1

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEKSPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

platný od školního roku 2015/2016

Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzděláváníSchválil: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyDne: 24. 4. 2014pod č. j.: MSMT-6858/2014-CERMAT

2

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEKSPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

platný od školního roku 2015/2016

Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzděláváníSchválil: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyDne: 24. 4. 2014pod č. j.: MSMT-6858/2014-CERMAT

3

Obsah

Úvod .................................................................................................................................................. 4

Požadavky na v domosti a dovednosti, které mohou být ov ovány v rámci maturitní zkoušky z ruského jazyka…………………………………………………………...… 5

ást A – e ové dovednosti…………………………………………………..……….……………… 6

ást B – Jazykové kompetence…………………………………………………………………..…...11

ást C – Tematické okruhy, komunika ní situace a oblasti užívání jazyka……….……........…..12

ást D – Základní specifikace maturitní zkoušky z ruského jazyka.…………………….…….…..14

ást E – Vzorové úlohy……………………………………………………………………………...…16

3

4

Úvod

Ú el a obsah katalogu Katalog požadavk k maturitní zkoušce z ruského jazyka je vydáván v souladu s ustanovením § 78a odst. 1 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (dále jen školský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , a vymezuje rozsah požadavk na v domosti a dovednosti žák vzd lávacích program v oborech st edního vzd lávání s maturitní zkouškou.

Zp sob a formu ov ování znalostí a dovedností stanoví provád cí vyhláška . 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukon ování vzd lávání ve st edních školách maturitní zkouškou, ve zn ní pozd jších p edpis .

Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Katalog byl p ipravován v souladu s pedagogickými dokumenty, a to s rámcovými vzd lávacími programy pro gymnaziální obory vzd lání a s rámcovými vzd lávacími programy pro obory st edního odborného vzd lávání s maturitní zkouškou a také s platnými u ebními dokumenty pro st ední odborné školy. Krom toho byl p i tvorb katalogu zohledn n Standard st edoškolského odborného vzd lávání, vydaný VÚOŠ Praha, schválený MŠMT dne 18. 11. 1997 s platností od 1. 1. 1998. Požadavky dále vycházejí ze zn ní publikace Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment1 (CEFR, esky SERRJ2). Katalog požadavk byl zpracován s p ihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech, které v SERRJ vymezují jazykovou referen ní úrove B1.

1 Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe.

Cambridge : University Press, 2001. 2 Spole ný evropský referen ní rámec pro jazyky. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006.

4

5

Požadavky na v domosti a dovednosti, které mohou být ov ovány v rámci maturitní zkoušky z ruského jazyka Požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z ruského jazyka v rámci spole né ásti maturitní zkoušky, se vztahují k výstup m pro vzd lávání v oborech Cizí jazyk nebo Další cizí jazyk uvedeným v RVP, které sm ují k dosažení jazykové referen ní úrovn B1 podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky a zahrnují požadavky na v domosti a dovednosti žáka, které mohou být ov ovány maturitní zkouškou.

Maturitní zkouška z ruského jazyka je koncipována jako zkouška komplexní, má t i ásti: didaktický test, písemnou práci a ústní zkoušku. Z tohoto d vodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní e ové dovednosti žáka, které mohou být ve spole né ásti maturitní zkoušky z ruského jazyka ov ovány. Požadavky na interaktivní e ové dovednosti lze ov ovat jen v ústní ásti maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Maturitní požadavky na jazykové kompetence žáka, které se promítají do všech e ových dovedností, jsou v katalogu vymezeny spole n pro všechny e ové dovednosti.

Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují:

vymezení díl ích dovedností; charakteristiku nahrávek / výchozích text / písemného nebo ústního projevu žáka; charakteristiku komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh ; obecné vymezení jazykových prost edk .

Požadavky ke zkoušce z ruského jazyka ve spole né ásti maturitní zkoušky je vždy nutné posuzovat komplexn v rámci všech výše uvedených složek, protože tyto složky se navzájem dopl ují a prolínají. Maturitní zkouškou z ruského jazyka jsou primárn ov ována všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v konkrétních a b žných situacích. Nad rámec všeobecných témat a b žných situací je v ústní ásti maturitní zkoušky (3. ást ústní zkoušky) ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické komunika ní situace.

5

6

ást A – e ové dovednosti

1 Receptivní e ové dovednosti

1.1 Poslech

Žák dovede: rozpoznat obecný smysl textu; pochopit hlavní myšlenku;3 postihnout hlavní body / hlavní linii textu; postihnout specifické informace; postihnout podrobné informace; porozum t podrobným orienta ním pokyn m; porozum t jednoduchým technickým informacím.

Charakteristika výchozích poslechových text a nahrávek

Ve funkci výchozích text jsou užívány texty prost sd lovacího, um leckého, publicistického a odborného stylu4 (nap . popis, orienta ní pokyny, varování/upozorn ní, ve ejná hlášení / pokyny, oznámení, vyslechnutý rozhovor, p ehled zpráv, vypráv ní, úryvek z filmu/prózy), které jsou obsahov i jazykov nekomplikované.

Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ov ované jazykové úrovn , se mohou ve výchozích textech vyskytovat pouze v omezené mí e tam, kde nebrání ešení úloh nebo s ešením úloh bezprost edn nesouvisí. P i ešení úloh není povoleno používat slovníky, proto m že být za úlohami uveden eský p eklad vybraných výraz .

Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo p evzaté autentické texty. P evzaté texty mohou být s ohledem na ov ovanou jazykovou úrove kráceny nebo jinak upraveny. Nej ast jšími zdroji p evzatých text jsou média nebo audiozáznamy ve ejných hlášení a vyslechnutých rozhovor /monolog .

Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním p ízvukem. Rychlost promluvy a vyjad ování mluv ích odpovídá b žným situacím, v nichž se m že poslucha s promluvou setkat. Rozhovory v nahrávkách jsou vedeny pouze dv ma mluv ími.

Rušivé prvky (nap . hluk na ulici), které by mohly ztížit porozum ní, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v malé mí e obsahovat zvuky omezené délky dokreslující situaci (cinkot skleni ek, otevírání dve í apod.), zpravidla na za átku nahrávky.

Typem promluvy v nahrávkách m že být krátký monolog nebo rozhovor (nap . vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodava em) nebo st edn dlouhý monolog nebo rozhovor (nap . vypráv ní o události, udílení organiza ních pokyn , prezentace pr vodce, rozhovor dvou p átel).

3 Zahrnuje také nap . pochopení zám ru/názoru/pocitu. 4 V odborném stylu p evažují texty populárn -nau né.

6

7

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh

Výchozí poslechové texty se vztahují ke konkrétním a b žným témat m a vycházejí z autentických situací, s nimiž se žák m že setkat v každodenním život nebo p i cestování do zemí dané jazykové oblasti.

Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, bydlení, volno asové aktivity, cestování, kultura, sport apod.), ve ejné (služby, spole enské události, doprava, p íroda, sd lovací prost edky apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.).

1.2 tení

Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku;5 porozum t výstavb textu; rozpoznat hlavní body textu; porozum t popisu událostí; vyhledat specifické informace a porozum t jim; vyhledat a shromáždit informace z r zných ástí textu a porozum t jim; vyhledat a shromáždit informace z více krátkých text a porozum t jim; porozum t jednoduše formulovaným návod m/pokyn m týkajících se p edm t každodenní

pot eby; odhadnout význam neznámého výrazu.

Charakteristika výchozích text

Ve funkci výchozích text jsou užívány texty prost sd lovacího, um leckého, publicistického a odborného stylu6 (nap . oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vypráv ní, dopis, popis události), které jsou obsahov i jazykov nekomplikované.

Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ov ované jazykové úrovn , se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené mí e tam, kde nebrání ešení úloh nebo s ešením úloh bezprost edn nesouvisejí. Výjimkou mohou být situace, kdy je p ímo ov ována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu. P i ešení úloh není povoleno používat slovníky, proto m že být za výchozím textem nebo úlohami uveden eský p eklad vybraných výraz .

Zdrojem výchozích text jsou autorské nebo p evzaté autentické texty. P evzaté texty mohou být s ohledem na ov ovanou jazykovou úrove kráceny nebo jinak upraveny. Nej ast jšími zdroji p evzatých text jsou tišt ná nebo elektronická média (nap . webové stránky, noviny, asopisy, reklamní a propaga ní materiály), nápisy, zna ení apod.

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh

Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a b žným témat m a situacím, s nimiž se žák m že setkat v každodenním život nebo p i cestování do zemí dané jazykové oblasti.

Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, bydlení, volno asové aktivity, cestování, kultura a sport apod.), ve ejné (služby, spole enské události, doprava, p íroda,

5 Zahrnuje také nap . rozpoznání hlavních záv r textu a pochopení zám ru/názoru/pocitu/p ání. 6 V odborném stylu p evažují texty populárn -nau né.

7

8

sd lovací prost edky apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, nabídka jazykové agentury apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.).

2 Produktivní e ové dovednosti a strategie

2.1 Písemný projev

Žák dovede: popsat místo, cestu, v c, osobu; popsat zážitek, událost, zkušenost, d j; popsat pocity a reakce, nap . lítost, radost, libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, p ekvapení,

obavu; popsat a/nebo p edstavit sebe i druhé; vyjád it názor / postoj / morální stanovisko; vyjád it vlastní myšlenky; vyjád it úmysl, p ání, omluvu, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporu ení apod.; vysv tlit ur ité innosti a/nebo skute nosti; vysv tlit problém a/nebo navrhnout ešení problému; vysv tlit, co považuje za d ležité; sd lit / ov it si informace a zprávy; požádat o informace; zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod.; shrnout a/nebo využít faktografické informace.

Charakteristika písemného projevu žáka

Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sd lení a obsahov i jazykov nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjád eny jasn a srozumiteln , vhodn a ú eln vzhledem k zadání písemné práce a v souladu s b žnými pravidly výstavby požadovaného typu textu. Výsledný text je itelný a spl uje požadavky na stanovený rozsah.

Myšlenky a informace jsou v textu azeny lineárn a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny b žnými spojovacími výrazy. Text je vhodn organizován. Pokud to vyžaduje typ textu s ohledem na zadání, je text ve standardizované konven ní podob .

Jazykové prost edky jsou v rámci požadované jazykové úrovn použity p esn , vhodn a v odpovídajícím rozsahu. Pravopis a lexikální prost edky respektují standardní variety jazyka. Úrove formálnosti jazyka je volena s ohledem na komunika ní situaci a p íjemce. Vliv mate ského i jiného cizího jazyka m že být post ehnutelný, nesmí však ovlivnit srozumitelnost písemného

projevu žáka.

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh

Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a b žným témat m a situacím, s nimiž se žák m že setkat v každodenním život .

Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, p átelé, volno asové aktivity, koní ky, zájmy apod.), ve ejné (služby, spole enské události, kultura a sport, p íroda, tradice apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.).

8

9

2.2 Ústní projev

Žák dovede: popsat místo, cestu, v c, osobu, innost, událost, zkušenost, zážitky apod.; popsat a/nebo p edstavit sebe i druhé; poskytnout nekomplikované informace a s omezenou p esností složit jší informace; uvést podrobnosti; srovnávat r zné alternativy; vyjád it myšlenky, p esv d ení, pocity, sny, nad je apod.; postihnout dostate n p esn podstatu myšlenky nebo problému; vyjád it vlastní názor; vyjád it souhlas/nesouhlas s názorem, jednáním apod.; vysv tlit své názory, reakce, plány a jednání a stru n je zd vodnit; vysv tlit d vody možného problému; vypráv t skute ný i smyšlený p íb h; p iblížit obsah nap . knihy, filmu, divadelního p edstavení; p ednést p edem p ipravenou p ednášku/prezentaci a zodpov d t následné dotazy;7 použít vhodné komunikativní strategie (nap . požádat o ujišt ní, že výraz, který užil, je správný).

Charakteristika ústního projevu žáka

Ústní projev žáka je souvislý a lineární. Žák komunikuje srozumiteln a dostate n plynule. V komunikaci mohou být z etelné pauzy zp sobené nap . promýšlením gramatiky, hledáním vhodných formulací nebo snahou o propojení myšlenek.

Nekomplikovaná sd lení jsou vyjád ena jasn a srozumiteln a prezentována jako lineární sled myšlenek. Složit jší sd lení mohou být vyjád ena s omezenou p esností a v omezeném rozsahu, ale musí být jasné, co chce žák sd lit.

Žák komunikuje p im en správn ve známých a b žných kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a b žný repertoár komunika ních strategií a jazykových prost edk . P i samostatném ústním projevu se žák m že opírat o osnovu, která mu pom že zorganizovat jeho výpov .

Ústní projev probíhá v jasn artikulovaném spisovném jazyce.8 Vliv mate ského i jiného cizího jazyka m že být post ehnutelný, nesmí však ovlivnit srozumitelnost ústního projevu žáka.

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh

Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním a b žným témat m a ke každodenním, snadno p edvídatelným situacím. Žák se v omezeném rozsahu a s omezenou p esností dovede vyjad ovat i k abstraktním témat m.

Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, p átelé, život ve m st / na venkov , koní ky, zájmy apod.), ve ejné (doprava, služby, spole enské události, kultura a sport, životní prost edí, p íroda, sd lovací prost edky apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, jazykový kurz apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.). 7 „Dokáže p ednést p edem p ipravenou, jednoduše formulovanou p ednášku na známé téma ve svém oboru, a to natolik jasn , že jej lze tém celou dobu bez potíží sledovat, p i emž pom rn p esn vysv tluje hlavní myšlenky. Dokáže zodpov d t následné dotazy, ale n kdy musí požádat o jejich zopakování, hlavn pokud jsou vysloveny rychle.“ (SERRJ, 2001, s. 62) 8 S ohledem na komunika ní situaci a téma m že promluva obsahovat b žn užívané hovorové výrazy.

9

10

3 Interaktivní e ové dovednosti a strategie

3.1 Ústní interakce

Žák dovede:9 získat, p edat, ov it a potvrdit si informace; udílet pokyny a požádat o n ; zahájit, udržovat a ukon it jednoduchý rozhovor; vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjád il sv j názor; stru n komentovat vyjád ený názor; reagovat na vyjád ené pocity; zodpov d t b žné dotazy; zodpov d t otázky týkající se podrobností; použít vhodné komunikativní strategie.10

Charakteristika ústní interakce žáka

Nekomplikovaná sd lení žáka jsou vyjád ena jasn a srozumiteln a s ohledem na komunika ní situaci jsou prezentována jako lineární sled myšlenek. Složit jší sd lení mohou být vyjád ena s omezenou p esností a v omezeném rozsahu, ale musí být jasné, co chce žák sd lit.

Žák komunikuje srozumiteln a jasn ve známých a b žných kontextech, využívá základní pravidla výstavby textu a b žný repertoár komunika ních strategií a jazykových prost edk .

Úrove formálnosti jazyka je volena s ohledem na komunika ní situaci a p íjemce. V komunikaci mohou být z etelné pauzy zp sobené nap . promýšlením gramatiky, hledáním vhodných formulací nebo snahou o propojení myšlenek. Vliv mate ského i jiného cizího jazyka m že být post ehnutelný, nesmí však ovlivnit srozumitelnost ústního projevu žáka.

Žák dokáže sledovat z eteln artikulovaný ústní projev, který je mu adresován, vhodn a dostate n pohotov na n j reagovat za p edpokladu, že partner v komunikaci mluví spisovným jazykem,11 vyhýbá se používání málo b žných výraz a slovních spojení, p ílišnému užívání idiom a netypickým nebo málo b žným regionálním odchylkám ve výslovnosti.

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh

Interakce žáka a partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním a b žným témat m a ke každodenním, snadno p edvídatelným situacím, které mohou nastat nap . p i interakci s cizincem / rodilým mluv ím v eské republice, p i cestování do zahrani í nebo b hem pobytu v zahrani í (ubytování, nakupování, jednání s ú ady apod.). Žák si dovede poradit i v mén b žných situacích (nap . sv decká výpov na policii) a dovede se v omezeném rozsahu a s omezenou p esností vyjad ovat i k abstraktním témat m.

Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, p átelé, bydlení, koní ky, zájmy apod.), ve ejné (doprava, služby, sd lovací prost edky, p íroda, spole enské události

9 Požadavky na dovednosti v interakci zahrnují i požadavky na samostatný ústní projev (oddíl 2.2), nap . dovednost

vyjád it vlastní názor. 10 Nap . zopakovat ást toho, co partner v komunikaci ekl, a tak se ujistit, že si vzájemn rozumí; požádat o zopakování, objasn ní nebo rozvedení toho, co bylo práv e eno; požádat o ujišt ní, že výraz, který užil, je správný. 11 S ohledem na komunika ní situaci a téma m že promluva obsahovat b žn užívané hovorové výrazy.

10

11

apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.).

ást B – Jazykové kompetence

Jazykové kompetence jdou nap í všemi e ovými dovednostmi. S ohledem na ov ovanou e ovou dovednost a jazykovou referen ní úrove žák zná a dovede používat: lexikální prost edky v etn vybrané frazeologie; jazykové funkce; pravidla gramatiky; základní pravidla o stavb slov, v t, v tných a nadv tných celk ; zvukové prost edky.

Charakteristika jazykových kompetencí žáka

Žák flexibiln , efektivn a s dostate nou p esností využívá b žné a frekventované lexikální prost edky, p ípadn dovede upravit své vyjad ování tak, aby se vypo ádal i s mén obvyklými i obtížnými situacemi. Žák se dovede vyjád it do ur ité míry s pomocí opisných prost edk .

Žák dovede ke svému vyjad ování používat dostate n širokou škálu jazykových funkcí (nap . vyjád it omluvu, lítost, žádost) a s omezenou p esností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat.

Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podob d ležité zdvo ilostní normy a respektuje nejd ležit jší rozdíly typické pro danou jazykovou oblast.

Žák dovede používat správn repertoár b žných gramatických prost edk , p i vyjad ování složit jších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však nebrání porozum ní projevu.

Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu ruského jazyka.

Sd lení žáka je srozumitelné i p es ob asný výskyt chyb ve výslovnosti, cizí p ízvuk nebo nesprávnou intonaci, promluva žáka je dostate n plynulá a je možné ji v tšinou bez problém sledovat.

Vliv mate ského nebo jiného cizího jazyka m že být patrný, srozumitelnost projevu však není ovlivn na.

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Rozsah a p esnost jednotlivých složek jazykových kompetencí vyplývají z charakteristiky komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh uvedených v ásti C tohoto katalogu.

11

12

ást C – Tematické okruhy, komunika ní situace a oblasti užívání jazyka

1 Tematické okruhy Tematické okruhy se týkají konkrétních a b žných témat z t chto oblastí: osobní, ve ejné, vzd lávací a pracovní. Požadavky na maturitní zkoušku z ruského jazyka se vztahují k níže vymezeným tematickým okruh m.

Osobní a spole enský život – já a moje rodina (nap . osobní charakteristiky, lenové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (nap . p átelé, m j vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (nap . m j pokoj, náš d m/byt); volno asové a spole enské aktivity (nap . kulturní a sportovní aktivity, koní ky, zájmy); prázdniny a významné události; plány do budoucna (nap . profesní, studijní, budoucí bydlení) apod.

Každodenní život – život doma (nap . stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (nap . výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (nap . pé e o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod.

Sv t kolem nás – m sto a region, ve kterém žiji (nap . dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a spole nost (nap . vztahy mezi lidmi, spole enské problémy); p íroda a životní prost edí (nap . ochrana životního prost edí, po así); tradice a zvyky (nap . svátky a s nimi spojené tradice); doprava a cestování (nap . cestování do zahrani í, turistika); život v jiných zemích (nap . mate ský jazyk / cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); aktuální události (nap . sportovní a kulturní) apod.

2 Témata Tematické okruhy lze d lit podle r zných hledisek, vý et všeobecných témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzav ený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k n kolika tematickým okruh m a vzájemn se mohou prolínat.

Mezi všeobecná témata pat í: Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzd lávání Volno asové aktivity a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Spole nost Zem pis a p íroda

V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata. Mezi specifická a/nebo odborná témata pat í témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní zásoby. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a svými požadavky na žáka spole ná všem obor m vzd lávání (nap . reálie eské republiky), ur itým obor m vzd lávání

12

13

(nap . strojírenství, telekomunikace, informa ní technologie, ekologie a ochrana životního prost edí; doprava a spoje) i jedine ná (nap . specifika daného regionu nebo školy, vým nný studijní pobyt t ídy v dané jazykové oblasti, školou organizovaná návšt va divadelního p edstavení).

3 Komunika ní situace a oblasti užívání jazyka Komunika ní situace procházejí nap í e ovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto katalogu požadavk . Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka:

Oblast osobní, v níž žák vstupuje do komunika ních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na p átele a rodinné prost edí. Komunika ní situace se týkají vlastní osoby žáka (identita, koní ky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.) a mohou se odehrávat v rovin osobní korespondence nebo interakce po telefonu, rozhovoru v rámci rodinné oslavy, p átelského rozhovoru s rodilým mluv ím apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap . pobytu v hostitelské rodin , setkání s p áteli nebo osobami ze zahrani í, sportovní nebo kulturní události.

Oblast ve ejná, v níž žák vystupuje jako sou ást širší ve ejnosti a vstupuje do komunika ních situací jako ú astník spole enského/ve ejného života. Komunika ní situace se mohou odehrávat v rovin formální korespondence, interakce po telefonu, spole enské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap . realizace ubytování nebo koup bytu, jednání na ú ad , využívání zdravotních služeb, využívání ve ejné dopravy. Tematicky do oblasti ve ejné spadají nap . p íroda, životní prost edí, kultura a sport, sd lovací prost edky, v da a technika.

Oblast vzd lávací, v níž žák vystupuje jako sou ást organizovaného vzd lávacího procesu a vstupuje do komunika ních situací jako ú astník tohoto procesu. Komunika ní situace se mohou odehrávat v rovin formální korespondence nebo interakce s vyu ujícím nebo zástupcem vzd lávací instituce, debaty nebo rozhovoru b hem vyu ování, pohovoru s uchaze em o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap . výuky v jazykovém kurzu nebo p estávky mezi výukou, prezentace ve t íd , akce po ádané školou.

Oblast pracovní, v níž žák vstupuje do komunika ních situací jako ú astník pracovního procesu (nap . žák je na praxi nebo na brigád ). Komunika ní situace se mohou odehrávat v rovin formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se stávajícím nebo budoucím zam stnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap . pohovoru uchaze e o zam stnání, brigádu nebo sezónní práci.

Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzav enou. Komunika ní situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky:

prost edí, místo a as (kde a kdy se komunika ní situace odehrává); osoby (kdo se komunika ní situace ú astní a v jaké spole enské roli); události/ innosti/úkony (co se b hem komunika ní situace odehrává); p edm t komunikace ( eho/koho se komunika ní situace týká).

13

14

ást D – Základní specifikace maturitní zkoušky z ruského jazyka

Maturitní zkouška z ruského jazyka je koncipována jako zkouška komplexní. Je tvo ena didaktickým testem, v n mž jsou ve dvou samostatných subtestech ov ovány receptivní e ové dovednosti (poslech a tení) a jazykové kompetence žáka, písemnou prací, v níž je ov ována produktivní e ová dovednost žáka (písemný projev), a ústní zkouškou, v níž jsou ov ovány produktivní e ové dovednosti žáka (ústní projev a interakce).

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z RUSKÉHO JAZYKA

DIDAKTICKÝ TEST (DT) PÍSEMNÁ PRÁCE (PP) ÚSTNÍ ZKOUŠKA (ÚZ)

Subtest Subtest

Poslech tení a jazykové kompetence

Písemný projev Ústní projev a interakce

Váhy díl ích zkoušek (DT:PP:ÚZ) v celkovém hodnocení jsou v pom ru 2:1:1, v p ípad žák s p iznaným uzp sobením podmínek kategorie sluchov postižení 1:1:1.

1 Didaktický test Didaktický test se skládá ze dvou subtest (poslech; tení a jazykové kompetence). Je tvo en otev enými úlohami se stru nou odpov dí a r znými typy uzav ených úloh (s jednou správnou odpov dí): úlohami multiple-choice (s výb rem ze 3 nebo 4 alternativ); dichotomickými úlohami (s dvou lennou volbou); úlohami p i azovacími.

• Poslech – každá ást poslechového subtestu je uvedena instrukcemi v eském jazyce, p ípadn obsahuje vzor / vzorové ešení. Žák má b hem poslechu vymezený as na seznámení se s úlohami a na jejich ešení. B hem poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát.

• tení a jazykové kompetence – každá ást subtestu je uvedena instrukcemi v eském jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k n mu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být za azeny p ed výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ov ovaná dovednost (nap . vyhledat a shromáždit informace z r zných ástí textu a porozum t jim).

B hem testování není povoleno používat žádné pom cky.

2 Písemná práce Písemnou práci tvo í dv ásti, které jsou uvedeny instrukcemi a zadáním v eském nebo ruském jazyce. Délka požadovaného textu je pro každou ást písemné práce stanovena s ohledem na slohový útvar a požadavky na ov ované dovednosti. Požadovaný rozsah textu je vždy uveden v instrukcích.12 B hem testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují p ílohu v novanou písemnému projevu.

12 Ukázky úloh naleznete v ásti E tohoto katalogu.

14

15

3 Ústní zkouška Ústní zkouška se skládá z otev ených úloh vyžadujících širokou odpov . Odpov dí je souvislý samostaný ústní projev nebo interakce. Ústní zkouška má ty i ásti, které jsou uvedeny instrukcemi a zadáním v ruském jazyce.13 Po krátkém motiva ním úvodu následuje první ást ústní zkoušky, ve které má žák v odpovídající mí e podrobnosti zodpov d t b žné dotazy vztahující se k jednomu danému všeobecnému tématu. Ve druhé ásti ústní zkoušky má žák v samostatném ústním projevu popsat obrázek, porovnat dva obrázky a poskytnout informace k jednomu danému všeobecnému tématu. Ve t etí ásti ústní zkoušky probíhá samostatný ústní projev a/nebo interakce na jedno specifické/odborné téma.14 Ve tvrté ásti ústní zkoušky probíhá v rámci dané komunika ní situace ústní interakce k jednomu danému všeobecnému tématu. Každá ást ústní zkoušky je tedy v nována jinému tématu.

P ed zahájením ústní zkoušky má každý žák vymezený as na p ípravu. Žák má možnost si b hem p ípravy vypracovat poznámky a poté je p i ústní zkoušce používat. B hem p ípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky a se souhlasem školy i jiné pom cky a materiály, které žák pot ebuje k p íprav na 3. ást ústní zkoušky.

13 Ukázky jednotlivých ástí ústní zkoušky a úloh naleznete v ásti E tohoto katalogu. 14 Specifická/odborná témata vymezuje škola dle školního vzd lávacího programu.

15

ást E – Vzorové úlohy

P íklady 1–4 (Vzorové úlohy k 1. ásti didaktického testu – poslech)

Uslyšíte ty i krátké nahrávky. Nejprve uslyšíte otázku a poté vyslechnete nahrávku. Na základ vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1–4 vždy jeden správný obrázek A–D.

1 ? A) B) C) D)

P epis nahrávky: Uslyšíte vyprávení dívky o bratrov výh e.

, .

. . DVD , DVD .

. . ,

. , .

ešení: B) ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

2 ?

A) B) C) D)

P epis nahrávky: Uslyšíte vypráv ní turisty.

, . . , , ,

. : .

. - . . , .

.

ešení: B) ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

16

3 ? A) B) C) D)

P epis nahrávky:

Uslyšíte rozhovor manžel o nákupu.

: , , . , , , . , … ,

, ... .. : , ?

: , .... . , , .

: . , , . .

: , , , . ... , , ...

- ? : , ! ! , , .

ešení: C)

______________________________________________________________________________

17

4 ? A) B) C) D)

P epis nahrávky: Uslyšíte rozhovor dvou dívek o p ítelkyni jejich kamaráda Dimy.

Míša: , ! - . . .

Lena: , , . Míša: ? Lena: . 2 . .

. . .

Míša: ? Lena: , .

, .

ešení: ) ______________________________________________________________________________

18

P íklady 5–12 (Vzorové úlohy ke 2. ásti didaktického testu – poslech)

Uslyšíte rozhovor dvou sourozenc o jejich programu na ve er. Na základ vyslechnuté nahrávky rozhodn te, zda jsou tvrzení v úlohách 5–12 pravdivá (P), nebo nepravdivá (N).

P N

P epis nahrávky: : , !

: , . ? : .

: . : .

: , « ». : , ?

: . : , , , , .

: . « », , , . , , ,

, .

: , , . ... ?

: . . . – .

: ? : !. , . .

.

5 .

6 , .

7 « » .

8 .

9 , .

10 , .

11 .

12 .

19

: ? : . , , ?

: , .... ? : , .

, . : .

: , . , . ,

... , , , .

: , , . , - . ?

: , . . : , , . .

ešení: 5 – N; 6 – N; 7 – P; 8 – P; 9 – N; 10 – P; 11 – N; 12 – N

______________________________________________________________________________

20

P íklady 13–20 (Vzorové úlohy ke 3. ásti didaktického testu – poslech)

Uslyšíte rozhlasový po ad o jednom ruském sportovci. Na základ vyslechnuté nahrávky odpov zte na otázky v úlohách 13–20. V odpov dích použijte nejvýše 3 slova. ísla m žete zapisovat íslicemi.

? ( , , ) (13) _____________

1986 ? (14) _____________

1987 ? (15) _____________

? (16) _____________

, - ? (17) _____________

- ? (18) _____________

1996 ?

(19) _____________

?

(20) ______________

P epis nahrávky: Muž: « , , » –

, .

. 3 1982 ,

. , . - , 1986 .

. .

21

– 25 1987 . , , . ,

. , .

. . ,

- .

1996 . .

. 4 .

2 : 2006 2014 .

.

ešení: 13 – 3 1982 (další uznatelné odpov di: 3. 11. 1982); 14 – (další uznatelné odpov di: ); 15 – ; 16 – 3 (další uznatelné odpov di: atd.); 17 – 11 (další uznatelné odpov di: ); 18 –

(další uznatelné odpov di: ); 19 – (další uznatelné odpov di: 6).; 20 – 4 )

22

P íklady 21–24 (Vzorové úlohy ke 4. ásti didaktického testu – poslech)

Uslyšíte ty i krátké nahrávky. Nejprve uslyšíte otázku a poté vyslechnete nahrávku. Na základ vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 21–24 vždy jednu správnou odpov A–D.

21 , ?

A) 19 B) 20 C) 23 D) 29

P epis nahrávky: Uslyšíte ást rozhlasového vysílání o zakladateli sít Facebook.

Muž: Facebook — , .

. , 19 . 20 , 5,5

, Facebook.com. 23 . 29

Facebook , .

ešení: C) ______________________________________________________________________________ 22 ?

A) B) C) D)

P epis nahrávky: Uslyšíte rozhovor dvou p átel.

: ! , . … ! ? : , , , . .

… : … . ? , …

: , . . .

: ! . ? : , . . !

: , !

ešení: D) ______________________________________________________________________________

23

23 ?

) ) )

D)

P epis nahrávky: Uslyšíte oznámení v rádiu.

Muž: , . , , .

- , :

. 10 / .

. . : 112.

ešení: C) ______________________________________________________________________________ 24 ?

A) B)

) D)

P epis nahrávky: Uslyšíte reklamu. Žena: , ?

? ! ? , !

! . !

. ! – , !

ešení: A)

______________________________________________________________________________

24

P íklady 25–29 (Vzorové úlohy k 5. ásti didaktického testu – tení)

P e t te si p t krátkých text . Na základ informací v textech vyberte k úlohám 25–29 vždy jednu správnou odpov A–D.

- .

. , . , ,

! , , , 350 .

.

(www.ria.ru, upraveno)

25 - ?

) . B) 350 . C) . D) .

ešení: A)

1. , , . ,

.

. .

(www.izvestia.ru, upraveno) 1 : šelma

26 ?

A) B) C) D)

ešení: B)

25

1 .

, . , , . ,

40 . , , .

— 50 . , .

(www.ria.ru, upraveno) 1 : okrást

27 ? ) . ) . ) .

D) .

ešení: D)

« »,

, . , . .

, , . ,

. , , ,

. (www.rian.ru, upraveno)

28 ?

A) . B) . C) . D) .

ešení: A)

26

? ! , 41- 39- ,

. . , , .

. . ,

, . , ,

« ». (www.lenta.ru, upraveno)

29 ? A) .

) . ) .

D) .

ešení: B) ______________________________________________________________________________

27

P íklady 30–39 (Vzorové úlohy k 6. ásti didaktického testu – tení)

P e t te si tvrzení v úlohách 30–39 a informace o sportovním za ízení. Na základ informací v textu rozhodn te, zda jsou tvrzení pravdivá (P), nebo nepravdivá (N).

P N 30 .

31 .

32 « ».

33 « » .

34 « » .

35 .

36 .

37 .

38 .

39 .

ešení: 30 – N; 31 – P; 32 – N; 33 – P; 34 – P; 35 – N; 36 – N; 37 – N; 38 – P; 39 – N

28

, . 10, . . , !

: – 7:00–24:00, – 9:00–22:00.

« »! :

. .

!

. ,

, .

- .

« »: — 1 .

7:00 24:00 , 9:00 22:00 — .

: ;

; 20% .

« » ( . 5 ): — 1,5 .

7:00 24:00 , 9:00

22:00 — .

: - , -

; ; « » 5%.

« » ( . 2 ): — 1 .

7:00 24:00

, 9:00 22:00 — .

: ;

20%.

« » — : — 3 .

: « -»; «Mama Fit»;

; - - —

11:00 17:00, — 9:00 12:00.

:

3–5 « »: « » — ; « » —

.

6–8 « »: « » — ; « » —

; « » — , ; « » —

.

9–12 « »: « » — ; « » — ,

; « » — .

12–15 « »: « - » — - ; «

» — ; — .

(www.vesnafit.ru, upraveno)

29

15

P íklady 40–44 (Vzorové úlohy k 7. ásti didaktického testu – tení)

P e t te si lánek o historii brambor. Na základ informací v textu vyberte k úlohám 40–44 vždy jednu správnou odpov A–D.

14 .

– . 1 . ,

. , . , . « ».

.

, . , .

, . , « ». ,

, C.

2 . .

17 . . ,

, . , , . , .

. ,

. 3 1793 , .

, . . ,

. « » « », « », ,

, « », « ». – ,

, .

18 . ? !

, I - . . :

, , , – , - . « ». , ,

, .

(www.mollenta.ru, upraveno) ______________________ 1 : hlíza 2 : ob 3 : obilí

30

16

40 « »?

) ) )

D) 41 ?

) ) )

D) 42 ?

: ) . ) . ) .

D) , . 43 ?

) ) )

D) 44 18 ?

) , . ) . ) .

D) .

ešení: 40 – D); 41 – D); 42 – A); 43 – C); 44 – B) ______________________________________________________________________________

31

17

P íklady 45–49 (vzorové úlohy k 8. ásti didaktického testu – tení)

P e t te si informace o p ti lidech, kte í hledají práci, a pracovní nabídky. Na základ informací v textech p i a te k úlohám 45–49 vždy jednu pracovní nabídku A–G. Dv nabídky jsou navíc a nebudou použity.

45 _____

, – . , , .

– . . 46 _____

, . .

. .

47 _____ . ,

– . – . .

48 _____ , .

– . , , . . .

49 _____ .

– . . .

ešení: 45 – F); 46 – A); 47 – D); 48 – G); 49 – B)

32

18

A) .

. . – .

. .

B) , .

, , . . – , , .

.

C) .

, . . . –

. – . .

D) . 30

. , . , ,

. , – . .

E) .

, . . ,

. . . .

F) .

, . . .

. . , .

G) ,

. , . , .

. . .

(CERMAT)

33

19

P íklady 50–64 (vzorové úlohy k 9. ásti didaktického testu – jazyková kompetence)

?

, ? — (50) ________ ,

. (51) ________

. , (52) ________

. , . (53) ________

.

(54) ________ — 1,

, . (55) ________,

, . 2

(56) ________ .

(57) ________ ,

,

. (58) ________ 4205 ,

4877 . (59) ________ .

— . (60) ________

. (61) ________ 8848 . — 2,

. 8611 .

, 6194 .

— , (62) ________ 5633 .

(5963 .),

(6969 .)

(63) ________. ,

(64) ________ , 4892 .

- , 2226 . (www.samoeinteresnoe.ru, upraveno)

_____________ 1 : horský štít 2 : mohutný

34

50 ) ) )

51 ) ) )

52 ) ) )

53 ) ) )

54 ) - ) )

55 ) ) )

56 ) ) )

57 ) ) )

58 ) ) )

59 ) ) )

60 ) ) )

61 ) ) )

62 ) ) )

63 ) ) )

64 ) ) )

ešení: 50 – B); 51 – A); 52 – C); 53 – A); 54 – B); 55 – B); 56 – A); 57 – C); 58 – C); 59 – A); 60 –

B); 61 – B); 62 – A); 63 – B); 64 – C)

35

21

P íklad 65 (Vzorová úloha k 1. ásti písemné práce)

asopis pro studenty ruského jazyka vyzval své tená e, aby napsali lánek na téma:

« / »

Rozhodl/a jste se na výzvu reagovat. Napište lánek v rozsahu 120–150 slov, ve kterém:

• p edstavíte svého nejlepšího kamaráda / svou nejlepší kamarádku (jméno, v k, vzhled, zájmy apod.);

• vysv tlíte, odkud se znáte; • popíšete jeden spole ný zážitek; • zd vodníte, pro s touto osobou kamarádíte.

____________________________________________________________________ P íklad 66 (Vzorová úloha ke 2. ásti písemné práce) Pozval/a jste vašeho kamaráda / vaši kamarádku z Ruska k sob dom a plánujete vzít ho/ji na dvoudenní výlet do okolí. Napište mu/jí e-mail v rozsahu 60–70 slov, ve kterém:

• uvedete, kam pojedete; • zd vodníte, pro jste toto místo vybral/a; • sd líte, co tam budete d lat; • doporu íte, co by si m l/a vzít s sebou.

36

22

P íklad 67a (Vzorový pracovní list žáka – ústní zkouška) P íklad 67b (Vzorová p íloha k pracovnímu listu žáka i zkoušejícího – ústní zkouška) P íklad 67c (Vzorový pracovní list zkoušejícího – ústní zkouška)

37

-

. , , . , .

. 2 2 .

.

2 2 . . :

•

•

•

•

•

•

2 2 ( , ).

:

•

•

•

•

•

•

, .

1: ( 1), ( 2), ( 3), ( 4)

1- (2,5 .)

2- (4 .)

1- 1,5 .

2- 1 .

3- 1,5 .

38

-

« ». 3A–3D.

:

• ( / )

•

•

•

•

•

3- (5 .)

3A

3B

3C

3D

39

-

. : /

( ) . A–D , .

.

:

•

•

•

•

•

•

:

4- (3 .)

4A

4B

4C

4D

40

-

12-

2A

:

• • • • • •

2B

41

–

. ( , . . .) , , . . .

. . , .

.

• ? ? • ? ? • ? ? • ? ? • , ? ? • ? ?

. .

2 2 .

?... . . , .

. .

. , .

. .

, . , .

, ? ? ? / ?

. .

1: ( 1), ( 2), ( 3), ( 4)

0,5 .

1- (3–5 ) 2,5 .

2- 4 .

1- 1,5 .

• • • • • •

, ? ? ? ? , - , ? ? ?

2- 1 .

• • • • • •

? ? ? ? , - , ?

? ? ?

3- 1,5 .

42

–

« ». 3A–3D.

, .

. .

3- 5 .

: 3A: 3B: 3C: 3D: M • ( / ) • • • • •

? – ?

/ ? ?

? ?

?

3A

3B

3C

3D

43

–

. / .

A–D , . .

.

« ...! / ?»

. .

4- 3 .

: 4A: - 4B: 4C: 4D:

• • • • • •

4A + , - ,

4B + , - ,

4 + , - ,

, ?

4A

4B

4C

4D

44

23

Zdroje k obrázk m pracovního listu: 2A: Unnamed+%252812%2529.jpg [online]. Robert Sommers, 2014. [cit. 17. 2. 2014]. Dostupné na: <http://www.blueheronblast.com/2013/12/davanti-rethrice.html>.

2B: Family having dinner together [online]. Smallsteps, 16. 8. 2013 [cit. 17. 2. 2014]. Dostupné na: <https://www.google.cz/search?q=fr%C3%BChst%C3%BCck+zu+hause&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=txYCU9bkIqnl4QS29oDACw&sqi=2&ved=0CAcQ_AUoAQ&biw=1645&bih=906#q=dinner+family+&tbm=isch&facrc=_&imgdii=_&imgrc=qNAcQ633FCoMTM%253A%3BvSmYba27vY80cM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sharkhealth.com%252Fwp-content%252Fuploads%252F2014%252F01%252Fhealthy-family-dinner.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sharkhealth.com%252Ftypes-of-fats-saturated-vs-unsaturated%252F%3B4992%3B3328>.

3. ásti PL / 3A: 6fbf41266f_84606735_o2.jpg [online]. Lucy Maroszova, 2010 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné na: <http://lucymaroszova.blog.cz/1204/dum-a-zahrada-v-nalade-velikonocni>.

3. ásti PL / 3B: 5E5UHbdjIjgpvdRc.file online]. - «Piter.TV», 25. 12. 2013 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné na: <http://piter.tv/event/Peterburzhci_otmetili_katolicheskoe_Rozhdestvo/>.

3. ásti PL / 3C: images1(2).jpg [online]. 2014 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné na: <http://cafe-lab.ru/novi_god.html>.

3. ásti PL / 3D: Masopust_VK2.jpg [online]. KU Pardubického kraje, 2014 [cit. 21. 2. 2014]. Dostupné na: <http://www.pardubickykraj.cz/data2/dep_39/Masopust_VK2.jpg>

4. ásti PL / 4A: images?q=tbn:ANd9GcRh_PDyLpngdPRHWrMXiDbI7u6mXItvkYVwExhpvw86PvMcz8awfg [online]. Kelly Aiglon, 4. 3. 2013 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné na: <https://www.google.cz/search?q=The+fude&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=m2L7UtvcJvLe7AaZs4DQCQ&ved=0CAcQ_AUoAQ&biw=1645&bih=906#q=rock+concert&tbm=isch&tbs=isz:lt%2Cislt:svga&facrc=_&imgdii=_&imgrc=q2PwXik8kF_jXM%253A%3Bfp7PVmgZKQjx2M%3Bhttp%253A%252F%252Fredtricom.files.wordpress.com%252F2013%252F02%252Fthe_boogers_by_peter_wochniak-72.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.momswhoblog.com%252Fauthor%252Fkelly-aiglon%252F%3B4256%3B2832>.

4. ásti PL / 4B: 480866_370076_Sinfonietta__photo_Diana_Zehetner_DSC3027.jpg [online]. Diana Zehetner, 21. 4. 2010 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné na: http://www.mzv.cz/beijing/cz/kultura_skolstvi_krajane/kultura/majovy_cesky_kulturni_festival_predstavi.html>.

4. ásti PL / 4C: supercoolpics_03_01052013195521-1230x818.jpg [online]. SuperCoolPics, 2014 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné na: <http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&docid=LuJVYOn_3btOxM&tbnid=a3B6tNGTmx1aSM:&ved=0CAUQjRw&url=http%3A%2F%2Fsupercoolpics.com%2F2013%2F05%2F04%2F%25D0%25B3%25D0%25B0%25D0%25BB%25D0%25B0-%25D0%25BA%25D0%25BE%25D0%25BD%25D1%2586%25D0%25B5%25D1%2580%25D1%2582-%25D0%25BF%25D0%25BE%25D1%2581%25D0%25B2%25D1%258F%25D1%2589%25D0%25B5%25D0%25BD%25D0%25BD%25D1%258B%25D0%25B9-%25D0%25BE%25D1%2582%25D0%25BA%25D1%2580%25D1%258B%25D1%2582%25D0%25B8%25D1%258E-%25D0%25BD%25D0%25BE%2F&ei=TmkHU5vxMoLItQbDm4DYBw&bvm=bv.61725948,d.Yms&psig=AFQjCNF9Cgg4D9DmoTnfKIu9ytfhAmliIA&ust=1393081021036914>.

45