Kancelář veřejného ochránce práv, 22. 4. 2015...Vhodné prostředí (neutrální prostředí)...

Neutrální prostředí Kancelář veřejného ochránce práv, 22. 4. 2015

JUDr. Alice Žižlavská, 31. března a 22. dubna 2015 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv

Právní úprava – předešlá (účinnost do 31. 12. 2013)


• Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně

bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů vyžadující nové rozhodnutí o

výchovném prostředí.(§ 27 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů)


• Rozsudky o výchově a výživě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo

zbavení rodičovské zodpovědnosti, nebo o pozastavení jejího výkonu, lze

změnit i bez návrhu, změní-li se poměry.

(§ 163 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů)

• Soud uloží výkon rozhodnutí ukládáním opakovaných pokut až do výše

50.000,- Kč.(§ 273 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů)


• Je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní uložit na dobu nejvýše 3 měsíců

účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání, nebo na rodinné

nebo jiné vhodné terapii.(§ 273 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů)

• Stanovení plánu navykacího režimu.(§ 273 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů)

• Výkon rozhodnutí.(§ 273 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů)

Právní úprava – stávající (účinnost od 1. 1. 2014)


Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje

vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič,

který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku

s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který

z rodičů má mít dítě ve své péči.

(§ 889 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů)

• Změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské

odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě. (§ 475 odst. 1 zákona č 292/2013 Sb., zákon o

zvláštních řízeních soudních)

• Soud vyzve k plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody, poučí o možnosti výkonu rozhodnutí

ukládáním pokut nebo odnětím dítěte, může požádat i OSPOD o poučení. (§ 501 odst. 1 a 2 ZŘS)

• Soud uloží výkon rozhodnutí ukládáním opakovaných pokut až do výše 50 000,- Kč. (§ 502 odst. 1a 2 ZSŘ)

• Je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo

mediačním jednání, nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii. (§ 503 odst. 1 a) ZŘS)

• Stanovení plánu navykacího režimu. (ustanovení § 503 odst.1 b) ZŘS)

• Rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu

sociálně-právní ochrany dětí. (§ 503 odst. 1 c) ZŘS)

• Nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie (§ 503 odst. 1 d) ZŘS)



• Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně

pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen,

soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně

zastoupeno. (§ 924 OZ + § 452 odst. 2 věta první zákona č 292/2013 Sb. ZŘS - vhodné prostředí)

• Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí, zajistí současně jeho

bezodkladný výkon. (§ 497 odst. 1 - výkon předběžného opatření podle § 452)

• Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do

péče toho, koho označí soud. (§ 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř. ) Rodiči lze uložit jen to, aby odevzdal dítě do péče druhého

z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud (např. zdravotnického nebo výchovného zařízení). Soud může

v usnesení o nařízení předběžného opatření stanovit, že bude trvat jen po určitou dobu, i když se toho žalobce

(navrhovatel) nedomáhal; rozhodujícím hlediskem je, zda účel předběžného opatření vyžaduje jeho nařízení na

neurčito nebo zda postačí jeho působení jen po určitou dobu.

Zákon o sociálně-právní ochraně• Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné

za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu dítěte a k poskytnutí

pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle

části třetí.

• Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při

výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném

prostředí a není-li to možné v náhradním rodinném prostředí; při tom se postupuje s využitím metod sociální práce a

postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům.

(§ 9a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů)



• Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z

péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve

a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo

b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením.

• Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany

a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud

rozhodnout o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,

a) které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý

zájem vážně ohrožen nebo narušen,

b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,

c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo

d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.


• Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k

vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob

dítěti blízkých.

• V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele

zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. b), jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a za podmínek, že

a) je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další

citový, psychický a rozumový vývoj,

b) nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte,

c) je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb a

d) současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině.

• Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče

nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče.

Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.

• Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si

rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě

do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6

měsíců.

• Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v zařízení

poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě

předběžné úpravy poměrů dítěte na nezbytně nutnou dobu podle § 924 občanského zákoníku nebo výchovného

opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle

odstavce 5 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou

dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 5 vliv.

(§ 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů)


Vhodné prostředí (neutrální prostředí)

• Výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní

stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením,

předběžným opatřením lze svěřit dítě i do pěstounské péče na přechodnou dobu, po kterou rodič nemůže dítě ze závažných

důvodů vychovávat, nebo po jejímž uplynutí lze dítě svěřit do péče před osvojením, dát souhlas rodiče s osvojením či

rozhodnout o tom, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení (§ 452 zákona č 292/2013 Sb. - právní úprava nahradila úpravu

obsaženou v § 76a) OSŘ ve znění do 31. 12. 2013 – v podstatě nedošlo k žádným zásadnějším změnám.)

• Rozhodování (formou předběžného opatření) o umístění nezletilého dítěte do psychiatrické léčebny při odmítání styku s

druhým rodičem je nutno posuzovat též z hlediska vhodnosti prostředí, jakož i času, po který má trvat. Prostředí

psychiatrické léčebny není zpravidla vhodným, pakliže ji lze spojovat než s její standardní a typovou provozní náplní, totiž

náplní „léčebnou“, neboť ta je v kolizi s cílem, jehož má být předběžným opatřením dosaženo, a není tím respektován ani

požadavek, aby bylo opatřením vůči zájmu dítěte šetrným, a tím i přiměřeným.( ÚS 3363/10 - 2, [131/2011 USn.]


• Sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. srpna 2008, č. j. 258/2007-LO-SP/96 - stanoví

seznam vhodných prostředí pro umísťování nezletilých dětí, které se ocitly bez jakékoliv péče

nebo je-li jejich život nebo příznivý vývoj vážně ohrožen nebo narušen (v řízení podle § 76a) odst. 1

OSŘ nyní § 452 odst. OZ)

• Seznam vhodných prostředí je pouze vodítkem pro soudce a měl by být zárukou, že dítě nebude

umísťováno do zcela nevhodných prostředí. Pokud soud nezvolí prostředí ze seznamu, může zvolit

jiné vhodné zařízení, které zajistí řádnou péči podle definice stanovené zákonem.


• Nenávistná kampaň za degradaci rodiče: dítě projevuje silnou nenávist k rodiči, na cílený dotaz spustí výčet záporných charakteristik, pozitivní emoce

vytěsněny.

• Slabé, banální, neodůvodněné či absurdní zdůvodňování nenávisti, např. nechci k tátovi, protože se mě pořád vyptává na školu..

• Nepřítomnost ambivalence (černobílé hodnocení rodičů) – normální dítě hovoří o kladných i nepříznivých povahových vlastnostech obou rodičů.

• Fenomén nezávislého názoru; často uvádí, že nechuť stýkat se s druhým rodičem je jeho vlastní rozhodnutí, vsugerované nepravdy samostatně rozvíjí,

programující rodič to rád zdůrazňuje před těmi, kdo rozhoduje o styku.

• Reflexivní podpora programujícího rodiče; v rodičovském konfliktu při diagnostických či terapeutických sezeních dítě souhlasí reflexivně, automaticky bez

zaváhání se vším, co řekne programující rodič, dětská kritika vůči zavrženému rodiči bývá silnější a emotivnější než kritika programujícího rodiče.

• Nepřítomnost pocitu viny; za jeho dary nejsou vděčné, výdaje pociťují jako spravedlivý trest, za křivé obvinění z pohlavního zneužívání nepociťují vinu.

• Vypůjčené scénáře (papouškování) - vysoká pravděpodobnost SZR – dítě reprodukuje sdělení rodiče, dětská výpověď obsahuje výrazy a obraty, které děti

nepoužívají, mnohá obvinění jsou identická s obviňování programujícího rodiče.

• Rozšíření nepřátelství na členy původní rodiny zavrženého rodiče - zejména prarodiče, včetně domácích mazlíčků.


Syndrom zavrženého rodiče


Práce s rodinou před umístěním

• Preventivní opatření, poradenská činnost

• Doporučení

• Uložení povinnosti k návštěvě odborného zařízení

• Výchovná opatření – § 13 ZoSPOD a § 925 OZ

• Za uložení výchovného opatření je primárně zodpovědný orgán sociálně-právní ochrany dětí.

• Zásahy do rodičovské odpovědnosti - omezená frekvence styků nebo korekce v podobě limitů, podmínek či jiných omezení

• Intervence do rodiny musí být vždy adekvátní situaci v rodině a měla by být co nejrychlejší; smyslem je ochrana dítěte, ale

i možnost motivovat ke spolupráci rodiče, kterých se dosud různé formy pomoci nedotkly. Ve fázi, kdy je potřeba odebrat

dítě z rodiny, je nutná co nejintenzivnější práce s rodinou za pomoci psychosociálních služeb.

• Sanace rodiny.


Účel umístění - oddělení nezletilého dítěte od vlivu jednoho z rodičů (většinou pečujícího), aby bez jeho rušivého vlivu mohly být

účinně uplatněny postupy, které mají nastolit adekvátní vztah k druhému, nepečujícímu rodiči.

• Kontakty nezletilých s rodiči, zejména manipulujícím, je vhodné upravit současně s podáním návrhu na umístění do

neutrálního prostředí.

a) asistované styky, aby odborník mohl korigovat případné nevhodné vyjadřování, respektive snahy o ovlivňování dítěte

b) dočasné omezení kontaktů přímých i nepřímých s manipulujícím rodičem

• Nařízení povinnosti rodičům využít pomoci odborného zařízení - terapeut mimo jiné může motivovat manipulujícího rodiče

k vytvoření sebereflexe, posílení sebejistoty, sebepřijetí, oproštění od chybných vzorců jednání.

(výslovně stanoví § 13a) odst. 4 ZoSPOD; dítě je umístěno do zdravotnického zařízení)

• Určení délky pobytu je problematické, ani odborníci nejsou schopni odhadnout přibližnou délku pobytu v neutrálním prostředí.

(výslovně stanoví § 13a) odst. 4 ZoSPOD; dítě je umístěno do zdravotnického zařízení)

• Zákaz styku musí soudy a orgány sociálně-právní ochrany dětí využívat jako prostor pro vytváření podmínek k tomu, aby styk

mezi rodičem a dítětem mohl být obnoven, pro přehodnocení dosavadní strategie a volbu dalších vhodných opatření.


KazuistikyZejména je-li v zájmu dítěte obnovit narušený vztah s odmítaným rodičem

nebo hrozí-li poškození vývoje dítěte, pokud by dítě zůstalo dlouhodobě

v péči preferovaného rodiče, tak ačkoliv stojí OSPOD před těžkým

dilematem, neměl by a priori odmítat pobyt dítěte v neutrálním

prostředí.

V případech, kdy je nezletilé dítě účelově manipulováno jedním rodičem proti druhému, je

orgán sociálně-právní ochrany dětí povinen zvážit také možnost umístění dítěte do neutrálního

prostředí. Současně je třeba zajistit intenzivní rodinnou terapii (mediaci), aby mohlo dojít k

obnově poškozených vztahů v rodině. V opačném případě hrozí, že patologickým jednáním

jednoho rodiče dojde k nezvratným změnám v postoji dítěte k druhému rodiči.


Případ č. 1


2003 – 2004

předběžné svěření bratrů do péče matky, upraven styk s otcem

2005 – 2006

v říjnu starší syn předán do zatímní péče otce (údajné fyzické násilí ze strany manžela matky), matce

upraven styk (sporadický a problematický), otec podporuje syna v odmítavém postoji, stejně jako

psycholog vyhledaný otcem, matka opakovaně žádá OSPOD o pomoc, OSPOD nereaguje, matka

iniciuje vzájemná setkání v DKC, znalecký posudek konstatuje manipulaci otce a doporučuje pobyt v

neutrálním prostředí, umístění nezletilého v DKC

2007

stížnost otce zřizovateli DKC, ukončen dobrovolný pobyt, soud zamítl návrh matky na umístění syna do

neutrálního prostředí, OSPOD ponechal rozhodnutí na zvážení soudu

2009 - 2010

OSPOD se přiklonil ke svěření mladšího syna do péče otce

2010 (léto)

znalec konstatoval, že také mladší syn je přímo i nepřímo programově ovlivňován proti

matce, otce vyhodnotil jako patologickou osobnost, otec odmítl pomoc DKC, OSPOD

nevyužil § 12 a 13 ZoSPOD, neinicioval umístění mladšího syna do neutrálního

prostředí

2010 a další

mladší syn byl svěřen do péče otce, styky matky s dětmi se již nepodařilo realizovat,

matka změnila bydliště a zcela rezignovala na vymáhání styků



Případ č. 2

Ani odborníci, kteří s rodinou pracují, mnohdy nejsou schopni odhadnout přibližnou délku pobytu

dětí v neutrálním prostředí. Proto je vhodné upravit kontakty znesvářených rodičů s dětmi, zejména

hrozí-li, že nebudou respektovat dohodnutá pravidla zařízení. Časté spory rodičů s pracovníky

zařízení narušují proces žádoucí obnovy vztahů.

2010

rozpad rodiny a společné domácnosti, sourozenci v důsledku rodičovského konfliktu přestali mluvit, ohrožovali

spolužáky nožem, matka jim proto na doporučení OSPOD zajistila odbornou péči, rodiče uzavřeli několik dohod o styku

v širokém rozsahu

2011

podle znalce byli sourozenci vystaveni nadhraničnímu stresu majícímu charakter psychické traumatizace, jejich další

vývoj byl ohrožen, hrozilo prohloubení řečové retardace a zhoršení zdravotního stavu, OSPOD zvažoval umístění dětí

do neutrálního prostředí, na základě dohody rodičů byli sourozenci předáni do péče matky (s dohledem)

2011 (květen)

sourozenci se po návratu z ozdravného pobytu zklidnili, OSPOD otci doporučil vyhledat odborníka za účelem zlepšení

vztahů s matkou



2011 (červenec)

prudké zhoršení psychického stavu dětí, dobrovolný pobyt dětí v ozdravovně (se souhlasem matky), během návštěv

docházelo ke konfliktům mezi rodiči, ozdravovna proto nastavila pravidla, následná hospitalizace matky, syny navštívila až

koncem listopadu, tvrdila, že je otec stále popouzí, vánoce strávené u rodičů

2012 (leden)

soud vyhověl návrhu OSPOD na umístění dětí do neutrálního prostředí

2012 (léto)

zlepšení psychického stavu dětí, začali komunikovat, hrát si s vrstevníky, byli schopni hovořit o možných variantách úpravy

poměrů se sociální pracovnicí, vyjadřovali své pocity a potřeby, k matce se začali chovat slušně a na společné víkendové

pobyty se těšili

2012 (září)

děti předány do péče matky


Případ č. 3

Programování dítěte rodičem, který odmítá jakoukoli spolupráci, je pro dítě

zvlášť ohrožující. Proto není možné další řešení poměrů ponechat na vůli

rodičů nebo čekat na „pokyn“ soudu.

2012

opakované návrhy otce na změnu výchovy, doporučení OSPOD rodičům, aby využili odborné pomoci, syn byl předán

do prozatímní péče otce, matce upraveny kontakty, které se nerealizovaly, odvolací soud zrušil péči otce, syn utíkal k

otci, na podzim proto svěřen do jeho péče, nad výchovou stanoven dohled, styky s matkou syn odmítal

2013 (květen)

OSPOD rodičům uložil povinnost podle § 12 ZoSPOD (otec se účastnil pouze prvního sezení), otec soud nepravdivě

informoval o svých poměrech (špatná finanční situace, nevhodné podmínky, absence syna ve škole), OSPOD podpořil

péči matky, odvolací soud rozhodl o péči matky, syn přesto zůstal u otce

2014 (únor)

OSPOD navrhl umístění nezletilého do neutrálního prostředí, zpočátku otec nerespektoval nastavená pravidla styku,

odmítal společnou terapii s matkou, nakonec se podřídil, znalec potvrdil, že otec syna programuje proti matce, od léta

syn pobýval na dlouhodobých propustkách u matky, rodiče se postupně dohodli na pravidlech kontaktů otce se synem


Zobecnění

• k umístění do neutrálního prostředí došlo po zachycení přímého nebo nepřímého programování výhradním

vychovatelem proti druhému rodiči, dítě odmítalo druhého rodiče včetně rodinných příslušníků, opakovaně se u

nezletilých objevily somatické projevy, vulgární a agresivní chování k zamítnutému rodiči,

• před umístěním byl pouze v několika případech využit postup podle § 12 a 13 ZoSPOD, manipulující rodič

nerespektoval uložené povinnosti,

• souběžně s návrhem úřady neiniciovaly úpravu přímého nebo nepřímého styku, ani nenařídily rodičům využít pomoc

odborného zařízení

JUDr. Alice Žižlavská, 31. března a 22. dubna 2015 © Copyright Veřejný ochránce

práv, 2015

JUDr. Alice Žižlavská, 31. března a 22. dubna 2015 © Copyright Veřejný ochránce

práv, 2015

V případě, že programující rodič odmítá spolupracovat a respektovat

soudem uložené povinnosti, OSPOD nemůže zůstat nečinný.

Závěry rozhodnutí ESLP v oblasti rodinného práva

• délka soudního řízení (zvláště citlivá ve vztahu k nezletilým dětem)

• selhání českých orgánů při zajištění vynutitelnosti styku rodiče s dítětem v případech, kdy jeden rodič

brání druhému ve styku

• absence vhodného (neutrálního) prostředí nikdy nebyla ČR vytčena, ačkoliv v projednávaných

kauzách byl zjištěn syndrom zavrženého rodiče



Konkrétní legislativní důsledky judikatury ESLP na právní řád České republiky

2005 – (novela o.s.ř. ) - širší možnosti v oblasti kvalifikovaných výzev soudu, rozhodování odvolacích soudů

namísto navrácení věci zpět soudu prvního stupně, možnost domáhat se po státu náhrady škody

2008 a násl. - novela o.s.ř., ZoSPOD, OZ - úprava lhůt pro řízení, možnost nařídit mediaci, navykací režim,

zákon o mediaci, limity, podmínky, či jiná omezení při styku, umístění dítěte do vhodného prostředí

Děkuji Vám za pozornost.

[email protected]


Date post:	05-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Kancelář veřejného ochránce práv, 22. 4. 2015...Vhodné prostředí (neutrální prostředí)...

Documents