Informační letáček farnosti Jaroměřice nad Rokytnou
Redakční rada : P. Jan Kovář, telefon: 736523628
Jan Vlček, e-mail: [email protected], telefon: 776303384
Miroslava Prokopová, e-mail: [email protected], telefon: 724510727
Marie Vorlíčková, e-mail: [email protected], telefon: 605720952
Jana Kopečková, e-mail: [email protected], telefon: 777014575
JSME NA WEBU!
WWW.FARNOSTJAROMERICE.CZ
Tisk zajišťuje:
Za několik let po této události otec zemřel. Podle poslední vůle měla být celá sbír-ka prodána ve velké aukci. Sjelo se mnoho významných sběratelů a netrpělivě če-kali, aţ uvidí vzácná díla. Měli jedinečnou příleţitost nakoupit obrazy Mistrů. Před nedočkavými účastníky se nejdříve objevil portrét syna. Licitátor klepl poprvé kladívkem a oznámil: „Zahajujeme aukci. Před vámi je portrét syna. Kdo přijde s první na-bídkou? Kdo začne?“ Nastalo rozpačité ticho. Pak se ze zadní řady ozval muţ: „Chceme vidět Mistry! Tenhle vynechte.“ Licitátor však trval na svém. „Dražbu začínáme portrétem syna. Kdo udělá první nabídku? Kdo začne?“ Znovu se ozval rozčilený hlas: „Přišli jsme se podívat na Van Gogha, Rembrandta. Dejte se do pořádné dražby! Nechte portrét syna na konec.“ Licitátor pokračoval. „Nabízím portrét syna. Kdo začne, kdo chce koupit portrét syna?“ Opět nastalo trapné ticho. Konečně se vzadu ozval hlas. Patřil rodin-nému zahradníkovi, který se na aukci přišel jen podívat. Tiše řekl: „Nabízím za portrét deset dolarů.“ Zahradník nepatřil mezi boháče a deset dolarů bylo vše, co u sebe právě měl. „Máme první nabídku. Deset dolarů, kdo dá víc?“ Další nabídka nepřicházela, a tak licitátor zvedl kladívko se slovy: „Poprvé, podruhé“ a po krátké pauze klepl po třetí. „Prodáno za deset dola-rů!“ Muţ, který seděl ve druhé řadě zvo-lal: „Konečně, dejme se do pořádné draž-by!“ Licitátor však odloţil kladívko se slovy: „Pánové, je mi líto, ale aukce je u konce“. „Co bude s díly Mistrů?“ „Je mi líto, pánové, je po aukci. Jsem vázán podmínkou poslední vůle. Když jsem byl určen, abych vydražil tuto sbírku, nesměl jsem ji prozradit, dokud nebude vydražen portrét syna. Teď všem oznamuji, že kupec portrétu syna získává nejen celou sbírku, ale stává se dědicem celé pozůsta-losti. Ten, kdo koupil syna, dostal vše!“
Převzato z internetu
Tajenka: POKOJ, DOBRÉ
Program:
vánoční koledy Česká vánoční mše – koledová A. Hradila
Účinkují:
Chrámový pěvecký sbor Jaroměřice n. Rok,
a malý smyčcový orchestr
Koncert je pořádán za podpory města Jaroměřice nad Rokytnou
Vstupné dobrovolné
neděle 22. 12. 2013 - neděle 5. 1. 2014
VÁNOCE
Když zarmouceným slzy osušíš,
když rozvadění přijdou k sobě blíž,
když škůdcům odpustíš
a nezlobíš se na ně,
když nepřátelé odloží své zbraně,
jsou opět Vánoce.
Když všechny lidi opravdu máš rád,
když rozdělíš se s tím, kdo trpí hlad,
když dětské oči jako hvězdy září,
když úsměv vyloudíš
na uplakané tváři,
jsou opět Vánoce.
Když rozžneš světlo tam,
kde byla tma,
když zotročený nikdy nezoufá,
když dobrý život hlásá slávu Boží
a pokoj lidem na zemi se množí,
jsou opět Vánoce,
neboť o Vánocích přišla na svět
Láska.
z francouzštiny přeložil P. Alois Pekárek
Kalendář: každou 1. neděli v měsíci sbírka na varhany
22.12. od 17 hod. svátost smíření v kostele
24.12. v 15 hod. mše svatá nejen pro děti, ve 22 hod. „půlnoční“ mše svatá
25.12. ve 14 00 hod. zpívání koled u jesliček
27. a 28.12. žehnání domů a bytů po domluvě s P. Janem
29.12. svátek Svaté rodiny – obnova manželských slibů při mši svaté
29.12. v 16 hod. v kostele Vánoční koncert chrá-mového sboru
31.12. v 17 hod. mše svatá na poděkování
1.1. v 11 hod. požehnání koledníkům Tříkrálové sbírky. Koledovat budou 1.-14.1.
3.1. bude P. Jan navštěvovat nemocné
11.1. po mši sv. setkání dětí k 1. svatému přijímání
18.1. den vzájemných modliteb naší farnosti a boho-slovců v olomouckém semináři
18.-25.1. týden modliteb za jednotu křesťanů
29.1. v 18 30 hod. v LD setkání MM-babiček
Mimo naši farnost: 26.12. v 19 hod. v bazilice v Třebíči Vánoční koncert
Magnificat, smíšený sbor Coruscante
27.12. v 18 hod. u sv. Martina v Třebíči Missa Brevis
STRÁNKA 2
Milí farníci, s přáním pokoje a radosti vás zdravím na sklonku adventní doby, kdy nás
na oltáři vítají všechny čtyři rozţaté svíce – znamení, ţe světlo svaté tiché noci se
brzy rozzáří nad Betlémem, aby proniklo do lidských srdcí a znovu nás naplnilo
úţasem a vděčností nad Dítětem, které se s nebeských výšin sniţuje k hříšnému
člověku.
„Dnes se nám narodil Spasitel“. Tato Pravda od nás vyţaduje, abychom Pána Jeţí-
še jako Spasitele přijali. Co to znamená? Uznat, ţe ho potřebujeme, ţe potřebuje-
me přijmout spásu, a to skrze Boţí milosrdenství – odpuštění. Proto kaţdý, kdo
bere víru a Vánoce váţně, přistupuje ke svátosti smíření, aby se setkal s Bohem
lásky, soucitu, aby umoţnil Pánu Jeţíši setkat se s námi, kteří se potácíme mezi
hříchem a ctností. V této svátosti dostáváme ujištění, ţe Kristus uzdravuje všechna
naše zranění, ţe mocí svých ran odpouští naše hříchy,
prostřednictvím svého kněze nás tiskne v novém objetí,
které nás obrozuje, umoţňuje nám povstat a znovu se
vydat na cestu. Proto v adventu zaznívají slova proroků,
zvláště Jana Křtitele s výzvou k obrácení: „Připravte cestu
Pánu“. Na kolik jsem tuto cestu Pánu připravil? Nakolik
jsem schopen proţívat nejen Vánoce, ale i nadále blíz-
kost Jeţíše, radost z toho, ţe mě v ţivotě neustále prová-
zí, vede, ochraňuje a přes všechny bolesti, trápení, opuš-
těnost a zklamání naplňuje vírou, ţe mě neopouští, je
pro mě světlem, nadějí, ţivotem.
Tuto uchvacující naději jsem zakusil v den, kdy jsme se loučili s o. Josefem
Daňkem v Ţabovřeskách. Otec Josef byl na začátku adventu na duchovních cviče-
ních, kde si udělal generální zpověď a připravoval se na setkání s Jeţíšem o Váno-
cích. Setkal se s ním ještě dříve, byl připraven. Při mši svaté téměř sto kněţí
a stovky věřících mu vyprošovaly věčnou radost. Byl to kněz laskavého srdce,
které se doslova otevřelo tak pro sluţbu Bohu a lidem, ţe vykrvácelo jako u Kris-
ta, jak uvedl kazatel.
Při hledání vánočních pozdravů se mi do rukou dostalo dřívější vydání přání,
kde nejsou obrázky Betléma, ale na stole jen miska s ořechy, jablky a chvojím.
I kdyţ vypadají spíše světsky, mohou skrývat hlubokou pravdu. Jako se v jádru
ořechu a jablka skrývá obrovský potenciál předávaného ţivota, tak i v malém
chudém narozeném Dítěti se skrývá sám Ţivot – Slovo, které se stalo Tělem
a přebývalo mezi námi. Slovo, které se chce v posvátné noci přiblíţit kaţdému
z nás, aby nám svůj boţský ţivot předalo, aby nám nabídlo největší dar – ţivot
věčný. Můţeme ţasnout a radovat se před Boţí velikostí, před tajemstvím nesmír-
né Boţí lásky, která nás všechny objímá, vtahuje do sebe, ale zároveň nepochopi-
telně přesahuje. Umíme ţasnout nad darem a současně nad dárcem jako malé dítě,
„Gloria
in excelsis Deo
et in terra pax
hominibus
bonae
voluntatis.“
Očekávat v novém roce dobré, znamená také prosazovat dobré. Roland Leonhardt
Pořad bohoslužeb STRÁNKA 7
Den Liturgická oslava Čas Bohoslužby
neděle
22.12. 4. neděle adventní
7 30 za rodinu Vejtasovu, Hochmanovu,
Doležalovu a Plačkovu
11 00 za farníky
18 00 za kněžská a řeholní povolání
pondělí
23.12. sv. Jan Kentský 18 00 na vlastní úmysl
úterý
24.12. Štědrý den
15 00 za farníky
22 00 na vlastní úmysl
středa
25.12.
Slavnost
Narození Páně
7 30 za sourozence Pokorných a jejich rodiny
11 00 za rodinu Svobodovu, Škrdlovu
a rodiče Bulovy
18 00 za zemřelé manžele Vlčkovy
čtvrtek
26.12. sv. Štěpán
7 30 za rodiče Salákovy, dceru, zetě a snachu
11 00 za kněžská a řeholní povolání
18 00 za Milana Němce
pátek
27.12. sv. Jan Evangelista 18 00 za rodiče Prokopovy a duše v očistci
sobota
28.12.
sv. Betlémské děti,
mučedníci 18 00 za Marii a Antonína Svobodovy
neděle
29.12.
Svátek
Svaté rodiny
7 30 za Štěpánku a Antonína Machátovy
11 00 za živou a zemřelou rodinu Holých
18 00 za dceru Ivu
pondělí
30.12. sv. Evžen 18 00 za Jarmilu Pudilovou a dvoje rodiče
úterý
31.12. sv. Silvestr I. 17 00 za farníky
středa
1.1.2014
7 30 za Boží pomoc a ochranu P. Marie
Slavnost Matky
Boží Panny Marie
11 00 za Marii Krejčí a rodinu
18 00 za rodinu Pokorných
a prosba o Boží pomoc a ochranu
čtvrtek
2.1.
sv. Basil Veliký
a Řehoř Naziánský 18 00 za kněžská a řeholní povolání
pátek
3.1. sv. Jenovéfa 18 00
za vyslyšení proseb, za obrácení
a za duše, na které nikdo nepamatuje
sobota
4.1.
bl. Anděla
z Foligna 18 00 za živou a zemřelou rodinu Netouškovu
neděle
5.1.
2. neděle
po Narození Páně
7 30 za rodiče Krulovy, dceru a duše v očistci
11 00 za Jana Karšulína, rodiče Karšulínovy
a Míčovy
18 00 za Františka a Marii Školařovy, rodinu
Kacetlovu a syna
STRÁNKA 6
Něco pro děti
Poblíţ místa, kde se Jeţíš narodil, nocovali pastýři a střídali se v hlídání svého stá-
da. Najednou se jim zjevil anděl a polekaným pastýřům řekl: „Nebojte se! Zvěstuji
vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes naro-
dil Spasitel - to je Kristus Pán“. A náhle bylo s andělem celé mnoţství nebeských
zástupů a takto chválili Boha:
Pomůžeme pastýřům poskládat ztracená slova? Úkol možná vypadá trochu složitě, ale s malou
nápovědou si jistě rychle poradíte. Každá nota má svoji řádku a je k ní přiděleno jedno písmeno
abecedy. Vyberte si postupně vždy jeden druh noty a spočítejte, kolikrát se objevuje v písničce pod
tímto povídáním. Číslo si pak pozna-
menejte k odpovídající notě s písmen-
kem. Až vše spočítáte, určitě si rychle
poradíte s dosazením písmen do očíslo-
vaných kolonek a dozvíte se tak,
co uslyšeli pastýři. Malá nápověda:
když např. nota, u které je písmeno P, bude v písničce 7 x, napíšete písmeno P do kolonky s malým číslem 7.
SLÁVA NA VÝSOSTECH BOHU A NA ZEMI
LIDEM VŮLE!
7 4 8 4 1
2 4 6 5 3
Portrét Syna Vypráví se, ţe jeden zámoţný muţ se svým synem vášnivě milovali umění a sbírali jedinečná umělecká díla. Ve sbírce měli vše, od Picassa aţ po Rembrandta. Před obrazy trávili dlouhé chvíle a obdivovali je. Kdyţ vypukla válka, syn musel naruko-vat. Byl velmi odváţný. V jedné bitvě se snaţil zachránit těţce zraněného kamará-da. Kdyţ uţ byli téměř v bezpečí, smrtelně ho zasáhla kulka. Zpráva otce zdrtila, ztrátu jediného syna nesl velmi těţce. Po válce se u dveří zarmouceného otce objevil mladý muţ. Nesl v náručí velký předmět. Řekl: „Pane, neznáte mě, ale já jsem ten voják, kterému váš syn zachránil život. Je mi to moc líto, že zahynul. Znali jsme se velmi dobře a on mi často vyprávěl o vaší lásce k umě-ní.“ S těmi slovy podal mladý muţ otci balík a řekl: „Nic moc to není, nejsem zrovna velký malíř, ale myslím si, že váš syn by měl radost, kdybyste tento dar přijal“. Otec balík rozbalil. Nemohl uvěřit svým očím. Byl to portrét jeho syna, který tento mladý muţ namaloval. S úţasem pozoroval, jak věrně vystihl jeho podobu. Do očí mu vstoupily slzy. Poděkoval a nabídl mu, ţe za obraz rád zaplatí. „Ne, ne, pane, dlužníkem jsem já. Nikdy bych nemohl zaplatit za to, co pro mne udělal váš syn. Přijměte tento dar jako dík a vzpomínku.“ Obraz pak měl čestné místo v jeho sbírce. Kdykoliv někdo přišel na návštěvu, otec vedl návštěvníky nejdříve k portrétu svého syna a teprve potom mohli obdivovat vzácná díla slavných Mistrů.
(Pokračování na stránce 8)
STRÁNKA 3 STRÁNKA 3
které poprvé uvidí rozzářený vánoční stromek
a pod ním dárky? Je v nás ještě něco krásné-
ho, čistého, co očekáváme, těšíme se na to,
nebo naše duchovní snahy a touhy vyprchaly
a tento čas jen přeţíváme? Nemůţe to tak být,
jestliţe jako postavy v Betlémě jsme obráceni
k tomu, ke kterému směřuje zrak všech. Ne-
beské dítě nám však nabízí víc. Nabízí nám,
abychom přicházeli k ţivému Boţímu Synu,
který na nás celý rok čeká ve svatostánku.
Na mně záleţí, jestli mám zájem, jestli si udě-
lám čas, jestli stojím o to, aby se naše vzájem-
né přátelství upevňovalo. Potom vrcholem
mého vztahu bude jak setkání v Eucharistii,
tak touha být s ním a klanět se mu v této svá-
tosti podobně jako pastýři nalezenému bet-
lémskému nemluvněti.
Přeji nám všem, abychom se dokázali za-
stavit před oltářním Betlémem a rozjímali
o vánočním tajemství tak, aby nás naplnila
radost z Boha, který přebývá mezi námi
i v nás.
Poţehnané Vánoce vyprošuje a ţehná
4. neděle adventní
1. čtení: Iz 7,10-14
2. čtení: Rim 1,1-7
Evangelium: Mt 1,18-24
Slavnost Narození Páně
1. čtení: Iz 9,1-3,5-6
2. čtení: Tit 2,11-14
Evangelium: Lk 2,1-14
Svátek Svaté rodiny
1. čtení: Sir 3,3-7.14-17a
2. čtení: Kol 3,12-21
Evangelium: Mt 2,13-15.19-23
Slavnost Matky Boží Panny
Marie
1. čtení: Nm 6,22-27
2. čtení: Gal 4,4-7
Evangelium: Lk 2,16-21
2. neděle po Narození Páně
1. čtení: Sir 24,1-4.12-16
2. čtení: Ef 1,3-6.15-18
Evangelium: Jan 1,1-18
Liturgické texty
Místo „Ptáme se“
Plánovali jsme rozhovor s P. Josefem Daňkem, ale byl tak vytížený,
že k němu nedošlo. Jelikož náhle 10. prosince zemřel, přijměte alespoň těchto několik slov nekrologu jako vzpomínku.
P. Josef Daněk se narodil 6. května roku 1951 v Ţabovřeskách,
nedaleko komunity, ve které proţil poslední roky. Rodiče měli jen
jeho. Ve svých vzpomínkách píše: „Kaţdý zřejmě rád vzpomíná
na své dětství a mládí a na ty, se kterými proţil toto období
svého ţivota. I já s vděčností vzpomínám na Jiříkovice i celou Šlapanickou farnost, kde jsem poznal mnoho dobrých lidí, kamará-
dů, spoluţáků. Zde jsem se také setkal s proţívanou vírou, která se mně stala oporou
v mém ţivotě“.
Vystudoval střední zemědělskou školu v Bučovicích. Brzy nato následoval vstup
do semináře v Litoměřicích, přerušený vojenskou sluţbou. Osobně uvádí: „Ještě v době
své základní vojenské sluţby, kterou jsem absolvoval v západních Čechách v Sokolově, jsem se seznámil při návštěvě kostela s jednou rodinou. Ta mě pozvala na návštěvu, při
STRÁNKA 4
níţ jsem se také seznámil blíţe s ţivotem Dona Boska a salesiány. Po návratu do se-
mináře jsem během studia prošel i tajným noviciátem a sloţil jsem své první sliby před tehdejším provinciálem P. Františkem Míšou. Protoţe jsem tehdy nemohl
jako salesián působit veřejně, byl jsem poslán jako kaplan do diecézní farnosti
v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zde jsem působil půldruhého roku a na podzim v roce
1978 jsem se stěhoval aţ do Dačic, které leţí jiţ v Jihočeském kraji, ale spadají do br-
něnské diecéze. Tehdy nás kněze velmi bedlivě sledovali tajemníci pro věci církevní
– soudruzi, kteří sídlili na krajských a okresních národních výborech a kteří dávali souhlas k vykonávání „duchovenské činnosti“ na patřičném místě. Pokud kněz
neplnil jejich předpisy, měli moc ho zbavit tzv. „státního souhlasu“. Neuvědomil
jsem si, ţe soudruh tajemník v okrese, kde jsem působil, mě sleduje. Po jednom
kázání v Dačicích mně bylo sděleno, ţe jsem byl zbaven všech „poţitků mého půso-
bení“ – coţ tenkrát bylo asi 650,- Kčs měsíčně a byl jsem zbaven státního souhlasu
v Dačicích. Tehdy mi hodně pomohl kapitulní vikář Ludvík Horký, díky němuţ jsem dostal jiné místo v Novém Městě na Moravě.
Zde jsem působil také pouze půldruhého roku, v létě 1981 jsem byl poslán
do Kobeřic u Slavkova - uţ na samostatné místo. V této době se ke mně na faru
přistěhovali také rodiče. Tatínek ještě i z Kobeřic jezdil do práce v Nesovicích
na Vyškovsku. K této farnosti mi přidali ještě Níţkovice, a protoţe ve Slavkově v této
době působil jiţ starý pan farář, vypomáhal jsem ještě i v této farnosti. V Kobeřicích
jsme s místními farníky opravili kostel i budovu fary a zde mně moc pomáhali i lidé
z Jiříkovic. Co však pokládám za důleţitější, bylo to, ţe se nám společně s dalším kně-
zem podařilo dát dohromady ve Slavkově skupinu mládeţe a společenství mladých
rodin. V Kobeřicích a okolních farnostech jsem byl 9 let, a kdyţ skončila totalita,
byl jsem přeloţen do Kunštátu na Moravě. Zde jsem se svými rodiči proţil pouze
jeden rok, ale setkal jsem se zde s nadšenými lidmi, jak mladými tak i staršími. Tento rok vyvrcholil poutí mládeţe do Čenstochové v Polsku. Zde se sešlo kolem milionu
mladých lidí z celého světa se svatým Otcem Janem Pavlem II. Bylo to v srpnu v roce
1991. V tomto roce jsem byl náhle přeloţen do Újezda u Brna, protoţe zde zemřel pan
farář a farnost byla víc jak půl roku bez kněze. Zde jsem jiţ mohl působit jako salesián,
a proto jsme začali pro mládeţ opravovat hospodářskou budovu na faře, aby se zde
mohli mladí i starší lidé setkávat. Společně s farníky a dobrými lidmi, se podařilo vybudovat „oratoř“ – klubovny pro mladé a hřiště. Zde mně také v srpnu 1996
zemřela maminka. Po devítiletém působení v Újezdě mě v roce 2000 pan provinciál
po dohodě s otcem biskupem přeloţil do Brna-Ţabovřesk“.
V této komunitě proţil Josef 13 let. Nejdříve zastával funkci farního vikáře
a po dvou letech se stal farářem. Byl delegátem pro salesiánské spolupracovníky
ve společenstvích Újezd u Brna a Letovice. Rovněţ byl duchovním asistentem jedné brněnské skupiny Volontárií Dona Boska. Velmi rád se věnoval pastoraci mladých
rodin. Jeho koníčkem zvláště v Ţabovřeskách byla „zahrádka“. Ta byla jeho chloubou
i radostí. Díky své srdečnosti a díky tomu, ţe v komunitě patřil mezi starší členy, byl
jejím stmelovacím prvkem. Zemřel v plné síle po krátké nemoci ve věku 62 let.
Na závěr svých vzpomínek uvádí: „Děkuji proto Pánu za všechny, se kterými jsem
se mohl setkat a přeji všem dobré zdraví, Boţí poţehnání a ochranu Panny Marie“.
STRÁNKA 5
Ježíši, Lásko, sestup k nám, změň naše duše ve svůj chrám, kde bychom směli s Tebou být, jak děti šťastně, věčně žít. Vám i otci Ing. Janovi a celé farnosti žehná P. Josef Valerián
Novoroční modlitba
Pane, požehnej tento nový rok!
Obrať jej všecek k užitku a na práci mnohadějnou a sloužící dobru,
ať v něm sloužím Tobě a spáse duší.
Buď milostiv a rozvaž ruce i rozum,
osviť jej vyšším světlem svým a prorockým viděním Tvých velkých tajemství.
Duch svatý ať sestoupí na mne a pohne mými ústy,
ať posvětí ve mně vše tím,
že sžehne a zahladí hříšnosti i nečistotu i moji ohavnost
a promění mne ve svatý a čistý chrám, hodný, Pane, Tvého přebývání.
Bože! Neodlučuj se ode mne! Bože! Vzpomeň dávné lásky.
Požehnej a dej schopnost, abych Tě miloval, velebil a oslavoval.
Nikolaj Vasiljevič Gogol
I KDYBY SE KRISTUS TISÍCKRÁT NARODIL, VŠAK V DUŠI TVOJI NE,
PAK VĚŘ, ŽE SPÁSU SVOU JSI ZAHODIL
Radostné Vánoce, pokoj v duši a požehnaný nový rok
všem čtenářům čtrnáctideníku přeje redakce.
Bože, buď milostiv a žehnej nám!
po celý rok po Kristu 2014