KE VZTAHUM MEZI PISARSKYM A TISKARSKYM

PRAVOPIsN¥M UZEM V RANENOVOvEKYCH

RUKOPISECH

ALENA A. FIDLEROV A

Na velke rozdfly rnezi ranenovovekym pravopisnym uzern tiskafskyrn a pisafskym bylov odborne literatuie upozoriiovano ui nekolikrat - at ui obecne, nebo na prikladu opisu jed-n tliveho textu 1 - a hovofi 0 nich i s udobe gramatiky.2 Podle Jaroslava Poraka pisai'i obvykledavajl pfed pismeny s diakritickymi znarnenky pfednost sprezkam (6 pouzfvaji ob ji wovenv ruznych kombinacich), obvykle neznaci kvantitu sarnohlasek (5 vjjimkou i, ktere piS! grafe-mem); ani uziti tohoto grafemu vsak nernusi vidy znarnenat delku, protoie zejmena na koncisl va muie byt jeho funkce spiSe dek rativni), nerespektuji pravidla pr psan[ y a i apod.'(Toto Porakovo vymezeni by snad bylo vhodne doplnit faktem, ie pisaisky uzus casteji neitiskarsky pfse jednopismenne a pilpadne i delsf piedloiky a spojky dohromady s nasledujicimslovem, kdeito naopak predpony bjvaji casro psany zvlast', jeste rozkolisanejsl nei v uzu tis-kafskern byva uiivini velkych pismen a repertoar interpunkcnlch znarnenek, jejichi systemby si zasl uiil bliisl zkournani, byvi dosti ornezen.) Porak popsany r zdfl interpretuje jakrozdil fimkcnl, jako rozdil mezi vysslm a niislrn funkCnim pravopisnym uzern: tiskaisky uzusjako vyssi by! vh dny pro texty urcene sirsimu publiku, pisafsky, niiSi uzus byl vhodny prosoukromou a Uiedni k resp ndenci, zapisy do ufednlch knih ap d. Pr pisy ti kU udava, ipokud byly urceny pro soukr mou p tfebu, pouiival plsai casro ptsarsky pravopis. aopaktiskafsky pravopisny uzus nachazime podle Poraka u tech rukopisnych textu, ktere byly urcenysirS!verejnosti."

Pro verovani takovychr hypotez je samozrcjrne treba mit k disp zici dosratecne rozsahlyruk pisny srovnavacl material. My jsme se jej r zhodli cerpat ze zkuscnostf zlskanych pfi p -fizovanf soupisu rukopisu, ktery by! publikovan v dosud vydanych dilech Repertoria rukopisu

1 api. Par k 1983; Cejka 1999a, .24-25,28; Berger 1999, .5 -64; tich 1997 neba tji In: Lenhart 2003,s. 137, pUp. s Radkem Lungou In: Koiinek 2000, .539. Aurorka tlinleu se rozdfly v pravopisu tisku a jeho opi uondaine zabjvala i ve sve diplornove praci, v nii rovnavala pravopis ti leu Historic klatovsM ad Jana Floriana

Hammer hmida (Praha 1699, Knihopi 2877) a jeho opi u poffzeneho v ro e 1722 (viz Fidlerova 2000, .72-80).Zji tene rozdfly e tjkaly pfedev Irn p ani velky h pi men, hrani loy v pi mu, znacen! kvantity, uifvW pieieka rozli ovanl iI] svedCilynejen a rozdflnosti tiskafskeho a pi ai keho (izu ale take 0 tom, ie opi y (1 kU nemu elyvidy vznikat opisovanfm, ale mohly bit pfse psany podle diktatu (za toto vy vetlenf, krere povaiuji za velmi prav-depodobne, vdetim Ondreji Koupilovi; ve svern chinku a Devotyho opisu LOUin] (esk! se k nemu pfiklani i MirekCejka - Cejka 1999a, s. 26; Cejka] 999b, .37-38).

2 api. prar - Gzel- Philomare 1974; pr r 192 ; Blaha lay 1991; Stejer 200l.Pro shrnuti viz P rak 19 ,.104-105.

4 Porak 1983, s. 105.

52-53

17. 018. stoleti z muzejnicb sbirel: v Cechdch.5 Je to material velice vh dny, nebot Repertoriumregistruje mj. velke rnnoistvi rukopisu krere js u s vetsi ci rnensi pravdepodobnosti opisyti'tene pfedlohy, U rnnohych z nich (jako napi. u rnodlitebnich knih) nelze vsak casto presneurcit, ktere vydani daneh ti ku byl psan pifp. nelze tisrenou piedl hou pra ovat pro-tDie s nezachovala. Presto ale zustava nemaly pocer ruk pisu, u nichz pfedlohu j dnoznacneurcit lze.Iv techto pfipadech je vsak vidy tfeba zvazovat imoznost, ze pisaf neopisoval piimoz tisku, ale z nejakeho starsiho opi u.

a zaklade zkusen ti ruk pisy pop anyrni v Rspertoriu j m zno iici, ze se zda, i.e Po-rakovovymezenf funkcnlh rozdflu mezi obema pravopisnymi uzy v zasade odpovida realite,avsaks urcityrni modifikacemi. Pokusirne se je dokumentovat na nekolika pitkladech. Zarne-iime se pii tom zejrnena (i kdyi ne vyIucne) na rukopi y kter maji nejakj vztah k tiskurnU u to s vet'i Cimensi pravdep dobn ti opisy, m hl byr zam 'sleny jak pfedl ha k tiskuap d.). Stranou pfi tom p necharne rukopisy psane zbezne ai nedbale, at' uz proto, ie melyslouzit jen pro zcela soukromou potrebu (vypisky,recepty apod.), nebo proto, ze pi af nebylprilis gramotny, neb t u nich je uiiti tiskai keh pray pi u vy e nepravdep d bne. Zame-rime se naopak na ruk pisy pcClivepr vedene, u nichz lze uvai vat jiste mire verejno ti "ipH Iusn ti k vyssimu tylu a u nichz je tedy mozno ti kai kYpravopis ocekavat. Pies to, jakdale uvidirne, to v zidnem pfipade neni vidy pravidlem.

Za vhodne pro niiSi, pi aiskYuzu bylymezi ternito peclive p anyrni rukopisy videntne po-vazovanyvsechny pi emn ti Uiednfh charakteru (v ir kern 1 va my lu), tedy nejen uiedniknihy a listiny, ale napi. i opisy Koldinovych Prdu mestskych6 a Obrzoveneho ziizeni zemskiho 7

ktere se v Repertoriu vy kytuji pornerne hojne a z nichz naprosta vetsina je psana pfsarskympravopi ern.! A to i pre to, ie jejich pfsafi vesmes psali jinak velice peclive a pravdepodobnenik li pr vlastnl potrebu? Cial p ii ne pro potiebu kratk dob u.

Dale by! pi ai k:Ypray pi p uiivin u rukopi u, i velmi peCliveprovedenych a i tak vy h,krerevice Cimene vychazel z tiskii pokud byly tyto rukopisy urceny mene vzdelanemu, pre-

ti h, A. - Linda, I.- Fldlcrova, - ul kova.M, a kol. 200 ; Fidlerovi, . - Beke ova,M. a kol. 2 7.Jedna seo rukopi uloiene v rnuzelch ~eskYchme t, 'ejiehz nazvy Zl' (inajf pi meny -0.

6 Kri tian z Koldfna, Pavel: Prdoa mil/Jlld KrtflO'Url'!J({tIllIho, Prdua mls/11ltJ KrtflO'Ustv( {esklho v krtf/kou summu true-dmd nebo Prdoa mistslltJ Kra/O'UJlfJi {tsklho a Markrahstv{ moravslllho (Praha 1579-1755, Knihopl 4564-4574).

7 Ferdinand U.: Cisart Hm.rUbo, uhu!Ubo a leJkLbo etc. krale etc. Jebo M ilosti Ferdinanda Druhlho etc. Obnqvmi pravoa zHznz{umskidldimiho KrdiO'UJtfJ(ltskiho (Prah 1627, Knihopi 2447).roy.napi'.Rcpertorium c. 605,66 ,1663,1958,2475, 2 5 ncbo 3261, re pektive 3, ,8 4,9 ,123,1 7

1660neb 2510. rom, ie pi ai bvyklepouifval pisai' kj pravopi i pfi opiscvanf ti kli a »nereprodukovalgrafikujejich, nYbd.transformoval podobu lejich ti kli do pararnetru ve pravopi ne pied tavy",pise i Alexandr tich (In:Lenhart 2003, .137) nebo Mirek Cejka (Cejka 1999a, .24-25; Cejka 1999b, .37).

9 0 tom, ie rukopi byl patrne p in pro potreby ob e ci vrchno ti svW"C napr, zaUlam pi afe .WYP ane OdemnieGonfrida Raab toho ii u v obietu J Zu tawagiczyho Vpulkr biho Wed ucz P czet D byt ij aneb Pu-gkrab kegWroku 1694.~(OhnO'Umlzfiunlumski, Repertorium c.. 137 ); 0 tom,ie rukopi bylve via mi tvi obcejclte dlouho po svem vzniku ved i napr, piipis .Leta 1784. za Plana] Jana Kauriilka gakozto tar iho, a rnnieJana Wagnera [en czas Mlad iho Richtarze, krz egmilo tiwiegs y Czy] afsko-[kraljovske] nariizenj, Pr:iwuRichtariskemuJudiccum a neb Ro udek Prawnj odnatj ge r; bil" (vopi e Koldino . h Prdu mblskjch z roku 1677,Repertorium . 2 5). Podobne 0 ur eno ti ruk pi u k dlouhodobemu pouiiv:ini vypovfd pi'ipi •• B; Toro Ob-novene Prawo a Zi'iizeni am ke, gest priep ano Rukau wla rni, Vrozeneho a tatcCineho Rytiize, Pana JanaOndiiege Kotwicze z Korv icz, tobo ciasu Pana na Wo lochowe, Krerauzto Knihu, a Prawo Zem Ire, ab takeynowe a Dediczowe geho (pokudz ge Buh pi'iiiiwobytj Zanecha) k budauczym, ana talym potrzebam swym

chowaly;aTakowau Praczy Orcze gegich obe na Pamatku Zane haly; e tuto od Otcze gegi h, pod Poslu no tj,ala kau k RodiCium nalezegi zy,Z \ azugi. D p ana bylo,dne e teho Junij nno 1672Jan ndizeg Korwi zz Korwi z ma[nu pr [pri ." (Repertcrium . 8).

BOHEMICA OLOMUCENSIA 3 - FILOLOGICAJUVENILIA

devsim venk vskemu publiku: typi kym pffkladem jsou opisy m dlit bni h knih. Tylci. e topredevsim tech m dlitebnich knih, ktere jsou psany velrni peClivea casro ibohate ilustrovany,v nichi vsak pisai saida nekolik typu pisma: od novogotickeho pisma knizniho'? pres novogo-ti kou polokurzlvu ai p n v g tick u kurzivu; tyto knihy tedy nemaji za uk 1 nap d b vatsvym vzhledern tisk. Pak je vetsin u uiiVlln plsaf ky pray pis ve vse h ca tech rextu." Existujii rukopisy lidoveho harakteru, ktere js u psany pisafskym pray pisem i pres to, ie je v nichv celem rozsahu uiito knizniho pisma." .

P d bne jako u modlitebnich knih neni ani u kanci nalu,graduilu roratnlku a dalsich knihurcenych k ukr rnernu Ci skupin vernu duchovnimu zpevu uiitf kniinih pisma v celernrukopise vidy spojeno s duslednym uiitim tiskafskeh pravopisu, i kdyi se 0 nej mnoho Plsahipokousi - zde zaleii patrne pfedevsim na zbehlosti pisare v tiskaiskern pravopisu a take snadna ohledu ke cteniii, uvyklernu pfedevsim pisaiskemu pravopisu. apffklad kancional ces-k treb vskeh tkalceJana Vaclava Gaudencia F1aly,jeh i hlavni cas vznikala v 1.1744-1747a ktery vychazi patrne z B fan va lavitka rrijsktho,13 je psan r zk llsanym pray pisem po-uiivajicirn predevsfrn diakriticka znarnenka, mezi nirnii se ale cas do casu objevuji i spieiky(pomerne dusledne u rnajuskuli, coi ale nenl v rozporu s uzern mnohych tiskU nekdy vsakiu minuskuli; zajimavy je fakt, i.e v zaznamech napevt1,krere jsou psany n v gotick u kurzi-v. u, spreiky jednoznacne pfevazujt). Pfsafi se prills nedaff rozlis vat dusledne rnezi y a i a takekvantitu znaci predevsfm u 0, ziidka u jinych samohlasek, U kancionalu rodiny Volnych z po-catku 18. stoleti, ktery se typem pisma d predesleho prilis nelisi, pak nelze 0 tiskafskernpravopisnern uzu rnluvit vubec." r vnarne-li pray pis dvou roratniku, v nichz plsafi uiivajfkniiniho pisma au souhlasek se v zasade vyhybajl spieikam, pak v roratech z r. 1798 krere se-psal Antonin Jan Korselt z 'Iurnova," je kvantita samohlasek v zasade znacena, ve slabikach til,te, ni pi...se vsak pouiivi spfezka ie, naproti tomu v roratniku nemeckobrodskeho literatskehobratrstva z poloviny 18. stoleti" kvantita znacena neni, pisai vsak pouiivi l

Zajimave dale je, i v rukopisech, ktere js u s nejvedi pravdepodobno ti psany vzdelanymiplsafi, muie bit pouiit pisafsky pravopis tehdy, pokud jsou psany novogotickou kurzivou nebopolokurzfvou, Jako pffklad uvadirne rukopis, ktery snad mohl bit zarnyslen i jako predloha

10 ov goti kc! pi mo, jlm:i j ou v ranem nov veku tiSten e ke texty, jeho 0 a, jli j u p any -zvjrazneneca ti textil rukopi nych (titulnf 1i ty, nadpi y apod.) byva v odborne liter tuie nazjvano rUzn (fraktura, §vabach,kre lene novogoticke pismo; srov. Hlavacek - Kaspar - Novy 1997, .63 3 76; Hi ek kol. 2003, s. 7; K 'par 1975,. 159). Rozhodli j me e nazjvat v tero praci jeho p anou podobu .kniini pi mo", protoze e dornnfvame, ie toto

oznaeenl nejlepe vy tihuje vztah, 0 kterj narn jde, rj. ie pI aii beif pri jeho uZitr, krome zaji ten! dobre Ci(eino tia urBte nahy 0 ozdobno t, pre ev'im 0 n podobu ti ku.

11 api. ~ rdyciko Du hownj. rozlicznymy poboinymy Modlyrbamy, a priekra nymy Hodinkamy priiokra -lene a ozdobene, Zrozlycinych Pobinych Knizek sebrane W sem aboinim Krzestianum k Duchownimu Po-tiesseni prospiechu a Spa eni. yni w owie na wietlo wy Wydany. A[nno) D[omini) MDCCLXXXlII. Promnie. P. Frant[i§ka) ulka Z Miesta a hoda." (Repcrtorium c. 29 4).

12 apr . ..M litby Ranj a Weezernj Ph.j Ms wary. Przed YPo wateg powedt." (Repertorium .1562).13 BoZan,] an ]0 ef: SlavictR r4jslt.j na stromi iivo/a s/tJvu word svlmu prozpivujfd, to jest: Kandondl a "tOO Imfha

p{sebn{(Hradec Kralove 1719, Knihopi 1247).14 Repertorium c. 1002.1 .R RATE LI VPER Ro u degte ebe z hliry. ANTI PH a po we piewy, kterei e w ia

DWE T w hr mlch Panic 0 wtielenl yna Boijho pa yrele a Wykupirelc na eho Kry ta eij epfwagj." (Repertorlum e. 1403).

16 nRORATE a neb Pewowe Poboini Casu Adwentniho e vfiwagicy, oWteleni yna Boiiho Pana a pasyrelenas eho GEl] E KRISta, Ktereito Weleslawnemu Bratr tvu aboineho Kuru Literatskeho pod Titu1em Bo-iiho Tela ad panuw bratruw zroho lawneho Bratr tva zfizene gsau." (Repertorium c. 781).

54-55

pr tisk - ce kj pfeklad dfla Juana u ebia Ni r mb rga De Ia adoration en espiritu y uerdad ...adrid 1647) nadepsany Pater Ioannes Evsebius irenberg z Towarystwa Yeiyssoweho.

o Klanienj w Duchu a Prawdie, to ge t, z Du a Prawdiweho kterymt w Priykazanj a Mi-l sti Bozsky rna se lauiyti B hu. ityry Knihy W Krere chzt e wygadriugy negtegnegs y

aukrom twj, a hlubokostj zywota Duchovnih , k nasled w nj Krysta, a PraktyczyrowaniTeologiae, Shrornazdeno a sebrano z Naucienj Swatych Otczuw, a Muiuw Negduchow-nieg sych Diad c ,D r t , Rusbochi, uson, Taulero, Tomas e Kemp n keh a er n;

Pri d wagy e nektere weczy P b inc, a bwzlasstne. Przel zen z atin keh Yazyku napanielsky krze Yana Enriquez Praesbitera z C ngregaczy Kniez ke, nehodnych luiebni-

kuw alvatora Miesta Madritu. A na ciesky Yazyk Prielozeny me 1. K. S[ocietatis] J[e u]ku Potiessenj, a k nasled wanj ws em Poboznym Duchownim 0 obam a Kriestanum YazykaCi keh . P lu ednim Tra tatem tal ti a etrw nj w zn t h, krz wegs Ym -n waneh Pi watele. 1667.".17 P d bne je nov g tick u kurziv u a pi at kym pray pisempsan iopis Komenskeho Labyrintu, porlzeny r ku 1694 v Klat vech.'

aopak rukopisu psany h v zasade za p uiiti riskarskeho pravopisu je v Repertoriu p mernemalo. velkou rnir u pravdep d bn ti je rn ina je pozn t na prvni p hled - jd ruk pisy,ktere se svymvzhledern snaii c nejvfcepriblfzit ti kUm,byvav ni h pr t bvykle uzito n v -gotickeh kniiniho pisma v elern textu (ne, jak je jinak obvyklejsl, p uze v nadpisech a jinychzvyraznenych usecich), pHp. pisma, ktere knizni pismo d urCite miry napod buje.'?

Mezi ruko i y roh to typu patel naprlkla v lmi upravne ruk pi Y Jo efa ere nih 20pane zhruba v posledni detine 1 . st led: "Znamenity a Wzn eny Rytif men m. JanMandywilla, Kteryi w wete remer wssecky zernne a kraginy, po zemi, p M fi, powelikycha nebezpecnych pustinach z: gezdil, a s putowal, a co ocima swima spatfil, to gest w tuto Knihup i:idne wsse ko poloiil, protoi kdoi mass Mil st a Md t prediwne skutky Boij wedeti,ted' tut w tet Knize muie s mn hi h a ne lich nych we y d Ci ti. W tarem e tePraiskem W ldrich walda witiskl. Leta. 1600." (psano v letech 1770 -1771 );21 "Znameni tya Wznesseny Rytif Gmenem: Jan Mandywilla: Kteryi w wete ternef wssecky zernne a kra-iny,p zerny, p MoE powel kych a nebezpecnych pu tina h zgezdil, a sput wal, aco ocirnawima patfil, to gest wtuto Kniiku p ia ne wssecko pol iil pr r i k i mass milo t a ia-

d t prediwne skutky Boil wed ti, ted' tut wtet Knizce muiess se mnohych a neslichanychwecy docisti. W starem Meste Praiskem. Woldrich Walda Wytiskl Leta 1600." (kone 18.t let{);22c skj pr kl d vybrany h p had k z Tisi a jedne n i (2. polovina 18. t 1 ti)2J

a .Hi t rya hrudimska w nii e wipi u pocatek M ta hrudime, gak i take skaza, a za epozn wu wi tawcni, a w elikych wecy w nern zbehlych. Z r zlicnych tarych Historyckich

17 Reperr rium Co978. Ii ledkem who, if b Iy ti ten~ knih ziejmi! zen podle ruk pi up anych pi ar kyrn pra-vopi em, mohl byt za llC it' h okolno ti (mal vzd lany aze ,napf. v exilove ti kime) pOlliiti pravopi u blizI Ihoe pi at k rnu i v ti ku ( rov, Ko ek 2 ,. l2 ).

1 Reperrorium c. 1596.19 0 dttleiito ti paleografi kjch vj-tkwnu pro tudium rancho novoveku piSe ve em clanku Kazlrnierz Bobow ki:

.Paleografie ir c hapana nauka 0 pi mu mohou 1 llzit kc zkoumanf mentality a kulrury, podobne jako m -media, kter j ou d brjrn zr adlem kazd denno u." (B b w ki 19 9, .3 4).

20 J ef Ji hym Benedikt eregetti (1722-1799), chrudim ky maIll', ilustr tar a pi rnak. jeho iivati! a dfle vizBerger - Mali 2005, .193-195, a lireraruru tam uvedenou.

21 Repertorium C. 1280.22 Repert rium c. 129 .2 Repert rium c. 1 02.

BOH ICA OLOMUCEN IA 3- FILOLOGICAJUVE ILIA

knich shledana, a w geden poradek uwedena, a sepsana odernne jozeffa Ceregettiho wlas-tenee a ouseda tohot Kral wskeho, wennyho, a Krayskeho Mesra Chrudime. Leta Pane M.DC . LXX.!." (psan v leteeh 1771-1789).2~ jedna se tedy jednak 0 beletrii (feceno dnesnfterminologii), tj. opisy starsich tistenych del neb preklad cizojazycne predlohy (at uz poffzenykymkoli),jcdnak 0 dilo historicke, zachycujicl dejiny Chrudimi. Ceregetti pusobil v mestskernpro dedi a jeho rukopisy byly velmi peclive provedeny a vyzdobeny kolorovanymi kopiemirytin, byly redy pravdepodobne dost drahe a k upit si je mohli jen movitejsi (a tedy patrnei vzdelanejsf) mestane.25 Je zde tudiz rnozno mluvit s velkou pravdepodobnosti nejen 0 ruko-pisu napodobujidm tisk, ale tei 0 pr dukci urcene strednim mestanskym vrstvam, relativnevzdelanemu publiku.

Ani v prlpade Ceregettiho rukopisu vsak nemliieme mluvit zcela duslednem uziti tiskaf-skeho pravopisu; na druhou stranu je zde ale moino pozorovat zajirnave paralely s tiskarskymizvyklostmi a take urcitou snahu 0 co nejvetsl pfiblizeni pravopisu vyslovnosti." Mekkost jeu vetsiny souhlasek znacena hackern (resp. kratkou vodorovnou cirkou nebo reckou) nad pff-slusnym pismenem, s vyjimkou i, ktere je v souladu s tiskarskymi zvyklostrni uvnitf slovaobvykle psano jako JJa na konci sl va jako s. To vsak plati pouze pro minuskule - u majuskuliCeregetti pouzfva spfezky (Cx, Ri: apod.), opet v souladu s uzern rnnohych tisku, zapricine-nym ovsern plivodne ned statkem majuskulnieh liter s diakritickymi znamenky v tiskamach.Ceregetti se patrne snail rozlis vat i ay:27 p c, Z, s a (vetsin u) f pise y, p x, i, f piSe i. Znacneproblemy vsak rna s psanim ily po retnicich,j a I, ty vsak nebyly zcela neobvykle ani v tisclch.!Ve slabikach de, te, nepiSe tecku nad e; nasleduje-li po d'; t: Ii sarnohlaska a, voli casro spfezkuia. aopak neni znacena kvantita vetsiny samohlasek, ale pouze d; oznacovana mnohdy nenioproti pfevaiujidm i plsarskym zvyklostem delka u {(vetsinou se pouziva pouzc i, ale vysky-tuje se i (nebo j, pricemi mnohdy je tezke mezi nimi jednoznacne rozlisovat), Navic, jak jevidet i z prosteho srovnanl tirulu dvou Ceregettiho opisu tehoi dfla, nebyl pisai v pravopisezeela dusledny a totti slovo mohl (v niznych dobachr) psar riiznYm zpusobem. Zajfrnavevsak je, ie pisaf jde v pfizpusobenl pray pisu vysl vn sti dale nei soud by bratrsky pravopia nekdy predjfrna zmenj; k nimi oficialne d slo ai za obrozeni: predevsim 5 usravne znaCidvojhlasku OU digrafem au, nikoli aUl9 a dale samohl:isku u zaznamen:i va grafernem u vidy, tedyi na zacatku slova. 0 urcite fonetizaei pravopisu je rnozno uvazovat i v pripade casteho, byrnedusledneho psaru slabiky ml jako mne (mnel, obmnekien, ale Chrudime).3o

24 Repertorium c. 1303. Fototypicke vydinI a prep is viz Berger - Mali 2005, 0 pravopi u a jazyku tohoto dila viztam s. 207-210.

25 cktere z nich byly dokonce pravdepodobne ep any na objedn vku me tske rady nebo dokon e pHmo prim -rora - viz Berger - Mali 2005, .157.

26 Berger 1999, s. 61, hovoi'i pii rozboru pravopi u urednich pi emno ti zhruba z teie doby vwlkljch take v hru-dirni 0 tfech rendencfch: k od tranenf hi tor icky podmlnenych pravopisnych pravidel, k .fonenzac;" pravopi ua k setfeni fonologickych rozdilfi.

27 V tornto ohledu si dovolujeme mime ne ouhla it ui zrninenym popisem Ceregettiho pravopisu z pera TilmanaBergera (Berger - Mali 2005, .207-210), podle ktereho je uiiv nl ily u Ceregettiho zcela haoticke,

2 Por:l.k 1983, .38-39.29 Ceregerti nenf v tomto ohledu zcela 0 arnocen a neni ani prvni: 011 pouiM uiJan star f Malkovsky z Horaid'ovic

ve svych parnetech z let 1679-1724 (Reperrorium c. 870), inicialni 1/- nachazlme i v nekterych exilovych ti dehz pocarku 18. stoletl ( roy. Ko ek 2008a, . 111).

o V echn tyto jevy, byt' provedene zna ne n U ledne, zaznamenavd ve em materi:l.1u iTilman Berger podorjk,ie tyto jine tend n e k fonerickernu pravopisu do ji tc miry pfipomln JI oudobe n vrhy J. V. Pohla pro ce tinua A Bernolaka pro loven tinu (Berger 1999, .62 a 64).

56-57

D ti dli ledn Yeti karsky pray pis naii pi af n uplne ce ke m dlitebni knihy z 2. P -loviny 18. st leti, ktera se do h vala v Klat ve h." V elern ruk pisu p uiiva velmi upravnenov goticke knizni pismo, ktere se snail napodob vat vzhled tisku c rnozna nejverneji, Tiskuse bliii i P uiiti interpunkce: na rozdil d vetsiny rukopisu pouziva du ledne virgule, nikolip uhe mmy. Ruk pi je na prvni p hled exkluzivni: j velmi b hate zd ben k I r vanymiinicialami (5 piir dnlmi, figuralnimi ap d. motivy) a O"Ldbne pr vedenymi nadpisy, ft rilnimivenci, ornamenty na miste vinet, vetslmi kolorovanyrni kresbami (mn hdy symboliekymneb aleg riekym vyznamem) atd.; je tedy zfejme i.e jeho zhoroveni byla yen vana velkapc'e a i.e je patrne dilern profi si nala a t zrcjrne d ti drahym. I tady tedy rnusfrne uvaz vato b harem a snad i sectelcm majiteli (neb pise majitelee, prot ie kniha je urcena ienam)s vytribenym vkusem. Zrejme proto je tato modlitebni kniha ve svem zanru i 'l hlediska pou-iiteho praV' pisu urcit u vjjimkou.

Velmi. u lcdne se naii d dri vat v Ye kych caste h sveh spi u ti kafsky pravopi nyuzu take pi af larinsko-cesk -nerneckeh n t vaneh zpevniku z let 177 -1779 "Prima I taOpera MUsICa faVentUr LegI De Ann[o] praesente, seU oCtaVo. et In non ", v nemi jevetsina skladeb venovana Clenum r diny svobodneho pana Frantiska AdamaJan vskeho z ja-novi , pana na ~ tine a Predslavi, neb piedslav kernu farari P. Vaclavu Jo efu D lezalovi."V zasade nep U'2Ivaspreiky kr me ff,fs a tin a i kvantitu sam hla ek znacl d sti duslednc,s vjjimkou I, u neji kvantita znacena nenl, V rukopisu je p uiito nov g ti ke tiskarske pism ,i kdyi ne prillY upravne, doplnen je per kresebnymi ilustraeemi a notaci. Je tedy zjevne, iee jedna ex mplar urceny k (pol )verejnemu p uzfvani vzdelanymi Lidmi, snad piimo jak

dar k vrchn ti.Muieme tedy sbrnout, ie podle nasich dosavadnich, nutne neuplnych a overeni vyiaduji-

cich poznatku je pouzivanf standardniho riskarskeho pray pisu v ranenovovekych rukopisechd ti ~ci ne - vza nejsi, nez by byl m in na zaklad Y dosud znamych udaju ocekavat. Ne-ktere ruk pi y sc mu vsak vi e <:imene bliii.J u t vcsme ruk pisy, ktcre j u psany n v g -ti kjm kniinim pismem (tj. i vzhledove nap dobuji tisk) a ktere j ou 'lac veri urceny vzdcla-nernu publiku. aopak rukopisy psane kniinim pismern pochazejici od pisahi z niisich vrstev(i niiSJm vr rvam urcene js U obvykle p any pray pisem, kt ry je na pornezl mezi tiskarskyma pisaf kYm uzern, a t pravdep d bn Ypredevsim v zavi losti na vzdelani pisare. Urcitou r Litu muie hrat ito, ie lid vi vtenari byli na plsaf IcY pravopis zvykli - za prfkl nem k pi afskernupravopi u redy muie stat i snaha vyjit co nejvice vstifc jejich vkusu a sch pnostern." V kaz-dem pripade s vsak zda, ie v lba pravopisneho uzu neni bvykle vlivnena existenci tistenev rze textu, tj. jestli jde Ci nejde 0 pis i ku neb 0 predl hu pr ti k. a rub u stranu jepraV'pisny uzus do urcite miry 'lavisly na uiitem pismu - ti kar ley pray pis s nejvetsi pravde-podobnosti nalezneme v rukopisech psanych kniinim pismem, naopak i rukopisy vzdelanychpi am mohou bye psany pisai kyrn pravopisern, pokud jsou 'lac vefi psany polokurzfvou nebokurziv u. P uiiti knizniho pisma v rukopi e tedy pravdep d bne nenf dan p uzc snah u

31 Repertorium c. 15 O.32 Repertoriurn c. 1 92.33 Tomu by mohl na ved oval i fakt, ie nektere exulant ke ti ky 18. toletf,jejichi jazyk e naif pflzpusobir vku u

it Iho len r keho publika tfm, ie e ale p iI v nekler' h a pckte h blfii lid emu jazyku mluvenemu (pro-gre ivni hla kov a rvaro lovn p ob) pouiiv jf pravopi odp vfdajf I pre r vopi u i a: kemu ( roy. Ko ek200 a; Ko ek 200 b, s. 52 ). Pokud by e toto zji"teni podaiilo porvrdit na v t im tu ti leU, bylo by rnozno uva-iovat 0 moino ti rozslfen! funkCne rylove diference rnezi uiitim tiskaf keho a pi ai keho pravopi u z rukopi uinti kyo

BOHEMICA OLOMUCENSIA 3- FILOLOGICAJUVE ILIA

lepsi citelnost Ciupravu rukopisu, ale rak rna za ukol, spolu s alespoii castecnjrn pouzfvanimti kat keho pravopisu, jej c nejvice vizualne piip dobnit tisku a zaiadit ho tak do vyssihostylu. Otazkou pfitorn zust3.V3.,jak byly tyro rukopisy svymi majiteli hodnoceny: zda jako (re-mer) rovne tiskum, nebo snad dokonce jako lepsf - na rozdfl od tisku to rotiz byly originaIy,vznikle specialne pro danou os bu a vetsinou vybavene kolorovanymi ilustracemi.

Pfisptvekje upravenoll verz{ kapiloly pi ti ku a pravopi ny uzus z au/orCiny ntpublil/ovane disertaini praee (FidlerO'tla2008, 1. idst, s. 59-64). Vznikl, strini JORoetld dimtain{ praCt, j d(ky podpore grantO'tllho PTOjlktu GA CR 405/05/0449.Pffprava a vydan( Repertoria rukopi u 17. a 18. stolen z muzejnich bfrek v Cechach 11 (K-O) ~ dORtorslllhoprojektuGA CR 40510J/H052 Jazyk.y. Iiteratura a Ru//ura v CURich zemid: od puzdnfho bumanismu po osotcenstut" a projlktu.Frob/lmy porozumin{jazyku a svitu - rii:wljazykO'tll kom:eptualiZQce soeta" v Tamei vjzkumnlho ztlmlru Jazyk.ja~olidskd iinnost, jejf produlll afaktar: (M M-0021620825).

LrTERATURA

Berger, T.: Uiivani cestiny jako ufednfh jazyka v druhe polovine 18. t leti na pftkladernesta Chrudime, In: Petrbok, V. - Lunga, R. - Tydlitat.].: Vjchodoleslui ducbouni a slouesndkultura v 18. stoleti. Sbomik pfispevku ze sympozia kananeho 27.-29. 5. 1999 v Rychnove nadKneznou. Bosk vice 1999, s. 43-78.

Berger, T - Maly, T.: .Historya Cbrudimska w nii: se wipisuge poldtek Mesta Chrudime ... "Chrudim 2005.

Blahoslav,].: Gramatika ceskdJana Blaboslaua. Cejka, M. - Slosar, D. - Nechutova.]. (eds.).Brno 1991.

Bob wski, K.: Kulrura pi ma ve slezsko-vy h d ceskern pohranicf v 18. ana pocatku 19. sto-leti. In: Petrbok, V. - Lunga, R. - Tydlitat.].: Vjchodoceskd ducbmmi a slouesnd kulturav 18. stolen. Sborn{kpnspevku ze sympozia konanebo 27.-29.5.1999 v Rycbnooe nad Knez-nou. Boskovice 1999, s. 383-395.

Cejka, M.: rovnani Dev tyho opisu Loutny ceski Adama Michny z Otradovic s puvodnfrntiskem. In: Zand, G. - Holy.j.: TscbecbiscbesBarock: Sprache, Literatur, Kultur = Geskibaroko:Jazyk, literatura, kultura. Frankfurt am Main - Berlin - Bern - New York - Paris-Wien 1999a, s. 21-32.

Cejka, M.: Ruk pisny sbornicek Mareje Dev tyho z roku 1666. In: Petrb k, V. - Lunga, R.-Tydlitat.j.: Vjchodoceskd ducbouni a slouesnd kultura v 18. stoleti. Sbom{k pffspevku ze sympo-zia konaniho 27.-29.5.1999 v Rychnovenad Kneinou. Boskovice 1999b, s. 34-42.

Fidlerova, A.:Jan Klatovsk:j: Fundaci aneb Zalozeni i vystaveni mesta Klatou. Literdrnebisto-rick:j rozbor a edice. iplomova prace FF UK v Praze. Praha 2000.

Fidlerova, A. - Bekesova,M., a kol.: Repertorium rukopisu 17. a 18. stoleti z muzejntcb sbirekv GechtichII (K-O). Praha 2007.

Fidlerova, A.: Ranenovoveki rukopisy v cesk:jchmuzeicb a moznosti jejich vyuiit{ pro vjz.kumleskihojazyka a literatury 17. a 18. stoleti. Disertacnl prace FF UK v Praze. Praha 2008.

Ha ek, V., a ~ 1.: Uiebnice starjch textu k vjuce v kurzech CGHSP ipro samouky. Praha 2003.Hlavacek, 1. - Kaspar.]. - ory, R.: Vademecum pomocnjch vld historick:jch. 3. vyd.jinocany

1997.Kasp I, J.: Uvod do novoveki Iatinske paleografie se zvlditn{m zietelem klesk:jm zemtm. 1. sua-

zek - textood idst. Praha 1975.

58-59

Knih pis Digital Daraba e. Ce ke prVi ti ky a stare ti ky (1476-1 00) nline, http://www.knih pi .cU,4. .2009.

K rinek,J.: Stare pameti kutnohorski. rich, A. - unga, R. (eds.). Praha 2000.Kosek. P.: jazyk va stranka ceskych exilovych tisku 18. toleti (dernonstrovana na Pokladu

evangelitskeho kfest'ana). In: Prednciiky a besedy z XLI. bihu LS . Bmo 2008 s. 103-126.K ek P.: Kjazyk ve tran hallsky h ce IcY h risku 1 . t led. In: Ma ek, O. (e .): Po

ozoru BerojskJch. tivot i uira eeskJcha moravsk.jch evange/{kl~ v piedtoleranint a toleranintdobe. Praha 2008, s. 520-541.

L nhart V. E.: Zkufene nauieni k.uelmi potfebni'tnujii za naiicb casu oseti lesuv, ku kteremuijeitijinti velmi uiiteend naui, ni 0 povinnostech myslivce lesuv die zladenosti dokondle hled{c(hapfidtinajsou. Rakusan, . - rich, . - Hon,J. (eds.), Prah 2003.

Optat, B.: Isagogicon. In: Kubalek.]. - Hendrich.]. - imek, F.: Naie slabiktife. Od nejstaritdoby do konce stoleti XVIII. Praha 1929, s. 271-290.

Optat B. - Gz I, . - Phil mate , V.: Grammatyka ceska (Die Ausgaben von 153 und 15 8).Freidh f, G. (ed.). Frankfurt am ain 1974.

Porak.j.: Humanistickd ceItina. Hldskosloui a pravopis. Praha 1983.ti h, .: Vsechno je jinak a vetsinou loiite: Jak to skurecne bylo . eskym jazykem a li-

teratur u v pobeloh r kern obd bl. Culik,J. (ed.). Britski listy [online], 9,11.9. a 12.9.1997, http://www.britskcli ty.cU9709/19970911a.html a http://www.bli ty. zlfilc Ii ar-d9709119970912e.html#01, 23. brezna 2008.

tich A. - inda.], - Fidlerova, A. - ¥ ulckova.M; a kol.: Repertorium rukopisii 17. a 18. sto-leti z muzejnich sbirel: v CechtichI (A-f). Praha 2003.

rejer, M. v.: tdcd ... aneb Vjborni dobry zpilSob,jak. se md dobie po Ie k.upstiti neb tisknouti.ecas, D. (ed.). Praha 2001.

Alena A. FidlerovaOdb me zamefeni: dejiny ceskeho jazyka a literatury ( e specialnirn zamefenirn na rany no-v vek), dejiny liogvistiky a d~jiny fil z fie jazyka

Ustauu eesMhojazyka a teorie komunikaceFilozojickti faku/taUniu rzita Karloua v Praze<alenajidlerova@ff.cuni.cz>