Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Zeměpis II. ro čník

KARLOVARSKÝ KRAJ

referát

Jméno a příjmení: Laura LORAŃCZYK Tereza ŠEDIVÁ

Třída: 6.O Datum: 7.1.2017

II

Karlovarský kraj 1. Úvod

a) Co se nám vybaví pod pojmem Karlovarský kraj?

Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Nachází se zde spousta lázní. Jsou

to lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a další. Kraj je bohatý i na přírodní

minerální vody jako například Mattoni. Světově známá je i produkce oplatek, pochoutky, kterou

si zamilovali hosté z celého světa. Každý zná také bylinný likér Becherovka, místní specialitu.

Nesmíme zapomenout na vynikající skláře společnosti Moser a růžový porcelán města Chodov,

který nenaleznete nikde jinde. Z kulturních oblastí se zde koná Mezinárodní filmový festival,

který nabízí setkání tvůrců domácích i zahraničních.

2. Poloha

Karlovarský kraj je nejzápadnějším krajem

České republiky. Dříve byl součástí kraje

Západočeského, který se později (r. 2000)

rozdělil na Plzeňský a Karlovarský. Tento kraj

na severu a západu uzavírá území republiky

státní hranicí s Německem. Na východě sousedí

s Ústeckým krajem a na jihu s krajem

Plzeňským.

3. Obecné informace

Hejtmankou je Mgr. Jana Vildumetzová. Sídlem (hlavním městem) kraje jsou Karlovy Vary.

Tento kraj tvoří tři okresy: chebský, sokolovský a karlovarský (který je také nejrozsáhlejší -

zaujímá 46% rozlohy kraje) a také 132 obcí.

Rozloha Karlovarského kraje je 3 314 km2, což

znamená, že je třetím nejmenším krajem České republiky

(zaujímá totiž jen 4,2% celkového území).

Žije zde kolem 299 300 obyvatel (z toho nejvíce lidí - cca

95 800 žije v karlovarském okresu).

Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy

srovnatelné. Průměrná hustota zalidnění se pohybuje kolem 90 obyvatel/km2.

Počtem narozených (kolem 2700 - r. 2014) a zemřelých (kolem 3100 - r. 2014) je tento kraj na

Obrázek 2: Administrativní členění

Obrázek 1: Poloha kraje v ČR

III

posledním místě v celé České republice. Počet přistěhovalých v jednom roce je kolem 3000 (r.

2014) a vystěhovalých je 3600 (r. 2014), což znamená, že v roce 2014 byl celkový přírůstek

záporný a dosáhl hodnoty 1 016 osob.

a) Krajský znak V prvním poli krajského znaku je český lev jako příslušnost k Čechám. Ve druhém poli se

nachází zlatá fontána s tryskající stříbrnou vodou, což

symbolizuje lázeňství. Ve třetím poli se nacházejí stříbrná

zkřížená hornická kladívka na zlatých topůrkách a pod nimi dvě

zlaté zkřížené ratolesti. To nás odkazuje na minulost

Karlovarského kraje. Ve čtvrtém poli najdeme stříbrného

korunovaného dvouocasého lva se zlatou zbrojí vyrůstající ze tří

vlnitých stříbrných břeven, znak sídelního města Karlovy Vary.

4. Geologie

Karlovarský kraj je geologicky a geomorfologicky velmi rozmanitý. Skoro polovina plochy

kraje je pokryta lesy. Podél státních hranic se táhne pásmo Krušných hor, na západě přechází

do výběžku Smrčin. Jižní část vyplňuje Slavkovský les a severní výběžky Českého lesa. Mezi

těmito pohořími se území snižuje do Sokolovské a Chebské pánve. Východní část oblasi

uzavírají Doupovské hory, které jsou sopečného původu a dnes je zde vojenský újezd .

Nejvyšší bod tohoto kraje je vrchol Krušných hor - Klínovec - 1 244 m n. m. a nejnižším

bodem je hladina Ohře - 320 m n. m., která se nachází v Boči.

5. Vodstvo

a) Karlovarský kraj aneb „Kraj horské vody“

V kraji je celkem šest řek (Bystřice, Odrava, Ohře, Rolava, Svatava a Teplá) a také čtyři

menší toky (Chodovský potok, Libocký potok, Plesná, Sázek).

Také je tu několik vodních nádrží (např. Jesenice, Nechranice, Skalka)

a umělých kanálů (př.: Blatenský vodní příkop, vinoucí se po vrcholcích Krušných hor, nebo

delší Dlouhá stoka, vybudovaná napříč částí Slavkovského lesa a vytékající z tmavého a

tajemného rybníka Kladská, ukrytého v oblasti rašeliniště zvaného Tajga).

Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje

a je největší řekou kraje. Ohře je dlouhá 316 km (z toho 256 km v České republice). Povodí má

Obrázek 3: Krajský znak

IV

rozlohu 5614 km². Pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny.

Pramen se nachází blízko města Weissen-Stadt (asi 35 km od Chebu).

Karlovarský kraj je také známý svými minerálními prameny: Karlovy Vary, Mariánské

Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Kynžvart.

6. Přírodnípodmínky

a) Lázeňství

Karlovarský kraj je známý především místy, kde vyvěrají léčivé prameny. Karlovy

Vary jsou největšími a nejslavnějšími lázněmi České republiky. V Karlovarském kraji vyvěrá

velké množství teplých léčivých pramenů, které se staly podnětem k dalšímu rozvoji lázeňství.

Vedle Karlových Varů tu jsou ještě Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov či Lázně

Kynžvart.

b) Přírodníoblasti

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les

Byla zřízena již v roce 1974 k ochraně území mezi světoznámými západočeskými lázněmi.

Je možné ji přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody. Ve

znaku chráněné krajinné oblasti je vzácná arnika horská,

typická pro tuto oblast, na pozadí nejvyšších

vrchů Slavkovského lesa – Lesný, Lysina a Kružný.

Příroda území je velmi pestrá: vyskytují se zde například

mokřadní louky, zachovalé bučiny a kaňony se skalními

útvary v údolích řek Teplá a Ohře. K nejcennějším

partiím patří Mnichovské hadce a Kladské rašeliny.

Přírodní rezervace Soos

V rezervaci Soos najdeme zvláštní

krajinu, která snad ani nepatří na tento

svět. Můžeme tu pozorovat pozůstatky

pradávné sopečné činnosti. Poněkud

zvláštní jméno pochází z německého

Moos, což znamená mech. Objevíme

zde vývěry minerálních pramenů a výdechy oxidu uhličitého. Takovýchto vývěrů a výdechů je

v rezervaci přes dvě stě. V minulosti se tu těžila rašelina pro blízké Františkovy Lázně a z

Obrázek 4: Slavkovský les

Obrázek 5: Soos

V

pramenů se získávala koupelová sůl. Malé bahenní sopky, nálevkovité prohlubně o průměru až

80 centimetrů připomínají miniaturní sopečné krátery. Oxid uhličitý do nich probublává vrstvou

povrchové bahnité vody. Po vyschnutí hlasitě syčí.

c) Podnebí

Teplota a srážky závisí (stejně jako vždy) především na nadmořské výšce.

Podnebí Karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech

Krušných hor. Nejdrsnější podnebí je v dolním výběžku Slavkovského lesa. V okrajových

pohořích se projevuje západní proudění od Atlantského oceánu.

d) Zemědělství

Chladnější podnebí v Karlovarském kraji nevytváří vhodné podmínky pro zemědělství. Je

zde rozšířeno pěstování brambor, řepky olejky a obilnin. V menší míře se pěstuje len a kukuřice.

Některé pohraniční oblasti s horskými loukami jsou vhodné pro pastevectví.

Je zde chov drůbeže a prasat, masného i mléčného skotu.

Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v nižších polohách (hnědozemě) a hnědé

lesní půdy ve vyšších polohách kraje.

7. Průmysl

V Chebské a Sokolovské pánvi se těží hnědé uhlí. To slouží také k výrobě elektřiny v

tepelných elektrárnách Tisová a Vřesová.

V západních Čechách jsou bohatá naleziště kaolinu. To je bělavá hlína, která se využívá k

výrobě porcelánu. Poblíž Karlových Varů vzniklo několik významných závodů vyrábějících

porcelán (Horní Slavkov, Chodov).

Ve sklárnách Moser v Karlových Varech se vyrábí světoznámé sklo. Karlovy Vary jsou také

proslulé výrobou lázeňských oplatek a bylinného likéru Becherovka. V podhůří Krušných

hor je rozvinutý textilní průmysl (Aš).

Zalesněné území poskytuje dostatek dřeva pro dřevozpracující průmysl. V Lubech se

vyrábějí dřevěné hudební nástroje, v Kraslici je výroba dechových nástrojů.

V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (například Mattoni), které souvisejí s

bohatým výskytem pramenů.

8. Doprava

VI

V roce 1989 se po otevření hranic zvýšila silniční doprava (hlavně kamionová). Hodně se

odsud cestuje do Německa a tomu je i přizpůsobena doprava v tomto kraji.

Městská doprava je řešena hlavně trolejbusy a meziměstská doprava autobusy.

a) Silniční síť

Hlavní silniční tepnou Karlovarského kraje je silnice I/6 (právě probíhá její rozšiřování na

rychlostní komunikaci D6, která po dokončení spojí kraj s Prahou).

Všechna důležitá a větší města kraje spojuje rovněž hustá síť silnic II. a III. třídy, přičemž

ty nejdůležitější z nich v posledních letech prošly nebo v současnosti procházejí výraznou

rekonstrukcí a modernizací.

b) Železniční síť

Karlovarský kraj má dost hustou síť železnic, jednou z nich je třeba dvojkolejná trať

Chomutov - Cheb, která vede přes celé území.

Obrázek 6: Železniční síť

c) Letiště

Karlovarský kraj disponuje jediným veřejným civilním mezinárodním letištěm v České

republice na západ od Prahy. Pro všeobecné letectví lze v Karlovarském kraji využívat i letiště

v Chebu, Mariánských Lázních a Toužimi.

9. Turistika

a) Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou nejslavnější a největší lázně v České republice. Vyvěrá zde více než 60

termálních pramenů, pro lázeňské účely jsou využívány ty velké, a těch je dvanáct. Teplota

jednotlivých zřídel se pohybuje mezi 34 a 73 stupni Celsia.

Město leží na soutoku řek Teplé a Ohře. Je obklopeno třemi pohořími – Krušnými

horami,Doupovskými horami a Slavkovským lesem Archeologické nálezy dokládají lidské

VII

osídlení poblíž pramenů již v době kamenné. I v pozdějších dobách naši předkové dobře znali

a využívali Vřídla.

Podle pověsti1 objevil prameny český král Karel IV. při lovu na jelena kolem roku 1350.

Největší a nejsilnější z pramenů – Vřídlo – tryská z hloubky dva až tři kilometry do výšky

dvanácti metrů. Jeho voda je teplá 73 stupňů Celsia. Minerální vody jsou také stáčeny do lahví

a rozesílány do celého světa.

Město je také známé konáním filmového festivalu, na který se sjíždějí filmové hvězdy z

celého světa. K podnikům, jejichž jméno je spjato s Karlovými Vary, patří sklárna Moser.

Produkuje sklo nepřeberných tvarů a překrásných barev i čistý křišťál.

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech

Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla

postavena v letech 1871-1881 podle projektu

vynikajícího českého architekta Josefa Zítka.

Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových

alegorických soch, představujících jednotlivé

měsíce roku. V interiéru největší karlovarské

kolonády vyvěrá celkem pět minerálních

pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka,

Pramen knížete Václava, pramen Libuše a

Skalní pramen.

b) Legenda o založení Karlových Varů

Jednou panovník Karel IV. navštívil se svou družinou hrad Loket. Dalšího dne přijal pozvání

na lov. Vyjeli časně zrána. Ovšem neměli štěstí, zvěř jako by se jim vyhýbala. Psi se marně

snažili zachytit stopu jeleního stáda, královští lovčí také nezahlédli ani drobného zajíce. Bylo

už skoro poledne, když se před lovci zjevil statný jelen šestnácterák s lesklou srstí. „To je úlovek

pro krále!“ zavolal Karel IV. a zprudka pobídl svého koně. Jelen už prchal houštím pryč. Lovci

vypustili psy a hnali se za kořistí. Ale jelen byl jako začarovaný. Praskot větviček přicházel

hned z jedné, hned z druhé strany. Jezdci se za ním hnali přes strže i přes kamenitá koryta

potoků. Nakonec jelen vyběhl na skálu, která strmě spadala do údolí, obrovským skokem se

vrhl do hlubiny a zmizel. Psi skočili za ním, ale brzy se kdesi pod skálou ozvalo jejich žalostné

vytí. Z údolí stoupala bílá mlha, proto nebylo ze skály nic vidět. Jezdci sesedli z koní a po

táhlém svahu opatrně sestupovali dolů.

Obrázek 7: Mlýnská kolonáda Karlovy Vary

VIII

Jakmile sestoupili do údolí, naskytl se jim nádherný pohled. V oblacích páry tu tryskal ze

země horký pramen a voda se rozlévala kolem. Ve vodě leželi nešťastní psi, které horká voda

opařila. „Podivuhodné místo!“ zvolal Karel IV. „Slyšel jsem o podobných pramenech v cizích

zemích, jejich voda prý bývá léčivá.“ A zvídavý císař hned zatoužil vyzkoušet účinky horkého

pramene, trpěl totiž bolestí kloubů. Opatrně vstoupil do jezírka chladnější vody a zde se

vykoupal. Okamžitě pocítil úlevu.

Brzy po této příhodě dal založit u pramene město, které nese jeho jméno – Karlovy Vary.

Strmé skále, odkud pronásledovaný jelen skočil do údolí, se říká Jelení skok.

c) Cheb

Město Cheb bývalo centrem nejzápadnější části Čech. Leží při řece Ohři. Bohatá historie

města sahá až do 9. století. Je zde mnoho historických památek, které jsou němými svědky

událostí, jež vstoupily do dějin. Jiří z Poděbrad tu vedl řadu významných jednání, v jednom z

chebských domů byl zavražděn roku 1634 Albrecht z Valdštejna, velitel habsburských vojsk.

Na náměstí se nachází světoznámé uskupení jedenácti kupeckých domů – Špalíček.

Chebský hrad je jednou z nejkrásnějších středoevropských románských památek.

d) Loket

Hrad i město jsou posazené na skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Ohře. Jedná

se o jednu z našich nejpůvabnějších městských památkových rezervací. Mohutná stavba hradní

pevnosti byla založená počátkem 13. století. Za vlády Lucemburků se Loket stal útulkem Elišky

Přemyslovny a malého Václava, pozdějšího Karla IV. Jeho syn, Václav IV. ho přestavěl a

rozšířil, takže se stal jedním z nejpevnějších v Evropě. Dnes patří k nejpůvabnějším a nejlépe

zachovaným středověkým památkám v Čechách. Dominantu představuje hranolová věž s

vyhlídkou. Ve městě nalezneme unikátní Muzeum knižní vazby.

10. Zajímavosti

a) Filmový festival

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary je největší filmový festival v České republice a

nejprestižnější filmový festival ve střední a východní Evropě. Jako jeden z nejstarších je zařazen

do kategorie A (tj. nespecializovaný festival se soutěží celovečerních hraných filmů) například

spolu s festivaly v Cannes, Berlíně, Benátkách, San Sebastianu, Moskvě, Montrealu, Šanghaji

IX

nebo Tokiu. Mezi filmaři, buyery, distributory, sales agenty a novináři je považován za

nejdůležitější událost ve střední a východní Evropě vůbec.

Festival představí každoročně na 200 filmů z celého světa a pravidelně se na něm objevují

slavní a významní filmoví tvůrci. MFF Karlovy Vary je určen laické i odborné veřejnosti a

nabízí svým návštěvníkům pečlivě koncipovaný program, kvalitní zázemí a široký servis

služeb.

Tento rok (2017) se bude konat již 52. Mezinárodní filmový festival od 30. června do 8.

července.

b) Růžový porcelán

V Chodově na Sokolovsku se nachází manufaktura na ruční výrobu světoznámého růžového

porcelánu. Patří k nejstarším svého druhu v Čechách – vznikla již v roce 1811. Založil ji majitel

chodovského panství, uhelný podnikatel Franz Miessel. Ve 20. století byla porcelánka pod

názvem Bohemia začleněna do velkého oborového podniku Karlovarský porcelán. V průběhu

všech let si v Chodově zachovali právo používat vlastní výrobní značky. Růžový porcelán se

odtud dodnes vyváží do celého světa. Výroba se zaměřuje hlavně na běžné

typy empírových a rokokovýchtvarů i na drobnou figurální plastiku.

11. Místní speciality

a) Becherovka

Becherovka je vyrobena z více než 20 druhů bylin dovážených z celého světa, kvalitního

lihu, cukerného roztoku, nejkvalitnější měkké pitné vody, která stéká z kopců nedaleko

Karlových Varů ve Stanovicích, a některých dalších surovin. Byliny pro Becherovku se

dovážejí z Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky i Indonésie – ale také z okolí Karlových Varů.

Přesná receptura na výrobu Becherovky je tajná, chráněná a předává se z generace na generaci.

V současné době ji znají jen dva lidé na světě.

U zrodu Becherovky (1794) a vzniku jejího jména stál zkušený obchodník Josef Vitus

Becher (1769–1840). Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím v krámku U tří

skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu – již roku 1794 si pronajal kdesi ve městě vinopalnu a

začal experimentovat s likéry.

V květnu roku 1807 započal historicky první prodej Becherovky v krámku U tří skřivanů.

Nově zaváděný léčebný nápoj se ovšem jmenoval English Bitter a užíval se jako žaludeční

kapky. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se

X

zdravotní likér rychle ujal – na rozdíl od bylin a koření prodávaných na váhu či běžně

ordinovaných žaludečních diet se v podobě Becherových kapek snoubila zázračná síla bylin s

oblažujícím vlivem lahodného likéru na duši pacienta.

b) Oplatky

Již po staletí připomínají tradiční karlovarské oplatky neopakovatelnou atmosféru slavných

lázní. Jejich nadýchaná lehkost, jedinečná vůně a lahodná chuť zlákala už mnoho slavných

osobností. Na lázeňských oplatkách si pochutnával například ruský car Petr Veliký, Wolfgang

Amadeus Mozart či známí básníci J. W. Goethe a F. Schiller.

Ačkoliv oplatky představují jednu z typických

specialit Karlových Varů, o jejich počátcích toho moc

nevíme. Prvním dokladem existence sladkých

kulatých oplatek jsou dochované formy na pečení, tzv.

oplat-nice, z nichž nejstarší pochází přibližně z 2.

třetiny 18. století. Voňavá pochoutka měla tehdy jen

kolem 13 cm v průměru, už v té době ale byla různě

zdobená. První písemnou zmínku o karlovarských

oplatkách najdeme v průvodci po Karlových Varech z roku 1788. Svědčí o domácí tradici

výroby oplatek, která se udržela ještě dalších osm desetiletí, než tu byla založena první skutečná

oplatkárna.

12. Osobnosti

a) Slavní v kraji Čestné místo mezi slavnými, kteří zanechali svůj nesmazatelný otisk v historii

Karlovarského kraje, patří knížeti básníků Johannu Wolfgangu Goethovi. Goethe si zamiloval

především Karlovy Vary, které navštívil celkem třináctkrát v letech 1785 - 1823. Ve Varech

strávil skoro 3 roky svého života a město mu bylo inspirací pro řadu literárních děl. Goethe

často vyjížděl na výlety do Lokte, na Andělskou horu, do Horního Slavkova a Jáchymova.

Očarovaly ho také Mariánské Lázně. Jednu dobu básník dokonce zvažoval, že se v Karlových

Varech usadí natrvalo, v domě Zlatá studna poblíž Grandhotelu Pupp. Současné návštěvníky

karlovarských lázní provází Goethovo jméno téměř na každém kroku, najdou ho na pamětních

deskách a také jedna z nejhezčích lázeňských procházek vede po Goethově stezce.

Fryderyk Chopin , geniální hudebník, navštívil v Karlovarském kraji především Mariánské

Lázně a Karlovy Vary. V Čechách se objevil celkem čtyřikrát a jeho památka je dodnes velmi

Obrázek 8: Oplatkárna

XI

živá. V roce 1959 byla založena Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, která

opatruje umělcův odkaz a iniciovala vznik Chopinova Památníku. Mariánské Lázně také

každoročně v srpnu hostí hudebníky a umělce přijíždějící na Chopinův festival, který je nejen

svátkem hudby, ale doprovázejí ho i výstavy výtvarného umění, protože Chopin měl mezi

výtvarníky řadu přátel.

Božena Němcová, jedna z nejvýraznějších osobností kulturního života v Čechách v

polovině 19. století, pobývala v roce 1846 ve Františkových Lázních. Bylo jí šestadvacet a

trápila se v té době v nešťastném svazku s komisařem finanční stráže Josefem Němcem. Z její

korespondence je patrné, že Františkovy Lázně byly skvělou volbou k odpočinku pro

vyčerpanou mladou ženu a dobrým inspiračním zdrojem k tvorbě. Lázeňské prostředí i skladbu

společnosti popsala ve svých fejetonech.

b) Rodáci Krásno – Josef Labitzký

V létě roku 1802 se narodil v Krásně u Bečova proslulý hudební skladatel a dirigent

Josef Labitzký. Rodiče usoudili, že bude jistější, když se jejich hudebně nadaný syn vyučí

řemeslu, a tak v roce 1824 získal Josef Labitzký od bečevského magistrátu certifikát

postřihačského mistra. Ovšem už čtyři roky před vyučením vyměnil mladý hudebník nůžky za

smyčec a působil jako houslista lázeňského orchestru. V roce 1835 začal Labitzký budovat

lázeňský orchestr v Karlových Varech (KSO), který se pod vedením jeho syna Augusta stal

renomovaným lázeňským hudebním tělesem. Pečeť skladatelské invence Josefa Labitzkého

dodnes nese řada jeho polek, kvapíků, pochodů, čtverylek a valčíků, za něž si vysloužil

přídomek český valčíkový král.

Nejdek – Heinz Kurt Henisch

Na svého významného rodáka, profesora fyziky Heinze Kurta Henische, je Nejdek

patřičně pyšný. H. K. Henisch se narodil v roce 1922 a jeho dětství a mládí v rodině váženého

nejdeckého právníka by se dalo označit za idylické. Jenže Hitlerova etnická nesnášenlivost

donutila Henischovu rodinu emigrovat do Anglie a mladý student nemohl ukončit své studium

gymnázia v Karlových Varech. Studia završil na univerzitě v britském Readingu a v roce 1949

byl jmenován profesorem fyziky. V roce 1963 přijal nabídku pracovat ve Spojených státech na

pensylvánské univerzitě. Profesor Henisch absolvoval přednáškové turné v deseti zemích a do

Čech se podíval třikrát. Je autorem osmi patentů v oboru fyziky polovodičů.

XII

13. Použitézdroje

1. Stránky města Karlovy Vary. [Online] [Citace: 29. 12. 2016] http://www.kr-

karlovarsky.cz

2. Stránky Karlovarského kraje – regionu EU [Online] [Citace: 2. 1. 2017]

http://www.karlovyvary-region.eu/cz/

3. Stránky Karlovarský kraj (2014) [Online] [Citace: 2. 1. 2017] http://karlovarsky-

kraj2014a.webnode.cz/

4. Obrázky google [Online] [Citace: 2. 1. 2017] https://www.google.com/imghp?hl=cs

5. Stránky MFF Karlovy Vary. [Online] [Citace: 8. 1. 2017] http://www.kviff.com/

6. Stránky Regionů ČR. [Online] [Citace: 7. 1. 2017] http://www.regiony.lusa.cz/

7. Stránky Wikipedie – Karlovy Vary. [Online] [Citace: 6. 1. 2017]

http://www.wikipedia.org/

8. Stránky Becherovka. [Online] [Citace: 2. 1. 2017] http://www.becherovka.cz

9. Stránky Turistického portálu Karlovarského kraje [Online] [Citace: 2. 1. 2017]

http://www.cestovani.kr-karlovarsky.cz

10. Knoflí ček, Z., Vaneš, M., Krásy Karlovarského kraje. Praha : Nava, 2008.

Seznam obrázků:

OBRÁZEK 1: POLOHA KRAJE V ČR .................................................................................................................................... II

OBRÁZEK 2: ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ........................................................................................................................... II

OBRÁZEK 3: KRAJSKÝ ZNAK ........................................................................................................................................... III

OBRÁZEK 4: SLAVKOVSKÝ LES ........................................................................................................................................ IV

OBRÁZEK 5: SOOS ....................................................................................................................................................... IV

OBRÁZEK 6: ŽELEZNIČNÍ SÍŤ ........................................................................................................................................... VI

OBRÁZEK 7: MLÝNSKÁ KOLONÁDA KARLOVY VARY ........................................................................................................... VII

OBRÁZEK 8: OPLATKÁRNA ............................................................................................................................................. X