Kde?

Co?

Jak?

Veřejné statky smíšené

Fiskální decentralizace

Nástroje veřejných financí (místní

finance)

Prostorové aspekty veřejných financí

Kde?

Co?

Jak?

Veřejné statky smíšené

Fiskální decentralizace

Nástroje veřejných financí (místní

finance)

Prostorové aspekty veřejných financí

Decentralizace: transfer pravomoci a odpovědnosti za provádění veřejných funkcí z úrovně centrální vlády na nižší vládní úroveň.Decentralizace se odlišuje od dekoncentrace: - ponechává původní míru centralizace, ale požadované veřejné statky jsou na nižších vládních úrovních poskytovány dekoncentrovanými pracovišti ústřední vlády.

Plně centralistický

ÚR

MR MR MR

veškeré P

1 32

Plně decentralizovaný(model „vrstveného dortu“)

ÚR

MR MR MR1 32

VÚR

V3V1 V2

P1 P3P2

PÚR

Kombinovaný model

ÚR

MR MR MR

vlastní příjmy

1 32

P1 P2 P3

Charles TIEBOUT

• hypotéza o možnosti vytvořit jednotlivé okrsky s takovou skladbou veřejných statků, která vyhovuje obyvatelům - ostatní se mohou přestěhovat („hlasování nohama“ = „voting with the feet“).

• KRITIKA - mnoho okrsků, lidé se neradi stěhují a stojí je to peníze (transakční náklady)

Tieboutův model (1956) – odhalování preferencí spotřebitelů veřejných statků na základě jejich mobility

Předpoklady modelu Kritika předpokladů modelu

plná mobilita spotřebitelů veř. statku (prostorový aspekt)

ne všichni spotřebitelé jsou mobilní, při stěhování vznikají náklady, vznik sociálních vazeb v místě bydliště, které

spotřebitelé nechtějí přerušit, problém bytové politiky

dokonalé informace o lokálních příjmech a výdajích

ne všichni spotřebitelé jsou uceleně informováni, existence fiskální ignorace u spotřebitelů/rezidentů

velký počet vzájemně si konkurujících komunit

velký počet komunit může vést ke ztrátě výnosů z rozsahu

spotřebitelé nemají problém se zaměstnaností

spotřebitelé mají problém se zaměstnaností v dané komunitě, zaměstnanost může být dokonce motivem k mobilitě spotřebitelů

komunita má „optimální velikost“ optimální velikost je řešena až Teorií klubů (Buchanan (1965))

optimální velikost se mění s poskytovaným veřejným statkem, tzn. pro jednu komunitu existuje několik optimálních velikostí v závislosti na poskytovaném veřejném statku

James Buchanan - teorie klubů (theory of clubs)řeší zejména problém velikosti okrsku (tj. počtu uživatelů) pro určitý daný

veřejný statek

Předpoklady:Ze spotřeby veřejného statku lze bez nákladů jiné

skupiny lidí než členy klubu vyloučit (teorie veř. statků = > vylučitelnost)

Uvnitř klubu se o statek nesoutěží (teorie veř. statků = > nerivalita)

Náklady a užitky se mezi členy klubu dělí rovnoměrně

Nalezení optimálního počtu osob N pro daný veřejný statek A

Počet osob

B

Nopt

Náklady C a užitky B na osobu

C

Velikost statku A

Náklad C a užitek B na 1

osobu

Aopt

B

Nalezení optimální velikosti statku A pro daný počet osob N=k

C

(B – C)max

Velikost společenství

Velikost statku

Optimální struktura velikosti fiskální skupiny (počtu osob N) a úrovně služeb A - sloučení grafu 1 a grafu 2

Nopt

Aopt

Opt.

A

N

Teorie klubů (1965) – stanovení paretooptimálního množství veřejného statku optimálnímu počtu jeho spotřebitelů – členů klubu

Předpoklady modelu Kritika předpokladů modelu

homogenita spotřebitelských preferencí

heterogenita spotřebitelských preferencí

požadovaná homogenita způsobuje seskupování (zónování) jedinců se stejnými preferencemi a příjmy do jedné komunity (členové s odlišnými preferencemi a příjmy jsou z komunity vytlačováni)

počet členů klubu je fixní, členové jsou málo mobilní

velkost klubu se mění podle druhu veřejného statku a o i v rámci jedné komunity

marginální náklady zvětšujícího se objemu veřejného statku jsou rostoucí

při poskytování veřejného statku vznikají výnosy z rozsahu

Ztráty z centralizace (Oatesův decentralizační teorém)

D1

Q2Q1 množství

P

QS

PUNIV.

D

E

C

D2

A

B

úspory z neposkytnutých služeb

překročení nákladů za poskytnuté služby

Brennan-Buchananova decentralizační hypotéza

Brennan a Buchanan označují veřejný sektor, tj. působení státu v ekonomice, jako Leviathana = subjekt, který se snaží na úkor občanů maximalizovat svou moc a příjmy - prosazuje své monopolní postavení, především svou pravomoc zdanění. Fiskální decentralizace je nástrojem, který může tohoto Leviathana „zkrotit“, tzn. fiskální decentralizace může sloužit jako nástroj dosažení optimální velikosti veřejného sektoru.

Faktory rozhodující o fiskální decentralizaci:

• různorodost (diverzita) a lokální informační výhoda (Oates)

• výnosy z rozsahu• přeshraniční efekty – externality

lokálního veřejného statku

MC

DADB

1

2

3

4

5P

0 qb qaq QG/t

Cena

Ad 1. Oatesův decentralizační teorém

Ad 2. Výnosy z rozsahu při centralizovaném a decentralizovaném poskytování veřejných služeb

D1

C

D

Qd1 Qc,1&2

Davg

MVp.p.

(decentralized)

MVp.p.

(centralized)

D ... ztráta užitku uživatelů s poptávkou D1C ... zvýšení užitku uživatelů s poptávkou D1 díky výnosům z rozsahuPokud:C > D, je centralizace efektivnější;a naopak

AD 3. přeshraniční efekty – externality lokálního veřejného statku

U přeshraničního efektu dochází k tomu, že spotřeba jednoho regionu ovlivňuje spotřebu/blahobyt sousedního regionu – tím je ovlivněna efektivnost daného smíšeného veřejného statku o dané velikosti

9.2.3 Regulatorní a výdajové nástroje fiskální decentralizace

Určení výdajů na jednotlivých vládních úrovních (tzn. stupeň alokace) odráží rozdělení funkcí veřejných financí, které by tyto vládní úrovně měly vykonávat.

FunkceDohled nad

politikou a standardy

Poskytování / administrativa

Výroba / distribuce

Řešení mezivládních a mezinárodních konfliktů

U U N, P

Vnější trh U U, N, P P

Finanční transakce U, N P, P

Životní prostředí U, N, S, L U, N, S, L U, N, S, L

Přímé zahraniční investice N, L L P

Obrana N N N, P

Zahraniční záležitosti N N N

Monet.pol., bankovnictví U, CB CB CB

Celní a průmyslová politika N N P

Přistěhovalectví U, N N N

Platba transferů N N N

Kriminalita a st.služba N N N

Regulace N N, S, L N, S, L, P

Fiskální politika N N, S, L N, S, L, P

Přírodní zdroje N N, S, L N, S, L, P

Vzdělání, zdravot. a sociální věci N, S, L S, L S, L, P

Dálnice N, S, L N, S, L S, L, P

Parky a rekreace N, S, L N, S, L N, S, L, P

Policie S, L S, L S, L

Vodní, odpadové hosp., hasiči L L L

U – nadnárodní vládní úroveň, CB – nezávislá centrální banka, N – národní vládní úroveň, S – státní vládní úroveň, L – lokální vládní úroveň, P – nevládní sektor/občanská společnost

9.2.3 Příjmové nástroje fiskální decentralizace

Tři druhy příjmových instrumentů:

• daňové• dluhové• dotace

Principy daňových instrumentů decentralizace• fiskální potřeba – daňové nástroje jsou určeny těm vládním úrovním,

které nesou odpovědnost za poskytování veřejných statků• efektivnost vnitřního společného trhu – nekoordinované použití

daňových nástrojů může způsobovat distorzi na trhu mobilních výrobních faktorů

• národní rovnost – při přenesení daňové pravomoci má být zajištěna redistribuční rovnost v takovém smyslu, že rezidenti v odlišných regionech budou mít stejný podíl na společenském blahobytu

• administrativní náklady - decentralizace administrativy může zvyšovat náklady na výběr daní

Dluhové instrumenty decentralizace

Dluhové nástroje představují emisní dluhové cenné papíry (municipální dluhopisy), které jsou obchodovány na finančním trhu.

Dotační instrumenty decentralizaceÚčelovéNeúčelové

Dotace

Účelové· poskytovány na přesně

vymezený účel;·substituční efekt

Účelové· poskytovány na přesně

vymezený účel;·substituční efekt

Neúčelové· poskytovány bez

specifického účelu;·důchodový efekt

Neúčelové· poskytovány bez

specifického účelu;·důchodový efekt

Účelové dotace se spoluúčastí

· procento z cílové částky

Účelové dotace se spoluúčastí

· procento z cílové částky

Účelové dotace bez spoluúčasti

· celá částka hrazena dotací

Účelové dotace bez spoluúčasti

· celá částka hrazena dotací

Účelové dotace otevřené

· neexistuje horní limit

Účelové dotace otevřené

· neexistuje horní limit

Účelové dotace uzavřené

· existuje horní limit

Účelové dotace uzavřené

· existuje horní limit

Efekt účelové dotace

Statek X0

Statek Y

Indiferenční křivkaE’

B

Rozpočtové omezení po podpoře ê

Rozpočtové omezení před podporou è

B’

E

B

Efekt neúčelové dotace

0

Indiferenční křivkaE’

B

Rozpočtové omezení po podpoře ê

Rozpočtové omezení před podporou è

B’

E

B

B’

Statek X

Statek Y

9.3 Místní finance

Veřejné finance krajů, okresů, obcí …

Problémy:• míra soběstačnosti• míra přerozdělování v rámci

všeobecné rozpočtové soustavy• efektivnost alokační fiskální

funkce na místní úrovni (viz - teorie klubu)

Pojmy - daňová pravomoc, daňové určení

MÍSTNÍ ROZPOČTY:•jsou hlavním nástrojem realizace funkcí místních financí. Místní rozpočty zahrnují rozpočty všech nižších vládních úrovní, tzn. municipalit (měst a obcí) a ostatních subnárodních vládních úrovní (regiony, okresy, kraje, státy ve federativním uspořádání státu)• velikost a struktura příjmů vypovídá o fiskální samostatnosti, velikost a struktura výdajů je odrazem výdajové politiky dané municipality

MÍSTNÍ ROZPOČET

Běžný rozpočet

Příjmy Výdaje

Daňové: sdílené daně svěřené daně místní daně

Veřejný pořádek: policie hasiči

Nedaňové: poplatky za služby místní správní poplatky ostatní (dary, příjmy z pronájmu atd.)

Veřejné služby: místní správa, zdravotnictví, vzdělání, sociální péče, bydlení a komunální služby

Dotace – přijaté Dotace - vyplacené

Zisk komunálních podniků Ztráta komunálních podniků

Ostatní Ostatní

Kapitálový rozpočet

Příjmy Výdaje

Z prodeje majetku: movitého, nemovitého, kapitálového

Investice na: hmotný a nehmotný majetek, nemovitosti, kapitálové investice

Dotace – přijaté Dotace – vyplacené

Přijaté splátky dluhů a půjček Splátky dluhů, poskytnuté půjčky

Přebytek běžného rozpočtu Deficit běžného rozpočtu

1993 1996 1999 2002 2004

Daňové příjmy

39,5 45,0 44,4 47,8 46,7

Nedaňové příjmy

21,0 13,2 14,26 11,4 9,4

Kapitálové příjmy

6,5 4,5 18,5 5,6 4,5

Přijaté dotace

32,1 37,3 22,9 35,2 39,4

Ostatní 0,9 0,1 0,0 0,0 0,0

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Podíly druhů příjmů místních rozpočtů ČR