KATEDRA HISTORIE · První þesky psané kroniky pocházejí až z období po druhé světové...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA

KATEDRA HISTORIE

Městské kroniky Moravské Třebové vedené v letech 1952 - 1986

(Urban chronicles of Moravská Třebova conducted between 1953 - 1986)

Bakalářská diplomová práce

Student: Alena Vomelová

Vedoucí práce: prof. Jaroslav Miller M. A., Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla

veškeré použité prameny a literaturu.“

V Olomouci dne 21. srpna 2012

.........................................

Alena Vomelová

Děkuji prof. Jaroslavu Millerovi M. A., Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc při

psaní této bakalářské práce.

OBSAH

1 ÚVOD ................................................................................................ 5

2 CÍLE A METODIKA PRÁCE ........................................................... 7

2. 1 Cíle práce .................................................................................... 7

2. 2 Metodika práce ............................................................................ 7

3 MĚSTO MORAVSKÁ TŘEBOVÁ .................................................. 9

4 PŘÍRUČKY PRO KRONIKÁŘE .................................................... 15

5 PRVNÍ ČESKÁ KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ . 18

5. 1 Kronikář Oldřich Otruba ........................................................... 19

5. 2 Hlavní témata ............................................................................ 22

6 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ ............................. 26

6. 1 Kronikář Jaromír Metyš ............................................................ 27

6. 2 Hlavní témata ............................................................................ 30

7 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .............................. 34

7. 1 Kronikář Zdeněk Čubrda .......................................................... 34

7. 2 Kronikář František Matoušek ................................................... 36

8 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .............................. 39

8. 1 Kronikář Radko Martínek ......................................................... 40

9 ZÁVĚR............................................................................................. 41

10 ANOTACE ..................................................................................... 42

11 SENAM POUŽTÝCH ZKRATEK ................................................ 43

PŘÍLOHY ........................................................................................... 47

5

1 ÚVOD

Bakalářská práce se věnuje městským česky psaným kronikám vedeným

v druhé polovině 20. století, konkrétněji v letech 1952 až 1986. Těmto kronikám

předcházelo několik německy psaných kronik. Většinou se ale jednalo pouze

o zlomky a kroniky nebyly vedeny příliš souvisle. Nejednalo se také o městské

kroniky, ale pouze o kroniky soukromé, napsané jednotlivými osobami pouze

z vlastní iniciativy. Jediné dochované skutečně městské kroniky pocházejí

až z období po první světové válce. Jedná se o dvě německy psané kroniky z let

1924 – 1927 a 1934 – 1942. První česky psané kroniky pocházejí až z období po

druhé světové válce.

Celkem se jedná o čtyři kroniky. První z nich se nazývá První česká

kronika města Moravská Třebová a byla založena v roce 1952. Druhá se jmenuje

Kronika města Moravská Třebová a obsahuje zápisy z let 1958 – 1965.

Třetí kronika je Kronika Města Moravské Třebové, která byla vedená v letech

1966 –1970. Čtvrtá z nich se jmenuje stejně jako předchozí, ale věnuje se až letům

1985 a 1986. Chybějící léta nejsou již nikde doplněna.

Kroniky patří mezi jedny z nejstarších historických pramenů sloužících

k poznání minulosti. Jde o typ narativních pramenů, které jsou z velké části

závislé na době svého vzniku a na osobnostech jejich autorů. Mezi nejstarší patří

letopisy, městské, církevní nebo panské kroniky, a zejména kroniky psané

pro některý ze státních útvarů. Pro české země jsou příznačné a poměrně časté

i tzv. lidové kroniky objevující se už od třicetileté války. Dále se postupně začaly

objevovat i kroniky různých spolků, škol a institucí. Nejvýznamnější pro

historické bádání však zůstávají kroniky obecní, jichž se týká i tato bakalářská

práce.

Původně kroniky neměly nijak daná a přesně určená pravidla formy

a obsahu. S postupem času ale i zde nastalo jejich sjednocování pod dohledem

státních orgánů. U obecních kronik byl zlomový zákon z roku 1920 o pamětních

knihách obecních a jejich povinném zavedení v jednotlivých obcích.

Dopad tohoto zákona ale nebyl tak dalekosáhlý a řada obcí k vedení kroniky

6

přistoupila velmi formálně. Samozřejmě velmi rozdílná byla kvalita kronik a míra

subjektivity jejich autorů.

K dalšímu velmi výraznému vývoji kronik došlo v druhé polovině 20.

století, tedy v době, kterou se přímo zabývá tato práce. Vedení kronik bylo stále

více svazováno se státní ideologií. Snahu sjednotit formu a obsah kronik dokládá

vydání několika metodických příruček pro kronikáře. V některých obcích byly

dokonce zřizovány celé komise pro vedení obecní kroniky. Často se však takové

kroniky nevyhnuly schematičnosti a frázovitým záznamům.

Na druhou stranu v tomto období byly skutečně zavedeny celé řady kronik

téměř ve všech obcích, a to s poměrně širokým záběrem mnoha oblastí života

obce. Celkově také vzrostl zájem o regionální dějiny a dějiny jednotlivých obcí.

O kroniky začala pečovat muzea a archivy, což mělo za následek, že se většina

z nich uchovala v dobrém stavu a úplných řadách. V obecních kronikách jsou také

často popisovány nebo zmiňovány již zničené nebo těžko dostupné prameny

tykající se starší historie obce. Z tohoto důvodu jsou tedy stále velmi důležitým

pramenem sloužícím k poznání dějin.

7

2 CÍLE A METODIKA PRÁCE

2. 1 Cíle práce

Hlavním cílem této bakalářské práce je kritická analýza prvních čtyř česky

psaných kronik města Moravské Třebové. Tyto čtyři kroniky byly vedeny v letech

1952 – 1986. Všechny předchozí byly vedeny v německém jazyce. Mezi dílčí cíle

patří především vzájemná komparace těchto kronik s částí archivních materiálů

vztahujících se k danému období a také se sekundární literaturou, která se týká

města Moravská Třebová. Tímto by měla být ověřena pravdivost informací

obsažených v kronikách. Dalším cílem je vzájemné porovnání kronik a způsobu

jejich vedení. Především se tedy jedná o snahu porovnat vliv osobností

jednotlivých kronikářů na ráz a vedení kronik. Právě osobnost kronikáře

je u tohoto typu pramenů velmi podstatným faktorem, neboť každý z nich klade

důraz na jinou sféru života města a kronika je silně ovlivněna jeho vlastními

preferencemi. Druhý, a v případě tohoto období velmi výrazný, je faktor

ideologický.

2. 2 Metodika práce

Při psaní této práce byly využity klasické metody historického bádání,

vztahující se především k výzkumu primárních narativních pramenům, jakým

kroniky jsou. Základem byla analýza odborné literatury a kritická analýza

samotných kronik. Poté byla provedena jejich komparace s pramenným

materiálem a sekundární literaturou. Podstatné bylo i srovnání osobností

jednotlivých kronikářů. Využito bylo také metody přímé, která se vztahuje

k citacím samotných kronik.

Základní teoretickou literaturou jsou práce, zabývající se metodikou

výzkumu regionálních dějin a pramenného materiálu. Mezi nejdůležitější využité

8

práce patří příručka Regionální dějiny – pojetí, poslání, metodika1 a Úvod

do metodiky historického bádání a nauky o pramenech2. Přímo metodice

výzkumu obcí se poté věnuje metodická příručka Dějiny měst, městeček a vesnic3.

Ze sekundární literatury byly využity práce o dějinách Moravské Třebové.

Nejdůležitější z nich je zejména dílo regionální historiografie této oblasti,

Moravskotřebovsko-Svitavsko4.

Při psaní práce byly využity fondy Státního okresního archivu Svitavy

se sídlem v Litomyšli týkající se města Moravská Třebová v druhé polovině 20.

století. Samotné kroniky se nacházejí na Městském úřadě v Moravské Třebové.

1 BARTOŠ, J., SCHULZ J., TRAPL M.: Regionální dějiny: Pojetí, poslání, metodika. 1. vydání.

Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2004.

2 BARTOŠ, J.: Úvod do metodiky historického bádaní a nauky o pramenech. První vydání.

Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 1999.

3 PAPAJÍK, D.: Dějiny měst, městeček a vesnic. 1. vydání. Univerzita Palackého v Olomouci:

Olomouc, 2005.

4 NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:

Brno, 2002.

9

3 MĚSTO MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

Moravská Třebová je město nacházející se na jihovýchodním okraji

Pardubického kraje. Historicky ale vždy patřila k zemi moravské. Kromě toho

byla součástí jednoho z největších německých jazykových ostrovů,

tzv. Hřebečska.5 V současnosti zde žije okolo 10 700 obyvatel

6 a město je

přirozeným centrem Moravskotřebovska.

Svoje jméno dostala Moravská Třebová pravděpodobně podle řeky

Třebůvky, která tudy protéká. Její povodí bylo hustěji osídleno už před vnější

kolonizací ve 13. století.7 Nejstarším doloženým místem v oblasti je Staré Město.

Od roku 1248 vlastnil Moravskotřebovsko Boreš z Rýzmburka, který jej získal

od Václava II. a zahájil jeho kolonizaci německým obyvatelstvem přicházejícím

hlavně ze středního Německa a Horní Falce.8 V této době bylo pravděpodobně

přeneseno centrum nově založené Moravské Třebové právě ze Starého města

na příhodněji položenou „zelenou louku“, přímo ke zdroji tekoucí vody.

První zmínka o Moravské Třebové pochází z roku 1267.9 Už v roce 1270

se v listině pro klášter Koruna, který Boreš také založil, objevují městský rychtář

Hamann a újezdní rychtář Jan.10

To znamená, že Moravská Třebová v té době už

byla městem, i když jako město je výslovně označena až v listině z roku 1346.11


Brno, 2002, s. 535.

6 Při sčítání lidu 2011 to bylo 10 729. – Databáze demografických údajů za obce ČR. ČSÚ. Český

statistický úřad [online]. [cit. 2012-06-11].


Brno, 2002, s. 535.

8 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957. s. 4.


Brno, 2002, s. 128.

10 HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:

Moravská Třebová, 1949, s. 18.


Brno, 2002, s. 537.

10

Moravská Třebová tedy byla od počátku poddanským městem s převahou

německého obyvatelstva, i když s nezanedbatelným českým podílem,

což dokazují například zápisy v městských knihách. Ty jsou vedeny z části

německy a z části česky.12

Rod Rýzmburků vymřel Borešem II. v roce 1325 a město spadlo jako

odúmrť králi Janu Lucemburskému.13

Během 13. století byl ve městě také

vystavěn farní kostel, který se poprvé připomíná v roce1270 jménem faráře Jana.

Po Rýzmburcích přichází období střídání majitelů města. Král Jan jej

zastavil po 2 letech Jindřichu z Lipé. Od jeho syna pak v roce 1365 koupil město

markrabě Jan Jindřich. Ten mu věnoval právo odúmrtní a mílové právo,

a to listinou z roku 1372. Z jeho příkazu byly také založeny městské knihy.14

V roce 1382 se také poprvé připomíná purkmistr a 6 konšelů jako představitelé

města.15

Markrabě Jošt dal v roce 1387 panství s městem do plného držení Heralta

z Kunštátu. Díky tomu také město v průběhu 15. století patřilo k husitské straně.

Příliš se ale nevyznamenalo a v roce 1422 se bez boje vzdalo vojsku

vratislavského biskupa Konráda, který táhl na Jihlavu.16

V době husitské se také

ve městě výrazněji prosadil český živel a byl potlačen německý patriciát.

Další z rodu z Kunštátu, Jiří z Poděbrad, poté v roce 1464 daroval panství

věrnému stoupenci, Jiřímu Kostkovi z Postupic. V držení tohoto rodu ale město

nezůstalo dlouho a už v roce 1486 ho koupil Ladislav Velen z Boskovic.17

Pod pány z Boskovic prodělalo město výrazný stavební rozvoj. Jednalo se

o jednu z nejvýznamnějších kapitol v jeho historii. Ladislav byl typický šlechtic

nové doby, který rád cestoval po světě. Pochopitelně mu nevyhovoval starý hrad,

12

PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 7.


Brno, 2002, s. 538.




Brno, 2002, s. 538.

16 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 8 – 9.


Brno, 2002, s. 540.

11

který zde stál možná už od dob Rýzmburků, a tak ve městě nechal postavit nový,

tzv. starý zámek v pozdně gotickém slohu.18

V roce 1509 postihl město velký

požár a Ladislav, aby pozvedl význam města, vydal nařízení, že kdo si postaví

kamenný dům, získá právo várečné. Skutečný stavební rozmach města však nastal

až po dalším požáru v roce 1541 za Ladislavova vnuka Václava.19

Za Ladislava

zde také působila významná městská škola. Vnukové Ladislava, Václav a Jan,

na zdejší faru přivedli luterského faráře.20

Janem roku 1589 vymřela moravskotřebovská větev pánů z Boskovic

a panství zdědil jeho synovec Ladislav Velen ze Žerotína. Z jeho panování

dosáhlo město vrcholného rozkvětu. Za období pánů z Boskovic se z Moravské

Třebové stalo renesanční město, které je dodnes nazývané renesanční perlou

České republiky. Ladislav Velen ze Žerotína nechal v renesančním duchu

přestavět velkou část zámku.21

Jako jednomu z předních účastníků stavovského povstání byl

ale Ladislavův majetek v roce 1622 zkonfiskován. Jako léno české koruny poté

město připadlo Karlu z Lichtenštejna, což pro něj znamenalo ztrátu postavení

rezidenčního města, a tím i kvalitativní úpadek. Postupně se začal projevovat

úpadek českého živlu a Lichtenštejnové časem sebrali měšťanům některé jejich

výsady (například vaření piva).22

V roce 1643 také město vydrancovali Švédové,

kteří odvezli většinu sbírek ze zámku. V roce 1668 byla zahájena stavba

františkánského kláštera sv. Josefa.23

V roce1677 při druhé lánové vizitaci bylo

ve městě 479 usedlých.

V 18. století postihlo město opět několik pohrom, včetně přechodu

pruského vojska v roce 1758. Od roku 1773 zde také existovala piaristická kolej,

18

HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:


19 PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957, s. 11.


Brno, 2002, s. 541.



Brno, 2002, s. 542.


12

při které od roku 1835 působilo gymnázium. Z josefínských reforem zde byl také

zaveden regulovaný magistrát.24

Během 18. století se ve městě začaly rozrůstat

tkalcovské dílny, což nakonec vedlo až ke vzniku prvního soukenického podniku

ve městě. Založil jej mistr Johan Wondra a jeho podnik se i přes různé problémy

stále rozrůstal. Od roku 1820 zde také působila firma Franze Steinbrechera

zabývající se barvením a potiskováním plátna. Koncem feudálního období, v roce

1843, v Moravské Třebové žilo 1 360 obyvatel a na předměstí 2 706. 25

Od roku 1850 byla Moravská Třebová centrem politického okresu,

ačkoliv ji hospodářsky začaly zastiňovat nedaleké Svitavy (především po stavbě

železniční trati roku 1845). Přesto i ve městě začal rozvoj dalších továren

zaměřených především na tkalcovství, hedvábnictví a další obory související se

zpracováním látek. Druhým důležitým odvětím, které se zde začalo rozvíjet,

byl kovoprůmysl.26

Od roku 1898 začala fungovat městská elektrárna.

S rostoucím průmyslem a uvolňováním občanského života také začaly vznikat

různé občanské spolky. Jednalo se hlavně o spolky německé, kdy prvním z nich

byl už roku 1854 spolek pěvecký. Na jeho činnost navázaly další,

např. tělovýchovný (1864), hasičský (1869), ale i německý národní (1885) a svaz

Germánů (1891).27

Českých spolků bylo méně, nejvýznamnějším byl přirozeně

Sokol.

Během 19. století nastal také prudký růst počtu obyvatel města. Roku 1869

bylo v samotném městě ještě 2 113 obyvatel a na předměstí 3 079. Roku 1900

už na předměstí žilo 5 356 obyvatel. V roce 1921 žilo v obou částech dohromady

6 686 obyvatel. Při posledním předválečném sčítání v roce 1930 obývalo město

8 167. V současných hranicích města to bylo už 10 308 obyvatel.28

Při tomto

24

NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:

Brno, 2002, s. 542.

25 Tamtéž, s. 544 - 545.


Moravská Třebová, 1949, s. 90 – 93.


Brno, 2002, s. 550 – 552.

28 RŮŽKOVÁ, J. a kol.: Historický lexikon obcí České Republiky 1869 - 2005 : 1. díl. 1. vydání.

Český statistický úřad: Praha, 2006.

13

sčítání žilo ve městě pouze 801 obyvatel české národnosti, 6 634 německé a 732

jiné národnosti.29

Během první světové války existoval ve městě tábor pro haličské

uprchlíky, kteří sem přišli po úspěšné Brusilovově ofenzívě na východní frontě.

Po válce se dne 3. listopadu 1918 sešlo ve městě shromáždění, které proklamovalo

připojení Hřebečska a města k provincii Sudentenland. Od 10. listopadu již

fungovala tzv. krajská rada pro celé Hřebečsko. To vyvolalo reakci čs. vojska.

Ovšem první pokus o obsazení města 16. 11. nebyl úspěšný. Úspěšný byl až

pokus 21. 11. 1918. K největšímu střetu, který si vyžádal oběti na životech

Němců, došlo už v obsazeném městě dne 29. 11. 1918. Od dvacátých let

20. století stoupal podíl českého obyvatelstva města. Město výrazně zasáhla krize

třicátých let, což jen posílilo nacionalistické německé strany. Velký úspěch

zaznamenala Henlainova strana v parlamentních volbách roku 1935, což se

odrazilo i ve výsledcích obecních voleb roku 1938, kdy SdP drtivě zvítězila,

a starostou města se stal továrník ing. Steinbrecher.30

Po mnichovské dohodě

české obyvatelstvo bylo z města evakuováno a 10. října byl s ovacemi přivítán

obsazující wehrmacht.

Po válce a následném divokém odsunu následoval od roku 1946 odsun

řízený. Německý majetek byl zkonfiskován. Textilní firmy byly včleněny

do textilního sdružení Spojené závody textilní. V roce 1949 pak vznikl podnik

Hedva Moravská Třebová, jehož součástí se staly i textilní závody. Tento podnik

byl nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě. V roce 1990 v něm pracovalo

2 230 zaměstnanců.31

Po odsunu přirozeně došlo k poklesu obyvatel města

a německé obyvatelstvo bylo nahrazeno českým. V roce 1950 tak mělo město

6 436 obyvatel.32

Postupně také došlo ke slučování okolních obcí s městem,

Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04>.


Brno, 2002, s. 556.

30 Tamtéž, s. 554.

31 Tamtéž, s. 561.

32 RŮŽKOVÁ, J. a kol.: Historický lexikon obcí České Republiky 1869 - 2005 : 1. díl. 1. vydání.

Český statistický úřad: Praha, 2006.

Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04>.

14

připojeny byly Sušice, Udánky a Boršov. V roce 1949 začala v Moravské Třebové

působit Vojenská škola Jana Žižky z Trocnova, což výrazně ovlivnilo ráz města.33

V tomto roce také bylo přesunuto sídlo okresu do města Svitavy.

33

NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně:

Brno, 2002, s. 561.

15

4 PŘÍRUČKY PRO KRONIKÁŘE

Kronikářské záznamy byly vedeny podle státem vydaných příruček.

Jednou z těchto příruček vzniklých po roce 1945 je Příručka pro kronikáře34

vydaná Ministerstvem informací a osvěty v roce 1951. Tato příručka, jak se v ní

hned z kraje píše, obsahuje pouze prozatímní pokyny pro vedení kronik. Jedná se

o velmi útlou knížku, čítající necelých šedesát stran, rozdělenou do čtyř

základních kapitol.

Hned v první kapitole s názvem Nové pojetí kronikářství35

je patrná snaha

o vymezení se oproti kronikám vedeným před rokem 1948. Je zde kritizována

dřívější kronikářova nestrannost, v příručce nazvaná jako „nadstranickost,

nepolitičnost a bezideovost“36

, která je prý ale falešná a pouze zakrývá

kapitalistické smýšlení kronikáře. Druhá část první kapitoly pojednává o dnešním

pojetí kronikářství a jeho hlavních úlohách. Nejvýše je zde stavěna právě

„stranickost“, pomoc při budování socialismu, soulad s dělnickou třídou apod.

Kronika tak má být v podstatě poplatná době, poplatná vládnoucímu režimu.

Druhá kapitola příručky se zabývá především zákony a směrnicemi.

Jednou z nejpodstatnějších je povinnost místního národního výboru vést kroniku,

založit ji nejpozději do konce roku 1951 a doplnit zápisy z let 1945 – 1951.37

Toho v Moravské Třebové příliš dodrženo nebylo. První kronika byla založena

až 1. října 1952 a zápisy z let 1945 – 51 se v ní vůbec nevyskytují.

Dále je v příručce kladen velký důraz na sepjetí kroniky s místním

národním výborem a jeho pravomoc kontrolovat, schvalovat a případně

i reklamovat jednotlivé zápisy. Kronika měla být vždy po 5 letech třikrát opsána

a opisy uloženy.38

Toho se však v Moravské Třebové nestalo a máme dochovány

pouze originály.

34

Poradní kronikářský sbor při ministerstvu informací a osvěty: Příručka pro kronikáře.

Prozatímní pokyny pro vedení obecních kronik. Ministerstvo informací a osvěty: Praha, 1951.

35 Tamtéž, s. 3.

36 Tamtéž.

37 Tamtéž, s. 11.

38 Tamtéž, s. 14.

16

Další směrnice popisují především formální náležitosti kroniky,

její uspořádání a grafickou podobu. Tyto směrnice jsou však nejméně dodržovány,

neboť každý kronikář vnesl do psaní kroniky něco ze své osobnosti a podle toho

si poté uzpůsobil i její formu a grafickou podobu.

Příručka se věnuje i samotné osobě kronikáře. V první řadě by jím měl být

člověk politicky uvědomělý a oddaný socialistickému zřízení.39

Kronikář by měl

do kroniky zapsat svůj životopis a důvody pro změnu kronikáře. Ani toto nebylo

vždy dodrženo. Většina kronikářů sice zapsala stručně svůj životopis, ale důvody

pro odchod předchozího kronikáře už zmínilo jen velmi málo z nich.

Třetí kapitola příručky se pak zabývá především hlavními tématy,

která mají být v kronice popsány. Jde o popis obce jako takové, politické dění,

kulturu, zemědělství, průmysl, náboženství a zdravotnictví. Tyto hlavní oblasti

kronikářova zájmu byly většinou dodržovány. Každý kronikář potom věnoval

jednotlivým tématům různou míru pozornosti, především podle jeho vlastních

zájmů a zaměření.

Dále je v příručce popsáno, jak pojmout historii města, a to především léta

1939 až 1945. Nejprve mají být popsány události let 1945 – 1948, samozřejmě

s důrazem na únor 1948 a vítězství socialismu. Teprve poté mají být popsána léta

okupace. Popis těchto let je v příručce velmi přesně stanoven. Okupace měla být

popsána velmi schématicky, bez přílišných detailů týkajících se dění

v jednotlivých městech. Předepsaná posloupnost událostí však nebyla v kronice

Moravské Třebové dodržena. Kronikář při svých zápisech minulosti postupoval

chronologicky. Nicméně popis starší minulosti města vidí příručka jako velmi

přínosný. Tímto se nejspíše řídil i kronikář první zkoumané kroniky, neboť její

první díl zasvětil pouze podrobnému popisu historie města.

Druhou kronikářskou příručkou je publikace s názvem Píšeme kroniku40

od Antonína Robka a Václava Pubala. Tato příručka je o něco málo rozsáhlejší

než příručka předešlá. Vesměs se ale věnuje stejným tématům, proto není třeba je

39

Poradní kronikářský sbor při ministerstvu informací a osvěty: Příručka pro kronikáře.

Prozatímní pokyny pro vedení obecních kronik. Ministerstvo informací a osvěty: Praha, 1951,

s. 16.

40 PUBAL, V., ROBEK, A.: Píšeme kroniku. Orbis: Praha, 1963.

17

podrobněji popisovat. Jistou odlišností je, že publikace dělí kronikářství

na městské a vesnické. Vzhledem ke zkoumaným kronikám se budu věnovat

pouze kapitole o městském kronikářství.41

Ve městech jsou podle příručky

na kronikáře kladeny daleko vyšší nároky, proto by jím měl být vystudovaný

historik či archivář. Toto je dodrženo spíše ojediněle. Z kronikářů působících

po 2. světové válce v Moravské Třebové byl historikem pouze jeden. Dále je třeba

si uvědomit, že město není jako vesnice kolektivem, kde se všichni znají. Proto

má mít kronikář větší okruh spolupracovníků. Ani toto se však příliš

nedodržovalo. Kronikář byl povětšinou na práci sám. V žádné kronice není ani

zmínka o nějakém jeho pomocníkovi či spolupracovníkovi. Třetím

a nejdůležitějším požadavkem městského kronikáře je schopnost vybírat a třídit

pouze ty nejdůležitější události, jež budou zapsány do kroniky.

Spíše zajímavostí příručky je kapitola Vedení a zakládání závodních

kronik42

. Závodní kroniky či kroniky nejrůznějších spolků byly v této době hojně

zakládány i v Moravské Třebové. Několik je jich uloženo na Městském úřadě

v Moravské Třebové nebo u jejich bývalých pisatelů, kronikářů. Takovouto

kronikou je například Kronika učební skupiny přírodovědné Vojenského

gymnázia Jana Žižky z Trocnova43

v Moravské Třebové.44

Příruček a směrnic týkajících se vedení kronik je samozřejmě více.

Právě tyto dvě jsem vybrala a podrobněji se jim věnovala, neboť je kronikáři

ve svých zápisech přímo zmiňují jako jakési vodítko, podle kterého postupovali.

Příručky rozhodně nebyly brány jako nějaké direktivní nařízení. Každý kronikář

se jimi částečně řídil, ale vedení kroniky a vlastní zápisy uzpůsobil podle sebe.

41

PUBAL, V., ROBEK, A.: Píšeme kroniku. Orbis: Praha, 1963, s. 56 – 65.

42 Tamtéž, s. 98 – 103.

43 Dnes název Vojenská střední a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové.

44 Kroniky jsou vedeny od druhé poloviny sedmdesátých let 20. století do začátku let

devadesátých. Dnes jsou uloženy u jejich hlavního autora a bývalého pracovníka školy Bohumila

Vacka.

18

5 PRVNÍ ČESKÁ KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ

TŘEBOVÁ45

První městská česky psaná kronika byla v Moravské Třebové založena

1. října roku 1952 kronikářem Oldřichem Otrubou46

. Tato pamětní kniha nese

jako jediná ze zkoumaných knih výraznější vnější znaky rukopisné knihy. Přední

i zadní deska knihy je potažena kůží. Přední deska je plasticky ztvárněna

a v jejích rozích jsou vytvořeny pozlacené listové ornamenty ve tvaru

trojúhelníku. Ve středu přední desky je umístěn kovový znak Moravské Třebové,

červeno-stříbrná šachovaná orlice s korunkou. Tato orlice stojí na pásce

s letopočtem 1945. Na zadní desce kroniky jsou v rozích čtyři kruhové nárožnice.

Hřbet je dělen čtyřmi pozlacenými zdobenými vazy a z přední strany je kniha

opatřena malým kovovým zámkem. Přídeští kroniky je potaženo purpurovou

látkou. Na předsádce je opět vyobrazen znak města, červeno-stříbrná šachovaná

orlice, která má ale navíc na sobě vymalován pohled na městskou radnici

a kostelní věž za ní. Kronika je ručně psaná na nelinkovaném papíře. Jednotlivé

strany jsou číslovány. Celá kronika čítá 270 stran.

Kronika se skládá z dvanácti kapitol, kterým předchází životopis kronikáře

a krátký úvod rozdělený do dvou částí. První z nich je jakousi programovou statí

o konci války a válce samotné. Je zde popisována válka jako způsob řešení

konfliktů typický pro imperialistické Německo, zrada československých obyvatel

německé národnosti, hrdinné vítězství rudé armády a oslava komunistické strany

a jejích poválečných činů. Objektivita této části úvodu je velmi narušena dobou,

v níž tento první zápis vznikal.47

Druhá část úvodu se věnuje vzniku města,

jeho jménu a poloze. Následující jednotlivé kapitoly pojednávají o historii města

od jeho počátků do konce druhé světové války. Kapitoly nejsou od sebe výrazněji

odděleny. Jsou nadepsány pouze římskou číslicí, avšak text zůstává nepřerušen.

Jednotlivé kapitoly se velmi často časově překrývají. Pro lepší přehlednost

45

Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská

Třebová, 1. 10. 1952.

46 Tamtéž, s. 2.

47 Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská

Třebová, 1. 10. 1952, s. 7 – 8.

19

a orientaci v textu jsou po stranách drobné poznámky a podnadpisy,

které upřesňují obsah jednotlivých odstavců. Dále je začátek každého většího

tematického celku, ne pouze kapitoly, signalizován kapitálou na začátku věty.

Tato kronika je poměrně chudá na obrazovou výzdobu. Kromě výtvarně

ztvárněných kapitál se tu objevují především fotografie a pohlednice města či jeho

významných památek. Výjimku tvoří jen úvodní strana kroniky a barevně

vyvedená kresba renesančního portálu z roku 1492.48

Po kapitolách

pojednávajících o životě města následuje kapitola o nedaleké tvrzi Cimburk49

a Paměti Františka Bezděka.50

Obsahové stránce jednotlivých kapitol kroniky

se podrobněji věnuje podkapitola s názvem Hlavní témata.

V závěru pamětní knihy je uveden obsah celé kroniky, seznam

nejdůležitějších letopočtů v životě města51

a seznam použitých pramenů a

literatury.52

5. 1 Kronikář Oldřich Otruba

Prvním a zároveň jediným kronikářem této pamětní knihy byl Oldřich

Otruba. Tento kronikář byl velmi pečlivým a svědomitým pisatelem.

Hned v úvodu svého zapisování, jak je doporučeno ve všech příručkách, sepsal

svůj životopis. Tento životopis je poměrně rozsáhlý a čítá čtyři strany.

Zajímavostí životopisu je způsob jeho psaní, neboť není psán v první osobě

48

Tamtéž, s. 87.

49 Tamtéž, s. 202 – 247.

50 Tamtéž, s. 248 – 267.

František Bězděk byl občanem Moravské Třebové. Narodil se roku 1864. Rukopis Pamětí je

uložen ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. (Státní okresní archiv Svitavy

se sídlem v Litomyšli, fond Městský národní výbor Moravská Třebová I, kart. 191/1, i. č. 1035.

Paměti Františka Bezděka).


Třebová, 1. 10. 1952, s. 269 – 270.

52 Tamtéž, s. 268.

20

jednotného čísla, jak je obvykle zvykem, píše-li člověk sám o sobě, ale je psán

osobou třetí čísla jednotného.

Nejprve se kronikář zmiňuje svůj rodný kraj a rodinu. Velká část

životopisu je věnována rodičům, zejména potom otci, kterého vykresluje s velkým

obdivem.

Oldřich Otruba se narodil 9. května roku 1891 v Oldřichově53

. Pocházel

z učitelské rodiny a později se po čtyřletém studiu pedagogického ústavu

v Soběslavi sám stal učitelem. Toto, jak sám autor píše, šťastné období přerušila

první světová válka, které se Oldřich Otruba zúčastnil a ve které utrpěl zranění

s trvalými následky. Během války mu také zemřela matka a dítě.

Po první světové válce přesídlil Oldřich Otruba do Brna, kde se stal

jednatelem Brněnské Matice školské. Zde se, mimo jiné, věnoval prázdninové

péči o děti, o které sepsal spolu s Josefem Přibylem krátkou publikaci s názvem

Prázdninová péče: kolonie, družina, cestování dětí54

. V Brně dále vykonával

funkci zástupce učitelstva v Městském školském výboru, stal se mimořádným

profesorem na obchodní dvouroční škole a referentem moravskoslezské divize

Československého Červeného kříže. Po 6 letech ve funkci referenta v Brně odešel

do Prahy, kde zaujímal stejné místo v pražské divizi Československého

Červeného kříže.

Před okupací Oldřich Otruba z Prahy odešel a už se tam znovu nevrátil.

Po druhé světové válce se stal osídlovacím komisařem v obci Kunčina55

a poté

jednatelem Akčního výboru a kulturním referentem místního národního výboru.

V této práci setrval do roku 1950, poté byl ze zdravotních důvodů poslán do

výslužby, kde ale nesetrval dlouho a od roku 1952 se stal kronikářem města

Moravská Třebová.56

53

Obec se nachází v jižních Čechách, nedaleko města Tábor.

54 PŘIBYL, J., OTRUBA, O.: Prázdninová péče: kolonie, družiny, cestování dětí. Brněnská

Matice školská: Brno, 1921.

55 Obec Kunčina se nachází asi 7 kilometrů od Moravské Třebové, kde Oldřich Otruba později

působil jako městský kronikář.

56 Informace o kronikáři Oldřichu Otrubovi jsou převážně převzaty z jeho vlastního zápisu

v úvodu kroniky. Vzhledem k dostupnosti archivních materiálů bylo možno ověřit pouze některé

údaje z jeho života, a to působení v Brněnské Matici školské, Městském školním výboru v Brně,

21

Oldřich Otruba patřil k nejlepším kronikářům Moravské Třebové v druhé

polovině 20. století. Jeho kronika ostatní převyšuje po jak po stránce stylistické,

tak po stránce věcné. Téměř celá kniha je psána jakou souvislý prozaický text.

Autor užívá především vyprávěcí, informační a popisný slohový postup.

Díky velmi vhodnému užívaní jazykových prostředků a slohových postupů je

kronika velmi poutavým a zajímavým čtením. K poutavosti kroniky velmi

přispívají například jednotlivé pověsti, které jsou do kroniky vkládány, či zmínky

o významných osobnostech města, jejichž život a zásluhy jsou v kronice také

popsány. Výběr těchto osobností je však velmi často nepůvodní a nejde o výběr

samotného kronikáře. Tyto osobnosti jsou často převzaty ze sekundární literatury,

především s publikace Rudolfa Hikla Moravská Třebová: náčrt jejích dějin.

Atraktivita kroniky však není na úkor jejího informačního a věcného

přínosu. Oldřich Otruba při jejím psaní postupoval velmi svědomitě, o čem svědčí

spolupráce s historikem Rudolfem Hiklem57

, podrobným seznamem pramenů

a literatury, ze kterého při sepisování historie města vycházel, či poznámek

v textu, v nichž uvádí, kde dané informace čerpal.58

Oldřich Otruba se snaží

o velmi objektivní psaní, situaci ve městě nehodnotí, snaží se zůstat nestranným

zapisovatelem. Objektivita kronikáře může být zpochybněna pouze v případě

úvodu, jak již bylo zmíněno dříve, a v případě národnostní otázky, která je

v kronice velmi často zohledňována. Autor se poměru Čechů a Němců ve městě

věnuje od jeho založení a neustále se snaží dokladovat přítomnost a vliv českého

elementu. Německé obyvatelstvo je zde často popisováno velmi schematicky

Kunčině a působení v Moravské Třebové (Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika

města Moravská Třebová. Moravská Třebová, 1. 10. 1952, s. 3 – 6).

57 Rudolf Hikl se narodil 13. Února v obci Dzbel. Celý život se pracoval jako středoškolský

profesor. V Moravské Třebové pobýval od listopadu roku 1945 do roku 1948, kdy se odstěhoval

do Olomouce, kde 27. listopadu roku 1970 zemřel. V Moravské Třebové zastával funkci správce

městského archivu a v letech 1945 – 1946 funkci ředitele městského muzea. Mimo jiné je autorem

dvou publikací i historie Moravské Třebové. (VESELÝ, V.: Prof. Rudolf Hikl osemdesiatnikom.

In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 4, 1970, s. 8 - 9. a MATOUŠEK, F.: Nástin

vývoje muzea v Moravské Třebové po roce 1945. In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7,

1996, s. 29 – 35.)

58 Například v kronice na straně 91 uvádí jména významných měšťanů českého původu a k tomu

dodává, že všechna tato jména jsou uvedena v urbáři z roku 1537.

22

a programově. Tento nedostatek kroniky můžeme připsat době a prostředí,

ve kterém vznikala.

5. 2 Hlavní témata

Jak už bylo řečeno dříve, kronika má dvanáct hlavních kapitol, kdy každá

se zabývá jedním uceleným obdobím v historii města. Kapitoly první poloviny

kroniky jsou řazeny chronologicky. Kapitoly druhé poloviny spíše tematicky

a jejich doba se často prolíná. Při popisu starších dějin města používá kronikář

jako jakousi vodící linku šlechtické rody a vlastníky moravskotřebovského

panství a v kronice jim věnuje značný prostor. Tento způsob popisu však končí

pátou kapitolou a Ladislavem Velenem ze Žerotína. Dále už kronikář historii

města s jeho majiteli příliš nespojuje. Důvodem může být ztráta sídelního statutu

města či úpadek města spojený právě s jeho novými majiteli.

První kapitola59

pojednává o prvním majiteli města Boreši z Rýzmburka

a jeho nástupcích z jeho rodu. Druhá60

o rodu pánů z Lipé a třetí61

se nese

ve znamení střídání majitelů panství. Tyto kapitoly jsou spíše kratší, autor se zde

věnuje spíše věcem obecnějšího rázu jako je panovnický rod, výstavba města,

získaná práva a podobně.

Čtvrtá kapitola62

je daleko rozsáhlejší a věnuje se době, kdy město bylo

v držení rodu Boskoviců. Největší část zápisu je přirozeně věnována

neslavnějšímu majiteli z toho rodu Ladislavovi z Boskovic a jeho době. Kromě

rozsáhlé výstavby města, jež nemůže být v této kapitole opomenuta, se Oldřich

Otruba poprvé výrazněji věnuje prostému životu ve městě. Zmiňuje jména fojtů,

radních, farářů či učitelů.63

Mluví o společenském a národnostním rozvrstvení

59

Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová. Moravská

Třebová, 1. 10. 1952, s. 39 – 49.

60 Tamtéž, s. 50 – 61.

61 Tamtéž, s: 62 – 70.

62 Tamtéž, s. 72 – 111.


Třebová, 1. 10. 1952, s. 82 – 84.

23

obyvatelstva. Zmiňuje náboženství i pověrčivost. V kapitole také nejsou

opomenuty vzácné sbírky včetně rozsáhlé knihovny, které byly po celou dobu

vlády Boskoviců rozšiřovány. Pátá kapitola64

je kratšího rázu a věnuje se pouze

osobě Ladislava Velena ze Žerotína a jeho době, která je považována za vůbec

nejvýznamnější v historii města. Městu se přezdívalo Moravské Athény a bylo

centrem umění a kultury celé oblasti. Tyto dvě kapitoly jsou plné zajímavostí

a jmen významných osob, které se v této době ve městě vyskytly. Je zde zmíněna

přítomnost Jana Ámose Komenského, který zde přenocoval. K tomuto je

připojena i známá historka, že pod jedním z kamenných portrétů, jimiž jsou

zdobeny zámecké arkády, se skrývá právě podobizna Jana Ámose Komenského.

Šestá až desátá kapitola65

pojednává o době, kdy bylo město v držení

Lichtenštějnů. Tuto dobu vidí kronikář jako velmi chmurnou a popisuje celkový

úpadek města. Kapitoly se velmi prolínají, jak už bylo řečeno dříve, a jsou spíše

tematicky zaměřeny. Věnují se myšlenkovým a uměleckým proudům, jako jsou

baroko či osvícenství, válkám, které v zemi probíhaly, a to především

v souvislosti s vojsky, jež v té době pobývala, nebo přecházela

přes moravskotřebovské panství. Pochmurnost a obecnost těchto kapitol je

narušena pouze zmínkami o několika známých osobnostech města, jako byl

například měšťan Martin Jan Weidlich66

nebo moravskotřebovský rodák Ludvík

Holzmaister,67

či známou moravskotřebovskou pověstí o Anně Gläserové,

64

Tamtéž, s. 112 – 121.

65 Tamtéž, s. 122 – 191.

66 M. J. Weidlich byl moravskotřebovským městským písařem. Do města přišel v roce 1635 a

zůstal zde až d savé smrti v roce 1678. Mimo jiné je autorem kroniky města z let 1635 – 1666,

která je uveřejněna v ELVERT, Christian d‘. Mährische und schlesische Chroniken . Brno 1861.

(HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:

Moravská Třebová, 1949, s. 65, 66, 119.)

67 Ludwig Vinzenz Holzmaister se narodil 31. července v Moravské Třebové do rodiny

obchodníka. Přestože se rodina z města odstěhovala, již v době jeho dětství ,zasloužil se L. V.

Holzmaister o výrazné rozšíření sbírek moravskotřebovského muzea a poskytl finanční prostředky

na stavbu nové reprezentativní budovy muzea. Holzmaister posílal do muzea vzácné předměty

získané při svých cestách po celém světě. Městské muzeum podporoval až do své smrti 16. února

1923. (MARTÍNKOVÁ, J.: L. V. Holzmaister a muzeum v Moravské Třebové. In:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 13 - 19. a Historie muzea. MUZEUM

24

jež byla svým milencem unesena z hrobu. Pravdivost této pověsti byla roku 1934

potvrzena nálezem dívčina bez rakve pohřbeného těla.68

Kapitoly jedenáct69

a dvanáct70

pojednávající o obou světových válkách

a období mezi nimi jsou podány velmi obecně a zkratkovitě. Svou vysokou

obecností se tyto kapitoly výrazně liší od kapitol přecházejících. Autor se celým

obdobím zabývá především z hlediska celého státu a konkrétním událostem

ve městě se spíše vyhýbá. Tento popis by se dal velmi snadno aplikovat

na jakékoliv město s převahou obyvatel německé národnosti. Národností otázka

a poměr Čechů a Němců ve městě je jedinou důkladněji rozvíjenou tematikou

těchto dvou kapitol. Autor se opět snaží dokladovat význam českého elementu

ještě před odsunem českých Němců po druhé světové válce.

Předposlední kapitola71

nepojednává přímo o osudech města Moravská

Třebová, ale o historii nedaleké tvrze Cimburk a celém trnavském panství. Je zde

však kladen důraz na souvislosti s panstvím moravskotřebovským. Historie

trnavského panství je v kronice uvedena nejspíše pro své sepjetí s panstvím

moravskotřebovským, ke kterému bylo roku 162272

trvale připojeno.

Při sepisování historie tvrze a panství byly použity dvě publikace od Jaroslava

Mackerleho73

Starý Cimburk u Trnávky74

a Moravskotřebovský okres: vlastivěda

Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska.75

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Muzeum Moravská Třebová [online]. 2008 [cit. 2012-08-06].

Dostupné z: <http://www.muzeummoravskatrebova.cz/historie-muzea/>.)

68 MARTÍNKOVÁ, J., ŠMERAL, J.: Pověsti Moravskotřebovska. Annenruhe. Kulturní služby

města Moravská Třebová: Moravská Třebová, 2004, s. 37 – 38.


Třebová, 1. 10. 1952, s. 192 – 197.

70 Tamtéž, s. 198 – 201.

71 Tamtéž, s. 202 – 247.

72 HIKL, R: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské Třebové:


73 Jaroslav Mackerle, regionální historik, archeolog a národopisec, se narodil 8. srpna roku 1913

v Jevíčku. Celý život se zajímal o historii Malé Hané. Od roku 1947 byl správcem jevíčského

mestského archivu, který uspořádal a vytvořil k němu průvodce. Od začátku šedesátých let

pracoval v Památkovém ústavu v Brně. Zde bohužel nesetrval příliš dlouho, neboť v listopadu

roku 1964 zemřel. Jaroslav Mackerle je autorem několika významných publikací o historii svého

25

Závěrečná kapitola kroniky je zpracování pamětí jednoho z obyvatel

města, Františka Bezděka. Tato kapitola je spíše zajímavou a čtivou tečkou

na závěr, neboť je značně subjektivní. František Bezděk popisuje život ve městě

výhradně ze svého osobního, subjektivního pohledu, a to jak z hlediska své

národnosti, tak z hlediska sociální skupiny, ze které pocházel. Celé jeho paměti

jsou prodchnuty oslavou českého elementu ve městě, českých buditelů, učitelů,

myslitelů i obchodníků. Paměti jsou rozdělené do čtyř podkapitol, z nichž

nejhodnotnější je třetí, pojednávající o bývalém táboru pro haličské uprchlíky,

který se, podle slov Františka Bezděka, stal v meziválečném období „střediskem

českého života“76

ve městě. Tato část může být užitečným pramenem

při zkoumání obyvatel města české národnosti v tomto období. Paměti jsou však

neúplné a dovedené pouze do první poloviny třicátých let. Vše končí slovy

„Pokračování ve II. díle městské kroniky.“.77

Tento druhý díl se však nedochoval,

proto paměti, a de facto i celá kronika, končí v půli věty.

regionu. Mimo níže uvedených je významné především dílo Letopis města Jevíčka vydaný v roce

1958. (ŠMERAL, J.: Historik, archeolog a národopisec Jaroslav Mackerle. In.:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 15, 2004, s. 7 – 9.)

74 MACKERLE, J.: Starý Cimburk u Trnávky. Historicko-vlastivědný kroužek při ZV ROH: Velké

Opatovice, 1965, s. 44. (Oldřich Otruba vycházel přímo z opisu rukopisu)

75 MACKERLE, J., TOVÁREK, F., VACKOVÁ, P.: Moravskotřebovský okres: vlastivěda

Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. Jevíčko, 1946.


Třebová, 1. 10. 1952, s. 260.

77 Tamtéž, s. 267.

26

6 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ78

Tato kronika je druhou českou kronikou města.79

Přestože byla založena

radou městského národního výboru v druhé polovině padesátých let 20. století

a její první zápis byl schválen 5. prosince roku 1956,80

je skutečně vedena teprve

od roku 1958. Kronika obsahuje zápisy z let 1958 až 1965, přičemž zápisy jsou

psány zpětně vždy jednou ročně. Zápis z roku 1965 byl, z důvodu odstoupení

kronikáře a hledání nového, zapsán až v roce 1969.

Pamětní kniha, vázaná v pevné kožené vazbě, formát A3, je psána na

nelinkovaném papíře a číslována po listech. Celá kronika čítá 304 listů.

Na začátku kroniky se nachází podrobný obsah, který však musel být napsán

až v závěru působení Kronikáře Jaromíra Metyše. Obsah také nezahrnuje zápisy

z roku 1965, které už jsou dílem kronikáře Zdeňka Čubrdy. Zápisy z každého

roku jsou tematicky rozděleny do několika úseků, které se většinou v každém roce

opakují. Pro lepší orientaci slouží drobné nadpisy po stranách i rok nadepsaný

v horní části každého listu. Kronika je však poměrně chudá na jakoukoliv

obrazovou přílohu. Nevyskytují se v ní kapitály a všechny nadpisy jsou velmi

minimalisticky zpracovány.

Autorem prvních slov je Zeno Pavlovský, který je jedním ze tří kronikářů

analyzované pamětní knihy. Tímto úvodem však jeho práce na kronice končí.

Kronika není po dva roky vedena vůbec. Nejsou doplněny ani zápisy z let 1945

až 1956. Toto období mělo být, jak je v úvodu řečeno, zpětně zapsáno. Nikdy se

tak však nestalo. Dále zde Zeno Pavlovský zmiňuje důvody pro odvolání

dosavadního městského kronikáře Oldřicha Otruby. Kromě přílišného zaujetí

historií města, které bylo na úkor psaní aktuálních zápisů, je zde jako důvod

uvedena nedostatečná kvalita zápisů. S tímto tvrzením se však nemohu ztotožnit,

78

Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská

Třebová.

79 Počítáme-li první i nedochovaný druhý díl První české kroniky města Moravská Třebová jako

jeden celek.

80 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965. Moravská

Třebová, l. 1a, 2a.

27

neboť kronika je, mimo jiné, psána s pomocí odborných publikací, jež jsou

uvedeny v závěru a údaje v ní obsažené korespondují s odbornou literaturou

pojednávající o historii Moravské Třebové. Celé velmi krátké působení Zena

Pavlovského ve funkci kronikáře nelze, vzhledem k počtu jeho zápisů, nijak

zhodnotit.

Druhým kronikářem této pamětní knihy je Jaromír Metyš. Jelikož má

největší zásluhy na vedení kroniky, je mu níže věnována samostatná kapitola.

Třetím a posledním kronikářem je Zdeněk Čubrda. Tento kronikář byl jmenován

do funkce 8. ledna roku 196981

. V této kronice zapsal pouze rok 1965. Tento zápis

však není jeho autorským, neboť jak hned v úvodu píše a jak nasvědčují užité

jazykové prostředky, jde víceméně o přepis poznámek předchozího kronikáře

Jaromíra Metyše. Vzhledem k tomuto nelze jeho práci v Kronice města Moravská

Třebová nijak hodnotit. Zdeněk Čubrda však do kroniky přispěl článkem

s názvem „Stará škola v Moravské Třebové“82

už v roce 1964. Článek pojednává

o měšťanské škole vzniklé na přelomu 15. a 16. století, jejíž budova se nyní

nachází na Kostelním náměstí. Zdeněk Čubrda popisuje její historii od vzniku

až po její současnost. Celý článek je doplněn množstvím latinských nápisů,

dochovaných v budově školy, a jejich překladů.

6. 1 Kronikář Jaromír Metyš83

Jaromír Metyš byl v pořadí druhým a zároveň nejvýznamnějším

kronikářem této pamětní knihy. Jeho zápisy jsou vedeny od roku 1958 do roku

1964. Na začátku roku 1965 se funkce ze zdravotních důvodů vzdal. Zemřel deset

let poté v Moravské Třebové.

I tento kronikář zapsal svůj životopis, který se však nedá příliš nazvat

stručným, neboť zaplnil plných 6 listů. Životopis je psán v první osobě čísla

jednotného. Je posledním zápisem Jaromír Metyše a zároveň prvním zápisem

81


Třebová, l. 286b.

82 Tamtéž, l. 257a – 260b.

83 Tamtéž, l. 280a – 286a.

28

v roce 1965. Převážná část životopisu je věnována jeho pracovním aktivitám,

neboť byl velmi činorodým člověkem, hudebníkem, knihovníkem a kronikářem

měst Litomyšl a Moravská Třebová.

Jaromír Metyš se narodil v Litomyšli roku 1896 do rodiny kočárníka.

Po celý svůj život se věnoval hudbě a byl jedním z předních organizátorů

hudebního života města. Od roku 1922 zastával funkci sbormistra litomyšlského

pěveckého spolku Vlastimil84

a byl vedoucím městské filharmonie.

Ve Vlastimilovi setrval až do roku 1958.85

Po celý svůj život se Jaromír Metyš

věnoval hudebnímu odkazu Bedřicha Smetany. Jeho největším úspěchem

v hudební sféře bylo bezesporu založení festivalu Smetanova Litomyšl v roce

1949.86

Jaromír Metyš byl také duchovním představitelem města. Během první

světové války absolvoval bohoslovecký seminář v Hradci Králové a v letech 1922

až 1958 působil jako farář Československé církve87

v Litomyšli.88

Od roku 1942 zastával místo kronikáře v Litomyšli. Po svém přestěhování

do Moravské Třebové v roce 1958 se opět stal městským kronikářem.

V Moravské Třebové se Jaromír Metyš ihned zapojil do kulturního, především

hudebního života města, a stal se sbormistrem pěveckého souboru Smetana.

Celoživotní zájem o hudbu se promítl i v kronice. Jaromír Metyš každý

rok zařadil kapitolu Pěvecký soubor Smetana a v letech 1958 a 1959 i Pěvecký

soubor Mládí. Dále podrobně popisuje množství koncertů a jiných hudebních

84

JANOUŠKOVÁ, L.: Historie Smíšeného pěveckého sboru Vlastimil v letech 1862-2011. Brno,

2011.

Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/262037/ff_b/bakalarska_prace_-_Ludmila_Janouskova.txt>.

Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Flašar. s. 26.

85 Tamtéž.

86 Otcem festivalu je Jaromír Metyš. SMETANOVA LITOMYŠL, o.p.s. Smetanova Litomyšl

[online]. 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z: <http://m.festival.smetanovalitomysl.cz/ohlasy-v-

tisku/otcem-festivalu-je-jaromir-metys/>

87 Tento název do roku 1971. Dnes Církev československá husitská.

88 KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE CČSH. Královéhradecká diecéze Církve československé

husitské [online]. 2003 - 2012 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z: <http://www.ccshhk.cz/>

29

událostí, jako je například odkrytí pomníku Bedřicha Smetany89

, odehrávajících

se ve městě. Tato událost je popsána velmi podrobně, je zde patrný osobní zájem

o celou akci.

Jako kronikář byl Jaromír Metyš velmi poctivý a svědomitý. Kvalita

a poutavost jeho zápisů však není konstantní. V prvních letech je v zápisech

patrná neznalost města. Zápisy jsou velmi strohé, jde především o převyprávění

úředních zápisů, zápisů z jednotlivých schůzí a statistiky. Postupem času,

jak se více a více seznamoval s městem, jeho zápisy se prodlužovaly a stávaly

zajímavějšími a osobnějšími. Do zápisů včleňoval historické zajímavosti. Jinak

strohé kapitoly o průmyslu města ozvláštnil historií jednotlivých podniků sahající

v některých případech až do dob Rakouska-Uherska. Dále se Jaromír Metyš snažil

zvýšit poutavost kroniky prostřednictvím převyprávění zajímavých článků z tisku,

či příspěvků od jiných autorů. Velmi zajímavým příspěvkem je například

„Z historie zdravotnictví v Mor. Třebové“90

od MUDr. Ladislava Loubala.91

Stejně jako první kronikář Oldřich Otruba, je i Jaromír Metyš velmi

objektivní. Snaží se události pouze popisovat a nijak nehodnotit. Jediné,

kde se projevuje určitá míra tendenčnosti, jsou kapitoly „Úvodem“ na začátku let

1960 -1964.

89

Tato událost proběhla ve městě v září roku 1957. Jaromír Metyš v této době ještě nezastával

funkci městského kronikáře. Byl pozván, coby zakladatel festivalu Smetanova Litomyšl, aby

promluvil pár slov. (Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová.

Moravská Třebová, 1956, l. 31b – 37.)


Třebová, l. 191a – 198b.

91 MUDr. Ladislav Loubal byl velmi činnou osobností Moravské Třebové. Narodil se 23. prosince

1924 v Novém Městě nad Váhom a zemřel 2. února 1997 v Moravské Třebové. Kromě jinéhose

zasloužil o založení Moravskotřebovských vlastivědných listů v roce 1968, do kterých potom i

přispíval. Od roku 1954 pracoval jako přednostou neurologie v Moravské Třebové a v letech 1995

– 1996 zastával funkci městského kronikáře. (LOSKOTOVÁ, Irena a kol.. Osobnosti města

Brna [online]. 2012 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: <http://encyklopedie.brna.cz/home-

mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11995>)

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11995


30

6. 2 Hlavní témata

Kronika zachycuje události z let 1958 - 1965. Každý rok je rozdělen

do patnácti až dvaceti samostatných tematických kapitol. První kapitolou je

Činnost MNV. Tato kapitola je jakousi výroční zprávou MNV. Kronikář popisuje

činnost jednotlivých komisí, výsledky hospodářství, bezpečnost ve městě atd.

Kapitola je každý další rok rozsáhlejší a podrobnější. Jaromír Metyš zápisy

postupně doplňuje o konkrétní jména členů rady a jednotlivých komisí. Dále jsou

v letech 1960 a 1964 popsány volby do MNV a přiložen i seznam kandidátů.

Od roku 1960 je psáno i úvodní slovo. Tento „úvod“ zaznamenává události

týkajících se celého státu a světa. Kronikář zde popisuje světové politické dění.

Velký prostor je věnován i objevování kosmu. Jak už bylo řečeno výše, tyto

„úvody“ jsou zpravidla zpracovány velmi tendenčně.

Dále v kronice následují kapitoly, Průmysl a Zemědělství, týkající se

hospodářství města. Průmysl je rozebrán velmi podrobně, kronikář se samostatně

věnuje jednotlivým významným podnikům města92

. Kromě výnosů, důležitých

zaměstnanců, informací o provozu a různých volnočasových aktivitách, uvádí

Jaromír Metyš postupně stručnou historii všech podniků. V kapitole Zemědělství

se věnuje především Státnímu školnímu statku, uvádí jeho výnosy, úrodu, počty

zvířat atd.

V kronice je také zařazena kapitola Školství. Pojetí této kapitoly je

v každém roce velmi odlišné. Například v roce 196093

se kronikář omezil pouze

na soupis škol ve městě. V roce 196394

zase vypráví příběhy konkrétních žáků

a zmiňuje jména a práci nových učitelů ve městě. Dále v těchto kapitolách uvádí

počty žáků na jednotlivých školách a stejně jako u podniků postupně doplňuje

historii škol.

92

N. p. Hedva, n. p. Kras, Okresní stavební podnik, n. p. Sandrik, Prefa.


Třebová, l. 81a, b.

94 Tamtéž, l. 180a – 181b.

31

Největší část kroniky je věnována kulturnímu a sportovnímu životu města.

Této oblasti se věnuje hned několik kapitol. Slavnosti, Kulturní události, Městské

muzeum, Okresní lidová knihovna, Divadlo, Kino, Plesy, Československý svaz

mládeže, Pěvecký soubor Smetana a Pěvecký soubor Mládí, Tělovýchova a sport.

Jaromír Metyš zde velmi podrobně popisuje všechny slavnosti města, jako

například oslavu Mezinárodního dne žen, či různé oslavy Svazu

československo-sověstského přátelství. Dále je zaznamenána činnost kulturních

institucí, jako je městské muzeum95

, či knihovna96

. Kronikář uvádí počty

návštěvníků, množství publikací v knihovně, nové přírůstky muzejních sbírek

a zmiňuje nejrůznější výstavy a akce pořádané těmito institucemi. Při popisu

činnosti divadla97

a kina98

je také velmi důkladný. Udává seznam hraných

představení v Moravské Třebové, včetně dat konání a jmen režisérů,

jakož i seznam v daném roce promítaných filmů. Velký prostor je,

vzhledem k zájmům kronikáře, věnován hudebním akcím. Co se týče sportu,

jsou zmiňovány především spartakiády a každoročně konané terénní motocyklové

závody.

Další jednotný celek tvoří kapitoly týkající se zdravotnictví a sociální

péče. Tento celek je rozdělen do kapitol Okresní ústav národního zdraví, později

v roce 1960 přejmenovaném na Nemocnice s poliklinikou99

, a Domov důchodů100

.

Kronikář uvádí počty narozených a zemřelých, činnost záchranné služby,

úrazovost, chřipkové epidemie a jména lékařů ve vedení. Co se týče domova

důchodců, zaznamenává Jaromír Metyš především jeho činnost, aktivity

důchodců, různé zájezdy, besedy atd. Tohoto tématu se týká i článek Ladislava

Loubala „Z dějin zdravotnictví v Moravské Třebové (Vývoj nemocnice)“101

. Tento

95


Třebová, l. 24, 50a, 84a, 112, 151a, 183a, 229.

96 Tamtéž, l. 22, 48b, 83, 112a, 151b, 182, 228a.

97 Tamtéž, l. 22a – 23a, 46, 85a, 113, 152a, 183a, 227a.

98 Tamtéž, l. 27a, 53a, 88a, 117a, 154, 187a, 223a, 236.

99 Tamtéž, l. 18b – 19a, 45b - 46a, 86, 114a, 153a, 186a, 232.

100 Tamtéž, l. 19b – 20b, 47a, 87a, 114, 152a, 185, 228.


Třebová, l. 191a – 198b.

32

příspěvek pojednává o léčitelství a zdravotnictví v Moravské Třebové od konce

14. století. Ladislav Loubal zmiňuje jména ranhojičů, uchovaná v městských

knihách. U nejvýznamnějších z nich uvádí i stručný životopis. Mimo jiné je zde

uveden i Marco Guegenio Bonacina102

, či Vincenz Paul Weber103

, lékař působící

v Moravské Třebové v polovině 19. století.

Šestým a posledním velkým celkem jsou kapitoly týkající se peněžnictví.

Zde kronikář každý rok popisuje činnost státní spořitelny a banky, podrobně

informuje o spořeních a půjčkách a celkové výši úvěrů. I tyto kapitoly se Jaromír

Metyš snažil udělat zajímavějšími, a proto k nim připojil kapitolu „Pojišťovnictví

v historii města a okolí“104

zahrnující období od konce první světové války

do roku 1961.

Za zmínku stojí i každoročně zahrnutá kapitola Počasí, neboť je velmi

zdařile literárně zpracovaná. Jaromír Metyš zde užívá jazykových prostředků,

tzv. obrazných pojmenování, typických pro literární text. Můžeme zde najít

metafory, personifikace, či přirovnání. Příkladem může být například úvodní věta

kapitoly Počasí z roku 1960: „Přes nový rok se přeneslo opět ono nevánoční

a nepříjemné počasí, které už po několik let vánoční a povánoční dobu

navštěvuje.“105

.

Každý rok je ukončen kapitolou Různé, kam kronikář řadí především

zprávy z oblasti soudnictví a medailonky významných osobností žijících

v Moravské Třebové. Je zde uveden například medailonek Jarmily

Halbrštátové106

, inspirovaný článkem z periodika Nové Svitavsko.

102

Marco E. Bonacina byl alchymistou, astrologem a dvorním lékařem Ladislava Velena ze

Žerotína. (HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada v Moravské

Třebové: Moravská Třebová, 1949, s. 54.


Brno, 2002, s. 178., MILAN, Bača. Literární toulky po Svitavsku [online]. 2010 [cit. 2012-08-11].

Dostupné z: <http://www.litoulkysy.cz/osobnosti/u-z/>.

104 Tamtéž, l. 115a – 116a.

105 Tamtéž, l. 80a.

106 Jarmila Halbrštátová byla za druhé světové války zdravotnicí a spojařkou v jednotce

československé armády v SSSR. (Československé ženy bojující v zahraničních jednotkách za

druhé světové války [online]. 2008 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: <http://www.zeny-

bojujici.cz/seznam/zeny-v-cs-jednotkach-v-sssr>)

http://www.litoulkysy.cz/osobnosti/u-z/

http://www.zeny-bojujici.cz/seznam/zeny-v-cs-jednotkach-v-sssr


33

Na konci roku 1964 je vloženo několik zápisů týkajících se Moravské

Třebové, jejích obyvatel, historie a okolí. Jsou zde uvedeny dva články

o německých románech Křížový vrch a Hrad Durana107

, jejichž autorem je Rudolf

von Eichthal108

. Děje těchto románů se odehrávají v Moravské Třebové. Dále také

převyprávěl velmi populární moravskotřebovskou pověst „Anin odpočinek (věrná

láska až za hrob“)109

. Do kroniky je vložena i stránka z městské německy psané

kroniky nazvaná „O životě Čechů v Moravské Třebové za první republiky“110

.

Další příspěvky, „Historie partyzánské skupiny Olexy Barkaňuka“111

a „Ženský

koncentrační tábor v Dědřichově u Moravské Třebové“112

, se týkají období druhé

světové války. Tyto příspěvky velmi zvyšují poutavost a čtivost kroniky a jsou

zajímavým zpestřením všedních zápisů o fungování a životě města.

107

Der Kreuzberg a Die Burg Durana.

108 Rudolf von Eichthal se narodil 18. Března roku 1877 v Moravské Třebové. Vystudoval

vojenskou školu a Tereziánskou vojenskou akademii. Po první světové válce odešel do Vídně. Ve

svých románech se však vracel do moravskotřebovského kraje. R. von Eichthal zemřel ve Vídni

roku 1974. (NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná společnost

v Brně: Brno, 2002, s. 529.)


Třebová, l. 270a – 276a.

MARTÍNKOVÁ, J., ŠMERAL, J.: Pověsti Moravskotřebovska. Annenruhe. Kulturní služby města

Moravská Třebová: Moravská Třebová, 2004, s. 37 – 38.


Třebová, l. 243b.

111 Tamtéž, l. 261a – 266b.

112 Tamtéž, l. 267a – 269b.

34

7 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ 113

Kronika města Moravské Třebové zachycující události města v letech 1966

až 1970 je třetí českou kronikou města. Zápisy byly psány s určitým časovým

odstupem. Zápisy z let 1966 a 1997 byly doplněny až v roce 1969, po nástupu

kronikáře Zdeňka Čubrdy, a zápisy z let 1968 až 1970 začaly být dopisovány

až v roce 1972.

Pamětní kniha má formát A3, je nelinkovaná a vázaná v pevné kožené

vazbě. Kniha je číslovaná po listech, ale to pouze do listu 22, dále už pokračuje

nový kronikář, který nečísloval. Kronika nezačíná žádným úvodním slovem,

usnesením MNV o založení kroniky, ani životopisem kronikáře. Přímo je zapsán

rok 1966. Kronika také nemá žádný obsah.

7. 1 Kronikář Zdeněk Čubrda

Zdeněk Čubrda zastával funkci městského kronikáře od 8. ledna roku

1969114

. V této funkci však setrval pouze jeden rok a poté se jí vzdal. Zdeněk

Čubrda do kroniky nezapsal svůj životopis ani jiné údaje o své osobě.

Zděnek Čubrda, výtvarný teoretik a historik umění, se narodil 9. července

roku 1949115

. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy

univerzity116

v Brně. Celý život se umění věnoval. Je autorem několika

publikací117

, kurátorem výstav, autorem textů k autorským katalogům umělců atd.

V Moravské Třebové, mimo práce městského kronikáře, přispíval různými články

113

Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská

Třebová.

114 Tamtéž.

115 ARCHIV VÝTVARNÉHO UMĚNÍ, o. s. Informační systém abART [online]. 2011 [cit. 2012-

08-21]. Dostupné z: <http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&IDosoby=7614>

116 V době studia Zděňak Čubrdy název Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. V roce 1990

přejmenována na Masarykovu univerzitu.

117 ČUBRDA, Z.: Miloš Axman. Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n. p.: Praha,

1988.

35

a studiemi118

do Moravskotřebovských vlastivědných listů a byl členem jejich

redakčního kolektivu.

Zdeněk Čubrda je autorem zápisů z let 1966 a 1967119

. Jeho zápisy jsou

velmi stručné a krátké. Na popis dvou let mu stačilo necelých dvacet listů

kroniky. Nejspíše vzhledem ke stručnosti zápisů autor vynechal postranní nadpisy

sloužící pro lepší orientaci v textu. Kronika také není nijak zdobená.

Zdeněk Čubrda navazuje na zápisy svého předchůdce Jaromíra Metyše

a zachovává stejný styl i členění do kapitol. Množství kapitol je však značně

zmenšeno. Zdeněk Čubrda věnoval, na rozdíl od Jaromíra Metyše, kultuře

ve městě pouze 4 kapitoly120

, Kulturní akce, Muzeum, Městská lidová knihovna

a Městské kino. Tyto kapitoly jsou velmi stručné, podávají zprávy pouze

o názvech jednotlivých akcí a datech jejich konání. U městského kina se kronikář

omezil pouze na počet představení a počet diváků. V letech 1966 a 1967 v kronice

úplně chybí jakákoli zmínka a školství ve městě. Tuto kapitolu Zdeněk Čubrda

vypustil úplně. Poněkud jiný charakter má kapitola Různé121

. Zatímco u Jaromíra

Metyše byla naplněna zprávami různého druhu, od soudnictví, přes medailonky

občanů města, až po popis výroby modrotisku, Zdeněk Čubrda sem zařadil pouze

osobnosti města a jejich významná jubilea. Dalším výrazným rozdílem je kapitola

Počasí122

, která je zapsána pouze v roce 1967 a zdaleka nedosahuje takových

118

Například: ČUBRDA, Z.: Malíř, grafik a ilustrátor Rostislav Loukíne. In: Moravskotřebovské

vlastivědné listy, č. 6,1996, s. 13-15.

ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 2, 1968, s.

18-21.

ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. II. část. In: Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 3,

1969, s. 33-34.

119 Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970. Moravská

Třebová, l. 2a – 22a.


Třebová, l. 4b – 5b, 14b – 17a.


Třebová, l. 8, 21a.


Třebová, l. 21b.

36

literárních kvalit jako u Jaromíra Metyše. Kapitola pouze uvádí teploty a množství

srážek v jednotlivých měsících.

7. 2 Kronikář František Matoušek

František Matoušek se narodil 23. prosince roku 1948 v Moravské

Třebové, kde doposud žije. Vystudoval historii a českou filologii na Filosofické

fakultě Masarykova univerzity123

v Brně. Po studiu vyučoval český jazyk

a historii na gymnáziu v Moravské Třebové. František Matoušek byl a stále je

velmi činných obyvatelem města. Na začátku sedmdesátých let začal přispívat

články do Moravskotřebovských vlastivědných listů a později se stal i členem

jejich redakční rady. František Matoušek se dále zajímal o městské muzeum

v Moravské Třebové124

, utřídil jeho knižní fond a inventarizoval a katalogizoval

část jeho sbírkových předmětů. V současnosti je František Matoušek členem

Komise památkové péče v Moravské Třebové125

, přispívá svými články

a fotografiemi do Moravskotřebovských vlastivědných listů

a Moravskotřebovského zpravodaje. Dále například sestavil sborník Osmý div126

k „Večerům při svíčkách“ pořádaných v Moravské Třebové pro začínající autory.

František Matoušek byl jmenován do funkce městského kronikáře 2. února

roku 1972 a je autorem zápisů z let 1968 až 1970. Jeho zápisy jsou velmi obsáhlé

a podrobně popisují všechny sféry života města. Zápisy jsou zapsány velmi

poutavým, výpravným způsobem a celá kronika je na vysoké stylistické úrovni.

Tento kronikář však kladl důraz nejen na obsah kroniky, ale i na její vizuální

stránku. V kronice je velké množství kreseb doplňujících texty jednotlivých

kapitol. Autorem těchto kolorovaných kreseb je z velké části J. Šustr. Mimo to je

123

V letech 1960 až 1990 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. V roce 1990 přejmenována na

Masarykovu univerzitu.

124 MATOUŠEK, František: Nástin vývoje muzea v Moravské Třebové po roce 1945. In:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 29-35.

125 MĚSTSKÝ ÚŘAD MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Moravská Třebová [online]. [cit. 2012-06-21].

Dostupné z: <http://www.mtrebova.cz/radnice/rada-mesta/komise-rady>

126 MATOUŠEK, František, ed. Osmý div: sborník prací účastníků literárních "Večerů při

svíčkách". Městská knihovna Ladislava z Boskovic: Moravská Třebová, 201.

37

kronika zdobena četnými kapitálami a tematicky výtvarně ztvárněnými nadpisy.

Dále se v kronice objevuje řada tabulek a statistik. Pro lepší orientaci v textu

přidal kronikář drobné nadpisy po stranách.

Každý rok je popsán zvlášť a je rozdělen do tematických kapitol. Největší

část kroniky je věnována politickému životu města jako celku. Tímto se liší

od svých předchůdců, protože ti se při popisu této sféry života města omezili

pouze na vypsání činnosti MNV a jednotlivých komisí. V kapitolách Politická

situace, Veřejný politický život města a Politický život127

jsou popsány události

a reakce obyvatel města týkající se uvolňování politické situace v roce 1968,

příchodu sovětských vojsk v srpnu 1968 a následné normalizace. Na popisu těchto

událostí je vidět několikaletý odstup, neboť vše je psáno velmi opatrně, bez

jakýchkoliv emocí, avšak s přikloněním na stranu KSČ, SSSR a normalizace.

Kronikář popisuje události roku 1968 ve spojení s upadajícím zájmem

o oslavy československo-sovětského přátelství. Jako nositele celého revolučního

hnutí ve městě označuje Československou stranu lidovou a Československou

stranu socialistickou. „Demokratizační tendence“128

, jak kronikář situaci

pojmenovává, se objevily i v MNV v Moravské Třebové. Příklon obyvatel

k těmto tendencím kronikář připisuje vlivu nesprávných informací a tlaku tisku,

zejména pak týdeníku Práce, Mladé frontě a Svobodnému slovu. Příchod vojsk

Varšavské smlouvy

do města vyvolal mnoho spontánních akcí, jako byla například podpisová

akce „Za neutralitu ČSSR“, ničení a přemisťování ukazatelů, malování

protisovětských hesel na veřejné plochy atd. Tyto spontánní akce byly často

spojené s požitím alkoholu, proto byl v Moravské Třebové vydán zákaz nalévání

alkoholických nápojů a jejich prodej.129

Ani rok 1969 nebyl podle kronikářských zápisů příliš klidným. V celém

městě stále panovala nervozita a napětí spojené s nedůvěrou ve vedení státu. Stále

se objevovaly akce, z nichž nejvýznamnější byla pietní akce studentů

127


Třebová.

128 Tamtéž.

129 Tamtéž.

38

moravskotřebovského gymnázia na počest Jana Palacha. Naopak oficiální oslavy

se potýkaly se špatnou organizací a mizivou účastí ze strany dětí i dospělých.

Ke konsolidaci poměrů ve městě došlo až v roce 1970.130

Další kapitoly, přestože kapitoly mají odlišný název či členění,

korespondují s obsahem kapitol v druhé české kronice města Moravská

Třebová131

. František Matoušek však klade větší důraz na sportovní život města,

který každý rok velmi podrobně popisuje v kapitole Sport a tělovýchova132

.

V kronice se také objevuje vůbec první zmínka o cestovním ruchu a způsobech

jeho růstu. Dále se v kronice objevují zmínky o událostech, které jsou podrobněji

popsány v tisku. V tomto případě uvádí František Matoušek jméno periodika

a datum vydání článku133

. Kromě odkazů na novinové články odkazuje kronikář

i v rámci samotné kroniky. Těchto odkazů užívá především, když je určitá

problematika v jedné kapitole pouze zmíněna a v jiné je jí věnováno více prostoru.

František Matoušek byl velmi důkladný při psaní o událostech města.

Díky podrobnosti zápisů je kronika užitečným pramenem pro studium historie

města v dané době. Tento kronikář, na rozdíl od svých předchůdců, nevkládal

do kroniky příspěvky o historii města, významných událostech, osobnostech apod.

130


Třebová.


Třebová.


Třebová.

133 Př.: (viz Nové Svitavsko, 10. 10. 1969).

39

8 KRONIKA MĚSTA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ134

Tato poslední zkoumaná kronika je v pořadí čtvrtou česky psanou pamětní

knihou Moravské Třebové. Byla založena 1. října roku 1985135

a jejím kronikářem

byl od 25. září 1985 ustanoven Radko Martínek136

. Kronika navazuje

na nedokončený třetí díl, který měl být doplněn předcházejícím kronikářem

Františkem Matouškem. K tomu však nikdy nedošlo a zápisy z let 1971 až 1984

úplně chybí.

Kniha má formát A3, je psána na nelinkovaném papíře a číslována po

stranách. Celá kronika čítá 340 stran. Popsáno jich je však pouze 126. Kniha

je vázána v pevné kožené vazbě. Kronika je psána chronologicky, každý rok

je zapsán zvlášť, a tematicky, tzn. že jednotlivé roky jsou rozděleny do kapitol

a podkapitol. Každý rok je členěn do 12 stejných kapitol číslovaných římskými

číslicemi a následně pak do podkapitol. V úvodu každého roku je uveden velmi

podrobný a přehledný obsah, který nahrazuje orientační nadpisy po stranách,

užívané předchozími kronikáři pro lepší orientaci. Jedinou slabinou obsahu

je neuvedení stran. Názvy hlavních kapitol jsou I. Úvod, II. Městský národní

výbor, III. Počasí, IV. Vývoj socialistického zemědělství, V. Průmysl, VI. Výstavba

města, služby, obchod, VII. Zdravotní a sociální zabezpečení občanů,

VIII. Školství, IX. Činnost národní fronty a jejích organizací ve městě, X.

Společenskopolitický a kulturní život města, XI. Tělovýchovněbranná a sportovní

činnost, XII. Závěr.137

Jednotlivé kapitoly jsou zpracovány především formou číselných údajů

a dat. Stejně jako převážná část předchozích kronikářů popisuje i Radko Martínek

především činnost jednotlivých úřadů, spolků a organizací. Na všechny sféry

života města, včetně například kultury či sportu, je nahlíženo z politického

134


Třebová.

135 Tamtéž, s. 1.

136 Tamtéž, s. 4.

137 Tamtéž, s. 5.

40

pohledu. Tímto důrazem na politický život města se zápisy Radko Martínka velmi

podobají zápisům předchozího kronikáře Františka Matouška.

Výzdoba kroniky je velmi sporadická, nadpisy jsou nenápadné, v textu

nenajdeme žádné zvýrazněné úseky. Kresby vyvedené pouze tuží jsou v celé

kronice pouze dvě. Zobrazují pohled z náměstí na Bránskou ulici138

a pohled

na farní kostel na Kostelním náměstí a radniční věž139

.

8. 1 Kronikář Radko Martínek

Radko Martínek se narodil 6. června 1956140

v Brně. Poté se rodina

přestěhovala do Velkých Opatovic, kde Radko Martínek strávil dětství.

Odmaturoval na gymnáziu v Jevíčku a poté vystudoval historii a občanskou nauku

na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiích začal

pracovat na Středním odborném učilišti v Moravské Třebové

a moravskotřebovském gymnáziu.141

Radko Martínek byl členem KSČ a nyní

je členem ČSSD. V letech 1994 až 1998 zastával funkci starosty Moravské

Třebové. Radko Martínek je v současnosti velmi politicky činnou osobou.

Stal poslancem Parlamentu České republiky, v letech 2005 až 2006 ministrem

pro místní rozvoj a od roku 2008 je hejtmanem Pardubického kraje.142

Radko Martínek byl pečlivým kronikářem a jeho zápisy jsou velmi

přehledné. Chybí zde však informace týkající se každodenního života města.

Vše je značně zobecněno, soustřeďuje se především na celek, nikoliv

na jednotlivce.

138


Třebová, s. 71.

139 Tamtéž, s. 5.

140 Tamtéž, s. 4.

141 KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj [online]. 2011 [cit. 2012-07-

21]. Dostupné z: <http://www.pardubickykraj.cz/hejtman>

142 KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj [online]. 2011 [cit. 2012-07-

21]. Dostupné z: <http://www.pardubickykraj.cz/hejtman>

41

9 ZÁVĚR

Práce se zabývá kritickou analýzou a komparací městských kronik

Moravské Třebové z let 1952 – 1986. Kroniky byly vedeny podle státem

vydaných příruček, ale často jen velmi formálně. Jednotlivé zápisy se často

odvíjely od osobností a soukromých zájmů jednotlivých kronikářů. Kronikám se

nevyhnula dobová ideologie. Její míra ovšem záležela právě na osobnostech

jednotlivých kronikářů. Kroniky mají dva výrazné nedostatky. Zaprvé zcela chybí

poválečné období let 1945 – 1952. Tedy velmi podstatné období přechodu

k totalitnímu státu 50. let. Zadruhé jsou zcela vynechána téměř celá 70. léta

(období 1971 – 1984), a to z neznámého důvodu. V popsaných letech však

kroniky udávají poměrně ucelený obraz dějin města.

Kroniky jsou cenným pramenem k poznání historie města,

protože zahrnují široké spektrum oblastí života ve městě. Někteří kronikáři

dokonce vkládali různé historické i současné zajímavosti ze života města a okolí,

což zvyšuje čtivost a poutavost kronik. Porovnáním s archivními prameny

a sekundární literaturou byla ověřena pravdivost zápisů. Při práci s těmito

kronikami je však potřeba mít na mysli ideologii doby, která se projevuje

především při popisu politických a světových událostí. V kronikách nebyly

nalezeny žádné pozdější úpravy, např. vytržené stránky nebo přepsané

a přeškrtané zápisy. Jedinou neznámou zůstává druhý díl První česky psané

kroniky města Moravská Třebová, který pravděpodobně existoval, jelikož první

díl končí v půlce zápisu Paměti Františka Bezděka.

Téma analýzy moravskotřebovských kronik nebylo touto prací zcela

vyčerpáno. Práce může být rozšířena na analýzu všech kronik města a jejich

vzájemnou komparaci. Kroniky mohou být využity k napsání publikace nebo

práce o novodobé historie města po roce 1945. Takováto práce o moderních

dějinách Moravské Třebové zatím chybí.

42

10 ANOTACE

Název práce: Městské kroniky Moravské Třebové vedené v letech 1952 – 1986

Příjmení a jméno: Vomelová Alena

Katedra: Katedra Historie FF UP

Obor: Česká filologie, historie

Vedoucí práce: prof. Jaroslav Miller, M. A., Ph.D.

Počet stran: 48

Počet příloh: 2

Klíčová slova: Moravská Třebová, kroniky, 20. století

Shrnutí

Bakalářská práce se věnuje česky psaným městským kronikám Moravské

Třebové. Konkrétně se jedná o čtyři městské kroniky vedené v letech 1952 –

1986. Kroniky jsou podrobeny kritické analýze a vzájemné komparaci. Dále

je ověřována pravdivost kronik srovnáním se sekundární literaturou vztahující se

k historii města Moravské Třebové a s archivními materiály. První část práce

je teoretická a zabývá se metodikou a literaturou. Druhá část se věnuje

samotnému rozboru jednotlivých kronik.

Resumé

The aim of this work is dedication to urban chronicles of Moravská

Třebová written in czech language. Specifically, this thesis is about four urban

chronicles conducted between 1952 - 1986. Chronicles are subjected to critical

analysis and mutual comparison. And then, the truth of chronicles are verified

by comparing with the secondary literature relating to the history of the Moravská

Třebová and archival materials. The first part is theoretical and aims

to the methodology and literature. And the second part is dedicated to analysis of

individual chronicles.

43

11 SENAM POUŽTÝCH ZKRATEK

ČSSD – Česká strana sociálně demokratická

ČSSR – Československá socialistická republika

KSČ – Komunistická strana Československa

MNV – městský národní výbor

SdP – Sudetendeutsche Partei

SSSR – Svaz sovětských socialistických republik

44

12 POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY

a) Prameny

Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1956 - 1965.

Moravská Třebová.

Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravské Třebové 1966 - 1970.


Městský úřad Moravská Třebová. Kronika města Moravská Třebová 1985 - 1986.


Městský úřad Moravská Třebová. První česká kronika města Moravská Třebová.

Moravská Třebová, 1. 10. 1952.

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Městský národní výbor


Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Městský národní výbor

Moravská Třebová I, kart. 191/1, i. č. 1035. Paměti Františka Bezděka

a) Monografie

BARTOŠ, J.: Úvod do metodiky historického bádaní a nauky o pramenech. První

vydání. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 1999.

BARTOŠ, J., SCHULZ J., TRAPL M.: Regionální dějiny: Pojetí, poslání,

metodika. 1. vydání. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2004.

ČUBRDA, Z.: Miloš Axman. Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění,

n. p.: Praha, 1988.

HIKL, R.: Moravská Třebová: náčrt jejích dějin. Okresní osvětová rada

v Moravské Třebové: Moravská Třebová, 1949.

MACKERLE, J.: Starý Cimburk u Trnávky. Historicko-vlastivědný kroužek při

ZV ROH: Velké Opatovice, 1965.

MACKERLE, J., TOVÁREK, F., VACKOVÁ, P.: Moravskotřebovský

okres: vlastivěda Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. Jevíčko, 1946.

MARTÍNKOVÁ, J., ŠMERAL, J.: Pověsti Moravskotřebovska. Annenruhe.

Kulturní služby města Moravská Třebová: Moravská Třebová, 2004.

45

MATOUŠEK, František, ed. Osmý div: sborník prací účastníků literárních

"Večerů při svíčkách". Městská knihovna Ladislava z Boskovic: Moravská

Třebová.

NEKUDA, V. a kol.: Moravskotřebovsko; Svitavsko. Muzejní a vlastivědná

společnost v Brně: Brno, 2002.

PAPAJÍK, D.: Dějiny měst, městeček a vesnic. 1. vydání. Univerzita Palackého

v Olomouci: Olomouc, 2005.

PECHOVÁ, O.: Moravská Třebová. Státní památková správa: Brno, 1957.

Poradní kronikářský sbor při ministerstvu informací a osvěty: Příručka pro

kronikáře. Prozatímní pokyny pro vedení obecních kronik. Ministerstvo informací

a osvěty: Praha, 1951.

PŘIBYL, J., OTRUBA, O.: Prázdninová péče: kolonie, družiny, cestování dětí.

Brněnská Matice školská: Brno, 1921.

PUBAL, V., ROBEK, A.: Píšeme kroniku. Orbis: Praha, 1963.

RŮŽKOVÁ, J. a kol.: Historický lexikon obcí České Republiky 1869 - 2005:

1. díl. 1. vydání. Český statistický úřad: Praha, 2006.

c) Články a studie

ČUBRDA, Z.: Malíř, grafik a ilustrátor Rostislav Loukíne. In:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 6,1996, s. 13-15.

ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. In: Moravskotřebovské vlastivědné

listy, č. 2, 1968, s. 18-21.

ČUBRDA, Z.: Zámek v Moravské Třebové. II. část. In: Moravskotřebovské

vlastivědné listy, č. 3, 1969, s. 33-34.

MARTÍNKOVÁ, J.: L. V. Holzmaister a muzeum v Moravské Třebové. In:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 13 - 19.

MATOUŠEK, F.: Nástin vývoje muzea v Moravské Třebové po roce 1945. In:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 7, 1996, s. 29 – 35.

ŠMERAL, J.: Historik, archeolog a národopisec Jaroslav Mackerle. In.:

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 15, 2004, s. 7 – 9.

VESELÝ, V.: Prof. Rudolf Hikl osemdesiatnikom. In: Moravskotřebovské

vlastivědné listy, č. 4, 1970, s. 8 - 9.

46

d) Internetové zdroje

ARCHIV VÝTVARNÉHO UMĚNÍ, o. s. Informační systém abART [online].

2011 [cit. 2012-08-21]. Dostupné z: <http://abart-

full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=detail&IDosoby=7614>.

BAČA, M. Literární toulky po Svitavsku [online]. 2010 [cit. 2012-08-11].

Dostupné z: <http://www.litoulkysy.cz/osobnosti/u-z/>.

Československé ženy bojující v zahraničních jednotkách za druhé světové

války [online]. 2008 [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: <http://www.zeny-

bojujici.cz/seznam/zeny-v-cs-jednotkach-v-sssr>.

Historie muzea. MUZEUM MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Muzeum Moravská

Třebová [online]. 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z:

<http://www.muzeummoravskatrebova.cz/historie-muzea/>.

JANOUŠKOVÁ, L.: Historie Smíšeného pěveckého sboru Vlastimil v letech

1862-2011. Brno, 2011.

Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/262037/ff_b/bakalarska_prace_-

_Ludmila_Janouskova.txt>. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

Vedoucí práce Martin Flašar. s. 26.

KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubický kraj [online]. 2011

[cit. 2012-07-21]. Dostupné z: <http://www.pardubickykraj.cz/hejtman>.

KRÁLOVÉHRADECKÁ DIECÉZE CČSH. Královéhradecká diecéze Církve

československé husitské [online]. 2003 - 2012 [cit. 2012-08-06]. Dostupné z:

<http://www.ccshhk.cz/>.

LOSKOTOVÁ, I. a kol.. Osobnosti města Brna [online]. 2012 [cit. 2012-08-11].

Dostupné z: <http://encyklopedie.brna.cz/home-

mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11995>.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Moravská Třebová [online]. [cit.

2012-06-21]. Dostupné z: <http://www.mtre SMETANOVA LITOMYŠL, o.p.s.

Smetanova Litomyšl [online]. 2008 [cit. 2012-08-06].

Dostupné z: <http://m.festival.smetanovalitomysl.cz/ohlasy-v-tisku/otcem-

festivalu-je-jaromir-metys/>bova.cz/radnice/rada-mesta/komise-rady>.

http://www.litoulkysy.cz/osobnosti/u-z/





47

PŘÍLOHY

Obr. 1.: První česká kronika města Moravská Třebová (vlastní foto).

48

Obr. č. 2: Kronika města Moravské Třebové 1966 – 1970 (vlastní foto).

Date post:	07-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

KATEDRA HISTORIE · První þesky psané kroniky pocházejí až z období po druhé světové...

Documents