Kodex Kanonického Práva (CIC) 1983

KODEX KANONICKHOPRVA

- CODEX IURISCANONICI-

L.P. 1983

Peklad do etiny. Z latiny peloil prof. JUDr. ThDr. Miroslav Zednek.Lektoroval mons. ThDr. Antonn Lika, biskup eskobudjovick.Schvlen k vydn udlila esk biskupsk konference dne 6.jna 1992.

(C) Copyright pro esk vydn by Zvon, esk katolick nakladatelstv,spol. s r.

1. Praha,1993STRUN OBSAHCIC - Codex iuriscanonici vodKniha I -Veobecn normyKniha II - Bo lidKniha III - Uitelsk adcrkve Kniha IV -Posvcujc sluba crkveKniha V - Majetek crkveKniha VI - Crkevn trestyKniha VII - Soudn amimosoudn zen PODROBNOBSAHKn.1-Kn.203 . Kniha I Veobecn normy Kn.7-Kn.22 . Sta I Zkony crkveKn.23-Kn.28 . Sta II PrvnobyejKn.29-Kn.34 . Sta III Obecn zvazn nazen ainstrukce Kn.35-Kn.93 . Sta IV Individulnsprvn aktyKn.35-Kn.47 . Hlava 1 Spolennormy Kn.48-Kn.58 . Hlava 2Rozhodnut a pkaz Kn.59-Kn.75 . Hlava 3 ReskriptKn.76-Kn.84 . Hlava 4

1

An evaluation version of novaPDF was used to create this PDF file.Purchase a license to generate PDF files without this notice.

Privilegium Kn.85-Kn.93 . Hlava 5 DispenzKn.94-Kn.95 . Sta V Stanovy a jednacd Kn.96-Kn.123 . Sta VI Fyzick aprvnick osobyKn.96-Kn.112 . Hlava 1 Kanonickoprvn postaven fyzickch osobKn.113- Kn.123 . Hlava 2 Prvnick osobyKn.124-Kn.128 . Sta VIIPrvn jednn Kn.129-Kn.144 . Sta VIII Moc dcKn.145-Kn.196 . Sta IXCrkevn adyKn.146-Kn.183 . Hlava 1 Obsazovncrkevnch ad Kn.157 . lnek 1 Svobodn udlenKn.158-Kn.163 . lnek 2. Zvazn nvrh(prezentace) Kn.164-Kn.179 . lnek 3VolbaKn.180-Kn.183 . lnek 4 Volebn prosba(postulace) Kn.184-Kn.196 . Hlava 2Pozbyt crkevnho adu

Kn.187-Kn.189 . lnek 1Zeknut se adu Kn.190-Kn.191 . lnek 2 PeloenKn.192-Kn.195 . lnek 3 Odstrann zadu Kn.196 . lnek 4 Zbaven aduKn.197-Kn.199 . Sta X Vydren apromlen Kn.200-Kn.203 . Sta XIPotn asu Kn.204-Kn.746 . Kniha II Bo lidKn.204-Kn.329 . st 1 KesanKn.208-Kn.223 . Sta I Povinnosti a prvavech kesan Kn.224-Kn.231 . Sta IIPovinnosti a prva laikKn.232-Kn.293 . Sta III Posvtn sluebnci iliduchovn Kn.232-Kn.264 . Hlava 1 VzdlnduchovnchKn.265-Kn.272 . Hlava 2 Vlenn duchovnch iliinkardinace Kn.273-Kn.289 . Hlava 3 Povinnosti aprva duchovnch Kn.290-Kn.293 . Hlava 3 Pozbytduchovnho stavuKn.294-Kn.297 . Sta IV Osobnprelatury Kn.298-Kn.329 . Sta

2


V Sdruen kesan Kn.298-Kn.311 . Hlava 1 Obecn normyKn.312-Kn.320 . Hlava 2 Veejn sdruenkesan Kn.321-Kn.326 . Hlava 3Soukrom sdruen kesanKn.327-Kn.329 . Hlava 4 Zvltn normy o sdruench kesan laikKn.330- Kn.572 . st 2 Hierarchick zzen crkveKn.330-Kn.367 . Oddl 1 Nejvypedstaven crkve Kn.330-Kn.341 . Hlava1 Pape a biskupsk sbor Kn.331-Kn.335 . lnek 1 PapeKn.336-Kn.341 . lnek 2Biskupsk sbor Kn.342-Kn.348 . Hlava 2 Biskupsksnm Kn.349-Kn.359 . Hlava 3KardinlovKn.360-Kn.361 . Hlava 4 Apotolsk stolec amsk kurie Kn.362-Kn.367 . Hlava 5 PapetvyslanciKn.368-Kn.572 . Oddl 2 Mstn crkve a jejichspoleenstv Kn.368-Kn.430 . Sta I Mstncrkve a jejich pedstaven Kn.368-Kn.374 . Hlava 1 Mstn crkveKn.375-Kn.411 . Hlava 2 BiskupovKn.375-Kn.380 . lnek 1 O biskupech obecn Kn.381-Kn.402 . lnek 2 Dieczn biskupovKn.403-Kn.411 . lnek 3 Biskup-nstupce a pomocn biskupKn.412-Kn.430 . Hlava 3 Zabrnn vkonu adu diecznho biskupa a uvolnn adu diecznho biskupa . lnek 1 Zabrnn vkonu adudiecznho biskupa Kn.412-Kn.415 . lnek 1 Zabrnn vkonuadu diecznho biskupa Kn.416- Kn.430 . lnek 2 Uvolnn adu diecznho biskupaKn.431-Kn.459 . Sta II Spoleenstv mstnch crkvKn.431-Kn.434 . Hlava 1 Crkevn provincie acrkevn oblasti Kn.435-Kn.438 . Hlava 2MetropolitKn.439-Kn.446 . Hlava 3 Snmy mstnch crkv

Kn.447-Kn.459 . Hlava 4 Biskupsk konferenceKn.460-Kn.572 . Sta III Vnitn uspodnmstnch crkv Kn.460-Kn.468 . Hlava 1Dieczn snmKn.469-Kn.494 . Hlava 2 Dieczn kurieKn.475-Kn.481 . lnek 1 Generln viki a

3


biskupt viki Kn.482-Kn.491 . lnek 2Kancl a ostatn noti. Archivy Kn.492-Kn.494 . lnek 3 Ekonomick rada. Ekonom Kn.495-Kn.502 . Hlava 3 Knsk rada a sbor poradcKn.503-Kn.510 . Hlava 4 Kapituly kanovnkKn.511-Kn.514 . Hlava 5 Pastoran radaKn.515-Kn.552 . Hlava 6 Farnosti, fari afarn viki Kn.553-Kn.555 . Hlava 7Okrskov viki - dkani Kn.556-Kn.572 . Hlava 8 Rektoi kostel.Kaplani Kn.556-Kn.563 . lnek 1 Rektoi kostelKn.564-Kn.572 . lnek 2 KaplaniKn.573-Kn.746 . st 3 eholn spolenosti, spolenosti apotolskhoivota a dal zpsoby zasvcenho ivota Kn.573-Kn.730 . Oddl 1eholn spolenosti a zpsoby zasvcenho ivota Kn.573-Kn.606 . Sta I Obecn normy pro eholn spolenosti a zpsoby zasvcenhoivota Kn.607-Kn.709 . Sta II eholn spolenostiKn.608-Kn.616 . Hlava 1 eholn domy, jejich zzen a zruenKn.617-Kn.640 . Hlava 2 zen eholnch spolenostKn.617-Kn.630 . lnek 1Pedstaven a rady Kn.631-Kn.633 . lnek 2 KapitulyKn.634-Kn.640 . lnek 3 Majetek a jeho sprvaKn.641-Kn.661 . Hlava 3 Pijmn uchaze a vzdlvn len.Kn.641-Kn.645. lnek 1 Pijet do novicituKn.646-Kn.653 . lnek 2 Novicit avzdlvn novic Kn.654-Kn.658 . lnek 3eholn slibyKn.659-Kn.661 . lnek 4 Vzdlvn eholnkKn.662-Kn.672 . Hlava 4 Povinnosti a prva eholnch spolenost a jejichlenKn.673-Kn.683 . Hlava 5 Apotolt eholnchspolenost Kn.684-Kn.704 . Hlava 6 Zmnalenstv v eholn spolenostiKn.684-Kn.685 . lnek 1 Pestoupen do jin eholn spolenostiKn.686- Kn.693 . lnek 2 Vystoupen z eholn spolenostiKn.694-Kn.704 . lnek 3 Proputn lenKn.705-Kn.707 . Hlava 7 eholnci, kte se stalibiskupy Kn.708-Kn.709 . Hlava 8 Konferencevych pedstavench Kn.710-Kn.730 . Sta IIISekulrn spolenostiKn.731-Kn.746 . Oddl 2 Spolenostiapotolskho ivota Kn.747-Kn.833 . Kniha IIIUitelsk ad crkveKn.756-Kn.780 . Sta I Sluba

4


bomu slovu Kn.762-Kn.772 . Hlava 1 Hlsn boho slovaKn.773-Kn.780 . Hlava 2Katechetick vuka Kn.781-Kn.792 . Sta II Misijn innost crkveKn.793-Kn.821 . Sta III Katolickvchova

Kn.796-Kn.806 . Hlava 1 kolyKn.807-Kn.814 . Hlava 2 Katolick univerzity a jinvysokokolsk zazen Kn.815-Kn.821 . Hlava 3 Crkevnuniverzity a fakultyKn.822-Kn.832 . Sta IV Hromadn sdlovac prostedky a zvlt knihyKn.833 . Sta V Vyznn vryKn.834-Kn.1253 . Kniha IV Posvcujcsluba crkve Kn.840-Kn.1165 . st 1SvtostiKn.849-Kn.878 . Sta I KestKn.850-Kn.860 . Hlava 1Udlovn ktu Kn.861-Kn.863 . Hlava 2 Udlovatelktu Kn.864-Kn.871 . Hlava 3Ktnci Kn.872-Kn.874 . Hlava4 KmotiKn.875-Kn.878 . Hlava 5 Dkaz a zznam udlenho ktu Kn.879-Kn.896 . Sta II SvtostbimovnKn.880-Kn.881 . Hlava 1 Udlovnbimovn Kn.882-Kn.888 . Hlava 2Udlovatel bimovn Kn.889-Kn.891 . Hlava 3 BimovanciKn.892-Kn.893 . Hlava 4 KmotiKn.894-Kn.896 . Hlava 5 Dkaz a zznam udlenbimovn Kn.897-Kn.958 . Sta III NejsvtjeucharistieKn.899-Kn.933 . Hlava 1 Slaven eucharistieKn.900-Kn.911 . lnek 1 Vysluhovatel eucharistie: celebrant audlovatel svatho pijmn Kn.912-Kn.923 . lnek 2 PijmneucharistieKn.924-Kn.930 . lnek 3 Obady slaveneucharistie Kn.931-Kn.933 . lnek 4 Doba amsto slaven eucharistie Kn.934-Kn.944 . Hlava2 Uchovvn a cta k eucharistii Kn.945-Kn.958 . Hlava 3 Men stipendiumKn.959-Kn.997 . Sta IV Svtost

5


smen Kn.960-Kn.964 . Hlava 1Udlovn svtostiKn.965-Kn.986 . Hlava 2 Udlovatelsvtosti smen Kn.987-Kn.991 . Hlava 3KajcnkKn.992-Kn.997 . Hlava 4 OdpustkyKn.998-Kn.1007 . Sta V Svtost pomaznnemocnch Kn.999-Kn.1002 . Hlava 1Udlovn svtostiKn.1003 . Hlava 2 Udlovatel pomazn nemocnchKn.1004-Kn.1007 .Hlava 3 Osoby, kterm se udluje pomaznnemocnch Kn.1008-Kn.1054 . Sta VI Svtost svcenKn.1010-Kn.1023 .Hlava 1 Udlen svtosti svcen a jej udlovatelKn.1024- Kn.1052 .Hlava 2 SvcenciKn.1026-Kn.1032 lnek 1 Poadavky na svcenceKn.1033-Kn.1039 lnek 2 Poadavky ped udlenm svtosti svcenKn.1040- Kn.1049 lnek 3 Iregularity a jin pekkyKn.1050-Kn.1052 lnek 4 Poadovan doklady a etenKn.1053-Kn.1054 .Hlava 3 Zznam a osvden o udlensvtosti svcen Kn.1055-Kn.1165 . Sta VII Manelstv

Kn.1063-Kn.1072 .Hlava 1 Pastoran pe a pprava na uzavenmanelstv Kn.1073-Kn.1082 .Hlava 2 Zneplatujc pekkyobecnKn.1083-Kn.1094 .Hlava 3 Zneplatujc pekkyjednotliv Kn.1095-Kn.1107 .Hlava 4 ManelsksouhlasKn.1108-Kn.1123 .Hlava 5 Forma uzavenmanelstv Kn.1124-Kn.1129 .Hlava 6Smen manelstv Kn.1130-Kn.1133 .Hlava 7 Tajn uzaven manelstvKn.1134-Kn.1140 .Hlava 8 inkymanelstvKn.1141-Kn.1155 .Hlava 9 Uvolnnmanelskho svazku Kn.1141-Kn.1150 lnek1 Zruen manelstvKn.1151-Kn.1155 lnek 2 Odlouen za trvnmanelstv Kn.1156-Kn.1165 .Hlava 10Zplatnn manelstv Kn.1156-Kn.1160 lnek 1Prost zplatnnKn.1161-Kn.1165 lnek 2 Zplatnn v zkladu (sanace) Kn.1166-Kn.1204 . st 2Ostatn kony bohosluby Kn.1166-Kn.1172 .Sta I SvtostinyKn.1173-Kn.1175 . Sta II Denn

6


modlitba crkve Kn.1176-Kn.1185 .Sta III Crkevn poheb Kn.1177-Kn.1182 .Hlava 1 Konn pohbuKn.1183-Kn.1185 .Hlava 2 Dovolen nebo odepen crkevnho pohbuKn.1186- Kn.1190 . Sta IV ctvn svatch, posvtnch obraz aostatk Kn.1191- Kn.1204 . Sta V Slib a psahaKn.1191-Kn.1198 .Hlava1 Slib Kn.1199-Kn.1204 .Hlava 2 PsahaKn.1205-Kn.1253 . st 3 Posvtn msta a doby Kn.1205-Kn.1243 . Sta I Posvtn msta Kn.1214-Kn.1222 .Hlava 1 KostelKn.1223-Kn.1229 .Hlava 2 KapleKn.1230-Kn.1234 .Hlava 3Poutn svatyn Kn.1235-Kn.1239 .Hlava 4 OlteKn.1240-Kn.1243 .Hlava 5Hbitov Kn.1244-Kn.1253 . StaII Posvtn doby Kn.1246-Kn.1248 .Hlava 1 SvtkyKn.1249-Kn.1253 .Hlava 2 Dnypokn Kn.1254-Kn.1310 . Kniha V Majetek crkveKn.1259-Kn.1272 . Sta I Nabvn majetku Kn.1273-Kn.1289 . Sta II Sprvamajetku. Kn.1290-Kn.1298 . Sta IIISmlouvy a pevody Kn.1299-Kn.1310 .Sta IV Zbon odkazy a nadace Kn.1311-Kn.1399 . Kniha VI Crkevn trestyKn.1311-Kn.1363 . st 1 Zloiny a tresty - obecn normyKn.1311-Kn.1312 . Sta I Trestn postih zloin - obecn normyKn.1313- Kn.1320 . Sta II Trestn zkon a trestn pkazKn.1321-Kn.1330 . Sta III Osobypodlhajc trestm Kn.1331-Kn.1340 .Sta IV Tresty a trestn

Kn.1331-Kn.1335 .Hlava 1Npravn tresty Kn.1336-Kn.1338 .Hlava 2 Tresty podkovKn.1339-Kn.1340 .Hlava 3 Trestn opaten atrestn pokn Kn.1341-Kn.1353 . Sta VUkldn trestKn.1354-Kn.1363 . Sta VI Znik trestKn.1364-Kn.1399 . st 2 Tresty za jednotliv zloiny

7


Kn.1364-Kn.1369 . Sta I Zloiny proti nboenstv a jednot crkveKn.1370- Kn.1377 . Sta II Zloiny proti crkevnm pedstavenm asvobod crkve Kn.1378- Kn.1389 . Sta III Uchvcen crkevnch ada zloiny spojen s jejich vkonem Kn.1390-Kn.1391 . Sta IVNepravdiv udn a padln listinKn.1392-Kn.1396 . Sta V Zloiny proti zvltnm povinnostemKn.1397-Kn.1398 . Sta VI Zloiny proti lidskmu ivotu a svobodKn.1399 . Sta VII Obecn normaKn.1400-Kn.1752 . Kniha VII Soudn amimosoudn zen Kn.1400-Kn.1500 . st 1Obecn normy o soudech Kn.1404-Kn.1416 .Sta I Pslunost souduKn.1417-Kn.1445 . Sta II Stupn adruhy soud Kn.1419-Kn.1437 .Hlava1 Soud prvnho stupn Kn.1419-Kn.1427 lnek 1 SoudceKn.1428-Kn.1429 lnek 2 Vyetujc a zpravodajovKn.1430-Kn.1437 lnek 3 Ochrnce spravedlnosti, obhjce svazku a not Kn.1438-Kn.1441 .Hlava 2 Soud druhho stupnKn.1442-Kn.1445 .Hlava 3 SoudyApotolskho stolce Kn.1446-Kn.1475 .Sta III Kze u soudKn.1446-Kn.1457 .Hlava 1 Povinnosti soudc a soudnch ednkKn.1458- Kn.1464 .Hlava 2 Poad projednn zleitostKn.1465-Kn.1467 .Hlava 3Termny a lhty Kn.1468-Kn.1469 .Hlava 4 Msto souduKn.1470-Kn.1475 .Hlava 5 Pstup osob k soudnmu jednn a zpsobvyhotoven a uchovn akt Kn.1476-Kn.1490 . Sta IV Procesn stranyKn.1476-Kn.1480 .Hlava 1 alobce aalovan Kn.1481-Kn.1490 .Hlava 2 Prvnzstupci a advokti Kn.1491-Kn.1500 .Sta V aloby a nmitky Kn.1491-Kn.1494 .Hlava 1 aloby a nmitky obecnKn.1496-Kn.1500 .Hlava 2 Zvltn normy o alobch a nmitkchKn.1501- Kn.1670 . st II Soudn zen spornKn.1501-Kn.1655 . Oddl 1 dnsporn zen Kn.1501-Kn.1512 . StaI Zahjen zenKn.1501-Kn.1506 .Hlava 1 aloba k zahjen zenKn.1507-Kn.1512 .Hlava 2 Soudn pedvoln a sdlen obsahusoudnho spisu Kn.1513-Kn.1516 . Sta II Zjitn pedmtu sporuKn.1517-Kn.1525 . Sta III Stavsporu Kn.1526-Kn.1586 . StaIV Dkazy Kn.1530-

8


Kn.1538 .Hlava 1 Vslech stranKn.1539-Kn.1546 .Hlava 2Listinn dkazKn.1540-Kn.1543 lnek 1 Povaha a vrohodnost listin

Kn.1544-Kn.1546 lnek 2 Pedloenlistin Kn.1547-Kn.1573 .Hlava 3Svdkov a svdectv Kn.1549-Kn.1550 lnek 1 Nleitosti svdkKn.1551-Kn.1557 lnek 2 Piputn aodmtnut svdk Kn.1558-Kn.1571 lnek 3Vslech svdkKn.1572-Kn.1573 lnek 4 Prkaznostsvdectv Kn.1574-Kn.1581 .Hlava 4ZnalciKn.1582-Kn.1583 .Hlava 5 Soudn ohlednKn.1584-Kn.1586 .Hlava 6 Prvndomnnky Kn.1587-Kn.1597 . Sta VNahodil zleitosti Kn.1592-Kn.1595 .Hlava 1 Nedostaven se stranKn.1596-Kn.1597 .Hlava 2 Vstup tetosoby do zenKn.1598-Kn.1606 . Sta VI Zveejnn obsahu soudnho spisu, uzavenzleitosti a porada o zleitosti Kn.1607-Kn.1618 . Sta VII SoudnrozhodnutKn.1619-Kn.1640 . Sta VIII Opravn prostedkyKn.1619-Kn.1627 .Hlava 1 Stnost na neplatnostrozsudku Kn.1628-Kn.1640 .Hlava 2 OdvolnKn.1641-Kn.1647 . Sta IX Prvn moc rozhodnut a nvrat do prvnpvodnho stavu Kn.1641-Kn.1644 .Hlava 1 Prvn moc rozhodnutKn.1645-Kn.1647 .Hlava 2 Nvrat do prvnpvodnho stavu Kn.1649 . Sta X Soudn vlohy abezplatn prvn pomoc Kn.1650-Kn.1655 . Sta XIVkon rozsudkuKn.1656-Kn.1670 . Oddl 2 Sporn zen stnKn.1671-Kn.1716 . st 3 Nkter zvltnzen Kn.1671-Kn.1707 . Sta I zen vevcech manelskchKn.1671-Kn.1691 .Hlava 1 zen ve vci prohlen neplatnostimanelstv Kn.1671-Kn.1673 lnek 1 Pslunost souduKn.1674-Kn.1665 lnek 2 Prvo napadnoutmanelstv Kn.1676-Kn.1677 lnek 3Povinnosti soudc Kn.1678-Kn.1680 lnek 4DkazyKn.1681-Kn.1685 lnek 5 Rozsudek

9


a odvoln Kn.1686-Kn.1687 lnek 6Listinn zen Kn.1689-Kn.1691lnek 7 Obecn normyKn.1692-Kn.1696 .Hlava 2 Zleitosti odlouen za trvn manelstvKn.1697- Kn.1706 .Hlava 3 zen o dispenz od platnho anedokonanho manelstv Kn.1707 . Hlava 4 zen o prohlenmanela za mrtvhoKn.1708-Kn.1712 . Sta II Zleitosti o prohlen neplatnostisvtosti svcen Kn.1713-Kn.1716 . Sta III Pedchzen soudnmspormKn.1717-Kn.1731 . st 4 Trestn zenKn.1717-Kn.1719 .Hlava 1 Ppravnzen Kn.1720-Kn.1728 .Hlava 2Prbh trestnho zenKn.1729-Kn.1731 .Hlava 3 aloba o nhradu kodyKn.1732-Kn.1752 . st 5 zen o sprvnm odvoln.Zbaven faradu a jejich peloen Kn.1732-Kn.1739 . Oddl 1 Odvoln protisprvnmu rozhodnut Kn.1740-Kn.1752 . Oddl 2 Zbaven faradu a jejich peloen Kn.1740- Kn.1747 .Hlava 1 zen o zbavenfar adu

Kn.1748-Kn.1752 .Hlava 2 zen k peloenfare KODEX KANONICKHO PRVA

- CODEX IURIS CANONICIJanPavelbiskup

slouc bomsluebnkmk trvalpamtcevenmbratm

10


kardinlm, arcibiskupm,biskupm, knm, jhnm

a ostatnmu bomu liduPostupem asu obvykle opravuje a obnovuje katolick crkev zkonycrkevn kzn, aby, pi stlm zachovvn vrnosti vi boskmuZakladateli, vhodn odpovdaly posln spsy, kter j bylo sveno.Veden stejnm zmrem napluji oekvn celho katolickho svta adnes, 25. ledna l983, zveejuji a vyhlauji revidovan kodexkanonickho prva. Kdy toto inm, vzpomnm na stejn den roku 1959,kdy mj slavn pedchdce Jan XXIII. poprv oznmil sv rozhodnutopravit platn kodex kanonickho prva, kter byl vyhlen o letnicchroku 1917. Toto rozhodnut reformovat kodex uinil onen pape thodne, kdy sdlil svj mysl konat synodu msk diecze a svolatveobecn snm. Zmr svolat onu synodu se jen mlo tkal opravykodexu, avak zmr svolat snm m pro nai vc velmi velk vznam aje s n zce spojen. Na otzku, pro Jan XXIII. pocioval nutnost opravitplatn kodex, me nm dt odpov t kodex vyhlen 1917. Je vakjet jin odpov, a to rozhodujc: Samotnmu snmu, kter svoupozornost zamil ponejvce na crkev, se oprava kodexu kanonickhoprva jevila jako nutn poadavek. Jak je znmo, byl snm po prvnmoznmen opravy kodexu teprve vc budouc. Nadto snmovndokumenty z oblasti uitelsk sluby crkve a hlavn jeho nauka o crkvibyly vypracovny teprve v letech 1962 - 1965. Kad pece uzn, eJan XXIII. velmi sprvn poznal situaci a prvem a po zsluze lze ci,e na dlouhou dobu pispl k prospchu crkve. Proto nov kodex, kterse dnes zveejuje, nutn vyadoval pedchoz prci snmu. Akoliv byloznmen zrove s onm ekumenickm shromdnm, pes to jepozdj, protoe prce na vyhotoven tohoto kodexu mohly zat teprvepo skonen snmu, ponvad se musely na nm zakldat. Kdy se dnesve vzpomnkch vracm k zatku tto cesty, to jest k 25. lednu 1959 ak sammu Janu XXIII., kter dal podnt k revizi kodexu, tu musmdoznat, e tento vyplynul z jedinho zmru - obnovy kesanskhoivota. Tmto zmrem byly vedeny vechny prce koncilu. Kdy nynzamm svou pozornost na charakter prac, kter pedchzelyvyhlen kodexu a na zpsob, jakm byly provdny, hlavn zapontifiktu Pavla VI. a Jana Pavla I. a poslze a k dnenmu dni, musmzcela oteven zdraznit jejich s b o r o v realizovn a ukonen, co setk nejen vnjho uspodn dla, ale i sam povahy stanovenchzkon. Tento znak sborovosti, jm se vznik tohoto kodexu obzvltvyznauje, je zcela ve shod s uenm a povahou 2. vatiknskhosnmu. Proto je tento kodex nejen svm obsahem, ale i svm pvodemnesen duchem tohoto snmu, v jeho dokumentech je crkevpresentovna jako obecn tajemstv spsy (srv. konst. Lumen gentium, .9, 48), jako bo lid a jej hierarchick zaloen spov na sborubiskup spolu s papeem jako hlavou. Z toho dvodu byli biskupovjednotliv i cel sbor pozvni ke spolen prci na pprav novhokodexu, aby v tak dlouhm sil, pokud mono spolenm, mohlypostupn dozrvat prvn formulace, kter by mly slouit poteb

11


cel crkve. Po celou dobu tohoto sil se tchto prac astnili takznalci, lid vznan zvltnmi znalostmi v teologii, djinch apedevm v kanonickm prvu, povolan z celho svta. Kadmu z nichchci dnes projevit svou hlubokou vdnost. Pedevm mm na mysli zemel kardinly, kte byli v ele ppravn komise:kardinla Petra Ciriaciho, kter dlo zaal a kardinla Pericla Feliciho, kterpo mnoho let prce dil a do konce. Dle myslm na sekrete ttokomise: R. D. Jakuba Violarda, pozdjho kardinla, a P. RajmundaBigadora z Tovarystva Jeova, kte oba velkou mrou pisplitomuto dlu svou uenost a moudrost. Zrove s nimi pipomnmkardinly, arcibiskupy a biskupy - leny tto komise, dle poradcejednotlivch studijnch skupin, pozvan k tto namhav prci, ktermezitm povolal Bh k vn odmn. Za n vechny vyslm k Bohumodlitbu pmluvy. Je vak na mst zmnit se i o ivch, pedevm osouasnm zstupci pedsedy, venm bratru Rosaliu Castillu Larovi,kter po velmi dlouhou dobu v tak dleit funkci vykonal vynikajcprci, dle po nm zmiuji milovanho knze Vilma Onclina, kter velmipispl svou vytrvalou pelivost k zdrnmu dokonen dla, a takostatn z komise, jako kardinly jej leny, dle ednky, poradce,spolupracovnky ve studijnch skupinch nebo v jinch adech, ktevichni velmi hodnotn pispli k vypracovn a dokonen tohoto taknalhavho a obsanho dla. Kdy dnes vyhlauji tento kodex, jsem sipln vdom, e tento akt se zakld na m papesk autorit, a protom primtov charakter. Pes to jsem si zrove vdom, e pokud jde oltku tohoto kodexu, tato v sob zahrnuje sborovou pi vech mchbrat biskup o crkev. Na zklad jaksi podobnosti se snmemsamotnm m bt tento kodex povaovn jakoby za ovoce sborovspoluprce odbornk a instituc cel crkve. Nabz se dal otzka,toti co je kodex kanonickho prva. Abychom na ni dn odpovdli,musme pipomenout ono dlouhodob prvn ddictv obsaen v knihchStarho a Novho zkona, z nho pochz jako z prvotnho zdrojeveker prvn a zkonodrn tradice crkve. Nebo Je Kristus vbecnezruil, ale naplnil bohat ddictv Zkona a Prorok, kter se postupnrozvinulo z djin a zkuenost boho lidu ve Starm zkon (srv. Mt5,17), take toto novm a hlubm zpsobem pat k novozkonnmu ddictv. Akoliv kdy sv. Pavel vykld velikonon tajemstv, u, eospravedlnn nedosahujeme skutky Zkona, ale vrou (srv. m 3,28;Gal 2,16), pece nevyluuje zvaznost Desatera (srv. m 13,8-10; Gal5,13-25; 6,2), ani nepopr dleitost kzn v bo crkvi (srv. 1 Kor, kap.5 a 6). Tak nm Nov zkon umouje mnohem lpe pochopit dleitostkzn, abychom lpe porozumli vazbm, kter ji tsn spojuj sespsonosnou povahou evangelia. Kdy je tomu tak, je dostaten zejm,e nen clem kodexu, aby v ivot crkve nebo vcch nahradil vru,milost, charizmata nebo pedevm lsku. Naopak kodex m v zmrunavodit takov podek v ivot spoleenstv crkve, kter d pednostlsce, milosti a charismatm a souasn usnadn jejich rst jak v ivotspoleenstv crkve tak jednotlivc, kte k nmu pat. Kodex, jakoprvotn zkonodrn dokument crkve, spovajc na prvnm azkonodrnm odkazu zjeven a tradice, je nutno povaovat za nutn

12


nstroj pro zachovn nleitho podku jak v ivot jednotlivc ispoleenstv, tak v innosti crkve. Proto krom zkladnch prvkhierarchick a organick struktury crkve, stanoven jejm boskmZakladatelem nebo zaloen na apotolsk nebo jin velmi star tradici, akrom hlavnch norem tkajcch se uskuteovn j sven troj slubymus stanovit i nkter pravidla a normy jednn. Nstroj, kterm jekodex, se zcela shoduje s povahou crkve, jak ji obecn podvuitelsk sluba 2. vatiknskho snmu zvlt - 3 - v pojednn ocrkvi. Dokonce jistm zpsobem lze povaovat nov kodex za velikousnahu peloit onu koncilovou nauku o crkvi do kanonickho vyjden.I kdy nen mon dokonale kanonicky vyjdit koncilovou naukoupodan obraz crkve, je pece nutn, aby se

kodex k tomuto obrazu vdy obracel jako k prvotnmu vzoru, jeho rysymus svou povahou pokud mono vyjadovat. Z toho vyvraj zkladnnormy, jimi se nov kodex d, v mezch jemu vlastn ltky a jeho jazyka,kter souvis s touto ltkou. Tm spe je mono tvrdit, e tu vznikonen znak, pro nj je kodex povaovn za doplnn uen 2.vatiknskho snmu, a to zvlt dvou konstituc - dogmatick apastorln. Z toho vyplv, e ona zkladn novost, kter, ani by vyboilaze zkonodrn tradice crkve, se nalz ve 2. vatiknskm snmu,hlavn v jeho nauce o crkvi, je souasn novost novho kodexu. Zprvk, kter vyjaduj prav a vlastn obraz crkve, je nutno zmnitnsledujc: nauku o crkvi jako bom lidu (srv. konst. Lumen gentium, 2)a o hierarchii jako slub (tamt., 3), mimoto nauku o crkvi jakospoleenstv a z toho vznikajcch vzjemnch vztazch mezi celoucrkv a mstnmi crkvemi, mezi sborovost a primtem, dle nauku obom lidu, z nho kad zpsobem sob vlastnm se astn trojsluby Kristovy - knsk, prorock a krlovsk. S touto naukou jsouspojena prva a povinnosti vcch a zejmna laik. K tomu se pipojujesil crkve o ekumenismus. Jestlie tedy 2. vatiknsk snm vynesl zpokladu tradice vci nov i star, a to nov je obsaeno i vezmnnch novch prvcch, je zejm, e kodex do sebe pojal znakvrnosti v novosti a novosti ve vrnosti a tomuto znaku se pizpsobujesvou vlastn ltkou a zvltnm zpsobem vyjadovn. Nov kodexvychz v dob, kdy biskupov cel crkve jeho vyhlen nejenpoaduj, ale nalhav se ho doaduj. Opravdu je kodex kanonickhoprva pro crkev zcela nutn. Protoe crkev m svm zaloenmspoleensk a viditeln charakter, potebuje normy, aby se stala viditelnoujej hierarchick a organick struktura, aby vkon slueb svench jBohem, hlavn duchovn moci a udlovn svtost, bylo dnuspodno, aby vzjemn vztahy mezi vcmi podle spravedlnostispovaly na lsce pi stanoven a zabezpeen prv jednotlivc, abykonen spolen sil o dokonalej kesansk ivot bylopodchyceno, posilovno a podporovno kanonickmi normami. Konenkanonick normy vyaduj svou povahou, aby byly zachovvny. Z tohodvodu byl kodex po dlouhou dobu pipravovn s co nejvt pelivost.Dbalo se na pesn vyjadovn na prvnickm, kanonickm iteologickm zklad. S pihldnutm k tomu vemu je nutno si pt, aby

13


se nov kanonick zkonodrstv stalo innm nstrojem, jm crkevbude moci petvet sama sebe v duchu 2. vatiknskho snmu a stlevce a vce se bude ukazovat jako vhodn pro uskuteovn svsluby spsy v tomto svt. Tyto vahy bych chtl s dvrou svit vem,kdy vyhlauji hlavn zkonk pro crkev latinskho obadu. K d Bh,aby tento kodex doporuovala radost a pokoj se spravedlnost aposlunost, aby to, co hlava pikazuje, bylo tlem dodrovno. Proto vdve v pomoc bo milosti, podpoen autoritou svatch apotol Petraa Pavla, na zklad jist znalosti a vyhovuje pnm biskup z celhosvta, kte se mnou sborov spolupracovali, tedy na zklad nejvyautority, kterou mm, vyhlauji touto konstituc do budoucna innoutento kodex, tak jak je uspodn a pehldnut, a naizuji, e m dobudoucna prvn slu zkona pro celou crkev latinskho obadu, a svujiho k zachovvn vem, jich se tk. Aby se vichni mohli dnseznmit s jeho ustanovenmi jet ped tm, ne nabude innosti,naizuji, e jeho zvaznost nastv prvnm dnem adventu roku 1983. Jehozvaznost nen naruena dnm nazenm, ustanovenm, privilegiem, azvltnm nebo zvltn vhrady zasluhujcm, ani obyejem, kter je vrozporu s tmto kodexem. Vybzm vechny milovan bratry a sestry,aby s upmnm srdcem a dobrou vl plnili uveden normy v nadji, eposl sil o kze v crkvi a podpo tm jet vce spsu du za pomociPanny Marie, Matky crkve.

V m-Vatikn dne 25. ledna 1983, v ptm roce mhopontifiktu. pape Jan Pavel II.

. Kniha IVeobecn normyKn.1

Knony tohoto kodexu zavazuj pouze leny crkve latinskho obadu.Kn.2

Kodex zpravidla neupravuje obady pi liturgickch konech: protodosavadn liturgick zkony zstvaj nadle v innosti, pokud nkter znich nen v rozporu s knony tohoto kodexu.Kn.3

Knony kodexu neru ani nemn dohody mezi Apotolskm stolcem astty nebo jinmi politickmi spolenostmi: tyto dohody proto zstvajnadle v innosti, i kdy jsou v rozporu s ustanovenmi tohoto kodexu.Kn.4

Nedotena zstvaj ji zskan prva a privilegia udlen aneodvolan Apotolskm stolcem ve prospch fyzickch neboprvnickch osob, jestlie jsou vyuvna a tento kodex je vslovnnezruuje.Kn.5

1. Zcela se zruuj a nesmj bt v budoucnu obnoveny dosud platnobyeje, a veobecn nebo mstn, kter jsou v rozporu s ustanovenmitohoto kodexu a kter knony tohoto kodexu nepipoutj. Zruuj se i

14


ostatn obyeje, pokud kodex nestanov vslovn jinak, anebo pokud sejedn o obyej stolet nebo nepamtn, kter podle rozhodnut ordines pihldnutm k mstnm nebo osobnm okolnostem nen vhodn zruit.

2. Dosud inn mimoprvn obyeje, a veobecn nebo mstn,zstvaj beze zmny.Kn.6

1. innost tohoto kodexu se zruuj: Kodex kanonickho prva, vyhlen v roce 1917; ostatn veobecn nebo mstn zkony, kter jsou v rozporu sustanovenmi tohoto kodexu, pokud o mstnch zkonech nen vslovnstanoveno jinak; vechny trestn zkony, a veobecn nebo mstn, stanovenApotolskm stolcem, pokud nejsou pojaty do tohoto kodexu; ostatn veobecn kzesk zkony, jejich ltku zcela upravuje tento

kodex. 2. Pokud knony tohoto kodexu obsahuj dvj prvo, vykldaj se

s ohledem na kanonickou tradici..

Sta IZkonycrkveKn.7

Zkon se stv prvn normou vyhlenm.Kn.8

1. Obecn zkony crkve se vyhlauj zveejnnm v ednmvstnku Acta Apostolicae Sedis, pokud ve zvltnm ppad nebylstanoven jin zpsob vyhlen. Prvn innosti nabvaj a po uplynutt msc ode dne, kterm je datovna stka Akt, jestlie svoupovahou nenabvaj prvn innosti ihned nebo jestlie sm zkon zvlt a vslovn nestanovil krat nebo del dobu neinnosti.

2. Mstn zkony se vyhlauj zpsobem, kter uril zkonodrcea nabvaj innosti po uplynut jednoho msce ode dne vyhlen,pokud sm zkon nestanov jin den.Kn.9

Zkony jsou inn do budoucnosti, nikoli do minulosti, krom ppadu,kdy vslovn upravuj vci minul.Kn.10

Za zneplatujc nebo nezpsobilost stanovujc se povauj pouze tyzkony, v nich je vslovn eeno, e jednn je neplatn nebo, e osobaje nezpsobil.Kn.11

Zkony ryze crkevn zavazuj osoby poktn v katolick crkvi nebo do15


n pijat, kter maj dostaten uvn rozumu a kter - pokud prvovslovn nestanov jinak1. dovrily sedm rok svho vku.Kn.12

1. Obecn zkony zavazuj vude vechny, pro n jsou stanoveny. 2. Avak obecnmi zkony, kter na uritm zem nejsou inn,

nejsou vzni ti, kte se na tom zem prv zdruj. 3. Zkony stanovenmi pro urit zem jsou vzni ti, pro n byly

ureny a kte tam maj trval nebo pechodn bydlit a zrove setam prv zdruj, pi dodren ustanoven kn. 13.Kn.13

1. O mstnch zkonech plat prvn domnnka, e jsou zemn ane osobn, nen-li zejm opak.

2. Osoby, kter se prv zdruj mimo sv trval nebopechodn bydlit, nejsou vzny:1. Mstnmi zkony innmi na jejich zem v dob, kdy se na nm nezdruj, jestlie jejich nedodren nepsob kodu na jejich vlastnmzem, anebo jestlie se nejedn o osobn zkony;2. mstnmi zkony zem, na nm se zdruj, s vjimkou zkon kzajitn veejnho podku, dle zkon, kter stanovuj zvltnnleitosti prvnch kon nebo se tkaj nemovitost, kter jsou na tom zem.3. Osoby, kter nemaj ani trval ani pechodn bydlit, jsou vzny jakobecnmi tak mstnmi zkony innmi na mst, kde se prv zdruj.Kn.14

Zkony - vetn zneplatujcch nebo stanovujcch nezpsobilost -nezavazuj pi prvn pochybnosti. V ppad skutkov pochybnosti meod nich dispenzovat ordin, pokud - jedn-li se o vyhrazenou dispens -pedstaven, jemu je dispens vyhrazena, ji obvykle udluje.Kn.15

1. Neznalost nebo omyl, tkajc se zkon zneplatujcch nebostanovujcch nezpsobilost, nem dn prvn inky, pokud nenvslovn stanoveno jinak.

2. Prvn se nepedpokld neznalost nebo omyl, tkajc se zkonanebo trestu nebo skutenost tkajcch se vlastn osoby nebo notorickskutenosti tkajc se jin osoby; pedpokld se vak, jde-li o jin ne notorick skutenosti tkajc se jin osoby, dokud se neproke opak.Kn.16

1. Autenticky vykld zkony zkonodrce nebo osoba, kterouautentickm vkladem povil.

2. Autentick vklad podan formou zkona m stejnou prvn slujako zkon sm, a mus bt vyhlen; jestlie pouze deklaruje slovazkona, nevzbuzujc pochybnost, m vklad zptn inky; jestlie sepodv roziujc nebo zuujc vklad nebo se vykld zkon vzbuzujcpochybnost, nem zptn inky.

16


3. Vklad soudnm rozhodnutm nebo sprvnm aktem v jednotlivvci nen zkonem a zavazuje pouze ty osoby a tk se pouze tch vc,pro n byl vydn.Kn.17

Zkonm crkve je nutno rozumt podle vlastnho vznamu slov,sledovanho v textu a kontextu; jestlie vznam zstal pochybn anejasn, je nutno pout paralelnch text, pokud jsou, a pihldnout kelu zkona, k jeho okolnostem a k myslu zkonodrce.Kn.18

zkon stanovujcch trest nebo omezujcch svobodn vkon prvnebo obsahujcch vjimku ze zkona je nutno pout zuujcho vkladu.Kn.19

Jestlie nkter prvn vc - s vjimkou trestn - nen vslovn upravenaobecnm nebo partikulrnm zkonem nebo prvnm obyejem, je nutno jirozhodnout pomoc zkon upravujcch obdobn zleitosti, dlepouitm obecnch prvnch zsad pi uplatnn kanonick umrnnosti,dle pomoc prvnho pojet a praxe msk kurie a spolenho austlenho nzoru odbornk.Kn.20

Pozdj zkon ru bu zcela, nebo sten zkon dvj, jestlieo zruen obsahuje vslovn ustanoven anebo jestlie je s dvjmzkonem v pmm rozporu nebo jestlie zcela upravuje vekerou ltkudvjho zkona; avak obecnm zkonem se vbec neru prvopartikulrn nebo zvltn, nen-li v prvu vslovn stanoveno jinak.Kn.21

pochybnosti se nepedpokld zruen dvjho zkona, nbr jenutno porovnat pozdj a dvj zkony a dle monosti je uvst v soulad.Kn.22

Svtsk zkony, na n odkazuje prvo crkve, maj v kanonickmprvu tyt inky, pokud nejsou v rozporu s boskm prvem a pokudkanonick prvo nestanov jinak..StaIIPrvnobyejKn.23

Prvn slu zkona m pouze obyej navozen spoleenstvmvcch, kter schvlil zkonodrce a kter odpovd ustanovenmnsledujcch knon.Kn.24

1. Prvn innosti zkona neme nabt obyej, kter je v rozporu sboskm prvem.

17


2. Prvn innosti zkona me nabt obyej, kter je vikanonickmu prvu protiprvn nebo mimoprvn, pouze tehdy, jestlie jerozumn; avak obyej, kter prvo vslovn nepipout, nen rozumn.Kn.25

Prvn sly zkona nabv pouze obyej, kter s myslem stanovitprvo byl navozen spoleenstvm zpsobilm alespo k tomu, aby byl pron vydn zkon.Kn.26

Obyej mimoprvn nebo protiprvn, pokud nebyl zkonodrcemschvlen mimodnm zpsobem, nabv prvn innosti zkonapouze tehdy, jestlie byl zkonn zachovvn po neperuenou dobuplnch za sebou jdoucch ticeti let; avak proti kanonickmu zkonu,obsahujcmu ustanoven zapovdajc budouc obyeje, me bt navozenpouze obyej stolet nebo nepamtn.Kn.27

Prvn obyej podv nejlep vklad zkona.Kn.28

Pi dodren ustanoven kn. 5 se protiprvn nebo mimoprvn obyejru protichdnm obyejem nebo zkonem; avak neobsahuje-li zkonvslovnou zmnku o prvnch obyejch, neru obyeje stolet nebonepamtn, ani obecn zkon neru obyeje mstn.. Sta IIIObecn zvazn nazen ainstrukce Kn.29

Obecn zvazn nazen, jimi pslun zkonodrce stanovujeobecn pedpisy pro spoleenstv zpsobil obdret zkon, jsou vlastnzkony a d se ustanovenmi knon o zkonech.Kn.30

Kdo m pouze vkonnou moc, nen oprvnn vydat obecnzvazn nazen podle kn. 29, s vjimkou zvltnch ppad, kdy bylpodle ustanoven prva vslovn zmocnn pslunm zkonodrcem,pi em je povinen zachovat podmnky dan v prvnm aktu zmocnn.Kn.31

1. Obecn provdc pedpisy, jimi se podrobnji stanovujeaplikace zkona nebo jimi se nalh na dodren zkon, mohou vmezch sv psobnosti vydat osoby, kter maj vkonnou moc.

2. Vyhlen a doba poten neinnosti pedpis podle 1 sed ustanovenm kn. 8.Kn.32

Obecn provdc pedpisy zavazuj osoby, kter jsou vznyzkonem, k jeho aplikaci nebo vynucen dodren jsou stanoveny.Kn.33

1. Obecn provdc pedpisy, i kdy jsou vydny formouzvaznch smrnic nebo jinch akt, nezruuj zkon a jejich ustanoven,kter jsou v rozporu se zkonem, jsou prvn neinn.

18


2. Obecn provdc pedpisy ztrcej prvn innost vslovnmnebo nepmm zruenm pslunm pedstavenm a tak znikemzkona, k jeho proveden byly vydny; zstvaj vak v innosti,jestlie osoba, kter je vydala, pozbyla svou pravomoc, pokud nenvslovn stanoveno jinak.Kn.34

1. Instrukce, kter vykldaj ustanoven zkona a dvaj pokyny projeho provdn, se vydvaj pro potebu tch, kterm je svenoprovdn zkona, a je tak zavazuj pi jeho provdn; v mezch svpravomoci je vydvaj osoby majc vkonnou moc.

2. Ustanovenmi instrukc se neru zkon, a jestlie je nkter z nichv rozporu se zkonem, nem toto ustanoven dnou prvn innost.

3. Instrukce ztrcej prvn innost jednak vslovnm nebo nepmmzruenm od pslunho pedstavenho, kter je vydal, nebo od jehonadzenho, jednak tak znikem zkona, k jeho vkladu nebo proveden byly vydny.. Sta IVIndividuln sprvn akty. Hlava1SpolennormyKn.35

Individuln sprvn akt, a ve form rozhodnut nebo pkazu neboreskriptu, me vydat v mezch sv psobnosti osoba, kter mvkonnou pravomoc; tm se vak neru ustanoven kn. 76, 1.Kn.36

1. Individulnmu sprvnmu aktu je nutno rozumt podle vlastnhovznamu slov a bnho zpsobu vyjadovn; v pochybnosti podlhzuujcmu vkladu sprvn akt, kter se tk spornch vc nebo kterobsahuje pohrku trestem nebo uloen trestu nebo jm se omezujprva nebo poruuj zskan prva tetch osob nebo kter je v rozporuse zkonem danm ve prospch soukromch osob; vechny ostatnpodlhaj roziujcmu vkladu.

2. Sprvnho aktu se sm pout pouze pro ppady, kter jsou v nmvslovn uvedeny.Kn.37

Sprvn akt, kter se tk vnjho oboru, mus bt vyhotovenpsemn; rovn psemn mus bt vyhotovena listina o jeho provedenvykonavatelem.Kn.38

Sprvn akt, i kdy se jedn o reskript "z vlastnho podntu", nemdn prvn inky, jestlie poruuje prvo zskan tet osobou neboje v rozporu se zkonem nebo prvnm obyejem, pokud jej pslun

19


pedstaven nevybavil zruovac dolokou.Kn.39

Podmnky ve sprvnm aktu jsou platn jen tehdy, jsou-li vyjdeny slovy"jestlie", "jestlie ne", "pokud".Kn.40

Vykonavatel sprvnho aktu jedn neplatn, dokud neobdr listinu anepezkoum jej pravost a neporuenost; toto neplat v ppad, kdymu pvodce aktu pedem oznmil obsah listiny.Kn.41

Vykonavatel sprvnho aktu, kter je poven pouze jehoprovedenm, nesm odept jeho proveden, krom ppadu, kdy jezejm, e akt je neplatn nebo e z jinho zvanho dvodu nemebt proveden nebo e nebyly splnny v nm stanoven podmnky;jestlie vykonavatel m za to, e proveden sprvnho aktu je vzhledemk osobnm nebo mstnm okolnostem nevhodn, pozastav jeho vkon; vtom ppad ihned vyrozum pedstavenho, kter akt vydal.Kn.42

Vykonavatel sprvnho aktu je povinen postupovat podle zmocnn;jestlie vak nesplnil v listin stanoven podstatn podmnky a nedodrelpodstatnou formu postupu, je proveden aktu neplatn.Kn.43

Vykonavatel sprvnho aktu me podle svho rozumnho uvenustanovit msto sebe zstupce, jestlie toto zastoupen nebylozapovzeno nebo nebylo-li proveden sveno vykonavateli vzhledem kjeho osobnm pednostem nebo nebyl-li zstupce pedem uren; v tchtoppadech sm vykonavatel svit jin osob ppravn jednn.Kn.44

Sprvn akt me provst i vykonavatelv nstupce v adu; nesmvak, jestlie vykonavatel byl uren z dvodu svch osobnch pednost.Kn.45

Vykonavateli je dovoleno znovu provst tent sprvn akt, jestlie sezmlil pi jeho proveden.Kn.46

Sprvn akt nezanik ztrtou pravomoci osoby, kter jej vydala,pokud prvo vslovn nestanov jinak.Kn.47

Zruen sprvnho aktu jinm sprvnm aktem pslunhopedstavenho nabv ink a od okamiku, kdy jeho zruen bylozkonn sdleno osob, kter byl uren.. Hlava 2Rozhodnut a pkazKn.48

Rozhodnutm se rozum sprvn akt vydan pslunm pedstavenm

20


se sprvn pravomoc, kterm se podle prva rozhoduje nebo inopaten, je svou povahou nepedpokldaj dost podanou jinou osobou.Kn.49

Pkaz je rozhodnut, kterm se pmo a zkonn ukld osobnebo uritm osobm nco uinit nebo opomenout, pedevm k vynucendodren zkona.Kn.50

Ped vydnm rozhodnut si pedstaven zsk nezbytn poznatky adkazy a - pokud je to mon - vyslechne ty, jejich prva mohou btporuena.Kn.51

Rozhodnut se vyd psemn, s alespo souhrnnm uvedenm dvod,je-li rozhodovno ve vci.Kn.52

Rozhodnut m prvn inky pouze ve vci, kter je jehopedmtem, a pro osoby, pro n je vydno; tyto osoby vak zavazujevude, pokud nen zejm opak. Kn.53

Jestlie si rozhodnut navzjem odporuj, m zvltn rozhodnut vyprvn slu ne rozhodnut obecn, a to v sti obsahujc zvltnustanoven; jsou-li stejn zvltn nebo stejn obecn, ru serozhodnut dvj rozhodnutm pozdjm co do tch st, v nich siodporuj.Kn.54

1. Rozhodnut, jeho proveden je sveno vykonavateli, m prvninky od okamiku proveden; v ostatnch ppadech od okamiku, kdybylo adrestovi sdleno jmnem pvodce rozhodnut.

2. Aby se mohlo vynutit splnn rozhodnut, je nutno je oznmitzkonnou listinou podle norem prva.

Kn.55Pi dodren kn. 37 a kn. 51, jestlie velmi vn dvod brn

tomu, aby rozhodnut bylo v psemn form dorueno, povauje serozhodnut za sdlen, kdy bylo adrestovi peteno ped notemnebo dvma svdky, o em se vyhotov listina, kterou podep vichniptomn.Kn.56

Rozhodnut se povauje za sdlen, jestlie adrest byl dnpedvoln k pevzet nebo vyslechnut rozhodnut a nedostavil se bez spravedlivho dvodu nebo odmtl podepsat.Kn.57

1. Jestlie zkon naizuje vydat rozhodnut nebo jestlie ten, kdom zjem, zkonn podal dost nebo sprvn odvoln za elem vydnrozhodnut, rozhodne pslun pedstaven do t msc od pijetdosti nebo sprvnho odvoln, pokud zkon nestanov jinou lhtu.

2. Uplynutm tto lhty, bhem n nebylo rozhodnut vydno, se21


prvn pedpokld zporn vyzen rozhodnut pro ely podndalho sprvnho odvoln.

3. Pedpoklad zpornho vyzen rozhodnut nezbavujezkonnho pedstavenho povinnosti vydat rozhodnut ani nhradyzpsoben kody podle kn. 128.Kn.58

1. Rozhodnut ztrc svou innost zkonnm zruenm se stranypslunho pedstavenho a tak znikem zkona, k jeho proveden bylovydno.

2. Pkaz, kter nebyl uloen zkonnou listinou, zanik ztrtoupravomoci toho, kdo jej vydal..Hlava3

ReskriptKn.59

1. Reskriptem se rozum sprvn akt vydan psemn pslunmpedstavenm se sprvn pravomoc, kterm se podle jeho podstatyudluje na zklad dosti privilegium nebo dispens nebo jin vhoda.

2. Pedpisy o reskriptech plat tak o udlen dovolen a o stnmudlen vhod, pokud nen zejm opak.Kn.60

Reskript me obdret kad, komu to nen vslovn zakzno.Kn.61

Nen-li zejm opak, lze zskat reskript pro jinou osobu, a to i bez jejhosouhlasu, a plat ped tm, ne jej pijala, pokud doloky nestanov jinak.Kn.62

Reskript, pro kter nen stanoven vykonavatel, nabv ink od22


okamiku vydn listiny; ostatn od okamiku proveden.Kn.63

1. Neplatnost reskriptu je zpsobena zamlenm pravdiv skutenosti(subrepc), jestlie v dosti nebyly uvedeny nleitosti, kter podlezkona, zpsobu vyizovn a kanonick praxe je k platnosti nutno uvst,pokud se nejedn o reskript poskytujc vhodu, vydan "z vlastnhopodntu".

2. Rovn je neplatnost reskriptu zpsobena uvedenm nepravdivskutenosti (obrepc), jestlie ani jeden uveden hlavn dvod nenpravdiv.

3. Hlavn dvod uveden v reskriptu, ktermu nebyl stanovenvykonavatel, mus bt pravdiv v dob, kdy byl reskript vydn; u ostatnchv dob proveden.Kn.64

Vhoda, kterou odmtla udlit kterkoliv sloka msk kurie,neme bt bez souhlasu sloky, kter ji zaala projednvat, platnudlena jinou slokou te kurie ani jinm pslunm pedstavenmkrom papee. Tmto ustanovenm se neru prva Penitencirie provnitn obor svdom.Kn.65

1. Pi zachovn ustanoven 2 a 3, sm nkdo od jinhoordine dat vhodu, kterou mu neudlil jeho vlastn ordin, jentehdy, jestlie uvede, e mu nebyla udlena; ordin neudl vhodudve, ne zjist pro je pedchoz ordin neudlil.

2. Vhodu, kterou neudlil generln vik nebo biskupsk vik,neme platn udlit jin vik tho biskupa, a to ani pi uveden dvod,pro ji udlit odmtli.

3. Vhodu, kterou neudlil generln vik nebo biskupsk vik,udl dieczn biskup neplatn, jestlie se nezmn o tom, e jineudlili; vhodu, kterou neudlil dieczn biskup, udl neplatngenerln vik nebo biskupsk vik, jestlie k tomu neml souhlasbiskupa.Kn.66

Reskript se nestv neplatnm z dvodu omylu co do jmna osoby, jse udluje, nebo osoby, kter jej udluje nebo msta, kde bydl, nebo vci,o ni se jedn, pokud podle uven ordine nen o on osob nebo vcipochybnost.Kn.67

1. Jestlie o te vci jsou vydny dva reskripty, kter si vzjemnodporuj, m zvltn reskript vy prvn slu ne obecn ve vcech,kter jsou zvltnm zpsobem vyjdeny.

2. Jestlie jsou stejn zvltn nebo stejn obecn, m vy prvnslu dvj ped pozdjm, pokud ve druhm nen vslovn zmnka oprvnm, nebo jestlie adrest prvnho tohoto reskriptu nepouil z dvodupodvodu nebo znan nedbalosti.

3. V pochybnosti, zda je nebo nen reskript neplatn, je nutno se23


obrtit na toho, kdo reskript vydal.Kn.68

Reskript Apotolskho stolce, v nm nen stanoven vykonavatel,mus bt pedloen ordini jen tehdy, jestlie je to v te listinpikzno nebo se jedn o veejn zleitosti anebo je teba pezkoumatpodmnky.Kn.69

Reskript, pro jeho pedloen nen stanovena lhta, me bt vydnvykonavateli kdykoliv, pokud se tak stane beze lsti a podvodu.Kn.70

Jestlie je v reskriptu sveno vykonavateli samo udlen vhody,je na jeho rozumnm uven a svdom vhodu poskytnout nebo odept.Kn.71

Nikdo nen povinen ut reskriptu udlenho pouze v jeho prospch,nen-li k tomu zavzn z jinho dvodu kanonickou povinnost.Kn.72

Reskripty Apotolskho stolce, jejich innost skonila, me zespravedlivho dvodu jedenkrt prodlouit dieczn biskup nejve o timsce.Kn.73

Zkonem se neru reskript, kter je s nm v rozporu, jestlie zkonnestanov jinak.Kn.74

stn udlenou vhodu me osoba pout na vnitnm oboru, je vakpovinna ji prokzat pro vnj obor, kdykoliv se to od n zkonn poaduje.Kn.75

Jestlie reskript obsahuje privilegium nebo dispens, zachovajse nad to ustanoven nsledujcch knon.. Hlava4PrivilegiumKn.76

1. Privilegium neboli vhodu ve prospch uritch fyzickch neboprvnickch osob, poskytnutou zvltnm prvnm aktem, me udlitzkonodrce i pedstaven s vkonnou pravomoc, kterho k tomuzkonodrce zmocnil.

2. Stolet nebo nepamtn dren zakld prvn domnnku udlenprivilegia.

Kn.77Privilegium je nutno vykldat podle kn. 36, 1; mus se vak pout

takovho vkladu, aby osoby majc privilegium doshly njak vhody.Kn.78

1. O privilegiu se pedpokld, e je trval, pokud se neproke opak.24


2. Osobn privilegium, kter je toti vzno na osobu, zanik spolu s n. 3. Vcn privilegium zanik nsledkem plnho zniku vci nebo

msta; zanikl mstn privilegium oivuje, jestlie msto bylo bhem padesti let obnoveno.Kn.79

Privilegium zanik zruenm pslunm pedstavenm podle kn.47, m se nemn ustanoven kn. 81.Kn.80

1. Zeknutm se zanik privilegium pouze tehdy, jestlie zeknut sebylo pijato pslunm pedstavenm.

2. Kterkoliv fyzick osoba se me zci privilegia udlenhopouze v jej prospch.

3. Jednotliv osoby se nemohou zci privilegia udlenhoprvnick osob z dvodu zvltn hodnoty msta nebo vci; prvnickosoba se me zci sob udlenho privilegia jen tehdy, jestliezeknutm se nevznikne koda crkvi nebo jinm osobm.Kn.81

Privilegium nezanik znikem prva na stran osoby, kter jeudlila, krom ppadu, kdy bylo udleno s dolokou "ze zvltn pzn"nebo jinou rovnomocnou.Kn.82

Privilegium, kter nen na obt jinm, nezanik jeho neuvnm anizneuvnm; psob-li vak obte jinm, zanik nsledkem zkonnhopromlen.Kn.83

1. Privilegium zanik uplynutm doby, na ni bylo udleno, nebovyerpnm potu ppad, pro n bylo dno, m se nemn kn. 142, 2.

2. Zanik i tehdy, kdy se podle uven pslunho pedstavenhopostupem asu natolik zmnily okolnosti, e se stalo kodlivm nebo jehouvn nedovolenm.

Kn.84Kdo zneuv moci, kterou obdrel na zklad privilegia, zasluhuje,

aby ho byl zbaven; po marnm napomenut proto zbav ordin, kterudlil privilegium, osobu majc privilegium, privilegia, kterho zneuv;jestlie privilegium udlil Apotolsk stolec, je mu to ordin povinensdlit..Hlava5

25


Dispenz

Kn.85

Dispenz neboli zbaven vzanosti zkonem ryze crkevnm vezvltnm ppad me udlit v mezch sv psobnosti osobavybaven vkonnou pravomoc, ale i osoba, kter moc dispenzovatudluje vslovn nebo nepmo samo prvo nebo zkonn zmocnn.Kn.86

Nesm se udlit dispenz od zkona, kter uruje podstatn prvkyprvnch institut a prvnch jednn.Kn.87

1. Dieczn biskup me dispenzovat vc, kdykoliv to uzn zavhodn pro jejich duchovn prospch, a to od kzeskch zkon, jakobecnch, tak partikulrnch, stanovench papeem pro jeho zem nebopro jeho podzen, nesm vak dispenzovat od zkon procesnchnebo trestnch, ani v ppadech, v nich dispenz je zvlt vyhrazenaApotolskmu stolci nebo jinmu pedstavenmu.

2. Jestlie je nesnadn obrtit se na Apotolsk stolec a zrove zprodlen hroz nebezpe velk kody, je kterkoliv ordin oprvnndispenzovat od tch zkon, a to i kdy je dispenz vyhrazenaApotolskmu stolci, pokud Apotolsk stolec za stejnch okolnostobvykle dispenzuje, m se nemn ustanoven kn. 291.Kn.88

Mstn ordin je oprvnn dispenzovat od diecznch zkon, kdyuzn, e to bude ve prospch vcch, dle od zkon stanovenchplenrnm nebo provinnm snmem nebo biskupskou konferenc.Kn.89

Far a ostatn kn nebo jhni jsou oprvnni dispenzovat odobecnho nebo mstnho zkona jen tehdy, kdy k tomu byli vslovnzmocnni.Kn.90

1. Od crkevnho zkona sm bt udlena dispenz jen zespravedlivho a rozumnho dvodu, se zetelem na okolnosti ppadu azvanost zkona, od nho se dispenzuje; jinak je dispenz nedovolen,

26


a jestlie ji neudlil sm zkonodrce nebo jeho nadzen, je mimotojet neplatn.

2. V pochybnosti o dostatenosti dvodu je dispenz udlena platn adovolen.

Kn.91Osoba, kter m moc dispenzovat, me j pout, i kdy je mimo sv

zem, ve prospch sob podzench, i kdy nejsou ptomni na jejmzem, a tak, pokud nen vslovn stanoveno jinak, ve prospch tch,kte na jejm zem nemaj trval ani pechodn bydlit, ale na jejmzem se zdruj, a tak me dispenzovat sama sebe.Kn.92

Dispenz podle kn. 36, 1 i sama dispenzn moc udlen prourit ppad podlh zuujcmu vkladu.Kn.93

Dispenz, kter m trval nebo optovn inek, zanik stejnmzpsobem jako privilegium, a tak nsledkem jistho a plnho znikuhlavnho dvodu.. Sta VStanovy a jednacd Kn.94

1. Stanovy ve vlastnm slova smyslu jsou normy dan podleustanoven prva prvnickm osobm sborovm i nesborovm, ktermi sejim uruje jejich el, stava, zen a zpsob jednn.

2. Stanovy sborov prvnick osoby zavazuj pouze osoby, kterjsou zkonn leny t prvnick osoby; stanovy nesborov prvnickosoby zavazuj ty, kte tuto osobu d.

3. Normy stanov dan a vyhlen ze zkonodrn moci podlhajustanovenm knon o zkonech.Kn.95

1. Jednac dy jsou pravidla ili normy, kter je nutno dodrovatpi shromdnch osob, a nazench crkevnm pedstavenm nebosvobodn svolanch vcmi, anebo pi jinch akcch, a jimi se urujnleitosti tkajc se stavy, zen a zpsob jednn.

2. Pi shromdnch a akcch jsou normami jednacho du vzni ti,kdo se jich astn.. Sta VIFyzick a prvnick osoby. Hlava 1Kanonickoprvn postavenfyzickch osob Kn.96

Ktem se lovk stv lenem Kristovy crkve a stv se v n osobous povinnostmi a prvy, kter pslu kesanm podle jejich postaven,pokud jsou v crkevnm spoleenstv a pokud tomu nebrn zkonn trest.Kn.97

27


1. Osoba, kter dovrila osmnct rok vku, je zletil; mlad je nezletil. 2. Nezletil osoba, kter nedovrila sedm rok vku, se nazv

dt a nen svprvn, avak dovrenm sedmho roku vku se prvnpedpokld, e doshla uvn rozumu.Kn.98

1. Zletil osoba je pln zpsobil k prvnmu jednn. 2. Nezletil osoba je co do prvnho jednn podzena moci

rodi nebo opatrovnk, krom ppad, kdy bosk prvo nebokanonick prvo vyjm nezletil z jejich moci; pro ustanoven opatrovnka jejich moc plat normy svtskho prva, pokud kanonick prvonestanov jinak nebo pokud dieczn biskup v jednotlivch ppadech ze spravedlivho dvodu nepovauje za vhodn jmenovat jinhoopatrovnka.Kn.99

Osoba, kter trvale nem uvn rozumu, se povauje zanezpsobilou k prvnmu jednn a je prvn postavena na rove dtti.Kn.100

Osoba se nazv: "obyvatel" v mst, kde je jej trval bydlit;"pchoz" v mst, kde m pechodn bydlit; "osoba mimo svbydlit", jestlie se prv nezdruje

ve svm trvalm nebo pechodnm bydliti, kter vak m; "osoba bezbydlit", jestlie nem ani trval, ani pechodn bydlit.Kn.101

1. "Msto pvodu" dtte i nov poktnho je msto, kde vdob, kdy se narodilo, mli trval bydlit nebo, jestlie je vbecnemli, tedy pechodn bydlit rodie dtte nebo, jestlie rodienemli spolen trval nebo pechodn bydlit, kde mla bydlitmatka.

2. Dti "osob bez bydlit" maj "msto pvodu" v mst, kde senarodily; nalezenci v mst, kde byli nalezeni.Kn.102

1. Trval bydlit zskvaj osoby takovm pobvnm na zemnkter farnosti nebo alespo diecze, kter je spojeno s myslem tamtrvale zstat, pokud tomu nic nezabrn, anebo tm, e tam dovr pt letpobytu.

2. Pechodn bydlit zskvaj osoby pobytem na zem nkterfarnosti nebo alespo diecze, kter je spojeno s myslem tam zstatalespo po ti msce, pokud tomu nic nezabrn, anebo skutenmpobytem na tom mst po dobu alespo t msc.

3. Trval nebo pechodn bydlit na zem farnosti se nazv farn;na zem diecze, i kdy ne ve farnosti, dieczn.Kn.103

lenov eholnch spolenost a spolenost apotolskho ivotazskvaj trval bydlit v mst, kde je dm, k nmu pslu;

28


pechodn bydlit v dom, kde pobvaj podle ustanoven kn. 102, 2.Kn.104

Manel maj spolen trval nebo pechodn bydlit; z dvoduzkonnho rozvodu nebo z jinho spravedlivho dvodu me mtkad z nich vlastn trval nebo pechodn bydlit.Kn.105

1. Nezletil osoba m povinn trval nebo pechodn bydlitshodn s bydlitm osoby, jej moci podlh. Po dovren sedmho rokuvku me nezletil zskat i vlastn pechodn bydlit; nezletil osoba,zkonn podle svtskho prva vymann z moci osob, jim podlh,me zskat i vlastn trval bydlit.

2. Osoba, kter byla z jinho dvodu ne nezletilosti zkonn svenajin osob do opatrovnictv nebo pe, zskv trval nebo pechodnbydlit svho opatrovnka nebo peovatele.Kn.106

Trval i pechodn bydlit se pozbv oputnm msta smyslem se tam nevrtit, m se nemn ustanoven kn. 105.Kn.107

1. Jak trvalm, tak pechodnm bydlitm zskv osoba svho fare i ordine. 2. Vlastnm farem i ordinem osoby, kter nem ani trval ani

pechodn bydlit, je far a ordin msta, kde prv pobv. 3. Vlastnm farem osoby, kter m pouze dieczn trval nebo

pechodn bydlit, je far msta, kde se prv zdruje.Kn.108

1. Pokrevn pbuzenstv se pot na linie a stupn. 2. V pm linii je tolik stup, kolik je generac, neboli osob, po

odeten spolenho pedka (kmene).

3. V bon linii je tolik stup, kolik je osob v obou linich dohromady,po odeten spolenho pedka (kmene).Kn.109

1. "vakrovstv" (afinita) vznik z platnho manelstv, i kdy nebylodokonno, a vznik mezi manelem a pokrevnmi pbuznmi jehomanelky, a tak mezi manelkou a pokrevnmi pbuznmi jejhomanela.

2. Pot se tak, e osoby jsou ve vztahu vakrovstv ve stejn liniia stejnm stupni vi manelce, jako jsou pokrevn pbuzn s manelem,a naopak.Kn.110

Dti, kter byly adoptovny podle ustanoven svtskho prva, sepovauj za dti osoby nebo osob, kter je adoptovaly.Kn.111

1. Pijetm ktu je do crkve latinskho obadu vlenno dt rodi,kte do n pat, nebo, jestlie jeden z nich do n nepat, jestlie se

29


dohodli, e dt bude poktno v crkvi latinskho obadu; jestlie senedohodli, je vlenno do crkve toho obadu, k n pat otec.

2. Kad zjemce o kest, kter dovril trnct rok svho vku,si me svobodn zvolit, zdali chce bt poktn v crkvi latinskho obadunebo ve svprvn crkvi jinho obadu; v tom ppad je lenem t crkve,kterou si vyvolil.Kn.112

1. Po pijet ktu se stvaj leny svprvn crkve jinho obadu:1. kdo obdreli dovolen od Apotolskho stolce;2. manel, kter pi uzavrn manelstv nebo za jeho trvn prohlsil, epestupuje do svprvn crkve obadu druhho manelskho partnera;po skonen manelstv se me svobodn vrtit do crkve latinskho obadu.3. dti osob, o nich pojednv odst. 1 a 2, kter nedovrily trnct roksvho vku, dle ve smenm manelstv dti katolickho partnera, kterzkonn pestoupil do crkve jinho obadu; po dovren tohoto vku semohou vrtit do crkve latinskho obadu.

2. Zvyklost, i kdy dlouhodob, pijmat svtosti podle obadu nktersvprvn crkve nem za nsledek vlenn do tto crkve.. Hlava 2PrvnickosobyKn.113

1. Katolick crkev i Apotolsk stolec jsou prvnickmi osobamibosky ustanovenmi.

2. V crkvi jsou krom fyzickch osob jet prvnick osoby, totipodle kanonickho prva nositel povinnost a prv, kter odpovdaj jejichpovaze.Kn.114

1. Prvnick osoby zizuje bu samo prvn ustanoven nebozvltn povolen rozhodnutm pslunho pedstavenho, a to sborovnebo nesborov prvnick osoby zamen k cli, shodnmu s poslnm crkve, kter pesahuje cl jednotlivce.

2. Cli, o nich pojednv 1, se rozum innost v oblasti zbonosti,apotoltu nebo dobroinnosti, a duchovn nebohmotn.

3. Pslun crkevn pedstaven udl prvn subjektivitu jen tmsborovm nebo nesborovm prvnickm osobm, kter opravdusleduj uiten cl a po

zven vech okolnost jsou vybaveny prostedky, kter mohou stait kdosaen stanovenho cle.Kn.115

1. Prvnick osoby v crkvi jsou soubory osob nebo soubory vc. 2. Soubor osob me bt zzen nejmn ze t osob a je sborov,

30


jestlie jeho jednn uruj lenov tm, e podle prva a stanovspolen rozhoduj, a rovnoprvn nebo ne; jinak je nesborov.

3. Soubor vc, neboli samostatn nadace, sestv z majetku ilivc duchovnch nebo hmotnch, a podle ustanoven prva a stanov jid jedna nebo vce fyzickch osob nebo sbor.Kn.116

1. Veejn prvnick osoby jsou soubory osob nebo vc, kterustavuje pslun crkevn pedstaven, aby v mezch jim stanovenchel jmnem crkve podle ustanoven prva plnily sob sven vlastnkol z oblasti veejnho prospchu; ostatn prvnick osoby jsousoukrom.

2. Veejn prvnick osoby dostvaj prvn subjektivitu bu odsamho prva nebo zvltnm rozhodnutm pslunho pedstavenho,kter jim ji vslovn udluje; soukrom prvnick osoby obdr tuto subjektivitu pouze zvltnm rozhodnutm pslunho pedstavenho,kter tuto subjektivitu vslovn udluje.Kn.117

Soubor osob nebo vc, kter usiluje o dosaen prvnsubjektivity, ji me obdret jen v ppad, e pslun pedstavenschvlil jej stanovy.Kn.118

Veejn prvnick osoba je zastupovna tm, e jejm jmnemjednaj osoby, kterm obecn nebo partikulrn prvo nebo vlastnstanovy tuto psobnost piznvaj; soukromou prvnickou osobu zastupujosoby k tomu zmocnn stanovami.Kn.119

1. Pro sborov jednn plat, pokud prvo nebo stanovy neuruj ncojinho:

1. jedn-li se o volbu, je prvoplatn zvolen ten, pro kterho zaptomnosti nadpolovin vtiny z tch, kter je nutno svolat, hlasovalanadpolovin vtina ptomnch; po dvou nespnch hlasovnch sehlasuje o dvou kandidtech, kte obdreli nejvce hlas, anebo, jestlie jejich vce, o dvou vkem nejstarch; jestlie po tetm hlasovn zstvstejnost hlas, povauje se za zvolenho ten, kdo je podle vku star.2. jedn-li se o jin zleitosti, stv se prvoplatnm nvrh, pro kterza ptomnosti nadpolovin vtiny z tch, kter je nutno svolat,hlasovala nadpolovin vtina ptomnch; jestlie po dvou hlasovnchje stejn poet hlas, rozhodne pedsedajc svm hlasem.3. jestlie jde o zleitost, kter se tk vech, avak kadho jakojednotlivce zrove, je nutn, aby s n kad souhlasil.Kn.120

1. Prvnick osoba je svou povahou trval; zanik bu tm, e jepslunm pedstavenm zkonn zruena, nebo tm, e sto roknevyvjela innost; soukrom prvnick osoba jet zanik tehdy, jestliespoleenstv se podle stanov zru nebo jestlie podle rozhodnutpslunho pedstavenho zanikla podle stanov nadace sama.

2. Jestlie zstal jen jeden len sborov prvnick osoby,a soubor

31


osob nepestal podle stanov existovat, pslu tomuto lenu vkon vechprv t osoby.

Kn.121Jestlie se veejn prvnick osoby tak spoj, e z nich vznikne jedna

prvnick osoba s prvn subjektivitou, tato nov prvnick osobapevezme majetek i majetkov prva, patc dvjm prvnickmosobm, a pevezme tak jejich zvazky; mus vak bt dodrena vlezakladatel nadace a drc co do uren majetku a plnn zvazk atak zachovna zskan prva.Kn.122

Jestlie se veejn prvnick osoba rozdl bu tak, e jej st sepipoj k jin prvnick osob nebo tak, e se z oddlen sti vytvonov prvnick osoba, je crkevn pedstaven, jemu rozdlen pslu,povinen postarat se sm nebo prostednictvm vykonavatele, pedevmpi dodren vle zakladatel i drc a pi zachovn zskanch prv aschvlench stanov o nsledujc: 1. aby spolen dliteln majetek adliteln majetkov prva, jako i dluhy a jin zvazky byly rozdlenymezi prvnick osoby, o n se jedn, s nleitou mrnost vychzejcze spravedlnosti a dobra s pihldnutm ke vem okolnostem a potebm obou;2. aby uitky a vnosy z nedlitelnho spolenho majetku pipadlyobma prvnickm osobm, stejn tak i zvazky z tohoto majetku,rovn pi zachovn nleit mrnosti vychzejc ze spravedlnosti adobra.Kn.123

Po zniku veejn prvnick osoby se dispozice s jejm majetkem,majetkovmi prvy a zvazky d prvem a stanovami; jestlie v nichchyb o tom ustanoven, pipad majetek bezprostedn vy prvnickosob, vdy pi zachovn vle zakladatel a drc a zskanch prv;po zniku soukrom prvnick osoby se s jejm majetkem a zvazkynalo podle jejch stanov.. StaVIIPrvnjednnKn.124

1. K platnosti prvnho jednn se vyaduje, aby bylo vykonnoosobou zpsobilou, obsahovalo podstatn prvky a nleitosti poadovank jeho platnosti.

2. O prvnm jednn vykonanm dn co do jeho vnjch prvkse pedpokld, e je platn.Kn.125

32


1. Jednn, kter bylo vynuceno vnjm nsilm na osobu, ktermu nemohla inn elit, se povauje za nevykonan.

2. Jednn vykonan z velkho, protiprvn zpsobenho strachunebo na zklad podvodu je platn, pokud prvo nestanov jinak; mevak bt rozsudkem soudu zrueno bu z podntu pokozen stranynebo jejch prvnch nstupc nebo z edn povinnosti.Kn.126

Jednn vykonan z neznalosti nebo omylu co do podstatnho prvkujednn nebo co do nesplnn podmnky "bez n ne", je neplatn; vostatnch ppadech neznalosti nebo omylu plat, pokud prvo nestanovjinak, avak jednn vykonan z neznalosti nebo omylu me btnapadnuto alobou podle prvnch norem.Kn.127

1. Jestlie prvo stanov, e k prvnmu jednn pedstavenho jeteba souhlasu nebo projednn njakm sborem nebo shromdnmosob, je nutno sbor nebo shromdn svolat podle kn. 166, pokud,jedn-li se pouze o projednn,

nestanov partikulrn nebo zvltn prvo jinak; k platnosti takovhoprvnho jednn se vyaduje souhlas vtiny ptomnch nebo projednnse vemi.

2. Jestlie prvo stanov, e k prvnmu jednn potebujepedstaven souhlas nebo projednn s nktermi jednotlivci:1. vyaduje-li se souhlas, je jednn pedstavenho neplatn, jestlie sisouhlas tch osob nevydal nebo jednal v rozporu s jejich nzorem nebonzorem nkter osoby.2. vyaduje-li se projednn, je jednn pedstavenho neplatn, jestlienevyslechl nzory tch osob; akoliv pedstaven nen povinen pistoupitna jejich nzor, i kdy shodn, nesm se bez pesvdivjho dvodu, knmu dospl svm uvenm, odchlit od jejich nzoru, hlavnshodnho.

3. Vichni, od nich se vyaduje souhlas nebo projednn, jsoupovinni upmn vyslovit svj nzor a dn zachovat tajemstv, jestlieto vyaduje zvanost vc; tuto povinnost me pedstaven zvaznnadit.Kn.128

Kad, kdo prvnm nebo jinm jednnm mysln nebo z nedbalostinezkonn zpsob kodu, je povinen nahradit vzniklou kodu..StaVIIIMocdcKn.129

33


1. Moc dc, kterou m crkev z boskho ustanoven, a kter setak nazv moc jurisdikn, jsou zpsobil mt podle ustanoven prvaosoby, kter pijaly svtost svcen.

2. Pi vkonu tto moci mohou podle ustanoven prvaspolupracovat kesan laici.Kn.130

Moc dc jako takov se vykonv na vnjm oboru, nkdy se vakvykonv pouze na vnitnm oboru svdom, a to tak, e inky, ktersvou povahou m na vnjm oboru, se jen tehdy uznvaj na vnjmoboru, jestlie tak pro urit ppady prvo stanov.Kn.131

1. Moc dc dn je ta, kter je samm prvem spojena snkterm adem; moc dc poven se udluje pmo osob a neprostednictvm adu.

2. Moc dc dn me bt bu vlastn nebo zstupn. 3. Osoba, kter tvrd, e je povena, m povinnost prokzat svpoven.

Kn.132 1. Trval poven moc zen se d pedpisy o poven moc. 2. Trval poven udlen ordini nezanik ztrtou adu ordine,

jemu bylo udleno, i kdy je zaal vykonvat, avak pechz nakadho ordine, kter po nm v zen nsleduje, pokud pi udlentrvalho poven nebylo vslovn stanoveno jinak nebo nebyly zmrnvyvoleny zvltn vlastnosti osoby.Kn.133

1. Poven, kter co do vci nebo co do osoby pekro hranicepoven, jedn neplatn.

2. Nepovauje se za pekroen hranic poven, jestlie povenprovede to, k emu byl poven, jinak, ne bylo v poven ureno,pokud povujc neuril ten zpsob proveden jako podmnku platnosti.Kn.134

1. V prvu se ordinem rozum pape, dieczn biskup a osoby,kter jsou, a jen pouze prozatmn, pedstavenmi mstn crkve nebospoleenstv j na rove postavenho podle kn. 368, dle osoby, kterv nich maj dnou obecnou vkonnou moc, to jest generln a biskuptviki; dle pro sv leny vy pedstaven duchovenskch eholnchspolenost papeskho prva a duchovenskch spolenostapotolskho ivota papeskho prva, kte maj alespo dnou vkonnou moc.

2. Mstnm ordinem se rozumj osoby uvedenv 1, s vjimkou pedstavench eholnch spolenosta spolenost apotolskho ivota.

3. Co podle ustanoven knon vslovn pslu diecznmubiskupovi v oblasti vkonn moci, je teba chpat tak, e pslu pouzediecznmu biskupovi a jinm osobm jemu podle kn. 381, 2 na

34


rove postavenm, avak generlnmu viki nebo biskupskmu viki jentehdy, jestlie obdreli zvltn poven.Kn.135

1. Moc dc se dl na zkonodrnou, vkonnou a soudn. 2. Zkonodrn moc se mus vykonvat zpsobem stanovenm v

prvu; zkonodrce, kter nen nejvym pedstavenm v crkvi, nemeplatn touto moc povit jinou osobu, pokud prvo vslovn nestanovjinak; ni zkonodrce neme platn stanovit zkon, kter je v rozporus prvem vy prvn sly.

3. Soudn moc, kterou maj soudcov a soudn sbory, se musvykonvat zpsobem v prvu stanovenm a neme j bt povenadn osoba, s vjimkou ppravnho jednn pro rozhodnut neborozsudek.

4. Pi uplatovn vkonn moci je nutno dodret ustanovennsledujcch knon.Kn.136

Vkonnou moc me osoba uskuteovat, i kdy je mimo sv zem,a to vi svm podzenm i kdy se prv zdruj mimo zem tohotopedstavenho, pokud z povahy vci nebo z ustanoven prva nenzejm opak; vi osobm, kter maj trval nebo pechodn bydlitkanonick mimo jeho zem, ale na jeho zem se prv zdruj, smuskuteovat vkonnou moc jen tehdy, jedn-li se o poskytnut vhodnebo o proveden obecnch nebo partikulrnch zkon, jimi jsouvzni podle ustanoven kn. 13, 2, odst. 2.Kn.137

1. dnou vkonnou moc me bt povena jin osoba jak projednotliv jednn, tak pro vechny ppady, pokud prvo vslovnnestanov jinak.

2. Vkonnou moc, kterou byla osoba povena od Apotolskhostolce, me tato povit dal osobu bu pro jednotliv jednn, nebo provechny ppady; nesm vak, jestlie prvn poven bylo udleno osobvzhledem k jejm vlastnostem nebo pokud dal poven bylo vslovnzapovzeno.

3. Vkonnou moc, kterou byla osoba povena pro vechnyppady jinm pedstavenm s dnou moc ne Apotolskm stolcem,me dle povit jinou osobu pro jednotliv ppady; jestlie vak jepovena pouze pro jednotliv jednn nebo pro vce uritch jednn,sm povit jet dal osobu, pokud k tomu obdrela vslovn povolen.

4. Osoba, kter je povena moc (delegovan), mepovit moc (subdelegovat) dal osobu jen tehdy, jestlie j to povujcvslovn povolil.Kn.138

dn vkonn moc i moc z poven pro vechny ppady podlhroziujcmu vkladu, ostatn zuujcmu; pi poven moc se m za to,e se udluje ve, bez eho nelze tu moc vykonat.Kn.139

35


1. Vkonn moc pslunho pedstavenho, a dn nebopoven, pokud prvo nestanov jinak, se nepozastavuje pedstavenmuz toho dvodu, e se nkdo obrtil na jinho pedstavenho, ppadn i vyho.

2. Do zleitosti, pedloen vymu pedstavenmu, smzasahovat ni pedstaven pouze ze zvanho a nalhavho dvodu;v tom ppad ihned uvdom vyho pedstavenho.Kn.140

1. Jestlie pro jednn v te zleitosti bylo poveno vce osobspolen a nerozdln a jedna z nich zapoala jednn, jsou ostatn ztohoto jednn vyloueny; to neplat pro ppady, e tato osoba bylapozdji zaneprzdnna nebo nechtla pokraovat v jednn ve vci.

2. Jestlie pro jednn v zleitosti bylo poveno vce osobsborov, jsou povinny postupovat podle kn. 119, pokud v povennebylo stanoveno jinak.

3. O poven vkonn moci vce osobm se pedpokld, e jimbylo udleno spolen a nerozdln.Kn.141

Jestlie bylo poveno vce osob postupn, provede jednn ta, jejpoven je dvj, pokud nebylo odvolno.Kn.142

1. Poven moci zanik: splnnm poven; uplynutm doby nebovyerpnm potu ppad, pro n bylo udleno; znikem elupoven; odvolnm se strany povujcho dn sdlenmpovenmu a rovn zeknutm se se strany povenho dnsdlenm povujcmu a jm pijatm; nezanik vak znikem prva nastran povujcho, pokud v pipojench dolokch nen stanoven opak.

2. Platn je jednn na zklad poven moc, kter bylo vykonnopouze pro vnitn obor a z nepozornosti a po uplynut doby poven.Kn.143

1. dn moc zanik ztrtou adu, s nm je spojena. 2. Nestanov-li prvo jinak, pozastavuje se dn moc, jestlie proti

sesazen nebo zbaven adu bylo podno zkonn soudn nebo sprvnodvoln.Kn.144

1. Pi obecnm omylu co do skutku nebo prva a tak v ppadkladn a dvodn pochybnosti co do prva nebo skutku dopluje crkevvkonnou moc zen jak pro vnj tak pro vnitn obor.

2. tto normy se pouije i u trvalch poven podle kn. 882, 883, 966a 1111,

1.. StaIXCrkevnady

36


Kn.145

1. Crkevn ad je jakkoliv sluba trvale ustaven bom nebocrkevnm zzenm k dosaen duchovnho elu.

2. Povinnosti a prva psluejc jednotlivm crkevnm adm,uruje bu samo prvo, kterm je ad ustaven, nebo rozhodnutpslunho pedstavenho, kterm se ad ustavuje a zrove udluje.

. Hlava 1Obsazovn crkevnchad Kn.146

Platn lze obdret crkevn ad pouze kanonickm udlenm.Kn.147

Crkevn ad se udluje: svobodnm udlenm od pslunhocrkevnho pedstavenho; ustanovenm od crkevnho pedstavenho,jestlie pedchzel zvazn nvrh (presentace); potvrzenm nebopiputnm od crkevnho pedstavenho, jestlie pedchzela volbanebo volebn prosba (postulace); konen prostou volbou a pijetm sestrany zvolenho, jestlie volba nepotebovala potvrzen.Kn.148

Pslun pro udlen crkevnho adu je crkevn pedstaven, v jehopravomoci je ten ad zdit, zmnit nebo zruit, pokud prvo nestanovjinak.Kn.149

1. Aby osoba mohla obdret crkevn ad, mus bt vespoleenstv crkve a zpsobil, mt toti ty vlastnosti, kter pro tentoad vyaduje obecn nebo partikulrn prvo nebo zakldac normy.

2. Udlen crkevnho adu osob, kter nem poadovanvlastnosti, je neplatn jen tehdy, jestlie tyto vlastnosti vslovn kplatnosti vyaduje obecn nebo partikulrn prvo nebo zakldacnormy; v ostatnch ppadech je platn, avak me bt zruenorozhodnutm pslunho pedstavenho nebo rozsudkem sprvnhosoudu.

3. Udlen adu svatokupectvm je neplatn samm prvem.Kn.150

Osob, kter nen knzem, neme bt platn udlen ad, kter plnslou pi o due, jej uskuteovn vyaduje vkon knskho svcen.Kn.151

Obsazen adu s p o due se nesm bez zvanho dvodu odkldat.Kn.152

Nikomu nesm bt udleny dva nebo vce nesluitelnch ad, totitakovch, kter zrove neme zastvat jedna a t osoba.Kn.153

1. Udlen adu, kter byl obsazen, je bez dalho neplatn anezplatuje se tm, e se pozdji uvoln.

37


2. Jestlie vak jde o ad, kter se podle prva udluje na uritoudobu, me bt udlen bhem esti msc ped skonenm tto doby, audlen m inky ode dne uvolnn adu.

3. Pislben njakho adu, uinn kmkoliv, nem dn prvn inky.

Kn.154ad podle prva uvolnn, kter dosud m nezkonn v dren

nkter osoba, me bt udlen, jestlie bylo dn prohleno, eono dren je nezkonn, a jestlie je o tomto prohlen zmnka v listino udlen.Kn.155

Osoba, kter udluje ad v zastoupen jin, kter udlen zanedbalanebo j bylo v udlen zabrnno, nenabv tm dnou moc nad osobou,kter jej udlila, nbr prvn postaven osoby, kter byl ad udlen, jestejn, jako kdyby udlen bylo provedeno dnm prvnm postupem.

Kn.156Udlen kadho adu se provede psemn..

lnek 1Svobodn udlenKn.157

Pokud prvo vslovn nestanov jinak, pslu diecznmu biskupovisvobodn obsazovat ady v jeho vlastn mstn crkvi volnm udlenm.. lnek 2.Zvazn nvrh(prezentace)Kn.158

1. Prezentaci na crkevn ad provd osoba, kter m prezentanoprvnn, a to pedstavenmu, ktermu pslu ustanovit do adu, onj se jedn. Prezentace mus bt provedena do t msc od obdrenzprvy o uvolnn adu, pokud nen zkonn stanoveno jinak.

2. Jestlie prezentan prvo pslu nktermu sboru nebospoleenstv osob, rozhodne se o prezentovan osob podle ustanovenknon 165 - 179.Kn.159

Nikdo nesm bt prezentovn proti sv vli; a proto ten, kdo m btprezentovn, mus bt dotzn, zda souhlas, a jestlie bhem osmi dnuitenho asu neodmtne, me bt prezentovn.Kn.160

1. Kdo m prezentan prvo, me prezentovat jednu i vce osobbu souasn nebo postupn.

2. Nikdo nesm prezentovat sm sebe; avak sbor nebo spoleenstvosob me prezentovat nkterho ze svch len.

38


Kn.161 1. Pokud prvo nestanov jinak, sm ten, kdo prezentoval osobu,

kter byla uznna za nevhodnou, prezentovat bhem msce jinhokandidta, avak pouze jet jedenkrt.

2. Jestlie se prezentovan zekl nebo zemel ped ustanovenm,me ten, kdo m prezentan prvo, znovu vykonat sv prvo ve lhtjednoho msce od obdren zprvy o zeknut se nebo o smrti.Kn.162

Kdo bhem uitenho asu podle kn.158, 1 a kn. 161 neprovedlprezentaci nebo kdo dvakrt prezentoval osobu, kter byla uznna zanevhodnou, ztrc pro tento ppad prezentan prvo a ordin pslunpro ustanoven je oprvnn svobodn obsadit uvolnn ad, avak sesouhlasem vlastnho ordine osoby, j m bt ad udlen.Kn.163

Pedstaven, ktermu podle ustanoven prva pslu ustanovitprezentovanou osobu, zkonn ustanov prezentovanho, kterho uznalza vhodnho a kter pijal; jestlie bylo uznno vce zkonnprezentovanch kandidt za vhodn, je povinen ustanovit jednoho znich.. lnek 3VolbaKn.164

Pokud prvo nestanov jinak, zachovaj se pi volb ustanovennsledujcch knon.Kn.165

Jestlie prvo nebo zkonn stanovy sboru nebo spoleenstvnestanov jinak, mus sbor nebo spoleenstv osob, jim pslu prvozvolit do adu, provst volbu do t msc uitenho asu potanhood obdren zprvy o uvolnn adu; po marnm uplynut tto lhtysvobodn obsad uprzdnn ad pedstaven, kter je oprvnn volbu potvrdit nebo nsledn tento ad udlit.Kn.166

1. Pedsedajc sboru nebo spoleenstv svol vechny, kte pat kesboru nebo spoleenstv; jestlie mus bt svoln provedeno osobn, jeplatn, jestlie se tak stalo v mst trvalho bydlit nebo pechodnho

39


bydlit nebo v mst pobytu. 2. Jestlie nkter z tch, kte mli bt svolni, byl opomenut, a

proto se nezastnil, je volba platn; avak z jeho podntu, po prokznopomenut a neasti, je pslun pedstaven povinen volbu, i kdyji potvrzenou, zruit, za pedpokladu, e je prvn zjitno, e sprvnodvoln bylo podno do t dn od obdren zprvy o volb.

3. Jestlie byla opomenuta vce ne tetina voli, je volbaneplatn samm prvem, krom ppadu, e se vichni volby skutenzastnili.Kn.167

1. Po zkonnm svoln maj prvo hlasovat ti, kdo jsou ptomn vden a na mst urenm v tom svoln; je vylouena monost hlasovatprostednictvm dopisu nebo zstupce, pokud stanovy zkonn neurujjinak.

2. Jestlie je nkter z voli ptomen v dom, v nm se volbakon, ale ze zdravotnch dvod se volby neme zastnit, vyzvednoustatel hlas jeho psemn hlas.Kn.168

I kdy je voli oprvnn hlasovat sm za sebe z vce prvnchdvod, sm odevzdat pouze jeden hlas.Kn.169

K platnosti volby se vyaduje, aby nebyl k hlasovn piputn nikdo,kdo nepat k onomu sboru nebo spoleenstv.Kn.170

Volba, jej svoboda byla jakmkoliv zpsobem skuten omezena,je samm prvem neplatn.Kn.171

1. K hlasovn jsou nezpsobil:1. kdo je nezpsobil k jednn;2. kdo nen oprvnn volit;3. kdo je stien trestem exkomunikace, a stanovenm soudnmrozsudkem nebo rozhodnutm, kterm se trest ukld nebo prohlauje.4. kdo notoricky odpadl od spoleenstv crkve;

2. Jestlie nkdo z uvedench byl k volb piputn, jeho hlas jeneplatn, avak volba plat, leda e by se zjistilo, e po odeten jehohlasu by zvolen nedoshl poadovan vtiny.Kn.172

1. K platnosti hlasu se vyaduje:

1. aby byl svobodn; proto je neplatn hlas toho, kdo byl vnmstrachem nebo podvodem, pmo nebo nepmo donucen volit uritouosobu nebo rzn osoby disjunktivn (bu tu anebo tu); 2. aby byl tajn, jist, bezpodmnen a urit.

2. Podmnky pipojen k hlasu ped volbou se povauj za nestanoven.Kn.173

40


1. Ped zatkem volby se ustanov z ad voli nejmn dva statel. 2. Statel seberou hlasy a ped volb pedsedajcm zjist, zda

poet hlasovacch lstk odpovd potu voli, a pak hlasy setou aoznm, kolik kdo obdrel.

3. Jestlie poet hlas pevyuje poet voli, je volba neplatn. 4. Veker volebn jednn dn zaznamen volebn

zapisovatel, a listiny podepe alespo tento zapisovatel, pedsedajc astatel hlas; listiny je nutno peliv uchovat v archivu sboru.Kn.174

1. Jestlie prvo nebo stanovy neuruj jinak, me se volbakonat pomoc povovac volby, kdy se toti volii jednomysln psemndohodnou, e pro tentokrt penesou sv volebn prvo na jednu nebovce vhodnch osob, a z jejich stedu nebo jin, kter na zkladobdrenho poven provedou volbu jmnem vech.

2. Jde-li o sbor nebo spoleenstv skldajc se pouze zduchovnch, mus bt volbou poven rovn duchovnmi, jinak je volbaneplatn.

3. Volbou poven jsou povinni zachovat prvn pedpisy o volb atak, a to k platnosti volby, dodret podmnky stanoven v poven kvolb, pokud nejsou v rozporu s prvem; podmnky v rozporu s prvemse povauj za nestanoven.Kn.175

Poven k volb zanik a prvo volit se vrac k tm, kdo volbou povili:1. odvolnm poven se strany sboru nebo spoleenstv, jestlie se vevci jet nejednalo;2. nesplnnm nkter podmnky stanoven ve volebnm poven;3. skonenm volby, kter byla neplatn.Kn.176

Pokud prvo nebo stanovy neuruj jinak, povauje se za zvolenho apedsedajc sboru nebo spoleenstv vyhls za zvolenho toho, kdoobdrel poadovan poet hlas podle kn. 119, odst. 1.Kn.177

1. Zvolen je nutno bez prtah oznmit zvolenmu, kter jepovinen do osmi dn uitenho asu od obdren zprvy oznmitpedsedajcmu sboru nebo spoleenstv, zda zvolen pijm nebo ne;jinak je volba neinn.

2. Jestlie zvolen nepijal, ztrc veker prva z volby a tato prvase neobnov, jestlie pozdji zvolen pijme, me vak bt znovuzvolen; sbor nebo spoleenstv je povinno provst novou volbu bhemmsce ode dne, kdy se dov, e zvolen nebylo pijato.Kn.178

Zvolen plnm prvem a ihned obdr ad pijetm volby, kternevyaduje potvrzen, v ostatnch ppadech zskv pouze prvo na ad.Kn.179

41


1. Jestlie volba vyaduje potvrzen, je zvolen povinen do osmi dnuitenho asu od pijet volby vydat si potvrzen volby odpslunho pedstavenho, bu sm, nebo prostednictvm jinho; jinakztrc vechna prva, pokud neproke, e mu ve vydn potvrzenzabrnila spravedliv pekka.

2. Jestlie pslun pedstaven uznal zvolenho za vhodnho podlekn. 149,

1 a jestlie volba byla provedena podle prva, mus zvolenho potvrdit. 3. Potvrzen mus bt dno psemn. 4. Zvolenmu nen dovoleno, dve ne obdrel potvrzen volby, se

vmovat ve vcech duchovnch nebo hmotnch do sprvy adu, ajednn, kter konal, je neplatn.

5. Sdlenm potvrzen volby zskv zvolen ad plnm prvem,pokud prvo nestanov jinak.. lnek 4Volebn prosba(postulace)Kn.180

1. Jestlie zvolen osoby, kterou volii povauj za vhodnj a jdvaj pednost, brn kanonick pekka, kter me bt a bvdispenzovna, mohou tu osobu svmi hlasy pro tento ad volebnvyprosit, pokud prvo nestanov jinak.

2. Volbou poven mohou pout volebn prosby jen v ppad, ebyla uvedena v poven k volb.Kn.181

1. K platnosti volebn prosby se vyaduje nejmn dvoutetinov vtinahlas. 2. Hlas ve prospch volebn prosby mus bt vyjden slovy:

"volbou prosm" nebo "postuluji" nebo rovnocennmi; vyjden "volmnebo volebn prosm" nebo "volm nebo postuluji" nebo rovnocenn jsouplatn pro volbu, jestlie pekka nen; jestlie je, plat pro volebnprosbu.Kn.182

1. Volebn prosbu mus pedsedajc zaslat do osmi dn uitenhoasu pslunmu pedstavenmu, kter je oprvnn volbu potvrdit audlit dispenz od pekky nebo, jestlie nen k dispenzi oprvnn,vydat ji od vyho pedstavenho; jestlie volba nevyaduje potvrzen,je nutno zaslat volebn prosbu pslunmu pedstavenmu za elem udlen dispenze.

2. Jestlie v pedepsan lht nebyla volebn prosba zaslna, jetm samm neplatn a sbor nebo spoleenstv je pro tento ppad zbavenprva volit nebo pout volebn prosby, pokud se neproke, epedsedajcmu zabrnila v odesln spravedliv pekka nebo, e nazklad podvodu nebo nedbalosti vas nezaslal volebn prosbu.

3. Volebn prosbou nenabv osoba, kter je jejm pedmtem,dnho prva; pslun pedstaven nen povinen ji vydit kladn.

42


4. Pouze se souhlasem pslunho pedstavenho mohou voliiodvolat volebn prosbu, kter mu byla pedloena.Kn.183

1. Jestlie pslun pedstaven zamtne volebn prosbu, vrac seprvo volit sboru nebo spoleenstv.

2. Kladn vyzen volebn prosby se sdl osob, o kterou sevolebn prosbou jednalo, a tato je povinna odpovdt podle kn. 177, 1.

3. Pijetm kladn vyzen volebn prosby nabv osoba ihnedadu plnm prvem.

. Hlava 2Pozbyt crkevnhoadu Kn.184

1. Crkevn ad se pozbv uplynutm pedem stanoven doby,dovrenm prvem urenho vku, zeknutm se, peloenm, odstrannma zbavenm.

2. Jestlie jakmkoliv zpsobem pozbude ad pedstaven, kterad udlil dal osob, neztrc tato ad, pokud prvo nestanov jinak.

3. Pozbyt adu, kter nabylo innosti, je nutno co nejdveoznmit vem, kterm pslu jakkoliv prvo pi obsazovn adu.Kn.185

Osob, kter pozbyla ad z dvodu dovren vku nebo pijatmzeknutm se, me bt udleno oznaen "emeritn".Kn.186

Pozbyt adu uplynutm pedem stanoven doby nebo dovrenm vkuje inn teprve od okamiku, kdy je pslun pedstaven psemn sdlil.. lnek 1Zeknutse aduKn.187

Osoba, kter je zpsobil k jednn, se me ze spravedlivhodvodu zci crkevnho adu.Kn.188

Zeknut se, uinn pod vlivem tkho strachu nespravedlivzpsobenho nebo na zklad podvodu nebo podstatnho omylu nebopomoc svatokupectv, je neplatn samm prvem.Kn.189

1. Zeknut se, a ji vyaduje pijet nebo ne, aby bylo platn musbt uinno psemn nebo stn ped dvma svdky do rukoupedstavenho, ktermu pslu obsazen adu, o nj se jedn.

2. Pedstaven nepijme zeknut se, kter nen podloenospravedlivmi a pimenmi dvody.

3. Zeknut se, kter vyaduje pijet, je zcela neinn, jestlie nebylopijato do t msc; jestlie nepotebuje pijet, nabv ink tm, e je

43


osoba, kter se zk, sdl podle ustanoven prva. 4. Zeknut se, kter jet nenabylo ink,me vzt zpt ten, kdo se

zk; po nabyt ink neme bt vzato zpt, avak ten, kdo se zekl,me obdret ad z jinho prvnho dvodu.. lnek2PeloenKn.190

1. Peloen me uskutenit pouze ten, kdo je oprvnn obsazovatjak ad, kter pekldan ztrc, tak ad, kter obdr.

2. Pro peloen proti vli pekldanho se vyaduje vn dvod, piem m pekldan prvo pedloit protidvody, a je tak nutnozachovat zpsob postupu pedepsan prvem.

3. Aby peloen nabylo ink, mus bt uinno psemn.Kn.191

1. Pi peloen se opoutn ad uvoluje tm, e se peloenkanonicky ujme druhho adu, pokud prvo nebo pslun pedstavennestanov jinak.

2. Odmnu spojenou s dvjm adem pobr peloen do tdoby, ne kanonicky nabude dren druhho adu.. lnek 3Odstrannz adu

44


Kn.192Z adu se osoba odstrauje bu zkonn vydanm rozhodnutm

pslunho pedstavenho pi zachovn ppadnch oprvnnnabytch ze smlouvy, anebo samm prvem podle kn. 194.Kn.193

1. Z adu udlenho na neurenou dobu me bt osobaodstranna jen z vnch dvod a pi zachovn prvem stanovenho postupu.

2. Tot plat pro ppad, kdy je osoba odstraovna z aduudlenho na urenou dobu ped uplynutm tto doby, m se nemnkn. 624, 3.

3. Z adu, kter se podle prvnch pedpis udluje osob nazklad moudrho uven pslunho pedstavenho, me tato btodstranna ze spravedlivho dvodu podle uven tho pedstavenho.

4. Aby rozhodnut o odstrann bylo inn, mus bt sdleno psemn.Kn.194

1. Samm prvem je z crkevnho adu odstrann:1. kdo pozbyl duchovn stav;2. kdo veejn odpadl od katolick vry nebo od spoleenstv crkve;3. duchovn, kter uzavel neplatn manelstv, i kdy pouze civiln.

2. Odstrann podle odst. 2 a 3 me bt vynuceno pouze tehdy,jestlie je zejm z prohlen pslunho pedstavenho.Kn.195

Jestlie nkdo ne samm prvem, ale rozhodnutm pslunhopedstavenho byl odstrann z adu, z nho ml zajitno ivobyt,postar se t pedstaven, aby bylo jeho ivobyt zajitno po vhodnoudobu, pokud se tak nestalo jinm zpsobem.

. lnek 4ZbavenaduKn.196

1. Zbaven adu, jako trest za zloin, se me provst pouze podleustanoven prva.

2. Zbaven nabv ink podle ustanoven knon trestnho prva.. Sta XVydren apromlen Kn.197

Vydren a promlen, jako zpsob nabyt nebo pozbyt oprvnn,anebo zbaven se zvazk, pejm crkev tak, jak je upraveno vesvtskm zkonodrstv t kter zem, krom vjimek, stanovench vknonech tohoto kodexu.

45


Kn.198K platnosti vydren se vyaduje, aby vzniklo bez zlho myslu nejen

na zatku ale po celou dobu poadovanou pro vydren, m se nemnustanoven kn. 1362. Kn.199

Vydren ani promlen nepodlhaj:

1. prva a povinnosti vyplvajc z boskho prva pirozenho nebopozitivnho;2. prva, kterch lze doshnout pouze privilegiem od Apotolskho stolce;3. prva a povinnosti, kter se pmo vztahuj k duchovnmu ivotu kesan;4. pesn stanoven a nepochybn hranice crkevnch zem;5. men stipendia a men zvazky;6. obsazovn crkevnho adu, kter podle norem prva vyadujevkon svtosti svcen;7. prvo vizitovat a povinnost poslunosti v tom smyslu, e by vcnemohli bt vizitovni dnm crkevnm pedstavenm a ji nepodlhalidnmu pedstavenmu.. StaXIPotnasuKn.200

as se pot podle nsledujcch knon, pokud nen v prvu vslovnstanoveno jinak.Kn.201

1. Souvislm asem se rozum as, kter nesm bt peruen. 2. Uitenm asem se rozum as, kter osob, kter sv prvo

vykonv nebo se ho domh, pslu tak, e tento as neb, pokudo nm nev nebo pokud neme jednat.Kn.202

1. V prvu se dnem rozum doba 24 hodin bez peruen za seboujdoucch, ponajc plnoc, pokud nen stanoveno jinak; tdnem doba 7dn; mscem doba 30 dn a rokem doba 365 dn, pokud se nestanov,e se msc a rok potaj podle kalende.

2. Jedn-li se o as souvisl, vdy se msc a rok pot podlekalende.

Kn.203 1. Prvn den se do lhty nezapotv, pokud se pesn neshoduje se

zatkem dne nebo pokud nen v prvu stanoveno jinak. 2. Nen-li stanoveno jinak, zapotv se do lhty posledn den;

lhta, kter sestv z jednoho nebo vce msc nebo rok, z jednohonebo vce tdn kon uplynutm poslednho dne tho selnhooznaen nebo, jestlie msc nem den tho selnho oznaen, kon

46


poslednm dnem msce.. Kniha II

Bo lid. st 1KesanKn.204

1. Kesan jsou lid, kte byli ktem vtleni do Krista, stali se bomlidem, a z toho dvodu jsou astni, kad svm zpsobem, Kristovaadu knskho, prorockho a krlovskho; podle svho vlastnhopostaven jsou povolni k posln, kter svil Bh crkvi, aby je plnila vesvt.

2. Tato crkev, v tomto svt ustaven a uspodan jako spolenost,je uskutenna katolickou crkv, zenou nstupcem Petrovm a biskupyve spoleenstv s nm.Kn.205

Pln jsou zde na zemi ve spoleenstv katolick crkve ti poktn,kte jsou ve svm viditelnm spoleenstv s Kristem spojeni poutemvyznn vry, svtost a crkevnho zen.Kn.206

1. Zvltnm zpsobem jsou s crkv spojeni katechumeni, ktetoti vedeni Duchem svatm vslovn daj o vlenn do n, a prototmto pnm a tak ivotem vry, nadje a lsky se spojuj s crkv, kter seji o n star jako o sv.

2. Crkev vnuje katechumenm zvltn pi tm, e je zve kivotu podle evangelia, uvd do posvtnch obad a pedem jimpiznv rzn prva, patc kesanm.Kn.207

1. Z boho ustanoven jsou nkte z kesan posvtnmisluebnky, kter prvo nazv duchovn; ostatn se nazvaj laikov ilikesan, kte nepijali svtost svcen.

2. Z obou skupin vcch pochzej kesan, kteuskuteovnm evangelijnch rad prostednictvm slib nebo jinchposvtnch zvazk, crkv uznanch a potvrzench, se svm zvltnmzpsobem zasvcuj Bohu a pomhaj crkvi v jejm spsonosnm posln;i kdy jejich stav nepat do hierarchick skladby crkve, pece pslu k ivotu a svatosti crkve.. Sta IPovinnosti a prva vechkesan Kn.208

Na zklad znovuzrozen v Kristu jsou si vichni kesan skutenrovni co do dstojnosti i innosti. Na zklad tto rovnosti vichnispolupsob na rozvoji Tla Kristova, kad podle svho postaven a

47


kol.Kn.209

1. Kesan jsou povinni i ve svm vnjm jednn vdyzachovvat spoleenstv s crkv.

2. S velkou pelivost pln povinnosti, kter maj podle

Date post:	19-Dec-2015
Category:	Documents
Upload:	vojtech-hauser
View:	324 times
Download:	2 times

Kodex Kanonického Práva (CIC) 1983

Documents