Relaxační aktivity v terénu jsou zajištěny po stávajících i navržených turistických cestách (červená po jižním okraji k.ú. Křižanova a přes Bojanov) s využitím cyklistických stezek s poža-dovaným napojením do systému značených cyklotras. Katastr Bojanova u D. Libochové je bez individuálních rekr. chat, na k.ú. Křižanov je jich 15 (většina dočasných). Mimo to se na k.ú. nachází rekreační středisko "Drak". Všechna rekreační zařízení jsou stabilizovaná, nepředpokládá se jejich růst. Nicméně nelze vyloučit využívání ně-kterých objektů uvnitř zastavěného území obcí pro rekreační aktivity, ať již individuální či hro-madné, pokud to nebude v rozporu s určující funkcí dané plochy.

18

Řešení potřeb nových sportovních ploch: výměra (ha) ozn. lokality

(dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy TS pozn.

4 0,529 0,253 0,276 ha výměry tvoří plocha ZSp-součást relaxačních ploch

3.7. Plochy zeleně sídelní Nejvýznamnější parkovou kompozicí obce omezeně veřejně přístupnou je zámecký park. Zámecká zahrada s formálním členěním na čtvercovou síť vznikla na ploše původního opevnění nad Podhradským rybníkem. Přírodně krajinářský park byl založen v první polovině 19. stol. Půdorysnou kompozici parku obohacují rybníky. Park je dosud velmi bohatý sortimentem dřevin a jako významný představitel sadovnicko architektonické tvorby zasluhuje rekonstrukci. Významné jsou plochy veřejně přístupné zeleně na náměstích. Prakticky zde všude dominují krásné exempláře poměrně mladých, ale bohatě vzrostlých lip. Při výjezdu z Křižanova do Heř-manova je volná plocha mezi domy a silnicí osázena smrky ztepilými a stříbrnými, jírovci a střemchami. V okolí hřbitova resp. jeho zdí jsou vysazeny zeravy. Zeravy (thuje) jsou rovněž u kostela spolu s okrasnou výsadbou různých parkových odrůd se zajímavě upravenou plochou pod kostelem (okrasné keře a drobné kvetoucí květiny). Menší upravená plocha porostlá břízami, smrky, borovicemi, jeřáby a okrasnými keři je u ČS PHM. Kromě božích muk při cestě k ZD, která jsou nevhodně ozeleněna thujemi, druhá boží muka a obě kaple mají vhodný stromový doprovod. Zeleň hřbitova je zvl. kategorií veřejné zeleně s omezeným přístupem. Stávající hřbitov, kromě jeho hlavní osy je bez tohoto prvku. Nová plocha hřbitova umožní postupem času celkovou úpravu hřbitova s komponovanými sadovnickými úpravami směřujícími ke zvýšení piety místa. V zastavěném území Bojanova se nachází malebná náves s kapličkou s upravenou zelenou plochou a se vzrostlými stromy (jírovec maďal, jasan ztepilý, smrky a vrby). Prostor je plně vy-hovující a vzrostlá zeleň sídla s alejemi při cestách vhodně zapojují sídlo do krajiny. Koncepce řešení územního plánu především spočívá v: • uvolnění vodních toků v sídle od různých stavebních překážek, nepořádků a nevhodných

úprav • vhodnějším zapojením vodních ploch a toků do obrazu obce, v místech k tomu příhodných

trasování pěších případně cyklistických cest podél těchto vodních ploch za účelem relaxace obyvatel

• v pronikání "zelených" klínů okolní zeleně z volné krajiny do zastavěných částí obce • ve vytvoření vhodných podmínek pro průchod biokoridorů územím obce s jejich rozvojem

v biocentra ve vhodných územích • v dostatečném zastoupení této zeleně v rozvojových plochách obce • dosázení chybějící zeleně zejména při vodních tocích vhodnými autochtonními dřevinami • v náhradě ochranných cizokrajných dřevin za dřeviny místního původu • v dosadbě zeleně s fcí hygienické a optické clony na vhodných místech kolem střediska ze-

mědělského družstva. Jedná se o vyhrazenou zeleň. 4. Návrh členění obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Řešené území je členěno na funkční zóny se shodnými nebo blízkými podmínkami pro využí-vání území. Vymezení funkčních zón (ploch) je graficky znázorněno v hlavním výkrese. Funkční zóny, které jsou v území současně zastavěném či k zastavění určeném, tvoří tzv. ur-banizované území, ostatní území je neurbanizované - volné. Specifické postavení je u ploch ze-leně a vodních ploch, které z volné krajiny pronikají do urbanizovaného území. Funkční charakteristiky výše uvedených ploch obsahují stručný popis a výčet činností, které v příslušné funkční ploše lze realizovat bez omezení, které je možno připustit a které jsou zaká-zané. U každé funkční plochy jsou tedy tři možnosti (stupně) využití. stupeň přípustné - optimální využití plochy

19

stupeň podmíněně př ípustné - využití plochy přípustnou činností nenarušující fci území jako celku

stupeň nepřípustné - zakázaný způsob využití či využívání V charakteristice jednotlivých funkčních ploch u stupně nepřípustné jsou uvedeny jen ty čin-

nosti, které díky své podstatě by mohly vést k polemice, zda ta či ona činnost je v území pří-pustná. Nejsou zde tedy uvedeny činnosti stojící v jasném protikladu s činností, pro které je plo-cha určena. U krajinných zón platí, že nepřípustné využití krajinné zóny s nižší ekologickou sta-bilitou je též nepřípustné pro krajinnou zónu s vyšší ekologickou stabilitou. V grafické části ÚPO je funkce plochy vyznačená barvou, šrafou a písemným znakem. Barva, šrafa a velká písmena abecedy značí závaznou funkci, malá písmena pak funkci směrnou podřazenou.

4.1. Území současně zastavěné a zastavitelné (urbanizované)

a) Plochy smíšené b) Plochy bydlení c) Plochy občanského vybavení d) Plochy komerčních aktivit e) Plochy sportu a tělovýchovy f) Plochy rekreace g) Plochy výrobní h) Plochy zeleně sídelní ch)Plochy zahrad a sadů i) Vodní toky a plochy

ad a) Plochy smíšené (S) přípustné: pro mnohočetné využití zahrnující především bydlení, malé prostory ob-

chodu a služeb, veřejné stravování a ubytování, administrativu, správu, kulturu a osvětu, zdravotnictví v kapacitách odpovídajících velikostí a ob-jemu budov

podmíněně přípustné: stavby pro sociální péči, výchovu, tělovýchovu, řemeslnickou případně drobnou výrobní činnost, stavby skladovací s nízkými nároky na sklado-vací plochy tedy aktivity, které musí být bez negativních vlivů na poze-mek souseda a nenáročné na přepravu zboží. Podmíněně přípustná je i re-kreace ve stávajících objektech. Plochy veřejné i soukromé zeleně, zaříze-ní pro obsluhu území.

nepřípustné: hromadná pozemní parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, mycí rampy, servisy a jiné komerční akti-vity. Obtěžující služby a řemesla včetně obtěžující drobné výroby, činnos-ti náročné na přepravu zboží, stavby s vysokými plošnými nároky na po-zemky, stavby pro sport náročné na plochy.

Podřazené funkce: c - smíšená centrální území tvořící společensko obslužné centrum obce s požadovanou podporou

služeb pro obyvatele. Významným způsobem spoluvytváří image sídla. v - smíšené výrobně obytné území slouží pro bydlení provozovatele drobných výrobních čin-

ností, zcela výjimečně i provozovatele zemědělské malovýroby (zde se připouští i služby agroturistiky).

ad b) Plochy bydlení (B) přípustné: pro plochy sloužící k uspokojování potřeb na úseku bydlení. Plochy

soukromé případně veřejné zeleně, plochy pro místní obsluhu území. Jiné integrované funkce se podřizují obytné pohodě území.

podmíněně přípustné: zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících, které nepřesahují význam daného místa. Malé prostory obchodu a služeb, zařízení sociální

20

péče, stravovací a ubytovací zařízení, doplňkové prostory pro zájmovou činnost a správu. Případně i individuální rekreace ve stávajících objektech.

nepřípustné: činnosti, které svojí podstatou jsou neslučitelné s určující funkcí plochy jako obtěžující služby a řemesla, zemědělská malovýroba, sklady, činnosti s vyššími nároky na přepravu zboží

Podřazené funkce: r - plochy bydlení individuálního charakteru (různé typy rodinných domů) se zázemím

užitkových zahrad případně hospodářským zázemím. Ve vhodných případech je přípustná i drobná výrobní činnost bez negativního dopadu na pozemek souseda

h - plochy hromadného bydlení v blocích domů o počtu více jak 3 bytů. Součástí těchto ploch jsou místa pro parkování či odstavování motorových vozidel, hřiště pro děti a mládež. Nepřipouští se zde chov drobného hospodářského zvířectva ani drobná výrobní činnost.

ad c) Plochy občanského vybavení (O) přípustné: pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociální péči, kulturní zařízení,

církevní nevýrobní zařízení, administrativu a veřejnou správu, obchod, ubytování a stravování včetně nevýrobních služeb

podmíněně přípustné: pro stavby na bydlení, kde je to ke stavebnímu a funkčnímu charakteru hlavní stavby vhodné, řemesla a služby bez negat. vlivu na ŽP, plochy pro sport a tělovýchovu, veřejná i vyhrazená zeleň, plochy pro dopravu a tech. sítě

nepřípustné: drobná výroba, obtěžující služby a řemesla, drobná pěstitelská činnost, chov drobného hospodářského zvířectva (neplatí pro potřeby výuky ve škole)

Podřazené funkce: a - plochy pro administrativní zařízení a případná účelová zařízení c - plochy pro zařízení církevní nevýrobní z - plochy pro zařízení zdravotnická nebo sociální péče š - plochy školy, školská zařízení k - plochy pro kulturní zařízení d - plochy distribuce do 250 m2 prod. plochy a stravovací a ubytovací kapacity n - plochy nevýrobních služeb ad d) Plochy komerčních aktivit (K ) přípustné: pro území sloužící k umísťování zařízení a s ním spojené činnosti na úseku

obchodních a velkoobchodních služeb či jiných obdobných podnikatelských aktivit s umožněným přístupem veřejnosti

podmíněně přípustné: výrobní služby, administrativa, stravování, ubytování, byty pro osoby zajišťující dohled, výjimečně přípustné pro sport, čerpací stanice PHM

nepřípustné: plochy výroby průmyslové, zemědělské, zemědělské malovýroby a jiné činnosti obtěžující prostředí negativními vlivy na ŽP, dále činnosti vyžadující ochranu před určující funkcí plochy

ad e) Plochy sportu a tělovýchovy (TS) přípustné: pro umisťování staveb a činností sloužících k uspokojování

tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel na úrovni organizované i neorganizované. Jde o otevřená i krytá sportoviště, zařízení zájmových klubů.

podmíněně přípustné: stavby doplňkové k určující funkci, tj. stravovací, dočasné ubytování, jiné služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k určující funkci (služební byt, parkoviště pro obsluhu území, apod.)

nepřípustné: drobná pěstitelská činnost, chov drobného hospodářského zvířectva, obtěžující služby a řemesla, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy, stavby pro bydlení, čerpací stanice PHM s doprovodnými činnostmi, zábavní centra

21

ad f) Plochy rekreace (R) přípustné: pro rekreaci denní, střednědobou a dlouhodobou s umisťováním zařízení a

staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity podmíněně přípustné: komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy

pro slunění a rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury, trvalé bydlení správce či majitele zařízení

nepřípustné: stavby pro trvalé bydlení, chov drobného hospodářského zvířectva, výrobní činnost a sklady, zábavní centra, čerpací stanice PHM a stavby jiné nesouvisející s relaxační funkcí plochy

Podřazené funkce: i - plochy rekreace individuální (mimo tzv. chalupaření) jsou určeny pro individuální rekreaci osob v samostatných rekreačních objektech s vlastním sociálním zařízením h - plochy rekreace hromadné jde o soustředěnou rekreaci v objektech samostatných či společných včetně staveb tyto činnosti doprovázejících (WC, umývárny, kuchyňky apod.) ad g) Plochy výrobní (V) přípustné: plochy pro umisťování ekonomického a hospodářského potenciálu obce.

Negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní OP, které je dáno hranicí výrobního areálu (výjimka u stávajícího areálu SŽV-viz. grafická část).

podmíněně přípustné: pro obchodní činnosti a činnosti přímo související s určující funkcí území (respektovat limitní OP). Případné závodní stravování, eventuálně působení závodního lékaře je možné, stejně jako byty pro osoby zajišťující dohled či byt majitele firmy, pokud bydlení nebude narušujícími funkcemi rušeno nad přípustnou míru. Vyhrazené plochy pro odstavování motorových vozidel. Výjimečně přípustné ČSPHM.

nepřípustné: bydlení, občanské vybavení (mimo nevýrobní služby a administrativu), plochy rekreace, sportu a tělovýchovy, činnosti nenarušující primární funkci plochy, výroba ze silným negativním dopadem na ŽP

Podřazené funkce: p - plochy výroby průmyslové - slouží k umisťování průmyslové výroby továrního charakteru,

stavebnictví, opravárenství, služeb a činností náročných na přepravu zboží a velikost skladovacích ploch

z - plochy výroby zemědělské - slouží k umisťování zařízení pro rostlinnou a živočišnou výrobu včetně doprovodných aktivit. Respektovat ochranné pásmo od střediska živočišné výroby, u kterého lze zdůvodnit překročení hranic výrobního areálu.

d - plochy drobných služeb slouží k umisťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrobě řemeslnické pro navazující sklady a služby.

g - plochy výroby zahradnické - plocha je určena pro pěstování okrasných rostlin a užitkových plodin se souvisejícími službami pro veřejnost včetně účelových staveb

ad h) Plochy zeleně sídelní (ZS) přípustné: vesměs veřejně přístupné plochy tvořící významný kompoziční prvek sídla

plnící funkci rekreační, pietní a ekologickou s uplatněním autochtonních dřevin, zřizování pěších cest, objektů drobné architektury, vodních prků i umisťování mobiliáře obce.

podmíněně přípustné: zřizování cyklistických stezek, výstavba sítí technické vybavenosti nepřípustné: jakákoliv výstavba mimo uvedených případů, jiné činnosti narušující

prostředí Podřazené funkce p - plochy zeleně parkové jsou upravené plochy s komponovanou výsadbou vegetačních

prvků reprezentované kvalitními trávníkovými plochami, vzrůstnými dřevinami a nízkou doplňkovou zelení

22

h - plochy zeleně hřbitovní slouží k začlenění hrobů do celkové koncepce hřbitova, k umocnění celkového estetického a citového dojmu z pietního místa. Přípustná je výstavba staveb příslušných k charakteru místa.

i - plochy zeleně izolační tvoří hygienickou případně estetickou clonu. Plně zapojená výsadba stromového patra s podsadbou keřového patra, většinou veřejně nepřístupná-vyhrazená. Přípustné je zřizování oplocení.

ad ch) Plochy zahrad a sadů (Z) přípustné: pro zahrádkářskou činnost na větších užitkových zahradách, případně

zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na obytné prostředí. Touto plochou je definována též nezbytná část stavebních pozemků v ZÚO, kterou je nutno z hlediska ochrany ŽP, krajinného rázu případně ochrany cech. infrastruktury nechat nezastavěnou.

podmíněně přípustné: účelové stavby pro zahrádkaření charakteru drobné stavby nepřípustné: stavby pro bydlení, rekreaci, podnikání a jiné stavby a činnosti

nesouvisející s určující funkcí plochy ad i) Vodní plochy a toky (H) přípustné: pro vodohospodářské účely, utváření krajinného rázu, ekologickou stabili-

tu území podmíněně přípustné: činnosti související s údržbou, chovem ryb případně vodní drůbeže, výji-

mečně přípustné jsou činnosti spojené s rekreací nepřípustné: činnosti negativně ovlivňující čistotu vod a vodní režim v území Podřazené funkce v - vodní tok představuje složitý ekosystém zahrnující složku vodního prostředí a složku sucho-

zemskou n - vodní nádrž tvoří významný prvek ekologické stability, obnova či výstavba nových malých

vodních nádrží je jedním z efektivních prvků revitalizace krajiny r - vodní nádrž s prioritou chovu ryb - sádky

4.2. Území nezastavěné a nezastavitelné (neurbanizované) j) I. krajinná zóna k) II. krajinná zóna l) III. krajinná zóna

ad j) - I. zóna - přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy, tedy plochy s vý-

raznou funkcí ochrany přírody i plochy prvků ÚSES, které jsou v současné době částečně funkční nebo nefunkční, ale jejichž zvýšenou ochranou a ekologickými zásahy člověka se přispěje postupně ke vzniku přírodě blízkých společenstev.

přípustné: činnosti sloužící k zachování vysoké ekostabilizační funkce ploch s účelovým obhospodařováním luk a mokřadů, u lesních porostů podpora přirozených lesních porostů s cílem dosažení prostorově i výškově diferencovaného lesa s přirozeným zastoupením dřevin odpovídajícím stanovištním podmínkám, rekreační využití je usměrněno na nepobytové formy (pěší stezky)

podmíněně přípustné: budování dopravní infrastruktury pro místní obsluhu území nepřípustné: těžby nerostů, rozsáhlejší terénní úpravy, zřizování skládek a nová výstav-

ba, vyloučeno je hnojení průmyslovými hnojivy, aplikace kejdy, silážních šťáv a ostatních tekutých odpadů

ad k) - II. zóna - člověkem částečně pozměněné ekosystémy, tedy ekologicky stabilní plochy,

které jsou již ovlivněny činností člověka

23

přípustné: činnosti směřující ke zvyšování ekologické stability zóny, velikost pozemkových bloků uzpůsobit podmínkám z hlediska ohrožení erozí, u ttp udržet druhové bohatství, hnojení bude organickými hnojivy, zvyšování odolnosti lesa dostatečným zastoupením zpevňujících dřevin, obnova přirozené funkce vodních toků a ploch s doprovodnými porosty a zasakovacími pásy, zachovat resp. rozšiřovat vhodné struktury porostů dřevin rostoucích mimo les, stavby dopravy pro místní obsluhu území i stavby technické infrastruktury

podmíněně přípustné: umisťování nových staveb je omezeno na nezbytné stavby pro lesní, zemědělské hospodaření, případně rybářství a ŽP, stavby musí být architektonicky hodnotné a ekologicky bezpečné

nepřípustné: urbanizace krajinného prostředí, těžba nerostů, výstavba výroben el. ener-gie, aplikace tekutých odpadů

ad l) - III. zóna - člověkem silně pozměněné ekosystémy, tedy plochy ekologicky málo až velmi

málo stabilní, či ekologicky nestabilní přípustné: hospodaření na zemědělské půdě a v lesích bez zvl. omezení, ZPF

organizovat dle potřeby protierozní ochrany a prostupnosti krajiny, v lesích uplatnit meliorační dřeviny s minimalizací geograficky nepůvodních dřevin, žádoucí je celkové zvyšování ekologické stability území

podmíněně přípustné: výstavba pro zemědělskou prvovýrobu, lesní výrobu případně rybářství, ŽP, technickou a dopravní infrastrukturu, těžba místního významu, za předpokladu, že nedojde k narušení krajinného rázu

nepřípustné: urbanizace krajinné zóny, těžba nerostů nadmístního významu, rozsáhlé terénní úpravy, zásobní hnojení

4.3 Plochy obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou m) Plochy dopravy a dopravních zařízení n) Plochy technické infrastruktury ad m) Plochy dopravy a dopravních zařízení (D) přípustné: pro umisťování staveb pro dopravu silniční, železniční, leteckou, země-

dělskou, případně jinou účelovou, dopravu hromadnou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou

podmíněně přípustné: zařízení a činnosti bezprostředně související s určující funkcí v odpovída-jících kapacitách a intenzitách

nepřípustné: ostatní činnosti a stavby Podřazené funkce: g - řadové garáže ad n) Plochy technické infrastruktury (T) přípustné: pro umisťování staveb, zařízení a sítí technického vybavení na úseku vod-

ního hospodářství, energetiky a spojů podmíněně přípustné: pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s určující funkcí nepřípustné: ostatní činnosti a děje a stavby Podřazené funkce v - zásobování vodou k - čištění a odvádění odpadních vod r - zásobování el. energií t - zařízení telekomunikací p - zásobování zemním plynem

24

4.4. Společná ustanovení Jednotlivé funkční plochy jsou od sebe odděleny hranicí. Tuto hranici je nutno brát směrně, neboť podrobnost zpracování odpovídá stupni ÚPD měřítku mapového podkladu a technickým možnostem vyhotovení. Tyto hranice je možno přiměřeně zpřesňovat v rámci podrobnější ÚPD či ÚPP eventuelně v dokumentaci pro ÚŘ, musí však být zachována koncepce řešení ÚPO. Jednotli-vé krajinné zóny nejsou od sebe většinou odděleny ostrou hranicí, upřesnění bude předmětem od-borně náročných prací a průzkumů přírodních podmínek se zohledněním majetkoprávních vztahů. Podmínkou při umisťování staveb musí být respektování omezení vyplývajících z platných práv-ních předpisů. Dosavadní způsob využívání ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu užití dle ÚPO lze trpět, pokud není narušen veřejný zájem (důvody hygienické, bezpečnostní, požární, provozní, ohrožení ŽP i estetické) a zde prováděné činnosti nepoškozují ŽP nad přípustnou míru. Doprovodná a rozptýlená zeleň bude tvořena autochtonními dřevinami. Výsadba stromů a keřů nebude stereotypní. Jednotlivé druhy ploch technické infrastruktury jsou v hlavním výkrese určeny viz malé pís-meno. Zařízení technické a dopravní infrastruktury lze mimo určené plochy umisťovat i do ploch (zón) jiných, pro které zabezpečují jejich přímou obsluhu, nesmí však prostředí zóny narušovat nad přípustnou míru. 5. Limity využití území - ochranné režimy Limitem využití území se rozumí zákonem či jiným obecně platným předpisem ohraničená mezní hodnota využití území. Územní plán obce Křižanov rozeznává limity: a) které jsou vstupem do územního plánu (normativní) b) které jsou výstupem z územního plánu jako projev záměru územního plánu konkrétního

území (lokální). Stávají se závaznými v okamžiku schválení územního plánu 5.1. Normativně určené

• Hranice územních jednotek - hranice katastrálního území - hranice řešeného území = hranice obce • Ochrana technické a dopravní infrastruktury - silnice I. třídy 50 m od osy na obě strany silnice mimo ZÚO - silnice II. třídy 15 m od osy na obě strany silnice mimo ZÚO - silnice III. třídy 15 m od osy na obě strany silnice mimo ZÚO - rozhledové trojúhelníky dle konkrétního případu - železniční trať 60 m od krajní koleje - letiště Křižanov ochranná pásma - rozhodnutí SLI Praha ze dne

15.4.1967 - nadzemní vedení VVN 220 kV 15 m od krajního vodiče na obě strany (zákon. č.

458/2000, zák. č. 222/1994 Sb.) 20 m od krajního vodiče na obě strany (vl. naří-zení č.80/1957)

- nadzemní vedení VN 22 kV 7 m od krajního vodiče na obě strany (zák. č. 458/2000 Sb. i zák. č. 222/1994 Sb.) 10 m od krajního vodiče na obě strany (vl. nař. 80/1957 Sb.)

- stožárové TS 22/0,4 kVA viz nadzemní vedení VN 22 kV - VTL plynovod + technol. objekty 4 m od povrchu na obě strany - STL plynovod ve volné krajině 4 m od povrchu plynovodu na obě strany - STL plynovod v zástavbě 1 m od povrchu plynovodu na obě strany - kanalizační stoka do φ 500 mm vč. 1,5 m od povrchu potrubí na obě strany nad φ 500 mm 2,5 m od povrchu potrubí na obě strany - vodovodní řad do φ 500 mm vč. 1,5 m od povrchu potrubí na obě strany nad φ 500 mm 2,5 m od povrchu potrubí na obě strany

25

- u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok nad φ 200 mm, s úrovní dna ve hloubce větší než 2,5 m pod ÚT, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1 m

- OP celoobecní ČOV 100 m - DK podzemní 1,5 m na obě strany

• Ochrana podzem. a povrch. vod

- OP vodního zdroje I. a II. stupně u soukromých zdrojů nejsou vyhlášena - OP vodojemu 5 m od objektu - PHO III. stupně vod. zdroje rozh. JmKNV č.j.Vod. 1581/1990-235 Brno - Svratka - Pisárky 233/1-Ho ze dne 19.9.1990 - provozní pásmo pro úpravu toků 6 m od břehové hrany

• Ochrana kulturních hodnot - nemovité kulturní památky viz. ÚSKP ČR - archeologické výzkumy a nálezy viz. §22 a 23 zák. č. 20/1987 Sb. v plat. znění - ochranné pásmo hřbitova 100 m od obvodu hřbitova • Ochrana přírodních hodnot - ochranné pásmo lesa 50 m od hranic PUPFL - významný krajinný prvek viz. §3 zák. č. 114/1992 Sb. v planém znění • Bezpečnostní pásma - VTL plynovodu DN 200 20 m na obě strany od povrchu potrubí - technologický objekt (RS VTL/STL) 10 m od půdorysu zařízení

5.2. Určené řešením územního plánu

• Ochrana přírodních hodnot - ochrana ZPF vyhodnocení záboru ZPF je obsahem výkresové a textové části

- ÚSES - biocentra, biokoridory nezastavitelné plochy, krom staveb ŽP, výjimeč-ně stavby vodohospodářské a stavby liniové příč-né

- plochy funkce smíšené OP po hranicích vlastního pozemku - plochy výrobní OP po hranicích vlastního pozemku (výjimka u

stávajícího SŽV) - vodní plochy a toky do 10 m zákaz umisťování staveb krom staveb pro ŽP, zcela výjimečně stavby liniové příčné

případně drobné architektury - zastavitelná území uplatnit výrazný podíl vsakování vod a retardací

zpevněných ploch - areál střediska ŽV dle konkrétních podmínek viz. grafická část

(vždy individuelní posouzení orgánu hygienické služby)

• Ochrana kulturních hodnot - půdorys sídla respektovat půdorysné schéma obce(historickou

kvalitu sídla) - hladina zastavění dodržet maximální přípustnou výšku objektů, tvar

střech, uvedených v textové části ÚPO - drobná architektura žádoucí je ochrana drobných staveb (kapličky,

boží muka) a jiných artefaktů jako památek místního významu

26

6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území, etapizace výstavby a změn v území

Jsou zde komentovány vybrané plochy zastavitelného území. Vodítkem pro výběr ploch je příloha č. 6 vyhl. č. 135/2001 Sb. Označení jednotlivých ploch (lokalit) je zřejmé z výkresu za-bývajícím se dopadem řešení ÚPO na ZPF. Žádoucí je vycházet z doporučení v kap. B3.2, kdy se pro plochy ≥0,5 ha požaduje vyhotovení ucelené projektové dokumentace na řádných geode-tických podkladech. 6.1. Charakteristika ploch (lokalit) Lok. č. 1 • Téměř 90% lokality je určeno pro výstavbu RD, zbývající pak pro zařízení občanské vybave-

nosti. Index zastavění u ploch pro bydlení je 0,2. • Řešit organické zapojení lokality (spolu s č. 2 a 3) do území Křižanova zvolením vhodného

dopravního napojení a vhodné formy zastavění. • Zařízení na ploše občanského vybavení stejně jako na sousední ploše komerčních aktivit mu-

sí vykazovat vysokou kvalitu urbanisticko architektonického řešení. Max. 45% rozlohy plo-chy pro obč. vybavenost je určeno k zastavění, max. 30% pro dopravní a manipulační plochy, zbytek pro zeleň.

• Respektovat trasu vodovodního řadu do VDJ Šibeník, řešit záměnu vzdušného el. vedení VN 22 kV protínající lokalitu za vedení podzemní.

• Zastavovací studii (lépe regulační plán) s určeným pořadím výstavby respektujícím zásady ochrany ZPF projednat a odsouhlasit s orgánem ochrany ZPF.

Lok. č. 2 • Určena pro rozvoj ploch smíšených výrobně obytných a ploch parkové zeleně. • Index zastavění pozemku je max. 0,4, dalších 20% je určeno pro dopravní a manipulační plo-

chy, zbývajících 40% pro zeleň. • Respektovat nezastavitelnost břehu vodoteče - min. 10 m od břehové čáry, OP vodovodního řadu a vzdušné el. vedení VN 22 kV.

• Charakter zástavby bude měřítkem i formou blízký původnímu jednopodlažnímu zastavění Křižanova.

Lok. č. 3 • Lokalita pro výstavbu komerčních aktivit při vstupu do zastavitelného území tvořeného lok. č. 1 a 2.

• Urbanistické podmínky řešení - viz. plocha obč. vybavení v lok. č. 1. • Max. 45% plochy je určeno k zastavění, 30% pro dopravní obsluhu, 20% plochy pro zeleň,

která bude řešena v souvislosti se zelení ostatní. • Respektovat nezastavitelnost břehu vodoteče - min. 10 m od břehové čáry. • Řešit dostatek parkovacích míst. • Prověřit možnosti ochrany před extravilánovými vodami. Lok. č. 4 • Plocha určená pro dokompletování sportoviště při základní škole. • Respektovat nezastavitelnost břehu vodotečí - min. 10 m od břehové čáry. • Respektovat OP el. vedení VN 22 kV. • Spojení nové plochy se stávající plochou sportoviště řešit přes propustky (nelze uvažovat se

zaklenutím celé části vodoteče). • Do volné krajiny řešit ozelenění při zachování OP el. vedení VN 22 kV. Lok. č. 6 • Rozhodující část plochy (téměř 68%) je určena pro výstavbu RD.

27

• Index zastavění u ploch pro bydlení 0,2 u ploch pro obč. vybavenost do 0,45, max. 30% plo-chy pro dopr. obsluhu a zbytek pro zeleň

• Respektovat OP el. vedení VN 22 kV vč. TS. • Odclonění od areálu zemědělské výroby ať již z hygienických tak i estetických důvodů řešit

výsadbou pásů izolační zeleně. • Do volné krajiny směřující části stavebních parcel nechat nezastavitelné pro výsadbu vzrůst-

ných stromů-ovocných či jiných autochtonních. • řešit ochranu území před extravilánovými vodami. • Zastavovací studie (lépe regulační plán) s určeným pořadím výstavby respektující zásady

ochrany ZPF projednat a odsouhlasit s orgánem ochrany ZPF. Lok. č. 7 • Rozšíření hřbitova je řešeno na jediném možném místě (jinde v blízkosti stávajícího hřbitova

je rekultivovaná skládka odpadu) • Do řešení zapojit i stávající hřbitov za účelem jeho doplnění chybějící zelení. • Koncepce řešení musí zahrnovat i bezprostřední okolí se vzrostlými stromy. • Do řešení zakomponovat dopravní napojení na silnici včetně výstavby odpovídajícího parko-

viště. • Maximální úsilí věnovat pietě místa. Lok. č. 9 • Plocha pro nové komerční aktivity mezi přel. sil. II/360 a stávající silnicí I/37. • Dopravní napojení řešit z nové komunikace za pneuservisem. Přímé napojení na budoucí sil.

II/360 se nepřipouští. • Řešit dostatek parkovacích ploch. • Respektovat průchod lokálního biokoridoru při místní vodoteči z Jívového. • Respektovat OP el. vedení VN 22 kV. • Objekty na ploše bude charakterizovat kvalitní architektura. • Index zastavění pozemku je 0,5, přičemž dalších 30% výměry pozemku bude sloužit pro ob-

sluhu území a zbývajících 20% pro zeleň. • Do doby realizace anebo vyhotovení alespoň realizační dokumentace obchvatu sil. II/360

nutno akceptovat nezastavitelný 50 m široký pás od osy obchvatu. Lok. č. 10 • Výrobní plocha mezi sil. III/36051 a současně zastavěným územím. • Respektovat vodovodní zásobovací řad. • Dopravní napojení bude ze sil. III/36051. Uvažuje se s jedním sjezdem. • Požadavek na kvalitní urbanisticko architektonické řešení objektu. • Využití pozemku - zastavění do 50%, 30% na dopravní obsluhu, 20% pro zeleň. • Do doby realizace obchvatu anebo alespoň do vybavení realizační dokumentace akceptovat

nezastavitelný 50 m široký pás od osy obchvatu. Lok. č. 11 • Výrobní plocha na druhé straně sil. III/36051 (naproti lokalitě č. 10). • Respektovat OP el. vedení VN 22 kV. • Ostatní viz. lok. č. 10 (není zde ovšem vodovodní řad). Lok. č. 12 • Výrobní plocha mezi dvěma plochami stejné funkce. • Akceptovat zásady dané okolní zástavbou. • Prověřit možnosti využití sjezdu ze silnice využitý pro výr. plochu na rozhraní mezi urbani-

zovaným a neurbanizovaným územím.

28

• Alespoň na 20% pozemku řešit výsadbu zeleně. Lok. č. 13 • Jedná se o dopravní prostor mezi lokalitami 1, 2 a 3 s parkovištěm. • Místní komunikace je tvořena místní komunikací typu dvoupruhové funkční skupiny C smě-

rově nerozdělené (např. MO2p 14,5/11/50), minimálně s jednostranným chodníkem a zele-nými pásy pro pokládku inž. sítí.

• Dopravní prostor a pokládku sítí řešit tak, aby byla umožněna výsadba alespoň několika vzrůstných stromů.

6.2. Etapizace výstavby a změn v území

Postup výstavby je znázorněn v grafické části (zábor ZPF a etapizace). Předpokládají se tři základní etapy výstavby, jejichž časové horizonty nejsou blíže stanoveny. 7. Návrh koncepce dopravy 7.1. Silniční doprava Napojení obce na silniční síť je popsáno v kap. B1 Bojanov Silnice III/3912, která v sídle končí. Nízké intenzity dopravy se nebudou významně zvyšo-vat, tudíž bez výrazných zásahů bude vyhovovat i v budoucnu. Rovněž místní komunikační síť nevyžaduje zásadní územní úpravy. Křižanov Silnice I/37 je dnes vedena zastavěným územím Křižanova v nevyhovující trase. Od roku 1974 je sledována nová trasa této silnice po jihozápadním okraji sídla. Tato trasa byla postupem času stále upravována vzhledem k tomu, že sídlo omezovala ve směru přirozeného rozvoje a růstu. Značná část zastavění (rodinné domy) se přes tuto komunikaci "přelila", tudíž tato přelož-ka protíná obytnou zónu obce a vyžaduje asanaci několika obydlených domů. Novým impulsem pro řešení této ve svém důsledku problémové přeložky sil. I/37 bylo zařa-zení nové trasy sil. II/360 do prioritních rozvojových akcí kraje Vysočina. Pro tuto silnici, která se má ve Velkém Meziříčí napojit na dálnici D1 byla z iniciativy ŘSD ČR Brno v únoru roku 2001 vyhodnocena firmou Viapont Brno vyhledávací studie silničního spojení Svitavy-Třebíč na území okresu Žďár nad Sázavou. Z pěti předložených variant byla vybrána varianta červená a bylo doporučeno vést novou sil. II/360 kolem severního okraje Křižanova. Kategorie komuni-kace ve studii byla S 9,5/60. Návrhová rychlost je ovlivněna horským charakterem terénu, nicméně průměrná roční kapacita vozidel za 24 hod. v hodnotě K = 4 400 vozidel je pro předpo-kládané intenzity naprosto dostačující. Protože jihozápadní obchvat sil. I/37 protíná zmíněnou novou trasu sil. II/360 v ostrém úhlu v místech dalšího křížení ze sil. III/36051, jde tedy o poměrně náročné řešení křižovatky, byla v K ÚPO prověřena a směrovým i podélným řešením doložena jiná trasa obchvatu sil. I/37 a to směrem severovýchodním. Tato trasa obchvatu prochází za zámeckým parkem po hrázi Pod-hradského rybníka a pak je směrem západním vyznačena až k hranici s k.ú. Jívoví. Na k.ú. Jívoví obchází sídlo Jívoví po jeho jihozápadním okraji a plynule se napojuje na dnešní plně vyhovující si. I/37 v úseku Sklené n. Osl.-Jívoví. Na takto vytyčený obchvat sil. I/37 se v blízkosti dřevař-ského závodu (pily) napojuje nová trasa sil. II/360 od Svitav a v peáži se sil. I/37 (délky cca 1200 m), pokračuje sil. II/360 na západ, kde se u k.ú. Jívoví odpojuje a v nové trase směřuje na území obce Kozlov.

Silnice II/391 ve stávající trase s úrovňovým křížením obchvatu I/37 prochází až na dnešní sil. I/37 v jádru sídla Křižanov, po které v délce cca 200 m pokračuje na křižovatku současných silnic I/37 a II/360. Z této křižovatky pak odbočuje po trase dnešní sil. II/360 a nad Podhorský rybník, kde se napojuje na přeložku sil. II/360. Pro omezení počtu křížení na obchvatu sil. I/37 se dále odklání sil. III/3911 Křižanov-Kadolec-Ořechov tak, aby ve vhodné vzdálenosti vyúsťovala a sil. II/391.

29

Silnice III/36044 Křižanov-D. Libochová vede ve své trase až po hráz Podhradského rybníka a pak po dnešní sil. II/360 až k radnici v jádru sídla. Odtud pak po dnešní silnici I/37 směřuje k místní trati zvané Na šibenici, kde se úrovňově napojuje na obchvat sil. I/37.

Silnice III/36051 Křižanov-Dobrá Voda-Vídeň kříží přeložku sil. II/360 mimoúrovňově nad-jezdem, ve své trase projde až k ČSPHM a po stávající sil. I/37 se napojuje v jedné úrovni na přeložku sil. II/360.

Výsledné dopravní řešení bylo prověřeno rozpracovanou vyhledávací studií "Silnice I/37 Žďírec nad Doubravou-Velká Bíteš", kterou objednalo ŘSD ČR Brno u firmy Viapont Brno. Toto nové dopravní řešení sídla odstraňuje jednu z rozhodujících uměle vytvořených bariér územního rozvoje obce, který zcela logicky směřuje k železničnímu nádraží, odstraňuje rozdě-lení sídelního útvaru na dvě části a v řadě neposlední "zachytává" podíl tranzitní dopravy z vý-chodního směru(sil. II/391, sil. III/3911, 36044). Severovýchodní obchvat sil. I/37 v blízkosti současně zastavěného území obce vede v zářezu, takže oproti jihozápadní trase jsou zde vytvo-řeny příznivé podmínky pro ochranu obyvatelstva před nepříznivými vlivy vyvolané pozemní dopravou. Z hlediska výhledových a širších územních souvislostí možno očekávat, že přímým napojením Křižanova na dálnici D1 dojde k významné změně dopravních poměrů v území, které se dotknou i sil. I/37 zvl. v úseku Křižanov - Velká Bíteš. Místní komunikace navazují na silniční síť a umožňují propojení jednotlivých částí obce. Jsou tvořeny komunikacemi rozdílného významu a kvality. Stávající MK budou upravovány ve stávajících trasách s případným odstraňováním drobných dopravních závad. Z nových míst-ních komunikací bude významná dvoupruhová místní komunikace funkční skupiny C směrově nerozdělená propojující rozvojové území Pod Šibeníkem se zástavbou u základní školy. Obsluha dřevařského závodu bude po dnešní sil. II/360, která se z přeložky sil. II/360 odpojuje na k.ú. Kundratice u Křižanova a končí u rybářského areálu. Nevylučuje se však možnost propojení až na sil. III/36044. Tuto možnost nenarušující koncepci ÚPO je nutno prověřit v podrobné doku-mentaci dopravního uzlu u Podhradského rybníka.Funkci sběrné komunikace funkční skupiny C bude mít dnešní sil. I/37 v úseku ČSPHM-radnice. V obytných zónách je možno s výhodou vyu-žít komunikací funkční skupiny resp. podskupiny D1 obytné zóny, tj. komunikací se smíšeným provozem. Dopravní režim vylučuje průjezd motorových vozidel, vjezd je omezen na rezidenty, návštěvy a nezbytnou obsluhu území. Komunikační prostor je veden v jedné úrovni bez segrega-ce účastníků smíšeného provozu v zóně.

Úpravy a výstavba silnic mimo zastavěné a zastavitelné území obce budou prováděny dle zá-sad ČSN 736101 "Projektování silnic a dálnic" v kategoriích:

- silnice I/37.................S9,5/80 (viz. aktualizace vyhl. studie sil. I/37) - silnice II/360..............S9,5/70 (vyhl. studie Svitavy-Třebíč S,9,5/60 - viz. předchozí) - silnice II/391..............S7,5/60 - silnice III. tříd............S7,5/60(50) Silnice v urbanizované části obce budou upravovány dle zásad ČSN 736110 "Projektování

místních komunikací" jako komunikace funkční skupiny B, případně C. Na těchto komunikacích se ve vhodných případech doporučuje aplikovat zklidňovací principy a prvky. 7.2. Hospodářská doprava ZD Křižanovsko je možno v současné době považovat za stabilizovaný hospodářský celek, který hospodaří na katastrálních územích Křižanov, Jívoví, Kadolec, D. Voda, Kundratice, Bře-zejc, Kúsky, Vídeň a Sviny. Tomuto stavu odpovídá i navržená dopravní obsluha jednotlivých polností, kdy se v míře maximální využívá polních cest stávajících. Stávající dopravní systém obsluhy polností se doplňuje o cesty obnovené nebo i cesty nové s cílem omezit pohyb zeměděl-ské techniky přes zast. území obce a po sil. I/37 a II/360. Nové polní cesty jsou navrženy směrně, jejich upřesnění je možné jen v rámci komplexních poz. úprav.

30

7.3. Veřejná doprava V sídle Bojanov je zabezpečována pouze dopravou nekolejovou, tj. autobusovou. Autobu-sová zastávka je na rozcestí silnic II/391 a účelové cesty do Bojanova. Vzdálenost do obce je cca 1,4 km. Četnost spojů je omezená, nedostačující. Veřejná doprava v Křižanově je zajišťována zejména nekolejovou dopravou. V sídle není autobusové nádraží, s jeho výstavbou se v ÚPo neuvažuje. Zachovává se současný stav rozmís-tění autobusových zastávek s tím, že zastávky budou v rámci územních možností upraveny. V souvislosti s reorganizací veř. dopravy se zřizuje rezerva pro novou aut. zastávku v souladu s normovými ustanoveními v místech dnešního křížení sil.II/360 s Novým potokem. V sídle se nepředpokládá zavedení MHD. Na železniční dráze celostátního významu č.250 je železniční stanice Křižanov, která leží na k.ú. Kozlov. Docházková vzdálenost do středu Křižanova je přes 2 km, avšak pro potencio-nální rozvojové plochy Křižanova, které právě směřují k železniční zastávce, již může být do-cházková vzdálenost zajímavá (cca 1 km). 7.4. Nemotorová doprava Bojanov Pro pohyb pěších i cyklistů se používá silnice III. třídy (bez chodníků) místních komunikací a účelových cest. Tento stav zůstává vzhledem k nízké motorové dopravě zachován. Křižanov Na úseku pěší dopravy došlo v posledních letech k pokroku. Budují se chodníky zejména při dnešní sil. I/37 a v centrálním prostoru u kostela. Požadavkem ÚPo je tuto síť dobudovat a rozší-řit ji zejména o chodníky při dnešní sil. II/360 ve směru na Kozlov. Hojně využívaná je dopravně zklidněná plocha při radnici. Zvážit je třeba výstavbu stezek při uvolněných vodních tocích. Ale-spoň jednostranný chodník bude mít místní komunikace v průmyslové zóně a místní komunikace směřující od této MK k základní škole. Obytné zóny se doporučují navrhovat na komunikacích funkční skupiny D1. Ač se jedná o poměrně půdorysně rozlehlý sídelní útvar, cyklistická doprava zde není příliš rozvinutá a v sídle nejsou pro ni vytvořeny podmínky. Navrženým dopravním řešením, kdy pře-vážná část tranzitní dopravy bude převedena mimo zastavěné území, bude výhodná integrace účastníků (cyklistů a motoristů) provozu v hlavním dopravním prostoru za předpokladu úpravy tohoto prostoru (cyklistické pruhy vizuálně segregované od motor. dopravy, apod.). Samostatnou cyklistickou stezku v souběhu se stezkou pěší ÚPo navrhuje od Křižanova k nádraží ČD. Tato trasa pro nemotorovou dopravu bude v zásadě sledovat dnešní sil. II/360. Rekreační aktivity - značená turistická červená cesta prochází k.ú. Bojanov ve směru sever-jih. ÚPo doporučuje do systému značených turistických cest zahrnout i sídlo Křižanov. Značené turistické cyklotrasy se Křižanovu vyhýbají. Z Velkého Meziříčí je trasovaná tzv. doporučená cyklotrasa přes Sviny, kolem letiště Křižanov, Kadolec, Ondrušky, O. Bitýšku a Ořechov zpět do V. Meziříčí. Rovněž z této cyklotrasy se navrhuje odbočení do Křižanova, kde je možno bu-dovat vhodnou turistickou infrastrukturu. 7.5. Doprava v klidu Bojanov V Bojanově je odstavování vozidel zajišťováno ve vlastních objektech a na vlastních pozem-cích. V návrhu ÚPo se nepočítá se změnou. Křižanov Statická doprava se stanovuje pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Zastavění sídla má převážně charakter nízkopodlažní zástavby v rod. domech či bývalých zemědělských usedlostech, kdy stání budou zajišťována především v těchto stavbách či pozemcích k nim náležejícím. U byto-vých domů je z doby minulé vystavěno celkem 20 řadových garáží. V zásadě se s novou výstav-bou tohoto typu garáží neuvažuje, i když v rámci územních možností je možno touto formou v omezeném rozsahu řešit odstavování vozidel v blízkosti bývalé kotelny.

31

Při stanovování výhledového počtu odstavných a parkovacích stání u občanské vybavenosti a výroby jsou užity doporučené normové ukazatele dle čl. 14.1.7. Vypočtené hodnoty bude nutno upravit dle místních podmínek při znalosti konkrétní stavby. Jedná se především o Ústav sociální péče, který slouží pro děti a mládež jako nadmístní zařízení. Rovněž tak u ZŠ a MŠ je dle sou-časných zkušeností zřejmé, že tabulkové hodnoty výrazně převyšují reálné potřeby těchto zaří-zení. Potřeby parkovišť dle ČSN 736110

z celkového počtu stání

krátkodobé dlouhodobé druh objektu účelová jednotka 1 parkovací místo při-padne na

potřeba parkovacích míst celkem % abs % abs

Poznámka

Obecní úřad 208 m2 pl. pro veř. 25 8 80 6 20 2 P1, P2

Pošta + pojišťovna 3 přpážky. 1 3 90 3 10 0 P1, P2

Vinárna 58 m2 pl. pro hosty 5 12 70 8 30 3 P1, P2

Obchod. středisko 195 m2 prod. pl. 30 7 90 6 10 1 P1, P2

Restaurace 140 m2 pl. pro host 7 20 80 16 20 4 P1, P2, P4

Kino 100 sedadel 6 17 90 15 10 2 P2, MK

Kostel 120 sedadel 8 15 95 14 5 1 P1-P4

Ústav soc. péče 150 lůžek 3 50 100 50 0 0 P3, vl.poz.,MK

Prod. nábyt. a textilu 200 m2 prod. pl. 50 4 90 4 10 0 P1,P7

Prodejna oděvů 25 m2 prod. pl. 50 1 90 1 10 0 P7

Česká spořitelna 96 m2 pl. pro veř. 25 4 80 3 20 1 P1

Vestav.OV Ben .nám 365 m2 prod. pl. 30 12 90 11 10 1 P1, P2, P7

Bufet Park 60 m2 pl. pro hosty 9 7 90 6 10 1 P4, P2, P5

Medikus 5 lék. ordinací 0,5 10 100 10 0 0 P5

Lékárna 20 m2 prod. pl. 50 1 90 1 10 0 P5

Trefa obchod 35 m2 prod. pl. 50 1 90 1 10 0 P5

Prodejna elektro 52 m2 prod. pl. 50 1 90 1 10 0 P5

Sokolovna 80 sedadel 4 20 0 0 100 20 P6, P7

Základní škola 475 žáků 5 95 80 76 20 19 P13, P14, MK

Mateřská škola 75 dětí 5 15 90 14 10 1 P13, MK

Sportoviště s diváky 300 diváků 12 25 P13, P15, MK

Hřbitov 8 240 + 3 860 m2 pozemek

1000 12 100 12 0 0 P9

Vest.OV Masaryk.n 128 m2 prod. pl. 50 3 90 3 10 0 MK

Vest.zaříz.Meziříč.ul. 60 m2 už. pl. 50 2 90 2 10 0 P15

Hasičská zbrojnice 45 sedadel 4 11 0 0 100 11 P3, MK

Pekárna u Musilů 8 zaměstnanců 4 2 P15

Dílna Musil 30 zaměstnanců 4 8 P7

Impuls 84 zaměstnanců 4 21 P6, MK, vl.poz

Stávající výroba* vlastní pozem.

Stávající živnost.* vlastní pozem.

Nové výrob. plochy odhad 48 zaměst. 4 12 vlastní pozem.

Nové živnost.plochy odhad 15 zaměst. 4 4 MK, vl. poz.

32

*) Stávající významnější výr. plochy (ZD, pila, sádky, Pneumont, apod.) disponují dostatečně velkými vlastními pozemky P1 - P16..... označení parkovišť (shodné s výkresovou částí) MK ……… místní komunikace vl. poz. …... vlastní pozemek Kapacity parkovišť P1 ………….. Benešovo nám. ………… 26 míst …………..… stávající plně vyhovující P2 ………….. prodejní středisko ……… 12 míst ………….…. stávající P3 ………….. před zámkem …………... 8 míst …………….. nové P4 ………….. při bufetu Park ……….… 8 míst …………….. upravené P5 ………….. při zdravot. středisku …... 8 míst …………….. upravené P6 ………….. fy Impuls ……………..…10 míst …………….. upravené P7 ………….. před Sokolovnou …….… 12 míst …………….. nové P8 ………….. u prod. oděvů ………….. 5 míst …………….. upravené P9 ………….. hřbitov …………………. 15 míst …………….. upravené P10 ………… rodinné domy ………….. 5 míst …………….. vyhovující P11 ………… lihovar …………………. 5 míst …………….. nové P12 ………… ledová plocha …… 5 míst …………….. nové P13 ………… sportoviště …………….. 8 míst …………….. nové P14 ………… sportoviště …………….. 32 míst …………….. nové P15 ………… obchod ………………… 12 míst …………….. nové V návrhu územního plánu je uvažováno se vzájemnou zastupitelností jednotlivých stání na témže parkovišti. V poznámce uvedená příslušnost k parkovišti je nezávazná. Závazný je na-opak fakt, že každý nový RD bude odstavování vozidel zajišťovat na vlastním pozemku ve vlastním objektu. Kolaudace alespoň 1 garáže bude současně s kolaudací hlavního objektu RD. 7.6. Železniční doprava Sídlo Křižanov je na celostátní železniční síť napojeno tratí č. 250 Havlíčkův Brod-Brno-Břeclav. Jedná se o dvoukolejnou elektrifikovanou trať. K.ú. Křižanov tato železniční trať pro-tíná v jižní lesnaté části území daleko od obytného území obce. Význam pro Křižanov má však železniční stanice s nádražím ležící na sousedním k.ú. Kozlov. Katastrálním územím Křižanov prochází jeden z možných koridorů VRT. Koridor v šíři 600 m zasahuje svým okrajem cca 5 RD v nejjižnější části sídla, dále rekreační areál "Drak" a protíná vzletový a přistávací pás letiště. Protože se jedná o koridor nadmístního významu tedy investici, kterou nepřísluší řešit ÚPo, vedení obce při projednávání návrhu zadání pro zpracování ÚP VÚC kraje Vysočina požadovalo takovou úpravu koridoru VRT, aby nedošlo k narušení provozu le-tiště. Tento požadavek vzešel mimo jiné i z toho důvodu, že trasa VRT přes ČR je řešena v ně-kolika variantách, není ani naznačen časový horizont realizace, ani přibližné investiční náklady a na dalším řešení se nepokračuje. Návrh ÚPO do koridoru VRT vymezeném IKP Praha nezasahuje rozvojovými záměry obce. Letiště je považováno za stabilizované a ministerstvo dopravy ČR hledá možnosti jak zachovat letiště Křižanov i po realizaci VRT (viz. stanovisko MD ČR ze dne 17. 05. 2004. Jako podkladu pro SSP). Trasa VRT je vyznačena dle koordinační studie VRT v ČR. V Bojanově železniční doprava není, ani se neuvažuje, že by železniční doprava či její vlivy na k.ú. Bojanov u D. Libochové zasahovaly. 7.7. Letecká doprava Na katastru Křižanov a Kadolec v roce 1935 bylo zřízeno letiště. Dnes letiště slouží zejména pro plachtařský výcvik, méně motorové sportovní létání, ojediněle pro aerotaxi. Jedná se o ve-řejné vnitrostátní letiště s travnatým povrchem.

33

Za účelem zajištění bezpečnosti leteckého provozu byly ze zmocněním ministerstva dopravy Státní leteckou inspekcí projednána ochranná pásma, která dle stanoviska SLI k návrhu zadání pro zpracování ÚPo Křižanov je nutno respektovat. Rozhodnutí SLI v Praze rozeznává tato ochranná pásma užšího okolí letiště: - ochranné pásmo s úplným zákazem staveb - ochranné pásmo s výškovým omezením staveb - ochranné pásmo zájmové oblasti letiště - sídlištní ochranná pásma letiště Ochranná pásma jsou vyznačena v grafické části ÚPo s tím, že zástavba Křižanova leží mimo vnější sídlištní ochranné pásmo. Zásady specifikované v rozhodnutí o ochranných pásmech pro civilní letiště územní plán obce respektuje. V roce 1998 byla vypracována firmou Techson Praha studie hluku z leteckého provozu a hlu-kové zóny letiště Křižanov. Z hlediska hlukové studie je zkoumána nejméně příznivá situace u nejhlučnějších typů ultralehkých letounů, vzletových letounů v kategorii do1 500 kg (sportov-ní) a ojedinělých letů vrtulových letounů v kategorii do 3 500 kg (aerotaxi). Výsledky výpočtu potvrzují stanovisko vedení obce, že provozem letiště nedochází k obtěžo-vání obyvatel obce. U takto malého letiště s malým počtem pohybů relativně málo hlučných le-tadel je rozhodujícím deskriptorem LAmax. z území omezeného izofonou LAmax = 85 dB nevystu-puje limitní izofona LAeg = 65 dB ani při podstatném zvýšení počtu vzletů za den. Pro podmínky charakteristického letového dne na letišti leží izofona LAeg = 65 dB uvnitř areálu letiště, čímž je splněno nařízení vlády 502/2000 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vib-rací". 7.8. Dopravní zařízení V prostoru křižovatky dnešní sil. I/37 a sil. III/35061 je modernizovaná čerpací stanice po-honných hmot. Tato ČS PHM zůstává v návrhu ÚPo i nadále, k úpravám okolí ČS PHM dojde v souvislosti se změnou trasy sil. III. třídy. Čerpací stanice možno dále umisťovat i v jiných zó-nách, pokud je to v souladu s regulačními podmínkami.

Na současnou ČS PHM navazuje nově vybudovaný objekt pneuservisu s dostatečnými územ-ními podmínkami rozvoje. Na levé straně dnešní sil. I/37 při výjezdu z Křižanova na V. Bíteš je nový objekt autoservisu. Rovněž zde jsou možnosti úz. rozvoje. Opravy motor. vozidel jsou též v omezeném počtu ve smíšené centrální zóně. Jejich existence či existence zařízení služeb pro mo-toristy v jiných funkčních plochách je limitována regulativy dané plochy. 8. Koncepce občanského vybavení vč. komerčních aktivit Bojanov Občanská vybavenost je dána pouze existencí kaple na návsi. V návrhu ÚPo se změnou neu-važuje. Křižanov Občanská vybavenost obce je především soustředěna do prostor Benešova náměstí. Zejména tato část obce spolu s významnými památkově chráněnými dominantami tvoří společensko-ob-služné centrum obce. V samostatné poloze avšak v bezprostřední vazbě na zmíněné dominanty je památkově chráněný zámek s parkem. Slouží dnes jako ústav sociální péče s celorepublikovou působností. Západně od jádra sídla ze dvou stran obklopená starou zástavbou je ZŠ 1-9 a MŠ. Na plochu školy navazuje sportoviště. U druhého náměstí - Masarykova - není mnohoúčelovost ploch tak zřejmá, významnou převahu zde má složka bydlení. Řešení územního plánu dané rozmístěním obč. vybavenosti v sídle respektuje(škola, zámek,

církevní stavby). Protože prostorové možnosti rozvoje centra obce jsou z historických důvodů omezené, možné rozšíření funkce centra se navrhuje na Masarykově náměstí. Rozvoj tímto smě-rem si vyžádá dořešení problematiky dopravy - parkování, obsluhu nemovitostí. Územní plán obce nepodporuje rozvoj občanské vybavenosti při silnici na V. Meziříčí, zejména ve vztahu

34

k dopravní a územní problematice. Obyvatelnost centrálního území je nutno řešit zejména v místě zadních traktů stavebně tech. opatřeními, výsadbou zeleně - tzv. revitalizací zástavby.

Občanská vybavenost náročnější na přepravu zboží a pobyt zákazníků v obci chybí. Plochy vhodné pro tuto občanskou vybavenost ÚPo umisťuje na okrajové zóny sídla, většinou v sou-vislosti s plochami komerčních aktivit. Nutným předpokladem pro využití těchto ploch je jejich dobré dopravní napojení. • Správa a veřejné instituce - zařízení jsou stabilizovaná, nepředpokládají se v obci změny. • Školství, výchova, kultura - na úseku školství se nepředpokládají změny. V obci je třeba řešit

otázky kolem využití objektu kina a sokolovny. Potřeby na úseku klubů mládeže, společen-ských organizací, apod. budou řešeny integrací do stávajících prostor, případné požadavky na plošně náročnější zařízení budou směřována do rozvojových ploch mimo zastavěné území obce.

• Zdravotnictví, sociální péče - situace na úseku zdravotnictví je stabilizována, neuvažují se změny. Obdobně platí i o ústavu sociální péče na zámku. Vzhledem ke stárnutí populace se dům s pečovatelskou službou se čtyřmi jednopokojovými byty jeví jako naprosto nedosta-tečný. Pro nové zařízení je možno využít stávajících či nových ploch v obytné či smíšené zá-stavbě, v případě rozsáhlejšího zařízení, pak na plochách vymezených pro obč. vybavenost. Nutno ctít omezení daná regulačními podmínkami.

• Zařízení církevní - jsou stabilizována a vyhovují výhledovým potřebám. • Obchod, veřejné stravování a služby - vesměs se jedná o zařízení na komerční bázi, kde

oproti zařízení uvedených v předešlých skupinách může docházet a též dochází ke značné proměnlivosti. Zde je nutno důsledně dodržovat omezení daná regulativy a limity územního rozvoje.

Pro rozvoj občanské vybavenosti ÚPO určuje tyto plochy: výměra (ha) ozn. lokality

(dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy O pozn.

1 8,246 0,856

6 9,158 0,296

8 0,686 0,686 SZÚO, výstavba postupně realizována

bez označení - - dostavba jádra sídla Křižanov (0,263 ha)

celkem - 1,838

Pro rozvoj ploch pro komerční aktivity ÚPO určuje tyto plochy: výměra (ha) ozn. lokality

(dle výkr. zábor ZPF) lokality plochy K pozn.

3 1,577 1,261 0,316 ha výměry lokality tvoří pl. ZSp

9 2,023 1,506 0,517 ha výměry lokality tvoří pl. ZSp

celkem - 2,767

9. Koncepce technického vybavení včetně vodního hospodářství 9.1. Vodní hospodářství

Řešené území je odvodňováno říčkou Libochovkou s číslem hydrolog. pořadí 4-15-01-099 a 100. Území má jako celek charakter zvlněné plošiny, kde v údolních nivách drobných toků jsou vybudovány celé soustavy rybochovných rybníků. Říčka Libochovka, Jívovský potok, potok Nový, Podhorský včetně bezejmenných přítoků Nového potoka(z rybníka Troubník a z Laškov-ského rybníka) jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště Žďár nad Sáz.

Správce toků je povinen spravovat vodní tok tak, aby byl řádně a komplexně využit k vodo-hospodářským účelům. V ÚPo jsou pro výkon správy toků vymezeny pruhy v šíři 6 m od bře-hové čáry. Řešené území se nachází ve 3. PHO vodního zdroje Brno - Svratka - Pisárky, pro které platí

rozhodnutí JmKNV OŽP č.j. Vod.1581/1990-235-233/1-Ho ze dne 19.9.1990. Režimy dané tím-to rozhodnutím jsou v ÚPo akceptovány.

35

Evidované vodní plochy na řešeném území - na katastru Bojanov není v evidenci žádná vod-ní plocha, připraven je však záměr na výstavbu rybníka na Kadoleckém potoce. V katastrálním území Křižanov byla vybudována řada rybníků, které převážně slouží k výrobě ryb. Jedná se o tyto rybníky: parc. číslo výměra(m2) majitel . 247/1 14 813 Rybářství a.s., Velké Meziříčí, Zámecká č. 25 258 68 453 dtto 272/1 29 756 dtto 272/2 813 Pavloušek V., Kundratice č. 27 274 48 970 Rybářství a.s., Velké Meziříčí, Zámecká č. 25 302 2 302 Okresní správa ústavů soc. služeb, Žďár nad Sáz. 303 2 309 dtto 372 6 546 Obec Křižanov 454/1 51 606 Rybářství a.s., Velké Meziříčí č. 25 468/2 4 603 dtto 568 1 880 Morawitzová Žofie, Brno, Polní 17 587 8 685 Obec Křižanov 653 2 971 dtto 654 1 723 dtto 656 3 744 dtto 746 3 661 dtto 747 5 981 dtto 802 7 024 dtto 804 13 678 dtto 809 11 761 Rybářství a.s., Velké Meziříčí, Zámecká č. 25 929 13 103 dtto 1059 2 852 Obec Křižanov 1060 1 629 dtto 1091 49 346 Rybářství a.s., Velké Meziříčí, Zámecká č. 25 1185/2 79 754 dtto 1193 16 455 dtto 1207 111 910 dtto 1224 24 538 Obec Křižanov 1225 14 858 dtto 1310 8 139 dtto 1357 5 316 dtto 1360 6 352 dtto 1378 3 984 dtto 1643 1 557 dtto 1697 20 059 dtto 2249 24 554 dtto 2255 36 308 dtto • Záplavové území Záplavové území pro toky v řešeném území nebylo příslušnými správci toků stanoveno. V době vybřežení a zahlcení silničního mostu může dojít k zaplavení přilehlého území. ÚPo po-dél toků navrhuje vytvoření nezastavitelného území a doporučuje odstranění stávajících plotů u vodoteče. • Vodní eroze Uplatňuje se viditelně na k.ú. Křižanov v místní trati zvané Doliny. ÚPo navrhuje plochy o sklonech větších jak 17% zatravnit, v oblastech mírného až středního rizika erozního ohrožení

36

se dle místních podmínek navrhuje rovněž zatravnění, spíše se však doporučuje využít možností daných agrotechnickými opatřeními. 9.2. Zásobení pitnou vodou • Místní zdroje

Do roku 1984 v Křižanově k zásobení pitnou vodou sloužily hlavně soukromé a veřejné studny.Veřejných studní bylo celkem 16, ale kvalita vody byla značně kolísavá a proto ji bylo možno používat pouze jako užitkovou. I kolísavá vydatnost zdrojů byla důvodem k úvaze o vý-stavbě veřejného vodovodu. • Stávající zásobení vodou Od roku 1981 začínají první práce na řešení situace s pitnou vodou. První akcí bylo připojení zámků a domků okolo přivaděče. Potom již výstavba celoobecního vodovodu probíhá po jednotlivých etapách a to jak svépomocí, tak i dodavatelsky. Vodovod je neustále doplňován o jednotlivé řady i v současnosti. Jednotlivé řady jsou připojeny na přivaděč - vodojem Dobrá Voda - Velká Bíteš. Zdrojem vody je úpravna vody Mostiště, která upravuje surovou vodu z přehrady Mostiště. Podle současného měření správcem vodovodu VaS a.s., Žďár n. Sáz, je spotřeba ve vodo-vodní síti obce průměrně 4 300 m3/měsíc, tj.Qp = 1,66 l/s, Qmax. = 2,32 l/s a Qh = 4,18 l/s. Největším odběratelem je zámek - Ústav sociální péče, základní škola a zemědělské družstvo. Délka hl. přivaděče vodojem Dobrá Voda - Velká Bíteš náležející k tomuto vodovodu je 2 284m. Hlavní přívodní řad - voda do vodojemu obce je přiváděna hlavním přivaděčem vodojem Dobrá Voda - Velká Bíteš. Část řadu je provedena z litinových trub DN 300mm, délky 1 152m a část z ocelových trub DN 350mm, délky 1 132m. Přivaděč do vodojemu - přívodní řad je veden z armaturní šachty AŠ 2. Je proveden z PVC trub 220mm v délce 212m. Vodojem - je vybudován na kopci "Šibeník" jako montovaná dvoukomorová nádrž o objemu 2 x 250 m3. Maximální hladiny vody je na kótě 576,00m n.m. a minimální hladina je na kótě 572,70m n.m. V přízemí armaturní komory je osazena AT stanice pro zajištění dodávky vody pro obyvatele části obce zv."Šibeník ". Vodovodní síť - řady jsou vedeny v krajnici vozovek případně v místních komunikacích, menší část je vedena i přes soukromé pozemky. Celkem je provedeno 32 vodovodních řadů z PVC trub 225 – 110 mm a z rPE trub 63 mm v celkové délce 9 327 m. Celá síť vodovodu je dimenzována na pokrytí požadavků v případě požáru v obci. • Orientační výpočet potřeby vody Počet obyvatel ve výhledu ……… 2 100 (jde o 5% navýšení oproti výhledovému stavu zajišťující bezpeč-

nou dodávku vody) Specifická potřeba vody ………… 150 l/os.den (včetně občanské vybavenosti) Průměrná denní potřeba vody Obyvatelstvo Qp = 2 100 x 150 = 315 000 l/den; tj. 3,65 l/s Zemědělství skutečný stav Qp = 0,14 l/s Ústav sociální péče Qp = 0,28 l/s Celkem Qp = 4,07 l/s Maximální potřeba vody Qm celkem = 6,10 l/s

37

Předpokládaný nárůst obyvatel včetně Bojanova neovlivní současnou koncepci v zásobování vodou to znamená, že zdrojem vody bude i nadále úpravna vody Mostiště a přiváděcí řad, vodo-jem i rozvody po obci Křižanov jsou dostatečné pro uvažovaný rozvoj i požární potřebu. • Zásobení vodou Bojanov V osadě Bojanov není vybudován veřejný vodovod. Je zde jedna veřejná studna u čp. 6 a soukromé studny občanů. Nepředpokládají se dle PRVKÚK změny. V případě zhoršení kvality vody možno výhledově prověřit připojení sídla na veřejné vodo-vody z řadu Kundratice (Křižanov - Kundratice - Moravec - Dolní Libochová), anebo z VDJ Heřmanov, přivaděč Křižanov - Kadolec - Žďárec. 9.3. Kanalizace a čištění odpadních vod Obec Křižanov po řadu let připravovala výstavbu soustavné kanalizace včetně centrální čis-tírny odpadních vod (dále ČOV). Projekt na stavbu vypracovala firma DUIS s.r.o., Brno v únoru 1996 s dodatky (poslední z února 2002 ). Projekt předpokládá minimální využití stávajících stok, které však budou sloužit do doby je-jich dožití. Byla vytvořena soustava jednotlivých stok s hlavním sběračem, který je ukončen v ČOV nad zátopou rybníka "Podhradský". Výstavba kanalizačních sběračů včetně ČOV je do-končena. V době zpracování NÚPO nebylo k dispozici zaměření kanalizačních stok, zákres je v dokumentaci proveden dle podkladů dodaných pořizovatelem územního plánu. Parametry zatížení ČOV: - průměrný denní průtok 425,2 m3/den 17,7 m3/hod 4,9 l/s - maximální denní průtok 532,3 m3/den 22,2 m3/hod 6,2 l/s - maximální hodinový průtok splašků 39,4 3/hod 10,9 l/s - max.dešťový průtok pro ČOV 72,0 m3/hod 20,0 l/s Látkové zatížení ČOV : Počet ekvivalentních obyvatel ……………. 2 060 BSK5 124,4 kg/den CHSK 248,8 kg/den NL 113,3 Kg/den P 4,7 kg/den Na odtoku se předpokládají hodnoty: BSK5 15 mg/l CHSK 90 mg/l NL 20 mg/l N-NH4 8 mg/l Pcelk. 5 mg/l • Ovlivnění toku pod ČOV BSK5 8,0 mg/l CHSK 46,7 mg/l

38

NL 13,3 mg/l P 1,8 mg/l N-NH4 3,3 mg/l

Kolaudační rozhodnutí na stavbu bylo vydáno Městským úřadem Velké Meziříčí, odborem životního prostředí dne 26. 10. 2005 pod č.j. ŽP/17823/2005-Vrano (dílčí kolaudace) a dále roz-hodnutím ze dne 25. 11. 2005 pod č.j. ŽP/1884/2005-Vrano. • Bojanov Splaškové vody budou soustřeďovány v jímkách na vyvážení při jednotlivých nemovitostech a vyváženy na ČOV (Křižanov). Objem akumulačního prostoru žump se vypočte podle rovnice (viz ČSN 75 60 81): V = n x q x t kde n ….. je počet napojených obyvatel q ….. specifická spotřeba vody v l/obyvatele a den t ….. časový interval vyprazdňování žumpy ve dnech 9.4. Energetika • Zásobování el. energií

Jak sídlo Bojanov, tak i Křižanov jsou napájeny z VN 22 kV č. 32 přes síť trafostanic 22/0,4 kV. Síť VN včetně trafostanic je plně vyhovující. Síť NN je v Bojanově před rekonstrukcí.

název trafostanice vlastník typ max instal. výkon kVA

Bojanov JME dřevěná čtyřsloupová 160/160 Pila JME ŽB dvousloupová 400/250

Výkup JME příhradová železná 250/250

U hřbitova JME ŽB dvousloupová 400/200

Zámek JME ŽB dvousloupová 400/400

Sona ŽB jednosloupová 100

Obec JME ŽB dvousloupová 630/630

Komunál ŽB dvousloupová 400/400

U školy JME kiosek 400/400

Domky JME ŽB dvousloupová 400/250

Šibeník JME ŽB dvousloupová 400/400

Na kopci JME ŽB dvousloupová 630/630

U družstva JME ŽB dvousloupová 400/400

Družstvo ŽB dvousloupová 400

Suška ŽB dvousloupová 400

Loučky tábor příhradová železná 50

Uvažovaná bilance příkonu: druh výstavby výhled

rodinný dům 128 x 4 kW = 512 kW živnostenský provoz 5 x 8 kW = 40 kW

bytový dům 6 x 3 kW = 18 kW

komerční aktivity 90 kW

výroba 80 kW

celkem 740 kW

Nárůst příkonu bude probíhat po etapách za předpokladu, že k vytápění nebude využito el. energie. Jedná se o směrné údaje. Vzhledem k tomu, že téměř veškerý rozvoj sídla Křižanov je soustředěn pod kopec Šibeník, vyžádá si vedení a zařízení VN v této části sídla úpravy. Vzdušná přípojka VN 22 kV k trafostanici Šibeník bude ukončena kabelovým svodem(asi v 1/4 délky přípojky od TS), odkud bude ke zmíněné TS pokračovat novou trasou kabel VN(bližší upřesnění

39

bude v podrobnějším projektu obytného souboru). Z tohoto vzdušného vedení VN lze napájet další TS, pro kterou je rezervováno místo v těžišti předpokládaného odběru. Z důvodu ekonomičtějšího využití lokality č. 8 (dle výkresu zábor ZPF) se navrhuje změna trasy VN přípojky k TS Zámek. Sídlo Bojanov zůstává z hlediska napojení na síť VN beze změn. Trasa vzdušného vedení VVN 220 kV č. 203 je stabilizována a tudíž se nepředpokládají v trase žádné územní změny. Nepředpokládá se rovněž žádná jiná nová výstavba těchto zařízení na řešeném území. • Zásobování zemním plynem Bojanov - není plynofikován, s plynofikací této části obce Křižanov se ani ve výhledu neuva-žuje. Křižanov - sídlo je plynofikováno. Napojení obce na zemní plyn je provedeno z vysokotla-kého plynovodu Vladislav - V. Bíteš - Vlkov - Křižanov. Projekčně je vyhotoveno pokračování tohoto plynovodu ve směru na D. Libochovou. Samostatná VTL plynovodní přípojka je před areálem ZD ukončena regulační stanicí. Z této regulační stanice jsou vyvedeny STL rozvody po obci. Tyto rozvody jdou provedeny z trub z lineárního polyetylénu v dimenzích DN 25 - 160. Celková délka hlavního řadu po zamě-ření v roce 2000 byla 10 514 m, přípojek bylo zakresleno 390 o celkové délce 21 201 m. jedná se tedy o tzv. plošnou plynofikaci se středotlakým systémem 0,3 MPa s použitím domovních regu-látorů. Uvažovaný nárůst odběru ZP:

skupina výhled

128 . 2,6 m3/h = 333 m3/h obyvatelstvo skupina C

135 . 3 000 m3/rok = 384 000 m3/rok

maloodběr skupina D

5 . 5 m3/h = 25 m3/h živnostenské provozy

5 . 3 000 m3/rok = 15 000 m3/rok

13 m3/h bytový dům

18 000 m3/rok

velkoodběr skupina E

75 m3/h komerční aktivity

100 000 m3/rok

80 m3/h výroba

120 000 m3/rok

Tyto uvažované výpočty jsou směrné. Kapacita RS může být omezujícím faktorem v případě možného plného využití všech rozvojových ploch. • Zásobování teplem Bojanov - v sídle se k vytápění jednotlivých objektů využívá topidel ústředních či lokálních na tuhá paliva. Pro výhled je možno počítat s vyšším zastoupením elektřiny jako topného media. Křižanov - způsob zásobování obce teplem je dán zejména provedenou plošnou plynofikací, která byla ukončena v říjnu roku 2 000. El. energie k vytápění využívá cca 80 domácností, což představuje cca 15 % bytového fondu. V sídle se nacházejí tři větší zdroje tepla(nad 50 kW). Jedná se o ZD Křižanovsko(hnědé uhlí), fy Impuls, s.r.o.(připravuje se plynofikace) a Deni s.r.o(lihovar). Sídlo Křižanov nemá vytvořeny podmínky pro zavedení centrálního zásobení obce teplem. • Koncepce Rozsah zpracování části energetika odpovídá potřebám územního plánu. Protože však rozvoj energetiky musí směřovat k cíli snížení její specifické spotřeby(a dle zemí EU je to reálné) dopo-

40

ručuje se pro obec Křižanov zpracovat územní energetickou koncepci, která upřesní směry roz-voje zásobení obce energiemi. Výsledků této ÚEK může být využito při různých programech a grantech řešících minimalizaci spotřeby paliv a energetiky. 9.5. Telekomunikace Zákres dálkových kabelů procházejících řešeným územím je proveden v grafické části územního plánu. Trasy dálkových kabelů včetně příslušných ochranných pásem jsou respekto-vány. Respektováno je i zařízení telefonní digitální ústředny, která má dostatečnou kapacitu. Možnosti napojení na telefonní síť jsou dobré. Rozvody budou provedeny zemními kabely. V nových plochách pro výstavbu jsou rezervovány "zelené" pásy pro pokládku inženýrských sítí. Řešeným územím neprochází žádný radioreléový spoj. RR trasy však mohou být pro jednot-livé uživatele zřizovány operativně. Jejich výstavba podléhá správnímu řízení, jehož účastníkem je i obec. Distribuce TV signálu je zajišťována především TV vysílačem - Žďár n. S. - Harusův kopec pracujícím na 32.k.(ČT 1); 49.k.(ČT 2) a 60.k.(Prima) - Brno - Kojál pracujícím na 9.k.(Nova); 29.k.(ČT 1) a 46.k.(ČT 2) Pokrytí rozhlasovými programy plošných vysílačů je na řešeném území dobré, což platí i o regionálním vysílání z Jihlavy. Veřejný rozhlas je v obci funkční, ale zastaralý. Předpokládá se výhledové zřízení bezdráto-vého rozhlasu s napojením sídla Bojanov. 9.6. Služby poštovní V sídle Křižanov je dodávající pošta, která zajišťuje dodávání jak pro řešené území, tak i pro obce další(viz kap. B 1.2). provozní místnosti České pošty jsou v budově radnice. 110 m2 užitkové plochy se jeví jako dostačující. Nepředpokládají se změny. 9.7. Odpadové hospodářství Svoz veškerého odpadu v obci Křižanov a místní části Bojanov zajišťují Technické služby VM s.r.o., Velké Meziříčí, Třebíčská 655. Komunální odpad je ukládán na centrální skládce od-padů"U vysokého mostu". k.ú. Petráveč. Odpad je v obci částečně separován a to pomocí speci-álních sběrných nádob na sklo a plasty. Komunální odpad je ukládán do sběrných nádob o ob-sahu 110 l, které jsou v pravidelných intervalech vyváženy. Nebezpečný odpad občané soustře-ďují v domácnostech a ve vyhlášených svozových dnech, které organizuje Obecní úřad, se ode-vzdává svozové firmě k dalšímu zneškodnění. O způsobu nakládání s komunálním odpadem vypovídá obecně závazná vyhláška vydaná obcí. Podnikatelé se svým odpadem stejného složení jako komunální odpad mají možnost se připojit na systém sběru obce, u odpadu jiného druhu musí mít smluvně zajištěno jeho zneškod-nění oprávněnými firmami. V ÚPo je tento systém respektován a jako vyhovující ponechán i pro výhled. V katastru obce není žádná provozovaná skládka odpadů. V minulosti k ukládání odpadů z obce sloužila skládka "Za hřbitovem" na východním okraji obce, která je evidována pod č. 116. Sloužila před účinností zákona o odpadech k ukládání TDO. Výsledky monitoringu skládky uká-zaly, že průsakové vody neovlivňují kvalitu podzemních a povrchových vod. Proto došlo k její rekultivaci. Plocha bývalé skládky činila 10 800 m2 s mocností vrstvy 2 m. 9.8. Společná ustanovení Navržené směry inženýrských sítí jsou závazné. Nové podzemní stavby nutno vést po veřej-ných plochách, u stávajících vytvořit podmínky pro převod do majetku obce. Ke vzdušným stav-bám musí být zachován volný přístup dle požadavků provozovatele. Rozvody a trasy budou upřesněny v podrobnější dokumentaci územně plánovací či oborové. Žádoucí je slučování sítí do obslužných koridorů.

41

10. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů a pro jejich technické zajištění Na řešeném území nejsou vyhodnocena žádná výhradní ložiska nerostů a nebyla zde stano-vena chráněná ložisková území ani prognózní zdroje nerostů. Z mapy inventarizace stavebních surovin je zřejmé, že při stávající sil. II/360 pod vrchem Šibeník je evidované netěžené ložisko drceného kamene. Majitel zmíněných pozemků využívá plochy jako skladu pevných paliv. 11. Návrh územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i po-změněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (zák. č. 114/92 Sb. § 3). Při řešení systému ekologické stability bylo vycházeno z ÚTP MMR a ŽP ČR, generelu MÚSES pro k.ú. Křižanov a Bojanov u Dolní Libochové a generelu MÚSES pro území okresu Žďár nad Sázavou a generelu MÚSES pro okres Žďár nad Sázavou (Ageris Brno - 2002). Řešené území se nachází v bioregionu 1.50 Velkomeziříčský. 11.1 Nadregionální a regionální ÚSES Východní část katastrálního území Bojanov u D. Libochové je součástí regionálního bio-centra RBC 293 Lán, které je na tuto nadřazenou síť ÚSES napojeno regionálními biokoridory k vymezení RK 1405 a RK 1406. Řešení ÚPO plochy pro tyto regionální systémy respektuje. Na k.ú. Křižanov nezasahuje žádný z těchto prvků ÚSES. 11.2. Místní ÚSES

Na k.ú. Bojanov u D. Libochové je základním kamenem RBC 293 - Lán (přírodní, reprezen-tetivní, kombinované). Z něj proti proudu toku místní vodoteče na jihu k.ú. Bojanov vychází biokoridor LBK 9 (přírodní až antropogenně mírně podmíněný, heterogenní, kombinovaný, vod-ní a mokřadní, lesní, travinný, křovinný, ekotonový, souvislý, modální) vedoucí na sousední k.ú. Kundratice u Křižanova. A další biokoridory LBK 10 a LBK 11 (oba antropicky mírně podmí-něné, heterogenní, kombinované, vodní a mokřadní, travinné, křovinné, ekotonové, souvislé, modální) se nachází v nejsevernější části k.ú. Bojanov podél toku řeky Libochovky, mezi nimiž je vloženo LBC Na podsedcích (antropicky mírně podmíněné, reprezentativní, heterogenní, kom-binované, lesní, travinné a křovinné, vodní a mokřadní, konektivní, kontaktní), a mimo řešené území LBK 11 vchází do RBC 293 - Lán.

Na k.ú. Křižanov je vymezeno celkem 5 lokálních biocenter. Vlhkomilná a mokřadní spole-čenstva jsou vymezena celkem ve čtyřech liniích. První linie je trasována podél toku Jívovského potoka a jeho přítoku od Velkého Brejlovského rybníka. Začíná lokálním biocentrem LBC Na Brejlovském rybníku (antropicky podmíněné, reprezentativní, heterogenní, kombinované, vodní a mokřadní, travinné a křovinné, izolované, centrální) a lokálním biokoridorem LBK 1 (antropo-genně podmíněné, heterogenní, kombinovaný, vodní a mokřadní, travinný a křovinný) v severní části k.ú., který se napojuje na LBK 2 (antropogenně podmíněný, heterogenní, kombinovaný, vodní a mokřadní, travinné a křovinné), jež ze sousedního k.ú. vchází na řešené území v severní části k.ú. Do LBC Na Podhradském rybníku (antropicky podmíněné, reprezentativní, heterogen-ní, kombinované, křovinné, travinné, vodní a mokřadní, konektivní, centrální). Z tohoto LBC míří směrem východním po břehu Podhradského rybníka a proti proudu říčky Libochovky do LBC Špitálský rybník (antropicky velmi mírně podmíněné, reprezentativní, heterogenní, kombi-nované, travinné a křovinné, vodní a mokřadní) biokoridor LBK 3 (antropogenně mírně podmí-něný, heterogenní, kombinovaný, vodní a mokřadní, travinný a křovinný, souvislý, modální). LBC Na Podhradském rybníku je ještě spojeno s prvky ÚSES jižní části k.ú. Křižanov a to lo-kálním biokoridorem LBK 4 (antropogenně podmíněný, heterogenní, kombinované, vodní a mokřadní, travinný a křovinný, přerušovaný, modální), který míří po toku Nového potoka skrz současně zastavěné území obce Křižanov do LBC Na Novém rybníku (antropicky mírně podmí-něné, heterogenní, kombinované, vodní a mokřadní, travinné a křovinné, konektivní, centrální). Z LBC Na Novém rybníku vychází směrem jihovýchodním do sousedního k.ú. LBK 5 (antropo-

42

genně podmíněné, heterogenní, kombinovaný, vodní a mokřadní, travinný a křovinný, přerušo-vaný, modální) a směrem jižním a následně západním LBK 6 (antropogenně podmíněný, hetero-genní, kombinovaný, vodní a mokřadní, travinný, křovinný a úseky i lesní, přerušovaný, modál-ní) do LBC U Louček (antropicky mírně podmíněné, reprezentativní, heterogenní, kombinované, lesní, vodní a mokřadní, konektivní, centrální). Z LBC U Louček míří dále na západ do soused-ního k.ú. LBK 7 (antropogenně podmíněný, heterogenní, kombinovaný, travinný, křovinný a lesní, přerušovaný, kontrastní), který je v řešeném území snad jediným mezofilnějším biokorido-rem. LBK 8 (antropogenně mírně podmíněný, heterogenní, kombinovaný, vodní a mokřadní, travinný a křovinný, souvislý, modální) se vyděluje z LBK 6 v místě Laškovského rybníka a míří směrem jihovýchodním po břehu Kadoleckého rybníka do sousedního k.ú. Společenstva normál-ní hydrické řady nejsou na k.ú. zastoupena.

Linie tvoří tato vyjmenovaná biocentra a ty jsou propojeny biokoridory, které dané linie za-chovávají, zastupují a umožňují migraci druhů. Takto je vymezena dostatečně hustá síť prvků MÚSES, která je ještě doplněna interakčními prvky, které zvyšují ekologickou stabilitu území tím, že působí na okolní ekologicky nestabilní plochy a plní i další funkce, např. protierozní, při-spívají i k zlepšení estetického působení krajiny. Interakční prvky jsou tvořeny společenstvy s vyšší ekologickou stabilitou, jejichž šířka je větší než 3 m a v ÚPO jsou značeny jako zeleň krajinná. Tam, kde nejsou interakční prvky funkční navrhujeme dosadby autochtonními dřevi-nami za účelem zajištění funkčnosti prvku a celého systému. 11.3. Navrhovaná opatření

Územní systém ekologické stability je nutno považovat za dlouhodobý proces a jeho reali-zaci je nutno chápat jako etapovitou strukturální přeměnu krajiny, kde již budou řešena případná omezení vlastnických práv.

Zonace krajiny stanovená v tomto ÚPO výhradně zahrnuje skladebné prvky ÚSES do první krajinné zóny jako navrhovaný cílový stav.

Prvek MÚSES Navrhovaná opatření

Biokoridor

LBK 1

Tam, kde je to vhodné, doplnit břehový porost toku autochtonními dřevi-nami v roztroušené výsadbě, druhově i věkově pestré, odpovídající stano-vištním podmínkám a potenciální přirozené vegetaci. V místech, kde je porost zapojený a okolní travinobylinný porost dostatečně široký tento stav zachovat.

LBK 2

Tam, kde je to vhodné, doplnit břehový porost toku i rybníka autochton-ními dřevinami v roztroušené výsadbě, druhově i věkově pestré, odpovída-jící stanovištním podmínkám a potenciální přirozené vegetaci. V místech, kde je porost zapojený a okolní travinobylinný porost dostatečně široký tento stav zachovat.

LBK 3 dtto

LBK 4 Vyřešit průběh biokoridoru zastavěným územím obce s tím, že je vhodné zachovat vodní režim a v přilehlých částech zahrad preferovat autochtonní druhy dřevin.

LBK 5 viz. LBK 2

LBK 6

viz. LBK 2 a postupnými pěstebními zásahy převést společenstvo v mís-tech, kde není dostatečná biodiverzita a kde porost neodpovídá stanovišt-ním podmínkám dle STG a potenciální přirozené vegetaci na společenstva odpovídající těmto podmínkám.

LBK 7 Postupnými pěstebními zásahy převést lesní společenstvo na druhově a věkově bohatší odpovídající potenciální přirozené vegetaci a stanovištním podmínkám dle STG.

LBK 8

viz. LBK 2 a postupnými pěstebními zásahy převést společenstvo v mís-tech, kde není dostatečná biodiverzita a kde porost neodpovídá stanovišt-ním podmínkám dle STG a potenciální přirozené vegetaci na společenstva odpovídající těmto podmínkám.

43

LBK 9

Zachovat přirozený režim toku a okolní hodnotné břehové porosty, které je místy vhodné doplnit autochtonními dřevinami odpovídajícími stanovišt-ním podmínkám a potenciální přirozené vegetaci. Zachovat kvalitní a do-statečně široký travinobylinný pás.

LBK 10

Tam, kde je to vhodné, doplnit břehový porost toku autochtonními dřevi-nami v roztroušené výsadbě, druhově i věkově pestré, odpovídající stano-vištním podmínkám a potenciální přirozené vegetaci. V místech, kde je porost zapojený a okolní travinobylinný porost dostatečně široký tento stav zachovat.

LBK 11 dtto

Biocentrum

RBC 293 - Lán

Zachovat luční porost v ploše biocentra a postupnými pěstebními zásahy převést lesní společenstva na přírodě blízké a druhově i věkově bohatší společenstva dle potenciální přirozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG.

LBC Na Špitálském rybníku Zalučnit jižní okraj, na místech, kde není lesní porost. Jinak stav zachovat.

LBC Na Novém rybníku Je třeba založit břehové dřevinné porosty (nezapojené) a rozšířit luční porosty na západním a jižním okraji na styku s ornou půdou jako izolační pás.

LBC U Louček Podporovat přirozenou obnovu, posílit a doplnit o přirozené druhy dřevin.

LBC Na Brejlovském rybníku Zachovat současný stav, případně vytvořit okolní přirozený lesní porost tvořený autochtonními dřevinami dle STG - (kyselé) dubové bučiny.

LBC Na Podhradském rybníku Louky kosit, zachovat litorálové společenstvo tvořené rákosinami, kde nejsou zapojené dosázet břehové porosty

LBC Na podsedcích

Louky kosit nebo spásat, kolem toku dosázet břehový porost. V lesním porostu postupnými pěstebními zásahy převést smrkovou monokulturu na přírodě blízká, druhově i věkově různorodá společenstva dle potenciální přirozené vegetace a stanovištních podmínek dle STG

12. Vymezení ploch VPS, asanací a asanačních úprav 12.1. Veřejně prospěšné stavby (VPS) Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby (VPS) či provedení asanací nebo asanačních úprav je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb dle §108 odst. 2 zákona č. 50/76 Sb. v platném znění, pokud nedojde k řešení majetkoprávních vztahů jinou cestou. Vyznačení VPS a asanací je v samostatném výkrese a značení je souhlasné s následným tex-tem.

Plochy občanského vybavení a sportu OS1 - Rozšíření hřbitova včetně příslušných úprav dopravních ploch OS2 - Rozšíření sportoviště Plochy dopravy a dopravní zařízení D1 - Výstavba sil. II/360 v nové trase včetně příslušných sjezdů, křižovatek a stavebních ob-

jektů D2 - Výstavba sil. I/37 v nové trase včetně příslušných sjezdů, křižovatek a stavebních ob-

jektů D3 - Změna napojení sil. III/3911 na sil. II/391 D4 - Úprava trasy sil. III/36051 u ČS PHM D5 - MK napojující se na komunikaci před ZŠ na sil. II/360(stávající) D6 - Úprava napojení objektů na severní straně Masarykova náměstí D7 - Plocha pro zřízení autobusové zastávky D8 - Plocha pro úpravu autobusové zastávky D9 - Plocha pro zřízení parkoviště (před zámkem) D10 - Plocha pro zřízení parkoviště (za obchodem) D11 - Plocha pro zřízení parkoviště u sportoviště vč. pl. pro úpravu MK D12 - Plocha pro zřízení parkoviště u lihovaru včetně plochy pro úpravu MK

44

D13 - Plocha pro zřízení parkoviště (před sokolovnou) D14 - Plocha pro zřízení parkoviště (u sportoviště při ZŠ) D15 - Plocha pro zřízení parkoviště (u sportoviště při ZŠ) D16 - Zřízení polní cesty z areálu ZD na dnešní sil. I/37 D17 - Doplnění chybějících chodníků při silnicích v ZÚO D18 - Výstavba pěší a cyklistické stezky - nádraží ČD - Křižanov Plochy technické infrastruktury T1 - Zřízení nové TS včetně přípojky VN T2 - Nové připojení TS Šibeník zemním kabelem VN T3 - Úprava trasy přípojky VN k TS Zámek Plochy vodohospodářských úprav

V1 - Navrácení toku Libochovky do původního koryta 12.2. Asanace Řešení územního plánu nepředpokládá žádné asanace ani asanační zásahy. 12.3. Společná ustanovení Přesné určení rozsahu a dosahu dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám může být upřesněno v navazující ÚPD. 13. Návrh řešení požadavků CO Obec Křižanov sestává ze dvou rozdílně velkých od sebe vzájemně oddělených částí. Ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech bude zajišťováno v improvizovaných úkrytech, neboť na území obce nejsou vybudovány úkryty stálé.

V Křižanově stejně jako v Bojanově je většina bytů v rodinných domcích, případně bývalých zemědělských usedlostech, event. rozsáhlejších obytných staveních na obou náměstích Křižano-va. Úkryty by měly být zcela, výjimečně částečně zapuštěné do terénu. Situování úkrytu bude takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytu možnost vy-proštění. Kapacita úkrytu je dána součtem míst k sezení a ležení a z ekonomických důvodů je vhodnější navrhnout úkryty s kapacitou. Úkryty budou situovány v místech největšího soustře-dění osob. Území obce není zahrnuto v žádné zóně havarijního plánování a území obce nemá žádnou ubytovací povinnost. Území obce není ohroženo přirozenými ani zvláštními povodněmi, neleží ani v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny. Na území obce nejsou umístěna zaří-zení, která by mohla okolí v případě mimořádných událostí ohrozit výronem škodlivin.

V případě mimořádných událostí má obec zpracován plán ukrytí obyvatelstva, kdy bude nut-no zprovoznit improvizované úkryty a zabezpečit výdej prostředků individuální ochrany z pro-storů pro uskladnění.

Nouzové zásobování pitnou vodou je řešeno v PRVKÚK Vysočina elektrickou energií pak dobudovávanou mřížovou okružní sítí el. vedení VN 22 kV s vysokou provozní jistotou.

Přeprava nebezpečných škodlivin přes území obce je zabezpečena sítí komunikací s možností řešení variantního výběru trasy. Na hlavních trasách je zabezpečena nezavalitelnost pro průjezd dopravních prostředků. Prostor řešený ÚPO nemá ubytovací povinnost pro jiná území. Na řešeném území se neuvažuje s výstavbou zvláštních trvalých zařízení CO. 14. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ŽP Životní prostředí je nutno brát jako soubor mnoha vlivů, z nichž se významně uplatňují ze-jména přírodní podmínky, struktura osídlení, ekonomický potenciál a jeho rozložení, infrastruk-tura sociální a technická, dostupnost obce a možnosti rekreačního využití, ochrany kulturních a přírodních hodnot včetně kvality ŽP, které je dané zatížením území negativními vlivy a jevy. Při takto pojatém komplexním posouzení je část Křižanov hodnocena kategorií průměrná úroveň ŽP, místní část Bojanov nízká úroveň ŽP.

45

Zlepšení životního prostředí na řešeném území se ÚP snaží dosáhnout jak odstraněním pří-činy narušení, tak i návrhem odstranění důsledků narušení. Navrhované opatření můžeme for-mulovat do těchto zásad: - přesná formulace regulačních podmínek území a jejich důsledné dodržování zabezpečí, že

nebude docházet ke kolizím jednotlivých funkčních částí obce, resp. částí kat. území - nová obytná území jsou navržena mimo dosah jakýchkoliv předpokládaných zdrojů hluku,

negativních plynových či pachových emisí - přechodem na vytápění zemním plynem je řešeno podstatné zlepšení čistoty ovzduší v sídle

Křižanov. V sídle Bojanov se předpokládá vyšší % bytů vytápěných el. energií - znečištění ovzduší dopravou je odstraněno odvedením tranzitní dopravy mimo zastavěné

území obce - jsou vytvořeny předpoklady pro výstavbu dostatečného počtu parkovacích stání v sídle - zlepšením tepelně technických vlastností objektů se snižuje spotřeba paliv - koncepčně řešit zásobení sídla Bojanov pitnou vodou - dokončit odkanalizování území sídla Křižanov tak, aby bylo možné bezproblémové napojení

nových rozvojových ploch. - dbát na správnou aplikaci exkrementů živočišné výroby a průmyslových hnojiv v zemědělské

krajině - positivní vliv na kvalitu vod má zvýšené zatravnění zemědělských ploch katastru - na plochách ohrožených vodní erozí v rámci pozemkových úprav budou provedena patřičná

opatření, která jsou směrně navržená ve výkresu celého řešeného území - větší propustnost krajiny je zabezpečena návrhem nových polních cest - pokračovat v koncepčním odstraňování komunálního odpadu - řešením ÚPo jsou dány předpoklady pro zvýšení přirozené druhové diverzity, čímž bude za-

bezpečena větší ekologická stabilita území - jsou vytvořeny podmínky pro "průchod" prvků MÚSES zastavěným územím obce. Ve volné

krajině prvky ÚSES zahrnout do pozemkových úprav - prostory s prvky ÚSES vyznačit a zahrnout je do pozemkových úprav - ÚP zvětšuje podíl zeleně sídelní v zastavitelném území obce, jedná se o založení zeleně

s parkovou úpravou na veřejných plochách - urbanistickým řešením nedojde k zásahu do nemovitých kulturních památek - na kvalitě ŽP se příznivě projeví snížení vyjížďky za prací díky vtvoření nových pracovních

míst v obci - v hospodářských zahradách omezit výsadbu nízkých forem stromů a vrátit tam alespoň část

vysokokmenů - zlepšení obrazu obce i snížení potřeb chemického ošetření - respektovat solitéry a alej stromů, výsadbu listnáčů vysokého vzrůstu uplatnit ve všech vol-

ných k tomu vhodných místech. Místně nepůvodní druhy nahradit dřevinami autochtonními (neplatí pro zámecký park).

- respektovat ochranné režimy PHO III. stupně vodárenského odběru Brno - Pisárky. 15. Zvláštní zájmy Řešené území se nenachází ve specifickém zájmu vojenské správy, proto na zpracování ÚP obce nejsou kladeny zvláštní požadavky. Protože dochází ke zlepšení parametrů silniční sítě je splněn požadavek Regionálního úřadu Olomouc Centra vojenské dopravy týkající se zachování resp. zlepšení průjezdnosti území. Za následného dodržení stavebně technického opatření CO(v PD jednotlivých staveb) nemá HZS kraje Vysočina k řešení ÚPO připomínek ani požadavků. Výškové zónování nové výstavby a skutečnost, že se neuvažuje s výstavbou staveb přesahu-jící stávající hladinu zástavby nevyvolává střet se zájmy civilního letectva. 16. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL 16.1. Zábor ZPF

46

Vyhodnocení předpokládaného odnětí ZPF v návrhu územního plánu obce na k.ú. Bojanov u D. Libochové a na k.ú. Křižanov je zpracováno dle zákona č. 344/1992 sb., "O ochraně země-dělského půdního fondu " ve znění pozdějších změn a prováděcí vyhlášky č.13/1994 sb. . Grafické znázornění záboru je přehlednou formou provedeno ve výkrese č.7 a 12. V tomto výkrese jsou uvedeny základní údaje o pozemcích, zúrodňující opatření, hranice a kód BPEJ, třída ochrany ZPF, hranice součastně zastavěného území obce a hranice zastavitelného území obce. Rozloha katastrálního území: Bojanov u D. Libochové - 164,05 ha Křižanov - 1 362,82 ha Bližší údaje o druzích pozemků v ha viz následná tabulka:

kat. území Křižanov Bojanov u D. Libochové orná půda 848,02 122,01 zahrady 35,89 1,64 ovocné sady 1,53 0 trvalé travní porosty 154,83 14,80 zemědělská půda 1040,28 138,51 lesní půda 124,76 18,25 vodní plochy 77,20 0,5 zastavěné plochy 28,39 1,18 ostatní plochy 92,18 5,64

Plochy záboru jsou na základě urbanistických a přírodních podmínek voleny tak, aby bezpro-středně navazovaly na hranici součastně zastavěného území obce, nenarušovaly obhospodařo-vání ostatní zemědělské půdy. Ke zdůvodnitelnému rozvoji obce, tak aby obec zůstala funkční, jsou navrženy následující plochy: plocha č. 1-19 katastrální území Křižanov, plocha č. 20 katastrální území Bojanov u D. Libochové. Bilance zabíraných ploch:

Lokalita v ZÚO mimo ZÚO etapa celkem 1 0,369 7,877 I., II., III. 8,246 2 1,761 I., III. 1,761 3 1,577 III. 1,577 4 0,529 I. 0,529 5 0,176 I. 0,176 6 0,627 8,531 I., II., III. 9,158 7 0,640 II. 0,640 8 0,686 I. 0,686 9 2,023 II. 2,023 10 0,651 II. 0,651 11 1,641 III. 1,641 12 0,694 I. 0,694 13 0,628 I., III. 0,628 14 5,590 III. 5,590 15 0,469 10,612 II. 11,081 16 1,421 III. 1,421 17 1,424 II. 1,424 18* 19 0,143 III. 0,143 20 0,940 I. 0,940 Σ 2,151 46,858 49,009

Vyhodnocení záboru ZPF dle BPEJ:

Loka-lita

7.29.04 7.29.11 7.29.14 7.47.00 7.47.10 7.47.12 7.50.11 7.64.01 7.64.11 7.67.01 7.68.11 7.69.01 ost.pl. PUPFL Celkem

1 8,086 0,160 8,246

2 1,407 0,354 1,761

3 1,565 0,012 1,577

4 0,042 0,487 0,529

47

5 0,158 0,018 0,176

6 8,618 0,390 0,150 9,158

7 0,425 0,098 0,117 0,640

8 0,681 0,005 0,686

9 2,023 2,023

10 0,298 0,35 0,651

11 1,641 1,641

12 0,433 0,236 0,025 0,694

13 0,416 0,212 0,628

14 0,812 1,215 2,742 0,119 0,702 5,590

15 3,692 2,438 1,321 0,656 1,194 0,197 0,691 0,789 0,103 11,081

16 1,421 1,421

17 1,104 0,041 0,279 1,424

18*

19 0,143 0,143

20 0,940 0,940

Cel-kem

1,110 17,077 3,014 16,642 2,742 0,656 1,629 0,940 0,197 0,681 0,810 0,098 3,310 0,103 49,009

Řešené území se nachází v klimatickém regionu 7, který je charakterizován jako mírně teplý, vlhký, se sumou teplot nad +10°C 2200 - 2400 s průměrnou roční teplotou 6 - 7°C, s průměr-ným ročním úhrnem srážek 650 - 750 mm. Hlavní půdní jednotky ( HPJ ) HPJ 29 - Hnědé půdy,hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážné na rulách, žu-

lách, svazích a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehké, mírně štěr-kovité, většinou s dobrými vláhovými poměry

HPJ 47 - Oglejené půdy na svahových hlínách; středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření

HPJ 50 - Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách(hlavně žulách, rulách) s vyjímkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené

HPJ 64 - Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvod-nění i pro ornou půdu

HPJ 67 - Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky

HPJ 68 - Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, vč. svahů, obvykle lemující ma-lé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky

HPJ 69 - Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní (hydrogleje), středně těžké, výrazně zamokře- né, i po odvodnění vhodné pouze pro louky

Rozbor ploch dle metodického pokynu MŽP ČR č.j. 00LP1067/96 ze dne 1. 10. 1996 Třídy ochrany:

BPEJ Třída ochrany Plocha pro rozvoj

7.29.04 II. 1,110 7.29.11 I. 17,077 7.29.14 III. 3,014 7.47.00 II. 16,642 7.47.10 III. 2,742 7.47.12 IV. 0,656 7.50.11 III. 1,629 7.64.01 II. 0,940 7.64.11 III. 0,197 7.67.01 V. 0,681 7.68.11 V. 0,810 7.69.01 V. 0,098

48

celkem ZPF 45,596 ostatní nebonitované plochy 3,413

Celkem 49,009

Charakteristika tříd ochrany - do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zeměděl-ského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekolo-gické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. - do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. - do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. - do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. - do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované BPEJ, které představují zejména půdy s velmi níz-kou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany ŽP. Lokality pro výstavbu Lokalita č. 1 - plocha určená pro výstavbu RD. Ze tří stran sevřená současně zastavěným úze-mím obce. Při dnešní sil. II/360 se navrhuje plocha pro občanskou vybavenost. Požaduje se zpra-covat pro celé území zastavovací studii (lépe regulační plán) s upřesněním etapizace výstavby respektující požadavky ochrany ZPF. Tato dokumentace bude projednána a odsouhlasena pří-slušným orgánem ZPF. Lokalita č. 2 - plocha pro bydlení s živnostenskými aktivitami. Území pod ochrannými pásmy vedení VN 22 kV je využito pro parkoviště ke sportovišti a plochy veřejné zeleně. Území je ve směru do zemědělsky obhospodařovaných ploch odděleno vodním tokem. Lokalita č. 3 - plocha pro komerční aktivity vychází z požadavku geograficky vyjímečné po-lohy sídla Křižanov v souvislosti s novou trasou sil. II/360. Od souvislých zemědělských ploch je oddělena vodním tokem(viz pl. č. 2) a vodní plochou. Lokalita č. 4 - mezi ochranným pásmem el. vedení VN 22 kV a vodním tokem jsou navrženy plochy pro dokompletování celoobecního sportoviště, které zároveň slouží pro potřeby výuky ZŠ. Lokalita č. 5 - určena pro výstavbu rodinného domku se zahradou v bezprostřední vazbě na SZÚO. Lokalita č. 6 - plocha na svahu ze třístran sevřená SZÚO. Vzhledem k nedostatku stavebních parcel v obci zde dnes dochází k pomalé, neekonomické a živelné zástavbě na základě indi-viduálních stavebních povolení. Požaduje se zpracovat pro celé území zastavovací studii (lépe regulační plán) s upřesněním etapizace výstavby respektující požadavky ochrany ZPF. Tato do-kumentace bude projednána a odsouhlasena příslušným orgánem ZPF.

49

Lokalita č. 7 - rozšíření hřbitova je jedině možným směrem pokud chce být splněn základní požadavek a to je přímá vazba na stávající hřbitov. Rozšíření je omezeno bývalou skládkou TKO. Lokalita č. 8 - území v SZÚO, pro zemědělské účely nevhodná plocha při ústí vodoteče do rybníka v bezprostřední blízkosti lok. biokoridoru a biocentra. Je vymezena pro chybějící obč. vybavenost obce. Lokalita č. 9 - území určené pro rozvoj komerčních aktivit sevřené SZÚO, budoucí přeložkou sil. II/360 a vodním tokem. Část plochy záboru ZPF je určena pro vytvoření funkční části lokál-ního biokoridoru a parkově upravenou plochu v blízkosti tohoto biokoridoru a při OP el. vedení VN 22 kV. Lokalita č. 10 - je určena pro rozvoj výrobního potenciálu obce a je vymezena stávající sil. III. tř., budoucí přeložkou sil. II/360 a hranicí SZÚO. V ploše záboru jsou započteny i veřejné plo-chy zeleně. Lokalita č. 11 - lokalita s funkční náplní výroba se nachází při sil. III. tř. do sídla Dobrá Voda, dále při budoucí přeložce sil. II/360. Do volné-neurbanizované krajiny je omezena OP el. vedení 22 kV. Lokalita č. 12 - plocha výrobní, vzniklá dostavbou "proluky" mezi novým autoservisem a územním rozhodnutím danou zástavbou pro výrobní účely. Lokalita č. 13 - velmi důležitá páteřní komunikace zajišťující obsluhu nových rozvojových ploch mezi dnešní sil. II/360 a zákl. školou. Lokalita č. 14 - obchvat sil. II/360 - význam tohoto komunikačního propojení je dán strategic-kými programy kraje Vysočina. Kvalitní propojení "problémových" oblastí s dálnicí má mini-malizovat nezaměstnanost v těchto oblastech a příznivě ovlivňovat hospodářský rozvoj regionu. Lokalita č.15 - obchvat sil. I/37 - jednoznačný požadavek orgánů hygienické služby spolu s jednoznačným požadavkem na bezkolizní řešení dopravy v sídle Křižanov nutí vyloučit tranzitní dopravu mimo obytné území obce. Stávající silnice vede v trase historických cest přes centrum sídla v naprosto nevyhovujících podmínkách technických, hygienických a bezpečnostních. Lokalita č. 16 - úprava sil. I/37 na k.ú. Křižanov vyvolaná řešením obchvatu obce Jívoví (vazba na plochu č. 15). Lokalita č. 17 - úprava zaústění sil. III. třídy na sil. II/391 z důvodu bezpečnosti silničního pro-vozu(omezení počtu křížení na přeložce sil. I/37). Lokalita č. 18 - vyloučena v důsledku úpravy dopravního skeletu Lokalita č. 19 - dostavba proluky RD přístupné ze sil. III. tř. do Dobré vody. Plocha ze tří stran obklopená SZÚO. Zemědělskou technikou těžce přístupné území. Lokalita č. 20 - výstavba rybníku v části Bojanov - akce spojená s revitalizací krajiny a toku. Struktura ZPF v návrhu výstavby:

Lokalita číslo parcely

výměra zájmová plocha

orná zahrada vodní plocha

ttp ostatní Zastavěná Plocha

Vlastník

1664/1 1,623 1,576 1,576 Parcela není na L.V.

1671 0,394 0,394 0,394 Soukr.

1672 2,468 2,438 2,438 Parcela není na L.V.

1703/2 0,619 0,113 0,113 Obec Křižanov

1703/1 3,541 1,034 1,034 Parcela není na L.V.

1714 1,794 1,075 1,075 Soukr.

1703/3 0,021 0,021 0,021 Parcela není na L.V.

1703/6 0,354 0,354 0,354 Parcela není na L.V.

1713 0,239 0,218 0,218 Soukr.

1710 0,175 0,175 0,175 Soukr.

1703/7 0,346 0,346 0,346 Parcela není na L.V.

1652 0,105 0,105 0,105 Soukr.

1653 0,068 0,061 0,061 Soukr.

1654/1 0,185 0,185 0,185 Soukr.

1654/2 0,02 0,02 0,02 Soukr.

1660 0,246 0,105 0,105 Soukr.

1

2332 2,611 0,026 0,026 Parcela není na L.V.

50

Celkem 8,246 4,778 0,266 3,042 0,16

1703/1 3,541 0,998 0,998 Parcela není na L.V.

1685/1 0,937 0,395 0,395 Parcela není na L.V.

2335 0,199 0,036 0,036 Obec Křižanov

1795/2 0,019 0,014 0,014 Soukr.

1703/2 0,619 0,177 0,177 Obec Křižanov

1703/4 0,116 0,116 0,116 Soukr.

2

1703/5 0,025 0,025 0,025 Obec Křižanov

Celkem 1,761 0,998 0,409 0,354

1703/1 3,541 0,869 0,869 Parcela není na L.V.

1714 1,794 0,449 0,449 Soukr.

1685/1 0,937 0,247 0,247 Parcela není na L.V. 3

2332 2,611 0,012 0,012 Parcela není na L.V.

Celkem 1,577 1,318 0,247 0,012

1792/2 0,487 0,487 0,487 Obec Křižanov 4

1937 4,848 0,042 0,042 Parcela není na L.V.

Celkem 0,529 0,042 0,487

709/11 0,018 0,018 0,018 Soukr.

709/12 0,088 0,088 0,088 Soukr. 5

732/6 0,070 0,070 0,070 Soukr.

Celkem 0,176 0,158 0,018

1613/1 0,112 0,112 0,112 Parcela není na L.V.

1613/2 0,116 0,116 0,116 Soukr.

300 0,004 * 0,053 0,053 Soukr.

1613/3 0,026 0,019 0,019 Parcela není na L.V.

1530/2 0,051 0,012 0,012 Parcela není na L.V.

1530/5 0,021 0,014 0,014 Obec Křižanov

2327 0,047 0,033 0,033 Obec Křižanov

1524/1 0,139 0,13 0,13 Soukr.

1523 0,032 0,023 0,023 Obec Křižanov

1614 0,281 0,281 0,281 Soukr.

1483/2 0,051 0,038 0,038 Obec Křižanov

1484 0,111 0,111 0,111 Soukr.

1512/7 0,207 0,207 0,207 Soukr.

1508 0,203 0,096 0,096 Soukr.

6

1427/1 15,685 7,913 7,913 Parcela není na L.V.

Celkem 9,158 8,761 0,247 0,097 0,053

651/1 0,019 0,019 0,019 Obec Křižanov

629/2 0,064 0,064 0,064 Obec Křižanov

634 0,549 0,079 0,079 Parcela není na L.V.

2302/1 0,226 0,034 0,034 Obec Křižanov

626 3,052 0,318 0,318 Parcela není na L.V.

7

628/1 0,476 0,126 0,126 Parcela není na L.V.

Celkem 0,64 0,126 0,397 0,117

238 0,005 0,005 0,005 Obec Křižanov

247/8 0,054 0,023 0,023 Obec Křižanov 8

247/10 1,008 0,658 0,658 Obec Křižanov

Celkem 0,686 0,681 0,005

1964/1 0,448 0,011 0,011 Soukr. 9

1969/1 19,794 2,012 2,012 Parcela není na L.V.

Celkem 2,023 2,023

10 1969/1 19,794 0,651 0,651 Parcela není na L.V.

Celkem 0,651 0,651

1951/1 0,6 0,310 0,310 Soukr. 11

1948/1 17,333 1,331 1,331 Parcela není na L.V.

Celkem 1,641 1,641

660/2 0,032 0,025 0,025 Soukr. 12

709/9 69,544 0,669 0,669 Parcela není na L.V.

Celkem 0,694 0,669 0,025

1703/2 0,619 0,205 0,205 Obec Křižanov

1703/1 3,541 0,299 0,299 Parcela není na L.V.

1714 1,794 0,114 0,114 Soukr.

13

1703/3 0,021 0,002 0,002 Parcela není na L.V.

51

1713 0,239 0,003 0,003 Soukr.

2332 2,611 0,005 0,005 Parcela není na L.V.

Celkem 0,628 0,416 0,212

19 1948/1 17,333 0,143 0,143 Parcela není na L.V.

Celkem 0,143 0,143

K.Ú.BOJANOV

20 408/1 5,587 0,94 0,94 Parcela není na L.V.

Celkem 0,94 0,94

Pozn. lokality záboru č. 14-18 nejsou pro svůj liniový charakter a značný počet dotčených parcel v tabulce uváděny * - lokalita č.18 byla ze záboru ZPF vyloučena úpravou dopravního skeletu v rámci projednání NÚPO Křižanov. • Investice do půdy Na katastru Bojanova u D. Libochové, zvláště pak na katastru Křižanova, jsou provedeny rozsáhlé odvodňovací práce. Vybudováním melioračních soustav odvodňujících většinu země-dělské půdy byla do značné míry pozměněna zásoba půdní vláhy. Dle dostupných podkladů bylo odvodnění prováděno v blízkosti obce kolem roku 1930, ukončeno bylo pak kolem roku 1974. Jedná se tedy o stavby na hranici resp. za hranicí své životnosti, což lze nepřímo dokládat i zlep-šováním vodního režimu v území. Odvodnění je v majetku vlastníků pozemků, kteří se vyjadřují k zásahům do systému. Odvodňovacího systému se dotýkají plochy v lokalitách záboru č. 4, 5 (zde zahrady), 9, 10, 11, 14, 15 a 20, zde bude nutno v rámci podrobnější dokumentace staveb řešit funkčnost těchto soustav! • Areály a stavby zemědělské prvovýroby V Bojanově se jedná pouze o využívání hospodářských objektů bývalých zemědělských used-lostí soukromě hospodařícími zemědělci. Na územní rozvoj těchto zařízení nebyly kladeny po-žadavky. V Křižanově je sídlo ZD Křižanovsko, které disponuje rozsáhlým areálem v jižní části sídla. Areál svojí kratší částí bezprostředně navazuje na obytné území obce. Jedná se o stabilizovaný areál, kde ÚPo předepisuje postupnou modernizaci objektů, odstranění nepotřebných provizorií, úpravu vnitroareálových komunikací a výsadbu zeleně. • Uspořádání ZPF Ve smyslu stanoviska Okresního pozemkového úřadu ref. OkÚ ve Žďáře nad Sázavou k ná-vrhu zadání ÚPo v k.ú. Křižanov a Bojanov u D. Libochové nejsou ve smyslu zákona o pozem-kových úpravách a pozemkových úřadech vyhlášeny žádné pozemkové úpravy. Na území je zpracován Generel místního systému ÚSES, který váže na regionální a nadregio-nální ÚSES ČR. ÚSES v ÚPo je navržen ve své optimální poloze, připouští se však v rámci pro-vádění komplexních pozemkových úprav přiměřené úpravy v trasování jednotlivých prvků ÚSES. • Etapizace

Je nasnadě, že využití ploch pro výstavbu nebude v jednom časovém období. Předpokládá se postupné odnímání ZPF tak, aby bylo vždy možno ostatní pozemky beze zbytku obhospodařo-vat. U lokalit záboru ZPF č. 1 a 6. je třeba podrobnější dokumentací postup výstavby ještě upřes-nit (upravit). Časové období jednotlivých etap není blíže určeno. Etapizace je vyznačena v gra-fické části (Zábor ZPF a PUPFL, etapizace). • Lokality (plochy) navrácené zpět do ZPF

V souvislosti s dopravním řešením ÚPO byly též vyhodnoceny plochy, které budou rekulti-vovány a následně vráceny zpět do ZPF. Jedná se o plochy v grafické části vyznačené římskými číslicemi I, II a III. Výměry těchto ploch jsou následné: plocha č. I .......... 0,35 ha

plocha č. II ........... 0,25 ha plocha č. III ........... 0,41 ha celkem = 1,01 ha

• Závěr - zdůvodnění záborů Bojanov - zábor ZPF je zde vyvolán pouze výstavbu rybníka, který využívá příhodných pří-rodních podmínek.

52

Křižanov - zastavěné území sídla Křižanov je až na malé vyjímky obklopeno zemědělskou půdou zařazenou do I. a II. třídy ochrany. Velikost sídla jeho poloha na křížení významných sil-nic, blízkost dálnice a železničního nádraží na železniční trati celostátního významu dávají Kři-žanovu ve struktuře sídel významné postavení s jednoznačnými růstovými tendencemi. Návrh kapacitních silnic mající pro ekonomický rozvoj problémových oblastí regionu zásadní význam je v souladu s prioritami dopravní infrastruktury kraje Vysočina. Stávající trasy vedoucí zastavěnými územími vykazují řadu dopravních závad a ohrožují bez-pečnost a hygienickou pohodu obyvatel sídla a kapacitně nejsou schopny zajistit požadované intenzity dopravy. Určení trasy těchto komunikací je dáno přírodními(zejména terénními) pod-mínkami a požadovanými normovými ukazateli. Stávající výrobní plochy (mimo areál ZD) jsou situovány v zastavěném území obce bez mož-nosti územního růstu. Obec tak není schopna nabídnout investorům vhodný pozemek pro rozvoj ekonomického potenciálu, který je rozhodující pro stabilitu obce případně její rozkvět. Rozvoj ploch pro bydlení byl dlouhá léta pro nedostatek pozemků v sídle omezen na tzv. "za-hušťování" stávající zástavby a zvyšování podlažnosti. Tento proces je dnes již třeba považovat za ukončený, neboť dochází k narušení veduty sídla, potlačení historických dominant sídla a ztrátě jedinečnosti Křižanova. Zábory ZPF zejména směřují do oblasti dopravy, výroby a bydlení, tedy do oblastí po léta zanedbávaných. Další váhání a čekání by obec s mimořádně vhodnou geografickou polohou, obč. vybaveností na dobré úrovni stavělo mimo zájem investorů a jiných nositelů aktivit. Navržené plochy vhodně doplňují urbanistickou strukturu sídla, vytváří ze sídla komplexní celek s ekonomicky výhodným návrhem dopravní a technické infrastruktury. 16.2. Zábor PUPFL Zábor PUPFL je umístěn do strmého svahu nad křižovatkou sil. III/36044 se sil. II/360 u hráze Podhrázského rybníka (parc. č. 297/1 k.ú. Křižanov). Lesní pozemky jsou zařazeny do lesního typu 5B1-bohatá jedlová bučina (mařinková). Svah je severozápadní expozice. Lesní půda je čerstvě vlhká propustná, hluboká s možností mírné příměsi štěrku, silně humózní a boha-tá na živiny (bezprostřední blízkost zemědělsky intenzivně obhospodařovaných pozemků).

Lesní porost je ve stádiu nastávající kmenoviny bohatě druhově rozrůzněné, značně tloušť-kově i výškově diferencovaný. Porost vznikl patrně přirozeným zmlazením s případnou dosad-bou. Podrost je tvořen bohatým bylinným patrem. č. lok. ÚPO (dle záboru ZPF)

plocha zábo-ru PUPFL

oddělení dílec por. por. skupina účel záboru

část lok. č. 15 0,103 ha 429 A a 8 přeložka sil. I/37

V dalším stupni projektové dokumentace bude nutno navrhovaný záměr podrobně vyhodnotit dle příslušných směrnic MZeČR. 17. Návrh lhůt aktualizace První aktualizace ÚPO bude v roce 2010, dále pak ve čtyřletých cyklech. Nevylučuje se však možnost pořízení změny spojené s jejím schválením dříve či jiném vnějšími i vnitřními okol-nostmi vyvolaném termínu. 18. Obsah dokumentace ÚPO Grafická část: 1) Hlavní výkres (díl A, B) 1 : 5 000 2) Dopravní situace (díl A, B) 1 : 5 000 3) Zásobení vodou (díl A, B) 1 : 5 000 4) Kanalizace (díl A, B) 1 : 5 000 5) Energetika, telekomunikace (díl A, B) 1 : 5 000 6) Veřejně prospěšné stavby (díl A, B) 1 : 5 000 7) Zábor ZPF a PUPFL, etapizace (díl A, B) 1 : 5 000 8) Širší vztahy 1 : 50 000

53

Textová a tabulková část: A) Základní údaje B) Řešení územního plánu C) Číselné údaje charakterizující navržené území D) Závazná část ve formě regulativů E) Přílohy ÚPO

54

C) ČÍSELNÉ ÚDAJE CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ Číselné údaje charakterizující navržené území jsou součástí textu

55

PLOCHY ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ (dle příl. č. 6 k vyhl. č. 135/2001 Sb.)

číslo plochy

výčet katastrálních území

označení (název plochy) výměra

(ha)

druh funkčního

využití 1 Křižanov pl. bydlení individuálního a obč. vybavenosti 7,88 A

2 Křižanov pl. smíšené výrobně obytné 1,76 D

3 Křižanov pl. komerčních aktivit 1,58 B

4 Křižanov pl. sportu a tělovýchovy 0,53 C

6 Křižanov pl. bydlení individuálního 8,53 A

7 Křižanov pl. zeleně hřbitovní 0,64 E

9 Křižanov pl. komerčních aktivit 2,24 B

10 Křižanov pl. výroby 0,99 D

11 Křižanov pl. výroby 1,89 D

12 Křižanov pl. výroby 0,69 D

13 Křižanov místní komunikace + parkoviště 0,63 E

Pozn.: Pořadové číslo ploch zastavitelného území je uvedeno jako číslo lokality ve výkrese zábor ZPF, PUPFL a etapizace. 1) Uvádí se plochy, které jsou větší nebo rovny 0,5 ha 2) A - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP bydlení B - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP obchod a služby C - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP rekreace D - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP výroba (např. zemědělská, průmyslová, výrobní služby apod.) E - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP jiné využití

56

D) ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ 1. Účel regulativů 2. Rozsah platnosti 3. Závazná část územního plánu

4. Užité pojmy 5. Urbanistická koncepce 6. Funkční využití ploch a jejich uspořádání 7. Vymezení zastavitelného území 8. Zásady uspořádání dopravy 9. Zásady uspořádání technického vybavení 10. Limity využití území - ochranné režimy 11. Péče o životní prostředí 12. Územní systém ekologické stability 13. Plochy pro veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy 14. Lhůty aktualizace územního plánu

57

1. ÚČEL REGULATIVŮ Závazná část územního plánu obce je vyjádřena ve formě regulativů. Ty obsahují závazná pravidla, která omezují, vylučují popřípadě podmiňují umisťování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání s cílem vytvořit podmínky pro vyvážený vztah hospodářského rozvoje, kvalitních životních, ekologických, kulturních i sociálních podmí-nek území, které je nezbytné chápat ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. 2. ROZSAH PLATNOSTI

• Územní rozsah platnosti je dán správním územím obce Křižanov, které je tvořeno kata-strálním územím Křižanov a katastrálním územím Bojanov u Dolní Libochové.

• Základní zásady uspořádání území a limity využití území (regulativy) jsou obsaženy: a) V grafické části (soubor výkresů na mapových podkladech se zákresem podmínek

uspořádání a využití řešeného území) b) V textové části (obsahující řešení územního plánu, které není možné či není účelné

zobrazit v části grafické • Podle závazné části postupují všechny orgány, právnické a fyzické osoby při činnostech

vyvolávajících změny ve funkčním využití a uspořádání území, v provádění staveb či je-jich změn, při údržbě, užívání a odstraňování staveb.

3. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Závazná část územního plánu obsahuje:

• Urbanistickou koncepci • Funkční využití ploch a jejich uspořádání • Vymezení zastavitelného území • Limity využití území • Péči o životní prostředí • Zásady uspořádání dopravy, technického vybavení • Vymezení územního systému ekologické stability • Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a provedení asanací nebo asanačních úprav

Ostatní části řešení uvedené v územním plánu jsou směrné. 4. UŽITÉ POJMY Pojmy užité v územním plánu obce Křižanov se vykládají ve smyslu obvyklém v praxi územ-ního plánování. V případě pochybnosti rozhodne nadřízený orgán územního plánování. 5. URBANISTICKÁ KONCEPCE

• Z hlediska zastavitelnosti jsou rozlišena: a) území urbanizovaná - území zastavěná či k zastavění určená v tomto územním plánu

b) území neurbanizovaná - území nezastavěná a nezastavitelná. Na těchto plochách není dovoleno umisťovat a povolovat stavby, s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch - krajinných zón.

c) území obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou • Z hlediska koncepce rozvoje je řešené území děleno: a) stabilizované území - území s dosavadním charakterem, tj. území bez výrazných změn

b) aktivní území - plochy rozvojové i přestavbové, tj. území se zásadními změnami ve využití.

• Obec Křižanov se rozvíjí a bude se rozvíjet jako dva urbanizované celky na dvou od sebe vzájemně oddělených katastrálních územích.

• Ve volné krajině se nebudou zakládat nová sídla rekreační ani zahrádkářské stavby. • Převládající funkcí obce je bydlení, řešením ÚP umožnit alespoň částečný návrat k poly-

funkčnímu využívání sídla.

58

• Prostorové a funkční uspořádání v zastavěném i zastavitelném území obce bude respekto-vat historicky danou kvalitu zastavění s dominantním účinkem kostela, radnice a zámku v místní části Křižanov.

• Respektovat převládající výšku zastavění v jednotlivých sídlech. • Sadovnickými úpravami potlačit účinek negativně působících dominant v areálu ZD. • Sídlo Bojanov nese nadále znaky stabilizovaného sídla a neuvažuje se zde s růstem zasta-

vitelného území. • Rozvoj ploch bydlení směřuje především pod vrch Šibeník, ploch pro výrobu pak k silnici

do obce Dobrá Voda. • Novým prvkem v koncepci sídla Křižanov jsou plochy komerčních aktivit v nejlépe do-

pravně přístupných územích sídla. • Zařízení občanské vybavenosti využívá zejména stávajících prostor či nových ploch

v současně zast. území. Nová občanská vybavenost se umisťuje též u ploch pro bydlení. • ÚPO vytváří předpoklady pro zajištění kvalitní obsluhy území dopravní a technickou in-

frastrukturou. • Využití zastavitelného území obce či případná dostavba či změna staveb v současně zast.

území obce je podmíněna požadavkem na respektování měřítka stávajících staveb, dodr-žením hladiny zástavby se zohledněním tvaru střech.

• U ploch vymezených pro bydlení tvořící rozhraní mezi zastavitelným a nezastavitelným územím nutno ponechat nezastavitelný pruh území pro výsadbu alespoň jedné řady vzrůstných stromů. U ploch výrobních, komerčních tuto funkci přebírá zeleň krajinná doprovodná či rozptýlená.

• Plochy mimo zastavěné a zastavitelné území obce budou nadále sloužit pro potřeby ze-mědělské výroby a lesního hospodářství, vodní plochy pro rybochovné účely. Posilovat mimoprodukční funkci krajiny.

• Nepřipustit další ekonomické nadužívání krajinných zón. • Zatravnění (ttp) je nutno doplnit při vodních plochách (tocích) při okrajích lesů, kolem

vegetace rostoucí mimo les či na erozně ohrožených plochách zemědělského půdního fondu.

• Řešené území bude doplněno zelení, ať již krajinnou, nebo sídelní při současném respek-tování význačné stávající zeleně. Využívat především autochtonních dřevin.

Urbanistická koncepce je rovněž zobrazena v grafické části v ÚPO zejména v jeho hlavním výkrese. 6. FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ

• Území obce je členěno na funkční plochy (zóny) se shodnými nebo blízkými podmín-kami ve využívání tohoto území.

• Návrh funkčního uspořádání ploch je zobrazen v grafické části územního plánu obce v hlavním výkrese - výkr. č. 1.

• Vymezenému funkčnímu využití musí odpovídat způsob jeho užívání, zejména pak účel umisťovaných a povolovaných staveb, dějů a činností v nich včetně jejich změn i změn v jejich užívání.

• Přípustnost využití území je dáno třemi možnostmi funkčního využití dané plochy: a) stupeň p ř í p u s t n é - optimální využití plochy, splňující podmínky, které jsou v území

běžné, bezkolizní vztahy b) stupeň p o d m í n ě n ě p ř í p u s t n é - využití plochy činnostmi a ději, které nejsou ve

funkční ploše běžné, ale nenarušují funkci území jako celku c) stupeň n e p ř í p u s t n é - zakázaný, nedovolený způsob využívání funkční plochy. Jde o činnosti či děje, které nesplňují určující funkci dané plochy a jsou s ní v rozporu. Vzhle-dem k tomu, že se většinou jedná o množiny těchto aktivit, u stupně nepřípustné nejsou uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí určující.

59

• V grafické části územního plánu je funkce plochy vyznačeny barvou, šrafou a písemnými znaky. Barva, šrafa a velká písmena abecedy značí závaznou funkci, malá písmena pak fci směrnou - podřazenou. U krajinných zón platí, že nepřípustné využití krajinné zóny s nižší ekolog. stabilitou je současně nepřípustné pro krajinnou zónu s vyšší ekologickou stabilitou.

• Specifické postavení je u ploch zeleně, vodních ploch a ploch ÚSES, které pronikají z volné krajiny do urbanizovaného území. Jedná se o plochy nezastavitelné.

• Podmínkou umisťování staveb musí být respektování omezení vyplývajících s přísluš-ných platných právních předpisů.

• Vymezenému funkčnímu využití území musí odpovídat způsob jeho užívání, zejména pak účel umisťovaných a povolovaných staveb a činností včetně jejich změn a změn v je-jich využívání.

• Jednotlivé funkční plochy jsou od sebe odděleny hranicí, kterou je nutno brát směrně, ne-boť podrobnost zpracování územního plánu odpovídá měřítku a kvalitě použitého mapo-vého podkladu, rovněž i technickým možnostem vybavení. Tyto hranice je proto možno přiměřeně zpřesňovat v rámci podrobnější ÚPP lépe ÚPD případně v dokumentaci pro územní rozhodnutí, nesmí však být potlačen záměr územního plánu. Posouzení přiměře-nosti je povinností pořizovatele za spolupráce příslušného stavebního úřadu.

• Dosavadní způsob využívání ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití dle územního plánu lze trpět, pokud nebude narušen veřejný zájem (důvody hygienické, bezpečnostní, požární, provozní, ohrožení ŽP i estetické) a zde prováděné činnosti nepo-škozují ŽP nad přípustnou míru.

• Zařízení dopravní a technické infrastruktury mimo určené plochy umisťovat i do ploch (zón) jiných, pro které zabezpečuje jejich přímou obsluhu, avšak nesmí prostředí zóny narušovat nad přípustnou míru.

• Na území obce jsou vymezeny tyto funkční plochy: 6.1. Území současně zastavěné a zastavitelné(urbanizované): a) Plochy smíšené (S) přípustné: pro mnohočetné využití zahrnující především bydlení, malé prostory ob-

chodu a služeb, veřejné stravování a ubytování, administrativu, správu, kulturu a osvětu, zdravotnictví v kapacitách odpovídajících velikostí a ob-jemu budov

podmíněně přípustné: stavby pro sociální péči, výchovu, tělovýchovu, řemeslnickou případně drobnou výrobní činnost, stavby skladovací s nízkými nároky na sklado-vací plochy tedy aktivity, které musí být bez negativních vlivů na poze-mek souseda a nenáročné na přepravu zboží. Podmíněně přípustná je i re-kreace ve stávajících objektech. Plochy veřejné i soukromé zeleně, zaříze-ní pro obsluhu území.

nepřípustné: hromadná pozemní parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, mycí rampy, servisy a jiné komerční akti-vity. Obtěžující služby a řemesla včetně obtěžující drobné výroby, činnos-ti náročné na přepravu zboží, stavby s vysokými plošnými nároky na po-zemky, stavby pro sport náročné na plochy.

b) Plochy bydlení (B) přípustné: pro plochy sloužící k uspokojování potřeb na úseku bydlení. Plochy

soukromé případně veřejné zeleně, plochy pro místní obsluhu území. Jiné integrované funkce se podřizují obytné pohodě území.

podmíněně přípustné: zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících, které nepřesahují význam daného místa. Malé prostory obchodu a služeb, zařízení sociální péče, stravovací a ubytovací zařízení, doplňkové prostory pro zájmovou činnost a správu. Případně i individuální rekreace ve stávajících objektech.

60

nepřípustné: činnosti, které svojí podstatou jsou neslučitelné s určující funkcí plochy jako obtěžující služby a řemesla, zemědělská malovýroba, sklady, činnosti s vyššími nároky na přepravu zboží

c) Plochy občanského vybavení (O) přípustné: pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociální péči, kulturní zařízení,

církevní nevýrobní zařízení, administrativu a veřejnou správu, obchod, ubytování a stravování včetně nevýrobních služeb

podmíněně přípustné: pro stavby na bydlení, kde je to ke stavebnímu a funkčnímu charakteru hlavní stavby vhodné, řemesla a služby bez negat. vlivu na ŽP, plochy pro sport a tělovýchovu, veřejná i vyhrazená zeleň, plochy pro dopravu a tech. sítě

nepřípustné: drobná výroba, obtěžující služby a řemesla, drobná pěstitelská činnost, chov drobného hospodářského zvířectva (neplatí pro potřeby výuky ve škole)

d) Plochy komerčních aktivit (K ) přípustné: pro území sloužící k umísťování zařízení a s ním spojené činnosti na úseku

obchodních a velkoobchodních služeb či jiných obdobných podnikatelských aktivit s umožněným přístupem veřejnosti

podmíněně přípustné: výrobní služby, administrativa, stravování, ubytování, byty pro osoby zajišťující dohled, výjimečně přípustné pro sport, čerpací stanice PHM

nepřípustné: plochy výroby průmyslové, zemědělské, zemědělské malovýroby a jiné činnosti obtěžující prostředí negativními vlivy na ŽP, dále činnosti vyžadující ochranu před určující funkcí plochy

e) Plochy sportu a tělovýchovy (TS) přípustné: pro umisťování staveb a činností sloužících k uspokojování

tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel na úrovni organizované i neorganizované. Jde o otevřená i krytá sportoviště, zařízení zájmových klubů.

podmíněně přípustné: stavby doplňkové k určující funkci, tj. stravovací, dočasné ubytování, jiné služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k určující funkci (služební byt, parkoviště pro obsluhu území, apod.)

nepřípustné: drobná pěstitelská činnost, chov drobného hospodářského zvířectva, obtěžující služby a řemesla, stavby skladovací s nízkými nároky na skladovací plochy, stavby pro bydlení, čerpací stanice PHM s doprovodnými činnostmi, zábavní centra

f) Plochy rekreace (R) přípustné: pro rekreaci denní, střednědobou a dlouhodobou s umisťováním zařízení a

staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity podmíněně přípustné: komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy

pro slunění a rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury, trvalé bydlení správce či majitele zařízení

nepřípustné: stavby pro trvalé bydlení, chov drobného hospodářského zvířectva, výrobní činnost a sklady, zábavní centra, čerpací stanice PHM a stavby jiné nesouvisející s relaxační funkcí plochy

g) Plochy výrobní (V)

61

přípustné: plochy pro umisťování ekonomického a hospodářského potenciálu obce. Negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní OP, které je dáno hranicí výrobního areálu (výjimka u stávajícího areálu SŽV-viz. grafická část).

podmíněně přípustné: pro obchodní činnosti a činnosti přímo související s určující funkcí území (respektovat limitní OP). Případné závodní stravování, eventuálně působení závodního lékaře je možné, stejně jako byty pro osoby zajišťující dohled či byt majitele firmy, pokud bydlení nebude narušujícími funkcemi rušeno nad přípustnou míru. Vyhrazené plochy pro odstavování motorových vozidel. Výjimečně přípustné ČSPHM.

nepřípustné: bydlení, občanské vybavení (mimo nevýrobní služby a administrativu), plochy rekreace, sportu a tělovýchovy, činnosti nenarušující primární funkci plochy, výroba ze silným negativním dopadem na ŽP

h) Plochy zeleně sídelní (ZS) přípustné: vesměs veřejně přístupné plochy tvořící významný kompoziční prvek sídla

plnící funkci rekreační, pietní a ekologickou s uplatněním autochtonních dřevin, zřizování pěších cest, objektů drobné architektury, vodních prků i umisťování mobiliáře obce.

podmíněně přípustné: zřizování cyklistických stezek, výstavba sítí technické vybavenosti nepřípustné: jakákoliv výstavba mimo uvedených případů, jiné činnosti narušující

prostředí ch) Plochy zahrad a sadů (Z) přípustné: pro zahrádkářskou činnost na větších užitkových zahradách, případně

zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na obytné prostředí. Touto plochou je definována též nezbytná část stavebních pozemků v ZÚO, kterou je nutno z hlediska ochrany ŽP, krajinného rázu případně ochrany cech. infrastruktury nechat nezastavěnou.

podmíněně přípustné: účelové stavby pro zahrádkaření charakteru drobné stavby nepřípustné: stavby pro bydlení, rekreaci, podnikání a jiné stavby a činnosti

nesouvisející s určující funkcí plochy

i) Vodní plochy a toky (H) přípustné: pro vodohospodářské účely, utváření krajinného rázu, ekologickou stabili-

tu území podmíněně přípustné: činnosti související s údržbou, chovem ryb případně vodní drůbeže, výji-

mečně přípustné jsou činnosti spojené s rekreací nepřípustné: činnosti negativně ovlivňující čistotu vod a vodní režim v území 6.2. Území nezastavěné a nezastavitelné (neurbanizované) j) - I. zóna - přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy, tedy plochy s výraznou

funkcí ochrany přírody i plochy prvků ÚSES, které jsou v současné době částečně funkč-ní nebo nefunkční, ale jejichž zvýšenou ochranou a ekologickými zásahy člověka se při-spěje postupně ke vzniku přírodě blízkých společenstev.

přípustné: činnosti sloužící k zachování vysoké ekostabilizační funkce ploch s účelovým obhospodařováním luk a mokřadů, u lesních porostů podpora přirozených lesních porostů s cílem dosažení prostorově i výškově diferencovaného lesa s přirozeným zastoupením dřevin odpovídajícím stanovištním podmínkám, rekreační využití je usměrněno na nepobytové formy (pěší stezky)

podmíněně přípustné: budování dopravní infrastruktury pro místní obsluhu území

62

nepřípustné: těžby nerostů, rozsáhlejší terénní úpravy, zřizování skládek a nová výstavba, vyloučeno je hnojení průmyslovými hnojivy, aplikace kejdy, silážních šťáv a ostatních tekutých odpadů

k) - II. zóna - člověkem částečně pozměněné ekosystémy, tedy ekologicky stabilní plochy, které

jsou již ovlivněny činností člověka přípustné: činnosti směřující ke zvyšování ekologické stability zóny, velikost

pozemkových bloků uzpůsobit podmínkám z hlediska ohrožení erozí, u ttp udržet druhové bohatství, hnojení bude organickými hnojivy, zvyšování odolnosti lesa dostatečným zastoupením zpevňujících dřevin, obnova přirozené funkce vodních toků a ploch s doprovodnými porosty a zasakovacími pásy, zachovat resp. rozšiřovat vhodné struktury porostů dřevin rostoucích mimo les, stavby dopravy pro místní obsluhu území i stavby technické infrastruktury

podmíněně přípustné: umisťování nových staveb je omezeno na nezbytné stavby pro lesní, zemědělské hospodaření, případně rybářství a ŽP, stavby musí být architektonicky hodnotné a ekologicky bezpečné

nepřípustné: urbanizace krajinného prostředí, těžba nerostů, výstavba výroben el. energie, aplikace tekutých odpadů

l) - III. zóna - člověkem silně pozměněné ekosystémy, tedy plochy ekologicky málo až velmi

málo stabilní, či ekologicky nestabilní přípustné: hospodaření na zemědělské půdě a v lesích bez zvl. omezení, ZPF

organizovat dle potřeby protierozní ochrany a prostupnosti krajiny, v lesích uplatnit meliorační dřeviny s minimalizací geograficky nepůvodních dřevin, žádoucí je celkové zvyšování ekologické stability území

podmíněně přípustné: výstavba pro zemědělskou prvovýrobu, lesní výrobu případně rybářství, ŽP, technickou a dopravní infrastrukturu, těžba místního významu, za předpokladu, že nedojde k narušení krajinného rázu

nepřípustné: urbanizace krajinné zóny, těžba nerostů nadmístního významu, rozsáhlé terénní úpravy, zásobní hnojení

6.3. Plochy obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou m) Plochy dopravy a dopravních zařízení (D) přípustné: pro umisťování staveb pro dopravu silniční, železniční, leteckou, země-

dělskou, případně jinou účelovou, dopravu hromadnou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou

podmíněně přípustné: zařízení a činnosti bezprostředně související s určující funkcí v odpovída-jících kapacitách a intenzitách

nepřípustné: ostatní činnosti a stavby n) Plochy technické infrastruktury (T) přípustné: pro umisťování staveb, zařízení a sítí technického vybavení na úseku vod-

ního hospodářství, energetiky a spojů podmíněně přípustné: pouze výstavba zařízení bezprostředně souvisejících s určující funkcí nepřípustné: ostatní činnosti a děje a stavby 7. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

• Vymezení zastavitelných území je zobrazeno v hlavním výkrese, ve výkrese zábor ZPF, PUPFL a etapizace v grafické části územního plánu.

63

• Využití zastavitelných území je zřejmé z hlavního výkresu grafické části územního plánu a jeho textové části.

8. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVY

• Funkční řešení je znázorněno v grafické části ÚPO v hlavním výkresu č.1, technické pak na výkresu č. 2.

• Vytvořit předpoklady pro výstavbu tras silnic I/37 a II/360 mimo zastavěné a zastavitelné území sídla Křižanov.

• U ostatních silnic je situace stabilizovaná s potřebou řešení drobných bodových závad. • Každá silnice procházející zastavitelným územím obce bude mít alespoň jednostranný

chodník. • V centrální části sídla vytvářet dopravně zklidněné plochy. • Řešit úpravy autobusových zastávek jak z pohledu provozního tak i bezpečnostního. • Doplnit síť zemědělských cest ve volné krajině. • Pro dopravu v klidu je vymezen dostatek ploch s požadavkem, že každý nový rod. dům

musí mít min. 1 odstavné stání pro osobní automobil na vlastní parcele. • Neuvažuje se s výstavbou samostatných ani hromadných garáží • Při řešení ulic v zónách s převažující bytovou výstavbou respektovat urbanistický poža-

davek na tvorbu obytných ulic. • Uvažovat s výstavbou pěší a cyklistické stezky spojující železniční nádraží se zastavě-

ným územím obce Křižanov. • Provoz letiště bude zachován v dnešním rozsahu ,za dnešních stávajících podmínek.

9. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 9.1. Vodní hospodářství

• Respektovat danou koncepci v zásobování vodou sídla Křižanov z Mostišťského oblast-ního vodovodu.

• Zásobení sídla Bojanov pitnou vodou bude z místních zdrojů. • Vodovodní síť dimenzovat na pokrytí požadavků v případě požáru v obci. • Realizovat výstavbu soustavné kanalizace zakončené ČOV včetně napojení nových rozvo-

jových ploch. • V sídle Bojanov řešit likvidaci odpadních vod v jímkách na vyvážení s následným odvo-

zem na ČOV. • Kolem toků ponechat manipulační pruh pro údržbu vodoteče.

9.2. Energetika • Uvažovat s dobudováním STL rozvodů plynu v sídle Křižanov tak, aby bylo možno napojit

nové plochy pro obytnou výstavbu, občanskou výstavbu a plochy výroby. • S plynofikací místní části Bojanov se neuvažuje. • Přenos potřebného výhledového výkonu bude nadále zajišťován ze stávajícího el. vedení

VN 22 kV přes stávající TS v Bojanově, v Křižanově může dojít k rozšíření sítě TS. • Zásobení teplem - je určeno provedenou plošnou plynofikací sídla Křižanov, neuvažuje se

s centrálním zdrojem tepla. Všechny větší zdroje tepla budou plynofikovány. V sídle Boja-nov vytvořit podmínky pro větší zastoupení el. energie ve vytápění.

• Zlepšovat tepelně technické vlastnosti budov.

9.3.Telekomunikace, pošta • V obci jsou vytvořeny předpoklady pro 100 % telefonizaci. • Respektovat trasy dálkových kabelů včetně digitálních TÚ. • Nepředpokládat změny na úseku poštovních služeb.

9.4. Společná ustanovení

64

• Navržené směry technické infrastruktury jsou závazné. Nové podzemní stavby nutno vést po veřejných plochách, u stávajících vytvořit podmínky pro převod do majetku obce. Ke vzdušným stavbám musí být zachován volný přístup dle požadavků provozovatele. Žá-doucí je slučování sítí do obslužných koridorů. Rozvody a trasy budou upřesněny v po-drobnější ÚPD či dokumentaci oborové.

• Nové rozvojové plochy budou napojeny na inženýrské sítě v požadované kvalitě a kapaci-tě.

• Na plochách určených pro stavby technické infrastruktury se zakazuje umisťování jiných staveb než staveb souvisejících.

• Plošné nároky na umístění nových staveb technické infrastruktury jsou znázorněny v grafické části, tj. výkresu č. 1 - hlavní výkres.

10. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - OCHRANNÉ REŽIMY 10.1. Ochrana územních jednotek

• Respektovat katastrální území Bojanov u D. Libochové a katastrální území Křižanov ja-ko území řešené územním plánem obce Křižanov.

10.2. Ochrana kulturního dědictví a památek

• Chránit jednotlivé objekty, které jsou předmětem památkové ochrany (zapsané v ústřed-ním seznamu nemovitých památek) a objekty architektonicky významné dotvářející identitu obce.

• Stavby tzv. drobné architektury - boží muka, kříže, případně jiné artefakty budou zahr-nuty do ochrany památek místního významu.

• Respektovat půdorysné a prostorové uspořádání sídla. • Respektovat zákonná ustanovení týkající se případných archeologických nálezů při zem-

ních pracích na území obce.

10.3. Ochrana přírody a krajiny • Respektovat podmínky dané zonací krajiny umožňující diferencovaný přístup k ochraně

přírody a krajiny. • Využívání ploch k zástavbě do vzdálenosti 50 m od PUPFL je možné jen se souhlasem

orgánu ochrany lesa. • Vyhodnocení dopadu řešení ÚPO na ZPF a PUPFL je předmětem grafické a textové části

ÚPO. • Stávající narušení krajinného prostoru řešit obnovou či zakládáním nových biotopů zvl.

na zemědělské půdě. V lesních společenstvech zvyšovat jejich biodiverzitu.

10.4. Ochrana přírodních zdrojů • Respektovat ochranu podzemních a povrchových zdrojů vod. • Bránit ekonomickému nadužívání ZPF, lesů i vodních ploch.

10.5. Ochrana hygieny prostředí

• Respektovat příslušná pásma hygienické ochrany. • Respektovat podmínky provádění příslušných opatření proti pronikání radonu z podloží

při využívání ploch pro bytové či pobytové účely. • Nově navrhovanou soustředěnou obytnou zástavbu situovat mimo zdroje plynových či

pachových imisí a emisí hluku.

10.5. Ochranná a bezpečnostní pásma • Akceptovat ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury legislativně určená včet-

ně ochranných pásem letiště. • Akceptovat bezpečnostní pásma technické infrastruktury legislativně určená.

65

• Akceptovat ochranné pásmo hřbitova, případnou výstavbu podřídit pietě místa.

10.6. Ochrana protipovodňová • Odstranit překážky z bezprostřední blízkosti toků z důvodu možnosti průtoku velké vody. • Respektovat manipulační pruhy kolem vodotečí alespoň v minimálních šířkách pro jejich

pravidelnou údržbu. • Akceptovat navržená řešení k zachycení extravilánových vod. • Akceptovat zonaci krajiny upravující zemědělské hospodaření snižující možnosti vodní

eroze.

11. PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 11.1. Půda

• Nezvyšovat podíl orné půdy na celkové rozloze ZPF. Nedopustit další rozorání ttp poblíž vodních toků a ploch.

• Realizovat územní systém ekologické stability se zajištěním dalších vhodných struktur porostů rostoucích mimo les.

11.2. Voda

• U vodních toků a ploch respektovat obvyklé a přirozené činnosti související s vodohos-podářskými poměry v území.

• Bránit výstavbě objektů v těsné blízkosti břehů - do 10 m od břehů neumisťovat trvalé stavby - mimo stavby vodohospodářské, výjimečně objekty související se stavbou linio-vou.

• Respektovat požadavek řádné likvidace splaškových vod za dodržení přípustných limitů znečištění při vypouštění odpadních vod do toků.

• Znečišťování vod splachy z polí řešit snížením intenzity erozních a transportních procesů v území, z komunikací pak opatřeními technickými.

11.3. Ovzduší

• Koncepčním řešením dopravy je zabezpečeno snížení koncentrace znečišťujících látek v zastavěném a zastavitelném území obce.

• Omezit znečištění ovzduší rozšiřováním plynofikace do dalších částí sídla Křižanov a zvýšeným podílem el. vytápění v Bojanově.

• Zlepšením tepelně technických vlastností budov snížit spotřebu paliv. 11.4. Biota

• Nesnižovat podíl lesních porostů v území, zvyšovat diverzitu společenstva v nich. • Doplnit nebo nově vysadit břehové porosty toků a rybníků u přírodních a uměle vytvoře-

ných liniových prvků v krajině. • Zachovat resp. doplnit ekologicky cennou přechodovou zónu při vodotečích a rybníkách,

kolem lesa a vegetace rostoucí mimo les tvořenou převážně travinobylinnými společen-stvy.

• Omezit výsadbu nepůvodních druhů rostlin a dřevin.

11.5. Odpady • Pokračovat v koncepčním odstraňování komunálního a nebezpečného odpadu. • Na území obce nebude zřizována žádná skládka odpadů.

12. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

• Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu.

66

• Plochy ÚSES jsou vymezeny v grafické části územního plánu a možno je využít jen ta-kovým způsobem, který nenaruší jejich obnovu a nedojde k narušení jeho ekostabilizují-cích funkcí.

• Na těchto plochách je zakázáno měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižším stupněm ekologické stability.

• Plochy ÚSES jsou nezastavitelné, vylučuje se těžba nerostů (zcela výjimečně je možno za přesně stanovených podmínek připustit stavbu liniovou, případně stavbu související s ochranou ŽP.

• Mimořádnou pozornost je nutno věnovat plochám biokoridoru procházejícím současně zastavěným územím obce.

• Upřesnění druhové skladby společenstva ÚSES a hranic prvků ÚSES bude předmětem podrobnější dokumentace - projektu ÚSES.

• Plochy ÚSES budou respektovány při řízení o komplexních pozemkových úpravách. 13. PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ ÚPRAVY

• Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou vyznačeny v samostatném výkrese č. 6 - veřejně prospěšné stavby a asanace v měřítku 1 : 5 000.

• Veřejně prospěšné stavby pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit, nebo vlastnická práva k nim omezit dle územního plánu jsou vymezeny:

Plochy občanského vybavení a sportu OS1 - Rozšíření hřbitova včetně příslušných úprav dopravních ploch OS2 - Rozšíření sportoviště Plochy dopravy a dopravní zařízení D1 - Výstavba sil. II/360 v nové trase včetně příslušných sjezdů, křižovatek a stavebních ob-

jektů D2 - Výstavba sil. I/37 v nové trase včetně příslušných sjezdů, křižovatek a stavebních ob-

jektů D3 - Změna napojení sil. III/3911 na sil. II/391 D4 - Úprava trasy sil. III/36051 u ČS PHM D5 - MK napojující se na komunikaci před ZŠ na sil. II/360(stávající) D6 - Úprava napojení objektů na severní straně Masarykova náměstí D7 - Plocha pro zřízení autobusové zastávky D8 - Plocha pro úpravu autobusové zastávky D9 - Plocha pro zřízení parkoviště (před zámkem) D10 - Plocha pro zřízení parkoviště (za obchodem) D11 - Plocha pro zřízení parkoviště u sportoviště vč. pl. pro úpravu MK D12 - Plocha pro zřízení parkoviště u lihovaru včetně plochy pro úpravu MK D13 - Plocha pro zřízení parkoviště (před sokolovnou) D14 - Plocha pro zřízení parkoviště (u sportoviště při ZŠ) D15 - Plocha pro zřízení parkoviště (u sportoviště při ZŠ) D16 - Zřízení polní cesty z areálu ZD na dnešní sil. I/37 D17 - Doplnění chybějících chodníků při silnicích v ZÚO D18 - Výstavba pěší a cyklistické stezky - nádraží ČD - Křižanov Plochy technické infrastruktury T1 - Zřízení nové TS včetně přípojky VN T2 - Nové připojení TS Šibeník zemním kabelem VN T3 - Úprava trasy přípojky VN k TS Zámek Plochy vodohospodářských úprav V1 - Navrácení toku Libochovky do původního koryta • Řešení územního plánu nepředpokládá žádné asanace ani asanační zásahy. • Upřesnění rozsahu a dosahu dotčení vlastnických práv k pozemkům může být v podrob-

nější ÚPD případně v územním rozhodnutí.

67

14. LHŮTY AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU • Aktualizace spočívá ve vyhodnocení, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byl

územní plán schválen. • První aktualizace bude provedena v roce 2010, dále pak ve čtyřletých cyklech. • Nevylučuje se však možnost pořízení a schválení změny tohoto územního plánu

před termínem výše uvedených lhůt.

68

E) PŘÍLOHY ÚPO