Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Katedra věd o antickém starověku na filosoficko-historické fakultě Karlovy universityAuthor(s): Karel Kurz, Radislav Hošek, Július Špaňár and Julie NovákováSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 82, Čís. 2 (1959), pp. 294-298Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23462958 .

Accessed: 15/06/2014 02:31

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 62.122.79.56 on Sun, 15 Jun 2014 02:31:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

294 Zprávy

ZPRÁVY

Katedra věd o antickém starověku na filosoficko-historické fakultě Karlovy university

Personální obsazení katedry se ve šk. r. 1958—1969 značně změnilo. Po mnohaleté, tvůrčí vědeckou a záslužnou pedagogickou prací naplněné školské službě odešli na od

počinek nositel Řádu práce, akademik univ. prof. dr. A. Salač, univ. prof. dr. K. Svo boda (1. září 1958) a akademik univ. prof. dr. J. Dobiáš (1. února 1959). Vedoucím

katedry věd o antickém starověku se stal doc. dr. L. Varcl. Dne 19. března 1959 obhájil doc. dr. Varcl úspěšně doktorskou disertační práci „Studie o theadelfských papyrusech v pražské UK". Dne 1. září 1958 nastoupil prom. hist. J. Bouzek jako asistent do Ústavu

pro klasickou archeologii. 1. října 1958 přešla prom. hist. A. Paštyková jako aspirantka do Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská při ČSAV. Téhož dne počala působit na jejím dosavadním místě v Semináři pro klasickou filologii prom. hist. B. Mouchová. 1. listopadu 1953 byl přijat prom. hist. K. Kurz jako asistent do Semináře pro starověké dějiny a epigrafii. Ke dni 15. března 1959 rozvázal na vlastní žádost pracovní poměr s fakultou asistent Ústavu pro klasickou archeologii prom. hist. J. Bartoš; as. K. Kurz převzal po něm funkci tajemníka katedry 1. března 1959. — Přednášky a cvičení и řecké mluv nice dále vedl obětavě univ. prof. dr. K. Svoboda a přednášky a cvičení z latinské mluv nice ochotně konal univ. prof. dr. K. Janáček z Olomouce, za což jim oběma patří upřímný dík katedry.

Podkladem vědecké práce členů katedry byl i v uplynulém roce tříletý plán resortních

vědecko-výzkumných úkolů. Kolektivní úsilí členů katedry se zaměřovalo ke studiu dvou základních themat: ,,Vznik a specifické rysy antického městského státu" a „Po čátky a průběh krise otrokářského íádu a její projevy v oblasti ideologie" (srv. LF V, 1957, 277; LF VI, 1958, 240). Další thematické okruhy zahrnují studia novořecká, práce z oborů středověké latiny, historie a archeologie.

Tříletý plán usměrňoval do jisté míry i publikační činnost členů katedry. Odb. as. dr. J. Pečírka a doc. dr. J. Nováková z Olomouce redigovali první svazek chrestomatie ke starověkým dějinám — „Antika v dokumentech", I.: Řecko. Praha SNPL 1959, str. 451. Text druhého svazku chrestomatie bude připraven do tisku koncem tohoto škol ního roku. Sedmičlenný kolektiv pod vedením odb. as. dr. B. Boreckého odevzdal do tisku sborník statí „O kultuře antické společnosti". V redakci doc. dr. J. Frela vyjde sborník „Epitymbion Haken", vydávaný к uctění památky asistenta katedry prom. hist. R. Hakena. Z individuálních prací členů katedry uvádíme:

Doc. dr. L. Varcl pokračoval v edici theadelfských papyrů (Aus den Archiven von Theadelphia, č. 4—5, Eunomia 2 [1958], 69—77; 3 [195j9], 3—18). V Journal· of Juristic Papyrology 11—12 (1958) 97—110 bylo uveřejněna jeho studie METPHMA TIAIOI. Doc. Varcl spolupracoval i na učebnici dějepisu pro 1. ročník odborných škol (Praha SNPL, 1958, str. 21—79). Do tisku zadal tyto stati: Zum Bewásserungswesen im alten Ágypten; Dios apeleutheros-Archiv fur Papyruskunde 1959; Horatiana, Akta erfurtského sjezdu klasických filologů 1958; К charakteristike Kommodiana, VDI 1959; Vznik raného křesťanství, Bratislava 1959. — Z prací doc. dr. J. Frela vyšla v tomto roce tato pojednání: Su alcuni ritratti del Museo Nazionale Romano, Archeologia Clas sica IX, 1957 (1958), 243—244; Deux visages ďun poete, La revue des arts VIII, 1958, 203—208. Doc. dr. Frel sestavil dále pro Fasti Archaeologici XI, 1958 bibliografii čs. klasické archeologie za rok 1956. — Doc. dr. D. Papas vydal první díl „'Chrestomatie novořecké literatury", Praha SPN, 1958, str. 412. Do tisku zadal tyto stati: ve sbor níku Německé akademie věd v Berlíně „Probleme der neugriechischen Literatur" vyjde jeho příspěvek к vyřešení otázky počátků novořecké literatury (novořecky); Poválečné

proudy v novořecké literatuře, Hlavní etapy vývoje novořecké literatury (sborníky ČSŠPVZ). — Rozbory dalších zlomků a rekonstrukcí ztracených dramat Aischylových se dále zabýval dr. Zd. Vysoký ve statích: Aischylova Achilleis, LF VI (1958), 147—171;

This content downloaded from 62.122.79.56 on Sun, 15 Jun 2014 02:31:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Zprávy 295

LF VII (1959), 8—34; Ad Aeschyli novum Glauci Marini fragmentům papyraceum (pap. Oxyrh. 2159) annotatiuncula, Eunomia 3 (1959), ln. — Dr. E. Kamínková publikovala studii „Rým a rytmus václavské legendy Oportet nos fratres", 1. část, LF VII (1959). V tisku je její překlad pojednání J. Bimanna, De hyalurgorum morbis. — Z prací dr. B.

Boreckého vyjdou tyto stati: „Some Occupations in the Poetry of Horatius", Akta

erfurtského sjezdu klasických filologů 1958; Eine Hypothese zu dem Dramatiker Choiri

los, Epitymbion Haken, 127—131. — Dr. J. Burian uveřejnil ve Sborníku historickém VI, 1959 studii „Boj afrických kmenů s Římem v I. stol. římského císařství". V současné

době dokončuje dr. Burian větší práci o dějinách severoafrických kmenů za principátu. — Z prací J. Bartoše jsou v tisku: „Zwei signierte griechische Terrakottafragmente in

Prag, Epitymbion Haken, 113—118; „Eine argivische Terrakotte strengen Stiles im

Prager Nationalmuseum, Sborník NM А XIII, 1959, č. 3. — J. Bouzek publikoval studii

„Etážovité nádoby v jižních Čechách a v sousedních oblastech", AR X, 1958, 548—575; z jeho dalších prací jsou v tisku: „Attische geometrische Keramik im Nationalmuseum in Prag und in den anderen tschechoslowakischen Sammlungen", Sborník NM А XIII

1959, č. 3; ,,A Boeotian Kantharos in Prague", Epitymbion Haken, 96—99. — K. Kura

zadal do tisku stať „Řemeslnická kolegia v Podunají v císařské době", Sborník historický,

VII, Praha 1960. V maďarském časopise Acta Antiqua byl přijat pro rok 1960 jeho článek „Methodische Bemerkungen zum Studium der Kollegien im Donaugebiet". — čle nové katedry uveřejnili dále řadu drobnějších pojednání, recensí, zpráv a referátů v ča

sopisech domácích i zahraničních. Někteří z členů katedry konali odborné přednášky, především v Jednotě klasických filologů a ve Společnosti pro šíření politických a vědec

kých znalostí.

Styky členů katedry se zahraničím byly i v letošním roce velmi živé. V prosinci roku 1958 se zúčastnil doc. dr. Varcl, dr. Borecký a dr. Pečírka kongresu klasických filologů v Erfurtě, kde pronesli několik diskusních příspěvků (srv. bibliografii jejich prací —

nahoře). Studijní pobyt doc. di·. 'Frela v Paříži trval od září do prosince 1958. Doc. dr. Frel přednášel v Louvre, kde pořídil rovněž soupis antických památek ze Severního Černomoří a zpracoval katalog památek z Apollonie pontské. V říjnu 1958 studovali v odděleních CIL a IG při Německé akademii věd v Berlíně dr. Burian a dr. Pečírka. — Ze zahraničních hostí navštívili katedra dr. E. Welskopfová z berlínské Hum

boldtovy university (květen 1959). Katedra uspořádala s dr. Welskopfovou veřejnou diskusi o periodisaci starověkých dějin dne 13. V. 1959. V letním semestru 1959 před nášel na katedře doc. dr. R. F. Willetts z Birminghamu.

Ve školním roce 1958—1959 pokračovaly externí aspirantury doc. dr. J. Frela a dr. E. Kamínkové. As. B. Mouchová složila v říjnu 1958 úspěšně přijímací pohovor na externí aspiranturu pro obor klasické filologie.

V rámci oslav 41. výročí VŘR uspořádala katedra slavnostní zasedání s přednáškou dr. J. Buriana „Problematika krise římského císařství v práci Ε. M. štajermanové, .Krisis rabovladělčeskogo stroja v zapadnych provincijach rimskoj imperiji' ".

členové katedry pracovali i mimo rámec fakulty. Doc. dr. L. Varcl zastává funkci sekretáře Výboru pro rozvíjení studií o antickém starověku v zemích lidové demokracie a SSSR. Dr. E. Kamínková byla i nadále členkou komise pro výzkum vyučování na všeobecně vzdělávacích školách při VÚP a členkou ústřední pedagogické komise.

Pedagogická práce na katedře probíhala normálně. Posluchačka V. ročníku Helena Jedličková přednesla na 1. studentské jazykovědné konferenci referát na thema „Vývoj zájmena 3. osoby v latině". V letním semestru 1959 obhájily úspěšně diplomní práce posluchačky latiny H. Jedličková (Užívání ukazovacích zájmen ve vulgární latině) a A. Kunstová (Prvky osobního vyznání u nejstarších církevních spisovatelů píšících latin

sky). Složením státních závěrečných zkoušek zakončily obě posluchačky úspěšně své studium.

Karel Kurz

Katedra starověké kultury na filosofické fakultě v Brně (1958—1959)

Ve školním roce 1958—59 byla katedra starověké kultury nově upravena tak, ze srov návací jazykozpyt byl přiřazen к jiné katedře filosofické fakulty. V důsledku této změny odešel z katedry její zasloužilý vedoucí prof. dr. Václav Machek, kterému děkujeme za

jeho obětavou práci věnovanou vedení katedry. Nově uspořádaná katedra se skládá ze seminářů klasické filologie, klasické archeologie a starověkých dějin. Jejím novým ve doucím je prof. dr. Ferdinand Stiebitz, zástupcem vedoucího katedry prof. dr. Jaroslav

Ludvíkovský.

This content downloaded from 62.122.79.56 on Sun, 15 Jun 2014 02:31:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

296 Zprávy

Vědecké úkoly, které si katedra vytkla, řeší průběžně, vcelku podle plánu. Z okruhu bádání uvádíme Mykénologická studia (dr. Bartoněk), Nové pohledy na antickou lite ratura (prof. Stiebitz, dr. Hošek), Studium antického náboženství a filosofie (dr. Češka, dr. Hošek, dr. Hrubý), životní podmínky římských otroků (dr. Češka), Řecké doly

(dr. Zlatuška), Etruské umění (prof. Hejzlar), černomoří a Podunají (prof. Hejzlar, dr. Hošek), Politické poslání antického výtvarného umění (dr. Hrubý), Topografie sta

rých Athén a starého Řecka (prof. Hejzlar) a zvláště Studium legend metodějských, ludmilských a václavských (prof. Ludvíkovský) a Studium rukopisné pozůstalosti J. A.

Komenského (prof. Ludvíkovský). Z významnějších vědeckých funkcí uvádíme, že prof. dr. J. Ludvíkovský je členem

Komise pro vydávání spisů J. A. Komenského při presidiu ČSAV. Zahraničního kongresu klasických filologů v Erfurtu se oficiálně zúčastnil dr. Bartoněk,

kongresu klasických archeologů v Neapoli prof. Hejzlar. Výsledky bádání byly uveřejněny v celé řadě časopisů, a to i zahraničních; katedra

v roce 1958 opět vydala (spolu s katedrou prehistorie) nové číslo Sborníku filosofické

fakulty brněnské university (E3) a připravila pro tisk číslo další (E4). Při celostátním hodnocení byla vědecká práce katedry hodnocena jako velmi úspěšná

a katedra byla označena za způsobilou vychovávat vědecký dorost. Na veřejnost vystoupila katedra v rámci Lidové university v říjnu—prosinci 1958

s cyklem Na soumraku antiky, do kterého se zapojili všichni členové katedry. Cyklus měl u brněnské veřejnosti živý ohlas. Dr. Češka a prof. Hejzlar přednášeli mimoto také v Jednotě klasických filologů. Úspěšně se podílejí pracovníci katedry na vydávání pře kladu monumentálních sovětských Dějin světa. Na překladu prvního dílu pracovali dr. Hošek a dr. Bartoněk.

Více nežli v minulých letech se katedra věnovala práci pedagogické a provedla zvláště

důkladný rozbor I. ročníku. Dr. Bartoněk připravil skripta pro lektorské kursy latiny pro začátečníky. Vědecký zájmový kroužek posluchačů vedl pod dohledem prof. Stiebitze dr. Hošek. Z kroužku vzešlo několik recenzí a zpráv, jež budou otištěny ve fakultním Sborníku. Na vědeckém konferenci studentů vystoupili dva posluchači katedry, a to Eva

Procházková, která pod dohledem prof. Ludvíkovského připravila referát К pravosti Husova spisku De orthographia Bohemica, a Václav Kruta, který za vedení prof. Hejzlara podal příspěvek s názvem Podmořská archeologie.

Úspěšně byly obhájeny tyto práce: Irena Hromadová, Burdigalské kulturní prostředí podle básní Ausoniových; František Jordán, Novější názory o vzniku a povaze římského kolonátu; Marie Julínková, Slovník Kristiánovy legendy a jeho charakteristika; Rudolf Leskovjan,, Římská báje o Tarpeji; Pavel Nedvěd, Diogenes Laertios a Burlaeovy životy mudrců. Rok bohatý na politické události vyvolal i větší zájem o školení. Zvláště v únoru 1959

diskutovala katedra obsáhle о XXI. sjezdu KSSS. Katedru navštívili prof. Okál z Bratislavy, doc. Varcl z Prahy, prof. Linos Politis

ze Soluně a ředitel Britské školy v Athénách Sinclair Hood. Zahraniční rosté přednesli členům katedry i širšímu okruhu zájemců zajímavé příspěvky, a to ředitel Hood o Tróji a prof. L. Politis o novořecké literatuře. V obou hostech získala katedra vzácné přátele.

Činnost katedry byla tedy i v tomto roce velmi úspěšná a navázala na zdravé tradice předchozího vývoje.

Radislav Hošek Radislav Hošek

Védy o antickom starověku na Filozofickej fakultě UKom v Bratislavě za štud. roky 1957/58—1958/59

V uplynulom štud. roku sa opátovne zlúčila katedra kJasickej filologie a klasickej archeologie s romantistikou v katedru klasickej a románskej filologie. Zároveň došlo aj к niektorým perzonálnym změnám. Na konci štud. r. 1957/58 odišiel z katedry asistent Jozef Kuruc a nastúpil miesto archivára v Spišskej Novej Vsi. Koncom štud. r. 1958/59 rozviazal svoj pracovní poměr s fakultou zást. doc. dr. Oldřich Pelikán.

Z poměrně rozsiahlej vedecko-publikačnej činnosti katedry uvádzam len veci naj závažnejšie. Prof. Okál uveřejnil štúdie: К významu slova trikylistos, Sborník FFUK IX, 67, 37—45; Aristofanes a Kleón, tamže, IX, 78, 241—252, Aristofanes a výchova, Jednotná škola 1959. Z prekladov prof. Okála třeba spomenúť Sofoklove překlady KráFa Oidipa (1957) a Antigony (1958), ktoré vyšly v Dramatickom vydavatel'stve v Bratislavě, ďalej je to překlad sovietskej knihy Legendy a mýty starých Grékov od Kuna, Martin

This content downloaded from 62.122.79.56 on Sun, 15 Jun 2014 02:31:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Zprávy 297

1958. Súčasne dokončil tiež překlad Homérovej Iliady. Mimo fakultu prednášal prof. Okál

23. 2. 195ι7 v Slovenskej jazykovednej spoločnosti o Překládání antických veršov do slo

venčiny a 20. 5. 1959 v Brne v odbočke Jednoty klasických filologov na tému Aristofanes a sofisti. Odb. asist. dr. J. špaňár uveřejnil štúdie. Význam slova logos u Herakleita z Efezu, Slovenský filozofický časopis 1958, 140—149; К niektorým problémem ranej

gréckej filozofie, tamže, 1959, 125-—145. V r. 1957 vyšla jeho Cvičebnica latinského

jazyka pre zdravotnické školy (spolu s Bollardtom) v Slov. pedagog·. nakladatel'stve, v tomže roku II. vydanie Cvičebnice latinského jazyka pre všeobecne vzdelávacie školy

(spolu s Kettnerom). R. 1957 vyšli i jeho ďalšie překlady Komenského, a to šťastie národa (Gentis felicitas) a Posol mieru (Angelus pacis) v Slov. pedagog, nakladatel'

stve popři, prekladoch latinských diel slovenského pedagoga Seberiniho, O hlavných zá sadách základnej výchovy pre vychovávatel'ov a ich povinnosti (spolu s Duškovou) a Učenie doktora medicíny J. F. Galia o mozgu, lebke a duševných orgánoch v tomže na

kladatel'stve. Popři tom uveřejnil ešte váčší počet recenzií v rozličných časopisoch. Vědeckovýzkumná práca zást. doc. dr. O. Pelikána bola zameraná na problémy rímsko

provinčnej plastiky na Slovensku. Publikoval v Slovenskej archeologii štúdie: Hlava cisára Caracallu v Slovenskom múzeu, Reliéf z Carnunta v Mestskom múzeu v Brati

slavě, Římsky republikánsky portrét v Slovenskom múzeu v Bratislavě, v Sborníku FFUK štúdiu Nový dunajský jazdec. Okrem toho uveřejnil niekol'ko popularizačných článkov v časopise Naša veda a v dennej tlači. V súčasnej dobe pracuje na knihe Slovensko v dobe rímskej. Asist. J. M. Boháč okrem niekol'kých recenzií vydal knihu Kerčské vázy se zřetelem к památkám v československých sbírkách, Praha, čsAV 1958, pokračuje v práci na problematike gréckeho maliarstva a grafiky 4. stor. pr. η. 1. a venuje sa

najma rytej kresbe. Rozsiahla bola tiež pedagogická činnost' členov katedry, z ktorých niektorí vykonávali

pedagogická prácu i na iných odboroch. Tak zást. doc. dr. O. Pelikán prednášal a konal cvičenia tiež na pomocných védách historických a na klasickej filologii, asist. J. M. Boháč zasa na klasikej filologii a na dějinách umenia.

Z mimoškolskej činnosti členov katedry třeba predovšetkým vyzdvihnúť spoluprácu jednotlivých členov s rozličnými vedeckými ústavmi, najma SAV, ďalej s Archeologic kým ústavom SAV v Nitře, so Slov. pedagog. nakladatel'stvom, s Vydavatel'stvom krásnej literatury ako aj s vydavatel'stvom dramatickej literatury a inými.

Záverečné skúšky konajú koncom tohto štud. roku na klasickej filologii dvaja po slucháči, a to Július Sopko (dipl. práca: Tiberius v dějinách niektorých antických a mo

derných historikov) a Jozef šulhan (dipl. práca: Syntax a štýl v Tacitových dielach). Takiste na klasickej archeologii končia štúdium dve poslucháčky, a to Elena Diačiková

(dipl. práca: Rímske mince v múzeu v Poprade a ich historický význam) a Veronika Plachá (dipl. práca: Súpis a zhodnotenie rímskej plastiky na Slovensku).

Podobné ako po iné roky aj v uplynulých štúdijných rokoch sa členovia katedry pravidelne zúčastňovali na Roku stranického školenia, konanom v rámci Katedry kla sickej a románskej filologie.

Július Špaňár Julius Špaňár

Klasická filologie na Palackého universitě v Olomouci ve školním roce 1958—59

Personální stav: Janáček, Nováková. Prvý přednášel současně jako externí na UK v Praze. Posluchači latiny pro tento školní rok přijímáni nebyli.

Mimosemestrální přednášky. Na oblastních sjezdech učitelů latiny z krajů Olomouc, Ostrava, Gottwaldov, Pardubice, Jihlava 24.—25. 1. 1959 Nováková: „ftímská společ nost podle zákonů XII desk" (také pro historiky kraje Olomouc) a „Za antikou do Bulharska". J. š. Kvapil „Latinská literatura středověká a počátky literatur národních"

(také pro učitele francouzštiny); — 23.—24. 5. 1959 Janáček „K etymologiím posled ního Machkova slovníku", Nováková „Dokumentace pozdně římských dějin" a jako host doc. dr. L. Varcl „O antickém náboženství se zaměřením к ateistické výchově" (obé též pro historiky). — V rámci oslav československo-sovětského přátelství na schůzi katedry 27. 11. 1958 Nováková „Sovětské dokumentační práce ze starověkých dějin". ·— Ve filo logickém odboru PU 4. 11. 1958 Janáček „Ještě o chronologii a ztracených předlohách" (Sextus Empiricus, Diogenes Laertius, Hippolytus). — Na překladatelském školení v Rabyni 9.—15. 11. 1958 Nováková „O překládání veršů a příbuzných problémech".

Publikace. Janáček: „Slovesné flexe a slovesné kategorie z hlediska indoevropského", Sborník o vědeckém poznání soudobých jazyků, ČSAV 1958, str. 118—127; „Suščestvo

This content downloaded from 62.122.79.56 on Sun, 15 Jun 2014 02:31:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

298 Zprávy

valo-И balto-slavjanskoje jazykovoje jedinstvo?" Sborník otvetov na voprosy po jazyko

znaniju, Moskva 1958, str. 162—166; .,Καίπτο a κπείπερ jako kriteria relativní chrono

logie", Listy filol. VI 1958, str. 176—178; „Původ slova pěkný", Sborník VŠP Olomouc,

Jazyk a literatura V 1959, str. 7—9. — Nováková: Hesiodos, Zrození bohů, SNKLHU

1959 (překlad). Dlouhodobé práce. Janáček chystá 2. vydání indexů к Sextu Empirikovi a překlad

téhož Πυρρωνιχαί ύποτυποισεις do němčiny. Nováková pracuje o doplňcích к II. svaz.

ku „Antiky v dokumentech". Oba mají v tisku nebo v rukopise několik dalších prací. Julie Nováková

Radislav Hošek:

Václav Dobrušky (* 1858)

Nadšení pro slovanskou věc v dobách národního útisku a láska к vědě vedla koncem

minulého století mnoho českých klasických filologů za hranice rakouského mocnářství.

Mnozí z nich se na svém novém působišti dobře uplatnili, ba prosluli i jako vynikající

pracovníci vědečtí. Ne všichni se však stali dostatečně známými ve své vlasti a těm, kteří již nejsou jejich vrstevníky, mizejí téměř z paměti. Jedním z těch, který v cizině

šířil dobré jméno české vědy, je i vynikající znalec řecké a římské epigrafiky a numis

matiky Václav Dobruský.1)

') O jiných českých klasických filolozích a archeolozích, působících mimo vlast, viz

Karel Svoboda, Čeští filologové na Rusi, LF 66, 1939, str. 349—364 a Karel Svoboda, Antika a česká vzdělanost od obrození do první války světové, Praha 1957, str. 362

(passim). Bibliografické údaje o Dobruského životě a činnosti přinášejí:

a) (bez udání autora) LF XLIV 1917, str. 74—5 (Drobné zprávy). b) vs (= Sis Vladimír) Ottův slovník naučný nové doby II, 1 186, s. v. Dobruský, c) Ský (= dr. Skalský Gustav) přináší ve Zlaté Praze č. 16, r. 1917, roč. XXXIV,

str. 191 nekrolog, na str. 192 fotografii Dobruského a foto „Síň starých skulptur v Národním museu v Sofii", článek připisujeme dr. Skalskému, neboť D. za svého

pobytu v Praze vypomáhal v Nár. museu (la). d) T. A. G. (= Todor A. Gerasimov): Václav Dobruski — nekrolog z pera význam

ného bulharského numismatika. U příležitosti 50 let trvání sofijského musea přinesl Godišnik na narodnija archeologičeski muzej VII 1942, Sofija 1943, vzpomínky na

vynikající zesnulé pracovníky (str. 252—262). První je Gerasimova stať, zabírající 2% sloupce, doprovázená fotografií D. a bibliografií hlavních prací (19 čísel).

e) M. Pilařová, Význam gymnasia pro český kulturní život v publikaci „200 let gymnasia v Něm. Brodě (1735—1935)", Almanach, Něm. Brod 1935, věnuje ze své práce na str. 62—89 zmínku Dobruskému (str. 65—66), kterého však nazývá Dobrovský. Za tuto informaci srdečně děkuji doc. dr. J. Kabrdovi.

f) R. Hošek, Václav Dobruský, Věda a život 1958, str. 669. Archivní materiál je obsažen v archivech: A. Literární archiv Národního musea (Praha IV, Strahovské nám. 1) má ve svých

fondech o D. poměrně málo zpiráv. Ρ 34 G 31 — 19. IV. 1884 — bibliotékář gymn. v Plovdivu V. Dobruský objednává knihy a časopisy v knihkupectví dr. Grégra a Ed. Valečky v Praze; 124/47 Sign. R-Píč-. Ve sbírkách listin vážících se к Josefu Ladislavu Píčovi je připojena čistá visitka V. Dobruského s francouzským textem „Directeur du Musée National Sophia"; 22/49 —- Archiv Květů 2 G 35i, 160/36 přináší V. Dobruského volný výklad podle Stojana Zájmová „Obrázky z historie bulharských komitétů revo lučních" (Rkp. 1511, fo) a překlad „Obrázek ze současného života politického v Bulhar sku od Ivana Vazova". — Lístek Dobruského v Helceletově pozůstalosti je uzavřen na 20 let do r. 1971.

B. Archiv university Karlovy Praha I, Pařížská tř. 27, vlastní materiály, které se týkají převedení docentury D. ze Sofie do Prahy.

c) Fondy Heřmanova Městce jsou uloženy v Okresním archivu v Chrudimi. Zde však — podle sdělení 15/S/57 — 17. červen 1957 — není kromě 16. čísla Zlaté Prahy z r. 1917 a dvou listů Národní politiky ze dne 27'. a 29. 12. 1916, jakož i publikace „200 let

gymnasia v Něm. Brodě 1735—1935" více materiálu. Děkuji okresní archivářce Marii Matysové za tyto zprávy i za další informace o rodině Dobruských.

This content downloaded from 62.122.79.56 on Sun, 15 Jun 2014 02:31:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions