Mapa je jazykem ZEMĚPISU !!!

MAPA = zmenšený rovinný a zjednodušený obraz Země (popř. jiných objektů ve vesmíru), sestrojeným v rovině pomocí matematicky definovaných vztahů a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti skutečných objektů a jevů

• Studiem a zhotovováním map se zabývá kartografie !

• Zobrazení referenční koule nebo elipsoidu do roviny mapy řeší matematická kartografie.

Pravěk- slovní popisy cest

MAPY

- první nákresy: lastury, kámen, dřevo, kosti, kůže, kůry stromů

- Rytina oblsati Pavlovských vrchů (24 000 př.n.l.)- mamutí kel

Starověk

- 6.-5. st. př.n.l. – Země jako kruh obklopený vodou

• Starověké Řecko – začal se prosazovat názor o kulatosti Země

- Pythagoras (6. st. př.l.)

- Aristoteles (4. st. př.l.) – kruhový stín Země při zatmění Měsíce

- Eratosthenés (3.-2. st. př.l.) – poledníky, rovnoběžky, určil velikost Země

Středověk

- úpadek kartografie- hlavní autorita církev- tvrzení o kulatosti Země zakázáno a pronásledováno

- představa, že Země je kulatá deska – kruhové mapy s Jeruzalémem ve středu

- Zámořské objevy – rozvoj námořní plavby- kompasové mapy – kresba pobřeží (navigační mapy)- obnovena myšlenka kulatosti Země

Novověk

- Rozšiřování map s rozvojem vědy a techniky (knihtisk)

- od 18. stol. – podrobné mapování (mapy podobné současným)

• GLÓBUS = nejdokonalejší model Země

- na glóbu jsou všechny tvary geometricky podobné tvarům na Zemi

- úhly zůstávají stejné (nedochází ke zkreslení) a všechny vzdálenosti jsou zmenšeny v konstantním poměru 1 : m (délkové měřítko glóbu)

- nevýhodou glóbu je to, že se s ním špatně manipuluje a vyrábí se jen v malých měřítkách

• Zakřivený zemský povrch není možné jednoduše rozvinout do roviny.

• Existuje mnoho způsobů matematicky převádějících zemský povrch do roviny = kartografická zobrazení, ale žádné není bez zkreslení.

Kartografická zobrazení

- Kartografická zobrazení se rozdělují podle: 1) zkreslení

2) polohy konstrukční osy

3) druhu zobrazovací plochy

1) podle zkreslenía) plochojevná (stejnoplochá)

- zachovávají nezkreslené plochy- zkreslují úhly a délky

b) úhlojevná (stejnoúhlá)

- nezkreslují úhly a zachovávají tvar- zkreslují plochy a délky

vhodné pro srovnávání velikosti různých území

využití v geodézii a námořní plavbě

c) délkojevná (stejnodélná)

- nezkreslují délky na celé mapě, ale jen v určitých bodech (podél poledníků nebo rovnoběžek)

d) vyrovnávací

- tlumí zkreslení ploch i úhlů, aby byla co nejvíce v rovnováze

2) podle polohy konstrukční osy a) v normální poloze (pólové)

- dotykovým bodem je zeměpisný pól

b) v příčné poloze (transverzální)- konstrukční osa leží v rovině rovníku

c) v obecné poloze (šikmé)- konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru

polární oblasti

např. pro Afriku

3) podle druhu zobrazovací plochya) Azimutální zobrazení

- zobrazovací plochou je rovina, kt. se dotýká v jednom bodě glóbu

b) Válcová zobrazení

- zobrazovací plochou je plášť válce, kt. se pak rozvine do roviny mapy. Vhodné pro mapy území, které je protáhlé podél rovníku.

c) Kuželová zobrazení

- zobrazovací plochou je plášť kužele, kt. se pak rozvine do roviny mapy. Vhodné pro území protáhlá kolem rovnoběžek ve středních zem. šířkách.

Měřítko mapy

• Měřítko mapy je poměr (1 : m) zmenšení mapy vůči skutečnosti.

• Je to vlastně měřítko glóbu, podle něhož byla mapa sestrojena.

Př. 1 : 10 000 znamená, že 10 000 cm (tj. 100 m) ve skutečnosti se na mapě zobrazí v délce 1 cm.

měřítko

číselné grafické

Měřítko mapy je zachováno pouze v nezkreslených místech mapy (v bodě dotyku)

1) PODLE MĚŘÍTKA :

- mapy velkého měřítka (do 1 : 200 000) – malé území, velká podrobnost

- mapy středního měřítka (1 : 200 000 – 1 : 1 000 000)

- mapy malého měřítka (nad 1 : 1 000 000) – velká území, malá podrobnost

DRUHY MAP

2) PODLE OBSAHU

MAPY

s topografickým obsahem tematické

mapy s topografickým obsahem – vzájemně vyvážené přírodní a společenské jevya) Podrobné mapy – katastrální (pozemkové vlastnictví)

do 1 : 5000

b) Topografické mapy – přesné mapy velkých a středních měřítek od 1 : 10 000 do 1 : 500 000 (pro potřeby státu a armády)

c) Obecně geografické mapy – přehledné, převážně malého měřítka, znázorňují velké

územní celky (hlavní náplň atlasů světa)

mapy tematické – nejpočetnější skupina map. Topografický obsah redukován a hlavní náplň tvoří obsah tematický

a) Mapy přírodních jevů – FG, geologické, meteorologické, hydrologické,..

b) Mapy společenských jevů – ekonomickogeografické, silniční, železniční, mapy obyvatelstva,..

c) Ostatní tematické mapy – ŽP, turistické, dějepisné,..

3) PODLE ÚČELU

a) Mapy pro hospodářskou výstavbu (plánovací, projekční,..)

b) Mapy vědecké

c) Mapy vojenské

d) Atlasy (soubory map zpracované jako celek)