KENOZOIKUMTřetihory

a čtvrtohory

Filip Bordovský

Kenozoikum

PERIODAČAS

(mil.roků)

TŘETIHORY(TERCIÉR)

Paleocén 53

Eocén 35

Oligocén 25

Miocén 5

Pliocén 1,8

ČTVRTOHORY(KVARTÉR)

Pleistocén 0,01

Holocén

současnost

Třetihory (terciér)

• (65 – 1,8 mil. let)• dělí se na:

– starší třetihory neboli paleogén (paleocén, eocén a oligocén)

– mladší třetihory neboli neogén (miocén a pliocén).

• Třetihory jsou charakterizovány velkými paleogeografickými změnami (alpínské vrásnění); kontinenty dosáhly současného tvaru, došlo k rozvoji kvetoucích rostlin, hmyzu a savců.

Paleocén 65 – 53 mil. let• Došlo k rozvoji krytosemenných rostlin

(zejm. tropických druhů – palmy, skořicovníku aj.). Ustoupili brachiopodi a jejich místo zaujali mlži; zahájen bouřlivý rozvoj savců.

GASTORMIS

Eocén 53 – 36,5 mil. let

• Vrchol vývoje nummulitů, počátek vývoje koní. Tropická flóra se během eocénu stěhovala k rovníku, v mladším eocénu došlo k zalednění Arktidy, trvajícímu do současnosti.

Moeritherium - prapředek slonů Ambulocetus – chodící velryba

Phenacodus – prapředek koní

Oligocén (36,5 – 23 mil. let)• Evropu během oligocénu pokrývaly

vždyzelené subtropické lesy s duby, magnóliemi, některými palmami aj., typická bohatá fauna savců (prakoníci, mastodonti, nosorožci), mořská fauna zastoupena dodnes žijícími rody měkkýšů.

Brontotherium

Indricotherium

Porovnání velikostí

Miocén (23 – 4,8 mil. let) • V severních a západních Čechách během

miocénu rostly bažinné pralesy, z nichž vzniklo hnědé uhlí, probíhal rozvoj velkých forem kopytníků (tapíři, mastodonti), počátek hlavního rozvoje primátů (opic a lidoopů).

Smilodon

Pliocén (4,8 – 1,8 miliónů let)

• V průběhu pliocénu se pozvolna měnilo podnebí (ochlazování, nižší množství srážek). Na severní polokouli se šířila step s travními a bylinnými porosty; obydlena kopytnatci a velkými šelmami.

Australopithecus afarensis,

Třetihory(65 – 1,8 mil. let)

• Dělení třetihor: paleocén, eocén, oligocén,miocén a pliocén

• Proběhlo Alpínské vrásnění a kontinenty dosáhly současného tvaru.

• V eocénu došlo k zalednění Arktidy.• V bažinatých pralesech vznikala ložiska hnědého uhlí (S. a

Z. Čechy).• Z drobných mořských organismů vznikala ložiska ropy a zemního

plynu.• Došlo k velkému rozšíření jehličnatých dřevin a krytosemenných

rostlin a velkému rozvoji hmyzu , ptáků a savců.• Na konci třetihor se podnebí ochlazovalo a ubylo i množství

srážek.

Zajímavosti:– v oligocénu se objevují prapředci koní (velikosti lišky),– v miocénu začíná hlavní rozvoj primátů (opic a lidoopů).

Zapište si do sešitu!